15 C 427/2022-80

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s 15 % úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu další požadované částky [částka] spolu s příslušenstvím.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, s tvrzením, že žalobce je obchodní společnost s předmětem podnikatelské činnosti mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem, je subjektem odlišným od obchodníka s plynem. Plyn dodávaným obchodníkem s plynem odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Obchodník s plynem nakupuje od výrobce plynu či jiného obchodníka na základě smlouvy pro odběratele zemní plyn. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě prostřednictvím měřícího zařízení (dále také plynoměr), které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo nezaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřícího zařízení nebo do jeho součástí nebo příslušenství nebo byly v měřícím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo prostřednictvím měřícího zařízení, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřícího zařízení, představuje takový odběr neoprávněný odběr dle zákona č. 458/200 Sb. (dále jen energetického zákona) a dále neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť odebraný plyn díky neoprávněnému zásahu do měřícího zařízení, není tímto měřícím zařízením správně zaznamenán. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tedy žalobci, neboť tento dle § 59 odst. 1 písmena k) energetického zákona nakupuje plyn ke krytí ztrát v distribuční soustavě. Žalobce dne [datum] při kontrole ochranných prvků měřícího zařízení v odběrném místě číslo, EIC 27ZG400Z0256973Y na adrese nemovitosti [obec a číslo], [PSČ] [obec], jejímž uživatelem je žalovaná, pojal podezření, že odběr plynu na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovanou je měřen měřícím zařízení (plynoměr výrobní [číslo]) na kterém byla poškozena plomba číselníku. Plynoměr byl označen bezpečnostní přelepkou [číslo] téhož dne byl demontován a nově osazeno měřící zařízení výrobní [číslo]. Ověřením v autorizovaném metrologickém středisku bylo zjištěno, že chybí úřední značka počítadla, což dokládá osvědčení o přezkoušení měřidla ze dne [datum]. Následně nechal žalobce posoudit plynoměr soudním znalcem z oboru kriminalistika, specializací mechanoskopie JUDr. [jméno] [jméno], který ve znaleckém posudku konstatuje, že je prokázáno násilné porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení, když úřední značka byla násilně odlomena v okolí byly nalezeny stopy po ploché tupé části páčidla a je prokázáno, že měřícím zařízení byly provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, když krytku číselníku bylo možné neoprávněně vychýlit od tělesa plynoměru, čímž mohl být odečet spotřebován plynu přerušen. Znaleckým posudkem ze dne [datum] byl prokázán zásah do měřícího zařízení, čímž došlo k odběrném místě k neoprávněnému odběru plynu, podle energetického zákona. Žalovaná v době od [datum] do [datum] neoprávněně odebírala na tomto odběrném místě plyn, čímž způsobila žalobci škodu [částka] 145, [částka] představující dle žalobce cenu neoprávněně odebraného plynu. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. o měření plynu a o stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, jako den následující po poslední kontrole odběrného místa, která proběhla dne [datum]. