15 C 50/2019- 184
Citované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1
- Obchodní zákoník, 513/1991 Sb. — § 66 odst. 7 § 261 odst. 1 § 261 odst. 2 § 262 odst. 1 § 262 odst. 2 § 266 odst. 3 § 266 odst. 4 § 364
- o veřejných zakázkách, 137/2006 Sb. — § 32 § 68 odst. 2 § 82 odst. 4 § 82 odst. 7 § 155 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 35 § 37 odst. 1 § 580
- o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), 340/2015 Sb. — § 3 odst. 2 § 6 odst. 1
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr Monikou Primusovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o zaplacení částky 488 094,50 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 488.094,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V té části, kde se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 488.094,50 Kč od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 305.512,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 488.094,50 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytovala žalované služby závodního stravování od [datum] do [datum] na základě objednávek žalované. Žalovaná za tyto služby žalobkyni platila na základě faktur žalobkyně. Faktury byly vystavovány na základě konkludentně uzavřené smlouvy o ceně za jedno jídlo a celkového počtu odebraných jídel. Žalovaná neuhradila žalobkyni fakturu [číslo] splatnou [datum] ani po předžalobní výzvě doručené dne [datum]. Rozsah poskytnutých služeb uvedených ve faktuře nebyl žalovanou zpochybněn.
2. Žalovaná v podání ze dne [datum] (č.l. 12 spisu) navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ze žaloby není zřejmé, o jaký závazkový právní vztah by se mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako údajným dlužníkem mělo jednat. Dále uvedla, že na základě výsledků výběrového řízení o nadlimitní veřejné zakázce uzavřela žalovaná jako objednatel dne [datum] Smlouvou o dodávce jídel (a poskytování stravovacích služeb) – dále jen„ Smlouva“ - se [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] [právnická osoba]“), jako dodavatelem. V důsledku fúze sloučením [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), se [právnická osoba] [právnická osoba] přešlo na [právnická osoba] jako na nástupnickou společnost jmění zanikající [právnická osoba] [právnická osoba]. Tato fúze byla v obchodním rejstříku zapsána dne [datum]. Společnost [právnická osoba] se následně přejmenovala na název žalobkyně. Tato změna byla v obchodním rejstříku zapsána dne [datum]. V článku VII. odst. 2 a 3 Smlouvy se žalobkyně, resp. jeho právní předchůdkyně [právnická osoba] [právnická osoba] jako dodavatel, zavázala k protokolárnímu vrácení zapůjčeného inventáře žalované a bezplatnému předání uceleného systému gastronádob a termoportů (primárně pořízených na náklady žalobkyně) do majetku žalované, a to nejpozději do 1 měsíce od ukončení smluvního vztahu. Pro případ, kdyby dodavatel služeb nesplnil závazky uvedené v článku VII. odst. 2 a 3 Smlouvy, bylo v článku VII. odst. 4 Smlouvy sjednáno, že objednatel není povinen dodavateli zaplatit poslední měsíční fakturu za dodávku jídel a poskytování stravovacích služeb. K vzájemnému započtení (viz článek X. odst. 1 Smlouvy, § 364 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - dále jen „obchodní zákoník“ - ve spojení s větou první ust. § 3028 odst. 3 o.z.) pohledávek objednatele a dodavatele na základě článku VII. odst. 4 Smlouvy pak došlo bez dalšího uplynutím 24:00 hodin dne [datum], tj. uplynutím posledního dne měsíce následujícího po ukončení smluvního vztahu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nesplnila závazky uvedené v článku VII. odst. 2 až 4 Smlouvy, žalovaná k předmětné faktuře nepřihlížela, neboť ji není povinna uhradit.
3. V podání ze dne [datum] (č.l. 39 spisu) žalobkyně uvedla, že žalobkyně jakožto právní nástupkyně [právnická osoba] [právnická osoba] poskytovala žalované stravovací služby od roku [rok] do [měsíc] roku [rok], tedy více než 5 let. Dlouhodobost spolupráce mezi účastníky a především praxi zavedenou mezi nimi prokazují faktury vystavené žalobkyní mj. v měsících [měsíc], [měsíc] a [měsíc] [rok] a výpisy z účtu žalobkyně, z nichž vyplývá, že žalobkyní fakturované částky těmito fakturami byly žalovanou uhrazeny. Pokud jde o předmětnou fakturu, konkrétní dodávky (učiněné od [datum] do [datum]) byly poskytovány na základě pravidelných emailových objednávek (učiněných od [datum] do [datum]) zasílaných vrchní sestrou žalované (paní [jméno] [příjmení]) nutriční terapeutce žalobkyně (paní [jméno] [příjmení]). Objednávkami bylo objednáváno jak jídlo pacientské (vč. předepsaných diet), tak i jídlo pro zdravotnický personál. E-mailové objednávky byly žalovanou činěny obvykle s několikadenním předstihem, rovněž docházelo k častým změnám emailových objednávek. Spolupráce však přes časté změny v počtech jídel probíhala bez komplikací. E-mail ze dne [datum] pak sloužil jako měsíční uzávěrka za měsíc [měsíc] [rok], jímž si účastníci potvrdili celkový počet jídel dodaných žalobkyní žalované v [měsíc] [rok], a to tak, že bylo dodáno 3460 pacientských jídel a 323 zaměstnaneckých jídel. Žalovaná v [měsíc] [rok] objednala stravovací služby v celkové hodnotě 488.094,50 Kč. Na základě uzávěrky byla dne [datum] žalobkyní vystavena předmětná faktura. Výše uvedeným způsobem byly mezi účastníky uzavřeny konkrétní smlouvy na dodávku jídel v jednotlivých dnech. Praxe zavedená mezi stranami je právně relevantní podle § 545, 556 odst. 2 a § 1744 o.z., jakož i podle předchozí právní úpravy, tj. podle § 266 odst. 3 obchodního zákoníku. Žalobkyně popřela, že by došlo k žalovanou tvrzenému započtení.
4. V podání ze dne [datum] (č.l. 49 spisu) se žalobkyně vyjádřila k průběhu objednávek v rámci spolupráce mezi účastníky, dále podala přehled objednávek na [měsíc] [rok] zahrnující vždy datum dodání jídla, počet objednaného a dodaného pacientského jídla a jídla pro personál a jejich celkový součet.
5. Při jednání dne [datum] tento žalobkyní dodaný přehled nezpochybnila (č.l. 103 spisu) s tím, že dodávky probíhaly na základě Smlouvy.
6. V podání ze dne [datum] (č.l. 60 spisu) žalovaná uvedla, že závěr žalobkyně, která svůj nárok odůvodnila odkazem na ust. § 266 odst. 3 obchodního zákoníku a ust. § 545, § 556 a § 1744 o.z. je mylný, kdy z citovaných ustanovení vyplývá, že praxe stran uvedená v těchto ustanoveních není samostatným právním důvodem pro vznik závazkového vztahu, tedy že samotná praxe stran - byť dlouhodobá – nevytvoří smlouvu. Jedná se jen o výkladová pravidla pro případnou interpretaci sporných smluvních ujednání v rámci existujícího smluvního vztahu. Žalobkyně existenci smluvního vztahu a jeho obsah neprokázala. Dále uvedla, že žalovaná je veřejnoprávní právnickou osobou a tzv. veřejným zadavatelem. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinný od 1.7.2006 do 1.10.2016 (dále jen„ zákon o veřejných zakázkách“), neumožňoval, aby služby poskytované dodavatelem v režimu nadlimitní veřejné zakázky byly poskytovány objednateli, který je veřejným zadavatelem, na základě jen konkludentně uzavřené smlouvy. Dodavatel služeb (žalobkyně) se vůči veřejnému zadavateli (žalované) nemůže po právu domáhat peněžního plnění na základě smluvního vztahu bez toho, aby jeho existenci prokázal řádně a písemně uzavřenou smlouvou. Dále žalovaná poukázala na ust. § 6 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen„ zákon o registru smluv“), účinného od 1.7.2016, a ust. § 7 odst. 1 cit. zákona s tím, že za situace, kdy žalobkyní předložené e-mailové objednávky žalované z [měsíc] [rok] a předmětná faktura nebyly v registru smluv zveřejněny, nemohou vytvořit smlouvou, když jde o právní jednání právně neúčinné a současně ex lege od počátku zrušené. Přípisem ze dne [datum] se pak žalobkyně pokusila dát žalované výpověď Smlouvy, a to na základě neexistujícího ustanovení Smlouvy (článku IX. odst. 9). Na základě písemného stanoviska žalované ze dne [datum], v němž žalovaná upozornila žalobkyni i na možnost uplatnění smluvních sankcí, žalobkyně v dodávání stravy pokračovala. Pokud jde o vzájemné započtení, tak hodnota pohledávky žalované je cca 700.000 Kč, která převyšuje žalobkyní uplatněný nárok. Hodnotu pohledávky žalované lze seznat ze součtu částek tvořících ocenění právnímu předchůdci žalobkyně zapůjčených přepravních nádob a gastronádob, které jsou specifikovány v předávacím protokolu ze dne [datum], a které měly být nejpozději při skončení smluvního vztahu vráceny žalované ve stavu shodném jako při předání, a ocenění gastronádob a termoportů s příslušenstvím, které žalovaná používá k zajištění dodávky jídel a stravovacích služeb pro pacienty a zaměstnance, neboť smluvním závazkem žalobkyně bylo bezplatně převést do majetku žalované žalobkyní vytvořený ucelený systém nových gastronádob a termoportů včetně veškerého příslušenství. Specifikace těchto gastronádob a termoportů s příslušenstvím je obsažena v přiložené listině Soupis gastronádob a termoportů s příslušenstvím, které t.č. [žalovaná] používá k zajištění dodávky jídel a stravovacích služeb pro pacienty a zaměstnance. Pro účely případného ocenění těchto pohledávek si však smluvní strany v článku VII. odst. 4 Smlouvy sjednaly, že mají a budou mít za to, že cena objednatelem nezaplacené měsíční dodávky jídel a stravovacích služeb a hodnota zapůjčeného inventáře žalované a potenciálně pořízených termoportů a gastronádob, které se dodavatel zavázal na svůj náklad pořídit a bezplatně předat do majetku žalované, jsou stejné.
