15 C 48/2019-545

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; Česká republika – [název žalované], IČ: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků: Česká republika – [název žalované], IČ: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [rodné číslo] bytem [adresa žalobkyně] (dále jen„ nabyvatelka“) uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků:

I. Česká republika – [název žalované] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“): -) parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]; -) parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]; -) parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]; -) parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatelky podle § 11a zákona o půdě vyplývá z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – referátu Pozemkového úřadu č.j. P [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], výše restitučního nároku činí částku [částka].

III. Na uspokojení nároku nabyvatelky dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelky pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelka je přijímá do svého výlučného vlastnictví. Touto smlouvou bude vypořádán restituční nárok nabyvatelky ve výši [částka].

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatelku vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatelka: Česká republika - [název žalované] [celé jméno žalobkyně]

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků: -) parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]; -) parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek] nad Nisou, u [stát. instituce], [stát. instituce]; -) parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení odpovídající odměně a hotovým výdajům soudem ustanoveného znalce, jejichž výše bude specifikována v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci usnesení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 92 682 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] podanou původně u [název soudu] a následně postoupenou dne [datum] Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou ohledně pozemků, které se nacházejí v [katastrální uzemí], se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít bezúplatně se žalobkyní smlouvu o převodu následujících pozemků podle ust. § 11a zákona o půdě k uspokojení jejího nároku plynoucího z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] č.j. P [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], in eventum jí uhradit částku [částka]: - p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec], - p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], - [parcelní číslo], p. [osobní údaje žalované] [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [osobní údaje žalované] [číslo] v k. ú. [obec], - p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec] nad Nisou a - [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec].

2. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění. Restituční nárok žalobkyně odvíjí z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – referátu Pozemkového úřadu, který v obnoveném řízení rozhodl rozhodnutím č.j. P [číslo] ze dne 11. 4. 1996 tak, že žalobkyně není vlastníkem id. pozemků č. pp. č.k. [anonymizováno] – role o výměře [výměra], [číslo] – role o výměře [výměra], [anonymizováno] – role o výměře [výměra], [anonymizováno] – pastvina o výměře [výměra], [číslo] – role o výměře [výměra], to vše v k.ú. [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno] u [obec] s celkovou výměrou [výměra]. Dále uvedla, že restituční nárok byl žalovanou vyčíslen oceněním nevydatelného pozemku [číslo] [rok] ze dne [datum] ve výši [částka], přičemž žalobkyni náležela ideální polovina tohoto nároku, tedy [částka]. Žalovaná postupně převedla na žalobkyni pozemky smlouvou o převodu pozemků: [číslo] ze dne [datum] o hodnotě [částka], [číslo] ze dne [datum] o hodnotě [částka], [číslo] ze dne [datum] o hodnotě [částka]. Celková hodnota nevypořádaného restitučního nároku žalobkyně činí ke dni podání žaloby částku [částka]. Žalobkyně uvedla, že žalovaná postupovala při uspokojování nároku žalobkyně svévolně a liknavě tak, že ani po více než [anonymizováno] letech není restituční nárok zcela vypořádán. Ačkoliv byl nárok žalobkyní uplatněn již na konci roku [rok], Pozemkový úřad v [obec] o restitučním nároku žalobkyně rozhodl poprvé až v roce [rok]. Z rozhodnutí pozemkového úřadu vyplývá, že žalobkyně v zákonem stanovených lhůtách řádně uplatnila u Pozemkového úřadu v [obec] restituční nárok. Restituční nárok byl následně pravomocně přiznán výše uvedeným rozhodnutím PÚ s tím, že za pozemky, které nebyly vydány, náleží náhrada, která bude poskytnuta na základě výzvy žalobkyně doručené Pozemkovému fondu v [obec]. Již tímto aktem byla žalovaná vyzvána k poskytnutí náhrady tak, aby se žalobkyně domohla svých zákonných práv na vydání adekvátních náhradních pozemků. Dále uvedla, že po skončení řízení u pozemkového úřadu v roce [rok] žalobkyně pravidelně sledovala a též se aktivně účastnila veřejných nabídek pozemků vyhlašovaných žalovanou. Do těchto nabídek však nejsou a v naprosté většině případů nebyly zařazovány takové pozemky, jež by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných tak, aby byl uspokojen zákonný nárok žalobkyně. Veřejné nabídky v žádném případě nemají, jak předpokládá zákon a judikatura, takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob, i přesto se žalobkyně zúčastnila několika veřejných nabídek a nabídkových kol a tímto způsobem se pokusila o vypořádání svého restitučního nároku a získání alespoň nějaké, byť nedostatečné náhrady za pozemky, které jí nebyly navráceny. Žalobkyně tak např. přihláškou do veřejné nabídky: ze dne [datum] usilovala o vydání jednoho pozemku v k.ú. [ulice] [anonymizováno] a dále šesti pozemků v k.ú. [anonymizováno] o celkové hodnotě [částka], ze dne [datum] usilovala o vydání dvou pozemků v k.ú. [anonymizována tři slova] o celkové hodnotě [částka], ze dne [datum] usilovala o vydání dvou pozemků v k.ú. [anonymizováno] o celkové hodnotě [částka], ze dne [datum] usilovala o vydání tří pozemků v k.ú. [anonymizována tři slova] a jednoho pozemku v k.ú. [příjmení] [příjmení] o celkové hodnotě [částka]. V nabídkových řízeních navazujících na žádosti a přihlášky žalobkyně uspěla pouze třikrát, když její restituční nárok, oceněný na [částka], byl uspokojen pouze co do částky [částka], což tvoří pouze cca. 23 % hodnoty původního restitučního nároku. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně v několika případech nabídkového řízení uspěla spolu několika dalšími oprávněnými z restitučních nároků a dále s ohledem na to, že o variantu spoluvlastnictví často nebyl mezi ostatními oprávněnými zájem, vlivem následného losování žalobkyně v nabídkových kolech nakonec neuspěla. Z četné korespondence mezi Pozemkovým úřadem a žalobkyní je zcela zřejmé, že žalobkyně vynaložila značné úsilí a dostatečně se snažila o vypořádání svého nároku. Konečně žalobkyně v podané žalobě namítla nesprávnou výši evidovaného restitučního nároku žalobkyně, vyjádřila důvodné pochybnosti o správnosti takového ocenění, neboť pozemky č. pp. č.k. [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], [číslo] o celkové výměře [výměra], to vše k.ú. [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno] u [obec], které Československý stát odejmul předchůdcům žalobkyně v roce [rok] a které žalovaná nevydala, byly odňaty za účelem výstavby sídliště vedoucí podél ulice [ulice] v [obec]. Již v této poválečné době existovaly úvahy o zřízení nových obytných ploch na výše uvedených pozemcích v k.ú. [anonymizováno] a [ulice] [anonymizováno], což je zjevné z tehdejší územně plánovací dokumentace. Pozemky, které žalovanou nebyly vydány, jsou v územním plánu z roku [rok] vymezeny jako Plochy obytné – [anonymizováno] a více podlaží, což dle žalobkyně nepochybně svědčí o stavebním charakteru těchto parcel. Žalovaná tedy měla správně ocenit odňaté pozemky sazbou [anonymizováno] Kč/m2, proto při výměře nevydaných pozemků [výměra], má žalobkyně za to, že její restituční nárok činí nejméně částku [částka], po částečném plnění ze strany žalované, tedy částku [částka].

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uvedla, že žalobkyně nevyčerpala veškeré možnosti k uspokojení svých nároků tak, jak jí to ukládá zákon. Namítla, že vůči žalobkyni nepostupovala svévolně a liknavě. Poukázala, že žalobkyně se účastnila veřejných nabídek pozemků v roce [rok] a [rok], od té doby se již uspokojení svého nároku aktivně nedomáhala. Dále nesouhlasila s tím, že by byly nevydané pozemky nesprávně posouzeny a ohodnoceny, aktuální evidovaný nárok žalobkyně činí [částka] a není správný názor žalobkyně, že nevydané pozemky v k.ú. [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno] by měly být oceněny jako pozemky stavební. Pozemky přešly do vlastnictví státu na základě vynuceného darování a oddělení pozemků ze dne [datum], v té době byly pozemky součástí zemědělské usedlosti [adresa] v k.ú. [anonymizováno] a [ulice] [anonymizováno], kdy tato skutečnost vyplývá z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. P [číslo]. Tvrzení žalobkyně, že pozemky byly v roce [rok], tedy více než po třiceti letech po nabytí státem, v územním plánu označeny jako obytné plochy a zastavěny, je tedy zcela irelevantní. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na navýšení ocenění restitučního nároku vznesla žalovaná námitku promlčení, neboť žalobkyně ocenění restitučního nároku akceptovala a přijímala z takto oceněného nároku i plnění. Dále poukázala na to, že pokud se týká rozsahu a kvality veřejných nabídek, pak žalovaná postupuje řádně a v souladu a platnými právními předpisy a nabízí pozemky v dostatečném rozsahu a kvalitě.

