15 C 36/2022 - 263

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Jagošovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátkou [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o 4 978 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně žalobkyně a) v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobce b) vůči žalovanému domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, z toho společně a nerozdílně se žalobkyní a) v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobci a), b) jsou povinni uhradit žalovanému náklady řízení [částka], a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného [Jméno advokáta].

IV. Žalobci a), b) jsou povinni zaplatit státu na účet České republiky – Okresního soudu v Uherském [adresa] náklady řízení v rozsahu 50 % těchto nákladů, které budou vyčísleny ve znění samostatného usnesení, a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci usnesení o vyčíslení těchto nákladů.

Odůvodnění

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci a), b) vůči žalovanému domáhali zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že tuto zaslali na účet žalobce po vzájemné dohodě stran, kdy finanční prostředky měly být užity ke koupi smluvených nemovitostí (pozemek p. č. st. [Anonymizováno]- zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p.[Anonymizováno][Anonymizováno]- rodinný dům, pozemek p. č. [Anonymizováno]- zahrada a pozemek p. č. [Anonymizováno]- zastavěná plocha a nádvoří, nacházející se v katastrálním území [adresa], obci [adresa], dále také jen „nemovitosti“). Žalovaný nabyl nemovitosti do svého výlučného vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za kupní cenu [částka], z níž částka [částka] byla provizí zprostředkovatele. Žalobci zdůraznili, že strany sporu od počátku komunikovali variantu „nabytí nemovitostí i do vlastnictví žalobců“. Zde poukázali na obsah elektronické komunikace ze závěru roku [Anonymizováno]. Žalobci dále zmínili, že ač celá žalovaná částka byla určena na úhradu kupní ceny, použil z ní žalovaný pouze [částka], do zbytku čerpal hypoteční úvěr a částku [částka] si „bez dalšího“ ponechal. Žalobci podotkli, že nemohlo být pochyb o jejich záměru získat podíl na nemovitostech, a to s ohledem na obsah mailu ze dne [Anonymizováno], kde výslovně uvedli: „[adresa] chceme a chceme je tak jak bylo domluveno, že půlka baráku bude tvoje a druhá naše/ úplně fiftyfifty….“.

2. Účastníci se dne [datum] do nemovitostí společně nastěhovali, přesto žalobci nadále žalovaného vyzývali k narovnání právního vztahu k nemovitostem dle „původního ujednání“, vzájemné vztahy narušily hádky. Pro případ tvrzení žalovaného, že předmětné finanční prostředky byly darem, „odstoupili žalobci od darovací smlouvy“. Tento předpoklad žalobců se dle jejich názoru naplnil ve znění vyjádření žalovaného ze dne [datum], kde tento výslovně tvrdí bezpodmínečné darování sporné částky a příkladnou péči o rodiče.

3. Žalobci důrazně vyloučili možnost darování sporných finančních prostředků žalovanému v jejich plné výši, když bylo smluveno, že tyto budou užity na zaplacení kupní ceny nemovitostí, jichž se stanou podílovými spoluvlastníky. Pokud dále v rámci žaloby „připustili darování prostředků“, pak bylo dle žalobců podmíněno právě popsaným budoucím uspořádáním majetkových poměrů k nemovitostem. Dle názoru žalobců tedy žalovaný nesplnil podmínku darování. Z důvodu „právní jistoty“ pak žalobci od darovací smlouvy přípisem s datem [datum] odstoupili, a to pro nevděk žalovaného.

4. V rozsahu částky [částka] se měl žalovaný na úkor žalobců bezdůvodně obohatit, když tato částka byla výslovně určena na úhradu ceny spoluvlastnického podílu žalobců na nemovitostech.

5. Žalovaný odmítl navrhované způsoby narovnání sporu, se žalobci nekomunikuje, pročež tito z důvodu „právní jistoty“ od darovací smlouvy opětovně odstoupili, a to prostřednictvím emailu ze dne [datum] a žalovaného vyzvali k vrácení finančních prostředků.

6. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, obrátili se žalobci se svým nárokem na soud.

7. Žalovaný ve znění vyjádření s datem [datum] uvedl, že žalobní nárok neuznává, a to ani zčásti. Konstatoval, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě mu žalobci poskytli finanční dar [částka] pro účely koupě a rekonstrukce nemovitostí. Předmět daru byl ze strany žalobců žalovanému poskytnut bezhotovostně tři dny před uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaní byli o procesu koupě průběžně informováni, byli seznámeni s obsahem smluvní dokumentace, tedy byli a museli být srozuměni se skutečností, že se nestanou podílovými spoluvlastníky nemovitostí. Žalobci se osobně účastnili 2 bezprostředně předcházejících obchodních transakcí, nebyli tedy laiky v oblasti převodu vlastnického práva k nemovité věci. V kontextu s uvedeným tvrzením o existenci darovací smlouvy je dle žalovaného obsah předžalobní výzvy žalobců ze dne [datum], v níž je darování mezi účastníky výslovně tvrzeno, ač účelově pouze v rozsahu sporné částky. Žalovaný zdůraznil, že se žalobci do nemovitostí nastěhovali a tyto začali užívat, aniž by žalovanému platili a cokoliv ohledně vlastnického režimu namítali. Teprve [Anonymizováno] pak žalobci uplatnili svá tvrzení o neexistenci daru, kdy začaly gradovat vzájemné spory účastníků. Žalovaný vyloučil žalobci tvrzené nevděčné jednání z jeho strany, resp. porušení dobrých mravů vůči žalobcům. Popřel, že by strany sporu uzavřely darovací smlouvu s tvrzenou podmínkou, dle které se měli žalobci bezprostředně po nabytí nemovitostí stát jejich podílovými spoluvlastníky. Vyloučil tak i tvrzenou důvodnost odstoupení od darovací smlouvy pro porušení podmínky, odstoupení měl od počátku za zdánlivé.