7. V podání ze dne [datum] (č.l. 70 spisu) žalobkyně uvedla, že pokud by plnění poskytované žalobkyní probíhalo bez platné smlouvy, jednalo by se o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o.z. na straně žalované. Plněním byla strava pro pacienty a zdravotnický personál, která byla zkonzumována, a žalobkyně tak má ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o.z. právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, při jejímž určení se vychází z výše úplaty, která byla mezi stranami v neplatné smlouvě sjednána. Výše bezdůvodného obohacení tak odpovídá částkám za jednotlivá jídla dodaná žalované, tedy tomu, co žalobkyně vyfakturovala předmětnou fakturou. Z opatrnosti žalobkyně navrhla ustanovení znalce k obvyklé ceně poskytnutého plnění. Výše uvedené závěry pak platí shodně rovněž pro výklad žalované o neplatnosti konkludentně uzavřené smlouvy z důvodu rozporu se zákonem o veřejných zakázkách a pro výklad žalované o neplatnosti smluv v důsledku jejich nezveřejnění v registru smluv podle zákona o registru smluv. Žalobkyně dále nesouhlasila s názorem žalované o neplatnosti smluv na dodávku jídel uzavíraných na jednotlivé dny v [měsíc] [rok], kdy poukázala na ust. § 3 odst. 2 písm. h/ zákona o registru smluv a „Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv, č.j. MV-37683-1/EG-2018“ ze září 2018, dle něhož„ Na smlouvy vzniklé přijetím objednávky s hodnotou předmětu plnění 50.000 Kč bez DPH a nižší se zákon o registru smluv nevztahuje; takové smlouvy se v registru smluv uveřejňovat nemusí. Plnění z takto vzniklých smluv se nemusí sčítat a uveřejňovat za proběhlé časové období. Zákon žádné sčítání a časové období nestanoví.“ Smlouvy na dodávku jídel v [měsíc] [rok] byly uzavírány na každý den a plnění podle žádné z těchto smluv nepřesáhlo 50.000 Kč. Dále žalobkyně popřela uzavření Smlouvy, když nemá žádné informace o tom, že Smlouva byla podepsána ve verzi předložené žalovanou. Zároveň zpochybnila pravost podpisu uvedeného v kopii Smlouvy v kolonce„ za dodavatele“ a specifikovaného jako podpis„ [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul], ředitel společnosti“, resp. jeho připojení na Smlouvu v době jejího uzavření, a toto odůvodnila mj. tím, že daný podpis se viditelně liší od podpisu [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] na jiných dokumentech, které má žalobkyně k dispozici, na Smlouvě není k danému podpisu připojeno razítko [právnická osoba] [právnická osoba], ačkoli v běžné obchodní praxi této společnosti bylo razítko k podpisu jednajícího zástupce vždy připojováno, Smlouva obsahuje nestandardní a nelogická ujednání, která nejsou obvyklou součástí smluv uzavíraných dodavateli stravovacích služeb. Uvedená ujednání jsou pro dodavatele značně nevýhodná a činí smluvní vztah pro něj nerentabilní a tedy (z pohledu dodavatele jako podnikatelského subjektu) zcela iracionální. Jedná se především o ustanovení týkající se trvalé obnovy gastronádob a termoportů a povinnosti tyto na vlastní náklad pořídit, obnovovat a po skončení smluvního vztahu převést do majetku objednatele. Žalobkyně proto navrhla ustanovení znalce k ověření pravosti a stáří uvedeného podpisu. Za neprokázané pak žalobkyně považovala zapůjčení přepravních nádob a gastronádob, popř. termoportů z majetku žalované do užívání žalobkyně, když z dokumentu označeného jako„ Zapůjčení inventáře – předávací protokol“ ze dne [datum] není zřejmé, jakou funkci vykonával u žalobkyně (resp. jejího právního předchůdce [právnická osoba] [právnická osoba] [titul]. [jméno] [příjmení] a zda byl oprávněn uvedený předávací protokol podepsat. Žalobkyně tedy popřela, že by daný předávací protokol podepsala osoba oprávněná jejím jménem, resp. jménem jejího právního předchůdce jednat, resp. že by podpis zástupce [právnická osoba] [právnická osoba] na předávacím protokolu byl pravý. Dále namítla, že předávací protokol je neurčitý, kdy přepravní nádoby a gastronádoby jsou v něm specifikovány pouze obecnými zkratkami bez uvedení výrobního či inventurního čísla a bez specifikace stavu předmětného inventáře žalované. Chybí jednoznačná identifikace toho, co bylo právnímu předchůdci žalobkyně údajně předáno a co by tedy mělo být následně vráceno, a v jakém stavu (jak předpokládá čl. VII. odst. 2 Smlouvy). Pokud jde o žalovanou vypracovaný a předložený (nedatovaný a nikým nepodepsaný)„ Soupis gastronádob a termoportů s příslušenstvím, které t.č. [žalovaná] používá k zajištění dodávky jídel a stravovacích služeb pro pacienty a zaměstnance“, tak takový dokument není způsobilý cokoliv prokázat. Z fotografií gastronádob předložených žalovanou pak není zřejmé, kdo, kdy a kde takové fotografie pořídil, ani co zachycují. Žalovaná tedy neprokázala existenci závazku žalobkyně vrátit žalované inventář [žalovaná], resp. nově pořízené gastronádoby a termoporty. I kdyby Smlouva byla platně uzavřena, jsou ustanovení týkající se povinnosti údržby, obnovy a pořízení gastronádob a termoportů uvedené v čl. VII. odst. 2 a 3 neurčité, neboť odkazují na přílohu č. 1 (Popis projektu zajištění služby pro [žalovaná]), kterou však žalovaná nepředložila. Žalovanou tvrzené započtení je v rozporu s právními předpisy a rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, když závazky žalobkyně upravené v čl. VII. odst. 2 a 3 Smlouvy, na které čl. VII. odst. 4 Smlouvy odkazuje, jsou neurčité, a tedy právně nevymahatelné, přičemž tuto neurčitost nelze odstranit ani výkladovými pravidly upravenými v § 555 a násl. o.z. (příp. dle § 35 obč. zák.), dále započtení je ve Smlouvě koncipováno tak, že se započítávají dvě pohledávky různého druhu, avšak předpokladem započtení je stejnorodost započítávaných pohledávek (§ 580 obč. zák. a § 1982 odst. 1 věta první o.z.), kdy se měla započíst pohledávka na úhradu ceny za poskytnuté služby (tedy pohledávka na zaplacení) vůči pohledávce na vydání movitých věcí (gastronádob), dále není přípustné, aby byly započítávány pohledávky nejisté a neurčité (sp. zn. 32 Odo 1498/2006, rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), kdy v době uzavření Smlouvy, která je rovněž okamžikem uzavření namítané dohody o započtení, nebylo ani u jedné ze započítávaných pohledávek známo, zda pohledávka vůbec vznikne, resp. v jaké výši tato pohledávka vznikne, o.z. navíc nepřipouští započtení učiněné pod podmínkou nebo s doložením času (§ 1983 o.z.), dále pak je nepřípustné smluvní zakotvení fikce obsažené v čl. VII. odst. 4 Smlouvy, kdy z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že princip autonomie vůle smluvních stran neumožňuje, aby smluvní strany smluvně konstruovaly právní domněnky či fikce, tyto mohou být založeny výlučně právními předpisy, obrat„ má se za to, že“ je založením domněnky (sp. zn. 32 Cdo 2536/2007, 23 Cdo 5508/2007). Žalobkyně dále poukázala na § 266 odst. 4 obchodního zákoníku a § 557 o.z. s tím, že vzhledem k tomu, že smluvní vztah mezi stranami byl založen na základě výsledků výběrového řízení o nadlimitní veřejné zakázce, je zřejmé, že navrhovatelem textu Smlouvy byla žalovaná jako zadavatel veřejné zakázky (návrh Smlouvy byl součástí zadávací dokumentace příslušné veřejné zakázky) a nejasné ustanovení čl. VII. odst. 4 Smlouvy by se tak vykládalo k tíži žalované, tj. jako neplatné. Žalobkyně shrnula, že: Žalovaná neprokázala, že by byla platně uzavřena Smlouva ve znění předloženém žalovanou, že žalobkyně dodala žalované dohodnuté stravovací služby, za které jí však žalovaná nezaplatila sjednanou úplatu, že v případě neprokázání platného smluvního vztahu mezi stranami vzniklo žalované bezdůvodné obohacení, jehož výše odpovídá (neplatně) sjednané úplatě za poskytnuté stravovací služby, že žalovaná neprokázala, že došlo k zániku jejího závazku k úhradě předmětné faktury, resp. k vydání bezdůvodného obohacení v důsledku započtení, a že tedy závazek žalované k úhradě dodaných stravovacích služeb, popř. k vydání jim odpovídajícího bezdůvodného obohacení trvá. Žalovaná pak nikdy nezpochybňovala, že by přijala dané plnění. Žalovaná je subjektem veřejného práva. Jedná se o nepoctivý a s § 6 o.z. neslučitelný přístup.
8. V podání ze dne [datum] (č.l. 80 spisu) žalovaná k námitce žalobkyně, že Smlouva obsahuje nestandardní a nelogická ujednání, uvedla, že sama žalobkyně uzavřela ve stejném období smlouvu týkající se stravovacích služeb s [nemocnice] [nemocnice], v níž se zavázala mj. i k obnově celého gastrovybavení na svůj náklad, k jeho průběžné inovaci a obnově a k jeho předání nemocnici v perfektním stavu. Pokud jde o žalovanou doložené fotografie gastronádob, tak ty zaslal dne [datum] právnímu zástupci žalované e-mailem pan [jméno] [příjmení], regionální ředitel provozu žalobkyně. Žalovaná odmítla, že by její postup v daném řízení byl nemravný, nepoctivý a účelový, naopak za takový považuje postup žalobkyně, která se přípisem ze dne [datum] pokusila dát žalované předčasnou výpověď Smlouvy, avšak na základě písemného stanoviska žalované ze dne [datum], v němž žalovaná upozornila žalobkyni i na možnost uplatnění vysokých smluvních sankcí, se žalobkyně rozhodla v poskytování stravovacích služeb i nadále pokračovat a najednou účelově popírá existenci Smlouvy. Stran možnosti započtení pohledávky uvedla, že obchodní závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen v režimu obchodního zákoníku, podle jehož ust. § 364 lze na základě smluvního vztahu započítat jakékoliv vzájemné pohledávky. Soudní judikatura, na kterou žalobkyně odkazuje (sp. zn. 22 Cdo 3646/2018, 32 Odo 1498/2006, 32 Cdo 2536/2007, 23 Cdo 5508/2007, 23 Cdo 4085/2008, rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]) na daný případ nedopadá, když tyto se týkají způsobu hodnocení soudem provedených důkazů, avšak v daném řízení nebylo dosud žádné dokazování provedeno, a tyto se vztahu k započtení občanskoprávních pohledávek, avšak předmětné pohledávky spadají do režimu obchodního zákoníku. Dále žalovaná uvedla, že existence smluvního vztahu mezi účastníky brání tomu, aby se dodavatel mohl vůči objednateli domáhat vydání jakéhokoliv plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Krom toho plnění závazků z nadlimitní veřejné zakázky, u které je ex lege předepsána mj. písemná forma kontraktu, se nelze domáhat za použití institutů, které jsou v soukromém právu kodifikovány pro bezsmluvní vztahy (např. bezdůvodné obohacení). K argumentaci žalobkyně ohledně nezveřejnění jednotlivých smluv na dodávku jídel v [měsíc] [rok] uvedla, že výše hodnoty předmětu plnění z hlediska limitu pro výjimku z povinnosti zveřejnění smlouvy v registru smluv se posuzuje nikoliv vzhledem k jednotlivým dílčím plněním veřejné zakázky na dodávky či služby (v daném případě k jednotlivým denním dodávkám jídel), ale k předpokládanému součtu všech plnění objednateli podle uzavřené smlouvy. Předmětná faktura sama o sobě limit uvedený v ust. § 3 odst. 2 zákona o registru smluv přesahuje. Dále uvedla, že originál Smlouvy soudu předloží. Ohledně námitky žalobkyně, že Smlouva neobsahuje razítko [právnická osoba] [právnická osoba], odkázala na ust. § 66 odst. 7 obchodního zákoníku, § 40 odst. 3 obč. zák. a § 561 odst. 1 o.z., podle nichž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě postačuje pouze podpis jednajícího s tím, že v obchodních závazkových vztazích by měl být podpis jednajícího připojen k uvedené firmě společnosti. Neuvedení firmy u podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního úkonu. K námitce žalobkyně ohledně správnosti a pravosti Smlouvy stran jejího podpisu poukázala na ust. § 565 o.z. s tím, že je povinností procesní strany, která pravost a správnost konkrétního právního jednání – které bylo smluvní stranou podepsáno nebo ve vztahu k níž platí právní fikce, že se považuje za právní jednání smluvní strany s ohledem na právní nástupnictví – popírá, oprávněnost takového tvrzení soudu prokázat.