4. Ve znění postupných částečných zastavení řízení (viz. usnesení ze dne 13. 12. 2019, č.j. 15 C 48/2019 – 326 a ze dne 11. 3. 2020, č.j. 15 C 48/2019-361) zůstal předmětem žaloby požadavek na převod těchto pozemků: - p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], - [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], - p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova].

5. Pokud se týká převoditelnosti požadovaných náhradních pozemků, žalovaná ve vztahu k pozemkům v k.ú. [obec] u [obec] parc. [číslo] namítla, že jsou součástí rozsáhlého [anonymizována dvě slova], na pozemcích se nachází [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], pozemky jsou součástí [anonymizováno] [obec] a s tímto tvoří funkční celek tohoto [anonymizováno], dále se jedná o pozemky zcela obklopené pozemky ve vlastnictví třetích osob, bez přímého přístupu a smyslem převodu náhradních pozemků nemá být založení případných dalších soudních sporů či spekulace s převáděnými pozemky v tom směru, že vydané pozemky jsou žalobci vybírány a požadovány do vlastnictví s cílem mnohdy již předjednaným, a to jejich prodeje třetí osobě. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] žalovaná namítla, že je situován v [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a představuje tak součást rozsáhlého a jedinečného [anonymizována dvě slova], vydáním pozemku by byla ohrožena stabilita dané lokality [anonymizováno] a pozemek by nebylo možno užívat k zemědělské činnosti žalobkyně, dále je tento pozemek zatížen právem třetí osoby, a to věcným břemenem dle listiny, konečně namítla, že pozemek je součástí [anonymizováno] [obec] a s tímto vytvářejí funkční celek. U pozemku parc. [číslo] uvedla, že je součástí rozsáhlého [anonymizována dvě slova] a je součástí [anonymizováno] [obec] a s tímto vytvářejí funkční celek. Ve vztahu k pozemkům v k.ú. [obec] u [obec] parc. [číslo] namítla umístění pozemku v rozsáhlém chráněném území a dále, že pozemek je vodní plochou, zamokřeným územím a nelze jej tak zemědělsky využívat. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] uvedla, že pozemek je situován v [anonymizováno] – [anonymizováno] zóně [anonymizováno] a představuje tak součást rozsáhlého a jedinečného přírodního celku, pozemek je zatížen právem třetí osoby, a to věcným břemenem chůze a jízdy, na pozemku je umístěna cesta, proto pozemek nemůže reálně sloužit k zemědělské činnosti. K pozemku parc. [číslo] namítla, že pozemek je součástí rozsáhlého chráněného území. K pozemkům parc. [číslo] uvedla, že jsou situovány v [anonymizováno] – [anonymizováno] zóně [anonymizováno] a představují tak součást rozsáhlého a jedinečného přírodního celku, vydáním pozemků by byla ohrožena stabilita dané lokality [anonymizováno] a pozemky by nebylo možné využívat k zemědělské činnosti žalobkyně. K pozemku parc. [číslo] namítla, že je součástí rozsáhlého chráněného území, dále se jedná o pozemek zcela obklopený pozemky ve vlastnictví třetích osob, a tedy o pozemek bez přímého přístupu, lze tedy pochybovat o jeho zemědělské využitelnosti a účelnosti vydání takového pozemku žalobkyni, neboť smyslem převodu náhradních pozemků nemá být založení případných dalších soudních sporů či spekulace s převáděnými pozemky. Konečně uvedla, že pozemek je neplodnou půdou a nemůže tedy sloužit k zemědělské činnosti. K pozemkům v k.ú. [obec] souhrnně namítla jejich nevydatelnost, neboť bylo třetí osobou uplatněno právo na nárokový převod na základě podané žádosti o směnu dle ust. § 17 odst. 3 písm. d) zák. č. 229/1991 Sb.

6. Sporné mezi účastnicemi zůstaly tyto právně významné skutečnosti:

1. Zda žalovaná postupovala při uspokojení restitučního nároku žalobkyně liknavě či svévolně, 2. Zda jsou žalobkyní požadované náhradní pozemky převoditelné a 3. Zda žalovaná eviduje restituční nárok žalobkyně ve správné výši, či je namístě jeho přecenění.

7. Soud ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř., z nichž zjistil následující skutkový stav věci:

8. Z informací o požadovaných náhradních pozemcích dle katastru nemovitostí má soud za osvědčeno, že Česká republika vlastní pozemek: parc. [číslo] o výměře [výměra] - trvalý travní porost v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond, rozsáhlé chráněné území, parc. [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: [anonymizována čtyři slova] – [anonymizováno] zóna, zemědělský půdní fond, s omezením vlastnického práva: věcné břemeno (podle listiny), parc. [číslo] o výměře [výměra] - trvalý travní porost v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond, rozsáhlé chráněné území, parc. [číslo] o výměře [výměra] – trvalý travní porost v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond, rozsáhlé chráněné území, parc. [číslo] o výměře [výměra] – vodní plocha v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: rozsáhlé chráněné území, parc. [číslo] o výměře [výměra] - ostatní plocha v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: chráněná krajinná oblast – [anonymizováno] – [anonymizováno] zóna, s omezením vlastnického práva: věcné břemeno chůze a jízdy, parc. [číslo] o výměře [výměra] - ostatní plocha v k.ú. [obec], [územní celek] zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: rozsáhlé chráněné území, parc. [číslo] o výměře [výměra] - trvalý travní porost v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: chráněná krajinná oblast – [anonymizováno] – [anonymizováno] zóna, zemědělský půdní fond, parc. [číslo] o výměře [výměra] - ostatní plocha v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: chráněná krajinná oblast – [anonymizováno] – [anonymizováno] zóna, parc. [číslo] o výměře [výměra] - ostatní plocha v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: rozsáhlé chráněné území, parc. [číslo] o výměře [výměra] - trvalý travní porost v k.ú. [obec], [územní celek] [anonymizována dvě slova], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond, parc. [číslo] o výměře [výměra] - ostatní plocha v k.ú. [obec], [územní celek] nad [anonymizováno], zapsaný na [list vlastnictví], parc. [číslo] o výměře [výměra] - ostatní plocha v k.ú. [obec], [územní celek] [anonymizována dvě slova], zapsaný na [list vlastnictví], parc. [číslo] o výměře [výměra] - trvalý travní porost v k.ú. [obec], [územní celek] [anonymizována dvě slova], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond a parc. [číslo] o výměře [výměra] - trvalý travní porost v k.ú. [obec], [územní celek] [anonymizována dvě slova], zapsaný na [list vlastnictví], se zapsaným způsobem ochrany: zemědělský půdní fond. Právo hospodařit s majetkem státu ohledně všech shora požadovaných náhradních pozemků přísluší [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

9. Z přehledu žádostí do veřejných nabídek pozemků podle stavu k [datum], že žalobkyně podala platné žádosti o převody náhradních pozemků, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].

10. Z přehledu nároků a plnění oprávněné osoby za nevydané pozemky dle zákona č. 229/1991 Sb., a to z rozhodnutí Pozemkových úřadů původní oprávněné, že zůstatková hodnota plnění žalobkyně z rozhodnutí [příjmení] [číslo] činí částku [částka], původní výše přímého nároku žalobkyně činila částku 175 327 Kč s tím, že nárok žalobkyně byl částečně uspokojen dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Výše evidovaného restitučního nároku vychází z ocenění nevydatelného pozemku [číslo] [rok] Okresního úřadu [obec] ze dne [datum], který tímto podkladem pro ocenění zrušil ve vztahu k [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] předchozí podklad pozemkového úřadu, neboť v rámci obnovy řízení došlo ke změně výměr nevydávaných pozemků. Jako celková byla stanovena částka [částka]. Podkladem pro ocenění nevydatelných pozemků byl znalecký posudek [číslo] ze dne [datum].

11. Z listiny Okresního úřadu [obec] ze dne [datum] vyplývá, že nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu vznikl na základě pravomocného rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – Okresního pozemkového úřadu, č.j. P [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterými oprávněné osobě nelze vydat specifikované pozemky v k.ú. [anonymizováno] a [anonymizováno] s tím, že obnovou řízení (rozhodnutí č.j. P [spisová značka] a [anonymizováno] [číslo]) se oprávněným osobám vydávají některé označené pozemky, které se původním rozhodnutím č.j. P [číslo], respektive č.j. P [číslo], nevydávaly.

12. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu [číslo] o převodu pozemku parc. [číslo] v hodnotě [částka].

13. Rozhodnutím Okresního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že oprávněný [jméno] [příjmení] a oprávněná [celé jméno žalobkyně] nejsou vlastníky nemovitostí v k.ú. [anonymizováno]: č.pp.č.k. [číslo] role, č.pp.č.k. [číslo] role, č.pp.č.k. [číslo] role, č.pp.č.k. [anonymizováno] role, č.pp.č.k. [anonymizováno] role, č.pp.č.k. [anonymizováno] pastvina, č.pp.č.k. [číslo] role, č.pp.č.k. [číslo] role, v k.ú. [ulice] [anonymizováno]: č.pp.č.k. [číslo] role s tím, že za nevydané nemovitosti přísluší oprávněným osobám náhrada. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že původními vlastníky zemědělské usedlosti [adresa] v k.ú. [anonymizováno] a [ulice] [anonymizováno] byli na základě přídělové listiny Národního pozemkového fondu manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří byli přinuceni darovat část těchto nemovitostí Československému státu zápisem o oddělení části pozemků ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že manželé [příjmení] [anonymizováno], jsou oprávněnými osobami jejich děti pan [jméno] [příjmení] a paní [celé jméno žalobkyně].

