15 C 46/2021-235

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o náhradu nemajetkové škody takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky [částka] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] a částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a dále částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] za den [datum], a dále částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu [datum] domáhal po žalované náhrady škody s odůvodněním, že škoda byla žalobci způsobená v důsledku nezákonného rozhodnutí usnesení Policie ČR o zajištění majetku ze dne [datum] čj. KRPL [číslo] 2015 [číslo] a usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v jejichž důsledku nebyl proveden vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce do katastru nemovitostí a žalobci bylo znemožněno disponovat se zajištěnými nemovitostmi. Žalobce nemovitosti nemohl využít ke svému investičnímu záměru a pobírat očekávané nájemné. Žalobci vznikla škoda v podobě nákladů za právní zastoupení advokátem, které byl nucen vynaložit k uplatnění opravných prostředků a k ústavní stížnosti směřujícím proti označeným nezákonným rozhodnutím. Dle zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, dne [datum] se žalobce jako vydražitel stal originárním vlastníkem pozemků od vlastníka [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]. Dražba se konala na základě dražební vyhlášky ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum] Cena dosažená vydražením byla ze strany žalobce uhrazena částkou [částka] v rámci složení dražební jistoty, a dále doplacením nejvyššího podání dne [datum] v částce [částka]. K předání předmětu dražby došlo dne [datum]. Ke dni konání veřejné dražby žalobci nebyly známy žádné skutečnosti o probíhajícím trestním řízení, tyto nevyplývaly ani z dokumentů. Usnesením Policie ČR ze dne [číslo], ve smyslu ustanovení § 79d zákona č. 141/1961 Sb. bylo rozhodnuto o zajištění nemovitostí ve vlastnictví žalobce, vedených u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Zdislava v KN označených jako pozemek st.p. [číslo] se stavbou [adresa] a pozemek poz. parc. [číslo]. Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí doručený příslušnému pracovišti dne [datum], byl rozhodnutím zamítnut. Dne [datum] žalobce požádal Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, pobočku v [obec], o zrušení zajištění nemovitosti z důvodu jeho nezákonnosti, s odůvodněním, že je nabyl řádně a v dobré víře ve veřejné dražbě. Návrh byl postoupen Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] Okresní státní zastupitelství v Liberci usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], které bylo žalobci doručeno dne [datum], zamítlo žádost žalobce na zrušení zajištění předmětných nemovitostí. Žalobce podal stížnost, o níž rozhodl Okresní soud v Liberci usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] tak, že stížnost je nedůvodná. Proti tomu byla podána ústavní stížnost. Ústavní soud ČR zrušil shora uvedené usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] nálezem spisová značka [ústavní nález]. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o stížnosti tak, že usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] bylo zrušeno a nově bylo rozhodnuto podle § 79f odst. 1,3 trestního řádu tak, že bylo zrušeno zajištění nemovitostí. Po doplacení ceny, dosažené vydražením ke dni udělení příklepu tj. ke dni [datum], se žalobce stal řádným vlastníkem nemovitostí. Vyrozumění o provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí došlo [datum]. Od [datum] do února 2019 nemohl žalobce s nemovitostmi nakládat. Žalobci vznikla přímá škoda na nájemném ve výši [částka] za 35 měsíců, kdy nemohl nemovitost pronajímat, ačkoliv již měl uzavřenou nájemní smlouvu, která však nemohla být z důvodu účinků ust. § 76e trestního řádu naplněna. [ulice] nájemné bylo ve výši [částka], bylo sjednané se zájemci na základě již uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum], odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase. Na právních službách, vynaložených na zrušení zajištění, žalobce vynaložil částku ve výši [částka].