9. V podání ze dne [datum] (č.l. 87 spisu) žalobkyně zdůraznila, že mezi ní (příp. rovněž jejím právním předchůdcem) a žalovanou existoval mnohaletý smluvní vztah založený na objednávkách žalované a jejich realizaci ze strany žalobkyně. Žalobkyně dále doplnila důvody pro svůj závěr, že Smlouva nebyla uzavřena: Žalovaná Smlouvu (bez příloh) předložila soudu až [datum], k výzvě žalobkyně žalovaná žalobkyni Smlouvu předložila jen velmi neochotně a bez příloh, žalovaná k výzvě žalobkyně protiprávně neposkytla dokumentaci k dané veřejné zakázce, podpis [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] na Smlouvě vypadá jinak než na jiných dokumentech, které má žalobkyně k dispozici. Dle žalobkyně tedy Smlouva nebyla vůbec uzavřena a [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] ji nepodepsal, dále Smlouva nebyla podepsána v den, který je na ní uveden, a ve znění předloženém žalovanou, přičemž důkazní břemeno ohledně pravosti Smlouvy nese žalovaná, které z objasnění okolnosti týkající se pravosti podpisu vyvozuje pro sebe příznivé právní následky (sp. zn. 21 Cdo 3461/2011). K tomu žalobkyně z procesní opatrnosti navrhla, aby soud uložil žalované předložit tyto dokumenty: Zadávací dokumentaci k veřejné zakázce [číslo] veškeré přílohy zadávací dokumentace k uvedené veřejné zakázce, zveřejněný návrh smlouvy o zajištění dodávky jídel v rámci dané veřejné zakázky. Žalovaná tyto dokumenty žalobkyni na její žádost o informace ze dne [datum] neposkytla s tím, že již uplynula zákonná pětiletá archivační lhůta. Dle žalobkyně však pro uchování dokumentů z veřejné zakázky byla podle § 155 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též jen„ starý ZVZ“), lhůta desetiletá, když novelou zákona (zákon č. 55/2012 Sb., účinný od 1.4.2012) byla původní pětiletá lhůta – před jejím uplynutím - prodloužena na deset let. Při absenci výslovných přechodných ustanovení tak byla žalovaná povinna počínaje [datum] uchovat všechny dokumentace o dříve zadaných veřejných zakázkách, u nichž dosud neuběhla jejich uchovací doba, po prodlouženou dobu 10 let od uzavření Smlouvy. V tomto směru poukázala na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26.5.2016, č.j. ÚOHS- S0221/2016/VZ-2250 /2016/531/. Dále žalobkyně uvedla, že sama Smlouva není ani způsobilá založit jakýkoliv právní vztah, když se jedná o rámcovou smlouvu, která nezakládá konkrétní práva ani závazky a odkázala k tomu na rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1888/2007, 23 Cdo 4644/2014, 23 Cdo 936/2012. K otázce nezveřejnění předmětné faktury v registru smluv žalobkyně uvedla, že v příslušném zákoně je stanovena hranice 50.000 Kč, avšak ohledně jednotlivých objednávek zákon žádné sčítání a/nebo příslušné období, za které by mělo být sčítáno, nestanoví, což potvrzuje žalobkyní předložený metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv ze září 2018. Z daných důvodů je třeba posuzovat každou jednotlivou objednávku zvlášť s tím, že žádná z těchto objednávek uvedenou zákonnou hranici nepřekročila. Není tedy rozhodné, na jakou částku zněla předmětná souhrnná faktura. Žalobkyně dále setrvala na svém závěru, že žalovaná neprokázala existenci závazku žalobkyně vrátit žalované inventář [žalovaná], resp. nově pořízení gastronádoby a termoporty. Pokud jde o otázku započtení, žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalované, že obchodní zákoník umožňoval započtení dohodou bez jakýchkoli omezení, neboť tento neobsahoval úplnou, ale pouze dílčí úpravu započtení, kdy obecnou úpravu obsahoval zákon č. 40/1964. Tu bylo třeba aplikovat v otázkách započtení, které obchodní zákoník neupravoval. Ust. § 364 obchodního zákoníku stanovilo, že je možné na základě dohody započíst jakékoli vzájemné pohledávky. I při aplikaci tohoto ustanovení je však nutno zohlednit omezení stanovená dalšími ustanoveními obchodního zákoníku a zákona č. 40/1964 Sb. a aplikovat základní zásady právního jednání. Žalovaná se proto mýlí, když tvrdí, že žalobkyní předložený rozsudek sp. zn. 32 Odo 1498/2006 se vztahuje k započtení občanskoprávních pohledávek. V tomto rozsudku Nejvyšší soud konstatoval, že to„ že vzájemnou dohodou stran lze započíst jakékoli pohledávky, tudíž i v budoucnu vzniklé pohledávky, vyplývá jak z ust. § 581 odst. 3 obč. zák., tak i z ust. § 364 obchodního zákoníku“. Nejvyšší soud však dále dovodil (a to tedy i ve vztahu k započtení dle obchodního zákoníku, jelikož to bezprostředně navazuje na předešlou větu), že„ aby mohlo být započtení vzájemných pohledávek provedeno řádně, je však nutné započítávané pohledávky dostatečně určitě identifikovat, aby bylo zřejmé, které pohledávky a do jaké výše provedeným započtením zanikají.“ Rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] sice také řeší občanskoprávní vztah, avšak princip v něm uvedený, totiž že„ je-li míra nejistoty existence pohledávky jednoho z účastníků řízení vysoká (především co do vzniku), tak se nejedná o pohledávku způsobilou k započtení, jelikož započtení má sledovat odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolávat nejasnosti …, je obecně platný pro veškerá započtení (bez ohledu na to, jakému režimu podléhají).
10. V podání ze dne [datum] (č.l. 92 spisu) žalovaná k otázce rámcových smluv upozornila na rozhodnutí sp. zn. 32 Odo 629/2006 a 32 Cdo 3488/2010 s tím, že práva a povinnosti výslovně sjednané smluvními stranami v rámcové smlouvě plnohodnotně zavazují a vytvářejí tak rámec pro navazující realizační smlouvy. Dále namítla, že žalovaná nenese žádnou odpovědnost za soukromoprávní pochybení žalobkyně, která z taktických či jiných důvodů tvrdí, že nedisponuje Smlouvou, kterou uzavřel její právní předchůdce, ani zadávací dokumentací, na základě které však do výběrového řízení o nadlimitní veřejné zakázce předložil svoji závaznou nabídku její právní předchůdce [právnická osoba] [právnická osoba]. Toto soukromoprávní pochybení žalobkyně nelze reparovat skrze defenzní povinnost žalované, ani skrze institut poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Žalovaná rovněž nesouhlasí se závěrem žalobkyně stran desetileté archivační lhůty. Správní řízení, které bylo završeno žalobkyní uváděným rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, bylo pouze jednoinstanční, když proti tomuto rozhodnutí o správním deliktu veřejný zadavatel Česká republika - Úřad práce České republiky nepodal rozklad, pročež rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z téhož důvodu pak nemohlo být toto rozhodnutí předmětem soudního přezkumu v rámci správního soudnictví. Podle přechodných ustanovení k zákonu č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon o veřejných zakázkách:„ Zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 10 Afs 206/2017-39 vyplývá, že přechodná ustanovení mohou obsahovat pravidla procesní i hmotněprávní. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že na běh hmotněprávních lhůt, jejichž běh započal před nabytím účinnosti zákonné změny, nelze aplikovat novou právní úpravu, která by byla k tíži subjektu, jemuž je povinnost ukládána. V případech lhůt hmotněprávních se proto na jejich běh a délku použijí dosavadní právní předpisy. Opačný výklad by měl za následek narušení legitimního očekávání na straně subjektů, jimž je povinnost ukládána.
11. Při jednání dne [datum] bylo žalované na základě požadavku žalobkyně uloženo založit do spisu tyto dokumenty: 1/Nabídka, 2/zadávací dokumentace k veřejné zakázce [číslo] veškeré přílohy zadávací dokumentace k této veřejné zakázce, 4/ zveřejněný návrh smlouvy o zajištění dodávky jídel v rámci této veřejné zakázky.
12. V podání ze dne [datum] (č.l. 111 spisu) žalovaná do spisu založila dokument Nabídka na„ Zajištění dodávky jídel pro pacienty a zaměstnance Městské nemocnice následné péče a zabezpečení souvisejících služeb“ (dále jen„ Nabídka“) s přílohami s tím, že zadávací dokumenty se žalované nepodařilo dohledat.