14. Rozhodnutím Okresního úřadu [obec] ze dne [datum] byla nařízena obnova řízení ve věci restituce zemědělského majetku uvedeného v pravomocném rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. P [číslo] ze dne 20. 12. 1993, neboť vyšlo dodatečně najevo, že některé z původně nevydaných pozemků (č. pp. [číslo]) by mohly být vydány.

15. Rozhodnutím Okresního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. P [číslo] bylo rozhodnuto, že oprávněný [jméno] [příjmení] a oprávněná [celé jméno žalobkyně] jsou vlastníky nemovitostí v k.ú. [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno], které jsou specifikovány identifikací parcel Katastrálního úřadu v [obec] č.zak. [číslo] ze dne [datum] (dle stavu podle katastru: č.pp. [číslo] č.pp. [číslo] č.pp. [osobní údaje žalované] [číslo]) a dále že shora uvedení nejsou vlastníky nemovitostí pp.č.k. [anonymizováno], č.pp.č.k. [číslo], pp.č.k. [anonymizováno], pp.č.k. [anonymizováno], č.pp.č.k. [číslo], č.pp.č.k. [číslo] a č.pp.č.k. [číslo].

16. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení 6. nabídkového kola, které proběhlo v době od [anonymizováno] – [datum], žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradního pozemku p.č. [rok] v k.ú. [anonymizována tři slova] neuspěla.

17. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od [datum] – [datum], žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradního pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizována tři slova] uspěla s dalšími 5 oprávněnými osobami a neuspěla ohledně pozemku p.p.č [číslo].

18. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od [datum] – [datum], žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradních pozemků v jejích žádostech neuspěla.

19. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od [datum] – [datum], žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradního pozemku p.p. [číslo] v k.ú. [anonymizována dvě slova] [obec] neuspěla a dále, že uspěla společně s další oprávněnou osobou ohledně pozemku p.p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] u [obec].

20. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od 4. 9. – [datum], žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradních pozemků v jejích žádostech neuspěla.

21. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že po vyhodnocení nabídkového kola, které proběhlo v době od 30. 5. – [datum], žalobkyně v tomto kole o poskytnutí náhradních pozemků p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] a p. [číslo] v k.ú. [ulice] [anonymizováno] neuspěla.

22. Kupní smlouvou ze dne [datum] převedl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] stavebnímu podniku [anonymizováno] pozemky v k.ú. [anonymizováno] č. parc. [číslo], č. parc. [číslo].

23. Dopisem ze dne [datum] uplatnila [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] nárok na zemědělský majetek [adresa] [anonymizováno], a to polí a pastvin v k.ú. [ulice] [anonymizováno] p. [číslo] polí a pastvin v k.ú. [anonymizováno] p. [číslo] kdy tento majetek byl vlastníkům odejmut ve prospěch [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] dne [datum].

24. Přihláškou k veřejné nabídce pozemků ze dne [datum] uplatnila žalobkyně požadavek na převod šesti pozemků v k.ú. [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno], přihláškou k veřejné nabídce pozemků ze dne [datum] uplatnila žalobkyně požadavek na převod dvou pozemků v k.ú. [anonymizována tři slova], přihláškou ze dne [datum] uplatnila žalobkyně požadavek na převod dvou pozemků v k.ú. [anonymizováno], přihláškou ze dne [datum] uplatnila žalobkyně požadavek na převod čtyř pozemků v k.ú. [anonymizována tři slova] a [příjmení] [příjmení].

25. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že dohoda či návrh o podmínkách bezúplatného převodu jiných pozemků ze dne [datum], a to vydání p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] komise k vydání nedoporučila.

26. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že dohoda či návrh o podmínkách bezúplatného převodu jiných pozemků ze dne [datum], a to vydání p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] komise k vydání nedoporučila.

27. Dne [datum] vydal Odbor územního plánování a architektury MěstNV v [obec] rozhodnutí o přípustnosti stavby – sídliště – stavba [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] a výstavby občanského vybavení, a to k žádosti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum], na pozemcích vymezených územním rozhodnutím ze dne [datum].

28. Dne [datum] vydal Odbor územního plánování a architektury MěstNV v [obec] stavební povolení na výstavbu bytových jednotek v [obec] [anonymizováno] v ulici [ulice], a to k žádosti [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum], na pozemcích vymezených územním rozhodnutím ze dne [datum].

29. Z listinných důkazů vztahujících se k jednotlivým požadovaným náhradním pozemkům soud zjistil následující skutkový stav:

30. Ve vztahu ke všem požadovaným náhradním pozemkům v k. ú. [obec] u [obec] (pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]) provedl soud důkaz snímky katastrální mapy, snímky ortofotomap, leteckými snímky a informacemi z katastru nemovitostí. Z vyjádření Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum] vyplývá, že veškeré shora uvedené pozemky jsou převoditelné. Z pachtovní smlouvy [číslo], že byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou a [anonymizována čtyři slova], na základě které propachtovatel přenechal pachtýři pozemky, a to mimo jiné pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] za účelem provozování zemědělské činnosti – sekání trávy, provozování lyžařského vleku + zabezpečení ochrany přírody. Nájemní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou na dobu neurčitou přenechal [anonymizována dvě slova] [země] nájemci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nemovitosti uvedené v příloze [číslo] smlouvy do užívání za účelem zemědělské výroby a u parcel označených„ VLEK“ k provozování lyžařských vleků a příslušných sjezdovek, a to mimo jiné pozemek parc. [číslo] označený jako„ vlek“ a pozemek parc. [číslo] označený jako„ vlek“. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] vyplývá z informativního výpisu z katastru nemovitostí, že tento pozemek je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, a to pozemky parc. [číslo]. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] vyplývá z informativního výpisu z katastru nemovitostí, že tento pozemek je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, a to pozemky parc. [číslo]. Z informace z katastru nemovitostí, že pozemky parc. [číslo] jsou ostatními komunikacemi a vlastnická práva k těmto pozemkům svědčí [anonymizována tři slova]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že na pozemku parc. [číslo] se nachází sjezdová trať, na pozemku parc. [číslo] se nachází [anonymizována dvě slova] a přilehlá sjezdová [anonymizováno], v roce [rok] bylo vyřešeno oddělení sjezdových tratí z parc. [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra], kdy v současné době se na těchto parcelách [anonymizováno] nenacházejí. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že pozemek parc. [číslo] není z převodu vyloučen dle ust. § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Pozemek parc. [číslo] je částečně určen k zastavění stavbou [anonymizována dvě slova]. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že pozemek parc. [číslo] není z převodu vyloučen dle ust. § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Pozemek parc. [číslo] je částečně určen k zastavění stavbou [anonymizována dvě slova]. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [rok], že - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 4 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek charakteru trvalý travní porost, dle platné územně plánovací dokumentace je pozemek zahrnut do ploch SN – plochy specifické, nezastavěného území. Na pozemku není plánována VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek netvoří funkční celek s žádnou stavbou, pozemek se nachází v [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 4, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek charakteru trvalý travní porost, pozemek je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle platné územně plánovací dokumentace je pozemek zahrnut do ploch SN – plochy specifické, nezastavěného území. Na pozemku není plánována VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek netvoří funkční celek s žádnou stavbou, pozemek se nachází v [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 4, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek charakteru trvalý travní porost, pozemek je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle platné územně plánovací dokumentace je pozemek zahrnut do ploch SN – plochy specifické, nezastavěného území. Na pozemku není plánována VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek netvoří funkční celek s žádnou stavbou, pozemek se nachází v [příjmení] [příjmení] hory. - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 4, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek charakteru trvalý travní porost, pozemek je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle platné územně plánovací dokumentace je pozemek zahrnut do ploch SN – plochy specifické, nezastavěného území. Část pozemku je zahrnuta do ploch LP – plochy lesní, lesní porost se nachází na ploše [výměra] Na pozemku není plánována VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek netvoří funkční celek s žádnou stavbou, pozemek se nachází v [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] při jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel i z textové části územního plánu [územní celek] [anonymizována dvě slova], pro účely stanovení ceny požadovaných náhradních pozemků znalec vycházel z hlavního využití těchto pozemků dle územního plánu, znalec se nezabýval zastavěností pozemků vleky, neboť se jedná o liniové stavby, vleky by měly relevanci pouze, pokud by byly jako stavby zapsány v katastru nemovitostí, liniové stavby nemají dle vyhlášky č. 316/1990 Sb. vliv na výslednou cenu. Setrval na svém závěru, že veškeré oceňované pozemky v k.ú. [obec] u [obec] jsou nezastavitelné, konečně poukázal, že obecně pozemky v [obec] jsou průběžně oceňovány již mnoho let, a to stále stejným způsobem, tedy jako pozemky nezastavitelné.

