15 C 401/2020
Citované zákony (30)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 107a § 118b odst. 1 § 98 § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 151 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 8 odst. 1 § 13 odst. 4 § 14 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 6 odst. 1 § 6 odst. 2 § 8 § 454 § 573 § 1936 § 1936 odst. 1 § 1936 odst. 2 § 1937 § 1937 odst. 1 § 1937 odst. 2 § 1958 odst. 2 +8 dalších
Rubrum
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr., Mag. iur. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 107 086 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 107 086 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 651 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 61 435 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 39 969 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou ve znění podání ze dne [datum], ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 107 086 Kč. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že za žalovanou, jako povinnou, zaplatila v exekuci vedenou soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] – Exekutorský úřad Nymburk pod sp. zn. 070 EX 1741/2019 částku ve výši 45 651 Kč. Žalobkyně dále za žalovanou zaplatila v exekuci vedenou soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] – Exekutorský úřad Praha 3 částku ve výši 61 435 Kč. Žalobkyně tak za žalovanou v rámci exekucí zaplatila celkem 107 086 Kč, které jí žalovaná ani přes opakované výzvy nezaplatila. Na straně žalované došlo na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení. Uhrazením předmětných dluhů byly ukončeny exekuce vedené proti žalované a zrušeny exekuční příkazy váznoucí na dražených nemovitostech žalované. Tím odpadly překážky dražby. Dle žalobkyně možnost uhradit dluhy třetí osoby bez jejího souhlasu vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu České republiky. Žalobkyně tak byla oprávněná dluhy žalované zaplatit, aniž by k tomu potřebovala její souhlas. O záměru žalobkyně zaplatit dluhy žalované informoval žalovanou dražebník v rámci dražební vyhlášky číslo jednací [číslo] ze dne [datum], žalovaná nesouhlas s tímto záměrem nevyslovila. Žalobkyně nejednala vůči žalované nepoctivě ani protiprávně. Žalovaná opakovaně porušila své smluvní povinnosti, v důsledku čehož se dostala do prodlení s uhrazením částky ve výši 14 551 640 Kč, a žalobkyně tak byla nucena přistoupit k realizaci zástavního práva. Se vznesenou námitkou započtení ze strany žalované žalobkyně nesouhlasila, protože se opírá o fiktivní pohledávku. Dle žalobkyně není zřejmé, zda tato pohledávka existovat bude.
2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že dne [datum] došlo na základě smlouvy o povolení nedobrovolné veřejné dražby, uzavřené mezi žalobkyní jako navrhovatelem dražby a dražebníkem, k dražbě nemovitých věcí ve vlastnictví žalované, které jsou zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedený pro katastrální území Vehlovice (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Žalovaná se prodeji zástavy bránila soudní cestou. Podle žalované nebylo možné prodat předmětné nemovitosti prostřednictvím veřejné dražby, neboť předmětné nemovitosti byly zatíženy několika exekučními příkazy k prodeji nemovitostí vydanými k vymáhání dluhů za žalovanou. Tato překážka však byla před dražbou odstraněna, když žalobkyně bez vědomí a proti vůli žalované tyto vymáhané dluhy uhradila, a to zřejmě na základě plné moci udělené [jméno] [příjmení] – prezentujícímu se jako zástupce žalobkyně. Podle této plné moci měla žalovaná zmocnit [jméno] [příjmení] k provádění právních úkonů jejím jménem a na její účet. Žalovaná však neví o tom, že by výše jmenovanému plnou moc k zastupování udělila, a to rozhodně ne generální plnou moc na dobu neurčitou. Žalovaná má za to, že jí plná moc byla v minulosti podstrčena při sjednávání smlouvy o úvěru. Tato plná moc pak byla žalovanou prostřednictvím jejího právního zástupce vypovězena dne [datum], tj. měsíc před výše zmíněnou dražbou. [jméno] [příjmení] na výpověď plné moci reagoval vyjádřením ze dne [datum], je tedy nepochybné, že mu výpověď byla doručena a že tak věděl o tom, že plná moc byla ze strany žalované jakožto zmocnitele odvolána. Předmětné nemovitosti byly vydraženy za vyvolávací cenu společností [právnická osoba], jejím statutárním ředitelem je [jméno] [příjmení]. Podle žalované je možné, aby třetí osoba vyplatila dluhy dlužníka, ovšem pouze s dlužníkovým souhlasem. Žalovaná však žalobkyni souhlas k vyplacení dluhů neudělila a postupovala-li žalobkyně na základě v té době již zcela jistě neexistující plné moci udělené panu [jméno] [příjmení], pak takto nepostupovala oprávněně. Žalobkyně nemá právní důvod, na základě kterého by po žalované mohla nárokovat žalovanou částku, kterou žalobkyně proti vůli žalované uhradila za její dluhy. Vyplacení dluhů s cílem umožnit konání nedobrovolné dražby naplňuje podle žalované znaky zneužití práva, a jde o nepoctivé jednání ve smyslu § 6 odst. 2 a § 8 občanského zákoníku.
3. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:
4. Žalobkyně jako zástavní věřitel pověřila dne [datum] společnost [právnická osoba] provedením elektronické dražby nedobrovolné nemovitostí, jejichž spoluvlastníkem je žalovaná, jako zástavce a dlužník, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Vehlovice, obec Mělník, vedený u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, a to z titulu zástavního práva k těmto nemovitostem. Zástavní právo bylo vloženo do katastru nemovitostí ke dni [datum] na základě smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] (účastníci téhož dne uzavřeli ve formě notářského zápisu dohodu o uznání závazku z této smlouvy a dohodu o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu), smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] (účastníci téhož dne uzavřeli ve formě notářského zápisu dohodu o uznání závazku z této smlouvy a dohodu o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu) a smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] (účastníci dne [datum] uzavřeli ve formě notářského zápisu dohodu o uznání závazku z této smlouvy a dohodu o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu). Žalobkyně na základě těchto smluv poskytla žalované podnikatelské úvěry /viz oznámení o dražbě na č. l. 39 – 45 spisu/. Dražební vyhláškou [číslo] ze dne [datum] dražebník, společnost [právnická osoba], na návrh žalobkyně vyhlásila konání elektronické nedobrovolné dražby na den [datum] od 14:00 do 14:30, jejímž předmětem byly shora uvedené nemovitosti. Navrhovatel, tj. žalobkyně, se v této dražební vyhlášce zavázal, že před konáním dražby uhradí za dlužníka, tj. žalovanou, všechny závazky vyplývající z exekucí zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Vehlovice před konáním dražby, tak aby byly před konáním dražby uhrazeny, v opačném případě by musel dražebník upustit od dražby nejpozději do jejího zahájení. Dodatkem [číslo] k dražební vyhlášce [číslo] bylo oznámeno, že dne [datum] právní zástupce zástavců, mimo jiné žalované, zaslal Okresnímu soudu v Mělníku žalobu na nepřípustnost prodeje zástavy. Vzhledem k tomu že předmětná žaloba byla podána až po uplynutí lhůty jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zástavcům, neměla podaná žaloba účinky na odklad dražby. Dále bylo oznámeno, že navrhovatel, tj. žalobkyně, vyplatila všechny závazky z exekucí, které zatěžují předmět dražby, tj. nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo], pro katastrální území Vehlovice, obec Mělník, a všechna tato omezení zanikla. Konání dražby bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], jehož přílohou bylo oznámení o dražbě nedobrovolné č.j. 67728, dražební vyhláška dražby nedobrovolné č.j. 67728 a oznámení o započetí výkonu práva zástavního věřitele spolu s přílohou č.j. 67728 /viz dražební vyhlášku na č. l. 30 – 34 spisu, dodatek [číslo] na č. l. 35 spisu, oznámení o dražbě na č. l. 39 – 45 spisu doručenka na č. l. 45 – 46 spisu/. Právní zástupce žalované [jméno] [jméno] dopisem ze dne [datum] adresovaným panu [jméno] [příjmení] sdělil, že ke dni [datum] převzal právní zastupování žalované ve věci jejích dluhů a mimo jiné vyzval pana [jméno] [příjmení], aby přestal činit za žalovanou jakékoliv úkony. V reakci na tento dopis pan [jméno] [příjmení] reagoval dopisem ze dne [datum] /viz sdělení o převzetí právního zastoupení a výpověď plné moci na č. l. 22 spisu, odpověď na dopis ze dne [datum] na č. l. 23 spisu/. Žalobkyně dne [datum] zaslala bezhotovostním bankovním převodem částku ve výši 45 651 Kč na bankovní účet soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Nymburk