8. Nad uvedené pak měl žalovaný podanou žalobu za zmatečnou, poukázal na nemravné jednání ze strany žalobkyně 1) vůči žalovanému a jeho partnerce, její opakované zásahy do rodinného a soukromého života, eskalaci konfliktů.

9. Při jednání soudu dne [datum] udělil soud žalobcům procesní poučení s odkazem na dikci § 118a) odst. 1, 3 o.s.ř., kdy měl žalobu za vnitřně rozpornou, pro souběžné odstoupení od darovací smlouvy pro nesplnění smluvené podmínky, jakož i nevděk žalovaného. Vzhledem k uvedenému soud žalobce poučil o nutnosti doplnění žaloby o tvrzení ve vztahu k obsahu darovací smlouvy, její formě, případné podmínce či příkazu, důvodům odstoupení a má-li žalující strana za důvod odstoupení nevděk žalovaného, pak o nutnosti přesné a konkrétní specifikace vytýkaného jednání, aby bylo lze podrobit je příslušné právní kvalifikaci. Současně pak byli poučeni o důsledcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

10. V návaznosti na poučení soudu pod bodem 9 odůvodnění žalobci prostřednictvím právní zástupkyně doplnili (podání s datem [datum]), že nejméně částky [částka] byla darem žalovanému na zajištění bydlení, když poukázali na povahu vztahů účastníků a s tím související neformálnost jednání. Konstatovali, že v okamžiku odeslání peněz na účet žalovaného byli žalobci srozuměni s tím, že se žalovaný stane výlučným vlastníkem nemovitostí, očekávali však, že se v budoucnu stanou jejich podílovými spoluvlastníky v rozsahu , jak jim bylo žalovaným přislíbeno. Žalobci dodali, že finanční prostředky byly žalovanému darovány s podmínkou, že jim zajistí jak doživotní bydlení, tak spoluvlastnictví dotčených nemovitých věcí. V návaznosti na uvedené pak konstatovali, že částka [částka] byla darem rodičů synovi a měla sloužit na zakoupení poloviny nemovitých věcí pro žalovaného, druhá polovina pak měla zajistit spoluvlastnictví žalobců na nemovitostech. V důsledku vzniku problémů v soužití účastníků pak žalobci odstoupili od darovací smlouvy pro nevděk žalovaného spočívající v dehonestování žalobců před širší rodinou v důsledku promítání osobní korespondence žalobkyně a), když žalovaný neoprávněně vnikl do elektronických zařízení rodičů, sleduje jejich emailovou komunikaci, jejich pohyb v domě kontroluje prostřednictvím kamer. Odstoupení od celé částky bylo ze strany žalobců dle jejich tvrzení učiněno z opatrnosti, neb žalovaný tvrdil darování celé částky [částka]. Protože žalovaný nenaložil s druhou polovinou prostředků podle dohody stran, došlo na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení. Darovací smlouva měla být uzavřena ústně, finanční prostředky pak byly darovány s podmínkou: “…darujeme ti [částka] za podmínky, že ti zašleme [částka] a ty nám z této částky zajistíš rovnocenné bydlení, které spočívá ve vlastnictví poloviny nemovitých věcí.” Pro nesplnění sjednané podmínky pak měl žalovaný řešit situaci sepisem smlouvy o půjčce, popř. vystavením směnky. Návazně pak z ochoty žalovaného k prodeji nemovitostí a rozdělení výtěžku žalobci dovodili závěr, že žalovaný sám nepovažoval celou částku [adresa] za dar. Nad uvedené podotkli, že jim bylo žalovaným zatajeno, že na jeho přítelkyni jsou vedeny exekuce, pročež by nikdy nesouhlasili se společným bydlením.

11. Pro přetrvávají rozpory skutkových tvrzení udělil soud žalobcům opětovné poučení dle dikce § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a to ve vztahu k nutnosti doplnění skutkových tvrzení ohledně vůle žalobců v době realizace převodu finančních prostředků, zda a popř. v jakém konkrétně vymezeném rozsahu se mělo jednat o darování, bylo-li darování podmíněno, pak jak konkrétně a přesně zněla tato podmínka, bylo-li darováno s příkazem, jak zněl tento příkaz. Tvrdí-li žalující strana, že byla darována pouze část finančních prostředků, pak nechť doplní skutková tvrzení o důvodech opakovaného odstoupení a požadavku na vrácení celé sporné částky. (uvedené poučení bylo soudem uděleno v kontextu se závěry rozhodnutí NS ze dne 21. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1398/2014, kdy žalující strana nebyla vyzývána k právní kvalifikaci, nýbrž k doplnění absentujících skutkových tvrzení nezbytných pro jejich podřazení pod příslušnou dikci zákona, a to pro přetrvávající vnitřní rozpornost žalobních tvrzení).

12. V návaznosti na uvedené poučení žalobci prostřednictvím právní zástupkyně doplnili, že částka [částka] byla darována bezpodmínečně, a to za účelem koupě konkrétní nemovité věci, kdy za druhou část finančních prostředků se měli žalobci stát spoluvlastníky id. nemovitostí. Žalovaný přislíbil žalobcům budoucí převod nemovitostí, nicméně zjistili, že v souvislosti s koupí nemovitostí bez jejich vědomí převzal úvěrový závazek v rozsahu částky [částka]. Jako důvod odstoupení od darovací smlouvy v rozsahu částky [Anonymizováno] vymezili skutečnost, že přes ujednání stran se žalobci nestali podílovými spoluvlastníky nemovitostí. Za jediné validní odstoupení označili žalobci odstoupení s datem [datum], kdy jeho důvodem bylo dle žalobců porušení ujednání ze strany žalovaného spočívající v časově neurčené povinnosti žalovaného převést spoluvlastnický podíl na nemovitostech na žalobce. Dle žalobců porušil žalovaný takto ujednanou povinnost již v okamžiku, kdy se stal výlučným vlastníkem nemovitostí.