31. Ve vztahu ke všem požadovaným náhradním pozemkům v k.ú. [obec] (pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]) provedl soud důkaz snímky katastrální mapy, snímky ortofotomap a informacemi z katastru nemovitostí. Z vyjádření Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek] ze dne [datum] vyplývá, že veškeré shora uvedené pozemky jsou převoditelné. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene [číslo] [spisová značka], že byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou a paní [jméno] [příjmení], žalovaná touto smlouvou zřídila ve prospěch oprávněné věcné břemeno na pozemcích p.p. [číslo] v k.ú. [obec], kterému odpovídá právo chůze a jízdy oprávněné, jakožto vlastníka nemovitosti č.e. [číslo] na st. p. [číslo] v obci [obec]. Právo odpovídající věcnému břemeni bylo zřízeno na dobu neurčitou s tím, že právo z věcného břemene svědčí každému vlastníkovi oprávněné nemovitosti. Rozsah odpovídající věcnému břemeni vyplývá z geometrického plánu [číslo]. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] vyplývá z informativního výpisu z katastru nemovitostí, že tento pozemek je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, a to pozemky parc. [číslo], [číslo] a [číslo]. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene [číslo] [spisová značka], že byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou a manžely [příjmení], žalovaná touto smlouvou zřídila ve prospěch oprávněných věcné břemeno na pozemcích p.p. [číslo] v k.ú. [obec], kterému odpovídá právo chůze a jízdy oprávněných, jakožto vlastníků nemovitosti č.e. [číslo] na st. p. [číslo] v obci [obec]. Právo odpovídající věcnému břemeni bylo zřízeno na dobu neurčitou s tím, že právo z věcného břemene svědčí každému vlastníkovi oprávněné nemovitosti. Rozsah odpovídající věcnému břemeni vyplývá z geometrického plánu [číslo]. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že pozemky parc. [číslo] nejsou z převodu vyloučeny dle ust. § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [anonymizováno] – [rok], že - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek, který je přístupný z komunikace vedoucí z [obec] do [část obce], dle informace z katastru nemovitostí je pozemek vodní plochou, se způsobem využití zamokřená plocha. Podle územně plánovací dokumentace se pozemek nachází v plochách NS – plochy smíšené, nezastavěného území, na pozemku není plánována žádná veřejně prospěšná stavba. - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. - pozemek parc. [číslo] byl oceněn jednak podle § 14 odst. 5, část pozemku o výměře [výměra] byla oceněna podle 14 odst. 1 a porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek, který je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle informace z katastru nemovitostí se jedná o pozemek charakteru ostatní plochy, zeleň. Podle územně plánovací dokumentace se část pozemku o výměře 239 m2 nachází v plochách [anonymizováno] – na pozemcích s tímto využitím jsou stavby uvažovány, zbytek plochy o výměře 877 m2 se nachází v plochách [anonymizováno] – plochy přírodní. [ulice] pozemku je pravděpodobně plánována VPS (vodovod). - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek, který je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle informace z katastru nemovitostí se jedná o pozemek charakteru trvalý travní porost, dle územně plánovací dokumentace se pozemek nachází v plochách [anonymizováno] – plochy smíšené, nezastavěného území a [anonymizováno] – plochy přírodní, na pozemku není plánována žádná VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek je zahrnut do ploch rezervy pro sportovní využití. - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek, který je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle informace z katastru nemovitostí se jedná o pozemek charakteru ostatní plocha, neplodná půda, dle územně plánovací dokumentace se pozemek nachází v plochách NS – plochy smíšené, nezastavěného území a NP – plochy přírodní, na pozemku není plánována žádná VPS (veřejně prospěšná stavba), pozemek je zahrnut do ploch rezervy pro sportovní plochy. - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 5, porosty podle § 17 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Jedná se o pozemek, který je přístupný přes další pozemky z místní komunikace, dle informace z katastru nemovitostí se jedná o pozemek charakteru ostatní plocha, dle územně plánovací dokumentace se pozemek nachází v plochách [anonymizováno] – plochy přírodní, na pozemku není plánována žádná [anonymizováno] (veřejně prospěšná stavba). Při výslechu u jednání dne [datum] znalec [celé jméno znalce] uvedl, že pokud se týká pozemku parc. [číslo] dotazoval se u stavebního a obecního úřadu, kde mu bylo sděleno, že vyznačení vodovodu přes část tohoto pozemku je pouze předběžné. Část pozemku ocenil v cenách pro bydlení venkovské, neboť i pozemky zastavitelné, na které dosud nebylo vydáno územní rozhodnutí, je třeba v souladu s vyhl. č. 316/1990 Sb. ocenit jako pozemky stavební, dostačující je, pokud jsou takové pozemky dle schváleného územního plánu zahrnuty do plochy určené k zastavění.

32. Ve vztahu ke všem požadovaným náhradním pozemkům v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] (pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]) provedl soud důkaz snímky katastrální mapy, snímky ortofotomap a informacemi z katastru nemovitostí. Dopisem ze dne [datum] požádala advokátka [anonymizováno] [příjmení] v zastoupení společnosti [právnická osoba] Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] o směnu pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Dopisem ze dne [datum] sdělila advokátka Mgr. [příjmení] Krajskému pozemkovému úřadu pro [územní celek], že [právnická osoba] vstoupila v jednání se žalobcem s cílem dosáhnout dohody umožňující pokračování v přípravě směny, dále požádala o přerušení přípravy směny 9 pozemků v k.ú. [obec]. Z dopisu [anonymizována tři slova] ze dne [datum] vyplývá, že na poradě ústředního ředitele [anonymizována tři slova] byl projednán návrh společnosti [právnická osoba] na směnu pozemků v majetku státu parc. [číslo] v k.ú. [obec] za pozemky v k.ú. [anonymizováno] a k.ú. [obec]. Návrh byl schválen, ale v mezidobí došlo u některých směnou požadovaných pozemků soudem k nařízení předběžného opatření, proto budou předmětem směny jen ty, pozemky, které nejsou dotčeny předběžným opatřením soudu, předmětem směny mohou být tedy pouze pozemky parc. [číslo]. Z územně plánovací informace [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou v platném územním plánu zahrnuty ve stabilizovaných plochách s využitím: výroba a skladování – výroba a sklady, s hlavním využitím: výroba a sklady. Ze sdělení [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že pozemek parc. [číslo] není z převodu vyloučen dle ust. § 6 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb., celý pozemek je určen dle schváleného územního plánu ze dne [datum] k zastavění stavbou (výroba a skladování). Ze sdělení [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], že celé parc. [číslo] celé parc. [číslo] celé parc. [číslo] se nachází v zastavitelném území/zastavitelné ploše a jsou určeny k zastavění stavbou (výroba, sklady). Ze sdělení [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], že parc. [číslo] se celé nachází v zastavitelném území obce/zastavitelné ploše a celý pozemek je určen k zastavění stavbou (výroba, skladování). Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [anonymizována dvě slova] 2020, že veškeré oceňované pozemky v k.ú. [obec], parc. [číslo] jsou dle informace o parcele charakteru TTP nebo ostatní plocha, pozemky se dle platné územně plánovací dokumentace nacházejí v plochách výroby a skladování, na těchto plochách se stavby uvažují, na pozemku parc. [číslo] je plánována VPS (veřejně prospěšná stavba) – kanalizace a vodovod. Přes pozemky parc. [číslo] vede vysokotlaký plyn, na všech oceňovaných pozemcích je ochranné pásmo, na pozemcích parc. [číslo] je ochranné pásmo ČOV, na pozemku parc. [číslo] je ochranné pásmo železniční tratě. - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka], - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka], - pozemek parc. [číslo] byl oceněn jednak podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka], - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka], - pozemek parc. [číslo] byl oceněn podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., zjištěná cena činí částku [částka]. Při výslechu u jednání dne [datum] znalec [celé jméno znalce] uvedl, že při ocenění pozemků v k.ú. [obec] vycházel z územního plánu, ve kterém jsou oceňované pozemky zahrnuty v plochách [anonymizováno], s funkčním využitím: výroba a sklady a tedy veškeré oceňované pozemky jsou dle vyhl. č. 316/1990 Sb. pozemky stavební.

33. Soud konečně provedl důkaz snímkem pozemkové mapy vyhotovené dne [datum], přehledem nabídek konaných od roku [rok] do roku [rok], přehledem nabídek po letech (rok [rok] [rok]), nabídkami pozemků v ceně do [částka] vyhlášenými v celé ČR, nabídkami pozemků dle výměry od [výměra] do [výměra] v [územní celek] a kompletním přehledem nabídek pozemků dle jednotlivých krajů v ČR obsažených na přílohovém CD nosiči.

34. Po právní stránce je třeba na daný případ aplikovat právní úpravu zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, (dále jen„ zákon o půdě“).

35. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země.

36. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

37. Podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

38. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země.