2. K výzvě soudu dne [datum] žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Uvedla, že se nemůže ke skutečnostem tvrzeným v žalobě vyjádřit, neboť neměla předmětný spis Okresního soudu v Liberci k dispozici. Nelze tak učinit nespornou existenci odpovědnostního titulu, navrhla žalobci zamítnout. Podáním ze dne [datum] doplnila svá tvrzení tak, že došlo k projednání žádosti žalobkyně, náhrada škody byla poskytnuta ve výši [částka]. Jedná se o část náhrady nákladů vynaložené na právní zastoupení. Po nahlédnutí do spisu Okresního soudu v Liberci, sp.zn. [spisová značka] dospěla k závěru, že jsou účelně vynaložené náklady 2 úkony právní služby a [částka], to se rovná [částka], dále 2,5 úkony a [částka], dále 4 režijní paušály, celkem [částka] včetně DPH [částka] s tím, že nesporovala, že by účelně vynaložené náklady a úkony právní služby byl návrh na zrušení usnesení Policie ČR o zajištění majetku ze dne [datum], stížnost proti usnesení OSZ ze dne [datum] a doplnění ze dne [datum], tyto úkony byly přiznány jednou polovinou odměny, neboť se nejedná o podání ve věci samé, ale o úkon podle § 11 odst. 2 písm. d) a odst. 3 advokátního tarifu. Dále žádost o vydání rozhodnutí ze dne [datum], [datum] a [datum], neboť se nejedná o úkony dle § 11 AT, a jedná se o úkony zcela neúčelné. Dále ústavní stížnost a replika k vyjádření OSZ v [obec] k ústavní stížnosti, neboť zde je dána výluka z odpovědnosti v návaznosti na speciální úpravu obsaženou v ustanovení § 62 zákona číslo 182/1993 Sb. o ústavním soudu. Ten umožňuje přiznat úspěšnému stěžovateli náklady řízení, pokud jsou účtovány. Žalobce měl požádat o náhradu nákladů řízení v průběhu řízení před Ústavním soudem. Co se týká požadavku na náhradu škody ve výši [částka], uvádí, že tento neshledává důvodným. Sporovala pravost předložené nájemní smlouvy, poukazuje na velice nekvalitní kopie předložené nájemní smlouvy, která zcela jednoznačně nelze ověřit tvrzení žalobkyně o výši nájmu a další podmínky. Smlouva je uzavřená se současným a jediným jednatelem žalobkyně, a proto je zde namístě vznést domněnku, že by se mělo jednat o simulované právní jednání sepsané pro účely náhrady škody. Pakliže by byl prokázán platný nájemní vztah, žalovaná sporuje tvrzení žalobkyně, že jí náleží náhrada škody od [datum], když rozhodnutí od Katastrálního úřadu Libereckého kraje o zamítnutí návrhu na vklad je datováno až ke dni [datum]. Žalobkyně se o zajištění dozvěděla minimálně [datum], vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla platná již od [datum], lze předpokládat, že žalobkyni bylo uhrazeno nájemné za měsíc duben, s vysokou pravděpodobností i za měsíc květen.

3. Žalobce na toto reagoval tak, že požaduje náhradu nákladů na právní zastoupení, a to za úkony příprava a převzetí zastoupení, porada s klientem, návrh na zrušení usnesení Policie ČR, dále žádost o vydání zrušení usnesení, dále stížnost proti usnesení Okresního státního zastupitelství, dále doplnění stížnosti proti usnesení okresního státního zastupitelství, dále ústavní stížnost ze dne [datum], replika k vyjádření Okresního soudu v Liberci k ústavní stížnosti, žádost o vydání nového rozhodnutí, opakovaná žádost o vydání nového rozhodnutí. Ke každému úkonu právní služby požaduje taktéž režijní paušál. Škodu na nájemném považuje žalobce za prokázanou. Pokud jde o výši s ohledem na námitku žalované, navrhuje žalobce důkaz znaleckým posudkem, vypracovaným soudním znalcem za účelem zjištění výše obvyklého nájemného v daném místě a čase. Pokud jde o pravost listiny, žalobce trvá na její pravosti a je připraven pravost prokázat. Nájemní smlouva byla uzavřena mezi tehdejším jednatelem [jméno] [jméno] na straně jedné, a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako nájemci na straně druhé. V době uzavření nebyl [jméno] [příjmení] jednatel žalobce, nejednalo se o simulované jednání. [jméno] [příjmení] je jednatelem žalobce až od [datum], v namítaném období do února 2019 byl společníkem a jednatelem pouze [jméno] [jméno].