13. Pokud soud poukázal na ustálené judikaturní závěry ve vztahu ke změnám důvodů odstoupení od darovací smlouvy v průběhu řízení (protokol o jednání soudu dne [datum], str. 4, odst. druhý), pak akcentoval závěry rozhodnutí NS ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3438/2015, dle něhož ..chování, pro které dárce obdarovaného nevyzval k vrácení daru, je z hlediska opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku právně irelevantní. .. chování obdarovaného, pro které se dárce domáhá vrácení daru, je skutkovou okolností (která je předmětem dokazování); jinými slovy změní-li žalobce důvod pro vrácení daru oproti důvodu vymezenému v žalobě, nejde o změnu právní kvalifikace uplatněného nároku, nýbrž o změnu žaloby.

14. Vzhledem k faktu, že žalobci učinili předmětem přezkumu výlučně odstoupení od darovací smlouvy s datem [datum], zabýval se soud pouze přezkumem tohoto právního úkonu a jeho účinků. Ve věci se tak o změnu žaloby nejednalo, když porušení smluvené podmínky jako důvod odstoupení od darovací smlouvy bylo žalobci tvrzeno od samotného zahájení soudního řízení.

15. Účastníci učinili nesporným bezhotovostní převod částky [částka] na účet žalovaného.

16. Soud provedl ve věci rozsáhlé dokazování, z něhož vyplynula následující skutková zjištění:

17. Z příkazu k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu [č. účtu] byl proveden převod částky ve výši [částka] na účet č. [č. účtu], a to s datem splatnosti [datum].

18. Z kupní smlouvy a smlouvy o advokátní úschově ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem v k.ú. [adresa], a to pozemku p.č. [hodnota]- zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba- budova s č.p. [Anonymizováno], objekt k bydlení, pozemku p.č. [Anonymizováno]- zahrada a k pozemku p.č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č.p./č.e. jiná stavba, jak byly zapsány na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], a to ve prospěch žalovaného; kupní cena nemovitostí byla sjednána částkou [částka].

19. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k [datum], LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že žalovaný byl k uvedenému datu v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník nemovitostí specifikovaných v odstavci 20 odůvodnění, a to s právními účinky vkladu práva ode dne [datum]; z části C výpisu je zřejmé, že nemovitosti jsou zatíženy ve prospěch [právnická osoba]., k zajištění pohledávky do výše [částka] s příslušenstvím.

20. Z výpisů z elektronické komunikace s daty [datum], [datum] mezi žalovaným a žalobcem b) je zřejmá komunikace výběru varianty možného uspořádaní vztahů k v rámci zamýšlené koupě nemovitostí žalovaným a žalobci, přičemž žalobci chtěli získat nemovitosti do spoluvlastnictví při velikosti podílu id. Žalovaný pak v emailu ze dne [datum] uvedl, že dům musí být napsán na něj, jinak mu banka nepůjčí, když účastník smlouvy nesmí být starší 65 let, nadto pak byla varianta nabytí nemovitostí do spoluvlastnictví odmítnuta jeho družkou, pročež se také žalovaný zcela jednoznačně uvedenou variantu odmítl a ponechal úvaze žalobců dispozici „jejich“ finančními prostředky.

21. Z výpisů z elektronické komunikace s daty [datum] vyplývá, že se jednalo o komunikaci mezi žalovaným a žalobcem b) mj. ohledně sepisu směnky či smlouvě o zápůjčce. V následné komunikaci bylo řešeno možné ukončení soužití žalobců a žalovaného a možný prodej objektu, ve kterém společně žili, přičemž žalobce b) v rámci uvedené konverzace požadoval okamžitý prodej domu.

22. Z předžalobní výzvy s datem [datum] bylo zjištěno, že tato byla adresována žalovanému, přičemž žalobci učinili danou výzvou odstoupení od darovací smlouvy na částku [částka], a to z důvodu porušení sjednané podmínky darování, že se žalobci stanou podílovými spoluvlastníky nemovitostí. Žalobci vinili žalovaného, že si přisvojil částku [částka] určenou na úhradu kupní ceny poloviny nemovitostí, čímž porušil dobré mravy. Žalobci rovněž žalovaného vyzvali k uhrazení částky nárokované z titulu odstoupení od darovací smlouvy a z titulu bezdůvodného obohacení, kdy celkem požadovali vrácení částky ve výši [částka], přičemž částka [částka] měla být ve stanovené lhůtě do [datum] poukázána ve prospěch určeného účtu, částka [částka] pak nejpozději do [datum], kdy žalovaný měl učinit kroky směřující k prodeji nemovitostí. Předmětná výzva nebyla žalovanému doručena, neboť byla vrácena odesílateli poté, co si ji adresát ve lhůtě nevyzvedl. (pozn. soudu – v pořadí 1. odstoupení od smlouvy)

23. Z reakce na předžalobní výzvu s datem [datum] bylo zjištěno, že tato byla zaslána k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], zástupkyně žalobců, [tituly před jménem] [jméno FO], zástupcem žalovaného, kdy obsahem reakce bylo sdělení, že žalovanému byly finanční prostředky ve výši [částka] poskytnuty darem za účelem zakoupení žalobou dotčených nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví, žalovaný pak dle vysloveného právního názoru nemohl porušit podmínky darovací smlouvy, neb nebylo smluveno, že se žalobci stanou spoluvlastníky nemovitostí.

24. Ze žádosti o schůzku ze dne [datum], reakce ze dne [datum] a odpovědi ze dne [datum] vyplývá, že mezi stranami sporu probíhala komunikace v otázce vrácení finančních prostředků ve výši [částka], kdy žalobci výslovně vyloučili darování vyčíslené sumy ve prospěch žalovaného.

25. Z emailové komunikace z data [datum] vyplynulo, že tato byla ze strany žalovaného adresována žalobkyni a), přičemž obsahem komunikace byly výtky ke společnému spolužití účastníků a zacházení s věcmi nacházejícími se v domě, žalovaný hodnotil osobu a život žalobkyně a) a kladl dílčí požadavky na jejich spolužití.