39. Na základě výše uvedených zjištění lze uzavřít, že žalobkyně je osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona o půdě. Žalovaná tuto skutečnost ani nesporovala.

40. Pro překážky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě bylo rozhodnuto o nevydání původních odňatých pozemků.

41. Soud jako otázku předběžnou musel nejprve vyřešit, zda pozemky odňaté tehdejším manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] dne [datum] na základě darování části pozemků, které byly součástí tehdejší zemědělské usedlosti [adresa] v k.ú. [anonymizováno] a [ulice] [anonymizováno], k nimž nabyl vlastnické právo Československý stát zápisem o oddělení, žalovaná řádně ocenila, kdy žalovaná ocenila odňaté pozemky jako pozemky zemědělské, či zda je namístě jejich přecenění jako pozemků stavebních, jak žalobkyně požadovala, tedy zda je správná evidovaná výše restitučního nároku žalovanou.

42. Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2016, sp.zn. 28 Cdo 1992/2015) zabývající se otázkou ocenění pozemků, které nemohly být oprávněné osobě vydány, vyslovila a odůvodnila závěr, podle nějž náleží oprávněné osobě náhrada odpovídající charakteru, který měl pozemek v době přechodu na stát, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě. Cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán; pokud byl odebrán zemědělský pozemek, jakým je pole, louka, pastvina apod., náleží náhrada odpovídající charakteru, který měl v době přechodu na stát. Jinými slovy, pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 101/2003, ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2699/2008 (ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 492/10)), tedy má být zachována identita v charakteru pozemků tak, že rozhodný je jejich charakter a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší soud dovodil, že přitom může být cenově zohledněno i určení zemědělského pozemku pro výstavbu, ovšem v souladu s tehdy platnými předpisy, na něž odkazuje vyhláška č. 182/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 28a zákona o půdě), tj. na základě správního rozhodnutí existujícího ke dni odnětí pozemku. Pojem pozemek určený pro stavbu, resp. samo toto určení, musí mít určité kvalifikované znaky, dané uvedenými předpisy, a nelze je ztotožňovat s pouhým záměrem později učinit kroky k přeměně pozemku na stavební, a poukázal v něm i na to, že zásada ekvivalence pozemku odňatého a pozemku náhradního byla pregnantně vyjádřena v zákoně o půdě v době jeho přijetí až do [datum], kdy byla zákonem č. 131/2006 Sb. přijata nová koncepce pro převody náhradních pozemků, jež je dnes obsažena v ustanovení § 11a zákona o půdě. Podle ustanovení § 11 odst. 2 platného v době přijetí zákona o půdě platilo, že oprávněné osobě náleželo právo bezúplatného převodu pozemků ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky. Původním pozemkem oprávněné osoby pak nesporně je míněn pozemek v době, kdy přešel na stát nebo právnickou osobu. Pokud dnes, ve znění platném od 14. 4. 2006, není toto hledisko výslovně zdůrazněno v ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě, jde zřejmě o zažitou praxi, podle níž na tomto základě se běžně a dlouhodobě postupuje při oceňování původních pozemků oprávněných osob pro účely převodů náhradních pozemků. Ve prospěch oprávněné osoby tudíž nelze počítat s navýšením hodnoty pozemku, k němuž došlo v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát bez přičinění původního vlastníka (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3631/2013, a ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1227/2015). V judikatuře dovolacího soudu pak bylo dále poukázáno na to, že při hodnocení povahy odňatých pozemků mohou soudy brát v potaz rozmanité okolnosti, které se v kontextu projednávaného případu pro posouzení této otázky jeví relevantní, a že mezi skutečnostmi, jež připadají v úvahu, však zpravidla bude mít značnou váhu obsah územně plánovací dokumentace, determinující funkční využití dotčených nemovitostí ke dni jejich přechodu na stát (podrobněji viz. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1227/2015).

43. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že pozemky přešly na Československý stát dne [datum]. Žalovaná přechod pozemků k tomu datu na Československý stát nesporovala. Žalovaná vyšla při ocenění odňatých pozemků z jejich zemědělského charakteru, jak vyplývá ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobkyně namítla nesprávnou výši evidovaného restitučního nároku, neboť nevydané pozemky byly v územním plánu z roku [rok] vymezeny jako plochy obytné a dle žalobkyně již v poválečné době existovaly úvahy o zřízení nových obytných ploch na nevydaných pozemcích v k.ú. [anonymizováno] a [ulice] [anonymizováno]. Bylo tedy na žalobkyni, aby prokázala stavební charakter odňatých pozemků ke dni přechodu na stát. Žalobkyně byla v tomto smyslu ze strany soudu poučena dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. (viz. protokol o jednání ze dne [datum]). Po provedeném dokazování se však žalobkyni nepodařilo prokázat, že odňaté pozemky přešly do vlastnictví Československého státu za účelem výstavby, neboť soud má z provedených důkazů za prokázané, že k realizaci výstavby došlo až na základě rozhodnutí o přípustnosti stavby – sídliště [anonymizováno] ze dne [datum], a to na pozemcích vymezených územním rozhodnutím ze dne [datum] a dále na základě stavebního povolení ze dne [datum] na výstavbu bytových jednotek v ulici [ulice] na poz. parcelách [číslo] v k.ú. [anonymizováno], tedy až po přechodu odňatých pozemků na stát. Žalobkyně tedy neprokázala, že již v době přechodu odňatých pozemků na stát existovalo jakékoli územní rozhodnutí o umístění stavby na odňatých pozemcích. Z provedených důkazů tedy vyplývá, že prvé prokazatelné úvahy o zastavění pozemků se objevily až v roce [rok], respektive v roce [rok], kdy ve shora uvedených konkrétních listinách je poprvé hovořeno o záměru budoucí výstavby, a to ještě aniž by bylo zřejmé, kdy pak fakticky došlo k zastavění těchto pozemků na základě vydaných stavebních povolení. Data zahájení výstavby sídliště podél ulice [ulice] nejsou známa ani [stát. instituce], jak vyplývá z jeho vyjádření ze dne [datum], ve kterém vyslovil předpoklad, že stavby byly zahájeny po nabytí právní moci stavebních povolení. Stavební charakter pozemků odňatých ke dni přechodu na Československý stát v roce [rok] nemohou v žádném případě prokázat ani snímky pozemkových map z roku [rok], které žalobkyně předložila. Lze tedy jednoznačně uzavřít, že v době přechodu odňatých pozemků na stát tedy nebylo jisté, že budou odňaté pozemky skutečně zastavěny, neboť prvé konkrétní záměry o jejich zastavění pochází až z let [rok] a [rok], tedy zhruba až po [anonymizováno] až [anonymizováno] letech po jejich odnětí, proto tedy nelze ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. dovodit, že předmětné pozemky byly určeny pro stavbu. V judikatuře Nejvyššího soudu je zdůrazněno (např. sp.zn. 28 Cdo 3631/2013), že ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s cenovým navýšením pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka, oprávněná osoba může dostat zpět jen co pozbyla, zatímco skutkové změny na nemovitostech, ke kterým došlo po jejich odnětí, nemají význam, pokud byly způsobeny subjektem, který s nemovitostmi nakládal jako s vlastními. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je rovněž ustálena v závěru, že pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ust. § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (k tomu např. srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp.zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 3. 4. 2014, sp.zn. 28 Cdo 444/2014).

44. V posuzovaném případě však byly odňaté pozemky v době přechodu na Československý stát, tj. [datum], pozemky zemědělskými a takový charakter si zachovaly minimálně až do roku [rok], respektive [rok]. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že již v době přechodu pozemků na stát existovala územně plánovací dokumentace či územní rozhodnutí o umístnění stavby, či že by odňaté pozemky přešly na stát za účelem výstavby. Realizace výstavby započala až na základě stavebního povolení ze dne [datum] a [datum]. Lze rovněž upozornit, že sama žalobkyně v dopise Okresnímu úřadu [obec] ze dne [datum] označila odňatý majetek [adresa] v k.ú. [anonymizováno] jako majetek zemědělský, který byl původním vlastníkům odejmut ve prospěch [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno].

45. K tomu soud dále uvádí, že se bez dalšího neodmítl zabývat námitkou žalobkyně o nesprávné evidované výši restitučního nároku za situace, kdy žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k požadavku žalobkyně na navýšení ocenění restitučního nároku. Soud k tomuto odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (viz. např. usnesení ze dne 24. 1. 2018, sp.zn. 28 Cdo 4173/2017, ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 595/2019), ze které vyplývá, že„ samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení.“ Proto soud neshledal námitku promlčení práva žalobkyně na přecenění uplatněného restitučního nároku, vznesenou žalovanou, za důvodnou.

