15 C 37/2025 - 75

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Mejstříkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o 300 911,40 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 72 700,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 548,82 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 529 122,08 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 603,08 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 151,90 Kč od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právního zástupce žalobkyně ve výši 102 030,30 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek na soudním poplatku částku 15 046 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 300 911,40 Kč s příslušenstvím, po rozšíření žaloby dalších 300 911,40 Kč s příslušenstvím, neboť mezi žalobcem na straně pronajímatele a žalovanou na straně nájemce byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva (dále jen „Smlouva“), na základě které přenechal žalobce jako vlastník žalované k dočasnému užívání pozemky, resp. jejich části, zapsané na LV č. [hodnota] vedeném pro katastrální území [adresa], Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]. V souladu s čl. 4.3 Smlouvy došlo ze strany žalobce k ukončení nájmu ke dni [datum], a to výpovědí ze dne [datum]. Nájemce však pozemky a budovy nevyklidil a užívá je nadále a na straně žalované tak vzniká v souvislosti užíváním pozemků po ukončení Smlouvy od [datum] k bezdůvodnému obohacení ve výši obvyklého nájemného za předmětné pozemky v daném místě a čase. Výše obvyklého nájemného zjistil žalobce ze znaleckého posudku č. [č. účtu] vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého činí výše v místě obvyklé nájemné částku 26,21 Kč/m2 ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívá pozemky žalobce o výměře 26 317 m2, činí výše měsíčního nájemného částku ve výši 50 151,90 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak do dnešního dne došlo pouze k částečné úhradě. Žalobce si tedy nárokuje přiznání bezdůvodné obohacení za výměru pozemků dle Smlouvy, neboť přes severní část pozemků, jejíž faktické užívání žalovaná rozporuje, vede plynové potrubí dodávající plyn do hal, ve kterých provozuje žalovaná své podnikání, a dále jsou zde umístěny i drobné mobilní domy (maringotky) sloužící zaměstnancům drůbežárny.

2. Při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně nároků na zaplacení částky 72 700,72 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby dne [datum] částku 72 700,72 Kč uhradila. Žalovaná se zastavením souhlasila. Podle ust. § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 citovaného ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Ustanovení odst. 4 vylučuje užití odst. 3 za situace, že ke zpětvzetí návrhu dojde dříve, než začalo jednání. Za tohoto dispozičního úkonu žalobce soud podle ust. § 96 o.s.ř. zastavil řízení ohledně částky 72 700,72 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I.

3. Při jednání konaném dne [datum] žalobce změnil žalobu tak, že ji rozšiřuje o nárok o bezdůvodné obohacení od [datum] do [datum], tedy aby bylo žalované uloženo zaplatit částku 300 911,40 Kč, a to za období od [datum] do [datum] a dále o zákonné úroky z prodlení počítané z částky 50 151,90 Kč vždy od 1. dne měsíce, tedy od [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Vzhledem k předmětu řízení a dosavadním výsledkům řízení je další uplatnění nového nároku žalobcem v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, proto soud změnu připustil.

4. Žalovaná k návrhu uvedla, že nárok žalobce neuznává. K ukončení nájemního vztahu došlo kvůli pětinásobnému navýšení nájemného, s čímž nesouhlasila, neboť by ukončení nájemního vztahu mělo negativní vliv na její podnikání a vedlo by to ke vzniku škody velkého rozsahu. Současně uvedla, že neužívá pozemky o rozloze 26 317 m2 , avšak nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemků ve výměře 13 009 m2 nerozporovala. Navrhla, aby soud zamítnul nárok žalobce za užívání m2 přesahujících skutečně užívaných 13 009 m2, neboť spornou výměru vůbec žádným způsobem neužívá.

5. Soud v řízení provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Ostatní navrhované důkazy a provedení místního šetření soud zamítl, neboť byly pro posouzení vznesených nároků nadbytečné, když soud má veškeré skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí za prokázané ostatními v řízení provedenými důkazy.

6. Strany nesporovaly, že mezi nimi byla uzavřena [datum] uzavřena Smlouva, jejímž účelem byl nájem pozemků za účelem provozování drůbežárny podnikání žalované. Nemovité věci, které jsou předmětem nájmu jsou ve vlastnictví žalobce. Dále shodně prohlásily, že dne [datum] byla žalované doručena výpověď Smlouvy ze dne [datum]. Obě strany sporu se shodly, že i po ukončení nájemního vztahu žalovaná užívání pozemky ve vlastnictví žalobce, avšak rozcházely se ve výměře fakticky užívaných pozemků.

7. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla mezi účastníky uzavřena dne [datum]. Žalobce jako vlastník nemovitých věcí uzavřel jako pronajímatel Smlouvu se žalovanou, na základě které si pronajala pozemky zapsané na LV č. [hodnota], v kat. úz. a obec [adresa], vedeném Katastrálním Úřadem pro Středočeský kraj, KP [adresa] (dále jen „nemovité věci“) o celkové výměře 26 317 m2 (čl. 2.2 Smlouvy). Smlouvou, konkrétně čl. 2.4, se žalovaná zavázala nemovité věci užívat výhradně k umístění a provozování drůbežárny, zajištění přístupu k výše uvedeným budovám a zajištění veškerých dalších činností souvisejících s chovem drůbeže. Cena za nemovité věci byla sjednána v čl. 3 tak, že nájemce je povinen zaplatit za každý m2 pozemků 5 Kč ročně. Celkové nájemné bylo stanoveno ve výši 131 585 Kč se splatností jednou ročně nejpozději do 31. března kalendářního roku, za který se platí. Dle čl. 4.3 si smluvní strany dojednaly, že smlouvu lze vypovědět písemně z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta dle Smlouvy (čl. 4.3) byla sjednána 3 měsíční s počátkem k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena druhé straně. Z přílohy ke Smlouvě soud zjistil, že jsou zde zakresleny pozemky, které jsou předmětem Smlouvy, rukou připsán text „celkem k nájmu 26 317 m2“.

8. Z výpovědi Smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vypověděl Smlouvu uzavřenou dne [datum] s odkazem na čl. 4.3 Smlouvy, neboť dle znaleckého posudku zpracovaného soudní znalkyní činí aktuální obvyklé nájemné za pozemky 26,21 Kč/m2, nikoliv ve Smlouvě sjednaných 5 Kč/m2. S ohledem na shora uvedené oznámil žalované, že nájemní vztah skončí ke dni [datum]. Od [datum] vyzval žalovanou, aby hradila nájemné ve výši 610 823 Kč. Z dokladu o doručení do datové schránky soud zjistil, že výpověď byla do datové schránky žalované doručena dne [datum].

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí bez platné nájemní smlouvy, a to ve výši 200 607,60 Kč za období od [datum] do [datum].

10. Z výpisu z katastru nemovitostí č. [hodnota], kat. úz. [adresa] bylo zjištěno, žalobce je vlastníkem nemovitých věcí – pozemků zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]. Z výpisu z katastru nemovitostí č. [hodnota], kat. úz. [adresa], soud zjistil, že žalobce je spoluvlastníkem zde zapsaných nemovitých věcí – budov bez čp/če, se způsobem využití zem. stav., konkrétně o velikosti podílu 41/400 (ve SJ s [jméno FO]). Z výpisu soud dále zjistil, že žalovaná je zde rovněž zapsána jako spoluvlastník budov s podílem o velikosti 349/400. Z výpisu z katastru nemovitostí č. [hodnota], kat. úz. [adresa], soud zjistil, že žalobce i žalovaná jsou spoluvlastníky zde zapsané budovy bez čp/če, se způsobem využití jiná stavba, konkrétně žalobce o velikosti podílu 13/100 (ve SJ s [jméno FO]), žalovaná s podílem o velikosti 153/200.

11. Z potvrzeních o provedení transakcí soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu žalované uhrazena platba ve výši 72 700,72 Kč s poznámkou „platba za pronájem pozemku v [adresa]“, dne [datum] byla odeslána částka 100 000 Kč s poznámkou „nájemné [adresa] p. [jméno FO]“. Dne [datum] částka 100 000 Kč, dne [datum] částka 293 209,25 Kč a dne [datum] částka 200 000 Kč, všechny rovněž s poznámkou „nájemné [adresa] p. [jméno FO]“.

12. Z dohody o narovnání ze dne [datum] soud zjistil, že se účastníci poté, co žalobce nabyl majoritní spoluvlastnický podíl na budovách zapsaných na LV č. [hodnota] a [Anonymizováno], kat. úz. a obec [adresa], vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], dohodli na finančním vypořádání za užívání předmětných pozemků v rozsahu 26 317 m2 v období do [datum]. Výše doplatku byla stanovena v čl. 2.2 Dohody, a to ve výši 326 340 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit do [datum].

13. Z předložené e-mailové komunikace mezi právními zástupci účastníků ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně nároků žalobce dle Smlouvy i že od [datum] není výše úplaty stanovena žádnou smlouvou, přestože jsou žalovanou pozemky nadále užívány. Aktuální dluh byl vyčíslen ve výši 293 209,25 Kč bez úroků z prodlení plus bezdůvodné obohacení nabíhající od [datum].