13. V podání ze dne [datum] (č.l. 115 spisu) se žalobkyně vyjádřila k jednotlivým dokumentům předloženým žalovanou v podání ze dne [datum] tak, že součástí dokumentu Nabídka (předložený [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul] – ředitelem společnosti, osobou oprávněnou jednat za uchazeče, vyhotovený dne [datum]) jsou: i. Titulní list, ii. Obsah, iii. Krycí listy nabídky, iv. Doklady prokazující kvalifikační předpoklady k plnění veřejné zakázky, v . Návrh smlouvy o dodávce jídel (dále jen„ Návrh smlouvy“), vi. Přehled osob odpovědných za provádění a řízení služeb, vii. Čestné prohlášení k registraci DPH, viii. Popis projektu zajištění služby a ix. Čestné prohlášení k počtu listů nabídky. V zásadě se až na drobné formální odlišnosti Návrh smlouvy shoduje se Smlouvou o dodávce jídel, což však neplatí pro dvě ustanovení Smlouvy, a to čl. VI. – Sankční podmínky a čl. VII. – Povinnosti dodavatele. V čl. VI. jsou ve Smlouvě oproti Návrhu smlouvy doplněny dvě významné sankce pro dodavatele, a to smluvní pokuta za dodání nesprávného jídla a smluvní pokuta za nedodání jídla (čl. VI odst. 2. a 3. Smlouvy) a dále je zde oproti Návrhu smlouvy vázána splatnost úroku z prodlení za neuhrazení ceny jídla na výzvu dodavatele (čl. VI. odst. 7 Smlouvy); V čl. VII. obsahuje Návrh smlouvy 8 odstavců oproti 10 odstavcům obsaženým ve Smlouvě; v Návrhu smlouvy se žalobce jako dodavatel zavazoval zajistit požadovaný počet transportních obalů (čl. VII. odst. 1); ve Smlouvě byl tento závazek vypuštěn a nahrazen novými odstavci 2., 3., a 4., totiž právě odstavci o povinnosti vrátit údajně zapůjčené přepravní nádoby a gastronádoby, pořídit na vlastní náklady ucelený systém gastronádob a tento následně převést na žalovanou, a o„ započtení“ poslední měsíční faktury žalobkyně na hodnotu zapůjčeného inventáře, na jejichž existenci žalovaná zakládá svoji žalobní obranu. Z výše uvedeného vyplývá, že Smlouva byla oproti Nabídce smlouvy upravena výlučně v neprospěch dodavatele (žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce), a to zcela zásadním způsobem. Dokument Nabídka tak utvrdil pochybnosti žalobkyně o pravosti a správnosti Smlouvy z důvodu: Absence pro žalobkyni jako dodavatele zcela nevýhodných ustanovení Smlouvy v Návrhu smlouvy; Podpisů pana [titul]. [celé jméno svědka] zachycených na různých místech dokumentu Nabídka; Návrh smlouvy je už za žalobkyni podepsán – ovšem v jiném znění, než Smlouva. Existují tak dva podobné, ale v rozhodujících bodech odlišné, dokumenty, podepsané údajně žalobkyní. Součástí dokumentu Nabídka je i„ Popis projektu zajištění služby“. V tomto projektu není ani slovo o tom, že by se měly jakékoliv nádoby započítávat proti poslední faktuře. V tomto projektu rovněž není ani slovo o tom, že by žalobkyně„ pořizovala ucelený systém nových gastronádob a termoportů včetně veškerého příslušenství a bezplatně ho převáděla do majetku žalované.“ Návrh smlouvy neobsahuje ustanovení o předání a vrácení termoobalů a gastronádob a zejména pak zcela nelogické a nevýhodné ustanovení o tom, že v ceně sjednaných diet (jídel) je zahrnuta i cena za obnovování těchto termoobalů a gastronádob, které je z pohledu dodavatele zcela neekonomické, a to s ohledem na následující skutečnosti: a/ cena za jednu celodenní stravní dávku pro jednoho pacienta byla sjednána ve výši 118 Kč bez DPH (129,80 Kč včetně DPH), přičemž tato cena v sobě obsahuje 5 jídel (snídani, oběd, odpolední svačinu, večeři a druhou večeři), b/ tato cena je shodná jak v Návrhu smlouvy, tak v kopii Smlouvy, c/ oproti Návrhu smlouvy však již Smlouva obsahuje v čl. VII. odst. 3 ujednání o tom, že žalobkyně jako dodavatel je povinna„ na vlastní náklad pořídit ucelený systém nových gastronádob a termoportů (vč. veškerého příslušenství) v souladu s požadavky objednatele … Po skončení smluvního vztahu pak tyto termoporty a gastronádoby převede bezplatně do majetku objednatele“ (tedy žalované), d/sama žalovaná uvádí, že peněžní hodnota takovéhoto uceleného systému gastronádob a termoportů činí odhadem cca 700.000 Kč, e/z tohoto pohledu se jeví zcela nepochopitelné a s péčí řádného hospodáře neslučitelné, proč by žalobkyně uzavírala smlouvu, kde by oproti původnímu návrhu sice ponechala shodnou cenu za své služby, avšak zavázala by se nadto k dalšímu plnění v řádu mnohaset tisíc korun českých, f/obvyklou součástí smluv o zajištění dodávek jídel bývá povinnost dodavatele zajistit si na vlastní náklady potřebné přepravní nádoby – což je pochopitelné, neboť v tomto směru je dodavatel„ odborníkem“, který nejlépe dokáže posoudit, jaké množství, jakou velikost, kvalitu a druh přepravních nádob pro účely plnění konkrétní zakázky potřebuje; takto ostatně předpokládal i Návrh smlouvy ve svém čl. VII. odst. 1 a Popis projektu zajištění služby; je zcela nestandardní a nelogické, že by měl dodavatel stravovacích služeb po skončení smluvního vztahu takovéto přepravní nádoby převádět do vlastnictví svého zákazníka. Dále žalobkyně svou argumentaci ohledně nepravosti podpisu [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] uvedeného ve Smlouvě podpořila poukazem na vyobrazení podpisů jmenovaného uvedené na listinách, které jsou součástí dokumentu Nabídka (čestné prohlášení – strana 434, úvodní strana Nabídky – strana 1, krycí list Nabídky – strana 3, plná moc - strana 5, čestné prohlášení - strana 11), kdy při porovnání těchto podpisů je možno dojít k závěru, že podpis [titul]. [celé jméno svědka] na Smlouvě se od podpisů na výše uvedených listinách liší v několika výrazných prvcích blíže popsaných. Dále žalobkyně upozornila na dokument Osvědčení o poskytování stravovacích služeb ze dne [datum] (strana 26 dokumentu Nabídka), v němž žalovaná, resp. její ředitel pan [jméno] [příjmení], prohlašuje, že projekt„ Dodávka pacientské a zaměstnanecké stravy pro [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná]“, počátek projektu [datum], je žalobkyní prováděn řádně a odborně. Obdobné vyjádření o řádném a odborném zajištění služeb závodního stravování ze strany žalobkyně poskytla i [nemocnice] [nemocnice] [nemocnice] s poliklinikou (strana 24 dokumentu Nabídka) či [nemocnice] (strana 25 Dokumentu Nabídka). Žalovaná tedy neprokázala, že by mezi stranami byla platně uzavřena Smlouva, resp. že by tato byla uzavřena v písemném znění předloženém žalovanou. I kdyby byla Smlouva podepsána oprávněnými osobami, v době na ní uvedené a ve znění předloženém žalovanou, není způsobilá založit sama o sobě jakýkoliv právní vztah, když se jedná jen o rámcovou smlouvu, která podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu nezakládá konkrétní práva ani závazky. Za neprokázané považuje žalobkyně rovněž zapůjčení přepravních nádob a gastronádob, popř. termoportů z majetku žalované do užívání žalobkyně, kdy chybí jednoznačná identifikace toho, co bylo právnímu předchůdci žalobkyně údajně předáno a co by tedy mělo být vráceno, a v jakém stavu; z předávacího protokolu navíc není zřejmé, resp. žalovaná neprokázala, že jej podepsala osoba oprávněná. Žalovanou tvrzené započtení dle čl. VII. odst. 4 Smlouvy je v rozporu s právními předpisy a rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Závazky žalobkyně upravené v čl. VII. odst. 2 a 3 Smlouvy jsou neurčité, a tedy neplatné, neboť: a/ započtení je ve Smlouvě koncipováno tak, že se započítávají dvě pohledávky různého druhu, což je nepřípustné, b/rovněž je nepřípustné, aby byly započítávány pohledávky nejisté a neurčité, kdy v době uzavření Smlouvy nebylo ani u jedné ze započítávaných pohledávek známo, zda pohledávka vůbec vznikne, resp. v jaké výši tato pohledávka vznikne, c/ ust. § 1983 o.z. nepřipouští započtení učiněné pod podmínkou nebo s doložením času, d/ smluvní zakotvení fikce je dle konstantní rozhodovací praxe NS nepřípustné, jelikož domněnky či fikce mohou být založeny výlučně právními předpisy. Ustanovení o započtení je neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost rovněž proto, že neřeší, co by se stalo, kdyby žalobkyně žalované vrátila pouze část údajně poskytnutých nádob, dále kdyby došlo ke snížení hodnoty nádob v důsledku dílčího poškození některých z nich. Dále žalobkyně z procesní opatrnosti uvedla, že pokud by čl. VII. odst. 4 Smlouvy existoval, musí pocházet od žalované, když Návrh smlouvy takové ustanovení neobsahuje a v takovém případě se uplatní ust. § 557 o.z., tj. že v pochybnostech se výraz vykládá k tíži toho, kdo ho použil jako první, což v daném případě znamená vyložit daný článek k tíži žalované, a to tak, že uvedené ustanovení je neplatné. I když je započtení neplatné, právní řád dává žalované možnost obrany, resp. vymožení vrácení údajně zapůjčených gastronádob a termoportů, a to žalobou na vydání, případně na náhradu škody (za předpokladu, že žalovaná prokáže, že žalobkyně jednala protiprávně).
14. V podání ze dne [datum] (č.l. 122 spisu) žalovaná uvedla, že původní návrh smlouvy, který předložil budoucí dodavatel služeb (tj. [právnická osoba] [právnická osoba]) v rámci své nabídky ve výběrovém řízení o nadlimitní veřejné zakázce jednak zcela nesplňoval požadavky na služby uvedené v nabídce, a především po poměrně složitých jednáních, která probíhala v rámci tohoto zadávacího řízení, přistoupila žalobkyně na změnu návrhu, který zcela autonomně, svobodně a vážně akceptovala, což posléze stvrdila i podpisem na textu písemné Smlouvy. V rámci zadávacích řízení je zcela běžné, že uchazeči (soutěžitelé), aby v soutěži uspěli, přistupují na podmínky zadavatelů, které se vnějšímu pozorovateli mohou jevit jako pro ně nevýhodné. V této souvislosti pak nelze přehlížet, že žalovaná jakožto veřejný zadavatel byla při vyhlášení zadávacího řízení, ale také v jeho průběhu,„ usměrňována“ požadavky ze strany zřizovatele. K žalobkyní namítaným změnám v textu smlouvy, ke kterým došlo oproti původně budoucím dodavatelem [právnická osoba] [právnická osoba] do výběrového řízení předloženého návrhu, došlo právě proto, že budoucí dodavatel [právnická osoba] [právnická osoba] měla od žalované zapůjčeny přepravní nádoby a gastronádoby. Žalovaná jakožto vlastník tohoto majetku měla logicky zájem na tom, aby tento majetek byl ze strany [právnická osoba] [právnická osoba] nejen řádně opatrován, ale za situace, kdy tento majetek nebyl dodavateli a vydlužiteli [právnická osoba] [právnická osoba] takříkajíc úplatně pronajat, aby byl zapůjčiteli - žalované - následně vrácen ve stavu, jako kdyby nebyl používán; k tomuto cíli (tedy vyloučení vlivu„ běžného opotřebení“) pak směřovaly závazky uvedené v článku VII. odst. 2 až 4 Smlouvy. Pokud se z dnešního pohledu právnímu nástupci soutěžitele jeví Smlouva jako nevýhodná, ještě to neznamená, že nevýhodná být musí, a už vůbec to neznamená, že by byla neplatná nebo věcně nesprávná. V této souvislosti nelze přehlížet, že soutěžitel [právnická osoba] [právnická osoba], její právní nástupce [právnická osoba] a ani její další právní nástupce – žalobkyně - po celou dobu existence smluvního vztahu dodávky podle Smlouvy plnil a nikdy nevýhodnost nebo neplatnost Smlouvy nenamítal. Žalobkyně argumentuje v podstatě tak, jako kdyby veřejný zadavatel musel„ bez dalšího“ přijmout návrh smlouvy, který uchazeč (soutěžitel) v rámci nabídky do zadávacího řízení předložil. Taktomu však není. Z ust. § 32 a § 82 odst. 4 a 7 zákona o veřejných zakázkách vyplývá, že jednak finální text smlouvy, která bude mezi zadavatelem a vybraným uchazečem na základě výsledků výběrového řízení uzavřena, je výsledkem až následného svobodného kontraktačního jednání, a proto výsledný text může doznat celé řady změn, a dále že veřejnému zadavateli je zapovězeno provést změny pouze ve prospěch vybraného uchazeče, nikoliv však v jeho neprospěch. To, že návrh uchazeče (soutěžitele) na uzavření smlouvy předložený do výběrového (zadávacího) řízení je ze strany uchazeče (tj. v daném případě [právnická osoba] [právnická osoba]) současně i podepsán, je jednak splněním obecné podmínky pro samotnou účast uchazeče v zadávacím řízení (srov. § 68 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách), a dále tím pro případné kontraktační jednání (které na základě výsledků výběrového řízení může následovat) uchazeč stvrzuje svůj závazek, že nebude požadovat„ měkčí“ (tj. pro uchazeče„ příznivější“) smluvní podmínky, než které v rámci předloženého návrhu veřejnému zadavateli nabídl. Pro veřejného zadavatele však uchazečem (soutěžitelem) podepsaný návrh smlouvy závazný není. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že vedle sebe existují dvě„ podepsané“ smlouvy (tj. uchazečem [právnická osoba] [právnická osoba] původně předložený návrh a finální znění oboustranně podepsané smlouvy), neboť podepsaná verze smlouvy – a tudíž i uzavřená smlouva - je jenom jedna, a to daná Smlouva. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že podepsaná verze Smlouvy obsahuje nestandardní a nelogická ujednání. Sama žalobkyně je totiž vázána smlouvou o dodávkách (stravovacích) služeb do [nemocnice] [nemocnice] [nemocnice], v níž se zavázal k vytvoření obdobného systému stravovacích služeb a k obnově celého vybavení na svůj náklad, přičemž v souvislosti s nesplněním závazků z této smlouvy čelí žalobkyně v současné době obdobným„ sankcím“, jaké vůči němu formou započtení uplatnila žalovaná. To že v návrhu smlouvy absentují některá ustanovení, která by byla výhodná pro původního uchazeče [právnická osoba] [právnická osoba], není právně relevantní argument pro neplatnost smlouvy. K námitkám žalobkyně ohledně podpisů [titul] [celé jméno svědka] žalovaná uvedla, že vizuální odlišnosti jsou vlastní každému vlastnoručnímu podpisu, který není založen na reprografických metodách.