4. Ze spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázaný průběh řízení, týkající se odnětí předmětných nemovitostí, a to tak, že usnesením Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí] KRPL [číslo] [spisová značka] došlo k zajištění nemovitostí vedených u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Zdislava v k.n. označených jako pozemek st. p [číslo] se stavbou [adresa], a pozemek [číslo]. Žalobce požádal Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci o zrušení zajištění nemovitosti dne [datum] Okresní státní zastupitelství usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] zamítl žádost žalobce na zrušení zajištění předmětných nemovitostí. Proti tomu podal žalobce stížnost. Okresní soud v Liberci rozhodl usnesením dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], stížnost zamítl. Dále má soud za prokázané z nálezu Ústavního soudu, sp.zn. I. ÚS 1470/2017, že dne [datum] Ústavní soud vydal nález a dospěl k závěru, že usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] zrušil. Okresní soud v Liberci rozhodl nově dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], kdy bylo nově rozhodnuto o stížnosti žalobce tak, že usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zrušeno a znovu bylo rozhodnuto podle § 79f odst. 1 a 3 trestního řádu tak, že bylo zrušeno zajištění předmětných nemovitostí.

5. Dále má soud za prokázané z návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, že žalobce žádal katastr nemovitostí dne [datum] o zápis svého vlastnického práva a Katastrální úřad pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl pod čj. [spisová značka] tak, že návrh na vklad zamítl, a to s odůvodněním, že na základě usnesení Policie ČR o zajištění majetku podle ustanovení §79d odst. 1 trestního řádu čj. KRPL [číslo] 2015 [číslo] ze dne [datum] bylo zakázáno [jméno] [příjmení], jednateli společnosti [příjmení] [jméno], nakládat s nemovitostmi, a to pozemek st. p [číslo] p. [číslo] v katastrálním území Zdislava. Toto usnesení bylo doručeno do datové schránky katastru nemovitostí dne [datum] a katastrálnímu úřadu tak nezbylo než vklad v souvislosti s ustanovením § 18 odst. 1 katastrálního zákona zamítnout. Soud má za prokázané z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp.zn. [spisová značka] tak, že bylo nově zapsáno vlastnické právo pro žalobce ke dni [datum] s právními účinky dne [datum].

6. Soud má za prokázané, že mezi pronajímatelem [právnická osoba], tj. žalobcem a nájemci [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], byla uzavřena nájemní smlouva. Předmětem nájemní smlouvy byly předmětné nemovitosti, a to nemovitosti vedených u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Zdislava v k.n. označených jako pozemek st. p [číslo] se stavbou [adresa], a pozemek [číslo]. Předmětem smlouvy byl nájem shora uvedeného domu, začínající dne [datum] s tím, že částka, za kterou měly být předmětné nemovitosti pronajímány, byla částka [částka]. Předmětná smlouva byla uzavřená dne [datum]. Dále má soud za prokázané z výpisu z Obchodního rejstříku, že co se týká společnosti žalobce [právnická osoba], zde od roku 2015 do roku 2020 byl společníkem [jméno] [jméno], a stejně tak byl i jednatelem ve stejném období, tj. od [datum] do [datum]. [jméno] [příjmení] byl jednatelem od [datum] do [datum] a je jím doposud.

7. Dále má soud za prokázané z faktury daňového dokladu [číslo], že tento byl vystaven ze strany advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] pro [právnická osoba] za smluvní odměnu a hotové výdaje ve věci podání ústavní stížnosti, v celkové částce [částka], a dále z faktury daňového dokladu [číslo] má soud za prokázané, že byla ze strany Mgr. [jméno] [příjmení] vystavená [právnická osoba] faktura za právní služby ve věci zrušení zajištění nemovitosti ve k.ú. [obec] v částce [částka] s tím, že byla účtována částka [částka] za 1 hodinu práce bez DPH a dále režijní paušály a [částka].