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá předcházejícímu dni, kdy bylo pojato podezření na [anonymizováno] manipulaci s plynoměrem a kdy byl plynoměr demontován za účelem dalšího zkoumání, ohledně zjištění neoprávněného zásahu do něj. Žalovaná byla po celou dobu neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu uživatelkou odběrného místa. Vzhledem k tomu, že se nelze při stanovení výše škody řídit stavem zjištěným na měřícím zařízení, bylo postupováno při určení výše škody spočívající v neoprávněném odběru plynu v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb., takže se množství neoprávněně odebraného plynu v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. Manžel žalované umožnil žalobci přístup do odběrného místa za účelem zjištění instalovaných plynových spotřebičů. Žalobce zaznamenal, že v nemovitosti na adrese odběrného místa se nachází 1× otopový spotřebič se štítkovým příkonem 19 kWh, dále 1x průtokový ohřívač vody se štítkovým příkonem 21,80 kWh a 1× plynový sporák se štítkovým příkonem 7, 5 kWh. Celkové množství neoprávněně odebraného plynu, tak bylo postupem dle § 9 odst. 3, vyhlášky č. 108/2011 Sb., stanoveno [částka] 668, 49 kWh. Od vypočítané výše bylo odečteno množství plynu [částka] 660,07 kWh, které bylo zjištěno odečtem na měřícím zařízení dne [datum] a které je předmětem řádného vyúčtování obchodníkem s plynem. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu [částka] 008, 42 kW hodiny bylo ve faktuře [číslo] ze dne [datum] vyčísleno částku [částka] se splatností v souladu s cenou dle celníku žalobce za neoprávněně odebraný plyn. Když tento ceník žalobce vydává v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERU. Cena neoprávněně odebraného plynu je stanovena dle § 9 odst. 10 vyhlášky č. 108/2011Sb. a je složena: a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE Pote za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníka a ročního odběru plynu (distribucí se rozumí doprava plynu do odběrného místa zákazníka), c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny 1 (náklady na dovoz plynu do České republiky a náklady na jeho uskladnění d) ceny za činnosti operátora trhu e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu Plynoměr výrobní [číslo] byl zkoumán soudním znalcem a znalecký posudek byl vyúčtován částkou [částka], fakturou [číslo] ze dne [datum], kterou žalobce uhradil. Součástí náhrady škody je také úhrada nezbytně nutných nákladů, a proto se žalobce domáhá i této částky [částka] k zaplacení po žalované. Žalovaná zatím uhradila částku [částka], a to platbami [datum] ve výši [částka], dále dne [datum], [datum], [datum] a [datum], vždy po částce [částka]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou žalobce ze dne [datum], nadále předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne [datum]. Přesto žalovaná uhradila dluh jenom zčásti. Žalobce má povědomí o probíhajícím insolvenčním řízení s žalovanou, avšak pohledávka žalobce vznikla až po rozhodnutí o úpadku žalované a probíhajícího insolvenčního řízení pak nemá vliv na možnost domáhat se přiznání uvedeného nároku v soudním řízení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že umístění měřícího zařízení na odečet spotřeby plynu je za domem a volně přístupné, nikdy neprovedla zásah do tohoto zařízení. Šetření bylo provedeno pouze zaměstnanci žalobce. Žalobce vypočetl, že bylo odebráno 52 668, 49 kWh plynu podle„ nějakých tabulek“. Nesouhlasí s tímto vyúčtováním a tvrzeným množstvím odebraného plynu, když může doložit průměrnou spotřebou plynu odebranou na odběrném místě, kdy byla zákaznicí společnosti [právnická osoba] Podle vyúčtování tohoto dodavatele je roční průměrná spotřeba na tomto odběrném místě 44 478, 78 kWh., požaduje tedy, aby bylo bráno skutečné množství, průměr odběru 44 478, 78 kWh na odběrném místě s tím, že uhradila již cenu za 10 660, 07 kWh a žádá, aby byla účtována pouze skutečná cena podle ceníků, nikoliv dvojnásobek tržní ceny. Navíc jí byl nabídnut ze strany žalobce splátkový kalendář a ona začala splácet.

