15 C 44/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 23 333 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhá po žalované náhrady majetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod spisovou značkou , spisová značka, . Žalobce zrekapituloval děj uvedeného řízení tak, že návrhem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, byl doručen uvedený návrh a bylo tak zahájeno řízení ve věci péče soudu o nezletilé, matka se v něm domáhala, aby jí nezletilá byla po dobu před a po dobu rozvodu manželství rodičů svěřena do výlučné péče a žalobce byl zavázán přispívat na výživu částku , částka, . Dne , datum, se žalobce vyjádřil tak, že požadoval, aby byla nezletilá svěřena do střídavé péče rodičů, s výlučnou péčí nesouhlasil. Ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci , datum, , tedy po více než dvou letech od zahájení řízení. V tomto směru došlo k vydání rozhodnutí v nepřiměřené lhůtě, žalobci tak vznikla nemajetková újma. Dále odkázal na ustanovení § 471 odstavec 2 z.ř.s., že platí, že ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením. V případě, že nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, je soud povinen vydat rozhodnutí ve věci samé zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Žalobce dále uvádí, že shora uvedené řízení mělo pro žalobce taktéž zvýšený význam. Celková délka řízení byla od , datum, do , datum, , tedy v souhrnu dva roky a dva měsíce. Žalobce požaduje částku , částka, s tím, že tato částka koresponduje i se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010, kdy za první dva roky částka byla snížena na polovinu.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni , datum, . Popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, . Dospěla k závěru, že předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o péči, výživu a úpravu poměrů k nezletilé pro dobu po rozvodu a úpravu styku. Ve věci bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, byl jmenován opatrovník, bylo vydáno usnesení o zahájení řízení ve věci styku dne , datum, , vyčkávalo se na výsledky rodinné terapie. Ode dne , datum, do , datum, byly řešeny návrhy matky na opravu protokolu, který byl zamítnut. Délka řízení byla ovlivněna osobními postoji obou rodičů, omezené schopnosti vzájemné komunikace po dobu řízení. V tomto směru došlo ke znatelné změně, kdy byla dovršena uzavřením dohody, kterou soud schválil. V opatrovnickém řízení je na samotných účastnících, aby se snažili předně řízení mezi sebou řešit spíše formou dohody a vzájemného vycházení si vstříc, aby zájem dítěte v daném případě nebyl ohrožen, neboť jsou to především rodiče nezletilých dětí, které mají výchovně působit na své nezletilé dítě ohledně výživy a výchovy. Jedině tak může být zajištěno, aby život dítěte probíhal nekonfliktně, bez problémů. A v řízení nebylo prokázáno, že by předmětné řízení bylo zatíženo průtahy nebo jiným nesprávným úředním postupem.

3. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a osř, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili.

4. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , a to tak, že ke dni , datum, ze strany , tituly před jménem, , jméno FO, byl podán návrh matky na zahájení řízení o výchově a výživě nezletilých dětí s tím, že po dobu rozvodu měla být nezletilá , jméno FO, svěřena do péče matky, otec měl přispívat částku , částka, měsíčně na výživné. Byla šetřena lustrace, dne , datum, byl ustanoven nezletilé opatrovník, dne , datum, byl taktéž vyzván otec k vyjádření se k uvedenému návrhu, byly řešeny zprávy o dítěti, a to v průběhu září ze strany základní a mateřské školy , adresa, Sekčov. Dne , datum, bylo poskytnuto vyjádření otce nezletilé s tím, že tento nesouhlasil s návrhem, žádal střídavou péči s tím, že by přispíval částkou dle úvahy soudu s tím, že jeho příjem je , částka, měsíčně. Dále byla doručena ze , datum, zpráva ohledně otce, dne , datum, mu byly doručeny informace ohledně výdělkových schopností matky, dále jsou podávány informace ze strany , právnická osoba, v , adresa, . Následně se vyjadřuje dne , datum, matka k replice otce. Dne , datum, je podána aktuální zpráva , právnická osoba, v , adresa, . V ní je šetření poměrů rodičů i nezletilé s tím, že byla nařízena rodinná terapie. Právě z toho jsou i od metodika sociálněprávní ochrany dětí uvedené údaje s tím, že dne , datum, byla svolána společná schůzka rodičů, kde uvedli, že dodržovali dohodu uzavřenou na