jako úhradu exekuce vedené proti žalované jako povinné pod sp. zn. 070 EX [číslo] /viz potvrzení o platbě na č. l. 12 spisu, shodná tvrzení účastníků/. Pan [příjmení] [příjmení] dne [datum] v zastoupení žalobkyně zaplatil v hotovosti částku ve výši 61 435 Kč Exekutorskému úřadu Praha 3 – soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] na exekuci vedenou pod sp. zn. 144 EX 1228/20 /viz potvrzení o platbě na č. l. 12 spisu, příjmový pokladní doklad na č. l. 13 spisu, sdělení exekutora na č. l. 53 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 107 086 Kč, kterou za žalovanou uhradila v rámci exekucí, které proti žalované byly vedeny, z titulu bezdůvodného obohacení, a to ve lhůtě do [datum]. Tato výzva byla žalované odeslána dne [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 14 spisu, podací lístek na č. l. 15 spisu/.
5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
6. Žalobkyně za žalovanou, jako povinnou, uhradila dne [datum] dluh ve výši 45 651 Kč, vymáhaný v exekuci vedené soudním exekutorem pod sp. zn. 070 EX [číslo]. Právní zástupce žalované dopisem ze dne [datum] adresovaným panu [jméno] [příjmení] sdělil, že převzal její právní zastoupení a vyzval ho, aby za žalovanou přestal činit jakékoli úkony. Pan [příjmení] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba], tj. v zastoupení žalobkyně, uhradil v hotovosti v pokladně soudního exekutora za žalovanou, jako povinnou, osobně dne [datum] dluh ve výši 61 435 Kč, vymáhaný v exekuci vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 3, pod sp. zn. 144 EX 1228/20. Žalobkyně měla k nemovitostem, zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Vehlovice, obec Mělník, jejichž spoluvlastníkem byla žalovaná, zřízeno zástavní právo na základě smluv o podnikatelských úvěrech a smlouvách o uznání závazků. Dne [datum] pověřila žalobkyně jako zástavní věřitel společnost [právnická osoba] provedením elektronické dražby nedobrovolné těchto nemovitostí. Dražební vyhláškou [číslo] ze dne [datum] dražebník, společnost [právnická osoba], vyhlásila konání elektronické dražby nedobrovolné na den [datum] od 14:00 do 14:30, jejímž předmětem byly předmětné nemovitosti. Žalobkyně se v dražební vyhlášce zavázala, že před konáním dražby uhradí za dlužníka, tj. žalovanou, všechny dluhy vymáhané z exekucích, váznoucí na předmětných nemovitostech, tak aby byly před konáním dražby uhrazeny, v opačném případě by musel dražebník upustit od dražby nejpozději do jejího zahájení. Žalovaná byla o konání dražby vyrozuměna dopisem ze dne [datum], její přílohou byla mimo jiné i dražební vyhláška. Dne [datum] podala žalovaná k Okresnímu soudu v Mělníku žalobu na nepřípustnost prodeje zástavy v této veřejné dražbě. Vzhledem k tomu že předmětná žaloba byla podána až po uplynutí lhůty jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zástavcům, neměla podaná žaloba účinky na odklad dražby. Žalobkyně vyplatila všechny závazky žalované, které zatěžovaly předmět dražby. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 107 086 Kč, kterou za žalovanou uhradila soudním exekutorům, a to ve lhůtě do [datum]. Tato výzva byla žalované odeslána dne [datum]
7. Po právní stránce soud věc posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).
8. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
9. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
10. Podl § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 1 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 3013 o. z. kdo učiní za druhou osobu náklad, který tato osoba byla povinna učinit sama, má právo požadovat náhradu.