8. Soud má za prokázané z protokolu o provedené dražbě, že došlo k dražbě ze strany navrhovatele [příjmení] [právnická osoba], vydražitelem bylo [právnická osoba], dne [datum], dražba byla zahájena v 11 hodin, ukončena v 11:30 hodin. Jednalo se o pozemek parc. č. st. 203, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí je stavby [adresa žalobkyně] rodinný dům, stavba stojící na pozemku p.č. st. 203 a pozemek parc. [číslo] zahrada, to vše zapsáno u katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, na listu vlastnictví 58 pro katastrální území Zdislava, kdy cena dosažená vydražením byla [částka]. Dále má soud za prokázané z potvrzení o nabytí vlastnictví, že toto bylo vydáno ze strany [jméno] [příjmení], Dražbyprost. s.r.o. pro vydražitele [právnická osoba], [IČO], kde shora uvedené nemovitosti byly vydraženy ze strany žalobce za cenu [částka], kterou žalobce řádně uhradil. Skutečnost, že cena byla uhrazena, má soud za prokázané z výpisu [právnická osoba] bank ze dne [datum], kdy byla uhrazena dne [datum] částka [částka] jako dražební jistota, a dále částka [částka] dne [datum] jako doplatek dražby.

9. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 posledně citovaného ustanovení zákona náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, se posuzuje podle ustálené soudní judikatury viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím.

10. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení, týkající se zajištění nemovitostí ze strany Policie ČR, a to na základě usnesení Policie ČR o zajištění majetku ze dne [datum], číslo jednací KRPL [číslo] 2015 [číslo].

11. Co se týká právního posouzení, soud dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení §§ 7 a 8 zákona 82/98 Sb. byla vydána v řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp.zn. [spisová značka] nezákonná rozhodnutí a to usnesení Policie ČR o zajištění majetku ze dne [datum] KRPL [číslo] 2015 [číslo], dále usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] a usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], když Ústavní soud ČR v nálezu ze dne [datum] pod čj. I. ÚS 1470/2017 dospěl k závěru, že usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a shora uvedené usnesení zrušil. Následně Okresní soud v Liberci usnesením čj. 7 [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zrušil usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], týkající se právě zajištění předmětných nemovitostí. Soud tak dospěl k závěru, že ve věci byla vydána nezákonná rozhodnutí, na jejichž základě došlo k zajištění nemovitostí, a to pozemku parcelní číslo st. 203, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné 186 rodinný dům, stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zahrada, a to vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální území pracoviště [obec], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Zdislava.

12. Soud má za prokázané a mezi účastníky bylo nesporné, že na základě dražby provedené dne [datum] se za částku [částka] stal žalobce vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. 203, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí je stavba [adresa žalobkyně] rodinný dům, stavba stojí na pozemku p.č. st. 203, a pozemek parcelní [číslo] zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí u katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Liberec, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Zdislava za částku [částka]. I Ústavní soud v nálezu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] dospěl k závěru, že co se týká vlastnictví nemovitých věcí, není pochyb o vlastnictví předmětných nemovitostí žalobcem, když s ohledem na závěry Ústavního soudu je nutné zopakovat, že stěžovatelka nabyla vlastnické právo k zajištěným nemovitostem na základě veřejné dražby, tj. originárním způsobem, po zaplacení kupní ceny k okamžiku udělení příklepu ve veřejné dražbě. V tomto případě nedochází k převodu vlastnického práva, tj. k sukcesi práv z původního vlastníka, ale k přechodu práva. Za dané situace se tak žalobce stal originárním vlastníkem již na základě výsledků dražby a doplacení kupní ceny ke dni [datum]. Právě rozhodnutím Policie ČR a následně i Okresního státního zastupitelství v [obec] a Okresního soudu v Liberci, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], bylo odejmuto právo žalobci vykonávat své vlastnické právo. Toto vyplývá i z rozhodnutí katastru nemovitostí ze dne [datum], které dospělo k závěru, že není možné zapsat vlastnické právo žalobce a návrh na vklad tohoto nového vlastnického práva pro žalobce byl zamítnut. Žalobce tak byl omezen ve výkonu svého základního práva, a to ve výkonu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem. Soud tak dospěl k závěru, že ve věci souhrnně vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp.zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kdy v přímé příčinné souvislosti s rozhodováním orgánů činných v trestním řízení došlo k omezení vlastnického práva žalobce, a to tím způsobem, že návrh na vklad zápisu vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem byl ze strany katastrálního úřadu zamítnut, a zároveň shora uvedenými rozhodnutími došlo k zajištění předmětných nemovitostí a fakticky tak při tomto zajištění ze strany orgánů státu a orgánů činných v trestním řízení žalobce nemohl vykonávat své vlastnické právo a nemohl s nimi nijakým způsobem nakládat. Soud se dále zabýval skutečností, zda-li v souladu s tímto nezákonnými rozhodnutími žalobci vznikla škoda.