15. V podání ze dne [datum] (č.l. 154 spisu) žalobkyně k výzvě soudu předložila přehlednou tabulku se soupisem všech vystavených faktur a dokladů – bankovních výpisů prokazujících provedení úhrad všech vystavených faktur žalovanou vyjma poslední faktury ze dne [datum], kopie všech faktur vystavených od okamžiku, kdy do smluvního vztahu vstoupila žalobkyně (tj. od první žalobkyní vystavené faktury č. [číslo] ze dne [datum] až po poslední fakturu č. VF [číslo] ze dne [datum]), kopie dokladů o uhrazení faktur – denních výpisů z účtu vedeného pro žalobkyni u [banka] (tj. od prvního výpisu ze dne [datum] prokazujícího uhrazení faktury č. [číslo] až po poslední výpis ze dne [datum] prokazující uhrazení faktury č. [číslo]). Dále uvedla, z předložených dokladů vyplývá, že celou dobu byla žalobkyní fakturována shodná částka za pacientské jídlo ve výši 118 Kč bez DPH, která se skládala z ceny: i. 23 Kč bez DPH za snídani pro pacienta, ii. 60 Kč bez DPH za oběd pro pacienta, iii. 35 Kč bez DPH za večeři pro pacienta. Celková cena za pacientské jídlo se shoduje s cenou uvedenou ve Smlouvě, avšak ceny za jednotlivá jídla se s cenami uvedenými ve Smlouvě neshodují, když ve čl. IV. Smlouvy jsou uvedeny následující ceny: i. 29,50 Kč bez DPH za snídani pro pacienta; ii. 47,20 Kč bez DPH za oběd pro pacienta; iii. 41,30 Kč bez DPH za oběd pro pacienta. Celou dobu byla žalobkyní fakturována shodná částka za jídlo (oběd) pro personál ve výši 50 Kč bez DPH. Žalovaná celou dobu žalobkyní vystavené faktury vyjma poslední hradila.
16. Při jednání dne [datum] byl slyšen svědek [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], který vypověděl (č.l. 159 p.v. až 162 p.v spisu), že byl ředitelem [právnická osoba] [právnická osoba], která byla převzata [právnická osoba] v roce [rok], měl uzavřenou manažerskou a pracovní smlouvu. U [právnická osoba] [právnická osoba] pracoval od roku [rok] do roku [rok]. Jeho pracovní náplní bylo vedení společnosti v rozsahu pozice generálního ředitele, to znamená řízení, plánování, kontrola, rozvoj společnosti apod. Pokud jde o vztah mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovanou, tak tam byla obchodní smlouva, žalované dodávali jídlo a stravovací služby. Obsahem smlouvy byla dodávka jídel pro pacienty a zaměstnance a služby s tím spojené, k bližšímu obsahu smlouvy se nedokázal vyjádřit, protože měli několik desítek nebo stovek smluv za tu dobu, byl to jejich náš hlavní obor činnosti, žalovaná nebyla jediný klient. Za [právnická osoba] [právnická osoba] uzavíral smlouvu on, měl podpisové právo. Smlouva byla uzavřena na základě výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Výběrové řízení bylo vypsáno, podali nabídku s tím, že v průběhu podávání a přípravy nabídky to bylo formální, nebylo možné s nikým jednat, zadání naplnili a dali nabídku. Výběrové řízení vyhráli, protože z toho podepsali smlouvu. K dotazu, zda byl součástí nabídky nějaký návrh smlouvy, uvedl, že si přesně nepamatuje, myslím, že ne, protože ta nabídka, resp. zadání veřejné zakázky bylo poměrně složité, myslí si, že smlouva se podepisovala až následně. Nevidí důvod, proč by smlouva doznala změn, vyhráli výběrové řízení, následně se podepsala smlouva a ta smlouva platila po dobu fungování. Smlouva obsahovala i ceny služeb. Podle této smlouvy bylo účtováno žalované. Myslí si, že návrh smlouvy vyšel od žalované, byla to jejich zakázka, určitě ho nevypracovávali oni, protože to nebyl běžný obchodní vztah, byl to obchodní vztah, který je řízený zákonem o zadávání veřejných zakázek. Smlouva řešila i dodávky, formu zabezpečení služby, rozsah služby, počet jídel, způsob objednávání. K otázce, zda smlouva řešila i zabezpečení nádob, v jakých nádobách se to dodávalo, uvedl, že nádoby byly určitě jejich, resp. byly jimi pořízeny pro realizaci zakázky s tím, že žalovaná neměla ani možnost, ani schopnost transportní obaly zakoupit, sehnat, to byla jejich práce. Pokud jde o zajištění nádob, nevzpomíná si přesně, co smlouva řešila, asi množství nádob, správu nebo způsob evidence. Osoba jménem [jméno] [příjmení] mu nic neříká. K dotazu, zda v rámci smlouvy došlo k předávání nádob mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovanou, uvedl, že ne, když je nakoupili a používali, tak je určitě nepředávali někomu, ale předpokládá, že na základě té zakázky a smlouvy došlo k nějakým evidencím na začátku, nějakému dokladování, že zadání zakázky naplnili, že je mají k dispozici, byla to investice do nabídky, nutná podmínka realizace zakázky, když končil ve funkci, tak ta smlouva určitě pokračovala. Není si vědom toho, že by smlouva byla změněna. K dotazu, pokud návrh smlouvy předložila žalovaná, zda smlouva byla v tom znění uzavřena nebo došlo k nějakým změnám, uvedl, že došlo k podpisu smlouvy, kterou žalovaná předložila. Není si jistý, jestli byl návrh smlouvy v zadávací dokumentaci. Po předložení Smlouvy k dotazu, zda může potvrdit, zda je zde uvedený podpis za dodavatele jeho, uvedl, že vypadá jako jeho, je to jeho podpis. K textu čl. VII. odst. 2 a 3 Smlouvy uvedl, že si nevzpomíná, proč tam byl bod 2 a 3 s tím, že bod 3 je poměrně jednoznačný, hovoří o standardních řešeních, které v tom čase ve stravovacím byznysu probíhala, kdy součástí velkého množství zakázek bylo to, že dodavatel na začátku do vztahu nějakým způsobem investuje formou technologií, konkrétně transportních obalů a protože na konci smluvního vztahu, aby bylo možné pokračovat v tom vztahu, tak investici zadavateli nechá, bylo to velmi obvyklé. Pokud jde o bod 2, že sama nemocnice zapůjčí gastronádoby, uvedl, že si už na detaily nevzpomíná, je možné, že nemocnice už nějaké gastronádoby a transportní obaly má, že část si pronajali od nich a část dodávali oni. K dotazu právního zástupce žalobkyně, zda toto ustanovení bylo ve smlouvě již od začátku jednání o smlouvě, uvedl, že nevidí důvod, proč by tam nebylo, nevidí důvod, proč by se to časem měnilo, asi to tam tak nějak bylo. K předloženému textu Návrhu smlouvy o dodávce jídel uvedl, že oproti Smlouvě tam jsou jiné body. K dotazu, zda to může vysvětlit, uvedl, že pravděpodobně byl nějaký obecný návrh smlouvy a na základě té nabídky se potom doplňoval nebo upravoval ta smlouva. K dotazu, zda ví, kdo podal tento návrh smlouvy, uvedl, že to vypadá, že [právnická osoba] [právnická osoba], neví, jestli to nebylo již součástí toho zadání, protože standardně byl návrh smlouvy v základní verzi součástí zadávací dokumentace, bylo nutné ho podepsat a potom byly nějaké podmínky, na základě kterých se smlouva doplňovala, to se často stávalo. Neví, jestli je to tento případ, pravděpodobně podle toho, co mu bylo soudem předloženo, takto tak je. K předloženému předávacímu protokolu ze dne [datum] uvedl, že tento zřejmě souvisí se Smlouvou, je na tu zakázku, jsou tam ty transportní obaly, nedokáže však posoudit, jestli to jsou přesně ty nebo v takovémto rozsahu, nicméně nerezové gastronádoby, termoporty, várnice na kávu, vypadá to, že je to k tomu. K předloženému nedatovanému, nepodepsanému Soupisu gastronádob a termoportů s příslušenstvímn se nedokázal vyjádřit.
17. Při tomto jednání byl dále slyšen [titul] [celé jméno svědka], který vypověděl (č.l. 162 p.v. až 164 p.v. spisu), že k účastníkům nemá žádný vztah, pouze na základě mandátní smlouvy prováděli pro žalovanou dvě nebo tři zadávací řízení jako odborná firma, kdy pracoval ve [právnická osoba], která k [datum] ukončila hospodářskou činnost a v současné době se provádí likvidace firmy. Byl jejím jednatelem. Zadávací řízení se týkalo rovněž stravovacích služeb. Bylo to asi v období 6 až 8 let nazpět, na základě mandátní smlouvy prováděli zadávací řízení podle tehdy platného zákona o zadávání veřejných zakázek. Prováděli veškeré úkony podle tohoto zákona, celou administrativní činnost, kdy na základě výběru nejvhodnější nabídky je vybrán účastník, se kterým je následně podepsána smlouva, po ukončení zadávacího řízení předávají kompletní zadávací dokumentaci zadavateli, čímž pro ně zadávací řízení končí. K dotazu, co je součástí zadávací dokumentace, uvedl, že požadavky a podmínky pro zpracování nabídky a obchodní podmínky. Pokud jde o vlastní text smlouvy, tak na tom se nepodílí, u stravovacích služeb, asi i v tomto případě, je to tak, že se nastaví obchodní podmínky dle požadavků zadavatele a účastníci potom dávají smlouvy, ve kterých se posuzuje, jestli ty obchodní podmínky byly splněny. Pokud jde o zmíněné obchodní podmínky nelze hovořit o rámcové smlouvě, kdy rámcová smlouva je úplně jiný typ smlouvy. K dotazu, co je ve vztahu k dodávce jídel upraveno v obchodních podmínkách, uvedl, že s ohledem na časový odstup již není schopen uvést podrobnosti. K dotazu, zda do zadávacích řízení připravovali obchodní podmínky nebo smlouvy, uvedl, že pokud se dávaly obchodní podmínky, takto byly podklady zadavatele. Myslí, že byly nastaveny obchodní podmínky a dodavatelé dávali ve svých nabídkách návrhy smluv. K předložené Smlouvě uvedl, že rok [rok] odpovídá. Jako administrátor je seznámen s podpisem smlouvy.
18. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla (č.l. 167 spisu), že výslechem svědků se nepodařilo bez pochybností prokázat, že by Smlouva byla uzavřena ve znění předloženém žalovanou, neboť: a/ svědek [celé jméno svědka] v rámci výslechu uvedl, že v předmětné době uzavíral jako ředitel za [právnická osoba] [právnická osoba] desítky až stovky smluv, a v detailech si tedy na okolnosti uzavření Smlouvy nevzpomněl, b/ svědek [celé jméno svědka] v úvodu výslechu uvedl, že ke změnám smlouvy nedošlo a dle zákona nejspíš ani dojít nemohlo, což je v rozporu s tím, že existují dvě verze Smlouvy, c/ svědek [celé jméno svědka] následně připustil možnost změn, ale až poté, co mu byly soudem předloženy obě verze Smlouvy, na žádné detaily ohledně vyjednávání o změnách Smlouvy a případné úpravy znění Smlouvy si však nevzpomněl; z uvedeného vyplývá, že provádění změn či úprav smlouvy uzavřené v rámci veřejné zakázky nebylo obvyklé, e/ svědek [celé jméno svědka] uvedl, že návrh Smlouvy vzešel od žalované (což tvrdí i žalobkyně) a že ji určitě nevypracovala [právnická osoba] [právnická osoba], f/svědek [celé jméno svědka] konstatoval, že podpis na Smlouvě„ vypadá jako můj“, tedy potvrdil vizuální podobnost podpisu na Smlouvě se svým podpisem; k dotazu soudu na podpis uvedený pod návrhem smlouvy svědek jednoznačně prohlásil, že se jedná o jeho podpis („ Ano, je“); toto konstatování působilo výrazně přesvědčivěji než konstatování týkající se podpisu připojeného pod Smlouvou, h/ svědek [celé jméno svědka] k této otázce žádné relevantní informace neposkytl, neboť se dle svých tvrzení sám na přípravě znění Smlouvy nijak nepodílel, když dle jeho slov nastavení smluvních podmínek a zajištění podpisu smlouvy je věcí zadavatele, a pro něj je záležitost ukončena předáním podkladů pro vyhlášení veřejné zakázky. Žalobkyně dále uvedla, že podle Smlouvy strany nikdy nepostupovaly, kdy ceny za jednotlivá jídla uvedené ve Smlouvě se neshodovaly s cenami, které žalobkyně fakturovala a žalovaná bez výhrad platila. Žalovaná nikdy nepředložila Smlouvu s přílohami, přitom přílohou č. 1 měl být popis projektu zajištění služby pro [žalovaná]. Bez uvedených příloh nemohla Smlouva platně vzniknout, neboť její předmět by byl zcela neurčitý. Žalobkyně nikdy platně nepřevzala pro ní zcela nelogický a neekonomický závazek pořídit ucelený systém nových gastronádob a termoportů, včetně veškerého příslušenství, a tento bezplatně převést do majetku žalované. Závazek k opatření gastronádob nevyplýval ani z původního návrhu smlouvy ani z nabídky (dokumentace) k veřejné zakázce; je tedy zcela nepravděpodobné, že by žalobkyně jako výdělečný subjekt na sebe takový závazek převzala, aniž by došlo k navýšení ceny služeb, jak byla zveřejněna v nabídce k veřejné zakázce. Obvyklou součástí smluv o zajištění dodávek jídel bývá povinnost dodavatele zajistit si na vlastní náklady potřebné přepravní nádoby, což jednoznačně potvrdil i výslech svědka [celé jméno svědka], který k tomu uvedl, že: a/ nádoby byly určitě [právnická osoba] [právnická osoba], resp. byly pořízeny pro realizaci zakázky, b/k žádnému předávání nádob určitě nedošlo, jelikož byly pořízeny žalobkyní a tím byly také v průběhu realizace zakázky používány; pouze mohlo dojít k nějaké evidenci, c/jako rozporné k těmto původním velmi kategorickým konstatováním svědka [celé jméno svědka] se pak jeví tvrzení, že je velmi obvyklé, že dodavatel následně technologii pořízenou pro účely plnění smlouvy po ukončení smlouvy zadavateli přenechá. Až po předložení Smlouvy svědek [celé jméno svědka] uvedl, že možná k nějakému takovému předání mohlo dojít; nicméně tato jeho odpověď byla ovlivněna tím, že viděl dotčená ustanovení Smlouvy; na počátku výslechu svědek poměrně kategoricky prohlásil takový postup za nepravděpodobný; následně rovněž zdůraznil, že si na detaily v žádném případě nevzpomíná. V tomto ohledu považuje žalobkyně výslech svědka [celé jméno svědka] za nekonstantní a neprůkazný. Žalovaná tedy neprokázala existenci závazku žalobkyně vrátit žalované nově pořízené gastronádoby a termoporty.
19. V podání ze dne [datum] (č.l. 174 spisu) žalobkyně uvedla, že celou dobu spolupráce mezi stranami byly všechny faktury doručovány obyčejnou poštou a žalovaná nikdy žádné doručení nezpochybňovala, ani doručení předmětné faktury, přitom se problematikou faktur a jejich doručování velmi podrobně zabývá ve svých vyjádřeních ve věci. Obdobně obyčejnou poštou byly žalované zaslány dvě upomínky k faktuře ze dne [datum] a [datum] Ani po odeslání upomínek žalovaná žalobkyni nijak nekontaktovala, že by byla upomínána faktura, která jí nebyla nikdy doručena Z uvedeného vyplývá, že předmětná faktura řádně doručena byla.
20. V podání ze dne [datum] (č.l. 176 spisu) žalobkyně uvedla, že výslech paní [jméno] [příjmení] může potvrdit, že byly odeslány obě upomínky k předmětné faktuře. K otázce odesílání faktur, včetně předmětné faktury, lze vyslechnout paní [jméno] [příjmení], která měla toto v rámci svého pracovního zařazení u žalobkyně na starost.
21. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
22. Ze Smlouvy soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba] [právnická osoba] jako dodavatelem, zastoupenou [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul], ředitelem společnosti, a žalovanou jako objednatelem, zastoupenou [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], ředitelem, smlouva o dodávce jídel (a poskytování stravovacích služeb), kterou se dodavatel zavázal zajišťovat pro objednatele dodávky jídel pro pacienty a zaměstnance v tomto rozsahu: a/zajišťování služeb pro pacienty objednatele – celodenní stravování formou nemocničního dietního systému – pro cca 140 pacientů denně (pacientská strava), b/ zajištění služeb stravování pro zaměstnance objednatele – polévka, hlavní jídlo, nápoj - pro cca 50 zaměstnanců denně (zaměstnanecká strava). Dodavatel se zavázal zajistit pro objednatele dodávky pacientské a zaměstnanecké stravy na základě denních objednávek od objednatele, a to v pracovních dnech, o sobotách, nedělích a o svátcích. Součástí poskytovaných služeb jsou i další činnosti v rozsahu daném přílohou č. 1 (Popis projektu zajištění služby pro [žalovaná]), která je nedílnou součástí této smlouvy) – viz čl. II. odst. 1, 2, 5 Smlouvy Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 7 let. Termín zahájení plnění byl [datum] a termín ukončení plnění byl [datum] Místem plnění bylo sídlo žalované (čl. III. odst. 1, 2, 3, 4 Smlouvy). Cena celodenní stravní dávky pro 1 pacienta [žalovaná] byla sjednána ve výši 118 Kč bez DPH. Z toho činí cena: snídaně – 29,50 Kč, oběda a odpolední svačiny – 47,20 Kč, večeře a druhé večeře – 41,30 Kč Cena celodenní stravní dávky pro 1 pacienta [žalovaná] byla sjednána ve výši 129,80 Kč včetně DPH. Z toho činí cena: snídaně – 32,45 Kč, oběda a odpolední svačiny – 51,92 Kč, večeře a druhé večeře – 45,43 Kč Cena oběda pro 1 zaměstnance [žalovaná] (polévka, hlavní jídlo v normě C, nápoj) byla sjednána ve výši 50 Kč bez DPH. Cena oběda pro 1 zaměstnance [žalovaná] byla sjednána ve výši 55 Kč včetně DPH. Cena celodenní stravní dávky pro 1 pacienta [žalovaná] a oběda pro 1 zaměstnance [žalovaná] za jeden den byla sjednána ve výši 168 Kč bez DPH a ve výši 184,80 Kč včetně DPH. Cena byla stanovena jako maximální a nejvýše přípustná. Překročení ceny bylo možné pouze, dojde-li k účinnosti změn právních předpisů týkajících se výše daně z přidané hodnoty (čl. IV. odst. 1, 2, 3, 4, 5 Smlouvy). Strany Smlouvy dále sjednaly fakturační a platební podmínky, podle nichž daňový doklad (faktura) bude vystaven 1x měsíčně na základě smluvními stranami odsouhlaseného soupisu dodaných jídel. Návrh soupisu se dodavatel zavázal předložit objednateli k odsouhlasení vždy k 5. dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k poskytnutí stravovacích služeb. Splatnost faktur byla sjednána na 60 dnů ode dne vystavení s tím, že faktura musí splňovat náležitosti daňového dokladu podle aktuálně platné legislativy a musí obsahovat mj. tyto náležitosti: jednotkovou cenu, základ, sazbu a výši DPH, celkovou částku k úhradě vč. DPH, název a označení sužby, důvod fakturace s odvoláním na smlouvu, seznam příloh, období, za které byly služby poskytnuty. V případě, že faktura nebude obsahovat stanovené náležitosti nebo k ní nebudou přiloženy přílohy vyžadované Smlouvou, byl objednatel oprávněn vrátit ji dodavateli a požadovat vystavení nové řádné faktury s tím, že právo vrátit fakturu zaniká, neuplatní-li jej objednatel do sedmi pracovních dnů ode dne doručení faktury dodavatelem. Počínaje dnem doručení opravené faktury objednateli začne plynout nová lhůta splatnosti. Dodavatel se zavázal opravit vady dokladu nebo doklad doplnit o Smlouvou požadované přílohy, je-li k tomu objednatelem dodatečně vyzván, i po lhůtě výše uvedené, s tím, že tato výzva nemá účinky spojené s vrácením faktury (čl. V. odst. 1, 2, 3, 4 Smlouvy). V čl. VI. Smlouvy byly stanoveny sankční podmínky, a to mj. smluvní pokuta za dodání nesprávného jídla a smluvní pokuta za nedodání jídla (čl. VI odst. 2 a 3 Smlouvy); v čl. VI. odst. 7 Smlouvy pak byla splatnost úroku z prodlení za neuhrazení ceny jídla vázána na výzvu dodavatele. Čl. VII. Smlouvy obsahoval ujednání o závazcích dodavatele. Dle čl. VII. odst. 2 Smlouvy objednatel zapůjčil dodavateli pro účely zahájení poskytování stravovacích služeb v [žalovaná] ze svého majetku přepravní nádoby a gastronádoby, které jsou specifikovány v předávacím protokolu ze dne [datum]. Dodavatel se zavázal tento inventář [žalovaná] na vlastní náklady průběžně obnovovat tak, aby byl ve stavu shodném jako při předání a po upgrade dodávaných služeb do souladu s přílohou č. 1 (Popis projektu zajištění služby pro [žalovaná]) tento inventář vráttit ve stejném stavu objednateli, nejpozději však do 1 měsíce po skončení smluvního vztahu. Dle čl. VII. odst. 3 Smlouvy se dodavatel s ohledem na přílohu č. 1 (Popis projektu zajištění služby pro [žalovaná]) dále zavázal, že pro účely plnění svého závazku (zajištění kompletní dodávky jídel a pitného režimu pro pacienty a zaměstnance [žalovaná]) pořídí na svůj náklad ucelený systém nových gastronádob a termoportů (vč. veškerého příslušenství) v souladu s požadavky objednatele. Stejně tak jako výše uvedený inventář [žalovaná] bude dodavatel i tento systém nádob na vlastní náklady průběžně obnovovat tak, aby byl ve stavu shodném jako při pořízení, tedy v případě opotřebení jednotlivých kusů tyto nahradí kusy novými. Po skončení smluvního vztahu pak tyto termoporty a gastronádoby převede bezplatně do majetku objednatele, a to nejpozději do 1 měsíce od ukončení smluvního vztahu. O předání v odstavci 2 uvedeného inventáře [žalovaná] a v odstavci 3 uvedených gastronádob a termoportů bude sepsán písemný předávací protokol. Dle čl. VII. odst. 3 Smlouvy pro případ, že by dodavatel nesplnil závazky uvedené v odstavcích 2 a 3 článku VII. (tedy vrátit zapůjčený inventář [žalovaná] a bezplatně předat do majetku [žalovaná] pořízené gastronádoby a termoporty) nejpozději do 1 měsíce od ukončení smluvního vztahu, bylo sjednáno, že objednatel není povinen dodavateli zaplatit poslední měsíční fakturu za dodávku jídel a poskytování stravovacích služeb a dojde ke vzájemnému započtení pohledávek s tím, že k tomuto započtení není třeba žádného právního úkonu, a dojde k němu bez dalšího uplynutím posledního dne měsíce následujícího po ukončení smluvního vztahu. Pro účely případného ocenění těchto pohledávek si smluvní strany sjednaly, že mají za to, že cena objednatelem nezaplacené měsíční dodávky jídel a stravovacích služeb, a hodnota zapůjčeného inventáře [žalovaná] a potenciálně pořízených termoportů a gastronádob, které se dodavatel zavázal na svůj náklad pořídit a bezplatně předat do majetku [žalovaná], jsou stejné. V čl. X. Ostatní ujednání smluvní strany sjednaly, že není-li ve Smlouvě dohodnuto jinak, řídí se vzájemné vztahy obou smluvních stran příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Smlouvu pak bylo možno doplňovat či měnit pouze formou písemného dodatku, podepsaného oprávněnými zástupci smluvních stran (čl. X. odst. 1, 3 Smlouvy). Jako příloha č. 1 Smlouvy je označen Popis projektu zajištění služby pro [žalovaná].
23. Fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované pacientskou a zaměstnaneckou stravu na základě smlouvy o stravování za období [měsíc] [rok] takto: Položka – Množství – Cena – DPH – Cenu Kč (bez DPH): Oběd zaměstnanci – 323 – 50 – 15 - 16.150, Pacientské jídlo – snídaně: 3.460 - 23 - 15 - 79.580, Pacientské jídlo – oběd - 3.460 – 60 – 15 - 207.600, Pacientské jídlo – večeře - 3.460 – 35 – 15 - 121.100, Celkem v částce 488.094,50 Kč včetně DPH. Přílohou faktury je množství dodané pacientské a zaměstnanecké stravy v jednotlivých dnech v [měsíc] [rok].
24. Z přehledu faktur vystavených žalované za období [měsíc] [rok] – [měsíc] [rok] vyplývá, že faktury vystavené od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] byly uhrazeny, faktura vystavená v [měsíc] [rok] (předmětná faktura) nebyla uhrazena.
25. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 488.095 Kč za poskytování zaměstnanecké a pacientské stravy na základě přiložené faktury [číslo] to do [datum]. Upomínka byla žalované doručena dne [datum] (dodejka).
26. Fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované pacientskou a zaměstnaneckou stravu na základě smlouvy o stravování za období [měsíc] [rok] takto: Položka – Množství – Cena – DPH – Cena Kč (bez DPH): Oběd zaměstnanci – 321 – 50 – 15 - 16.050, Pacientské jídlo – snídaně: 3.209 - 23 - 15 – 73.807, Pacientské jídlo – oběd - 3.209 – 60 – 15 - 192.540, Pacientské jídlo – večeře - 3.209 – 35 – 15 – 112.315, Celkem v částce 453.918,80 Kč včetně DPH. Dle výpisu z účtu žalobkyně u [banka] [banka] byla tato částka uhrazena žalovanou dne [datum].
27. Fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované pacientskou a zaměstnaneckou stravu na základě smlouvy o stravování za období [měsíc] [rok] takto: Položka – Množství – Cena – DPH – Cena Kč (bez DPH): Oběd zaměstnanci – 323 – 50 – 15 - 16.150, Pacientské jídlo – snídaně: 3.075 - 23 - 15 – 70.725, Pacientské jídlo – oběd - 3.075 – 60 – 15 - 184.500, Pacientské jídlo – večeře - 3.075 – 35 – 15 – 107.625, Celkem v částce 435.850 Kč včetně DPH. Dle výpisu z účtu žalobkyně u [banka] [banka] byla tato částka uhrazena žalovanou dne [datum].
28. Fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované pacientskou a zaměstnaneckou stravu na základě smlouvy o stravování za období 12/ 2017 takto: Položka – Množství – Cena – DPH – Cena Kč (bez DPH): Oběd zaměstnanci – 253 – 50 – 15 - 12.650 Kč, Pacientské jídlo – snídaně: 3.178 - 23 - 15 – 73.094, Pacientské jídlo – oběd - 3.178 – 60 – 15 - 190.680, Pacientské jídlo – večeře - 3.178 – 35 – 15 – 111.230, Celkem v částce 445.802,10 Kč včetně DPH. Dle výpisu z účtu žalobkyně u [banka] [banka] byla tato částka uhrazena žalovanou dne [datum].
29. Dle Metodického návodu k aplikaci zákona o registru smluv, č.j. MV-37683-1/EG-2018“, ze září 2018 na smlouvy vzniklé přijetím objednávky s hodnotou předmětu plnění 50.000 Kč bez DPH a nižší se zákon o registru smluv nevztahuje; takové smlouvy se v registru smluv uveřejňovat nemusí. Plnění z takto vzniklých smluv se nemusí sčítat a uveřejňovat za proběhlé časové období. Zákon žádné sčítání a časové období nestanoví.
30. Dokumenty Prohlášení a podpisový vzor člena představenstva ze dne [datum], Podpisový vzor jednatele ze dne [datum] a Smlouva o poskytování závodní preventivní péče ze dne [datum] obsahují podpis [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul].
31. Dopisem ze dne [datum] doručeným žalované dne [datum] (dodejka) právní zástupce žalobkyně žádal žalovanou o poskytnutí informací týkajících se nadlimitní veřejné zakázky uveřejněné povinným subjektem jako zadavatelem dne [datum] s názvem zakázky„ Zajištění dodávky jídel pro pacienty a zaměstnance [žalovaná] a zabezpečení souvisejících služeb“, a to zadávací dokumentace k dané veřejné zakázce, veškerých příloh zadávací dokumentace k dané veřejné zakázce a zveřejněného návrhu smlouvy o zajištění dodávky jídel v rámci dané veřejné zakázky. Dopisem ze dne [datum] doručeným žalované dne [datum] (dodejka) právní zástupce žalobkyně podal stížnost na žalovanou na postup při vyřizování výše uvedené žádosti o poskytnutí informací. Dopisem ze dne [datum] žalovaná k žádosti právního zástupce žalobkyně o poskytnutí informací sdělila, že zasílá kopii jím požadované smlouvy s tím, že vzhledem k tomu, že jeho klient podle této smlouvy řadu let plnil své závazky (a tedy ji jistě měl k dispozici), a především vzhledem k tomu, že kopie této smlouvy je již několik měsíců součástí daného soudního spisu, považuje jeho požadavek za šikanózní. K jeho dalším požadavkům dále sdělil, že zákonná doba pro archivaci těchto dokumentů byla pětiletá. Dle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26.5.2016, č.j. ÚOHS- S0221/2016/VZ-2250 /2016/531/, při absenci výslovných přechodných ustanovení novely č. 55/ 2012 Sb. byl zadavatel povinen počínaje 1.4.2012 uchovat všechny dokumentace o dříve zadaných veřejných zakázkách, u nichž dosud neuběhla jejich„ uchovací doba“, po prodlouženou dobu 10ti let od uzavření smlouvy či zrušení zadávacího řízení.
32. Dle emailové korespondence ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sděluje právnímu zástupci žalobkyně, že našla upomínky, které byly odeslány žalované s tím, že upomínka č. 1 byla odeslána [datum] a upomínka č. 2 byla odeslána dne [datum] s tím, že obě upomínky byly odeslány běžnou poštou, z důvodu velkého množství a administrativní náročnosti nebyly upomínky odeslány doporučeně. Upomínkou č. 1 ze dne [datum] a upomínkou č. 2 ze dne [datum] žalobkyně žádala žalovanou o úhradu předmětné faktury, která nebyla dosud uhrazena.
33. Dnem [datum] je datována listina Zapůjčení inventáře – předávací protokol, která uvádí: 1/ tento inventář v majetku [žalovaná] zapůjčený [právnická osoba] [právnická osoba]: [datum]: Termos nerez 10 l – 20 ks, Termos nerez 5 l – 28 ks, Termoport + víko barevné 10 ks, příslušenství: GN 1/1 + víko 3 ks, GN 1/2 + víko – 8 ks, GN 1/3 + víko 7 ks, GN 1/4 + víko 1 ks, Box + víko polystyren modrý – 5 ks, [datum] - nové dokoupeny: Termoport + víko hnědý CAMBRO 5 ks, příslušenství: GN 1/2 + víko 10 ks, GN 1/3 + víko 10 ks, [datum] - nové dokoupeny: GN nerez 1/6 – 150 30 ks, GN Nerez 1/9 – 100 12 ks, GN nerez 1/9 – 150 18 ks, Víko nerez VGN 1/6 20 ks, Víko nerez VGN 1/6 se silikon. těsněním 10 ks, Víko nerez VGN 1/9 30 Ks, 2/ tento inventář v majetku [právnická osoba] [právnická osoba] zapůjčený [žalovaná]: [datum]: Termovárnice na kávu 5 ks. Dle tohoto protokolu uvedený inventář za [žalovaná] předala: [příjmení] [jméno], razítko a nečitelný podpis, za [právnická osoba] [právnická osoba] převzal: [jméno] [příjmení], nečitelný podpis.
34. V nedatované a nepodepsané listině označené Soupis gastronádob a termoportů s příslušenstvím, které t.č. [žalovaná] používá pro zajištění dodávky jídel a stravovacích služeb pro pacienty a zaměstnanci jsou specifikovány gastronádoby a termoporty s příslušenstvím, a to označením jejich názvu, výrobce, typu, počtu ks, šířky, hloubky a výšky.
35. Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] (poštovní podací arch) žalovaná sděluje [jméno] [příjmení], regionálnímu řediteli provozu žalobkyně, že potvrzuje, že smluvní vztah končí dnem [datum] s tím, že poslední poskytnutou službou v rámci plnění stávající smlouvy bude dodávka pacientských večeří na sobotu [datum]. Dále uvádí, že vrácení zapůjčeného inventáře dle předávacího protokolu ze dne [datum] má být zrealizováno s vedoucí útvaru technicko-provozního paní [příjmení], která je za žalovanou osobou odpovědnou za kontrolu a zpětné předání zapůjčených přepravních nádob s příslušenstvím. Dále uvádí, že mu není zřejmé, co vedlo pracovníky žalobkyně k myšlence, že by mohli ze zapůjčeného majetku cokoliv odepisovat či vyřazovat, zapůjčený inventář není a nebyl ve vlastnictví žalobkyně, naopak je evidován v majetku žalované. K jimi zaslaným fotografiím pouze konstatuje, že na nich není zobrazen majetek žalované.
36. Čtyři barevné fotografie doložené žalovanou zobrazují opotřebené gastronádoby a jejich detaily. Dopis byl odeslán dle poštovního podacího archu dne [datum].