26. Z emailové komunikace z data [datum] adresované žalobkyní a) žalovaného, jednalo se o reakci na email ze dne [datum], přičemž podstatným obsahem sdělení bylo odstoupení od smlouvy o darování částky ve výši [částka] (pozn. soudu – v pořadí 2. odstoupení od smlouvy), neboť žalobkyně a) uváděla, že se žalovaného bojí a nevděk žalovaného považuje za neakceptovatelný, porušil sliby, které žalobcům dal.

27. Z fotografií (č.l. 49 – 54 spisu) byl zjištěn stav zásuvek a elektriky téměř rok po nastěhování do domu.

28. Z pokladních dokladů (č.l. 55-64 spisu) bylo zjištěno, že žalobci, popř. neoznačená osoba, v době následující po uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], zakoupila vybavení do domácnosti, zařizovací předměty, zahradní techniku, mj. byla zaplacena platba s účelem „podlahy“ dne [datum], kdy daňový doklad vystavila firma [jméno FO].

29. Z odstoupení, výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že přípis byl adresován žalovanému zástupkyní žalobců [tituly před jménem] [jméno FO], byl doručen do datové schránky žalovaného dne [datum]. Podstatným obsahem výzvy bylo opakované odstoupení od darovací smlouvy na částku ve výši [částka]. (pozn. soudu – v pořadí 3. odstoupení od smlouvy) Obsahem dokumentu je dále popis průběhu rodinného setkání dne [datum], kde měla být promítána prezentace se staženou internetovou komunikací žalobců se třetími osobami, kdy během setkání mělo dojít k přiznání se žalovaného, že žalobce vnitřními kamerami v domě jak obrazově, tak zvukově sleduje.

30. Z emailové komunikace z data [datum] bylo zjištěno, že se jedná o konverzaci adresovanou žalovaným žalobkyni b), jako reakci na email žalobkyně a) ze dne [datum].

31. Z emailové komunikace z data [datum] bylo zjištěno, že se jedná o email adresovaný žalobkyni a) žalovaným, jehož obsahem jsou 3 fotografie zachycující místo pro zapojení pračky, přičemž sdělení ze strany žalovaného bylo činěno zesměšňujícím způsobem vůči žalobcům.

32. Z prezentace elektronické komunikace (č.l. 162 – 166, č.l. 167 p.v. – č.l. 171 p.v., č.l. 172 p.v. – č.l. 183) vyplynulo, že mezi žalovaným a žalobci probíhala široká komunikace ohledně hledání vhodného domu ke společnému bydlení či prodeje bytu ve vlastnictví žalobců. Další komunikace následně probíhala mezi žalobkyní a) a (dle popisu u komunikace) [jméno FO] ohledně možného trávení času v době spolužití v domě. Rovněž je v komunikaci popisováno soužití účastníků.

33. Emailová komunikace zástupců účastníků z rozmezí dat [datum] až [datum] dokládá průběh mimosoudních jednání stran sporu po proběhnuvší schůzce ze [Anonymizováno].

34. Z emailové komunikace s datem [datum] bylo zjištěno, že žalovaný adresoval žalobkyni a) přípis pojednávající o možnostech pořízení nemovitosti v [Anonymizováno] za současného přijetí úvěrového závazku ve výši okolo 1 milionu Kč, v komunikaci byly nastíněny možnosti financování koupě a následné postupné rekonstrukce domu a předělání domu na tzv. chytrou domácnost.

35. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce b) prodal nemovitost – jednotku č. [Anonymizováno] byt, vymezenou v budově [adresa], č.p. [Anonymizováno], bytový dům a k ní náležející spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku v k.ú. [adresa], a to za kupní cenu [částka].

36. Z elektronické komunikace [jméno FO] z období [Anonymizováno] dokládá způsob a témata konverzace jmenované a žalobkyně a) v uvedeném časovém období.

37. Svědek [Jméno žalobce B], nar. [datum], syn žalobců a bratr žalovaného vypověděl, že nebyl přímým svědkem jednání stran sporu ohledně koupě nemovitosti a jejího financování. Svědek disponoval výlučně zprostředkovanými informacemi, přičemž konstatoval, že mu je známo, že v nespecifikované fázi vyjednávání byla diskutována varianta, kdy nebudou-li žalobci zapsáni jako spoluvlastníci nemovitostí, bude jim žalovaným zajištěno doživotní bydlení. Uvedl, že jeho rodiče vlastnili dva byty, kdy bylo dohodnuto, že jeden byt dostane žalovaný, druhý půjde do dědictví na půl, přičemž svědek získal od žalobců pozemek pro výstavbu domu.

38. Ze svědeckého výslechu [jméno FO], nar. [datum] bylo zjištěno, že je po dobu 12 let družkou žalovaného, pokud se týkalo záměru pořídit dům určený ke společnému bydlení se žalobci, byla přítomna všem jednáním stran sporu. Od roku [Anonymizováno] bydlela svědkyně se žalovaným v pronajatém bytě v [Anonymizováno], později se rozhodli přestěhovat na [Anonymizováno], kde měl žalovaný od žalobců přislíben byt. Ač byl původní záměr tento byt rekonstruovat a využít k bydlení, přišla žalobkyně a) s nápadem prodat zmíněný i byt žalobců a pořídit dvougenerační dům ke společnému bydlení. Svědkyně přes počáteční nesouhlas akceptovala snahu žalovaného zabezpečit své rodiče. Taktéž žalobce b) postupně záměr společného bydlení přijal. Svědkyně vypověděla, že celá sporná částka byla žalovanému darována za účelem koupě domu, jiná varianta řešení dle jejího názoru nebyla do doby koupě nemovitostí uvažována, o této se dozvěděla teprve později, a to v souvislosti se soudním řízením. Žalobci byli srozuměni s nutností dočerpání úvěru pro účely nutné rekonstrukce, jíž doporučil při obhlídce rodinný příbuzný ze stavebního oboru. Břímě údržby domu měl nést žalovaný. Po nastěhování v [Anonymizováno] bylo soužití účastníků klidné, v [Anonymizováno] projevil žalobce b) přání na vystavení směnky na [částka], z jakého titulu, či zda tomu předcházela dohoda mezi žalobci žalovaným nebylo svědkyni známo. Oslovila následně [tituly před jménem] [jméno FO], se kterým nabídli žalobcům možnost sepsání smlouvy o zápůjčce. K prvnímu většímu konfliktu došlo mezi ní, žalovaným a žalobci v [Anonymizováno], kdy probíhala na terase oslava, kterou žalobce b) považoval za hlučnou. Poté jí bylo žalovaným sděleno, že jí chtěla žalobkyně již v polovině [Anonymizováno] vyhodit. Svědkyně vyloučila povědomost o existenci jakéhokoliv podmínění daru [částka] ze strany žalobců žalovanému.