3. Z protokolu o zjištění podezření poškození měřícího zařízení u odběratele [číslo] bylo zjištěno, že měřící zařízení výrobní [číslo] rok výroby 2018, vykazuje poškození, bylo následně odebráno. Toto bylo umístěno v nice v obvodovém zdivu, plynoměr byl demontován a byly zadokumentovány spotřebiče, a to kotel otop, štítkový příkon 19 kW, sporák kombi [příjmení] 7,5 kW, ohřívač vody karma 21,8 kW, a to vše za přítomností [jméno] [příjmení], manžela žalované, dne [datum], kdy tento protokol byl manželem žalované podepsán.

4. Soud měl dále k dispozici fotodokumentaci ohledně předmětného domu spolu s fotografiemi spotřebičů umístěnými v domě a s jednotlivými štítky na těchto spotřebičích.

5. Dále měl soud dispozici přehled odečtů předložených žalobcem, osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla, ze kterého vyplývá, že [datum] byl přezkoušený membránový plynoměr v. [číslo] bylo zjištěno, že nesplňuje požadavky stanovené příslušnými předpisy. Zpráva byla vydána [datum] autorizovaným metrologickým střediskem. Součástí tohoto byl i zkušební protokol ze [datum].

6. Ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [jméno] z oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie, bylo zjištěno že dne [datum] došlo k posouzení plynoměru výrobního [číslo] součástí znaleckého posudku je i rozsáhlá fotodokumentace. Závěrem bylo uvedeno, že bylo prokázáno násilné porušení, zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení, krytky číselníku i s úřední značkou byly násilně odstraněny a poškozena i hologramová přelepka. V měřícím zařízení mohly být provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě zmínily. Znalecký posudek obsahuje i prohlášení dle § 127a o. s. ř., o vědomí znalce ohledně následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

7. Z daňového dokladu [číslo] za neoprávněný odběr plynu vystavené dne [datum], se splatností [datum], bylo zjištěno, že byla vyúčtována cena 98 145, [částka] za zjištěný neoprávněný odběr plynu ve smyslu § 74 zákona, č. 458/2000 Sb., energetického zákona, což představuje náhradu škody za neoprávněnou distribuci plynu, jejíž výše byla stanovena dle vyhlášky č. 108/ 2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Součástí tohoto dokladu byl i přehled výpočtu spočívající v zohlednění počtu spotřebičů a příkonu spotřebičů, zjištěných u koncového zákazníka a počtem trvání neoprávněného odběru, a dále doba užívání spotřebičů, množství výpočet množství neoprávněné odebraného plynu a další výpočty, když byly zohledněny i předchozí fakturační období roku 2020, 2021.

8. Z výzvy k úhradě pohledávky bylo zjištěno, že dne [datum] zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky tzv. předžalobní výzvou, ve lhůtě sedmi dnů doručení výzvy, dále měl soud k dispozici podací lístek ze dne [datum].

9. Z faktury daňového dokladu vystaveného znalcem [příjmení] [jméno] [jméno] byla zjištěna cena zpracovaného znaleckého posudku ve výši [částka], dále k dispozici doklad o zaplacení tohoto znaleckého posudku dne [datum].

10. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce upomínal žalovanou k úhradě dlužné částky, dále měl soud k dispozici doklad o odeslání této upomínky.

11. Ze záznamu o kontrole ochranných prvků plynoměru ze dne 26. 8. 202, bylo zjištěno, že byl prostor plynoměru proměřen a byly zjištěny všechny náležité plomby. Žalovaná jako zákaznice tento protokol o kontrole ochranných prvků plynoměru podepsala, součástí byla i fotodokumentace.

12. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě uzavřené mezi účastníky bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva týkající se provozu připojení odběrného plynového zařízení zákazníka k distribuční soustavě a zajištění podmínek pro odběr plynu. Smlouva byla podepsána dne [datum] byla jako zákaznice zastoupena společností x [právnická osoba] [obec] na základě plné moci. Z této plné moci bylo zjištěno, že žalovaná zmocnila [právnická osoba] a. s. [obec], ohledně připojení distribuce dodávky zemního plynu na stanovené odběrné místo.

13. Z výstupu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že ohledně žalované bylo zahájeno insolvenční řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], bylo povoleno společné oddlužení manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], [obec a číslo].

14. Z daňového dokladu vystaveného společností [právnická osoba], [obec a číslo], žalované, bylo zjištěno, že dne [datum] byl vystaven doklad k úhradě [částka], za období od [datum] do [datum], při spotřebě 4 138 m a dodaného množství plynu 44 478,78 kWh, s tím, že na zálohách byla zaplacena částka [částka] a [částka]. Součástí bylo i detailní vyúčtování, když byl proveden způsob odečtu výpočtem a stanovena celková platba za dodávku plynu a související služby s DPH [částka] 556, [částka]. Dále měl soud k dispozici historii spotřeby na stanoveném odběrném místě, v níž je zaznamenán vývoj spotřeby v kilowatthodinách i v metrech krychlových, s tím, že odběratelkou je v období od [datum] i žalovaná a obchodníkem je společnost [právnická osoba]

15. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] [obec a číslo], bylo zjištěno, že smlouva na dodávku zemního plynu pro zákaznici žalovanou, byla uzavřena distanční formou dne [datum]. Dne [datum] byla vystavena řádná fakturace za období od [datum] do [datum]. Podle provozovatele distribuční soustavy byl zjištěn odečet na odběrném místě a spotřeba byla [částka] m za celkovou cenu s DPH [částka]. Dne [datum] byla vystavena fakturace za období od [datum] do [datum], odečtem byl zjištěn podle provozovatele distribuční soustavy odečtem na odběrné místě a spotřeba 995 m3, za celkovou cenu s DPH [částka]. Dne [datum], byla vystavena fakturace za období od [datum] do [datum], odečet byl zjištěn podle provozovatele distribuční soustavy odečtem na odběrném místě. Za toto období byla spotřeba 4 138 m za celkovou cenu s DPH [částka]. Faktury za období [datum] do [datum] byly placeny na základě splátkového kalendáře. Dále za další období byla zaplacena na bankovní účet a za období [datum] do [datum] je hrazena přes bankovní účet na základě splátkového kalendáře.