46. K problematice převodu jiných (náhradních) pozemků za pozemky nevydané Pozemkovým úřadem oprávněným osobám se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozsudku velkého senátu občanskoprávního kolegia NS ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 uveřejněný pod č. 62/2010 Sb., soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém formuloval závěr, že důvodnost žaloby není třeba – při liknavém postupu soudu – vázat na podmínku předchozího zahrnutí pozemku do veřejné nabídky žalované a rozhodnutí soudu, v němž bude Pozemkovému fondu ČR (jehož nástupkyní je od 1. 1. 2013 žalovaná, jejíž práva a povinnosti vykonává [název žalované]; srov. § 22 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb.) uložena povinnost uzavřít s osobou oprávněnou smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva ke konkrétním pozemkům, i když tyto nebyly uveřejněny ve veřejné nabídce, nelze pokládat za diskriminující ve vztahu k ostatním oprávněným osobám, a že takové rozhodnutí je v souladu s principem soukromého práva, že každý si má střežit svá práva. K uspokojení nároku způsobem, který se vymyká zákonem předpokládanému postupu podle § 11a zákona o půdě je výjimečně podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup Pozemkového fondu ČR (nyní žalované) lze kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační; uspokojení nároku převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 6. 2015, sp.zn. 28 Cdo 5389/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 117/2015).

47. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na vydání náhradních pozemků, neboť její nárok nebyl dosud dlouhodobě uspokojen i přes aktivní přístup žalobkyně. Žalobkyně (ročník narození [rok]) disponuje přímým restitučním nárokem, žalobkyně se svých práv podle restitučních předpisů domáhá od roku [rok], jak vyplývá z listiny adresované žalobkyní a [jméno] [příjmení] Okresnímu úřadu [obec], ve věci uplatnění nároku na zemědělský majetek ze dne [datum]. Z přehledu žádostí klientů do veřejných nabídek pozemků je zřejmé, že žalobkyně se zúčastnila celkem 7 kol veřejných nabídek na převod pozemků v k.ú. [ulice] [anonymizováno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] u [obec], a to v letech [rok] a [rok]. Z dopisů Pozemkového fondu České republiky ze dne [datum] vyplývá, že i v roce [rok] se žalobkyně domáhala vydání náhradních pozemků v k.ú. [anonymizováno], které komise k vydání žalobkyni nedoporučila. Jako svévolný postup žalované, zahrnující prvky libovůle soud shledává postup žalované, spočívající v tomto konkrétním případě ve skutečnosti, že žalovaná po podání žaloby nejprve tři z pozemků označených v žalobě (parc. [číslo] v k.ú. [obec], par. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]) převedla na třetí osoby, v důsledku čehož soud nařídil usnesením ze dne 5. 3. 2019, č.j. 15 C 48/2019-235 předběžné opatření a dále i v dalším průběhu řízení žalovaná převedla na třetí osoby pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], v důsledku čehož soud usnesením ze dne 13. 12. 2019, č.j. 15 C 48/2019-326 řízení částečně zastavil. Tím tedy žalovaná jednoznačně upřednostnila třetí osoby před uspokojením restitučního nároku oprávněné osoby. Žalovaná tedy po podání žaloby převedla pozemky na třetí osoby mimo veřejnou nabídku, aniž by vyčkala pravomocného soudního rozhodnutí, ačkoli z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR vyplývá, že žalovaná má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob a nesmí fakticky mařit uspokojení svých věřitelů z pohledávek, například tím, že se vhodného majetku k upokojení oprávněných osob zbavuje. Libovůle či liknavost při přidělování náhradních pozemků je protiprávní a žaloba domáhající se vydání konkrétního pozemku může představovat prostředek proti libovůli. K tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp.zn. 31 Cdo 3767/2009, ve kterém dovolací soud mimo jiné shledal, že jednání žalované, která v průběhu řízení převedla jeden z požadovaných pozemků na třetí osobu, lze nepochybně označit za liknavé, a především svévolné, a nároku žalobce je třeba poskytnout soudní ochranu. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že pokud by soud předběžným opatřením nezatížil pozemky v k. ú. [obec], pak by velmi pravděpodobně žalovaná i tyto pozemky v průběhu řízení převedla směnou na společnost [právnická osoba]

48. K výjimečnému způsobu uspokojení restitučního nároku mimo veřejnou nabídku lze podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu přistoupit toliko tehdy, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž základě je možné postup žalované (resp. Pozemkového fondu České republiky) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, přičemž se oprávněná osoba i přes své aktivní přičinění nemůže dlouhodobě domoci svých práv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, i jeho usnesení ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1787/2015, a ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1540/2015, nebo nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/02, a ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/05, bod 29).

49. S ohledem na shora uvedené tedy dospěl soud k závěru, že u žalobkyně je dán nárok na přímé uspokojení jejího nároku na vydání náhradních pozemků mimo systém veřejných nabídek, žalobkyně se aktivně domáhala uspokojení restitučního nároku opakovanou účastí v systému veřejných nabídek pozemků, naopak z jednání žalované je zřejmá svévole při uspokojování restitučního nároku žalobkyně (viz. odstavec 47. rozsudku). Pokud žalobkyně v žalobě poukázala, že žalovaná nabízí pozemky, které nemají kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob, pak je třeba poukázat, že žalovaná doložila přehled nabídek po letech (rok [rok] [rok]), nabídky pozemků v ceně do [částka] vyhlášených v celé ČR, nabídky pozemků dle výměry od [výměra] do [výměra] v [územní celek] a seznamy pozemků zařazených do veřejných nabídek na území ČR dle jednotlivých krajů od roku [rok], respektive roku [rok]. Z těchto seznamů nelze bez dalšího uzavřít, že by nabídka pozemků žalované byla nedostatečná či nekvalitní.

50. Pokud se týká převoditelnosti požadovaných náhradních pozemků, odkazuje soud na závěry dosavadní judikatury Nejvyššího soudu ČR, jež jako podmínku pro vyhovění žalobě na uložení povinnosti bezúplatně převést zemědělský pozemek oprávněné osobě za nevydaný pozemek požaduje, aby šlo o pozemek k převodu vhodný, tedy pozemek, jenž by byl - nebýt liknavého postupu Pozemkového fondu ČR, potažmo žalované - do veřejné nabídky takto zařaditelný (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015, ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017 a usnesení téhož soudu ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4400/2015 a ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2420/2010). Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017 a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 220/2005). Tedy ani oprávněná osoba, vůči níž Pozemkový fond (žalovaná) postupoval liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem (a jež může uspokojit své právo i převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě), se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (a ve správě Státního pozemkového úřadu). V rozsudku ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2430/2016 Nejvyšší soud dále uzavřel, že je na soudu, aby v každé jednotlivé věci vždy s ohledem na její konkrétní okolnosti posoudil, zda pozemky vybrané oprávněnou osobou jako náhradní, jsou pro uspokojení jejího restitučního nároku vhodné, a to ke dni vyhlášení jeho rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o.s.ř.).

51. Pokud se týká požadovaných náhradních pozemků uvedených ve výroku I. rozsudku, neshledal soud žádné překážky jejich převoditelnosti. Soud zároveň ověřil, že veškeré pozemky, ohledně nichž soud nahradil projev vůle žalované s jejich převodem, jsou ke dni rozhodnutí soudu ve vlastnictví žalované (s právem hospodaření Státního pozemkového úřadu).

52. Ve vztahu k náhradnímu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] je třeba uvést, že nebylo zjištěno, že by zde existovaly zákonné překážky pro jeho vydání nebo že by pozemek byl pro vydání nevhodný z jiných důvodů. Tvrzená okolnost žalovanou, že pozemek se nachází v rozsáhlém chráněném území, nezakládá překážku jeho převoditelnosti, neboť podle ust. § 6 odst. 1 písm. f) zák. č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, v platném znění, nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu. Pozemek nacházející se v chráněném území není tedy z převodu vyloučen. Pokud se týká námitky, že pozemek je vodní plochou, zamokřeným územím, pak převodu pozemku ani z tohoto důvodu nebrání žádná zákonná překážka ve smyslu ust. § 6 zák. č. 503/2012 Sb., ani judikaturou odvozené překážky převoditelnosti (viz. odstavec 50. rozsudku) a takový charakter pozemku nevylučuje jeho zemědělské obhospodařování. Hodnota požadovaného náhradního pozemku byla určena znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce] ve výši [částka]. Žalovaná vyslovila souhlas s tímto oceněním do protokolu při jednání soudu dne [datum].

53. Ve vztahu k náhradnímu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], nebylo zjištěno, že by zde existovaly zákonné překážky pro jeho vydání nebo že by pozemek byl pro vydání nevhodný z jiných důvodů. Pokud se týká námitky žalované, že pozemek je situován v [anonymizováno] – [anonymizováno] zóně [anonymizováno] a představuje tak součást rozsáhlého a jedinečného přírodního celku, pak soud odkazuje na odůvodnění rozsudku v odstavci 52. shora, tedy tato námitka nezakládá překážku převoditelnosti požadovaného náhradního pozemku. Pokud se týká námitky, že pozemek je zatížen právem třetí osoby, a to věcným břemenem chůze a jízdy, není tato okolnost dle názoru soudu překážkou jeho převoditelnosti, věcné břemeno tíží pozemek, a proto změna vlastníka pozemku neovlivní existenci věcného břemene na požadovaném náhradním pozemku a nebrání tedy zemědělskému obhospodařování. Hodnota požadovaného náhradního pozemku byla určena znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] ve výši [částka]. Žalovaná vyslovila souhlas s tímto oceněním do protokolu při jednání soudu dne [datum].