39. Žalobkyně a) vypověděla, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že se žalovaný stane výlučným vlastníkem kupovaného domu v Kunovicích s tím, že žalobcům vystaví směnku na 2,5 milionu korun a zřídí jim doživotní bydlení v domě, přičemž druhou část peněz synovi bezpodmínečně darovali, chtěli mu pomoct. Po nějaké době začalo být společné soužití nefunkční, docházelo k osočování, následnému vyhrožování ze strany žalovaného či napadání z jeho strany, proto žalobci přistoupili k tomu, že požadovali vrácení celé částky ve výši [částka], a to právě z důvodu chování žalovaného k žalobcům. Žalobkyně dále uvedla, že vztahy mezi účastníky byly v pořádku do doby, kdy zjistila, že žalovaný udržuje paralelně dva vztahy a jí byla sympatičtější právě druhá přítelkyně. Pokud se na to žalovaného zeptala, jeho chování se změnilo. Naplnění příslibu zřízení práva doživotního bydlení či podpisu směnky, se žalobci domáhali pouze ústně, a to opakovaně, jeho naplnění žalovaný odkládal. V [Anonymizováno] žalovaný tvrdil, že našel právníka, následně tvrdil, že dům prodá, ale až na jaro dalšího roku s tím, že bude žalobcům vyplacena polovina výtěžku, s čímž souhlasili. Protože žalovaný pošpinil celou rodinu, rozhodli se požadovat vrácení celé částky.

40. Žalobce b) uvedl, že o koupi domu začali účastníci jednat v [Anonymizováno]. Finanční prostředky na pořízení domu měly být získány z prodeje 2 bytů, z nichž jeden byl ve výlučném vlastnictví žalobce b) a druhý pak součástí SJM žalobců. Každý z bytů měl tržní hodnotu cca 2,5 milionu korun. Kolik přesně bylo z prodeje získáno nebyl schopen žalobce b) říci, uvedl však, že nikdy nedošlo k rozšíření SJM o předmětný byt, ani částku získanou z jeho prodeje. Vypověděl, že žalobci chtěli dům zakoupit do svého vlastnictví a následně převést 1/2 na žalovaného. Protože však byli žalovaným informováni, že vzhledem k věku nemohou figurovat v úvěrové smlouvě, bylo dohodnuto, že dům zakoupí do svého výlučného vlastnictví žalovaný. Na úhradu kupní ceny mu byla poskytnuta žalovaná částka, současně pak byl žalobce b) srozuměn s informací, že žalovaný bude čerpat při pořízení nemovitostí úvěr. Žalobce b) potvrdil, že finančních prostředků na pořízení nemovitostí žalovanému darovali, nicméně měli se stát vlastníky nemovitostí. Protože se tak do nastěhování se do nemovitosti v [Anonymizováno] nestalo, domáhali se naplnění uvedené ústní dohody. Dle žalobce byli s manželkou ochotni akceptovat vystavení směnky žalovaným na polovinu poskytnuté částky, žalovaný hovořil také o možnosti uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalovaný výlučně nesl náklady bydlení v domě. Žalovaný měl dům pořídit za [částka] získané od rodičů a částky [částka], které získal z úvěru, přičemž částku [částka] si měl dle názoru žalobce b) neoprávněně ponechat, kdy zjištění této informace bylo důvodem zahájení soudního řízení. Žalobce b) mimo jiné uvedl, že se cítil být chováním syna podveden, zjistili, že na majetek žalovaného byla vedena exekuce. Dne [datum] měl žalovaný žalobcům sdělit, že je připraven dům prodat a situaci vyřešit. V té době chtěli žalobci dosáhnout vyplacení poloviny výtěžku z prodeje domu.

41. Z podstatné části účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že v [Anonymizováno] začal řešit s přítelkyní přestěhování z [Anonymizováno], přičemž žalobkyně a) přišla s nápadem společného bydlení. Přítelkyně s tím nejdříve nesouhlasila, ale následně výhody převážili. Původní záměr účastníků, diskutovaný v [Anonymizováno], byla koupě dvougeneračního domku do podílového spoluvlastnictví s tím, že by byl žalovanému darován slíbený byt, či mu darován výtěžek z prodeje daného bytu, za což by uhradil polovinu kupní ceny. Druhou polovinu měli poskytnout žalobci. V době, kdy vybrali dům v [Anonymizováno], se rodiče rozhodli prodat oba byty. Dále žalovaný uvedl, že v závěru roku [Anonymizováno] přišel se záměrem, že se stane výlučným vlastníkem domu, což se žalobkyni a) nelíbilo. Ta navrhovala, že koupí dům se žalobcem b) oni a následně žalovanému převedenou . V [Anonymizováno] pak byla diskutována možnost zakoupení domu výlučně žalovaným, jiná varianta pro něho nebyla přijatelnou, pročež byl i připraven veškerá jednání ukončit. Poskytnutí finančních prostředků ze strany žalobců chápal jako bezvýhradné darování, pokud nabízel vystavení směnky, bylo to ještě při jednáních z [Anonymizováno] Když mu žalobci poukázali v [Anonymizováno] peněžní prostředky, chápal to jako akceptaci jeho řešení a bezpodmínečné darovaní této částky. V dané době byl ochoten žalobcům zřídit služebnost doživotního bydlení v domě, což byl problém pro úvěrovou banku. Po dobu trvání úvěru tedy nabídl řešení ve formě směnky, což bylo v závěru [Anonymizováno]. [Anonymizováno] již toto řešení neakceptoval a nabídl jim podpis smlouvy o zápůjčce. Předmětem jednání však nikdy nebyla částka, která by byla obsažena ve směnce či smlouvě o zápůjčce. Předpokládal však, že by to byla poskytnuté částky. Žalovaný připustil, že fakticky získal jak peněžní prostředky z prodeje bytu, který mu byl přislíben, tak také peněžní prostředky z prodeje bytu rodičů. Vyjmenoval proběhnuvší rekonstrukci domu.