posledním jednání, byli schopni se dohodnout i nad rámec, oba rodiče měli k fungování výhrady, nicméně uvedli, že dohodu budou do rozhodnutí soudu dodržovat. Dne , datum, ve věci proběhlo jednání, na něm se účastníci dohodli, že vyzkouší rozšířený styk a částečnou střídavou péči o nezletilou a navážou spolupráci rodičů s rodinou poradnou s výhradou dalšího doplnění dokazování. Následně bylo jednání odročeno na den , datum, . Dne , datum, centrum sociálních služeb , adresa, podává informaci o tom, že došlo ke zlepšení vzájemné komunikace alespoň na základní úroveň, přičemž by tímto měla být naplněna zejména potřeba jejich nezletilé dcery. Dne , datum, ve věci proběhlo další jednání s tím, že matka nadále nesouhlasí se střídavou péčí, otec uvádí, že trvá na střídavé péči s tím, že teprve na tomto jednání došlo k zahájení řízení ve věci styku, právní zástupce otce uvedl, že nesouhlasil s tím, aby ve věci soud zahajoval řízení ve věci styku za daných okolností. Jednání pak bylo za účelem právní moci usnesení o zahájení řízení ve věci styku odročeno na neurčito. V tomto směru bylo , datum, vypracováno písemné vyhotovení uvedeného rozhodnutí, proti kterému však účastníci odvolání nepodali. Usnesení nabylo právní moci , datum, . Další jednání ve věci pak proběhlo , datum, . V mezidobí soud shromažďoval podklady týkající se výdělkových a osobnostních a majetkových poměrů účastníků. Dne , datum, na jednání soudu bylo sděleno, že otec platí , částka, měsíčně a pravidelně, stále. Matka však navrhovala, aby dcera byla svěřena do výlučné péče, byly provedeny listinné důkazy, byl proveden výslech matky, byl proveden výslech žalobce jakožto otce. Matka navrhovala vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomiky. Právní zástupce žalobce, to znamená otce, navrhl vyzkoušet střídání nezletilé u rodičů po týdnu v době prázdnin, stejně tak navrhoval vypracování znaleckého posudku z oblasti psychologie a OSPOD uvedl, že má za to, že je vhodné, aby soud nařídil rodinnou terapii vzhledem k tomu, že rodiče se v rodinné poradně sešli pouze jednou, jejich komunikace nadále není dobrá. Bylo vyhlášeno usnesení, kterým bylo rodičům uloženo, aby se po dobu tří měsíců zúčastnili rodinné terapie v centru sociálních služeb , adresa, , rodinná poradna , adresa, , právnická osoba, , bylo odročeno na neurčito. Byly dány námitky proti znění protokolu ze strany matky dne , datum, . Dále byla podána , datum, zpráva o spolupráci s rodiči s tím, že došlo ke zlepšení vzájemné komunikace alespoň na základní úroveň, měly by být naplněny základní potřeby dcery. Stejně tak potom žádá soudkyně dne , datum, o sdělení centra sociálních služeb , adresa, ohledně spolupráce rodičů. Centrum uvedlo, že proběhlo setkání dne , datum, , kdy se domluvili na společnou konzultaci, druhé bylo , datum, , pan , jméno FO, požadoval střídavou péči s tím, že by byl ochotný soudit se do doby, než střídavé péče dosáhne, paní , jméno FO, se střídavou péčí nesouhlasila. Dne , datum, se zúčastnila pouze paní , jméno FO, , , jméno FO, účast neomluvil. Byl zamítnut návrh matky na opravu protokolu dne , datum, . V mezidobí byla dne , datum, zaslána zpráva , právnická osoba, , adresa, s tím, že účastníci se stále řídí dohodou. Stanovisko nezletilé bylo následně projednáno s rodiči, kteří oba souhlasili s tím, že střídání vyzkouší. Rodiče se dohodli, že v lichém týdnu bude , jméno FO, u matky, v sudém u otce, blíž že se ještě dohodnou. Na den , datum, bylo nařízené jednání, to bylo odročeno z důvodu žádosti právního zástupce žalobce na den , datum, . V mezidobí byla zaslána , datum, další zpráva ze strany , právnická osoba, v , adresa, . Dne , datum, proběhlo ve věci jednání. Právní zástupce matky uvedl, že co se týká vývoje situace, fungoval rozšířený styk otce s dcerou, na který se dohodli rodiče na OSPOD, dcera si na to zvykla. Opět byli vyslechnuti otec i matka, ve věci otec i matka následně navrhli, aby soud schválil dohodu ohledně střídavé péče. Rozsudek pak nabyl právní moci , datum, .

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od , datum, (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. , hodnota, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené , adresa, smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva,.a to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne , datum, , § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne , datum, , z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .

7. Soud se dále zabýval, zdali došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce namítaného řízení. Celková délka řízení byla od , datum, do , datum, . Vůči žalobci však je nutné uvažovat dobu kratší, a to teprve od doby, kdy mu bylo doručeno usnesení k vyjádření, a to ode dne , datum, . Řízení tak pro něj trvalo zhruba dva roky a jeden měsíc. Dále je nutné poukázat na skutečnost, že se jednalo o řízení opatrovnické, ve kterém předmětem řízení bylo narovnání vztahů mezi žalobcem jako otcem a dále matkou a nezletilou , jméno FO, . Soud ve věci fakticky jednal, nařizoval rodinné terapie, řídil se doporučeními OSPODu, otec i matka se soudem spolupracovali. Na počátku je evidentní, že vztahy mezi matkou a otcem ohledně svěření nezletilé , jméno FO, do péče a výchovy byly velmi napjaté, nicméně právě v průběhu opatrovnického řízení se tyto zostřené hrany obrousily a následně celý spor skončil dohodou o výchově, výživě, kterou soud fakticky taktéž bez výtek schválil. Celková délka řízení dle názoru soudu je délkou přiměřenou, byť nebylo rozhodnuto ve lhůtě šesti měsíců, je nutné poukázat na skutečnost, že nicméně ve lhůtě šesti měsíců byli účastníci vyzýváni k vyjádření, byl ustanoven opatrovník žalované, jednalo se zde se zástupci OSPODu a mezi účastníky taktéž proběhly schůzky, ve kterých byla řešena celková situace, a zejména došlo k tomu, že otec i matka si vyzkoušeli střídavou péči, vyzkoušeli si rozšířený styk s nezletilou, tedy zejména otec, který tohoto požadoval. Co se týká jednání účastníků, soud má za to, že žádnému z účastníků nelze přičítat skutečnosti, které by způsobily celkovou délku řízení. Právní zástupce žalobce jednou požádal o odročení jednání, to bylo odročeno cca o necelý 1 měsíc. Celková délka řízení byla nicméně zapříčiněna právě účelným postupem soudu, kdy v rámci opatrovnických řízeních vedených u soudů České republiky je nutné v prvé řadě sledovat zájem nezletilého dítěte, v tomto případě tedy , jméno FO, . Řízení soudu bylo vedeno snahou, aby co nejméně bolestivým nebo co nejméně intenzivním zásahem došlo k narovnání vztahů mezi otcem a matkou a nezletilé , jméno FO, , a to tak, aby tato nezletilá se cítila dobře jak u otce, tak u matky, bylo postupně nastavováno základní fungování mezi rodiči při její výchově a výživě. Dle názoru soudu právě z průběhu uvedeného řízení se podává, že toto se soudu zdařilo velmi dobře, kdy na počátku matka nezletilé trvala pouze na výlučné výchově, výživě, následně tedy přistoupila na dohodu o střídavé péči, stejně tak bylo dohodnuto i placení výživného. Je nutné poukázat i na to, že otec uváděl, že se chce soudit až do doby, než střídavé péče fakticky dosáhne. Dle názoru soudu nelze shledat žádné průtahy v řízení, naopak, úkony ze strany soudu tak, jak byly činěny, byly činěny řádně v rychlých lhůtách a zejména byly velmi účelné, kdy byla nařízena, kdy byly nařízené jak schůzky s asistencí OSPODu, tak následně i rodinná terapie, v rámci které byla vyzkoušena střídavá péče, byl vyzkoušen rozšířený styk nezletilé s žalobcem, byla nařízena rodinná terapie, která se následně ukázala jako poměrně funkční a na jejímž základě následně tedy došlo k tomu, že žalobce získal střídavou péči ohledně nezletilé. Soud tak dospěl k závěru, že nelze ve věci shledat žádné období nečinnosti, nelze ve věci shledat žádný průtah v řízení a celková délka uvedeného řízení je dle názoru soudu přiměřená, a to zejména s ohledem na to, že byl plně naplněn účel uvedeného opatrovnického řízení, tj. co nejméně intenzivněji zasáhnout do rodinného života zejména nezletilé , jméno FO, , to tak, aby tato prožila klidné dětství a prožila dětství mezi rodiči, kteří jsou schopni dohody o její výchově, výživě a tato úkorně nepociťovala jejich rozchod. Soud dospěl k závěru, že není dán odpovědnostní titul nesprávného úředního postupu spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. a § 151 odstavec 3 o.s.ř., a to tak, že úspěšné žalované soud přiznal náhradu nákladů za podání vyjádření ve výši , částka, dle vyhl. 177/96 Sb..