16. Dle § 71 odst. 5 energetického zákona, jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřícího zařízení se zakazuje.

17. Dle § 74 odst. 6 energetického zákona neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazuje.

18. Dle § 74 odst. 7 energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů zjistit, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem, podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru, nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady, vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

19. Dle § 74 odst. 8 energetického zákona při neoprávněné přepravě plynu, distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá služby přepravy plynu, distribuční soustavy, nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

20. Podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 108/2011 Sb. součástí náhrady škody je také úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů, vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu a neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení, případně znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu.

21. Soud na základě provedeného dokazování především listinami a zprávami zjistil, že žalobkyně je vlastníkem a provozovatelem distribuční soustavy a je povinna zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst, dle smluv, které uzavřel obchodník s plynem s odběrateli. Žalobkyně je odlišným subjektem od obchodníka s plynem. Dne [datum] při kontrole ochranných prvků měřícího zařízení v odběrném místě na nemovitosti [obec a číslo], jejímž uživatelem je žalovaná, bylo pojato podezření, že odběry plynu na základě smlouvy, uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovanou, které je měřeno měřícím zařízením plynoměrem výrobní [číslo] má poškozenou plombu číselníku. Žalobce poté provedl veškerá následná opatření, demontoval plynoměr, osadil ho nově měřícím zařízením nového výrobního čísla, původní plynoměr ověřil v autorizovaném metrologickém středisku, bylo zjištěno, že chybí úřední značka počítadla, o čemž bylo vydáno osvědčení o přezkoušení měřidla ze dne [datum]. Následně byl posouzen předmětný plynoměr soudním znalcem v oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie, bylo prokázáno násilné porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízením (úřední značka byla násilně odlomena, v okolí byly nalezeny stopy po ploché tupé části páčidla). Znalecký posudek obsahoval doložku dle § 127a o. s. ř. ze dne [datum]. Byl tedy jednoznačně prokázán zásah do měřícího zařízení, čímž došlo k odběrném místě k neoprávněnému odběru plynu (77 odst. 1 písm. e, bod 1 a 3 energetického zákona). Tedy bylo prokázáno, že žalovaná v době od [datum] do [datum] neoprávněně odebírala na odběrném místě plyn, čímž způsobila žalobkyni škodu. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven od dne následujícího po poslední provedené kontrole, tedy [datum], do demontování plynu za účelem dalšího zkoumání ohledně zjištění neoprávněného zásahu do něj, tedy do [datum]. Zároveň bylo zjištěno, že žalovaná byla po celé trvání tohoto období uživatelem odběrného místa. Výše škody byla stanovena zákonem stanovené postupem dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. o měření a stanovení způsobu náhrady škody při neoprávněném odběru, kdy se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] uvedené vyhlášky. Od výše škody je odečtena částka, která byla stanovena při kontrole dne [datum] a která byla vyúčtována obchodníkem s plynem. Žalobkyně rovněž v souladu s právními předpisy uplatnila náklady, které jí vznikly v souvislosti se zjišťováním neoprávněného odběru, v daném případě se jedná o náklady na znalecký posudek zpracovaný JUDr. [jméno] č. TOM-31/ 2021, ze dne [datum] v částce [částka], která byla následně žalobkyni vyúčtována příslušnou fakturou a žalobkyně ji prokazatelně uhradila.

22. Soud k námitkám žalované, že„ zařízení je umístěno na volně přístupném místě a ona sama a nikdo z rodiny zásah do zařízení neprovedl“, zdůrazňuje, že v daném případě se jedná o objektivní odpovědnost. Dále pokud žalovaná tvrdila, že„ šetření prováděli pouze zaměstnanci plynárenské společnosti“, v řízení k tomuto svému tvrzení neoznačila žádné důkazy, které by případně mohly zpochybnit výsledky předmětného šetření.

23. Také žalovaná zpochybňovala způsob výpočtu odebíraného plynu dle tabulek. Žalobce však uplatnil zákonem stanovený postup dle [číslo] Sb., energetického zákona, a podle vyhlášky č. 108/2011 Sb., když žalobce vystavil tzv. simulovanou fakturu, kde byl výpočet stanoven způsobem zcela dle předmětných předpisů. Výpočet vychází z přílohy [číslo] vyhlášky č. 108/2011 Sb.