13. Žalobce tvrdil, že mu vznikla škoda v tom směru, že měl sepsanou nájemní smlouvu o pronájmu uvedených nemovitostí a to ode dne [datum], tuto nemohl realizovat, neboť fakticky nebyl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník a nemohl ji realizovat i z důvodu zajištění uvedené nemovitosti s tím, že i dle trestního řádu při zajištění nemovitostí nemůžou vlastníci s uvedenými nemovitostmi nakládat dle jejich uvážení. Soud má za prokázané z nájemní smlouvy, že tato fakticky uzavřená mezi žalobcem a nájemci byla, předmětem byl nájem nemovitostí na dobu neurčitou od [datum] s tím, že cena nájmu byla [částka] měsíčně. Co se týká námitky žalované, že nájemní smlouva byla uzavřena s jednatelem a společníkem žalobkyně, toto je vyvráceno výpisem z Obchodního rejstříku, kdy v době, kdy došlo k podpisu nájemní smlouvy a kdy měl nájemní vztah fakticky trvat, [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] žádným způsobem nefigurovali u společnosti [právnická osoba], tito se jako společníci a jednatelé vyskytli až v roce 2020, dávno po zapsání uvedené nemovitosti do katastru nemovitostí s novým vlastníkem, žalobcem. Soud neměl důvod neuvěřit tvrzením žalobce, že v případě, že vydražil uvedenou nemovitost, měl s ní další plány, a to v tom směru, že ji chtěl pronajímat za uvedenou částku. Soud dospěl k závěru, že jediným důvodem, pro který nebylo možné realizovat uvedenou nájemní smlouvu a nájemní vztah mezi žalobcem a nájemníky, byla právě nezákonná rozhodnutí a nezákonné zajištění nemovitostí ze strany orgánů činných v trestním řízení. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobce v tomto směru je dán, je důvodný, a žalobě vyhověl.

14. Dalším požadavkem žalobce bylo zaplacení nákladů, vynaložených ze strany žalobce na právní zastoupení, kdy k tomuto žalobce založil faktury, a žalovaná sporovala účelnost jednotlivých úkonů, popřípadě jejich nesprávnou fakturaci v rámci předžalobního vypořádání nároku. Žalovaná přiznala odměnu za návrh na zrušení usnesení Policie ČR, stížnost proti usnesení OSZ v [obec] ze dne [datum], a doplnění ze dne [datum], avšak pouze ve výši odměny, neboť se jedná o úkon dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) odst. 3 AT. Co se týká požadavku na žádost o vydání rozhodnutí ze dne [datum], [datum], [datum], tyto úkony nebyly přiznány, neboť se nejedná o úkony dle ustanovení § 11 AT, a navíc dle žalované se jedná o úkony bezúčelné, a dále byly účtovány ústavní stížnost a replika k vyjádření OSZ k ústavní stížnosti, žalovaná odkázala na úpravu § 62 zákona 182/93 Sb. o Ústavním soudu s tím, že žalobce se měl domáhat těchto nákladů právě v samotném řízení u Ústavního soudu. Žalovaná dospěla k závěru, že je namístě účtovat 2 úkony právní služby a [částka], dále 2,5 úkony a [částka], a 4 režijní paušály, celkem [částka] a DPH, přiznala tak částku [částka].