14. Z předložených fotografií soud zjistil, že k pozemkům vede přístupová cesta s branou, ručně zakreslenou šipkou je naznačen další možný vjezd na pozemek mimo vstupní bránu. Na několika fotografiích je podél cesty ručně zakreslena černá čára s poznámkou „možné oplocení“.

15. Z technického výkresu [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO], s datem zpracování dne [datum], číslo zakázky [Anonymizováno], soud zjistil, že je na něm zvýrazněna výměra pozemků o velikosti 13 009 m2. Tato výměra ani zvýrazněná část se neshoduje s nákresem pozemků uvedených na příloze ke Smlouvě.

16. Z předloženého znaleckého posudku č. [č. účtu] vypracovaného dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] ke stavu ke dni [datum] soud zjistil, že úkolem znalkyně bylo stanovení obvyklého nájemného nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota], kat. úz. [adresa]. Jedná o areál nacházející se okraji obce v komerční zóně. Znalkyně pozemky popsala jako soubor pozemků přibližně obdélníkového tvaru. K areálu je přivedena přípojka vody, plynu a elektra, obecní kanalizace je v přilehlé komunikaci [Anonymizováno]. Na pozemcích jsou stavby jiného vlastníka. Část pozemků podél [adresa] jsou vedeny v územním plánu jako ZV – plochy veřejných prostranství s přípustným využitím – vybavenost sloužící návštěvníkům, dopravní a technická infrastrukura. Ostatní pozemky se stavbami mají podmíněně přípustné využití – stavby a objekty pro velkokapacitní ustájení hospodářských zvířat. Znalkyně v posudku (bod 4.3) uvedla výpočet ročního nájemného a dospěla výpočty k závěru, že místně obvyklé nájemné z pozemků je 759 000 Kč za rok, tedy 63 250 Kč za měsíc.

17. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i ve svém souhrnu soud dospěl k závěru a účastníci to ani nesporovali, že žalobce jako vlastník nemovitých věcí uzavřel jako pronajímatel Smlouvu se žalovanou, na základě které si pronajala pozemky (některé pouze z části) zapsané na LV č. [hodnota], v kat. úz. a obci [adresa], vše vedené Katastrálním Úřadem pro Středočeský kraj, KP [adresa] (dále jen „nemovité věci“) o celkové výměře 26 317 m2. Cena za nemovité věci byla sjednána 5 Kč ročně za každý m2 pozemků a roční nájemné bylo stanoveno ve výši 131 585 Kč. Smlouvou si rovněž účastníci dojednali, že jí každá ze stran může vypovědět písemně z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní dobou. Výpovědí ze dne [datum] doručené žalované dne [datum] byla Smlouva žalobcem vypovězena, a to z důvodu zjištěné aktuální výše nájemného za předmětné nemovité věcí. Nájemní vztah ke dni [datum] skončil. Přestože žalovaná s výpovědí nesouhlasila, je si vědoma, že od [datum] užívá pozemky bez právního důvodu. V průběhu řízení se strany rovněž shodly, že minimální výměra žalovanou užívaných pozemků je 13 009 m2, jejíž zakreslení je zřejmé z předloženého technického výkresu. Spornou tedy v řízení zůstala zbylá část dříve pronajatých pozemků, tedy konkrétně 13 308 m2.

18. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

20. Ustanovení § 2991 vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, podle které se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění. Obecně lze o obohacení hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 ). Bezdůvodným obohacením – jde-li o demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení v poměrech nové soukromoprávní úpravy – je výslovně i majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty (srov. § 2991 odst. 2 o. z.); k tomu srov. např. rozsudek NS z 27. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3310/2018.