24. Žalovaná dále namítala, že„ částečně zaplatila skutečně odebrané množství plynu dodavateli, se kterým má uzavřenou smlouvu, tedy společnosti [právnická osoba], a žádala, aby tvrzená škoda byla stanovena jako„ cena podle ceníků“. Dále tvrdila, že“ již začala splácet po [částka] měsíčně“. Tyto zmiňované splátky v celkové výši [částka] (5× [částka]) byly již žalobcem zahrnuty do výpočtu výše tvrzené škody.

25. Po právní stránce soud posuzoval věc dle energetického zákona, č. 458/2000 Sb., v platném znění, a podle vyhlášky č. 108/2011 Sb. Zároveň však vzal v úvahu ústavní nález I. ÚS 668/15, dle kterého pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovenou podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona, je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu srovnatelné v období před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočtenou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud pak na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobností odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce, tím, že vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, nikoliv kompenzační. V takovém případě musí o výši škody rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností.

26. Soud v daném případě ve smyslu § 136 o. s. ř., respektive § 2955 občanského zákoníku využil institutu soudcovské úvahy, a při stanovení výše škody vzal v úvahu obsah zprávy společnosti [právnická osoba], dodavatele plynu žalované na základě uzavřené smlouvy. Soud vyhodnotil odpovídající tři období, když spotřeba plynu za období předmětné, tedy od [datum] do [datum] byla [částka] m, v předchozím období, tedy let 2019 2020 dosahovala 3 734 m a za následující období od [datum] do [datum] dosahovala již 4 138 m. Finančně vyjádřeno, znamená, že za období od [datum] do [datum] zaplatila žalovaná [částka], za sporné období jen [částka], a za následující období od [datum] do [datum] byla vyúčtována částka 65 956, [částka], které zaplatila žalovaná obchodníkovi, resp. splácí na základě splátkového kalendáře.

27. Za sporné období žalobce postupoval při výpočtu škody tzv. způsobem stanoveným dle vyhlášky, stanovil tedy fiktivní škodu podle vyhlášky při splnění určitých kritérií. Takový výpočet však nezajišťuje naplnění tzv. kompenzačního principu, ale s ohledem na stanovenou výši částky je to již jednoznačně výrazná sankce neoprávněného odběratele.

28. A v takovém případě soud výši škody s přihlédnutím k metodě výpočtu podle prováděcího předpisu je oprávněn podle citovaného ústavního nálezu, vzít v úvahu okolnosti, kterými by se mohl přiblížit ke stanovení výše skutečně způsobené škody. Nelze tedy provedený výpočet akceptovat výlučně, jen podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu, ale je povinností soudu výši škody stanovit způsobem přibližujícím se výši škody skutečné. Pro tento účel je jedním z relevantních údajů nezpochybnitelně historie předchozí a následujícího spotřeby energie neoprávněného odběru komodity, nikoliv však mechanicky z ní vycházet, tedy vzít v úvahu reálnou spotřebu v jiném období, když lze legitimně předpokládat, že v době neoprávněného odběru škůdce spotřebovával více komodity než v minulosti, což by mohlo být jedním z motivů, proč k tomuto tzv. neoprávněnému odběru dochází.

29. Soud se snažil stanovit pravděpodobnost výpočtu způsobem určitého uvážení a v tomto specifickém případě energetickým zákonem stanovené náhrady škody vzal v úvahu, že vůči předchozímu období, spotřeba v předmětném období zjištěného neoprávněného odběru byla takzvaně 3násobně nižší, a 4násobně vyšší byla v následujícím období. Rozdíl finančně vyjádřený oproti předchozímu období byl o [částka], oproti následujícímu období byl o [částka] nižší. Soud dospěl k závěru, že výše škody stanovená soudem částkou [částka] je zcela odpovídající, jak kompenzačnímu aspektu stanovené výše škody, reflektující rozdíl mezi předchozí cenou spotřeby plynu a následující cenou spotřebovaného plynu v dalším období. Nutno vzít v úvahu, že žalovaná platila cenu plynu svému dodavateli plynu, obchodníku s plynem, společnosti [právnická osoba]