15. Soud se zabýval otázkou, jaká je tarifní hodnota pro výpočet odměny advokáta při zastoupení v tomto typu řízení s tím, že vyhláška 177/96 Sb. žádným způsobem neupravuje zastoupení pro tento specifický druh řízení. Soud dospěl k závěru, že by bylo namístě a nejbližší úprava je § 9 odst. 1 vyhlášky 177/96 Sb., při tarifní hodnotě [částka] odměna za jeden úkon činí částku [částka]. Jak vyplývá z faktury a i z požadavku žalobce, žalobce měl naopak uzavřenou smlouvu se zástupcem s tím, že na základě této smluvní odměny byla účtovaná částka [částka] za 1 úkon právní služby bez DPH. Soud nemohl jít nad rámec takto účtované ceny, neboť žalobci mohla vzniknout škoda pouze ve výši [částka] za úkon. Co se týká jednotlivých úkonů, tak jak tyto byly požadovány, soud přiznal částku [částka] za přípravu a převzetí zastoupení, co se týká návrhu na zrušení usnesení Policie ČR o zajištění majetku ze dne [datum], stížnost proti usnesení OSZ v [obec] ze dne [datum] a její doplnění, soud uvádí, že za návrh na zrušení majetku soud přiznal částku poloviční, a to dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) odst. 3 advokátního tarifu, a dále za stížnost proti usnesení OSZ v [obec] ze dne [datum] a její doplnění ze dne [datum], soud přiznal pouze jednu polovinu uvedeného úkonu, kdy má za to, že stížnost a doplnění je nutné považovat za 1 úkon právní služby, a ten ještě je účtovaný dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu. Co se týká žádosti o vydání rozhodnutí ze dne [datum], [datum] a [datum], zde se jednalo o iniciativu ze strany právního zástupce žalobce, nejedná se o účelně vynaložené náklady na právní zastoupení a nejedná se ani o úkony podle § 11 advokátního tarifu, zde soud souhlasí se žalovanou. Co se týká ústavní stížnosti a repliky k vyjádření OSZ, zde soud uvádí, že Soud se dále zabýval otázkou, zda v příčinné souvislosti s tímto titulem vznikla žalobci škoda. Ze shora citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že žalobcem uplatněný nárok je nutno poukázat o ust. § 31 odst. 1, 3 zákona 82/1998 Sb., (lex specialis), dle kterých náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle ust. § 31 odst. 2 zákona 82/1998 Sb., podle nějž náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. K vypořádání náhrady nákladů řízení účastníků tak slouží právě řízení, ve kterém tyto náklady účastníkům vznikly. Neúspěch účastníka v tomto řízení v otázce nákladů řízení nemůže založit takovému neúspěšnému účastníků právo požadovat jím zaplacené náklady řízení na státu z titulu náhrady škody (Nejvyšší soud ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] nebo nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 2085/08). Ustanovení § 31 odst. 2 zákona pokrývá ty situace, kde procesní úprava konkrétního řízení či postupu vyvolaného poškozeným za účelem zrušení či změny nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu s rozhodováním o náhradě účastníky placených nákladů řízení vůbec nepočítá (viz. k tomu [příjmení], P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci - komentář, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2007, str. 173). Svoji povahou primárně procesní nárok na náhradu nákladů řízení může být požadován reálně jako nárok hmotněprávní - na náhradu škody, jestliže posuzované řízení (ve kterém tyto náklady účastníkovi vznikly) s procesním vypořádáním takového nároku vůbec nepočítá nebo jen neumožňuje. Řízení před Ústavním soudem České republiky však tento atribut nesplňuje (srov. § 62 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Soud tak na nákladech na právní zastoupení přiznal částku [částka] a dále 2 krát [částka], a k tomu 3 krát režijní paušál a [částka] a DPH, celkem částku [částka] s DPH: Vzhledem k tomu, že částka [částka] již ze strany žalované byla žalobci přiznána, soud přiznal částku [částka].

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 osř. když úspěch žalobce byl dán v rozsahu 90%. Soud tak žalobci přiznal náhradu nákladů za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, podání repliky a částečné zpětvzetí a účast na jednání soudu á [částka], 4x [částka] režijní paušál a DPH a soudní poplatek ve výši [částka].