21. K základní námitce žalované, že část pozemků vůbec neužívá, soud uvádí, že pro nárok na zaplacení nájemného a potažmo i nároku na vydání majetkového prospěchu, jímž se užíváním předmětných pozemků žalovaná obohatila, není významné, zda žalovaná skutečně pozemky užívala, tedy zda a jakým způsobem užívání pozemků konzumovala a zda jí toto užívání přineslo zisk (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2578/98). Tyto skutečnosti jsou totiž pro posouzení nároku na zaplacení dlužného nájemného a na vydání bezdůvodného obohacení zcela irelevantní. Podstatné je, že žalovaná měla možnost užívat celou výměru (tedy 26 317 m2), jak bylo ujednáno v předchozí Smlouvě. Jiný uživatel pozemků ani neexistoval. Navíc se jedná areál, kdy u některých pozemků je přípustné pouze konkrétní využití (stavby a objekty pro velkokapacitní ustájení hospodářských zvířat) a na části pozemků se nacházejí budovy se spoluvlastnickým podílem žalované. Žalovaná si pronajala pozemky ve výměře 26 317 m2 a v souladu se smlouvou využívala budovy stojící na pozemcích i okolní pozemky ke svému podnikání. Soud s ohledem na shora uvedené neshledal důvod, aby postupoval odlišně při vypočtu bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, neboť se jedná o komplex pozemků a budov, který jsou a byly žalovanou užívány k provozování drůbežárny. Ani sama žalovaná užívání pozemků (jejich částí - konkrétně 13 009 m2.) nerozporovala. Soud ohledně určení rozsahu pozemků vycházel z uzavřené Smlouvy mezi žalobcem a žalovanou. Stejně jako Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3341/2019, uzavřel, že bývalý nájemce se (bez ohledu na způsob ukončení nájmu) na úkor bývalého pronajímatele obohacuje v rozsahu celého předmětu nájmu až do splnění své povinnosti předmět nájmu vyklidit (dovolací soud sice uvedený závěr učinil v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, není ovšem rozumný důvod, pro nějž by se nemohl aplikovat i za účinnosti současné právní úpravy – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. 26 Cdo 498/2024).

22. Výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu pak soud odvozuje od prospěchu, jejž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 2999 odst. 1 o. z.). Za bezdůvodné obohacení není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. též rozsudek NS z 27. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4874/2014). Peněžitou náhradu za užívaní tedy soud určil v tomto kontextu - ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase (zjištěného znaleckým dokazováním). Za použití obvyklého nájemného stanoveného znaleckým posudkem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl soud k závěru, že bezdůvodné obohacení za užívání pozemků a budov zapsaných na LV č. [hodnota], kat. úz. [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa], činilo 63 250 Kč měsíčně, tedy 759 000 Kč ročně. Za posuzované období od [datum] do [datum] (po rozšíření žaloby) tak bylo obvyklé nájemné z předmětných pozemků ve výši zažalované částky.

23. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že se účastníci mezi sebou musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť nárok uplatněný žalobcem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v bezesmluvním užívání pozemků zapsaných na LV č. [hodnota] žalovanou. Protože žalovaná užívala pozemky ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, aniž by za to poskytovala žalobci odpovídající náhradu, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení, neboť se jedná o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 varianta první o. z.). Protože se žalovaná na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila, má žalobce právo na vydání prospěchu, jež žalovaná na jeho úkor nabyla.

24. Žalobci přiznaný úrok z prodlení vychází jednak ze skutkových zjištění týkajících se počátku prodlení a jednak ze zákonných ustanovení (§ 1970 o. z.), ustanovení dalších právních předpisů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a aktuální výše reposazby ke dni prodlení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

25. Soud dále rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek za rozšíření žaloby ve výši 15 046 Kč podle § 6a odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V případě, kdy za řízení dojde k rozšíření žaloby ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř., přičemž ohledně změněného předmětu řízení je stanoven vyšší soudní poplatek, je poplatník (v tomto případě žalobce) povinen jej doplatit (Večeřa, J., Zákon o soudních poplatcích: Komentář, Wolter Kluwer, 2015, § 6a). Tato částka poté byla zohledněna ve výši náhrady nákladů řízení. Soud stanovil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný. V posuzované věci mu vznikly tyto náklady: - 27 083 Kč (zaplacený soudní poplatek) - Advokátka žalobce učinila v řízení celkem 6 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.“), předžalobní výzva ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., doplnění návrhu na dokazování dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., účast na jednání před soudem prvního stupně ve dnech [datum], [datum] § 11 odst. 1. písm g) a. t., o mimosmluvní odměna za 6 úkonů právní služby činí 6 x 9 540 Kč dle § 7 bod 5. a. t. o paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 o paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x 450 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. ve znění od 1. 1. 2025 - Cestovné za cesty na jednání u zdejšího soudu a zpět o dne [datum] a [datum], trasa [adresa] a zpět, 146 km, 5,8l/100 km, vyhláškové ceně paliva 35,8 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,80 Kč činí 2 299,91 Kč, - částku 13 007,38 Kč jakožto náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupkyně žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Vyúčtovaná a soudem přiznaná odměna odpovídá obsahu spisu a skutečně poskytnutým právním službám. Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 102 030,30 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.

Poučení