42. Provedené důkazy pak soud hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

43. Dne [datum] byla žalobci na účet žalovaného převedena částka ve výši [částka], o čemž nebylo mezi účastníky sporu. Dne [datum] uzavřel žalovaný kupní smlouvu, na jejímž základě za úplatu ve výši [částka] zakoupil nemovitosti v obci [adresa] specifikované shora v odstavci 1 odůvodnění. Před podpisem kupní smlouvy žalovaným komunikovali účastníci možnosti pořízení nemovitostí pro účely společného bydlení, způsob jejich financování, výsledkem jednání stran byla dohoda o koupi nemovitostí výlučně žalovaným. Vzájemné vztahy účastníků narušily spory vyvolané společným soužitím a rozporem představ o uspořádání majetkových vztahů po datu [datum] a žalobce byl vyzván k vrácení celé poskytnuté částky. Důvodem uvedeným ve výzvě k vrácení finančních prostředků kvalifikovaných jako „dar“, bylo porušení dohody účastníků spočívající v povinnosti žalovaného zajistit převod podílu na nemovitostech do spoluvlastnictví žalobců. Výzvu k vrácení peněz však žalovaný pro neexistující ujednání odmítl.

44. Protože k posuzovanému jednání stran sporu, včetně převodu sporných finančních prostředků došlo po datu [datum], soud věc z hlediska hmotného práva posuzoval dle příslušných ustanovení občanského zákoníku, kdy dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen o. z.) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

45. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

46. Podle § 2058 odst. 1, věta první, o. z. může dárce darovat třeba i všechen současný majetek.

47. Podle § 2064 odst. 1 o. z. bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil.

48. Dle § 2072 odst.1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

49. Dle § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

50. Dle § 2077 o. z. pojí-li se s darem povinnost zavazující obdarovaného podle darovací smlouvy, ruší se odvoláním daru pro budoucnost.

51. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

52. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

53. V dané právní věci se soud mj. zabýval otázkou věcné legitimace účastníků ve sporu, přičemž nutno konstatovat, že žalobkyni a) svědčila aktivní věcná legitimace pouze v omezeném rozsahu, a to co do výše [částka], kdy pouze tato částka byla žalobci získána z prodeje jejich společného bytu, náležejícího do společného jmění manželů, o čemž nebylo mezi účastníky sporu, naproti tomu pak částka [částka] byla získána výlučně žalobcem b), kterýžto prodal bytovou jednotku, jíž byl výlučným vlastníkem (zde viz kupní smlouva ze dne [datum]). Uvedené závěry se promítly do procesního úkonu žalobců, kteří dne [datum] vzali zpět podanou žalobu, a to ohledně žalobkyně a) v rozsahu částky [částka], a to včetně příslušenství žalované částky a navrhli, aby soud řízení v daném rozsahu částečně zastavil.

54. Podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o.s.ř.“) může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

55. Vzhledem k výše uvedenému, když bylo platně učiněno částečné zpětvzetí žalobního návrhu a žalovaný s tímto částečným zpětvzetím výslovně souhlasil, rozhodl soud, jak shora ve výroku I rozsudku uvedeno.

56. Předmětem řízení tedy mezi žalobci a) a b) a žalovaným byl nárok na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovaným pak zůstal předmět řízení vymezen rozsahem uvedeným ve znění žaloby. Ve věci nutno konstatovat, že dané soudní řízení bylo výrazně ovlivněno nesourodostí skutkových tvrzení žalobců, vytýkanou rozporuplností vedoucí k nutnosti udělení opakovaných procesních poučení straně ve sporu aktivně věcně legitimovanou. Blízký příbuzenský vztah a vzájemná důvěra vedla k situaci, kdy skutečné záměry dotčených stran nebyly formulovány písemně, vůle účastníků byla projevena ústně, popřípadě konkludentně.

57. Jedinou nespornou skutečností mezi účastníky bylo samotné poskytnutí finančních prostředků v rozsahu částky [částka] formou bezhotovostního převodu žalovanému. Žalovaný tedy nepochybně byl oprávněn penězi v uvedeném rozsahu disponovat, sporným bodem mezi účastníky byla existence ujednání, jak konkrétně má být s penězi naloženo, zda došlo k jejich nepodmíněnému darování ze strany žalobců, jak tvrdil žalovaný (zde však v poměru zjištěné oprávněné dispozice, tedy [částka] oba žalobci, ve zbytku [částka] pak pouze žalobce b)) či zda byly dílčí částky a jejich poskytnutí vázáno podmínkou a smluveným účelem, kdy se mělo jednat o dar v rozsahu [částka] podmíněný dispozicí druhou polovinou převedené částky, tedy sumou ve výši [částka], žalobci tvrzeným smluveným způsobem, tj. koupí nemovitostí a okamžitým převodem podílu velikosti id. na žalobce.