54. Ve vztahu k náhradním pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [obec] soud uvádí, že nebylo zjištěno, že by zde existovaly zákonné překážky pro jejich vydání nebo že by pozemky byly pro vydání nevhodné z jiných důvodů. Žalovaná u obou pozemků vznesla proti jejich převoditelnosti shodné námitky, a to, že jsou situovány v [anonymizováno] – [anonymizováno] zóně [anonymizováno] a představují tak součást rozsáhlého a jedinečného přírodního celku a jejich vydáním by byla ohrožena stabilita dané lokality [anonymizováno] a pozemky by nebylo možné využívat k zemědělské činnosti. K tomuto soud opětovně odkazuje na odůvodnění rozsudku v odstavci 52. shora, tedy tato námitka nezakládá překážku převoditelnosti požadovaných náhradních pozemků. Hodnota požadovaných náhradních pozemků byla určena znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], pozemek parc. [číslo] byl ohodnocen částkou [částka], pozemek parc. [číslo] částkou [částka]. Žalovaná vyslovila souhlas s oceněním obou pozemků do protokolu při jednání soudu dne [datum].

55. Pokud se týká požadovaných náhradních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], neshledal je soud k převodu vhodnými. Soud se zabýval povahou předmětných pozemků a shledal, že pozemky jsou součástí lyžařského areálu [anonymizována dvě slova] – [příjmení] [anonymizováno], jak vyplývá z předložených ortofotomap, leteckých snímků, katastrálních map s vyznačenými sjezdovými tratěmi a osami vedení lyžařského vleku. Z pachtovní smlouvy [číslo] vyplývá, že na parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] je [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] provozován mimo jiné lyžařský vlek. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] rovněž vyplývá, že na parc. [číslo] parc. [číslo] je provozován vlek. Byť ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že v roce [rok] bylo vyřešeno oddělení sjezdových tratí z parc. [číslo] parc. [číslo] s tím, že sjezdová trať se nachází na pozemku parc. [číslo] na pozemku par. [číslo] se nachází lyžařský vlek a přilehlá sjezdová trať, má soud z katastrální mapy, z ortofotomapy a leteckých snímků za prokázáno, že i pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] se polohově nachází uvnitř areálu [anonymizována dvě slova] – [příjmení] hřeben, jsou tedy součástí uceleného komplexu pozemků v lyžařském areálu střediska [obec]. Soud vzal v úvahu veřejný zájem na zachování těchto všech požadovaných pozemků ve vlastnictví žalované, neboť se jedná o pozemky zatížené veřejným užíváním. Za prioritní považoval soud vlastnický vztah k areálu coby ucelenému souboru nemovitostí, který nelze dělit. V opačném případě by došlo k porušení některé z funkcí, které lyžařský areál plní (sportovní využití, odpočinek, relaxace, apod.). Oporu pro názor o prioritě vlastnického vztahu k areálu coby ucelenému souboru nemovitostí, který nelze dělit, lze nalézt i v judikatuře Ústavního soudu (srov. např. nález ze dne 14. června 2000, sp. zn. II. ÚS 78/98, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek 18, [číslo]), připouští jej též literatura (srov. Průchová, I.: Restituce majetku podle zákona o půdě, C. H. Beck, Praha 1997, str. 186). Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě je třeba vždy přihlédnout k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě nevydání) každého pozemku posuzovat zcela samostatně (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp.zn. 28 Cdo 5045/2015). Pozemky parc. [číslo] plní zároveň svoji funkci v souboru přilehlých nemovitostí, kdy osa lyžařského vleku, která vede přes pozemek parc. [číslo] vede rovněž přes sousední pozemek parc. [číslo] pokračuje dále přes pozemek parc. [číslo]. Osa lyžařského vleku, která vede přes pozemek parc. [číslo] vede rovněž přes sousední pozemek parc. [číslo] parc. [číslo]. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jsou dále obklopeny pozemky ve vlastnictví třetích osob a jsou zcela bez přímého přístupu z veřejné komunikace. Dle názoru soudu není tedy ani žádoucí, aby vydáním těchto pozemků soud do budoucna založil vznik možných sporů mezi vlastníkem těchto pozemků a vlastníky pozemků, které sousedí s těmito pozemky (např. nutnost zřízení služebnosti nezbytné cesty, nájemní právo). Vzhledem k výše uvedenému tedy soud rovněž shledal, že z důvodu absence přístupu na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] by mohly vzniknout žalobkyni jiné shora uvedené problémy při zemědělském obhospodařování těchto pozemků, proto ani z tohoto důvodu soud neshledává pozemky parc. [číslo] vhodnými k vydání. Soud tedy žalobu ve vztahu ke všem požadovaným pozemkům v k.ú. [obec] u [obec] zamítl.

56. Pokud se týká požadovaných náhradních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], je třeba poukázat na závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku [číslo] 2020, jakož i výslech znalce při jednání dne [datum]. Znalec veškeré požadované pozemky v k.ú. [obec] ocenil dle vyhl. 360/1990 Sb. jako pozemky stavební. Znalec vysvětlil, že požadované pozemky jsou pozemky stavební, neboť v územním plánu, z něhož znalec vycházel, jsou zahrnuty v plochách [anonymizováno], s funkčním využitím: výroba a sklady. Stejný závěr vyplývá i z územně plánovací informace [stát. instituce] nad Nisou ze dne [datum]. Žalobkyně shora uvedené zařazení požadovaných náhradních pozemků v územním plánu nesporovala. Podle ust. § 11a odst. 14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. [příjmení] způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11. Znalec ocenil veškeré požadované náhradní pozemky dle ust. § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., kterou se doplňuje a mění vyhl. č. 182/1988 Sb. Znalec při ocenění pozemků postupoval v souladu se shora citovanou právní úpravou. Rovněž z judikatury vyplývá, že náhradní pozemky je třeba oceňovat v souladu s pravidlem zakotveným v ust. § 154 odst. 1 o.s.ř., tedy podle jejich stavu v době vyhlášení rozhodnutí soudem, a to podle fixace hladiny cen ke dni účinnosti zákona o půdě (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2018, sp.zn. 28 Cdo 2857/2018, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2020, sp.zn. 28 Cdo 3959/2019). Veškeré požadované náhradní pozemky jsou platnou územně plánovací dokumentací [územní celek] [anonymizována dvě slova] určeny k zastavění, neboť se nachází dle územního plánu v plochách: výroba a sklady. Znalec proto postupoval zcela v souladu se shora citovaným ust. § 11a odst. 14 zákona o půdě, pokud požadované náhradní pozemky ocenil jako pozemky stavební, neboť pro aplikaci § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb. je dostačující, že tyto pozemky jsou schválenou územně plánovací dokumentací určeny k zastavění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 3. 2016, sp.zn. 28 Cdo 4792/2014). Soud se tedy neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že proto, aby mohly být posuzované pozemky oceněny jako pozemky stavební, je nutná existence konkrétního územního rozhodnutí či stavebního povolení. Ocenění požadovaných pozemků v k.ú. [obec] v celkové částce [částka] (jednotlivá ocenění pozemků viz. odstavec 32. rozsudku) je s uvedenými ustanoveními citovaných právních předpisů plně v souladu. Soud po provedeném dokazování není oprávněn na žalobkyni převést ani jeden z požadovaných pozemků v k.ú. [obec]. Z odůvodnění rozsudku shora (viz. odstavec 42., 43. a 44. rozsudku) vyplývá, že rodičům žalobkyně byly v roce [rok] odňaty pozemky zemědělské, veškeré požadované pozemky v k.ú. [obec] jsou s ohledem na jejich územní začlenění pozemky určené pro stavbu. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán; pokud byl odebrán zemědělský pozemek, jakým je pole, louka, pastvina apod., náleží náhrada odpovídající charakteru, který měl v době přechodu na stát, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě, přičemž ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka. Jinými slovy pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 101/2003, ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2699/2008, ze dne 10. 7. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1352/2018), tedy má být zachována identita v charakteru pozemků tak, že rozhodný je jejich charakter a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. Vzhledem k tomu, že oprávněné osobě má být navráceno pouze to, co jí (jejím právním předchůdcům) bylo odňato, nezbylo soudu, než žalobu ve vztahu ke všem požadovaným pozemkům v k.ú. [obec] zamítnout, neboť by vzhledem k charakteru těchto pozemků nebyla zachována ekvivalence mezi pozemky odňatými (pozemky zemědělské) a požadovanými pozemky náhradními (pozemky stavební).