13. Podle § 1936 odst. 1 o. z. věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. To neplatí, je-li plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka. Podle odst. 2 kdo plní dluh jiného, aniž za dluh ručí a ani jinak dluh nezajistil, může na věřiteli požadovat před splněním nebo při něm, aby mu postoupil svoji pohledávku.
14. Podle § 1937 odst. 1 o. z. souhlasu dlužníka není třeba, pokud třetí osoba plní věřiteli jeho dluh proto, že za dluh ručí nebo závazek jinak zajišťuje. Podle odst. 2 splněním dluhu vstupuje tato osoba do práv věřitele a má právo, aby jí dlužník vyrovnal, co za něho plnila. Pohledávka věřitele na ni přechází včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s pohledávkou spojených. Věřitel vydá tomu, kdo za dlužníka plnil, potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
15. Podle § 98 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále je „o. s. ř.“, vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.
16. Podle § 1982 odst. 1 o. z.dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.
17. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.
18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem 20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
22. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně uhradila za žalovanou jako povinnou dluh ve výši 45 651 Kč, vymáhaný v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] – Exekutorský úřad Nymburk pod sp. zn. 070 EX [číslo] a dluh ve výši 61 435 Kč vymáhaný v exekuci vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] – Exekutorský úřad Praha 3 pod sp. zn. 144 EX 1228/20. K uhrazení těchto dluhů nedala žalovaná žalobkyni souhlas.
23. Mezi účastníky bylo sporné, zda byla žalobkyně oprávněna uhradit za žalovanou její dluhy vymáhané v exekucích, aniž by k tomu potřebovala souhlas žalované.
24. Na danou věc aplikoval soud § 3013 o. z., který umožňuje domáhat se náhrady vůči tomu, za koho bylo plněno. Skutková podstata„ Plnění za jiného“ je rovněž uvedena v § 2991 odst. 2 o. z. Tato dvě ustanovení představují duplicitní právní úpravu, nicméně § 3013 o. z. se použije přednostně (viz komentář [příjmení] - online k ust. § 3013 o. z.).
25. Ustanovení § 1936 odst. 1 o. z. ukládá věřiteli povinnost přijmout plnění třetí osoby za dlužníka, pokud s tím dlužník vyslovil souhlas. Tato třetí osoba, která dluh splnila, aniž by za dluh ručila, může podle § 1936 odst. 2 o. z. po věřiteli požadovat před splněním nebo při něm, aby jí takovou pohledávku postoupil. Pokud o to třetí osoba požádá před nebo při splnění dluhu, přejde na ní pohledávka za dlužníkem ze zákona. Pokud však o postoupení pohledávky nepožádá, nebo tak neučiní včas (tj. před splněním dluhu nebo při splnění dluhu za dlužníka) pohledávka zanikne, a je možné postupovat jen podle § 3013 o. z. Totéž platní v případě, kdy dlužník nedá souhlas se splněním dluhu třetí osobou. V takovém případě právo na postoupení pohledávky podle § 1936 odst. 2 a § 1937 odst. 2 o. z. toho, kdo za dlužníka plnil, zaniká. Třetí osoba, která za dlužníka plnila, má právo domáhat se náhrady po dlužníkovi podle § 3013 o. z. Z uvedeného plyne, že § 3013 o. z. má subsidiární charakter k § 1936 a § 1937 o. z. Jinými slovy pokud nejsou splněny podmínky pro aplikaci § 1936 nebo § 1937 o. z. použije se § 3013 o. z. Pokud by byly splněny všechny podmínky dle § 1936 nebo § 1937 o. z., tj. žalobkyně uhradila za žalovanou dluh se souhlasem žalované a před splněním nebo při něm požádala věřitele, aby jí pohledávky za žalovanou postoupil, stala by se věřitelkou žalované žalobkyně. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně uhradila dluhy za žalovanou s jejím souhlasem (o čemž konečně není mezi účastníky sporu), není možné na daný případ použít toto ustanovení. S ohledem na výše uvedené je tedy na místě použít podpůrně ustanovení § 3013 o. z.