58. Ve vztahu k tvrzené existenci darovací smlouvy podmíněné budoucím převodem podílu na nemovitostech by bylo lze uzavřít, že takové jednání by bylo podřaditelným pod dikci § 2064 odst. 1 o. z., nicméně v takovém případě by bylo třeba výslovně upravit, za jakých podmínek mohli dárci po obdarovaném splnění příkazu požadovat. Byl-li příkaz žalobci dán a měl-li by spočívat v zajištění převodu spoluvlastnického podílu na nemovitostech pro obdarované, pak není zřejmé, jaký konkrétní obsah tento příkaz měl a jak byl časově vymezen. Pokud soud v rámci dokazování provedl výslechy účastníků, pak nutno konstatovat, že tyto si vzájemně odporují. Žalobci a), b) shodně vypověděli, že sporné částky byla žalovanému bezpodmínečně darována. Žalobkyně a) však dále uvedla, že prostřednictvím druhé poloviny poskytnutých finančních prostředků mělo být žalobcům nespecifikovanou formou zajištěno doživotní bydlení, popř. vystavena směnka, oč žalovaného neúspěšně upomínali. Naproti tomu žalobce b) uvedl, že za poskytnutí zbylé částky měl být žalobcům převeden podíl na nemovitostech, také on byl připraven akceptovat řešení sporu vystavením směnky žalovaným. Žádný z účastníků netvrdil časový údaj, kdy k domněle ujednanému převodu spoluvlastnického podílu mělo dojít.

59. Důvodem výzev k vrácení daru pak nebylo nesplnění příkazu daného žalovanému, nýbrž „zklamání“ z faktické podoby společného soužití a vzniklých rozporů, jak uvedla žalobkyně a), žalobce b) se cítil být podveden jednáním žalovaného, který rodiče neinformoval o skutečnosti, že si ponechal [částka], čerpal úvěr [částka] a společně se zbylými [částka] zaplatil kupní cenu nemovitostí.

60. Z doložené elektronické komunikace stran sporu je zřejmé, že tito nejméně v [Anonymizováno] komunikovali možnost zakoupení nemovitostí do spoluvlastnictví, ve znění emailu ze dne [datum] však žalovaný variantu budoucího spoluvlastnictví definitivně odmítl. Přes uvedené poukázali žalobci žalovanému finanční prostředky na úhradu kupní ceny nemovitostí a do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného se také nastěhovali. V nemovitostech nejméně od [Anonymizováno] společně bydleli, a to i s družkou žalovaného [jméno FO], za užívání nemovitostí ničeho neplatili. Posledně jmenovaná v rámci svědecké výpovědi uvedla, že byla přítomna řadě jednání účastníků v době výběru nemovitosti pro budoucí společné bydlení, dle svědkyně byla vždy diskutována varianta jejich výlučného vlastnictví žalovaným, byla svědkem příslibu žalobců, že po prodeji bytů bude celá takto získaná částka darována žalovanému. Svědek [Jméno žalobce B] mladší neměl krom zprostředkovaných o věci přímé poznatky. Žalovaný pak ve své účastnické výpovědi sice připustil, že prvotní variantou řešení bylo pořízení nemovitostí do podílového spoluvlastnictví účastníků, uvedenou variantu však počátkem [Anonymizováno] jednoznačně odmítl. Již před převodem peněz tedy nepochybně bylo oběma žalobci akceptováno řešení, že výlučným vlastníkem nemovitostí bude žalovaný, který dal ve znění elektronické komunikaci jednoznačně najevo, že nechce být pouhým spoluvlastníkem nemovitostí a ani se jím fakticky nestal (viz kupní smlouva ze dne [datum] a zápis v katastru nemovitostí).

61. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobci poukázali sporné finanční prostředky na účet žalovaného pro účely koupě nemovitostí, které společně vybrali, a to vše v návaznosti na jeho výslovné sdělení, že nechce být pouhým spoluvlastníkem nemovitostí. Žalovaný smluvený účel použití finančních prostředků (koupě nemovitostí) naplnil, když dle dohody stran tyto použil na úhradu kupní ceny nemovitostí, a to ve spojení s prostředky získanými z úvěru-zde viz článek II kupní smlouvy ze dne [datum].

62. Pokud by bylo lze uvažovat o důsledcích nesplnění příkazu či podmínky obsahu zajištění převodu podílu na nemovitostech, pak není zřejmé, kdy měla být taková podmínka či příkaz naplněn. Žalovaný měl za to, že mu peníze byly darovány, byl připraven zřídit rodičům v domě doživotní bezúplatné bydlení formou služebnosti a ač byl z počátku ochoten vystavit směnku na nespecifikovanou částku, později po poradě s právním zástupcem nabízel sepis smlouvy o zápůjčce. Chápal jako svou morální povinnost jednat popisovaným způsobem poté, co byl žalobci, coby svými rodiči, obdarován. Skutkovou verzi žalovaného pak zcela podporuje výpověď jeho družky [jméno FO].

63. Žalobci přes poučení soudu a také v rámci opakovaných odstoupení od darovací smlouvy-(zde viz dikce dílčích odstoupení, zejména s daty [datum], kde žalobci výslovně hovoří o „nevděku“ a [datum], kde žalobci odkazují na dikci § 2072 o.z.), s odkazem na “právní jistotu“ vázali odstoupení na „darovací smlouvu“ a z tohoto titulu žádali vrácení [částka], ač v rámci soudního řízení uvádí, že darována byla pouze sporné částky.

64. Pokud se týká v pořadí 1. odstoupení s datem [datum], pak je skutečností, že obsah této listiny ani není souladný s obsahem předžalobní výzvy, v jejímž rámci mají žalobci částku ve výši tvrzeného dluhu za bezdůvodné obohacení, další část pak má být vrácena v důsledku odstoupení od tvrzené darovací smlouvy pro porušení sjednané podmínky.