57. Konečně soud shledal k převodu nevhodné i pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Pokud se týká pozemku parc. [číslo] byl znalcem oceněn jednak podle § 14 odst. 5, část pozemku o výměře [výměra] byla oceněna podle 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb. Ocenění části pozemku dle § 14 odst. 1 znalec odůvodnil tím, že podle územně plánovací dokumentace se část pozemku o výměře [výměra] nachází v plochách BV (bydlení venkovské). Za situace, kdy byť i část pozemku parc. [číslo] je dle platné územně plánovací dokumentace zahrnuta v plochách bydlení venkovské, nelze s odkazem na zachování ekvivalence mezi pozemky odňatými a požadovaným pozemkem náhradním tento pozemek vydat, neboť rodičům žalobkyně nebyly odňaty pozemky, které by byť částečně měly stavební charakter (blíže viz. odstavec 56. rozsudku). K tomu soud nad rámec shora uvedeného uvádí, že byť má pouze část předmětného pozemku stavební charakter (výměra [výměra])) a zbývající část se nachází v plochách přírodních, nelze uvažovat ani o vydání zbývající části pozemku oddělené např. geometrickým plánem, neboť takový postup je zapovězen judikaturou Ústavního soudu ČR (k tomu srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 5. 1. 2021, sp.zn. III. ÚS 3804/19). Tyto okolnosti tedy vedly soud k tomu, že žalobu ve vztahu k tomuto pozemku zamítl. Dalším samostatným důvodem, pro který nelze pozemek vydat, je okolnost patrná jednak z přílohy znaleckého posudku [číslo] [rok] (výřez územního plánu obce a připojená legenda), ze které je zřejmé, že pozemek [číslo] je dotčen vedením vodovodu, který je dle legendy k územnímu plánu označen jako veřejně prospěšná stavba. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že na okraji pozemku je pravděpodobně plánována VPS (vodovod), byť v rámci svého výslechu doplnil, že vedení vodovodu zakreslené v příloze znaleckého posudku je pouze předběžné. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné. Pokud se týká pozemku parc. [číslo] přisvědčil soud obraně žalované, která namítla, že pozemek je zcela obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob a je zcela bez přímého přístupu. Z výpisu z katastru nemovitostí, z ortofotomapy, z leteckého snímku a ze znaleckého posudku vyplývá, že pozemek parc. [číslo] je obklopen pozemky ve vlastnictví třetích osob, a to pozemky parc. [číslo], [číslo] a [číslo] a přístup k němu je výlučně přes ostatní pozemky. Dle názoru soudu není žádoucí, aby vydáním tohoto pozemku soud do budoucna založil vznik možných sporů mezi vlastníkem tohoto pozemku a vlastníky pozemků, které sousedí s tímto pozemkem (např. nutnost zřízení služebnosti nezbytné cesty, nájemní právo). Vzhledem k výše uvedenému tedy soud rovněž shledal, že z důvodu absence přístupu na pozemek parc. [číslo] by mohly vzniknout žalobkyni jiné problémy při jeho zemědělském obhospodařování, proto z tohoto důvodu soud neshledává tento pozemek vhodným k vydání a soud tedy žalobu ve vztahu k tomu pozemku rovněž zamítl.

58. Soud provedl rovněž důkaz listinami vztahujícími se k navrhované směně pozemků v k.ú. [obec] mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (žádost o směnu pozemků ze dne [datum], výpis z obchodního rejstříku, pachtovní smlouva [číslo] sdělení [stát. instituce] ze dne [datum], sdělení [stát. instituce] ze dne [datum], kupní smlouva, smlouva o smlouvě budoucí). Tyto důkazy však byly pro rozhodnutí soudu nepodstatné.

59. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu je pro úspěch žaloby o uložení povinnosti vydat náhradní pozemky rozhodující mimo jiné otázka stávající výše nároku oprávněné osoby a hodnoty požadovaného náhradního pozemku; tyto otázky soud řeší jako otázky předběžné (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 4949/2007). Ocenění požadovaných náhradních pozemků nebylo mezi účastnicemi sporné. Při posledním jednání soudu dne [datum] zástupci účastnic uvedli, že aktuální evidovaná výše restitučního nároku žalobkyně činí částku [částka], v žádném paralelně vedeném soudním řízení vycházejícím z téhož restitučního nároku žalobkyně, nebyla žalobkyně ani částečně uspokojena, neboť všechna ostatní řízení jsou přerušena do rozhodnutí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Žalobkyně byla převodem pozemků specifikovaných ve výroku I. rozsudku uspokojena co do částky [částka], vydáním těchto pozemků tedy nedojde k přečerpání restitučního nároku žalobkyně.

60. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledek řízení znamená, že nákladová povinnost vůči státu se uloží tomu z účastníků, komu vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníkovi (k tomu viz. BÍLÝ, Martin. § 148 (Právo státu na náhradu nákladů řízení). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, ŠÍNOVÁ, Renáta. Občanský soudní řád. 2. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 621.). Vzhledem k tomu, že nákladová povinnost vznikla žalované vůči žalobkyni (viz. odstavec 61. a násl. rozsudku – níže), uložil soud žalované povinnost nahradit státu náklady znalečného. Soudem ustanovenému znalci byla na základě usnesení ze dne 15. 12. 2020, č.j. 15 C 48/2019-499, které nabylo právní moci dne 5. 1. 2021, přiznána a následně vyplacena odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši [částka]. Po vyhlášení meritorního rozhodnutí byla znalci usnesením ze dne 30. 6. 2021, č.j. 15 C 48/2019-536 přiznána odměna ve výši [částka], toto usnesení tedy nenabylo ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci právní moci, proto soud využil úpravy v § 155 odst. 1 o.s.ř. a výrokem III. rozhodl jen o základu náhrady těchto nákladů řízení s tím, že jejich výši určí v samostatném usnesení. Náklady státu tedy budou sestávat ze součtu pravomocně přiznaných částek znalečného.

61. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná co do základu nároku. Pokud jde o rozsah uspokojení tohoto nároku vydáním náhradních pozemků, je nutné vzít v úvahu, že jde o řízení, v němž soud není vázán žalobním návrhem ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. a pokud by se v průběhu řízení prokázalo, že vybraný pozemek není k převodu způsobilý, ať již pro zákonnou překážku či pro nevhodnost převodu z jiného důvodu, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, a proto částečná zastavení řízení nelze zohlednit jako procesní neúspěch žalobkyně, přičemž procesní zavinění na částečném zastavení řízení ze dne 13. 12. 2019, č.j. 15 C 48/2019-326 leží výlučně na straně žalované, neboť pozemky, ohledně kterých soud řízení částečně zastavoval, žalovaná po zahájení řízení převedla na jiné třetí osoby, proto je žalovaná podle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. povinna hradit náklady řízení související s tímto částečným zastavením řízení (viz. odstavec 62. rozsudku). Žalobkyni vznikly náklady řízení za zastoupení advokátem, přičemž vzhledem k tomu, že předmět řízení lze ocenit, je třeba při určení odměny za úkon právní služby vycházet z tarifní hodnoty určené podle ust. § 8 odst. 1 zák. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), tj. z hodnoty vydaného náhradního pozemku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2017, sp.zn. 28 Cdo 2040/2017). Cena vydaných náhradních pozemků byla učiněna účastnicemi za nespornou, žalobkyně získala náhradní pozemky v celkové hodnotě [částka].

62. Soud tedy straně žalující přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, sestávající z odměny advokáta stanovené podle ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 5 020 Kč za 1 úkon právní služby): - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - podání návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - 2x účast na jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - písemné podání (částečné zpětvzetí žaloby) doručené soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - 2x účast na jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - 2x účast na jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.

63. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 14 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 4 200 Kč.

64. Náhrada nákladů řízení zahrnuje rovněž cestovní náklady advokáta za cesty k celkem šesti jednáním na trase [obec] - [obec] a zpět (zjištěná vzdálenost trasy ze sídla advokátní kanceláře zástupce žalobkyně do sídla soudu činí dle internetového vyhledávače [webová adresa] 12,1 km a trvá 19 minut) osobním vozidlem [jméno] [příjmení], [registrační značka], při kombinované spotřebě vozidla 6,7 litru [číslo] km a při ceně motorové nafty v roce 2019 33,60 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb., (tj. 48,4 km v roce 2019 za celkem 2 cesty k jednání), tj. 109 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,10 Kč/km, tj. 198 Kč. Dále žalobkyni přísluší náhrada za ujetých 72,6 km v roce 2020 za celkem 3 cesty k jednání, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., při ceně motorové nafty v roce 2020 31,80 Kč/litr, tj. 155 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,20 Kč/km, tj. 305 Kč. Konečně soud přiznal žalobkyni náhradu za ujetých 24,2 km v roce 2021 za jednu cestu k jednání podle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., při ceně motorové nafty v roce 2021 27,20 Kč/litr, tj. 44 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč/km, tj. 106 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč za celkem 12 započatých půlhodin po 100 Kč cestami k šesti jednáním z [obec] do [obec] a zpět. Celkem tedy byla náhrada jízdného a náhrada za ztrátu času přiznána ve výši 2 117 Kč.

65. K tomu soud přiznal 21% DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času ve výši 16 085 Kč (tj. 21% z částky 76 597 Kč), celkem tedy částku 92 682 Kč.

66. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

67. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

68. Žalobkyně je v řízení osvobozena od úhrady soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., žalovaná je v řízení osvobozena od úhrady soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., proto soud žádné z účastnic povinnost k úhradě soudního poplatku neuložil.

Poučení