26. Odborná literatura (k tomu soud odkazuje na komentář k § 3013 o. z. dostupný na [webová adresa]) dospěla k závěru, s nímž se soud zcela ztotožňuje, že § 3013 o. z. nelze uplatnit za situace, kdy dlužník projevil svůj nesouhlas s uhrazením dluhu třetí osobou. To však neplatí v případě, pokud věřitel může i proti vůli dlužníka pohledávku postoupit třetí osobě. Pak není důvod, proč by věřitel bez souhlasu dlužníka nemohl přijmout plnění od třetí osoby, když dojde ke stejnému důsledku: postoupení pohledávky ze zákona dle § 1936 odst. 2 a § 1937 odst. 2, resp. vzniku nároku dle ust. § [číslo], resp. dřívějšího § 454 ObčZ 1964. Pokud třetí osoba, jako v daném případě žalobkyně, zaplatí za dlužníka (žalovanou), dluh, dojde dle § 3013 o. z. k zániku dluhu vůči původnímu věřiteli a dojde ke vzniku dluhu vůči třetí osobě, která dluh zaplatila. To v důsledku znamená, že jak v případě postoupení pohledávky, tak v případě uhrazení dluhu za dlužníka, dojde k tomu, že dlužník je povinen dluh zaplatit třetí osobě, tedy žalobkyni. Dle názoru soudu je tak nepodstatné, zda věřitel pohledávku na žalobkyni postoupil, nebo zda žalobkyně dluh za žalovanou uhradila. Jelikož v průběhu daných exekučních řízení bylo možné vymáhané pohledávky postoupit dle ust. § 107a o. s. ř., je soud v souladu se shora uvedeným toho názoru, že soudní exekutor mohl i proti vůli žalované přijmout plnění žalobkyně jako třetí osoby, když soudní exekutor je osobou oprávněnou plnění jménem věřitele přijmout. Dluh žalované tak zanikl a žalobkyni jako osobě, která plnila za žalovanou jako povinnou, současně vzniklo právo, aby jí žalovaná vydala bezdůvodné obohacení ve výši poskytnutého plnění, tj. částku 107 086 Kč. Nad to soud k námitce žalované, že bez jejího vědomí a proti její vůli, byly předmětné dluhy uhrazeny ze strany žalobkyně, uvádí, že žalovaná byla o úmyslu žalobkyně zaplatit dluhy žalované informována v dražební vyhlášce ze dne 21. 5. 2020 č.j. 67728, která jí byla zaslána spolu s oznámením o konání dražby. Pokud žalovaná dále tvrdila, že vypověděla plnou moc panu [jméno] [příjmení] k činění právních úkonů jejím jménem a na její účet a že pan [jméno] [příjmení] tak nebyl zmocněn k žádnému jednání jejím jménem (ani tedy k uhrazení dlužné částky ve výši 61 435 Kč soudnímu exekutorovi), tak k tomu soud podotýká, že pan [jméno] [příjmení] nejednal v zastoupení žalované ale jménem žalobkyně, jak vyplývá ze sdělení soudního exekutora ze dne [datum] a příjmového pokladního dokladu ze dne [datum]. Byla to tak právě žalobkyně, která zaplatila mimo jiné za žalovanou dlužnou částku ve výši 61 435 Kč soudnímu exekutorovi nikoli pan [jméno] [příjmení] jménem žalované a na její účet.