30. Soud shrnuje, že prokazatelně došlo k poškození předmětného plynoměru, za toto poškození je žalovaná odpovědná bez ohledu na to, zda jej sama fyzicky nebo členové její rodiny realizovali. Jedná se o objektivní odpovědnost dle energetického zákona, odběratel nese objektivní odpovědnost za stav odběrného místa a nese případné důsledky neoprávněného odběru, aniž by bylo nutné zkoumat jeho zavinění. Vychází se z premisy, že poškozením měřícího zařízení bez ohledu, kdo jej poškodil, vznikne prospěch odběrateli plynu. Prokazatelně byl zjištěn zásah do měřícího zařízení znaleckým posudkem a fotodokumentací. Pro rozhodné období byl žalobcem proveden fiktivní výpočet škody v souladu s právními předpisy způsobem, který vyhláška, resp. příloha k vyhlášce stanoví. Soud však výši fiktivní škody vypočtenou žalobkyní tzv. moderoval soudcovským uvážením dle § 136 o.s.ř., snažil se zajistit tzv. spravedlivou rovnováhu mezi legitimním zájmem distributora plynu na náhradě škody a zásahem do majetkových práv neoprávněného odběratele v neprospěch žalované. Nutno vzít v úvahu, že žalovaná žádným způsobem nebránila provedení kontroly, akceptovala výsledky šetření, manžel žalované spolupracoval s pracovníky žalobce, umožnil jim zajištění fotomateriálů příkonových štítků spotřebičů v domě v odběrovém místě. Následně však žalovaná se stanovenou výší škody, podle prováděcího předpisu k energetickému zákonu nesouhlasila. Soud také uvážil aktuální značně problematickou majetkovou, sociální situaci žalované, která je nyní s manželem v insolvenčním řízení, je proti ní vedeno značné množství exekucí, soudních řízení pro zaplacení dlužných částek.

31. Soud s ohledem na nález Ústavního soudu využil soudcovské úvahy, na základě odpovídajícího zjištění přihlédl k historické spotřebě plynu v odběrném místě a dle § 136 o. s. ř., dospěl k závěru, že částka požadovaná žalobkyní ve výši [částka] (původně o [částka] vyšší, když částku [částka] žalovaná zaplatila) je odpovídajícím způsobem možné snížit tak, aby se v maximální možné míře přiblížila pravděpodobnému odběru plynu a za spravedlivé soud považuje, aby žalobkyní vypočtený údaj v neoprávněném odběru byl snížen na téměř poloviční hodnotu ceny ve výši [částka], což je odpovídající i právě rozdílů ve třech historických obdobích spotřeby této komodity žalovanou. Soud akcentuje doporučení Ústavního soudu, vyjádřené v nálezu sp. zn. I. US [číslo] týkající se nutnosti reflektovat skutečnou spotřebu na odběrném místě. Soud sám stanovil pravděpodobné množství neoprávněně odebraného plynu a snížil tak téměř o jednu polovinu cenu neoprávněně odebraného plynu, reflektuje již zmíněnou skutečnou spotřebu v předchozím a následujícím období vůči rozhodnému období.

32. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka], zároveň dle § 1970 občanského zákoníku uložil žalované povinnost zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku z přiznané částky od dne následujícího po podání žaloby. Žalobkyně se sice domáhala, aby prodlení žalované bylo stanoveno na základě předžalobní výzvy, avšak žalobkyně nedoložila způsob doručení této výzvy žalované. Žaloba podána [datum], soud tedy stanovil, že ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Výše úroku z prodlení je dána vládním nařízením [číslo] Sb., v platném znění, v závislosti na výši reposazby stanovené Českou národní bankou.

33. Soud žalobu částečně zamítl v rozsahu další požadované částky [částka] spolu s příslušenstvím z důvodů, jak již bylo zmiňováno, reflektování judikatorního rozhodování soudů v dané problematice tak, aby spotřeba fiktivní škody stanovené podle prováděcích předpisů energetického zákona co nejvíce reflektovala především skutečnou spotřebu plynu na daném odběrném místě.

34. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., Pro stanovení odlišné, tedy prodloužené lhůty k plnění, popř. stanovení dobrodiní splátek soud neshledal žádné relevantní skutečnosti. Splátky [částka] měsíčně realizované žalovanou jsou v tomto směru nepřiměřeně nízké. Soud také vzal v úvahu, že žalovaná spolu s manželem je v insolvenční řízení. Nejsou tedy žádné zjištění soudu nasvědčující stanovení jiného způsobu určení lhůty k plnění.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., úspěch žalované je fakticky odpovídající úspěchu žalobce. Z těchto důvodů soud dle §142 odst. 2 o. s. ř. vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladu řízení právo.