65. Komentářová literatura (Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku-Beck-on-line) ve vztahu k ustanovení § 2991 o.z. uvádí, že vznik bezdůvodného obohacení vyžaduje existenci obecných předpokladů, jež musí být splněny v každém případě neoprávněného nabytí majetkových hodnot. Jedná se o získání majetkového prospěchu fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným), „protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetku nebo majetkového práva obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní znaky bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarované povinnosti toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému, oč se obohatil (I. ÚS 2617/11). K podmínkám bezdůvodného obohacení se řadí i nedostatek zvláštní právní úpravy (dohodou nebo zákonnou normou), vzhledem k principu subsidiarity. Vztah příčinné souvislosti mezi bezdůvodným obohacením a majetkovou újmou ochuzeného je dán tehdy, pokud je materiální ztráta ochuzené osoby následkem neoprávněného nabytí majetkových hodnot ze strany obohaceného. Nelegitimní obohacení a majetková újma ochuzeného musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Bude-li ve věci doloženo, že nebýt nedůvodného majetkového prospěchu konkrétního obohaceného, k majetkové újmě ochuzeného by nedošlo, je podmínka příčinného vztahu splněna. Příčinou vzniku majetkové ztráty je toliko okolnost, bez které by zkrácení majetkových poměrů ochuzeného nenastalo. Z pohledu příčinné souvislosti přitom není dostatečnou obecná úvaha o možném následku nelegitimního získání majetku/majetkového práva nebo pouhá možnost vzniku majetkové újmy v důsledku bezdůvodného obohacení, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního neoprávněného nabytí majetkových hodnot (závěry z judikátu k náhradě škody, NS 23 Cdo 2408/2010).

66. V souladu s výše uvedeným však má soud za to, že na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení nedošlo, neb jak výše rozvedeno, žalovanému svědčí a svědčil právní titul pro dispozici získanými finančními prostředky, když s těmito naložil plně v souladu s ujednáním stran, tj. zakoupení nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného a následné zajištění bydlení žalobců, což rovněž bylo žalovaným naplněno, když se do nemovitostí společně nastěhovali.

67. Pokud se týká požadavku vrácení daru pro nevděk, pak nutno konstatovat, že ve věci nebyly řádně tvrzeny okolnosti k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru ve smyslu dikce § 2072 o.z., když těmito může být pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o zjevné kolizi s dobrými mravy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, č. j. 33 Cdo 3370/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, č. j. 33 Cdo 2718/2019). Soud hodnotí nejen to, zda chování obdarovaného vykazuje znaky závadnosti, tj. zda koliduje se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, ale i zda jde o porušení značné intenzity nebo o porušení dlouhodobé či soustavné, a to ať již fyzickým násilím, psychickým týráním, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod., a vždy zohledňuje vzájemné chování účastníků právního vztahu. Protože však žalobci po opakovaných poučením omezili předmět přezkumu tvrzeními uvedenými výlučně ve znění odstoupení od darování s datem [datum], kde není argumentováno projevy nevděku vůči žalobcům, nebylo se třeba shora předestřenou právní argumentací dále zabývat. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

68. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle dikce § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Náklady řízení na straně žalované, která byla ve sporu zcela úspěšnou, sestávají z nákladů právní pomoci za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), kdy tarifní hodnota činí [částka], tj. [částka] á úkon právní služby. Právní zástupce žalovaného učinil ve věci dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. následující úkony: reakce na předžalobní výzvu [datum], úkonu za reakci ke schůzce dne [datum], převzetí a příprava věci, úkonu za účast na soudním jednání dne [datum], odvolání proti usnesení Okresního soudu v Uherském [adresa] č.j. 15C 36/ 2022- 189, dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], porada s klientem [datum], 2x účast na jednání soudu dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], porada s klientem [datum], 2x účast na jednání soudu dne [datum], porada s klientem dne [datum], vyjádření na výzvu soudu dne [datum], 2x účast na jednání soudu dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a úkonu za účast na jednání soudu dne [datum]. tj. celkem [hodnota] úkonu x [částka], tj. [částka]. Dále 18,5 paušálních náhrad výdajů, z toho 17x á [částka] (dle a.t. úč. k [datum]), tj. [částka] a 3x [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum], tj. [částka]. Nadto dále náhrada cestovného za cesty k jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] na trase [adresa] a zpět, při délce trasy á 287 km, osobním automobilem Volvo XC40, RZ: [SPZ], průměrné spotřebě 7,0 l BA Natural 95/ 100 km, vyhláškové ceně BA Natural 95 á [částka] á l pro rok 2024 a, sazbě základní náhrady za používání motorových vozidel á [částka] za 1 km, tj. cestovné dle vyhl. č. 398/ 2023 Sb. v celkové výši [částka], náhrada za ztrátu času na cestě dle § 14 a.t. za 28 půlhodin za čas na cestě strávený ve dnech [datum] a [datum] při sazbě náhrady za každou započatou půlhodinu á [částka], tj. [částka]. Dále pak náklady nezastoupeného účastníka za prostudování spisu dne [datum], vyjádření s datem [datum], doplnění vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], odvolání proti usnesení ze dne [datum], podnět k prošetření osvobození od placení SOP žalobců ze dne [datum] a nahlížení do spisu dne [datum], tj. celkem 8x300 Kč. Tedy náklady právního zastoupení celkem [částka]. Vzhledem k prokázaným poměrům na straně žalobců, v souladu s dikcí § 150 o.s.ř., kdy pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. 15C 36/ 2022- 109, jim bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50%, s akcentem ke skutečnosti, že předmětem řízení je nárok na finanční prostředky získané prodejem nejhodnotnějších nemovitostí žalobců, nadto dříve zajišťujících jejich bytové potřeby, omezil soud míru jejich platební povinnosti ve vztahu k nákladům žalovaného měrou 50%. Při výši nákladů žalovaného uvedené shora, tj. [částka], činí nákladová povinnost žalobců [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalobci povinni nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. soud stanovil lhůtu k plnění v délce 1 měsíce, a to vzhledem k výši stanovených nákladů. (výrok III.)

69. Výrokem IV tohoto rozsudku soud rozhodl o povinnosti žalobců nahradit státu – České republice, náklady řízení v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobci pak jsou povinni zaplatit tyto náklady, které budou určeny ve výroku samostatného usnesení společně a nerozdílně v rozsahu jejich 50 %, když právě v tomto rozsahu byli od placení soudních poplatků osvobozeni.

Poučení