27. Pokud jde o námitku žalované, že žalobkyně uhrazením jejího dluhu zneužila práva dle § 8 o. z., a těžila tak ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu dle § 6 odst. 2 o. z., soud jí nepovažuje za důvodnou. Ustanovení § 6 odst. 1 o. z. a § 8 o. z. míří na případy, kdy subjekt má určité právo, které sice vykonává v souladu se zákonem, ale cíl, který tímto výkonem sleduje je s ohledem na konkrétní okolnosti nepřijatelný, tj. chce jen poškodit druhou stranu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně výkonem práva, tj. uhrazením dluhů za žalovanou, sledovala nepoctivý záměr. Nelze tedy uzavřít, že by žalobkyně výkonem tohoto práva chtěla cíleně poškodit žalovanou.
28. V dalším se soud zabýval obranou žalované, která vznesla při ústním jednání soudu dne [datum] kompenzační námitku, kterou odůvodnila tím, že si na základě třech smluv o úvěru půjčila od žalobkyně celkem cca 14 000 000 Kč, přičemž na daných úvěrech uhradila nejméně cca 22 000 000 Kč, tj což je částka, která přesahuje jistinu úvěrů. V řízení o nepřípustnosti konání nedobrovolné veřejné dražby, zahájeném žalovanou u zdejšího soudu, vedeném pod sp. zn. 7 C 194/2020, byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě vyhověno. Žalovaná poukázala na to, že soud v předběžném právním názoru sdělil účastníkům, že smluvní pokuty a smluvní úroky nebyly sjednány platně. Z toho žalovaná dovozuje, že má pohledávku vůči žalobkyni v řádu miliónů korun a bylo by tak možné provést započtení. Po výzvě soudu žalovaná doplnila, že dosud žalobkyni k uhrazení své pohledávky nevyzvala, resp. činí tak až nyní při daném ústním jednání a zároveň omezila kompenzační námitku co do výše žalovaného nároku včetně aktuálního příslušenství. Kompenzační námitku žalované však soud nepovažuje za úspěšnou, neboť žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení pohledávky, až poté, co vznesla kompenzační námitku.
29. Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem) (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018 sp. zn. 33 Cdo 4967/2017). Nedovoluje-li zákon započtení pohledávky, která ještě není splatná, pak kompenzační projev učiněný věřitelem s takovou pohledávkou nenabývá žádných účinků ani v okamžiku, kdy se pohledávka stane splatnou (srov. rozhodnutí téhož soudu sp. zn. 29 Odo 204/2003)
30. Ke kompenzaci je třeba, aby jeden z účastníků učinil projev k započtení adresovaný druhému účastníku. Započtení lze učinit i v průběhu soudního řízení. Uplatnil-li takto dlužník (žalovaná) vzájemnou pohledávku ve výši nepřesahující pohledávku věřitele (žalobkyně), nejde o vzájemnou žalobu, ale o procesní obranu proti žalobě (§ 98 o. s. ř.); v tom případě se soud zabývá otázkou započtení až tehdy, shledá-li pohledávku žalobkyně opodstatněnou. V opačném případě se vzájemnou pohledávkou žalované nezabývá a ani o ní nerozhoduje.
31. V souzené věci uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení. Žalovaná v průběhu řízení při ústním jednání konaném dne [datum], jemuž byl přítomen zástupce žalobkyně, uplatnila do výše žalované částky námitku započtení své pohledávky z titulu neplatně sjednaných úroků a smluvních pokut u třech smluv o úvěru uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou, tj. rovněž z titulu bezdůvodného obohacení. Nárok žalované bude patřit mezi ty nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena jejich splatnost a doba plnění je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným. Věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). [příjmení] výzvy k plnění není předepsána, je však nutné, aby splňovala obecné náležitosti právních jednání, a z jejího obsahu musí být zřejmé, že věřitel vyzývá dlužníka k plnění, jehož výše musí být dostatečně určitě specifikována (srov. přiměřeně kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1012/2001).
32. Žalovaná při ústním jednání konaném dne [datum] projevila toliko vůli směřující k započtení své pohledávky na pohledávku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná k výzvě soudu při ústním jednání uvedla, že žalobkyni dosud k zaplacení pohledávky nevyzvala, činí tak až nyní při ústním jednání, výzva k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. byla učiněna až poté, co byla vznesena kompenzační námitka. Proto nemohl mít úkon směřující k započtení pohledávky, který žalovaná učinila v průběhu řízení, žádné právní účinky a způsobit zánik žalované pohledávky (srov. obdobně také rozhodnutí NS ČR sp.zn. 33 Odo 1642/2006). Jinak řečeno, bez výzvy k plnění před vznesením kompenzační námitky a přiměřené lhůty k plnění, není započítávaná pohledávka žalované splatná, a tudíž způsobilá započtení. Kompenzační námitka je tedy neopodstatněná. Proto nebyla ani žalované k její žádosti po poučení soudu dle § 118b odst. 1 o. s. ř. poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení ohledně kompenzační námitky.
33. S ohledem na shora popsané proto soud, aniž by se v dalším podrobněji zabýval samotnou existencí či výší žalovanou tvrzené pohledávky, žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni nárok v rozsahu, jak je popsán pod bodem 27 odůvodnění.
34. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o tom, že žalobkyně zaplatí dluhy za žalovanou, když ta je zaplatila bez souhlasu žalované, nebyla mezi účastníky řízení sjednána doba splatnosti, tj. termín, kdy má žalovaná vrátit žalobkyni peněžní prostředky, které za ní uhradila. Tento druh závazku je splatný bez zbytečného odkladu, poté, co byl dlužník k uhrazení dluhu vyzván dle § 1958 odst. 2 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla odeslána dne [datum]. Podle § 573 o. z. se výzva považuje za doručenou dne [datum]. Žalobkyně v této výzvě stanovila žalované lhůtu k uhrazení dluhu do [datum], jíž soud k uhrazení peněžitého závazku považuje za dostatečnou. Vzhledem k tomu, že žalovaná v této lhůtě dluh neuhradila, dostala se s plněním peněžité povinnosti do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě i ohledně příslušenství v podobě úroku z prodlení.
35. O náhradě nákladů řízení rozhod soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 39 969 Kč. Z toho představuje 4 284 Kč zaplacený soudní poplatek, 32 791 Kč odměnu za zastupování advokátem, a to v rozsahu pěti úkonů právních služeb (příprava a převzetí právního zastoupení žalobkyně, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]), přičemž výše odměny za jeden úkon právních služeb je určená dle § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty 107 086 Kč a činí tak 5 420 Kč (tj. 5 × 5 420 Kč + 21% DPH), 1 815 Kč představuje paušální částku na náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý úkon právních služeb (tj. 5 × 300 Kč + 21% DPH), 484 Kč představuje náhradu advokáta za promeškaný čas cestou na jednání soudu a zpět v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu (jedna cesta trvala 53 min., tj. 4 × 100 + 21% DPH) a 595 Kč představuje cestovné za cestu konanou [datum] na jednání soudu ze sídla advokáta ke zdejšímu soudu a zpět, tj. dvě cesty v délce 74 km /srovnání internetový server [webová adresa] při zadání [ulice a číslo], [obec a číslo] – [ulice], [PSČ] [obec] při sazbě 33,80 za 1l pohonných hmot dle ust. § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě vozidla 6,6 l [číslo] km a při sazbě základní náhrady za používání vozidla ve výši 4,40 Kč za ujetý kilometr dle ust. § 1 písm. b) výše uvedené vyhlášky. Částky jsou uvedeny s DPH, neboť advokát je plátcem DPH.
36. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.