37. Dnem [datum] je datována výpověď smlouvy o dodávání stravy, podle níž žalobkyně ve smyslu čl. IX odst. 9 Smlouvy o dodávce stravy pro odběratele [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná] vypovídá tuto smlouvu v dohodnuté tříměsíční výpovědní lhůtě s tím, že běh výpovědní lhůty počíná dnem [datum] a k ukončení smluvního vztahu dojde ke dni [datum].
38. Dopisem ze dne [datum] původní právní zástupce žalované k uvedené výpovědi žalobkyni sdělil, že toto právní jednání vyhodnotil jako návrh na uzavření dohody o ukončení dané smlouvy s tím, že tento návrh nepřijímá a vyzval žalobkyni, aby nadále pokračovala v řádných dodávkách stravovacích služeb až do dne [datum].
39. Součástí dokumentu Nabídka ze dne [datum], předloženého za uchazeče [právnická osoba] [právnická osoba] [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul] – ředitelem společnosti, jsou: Titulní list, Obsah, Krycí listy nabídky, Doklady prokazující kvalifikační předpoklady k plnění veřejné zakázky, Návrh smlouvy, Přehled osob odpovědných za provádění a řízení služeb, Čestné prohlášení k registraci DPH, Popis projektu zajištění služby – příloha č. 1, Čestné prohlášení k počtu listů nabídky. Návrh smlouvy je podepsán za dodavatele [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul] a v podstatě se shoduje se Smlouvou vyjma dvou ustanovení, a to čl. VI. – Sankční podmínky a čl. VII. – Povinnosti dodavatele. V čl. VI. Návrhu smlouvy není oproti Smlouvě zakotvena smluvní pokuta za dodání nesprávného jídla a smluvní pokuta za nedodání jídla (čl. VI. odst. 2 a 3 Smlouvy) a dále zde není oproti Smlouvě vázána splatnost úroku z prodlení za neuhrazení ceny jídla na výzvu dodavatele (čl. VI. odst. 7 Smlouvy). V čl. VII. pak obsahuje Návrh smlouvy 8 odstavců oproti 10 odstavcům obsaženým ve Smlouvě; v Návrhu smlouvy se dodavatel zavazoval zajistit požadovaný počet transportních obalů (čl. VII. odst. 1), ve Smlouvě byl tento závazek vypuštěn a nahrazen novými odstavci 2, 3 a 4, a to odstavci o povinnosti vrátit zapůjčené přepravní nádoby a gastronádoby, pořídit na vlastní náklady ucelený systém gastronádob a termoportů a tento následně převést na žalovanou, a o započtení poslední měsíční faktury žalobkyně na hodnotu zapůjčeného inventáře [žalovaná] a potenciálně žalobkyní pořízených termoportů a gastronádob. Jako nedílná součást a příloha č. 1 Návrhu smlouvy i Smlouvy je označen Popis projektu zajištění služby, který má specifikovat rozsah dalších činností, které jsou součástí zajištění služeb. Popis projektu zajištění služby (příloha č. 1) obsahuje: a/ seznam dodávaných diet v rámci pacientského stravování, b/ kompletní jídelní lístky zaměstnanecké stravy (oběd) za tříměsíční období (leden až březen), d/ uchazečem navrženou četnost teplých večeří dodávaných v rámci celodenního menu pro pacienty, e/ návrh systému realizace objednávání, dovozu a manipulace s jídlem v místě zadavatele, včetně návrhu zajištění oběhu přepravních nádob (provozní manuál) a návrh kontrolních mechanizmů po celou dobu realizace služby, který musí obsahovat mj.: 1/ navržený způsob objednávání diet a menu pro zaměstnance, kdy objednávání diet a menu pro zaměstnance bude probíhat výhradně elektronickou formou pomocí objednávkového systému, který poskytne uchazeč na svoje náklady, 2/ operativnost změn objednávek, kdy uzavřené objednávky z elektronického objednávkového systému lze po uplynutí objednávkového času operativně upřesňovat s využitím elektronické pošty (e-mailem), 5/ materiálové vybavení související s manipulací a výdejem jídel a nápojů v budově zadavatele, kdy uchazeč na svoje náklady zajistí materiálové vybavení související s přepravou stravy na místo určení včetně přepravních obalů a transportních vozíků; dle bodu 5. Provozního manuálu uchazeč na své náklady zajistí pasivní přepravní obaly k distribuci studené stravy a pro distribuci a výdej teplé stravy zajistí uchazeč aktivní transportní obaly v dostatečném množství. Jedná se o přepravní obaly od [právnická osoba] [právnická osoba], výrobní označení [anonymizována čtyři slova]. Strava v přepravních nádobách bude uložena v nerezových gastronádobách a opatřena víkem s těsněním. Zadavatel poskytne uchazeči po dobu plnění smlouvy proti předávacímu protokolu nerezové gastronádoby a víka v jeho majetku s tím, že pokud bude počet nerezových gastronádob a vík nedostatečný, zavazuje se uchazeč doplnit jejich množství na vlastní náklady. Pro distribuci a výdej teplé stravy zajistí uchazeč také aktivní tabletový systém [anonymizováno]. Na těchto listinách, které jsou součástí dokumentu Nabídka, je podpis [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul] – titulní list (str. 1), krycí list (str. 3), plná moc (str. 5), čestné prohlášení (str. 11, 23, 434). V osvědčení o poskytování stravovacích služeb ze dne [datum] (str. 26) žalovaná prohlašuje, že projekt„ Dodávka pacientské a zaměstnanecké stravy pro [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná] [žalovaná]“, s dobou plnění od [datum], je žalobkyní prováděn řádně a odborně. Obdobné vyjádření o řádném a odborném zajištění služeb stravování pacientů a závodního stravování zaměstnanců ze strany žalobkyně poskytla i [nemocnice] [nemocnice] [nemocnice] [nemocnice] [nemocnice] (str. 24) a [nemocnice] (str. 25).
40. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když návrhy žalobkyně na doplnění dokazování ustanovením znalce k ověření pravosti a stáří podpisu [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul] na Smlouvě a k obvyklé ceně poskytnutého plnění (bezdůvodné obohacení) a opětovný návrh žalobkyně na doplnění dokazování zadávací dokumentací k dané veřejné zakázce s veškerými přílohami a zveřejněným návrhem smlouvy o zajištění dodávky jídel v rámci dané veřejné zakázky (č.l. 168 spisu), jejichž předložení mělo být opětovně uloženo žalované, považoval za nadbytečný, na výslechu svědkyň [příjmení] a [příjmení] (k odeslání předmětné faktury a upomínek) žalobkyně netrvala, a e-mailové objednávky jídel žalované včetně příloh na [měsíc] [rok] a faktury za dodání stravy vystavené za celou dobu, kdy do daného smluvního vztahu vstoupila žalobkyně, a doklady o jejich úhradě žalovaná nezpochybňovala, a dospěl k závěru, že žaloba byla podána převážně po právu.
41. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [právnická osoba] jako dodavatelem a žalovanou (příspěvkovou organizací hl. m. Prahy) jako objednatelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávce jídel a poskytování stravovacích služeb ve smyslu § 262 odst. 1, § 262 odst. 2 obchodního zákoníku ve spojení s § 3028 odst. 3 o.z. (na tomto místě soud zároveň opravuje nesprávné ústní odůvodnění rozsudku, že daná smlouva se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., neboť smluvní strany, jejichž vztah se s ohledem na jeho povahu neřídí úpravou obchodního zákoníku dle § 261 odst. 1, 2 obchodního zákoníku, tento vztah podřídily úpravě obchodního zákoníku dohodou ve smyslu čl. X. odst. 1 Smlouvy). V této smlouvě, která má povahu tzv. smlouvy rámcové, smluvní strany sjednaly smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních (tzv. realizačních) smluv na dodávku pacientské a zaměstnanecké stravy mj. pokud jde o předmět dodávky, dobu a místo plnění, cenu za služby a fakturační a platební podmínky, přičemž jednotlivé dodávky měly být uskutečňovány na základě denních objednávek od objednatele. V souladu s těmito ujednáními ve Smlouvě žalobkyně na základě pravidelných e-mailových objednávek žalované obsahujících konkrétní počet pacientských a zaměstnaneckých jídel a konkrétní den, na který je dané jídlo objednáváno, dodala žalované v měsíci [měsíc] [rok] celkem 3460 pacientských jídel a 323 zaměstnaneckých jídel v celkové ceně 488.094,50 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Žalované tak vznikla povinnost na základě těchto jednotlivých realizačních smluv, které vymezovaly konkrétní rozsah dodávek jednotlivých jídel, jejichž předmět, cena, fakturační a platební podmínky byly vymezeny Smlouvou, tyto dodávky jídel uhradit. Na uvedeném závěru soudu ničeho nemění to, že ceny za jednotlivá pacientská jídla uvedené v předmětné faktuře (stejně jako ve fakturách vystavených za celé období, kdy do daného smluvního vztahu vstoupila žalobkyně – účtovány však byly vždy stejné ceny za jednotlivá pacientská jídla) se neshodují s cenami uvedenými ve Smlouvě, když celková cena za pacientské jídlo odpovídá Smlouvě, žalobkyně danou cenu žalované účtovala na základě„ smlouvy o stravování za období [měsíc] [rok]“ s tím, že uzavření Smlouvy ještě v roce [rok], kdy se pokusila dát žalované výpověď této smlouvy, nikterak nezpochybňovala, předmětná faktura odpovídá podmínkám uvedeným v čl. V. odst. 1, 2, 3 Smlouvy, žalovaná ani proti této faktuře ničeho ve smyslu čl. V. odst. 4 nenamítala, žalobkyní tvrzené dodávky jídel v měsíci [měsíc] [rok], ani účtovanou cenu za tyto dodávky nezpochybňovala a bránila se pouze tím, že pohledávka žalobkyně dle předmětné faktury zanikla započtením dle čl. VII. odst. 4 Smlouvy (viz dále). Soud rovněž shledal nedůvodnou námitku žalobkyně o neuzavření Smlouvy, kdy žalobkyně v tomto směru mj. zpochybnila pravost podpisu [titul]. [celé jméno svědka] [celé jméno svědka], [titul] na Smlouvě za dodavatele, resp. jeho připojení na Smlouvu v době jejího uzavření, a namítla nepřipojení razítka [právnická osoba] [právnická osoba] k tomuto podpisu. Svědek [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že za [právnická osoba] [právnická osoba] uzavíral na základě výběrového řízení smlouvu na dodávku jídel pro pacienty a zaměstnance a služby s tím spojené, a zároveň potvrdil, že podpis na Smlouvě je jeho. Pokud pak svědek svou prvotní výpověď týkající se existence návrhu smlouvy a jeho původu, změn smlouvy, zajištění nádob na dodávku stravy po předložení Smlouvy a Návrhu smlouvy upřesnil (viz dále), nelze v tomto s ohledem na množství obdobných smluv uzavíraných v daném období žalobkyní a značný časový odstup mezi uzavřením Smlouvy a podáním jeho výpovědi shledávat důvody pro zpochybnění věrohodnosti jeho výpovědi. Svědek [celé jméno svědka] pak potvrdil, že rok uzavření Smlouvy odpovídá době, kdy pro žalovanou prováděli zadávací řízení na dodávku stravovacích služeb. Rovněž neobstojí námitka žalobkyně, že Smlouva neobsahuje razítko [právnická osoba] [právnická osoba], když dle § 66 odst. 7 obchodního zákoníku a § 40 odst. 3 obč. zák. k platnosti písemného právního úkonu postačuje podpis jednajícího s tím, že v obchodních závazkových vztazích by měl být podpis jednajícího připojen k uvedené firmě společnosti; neuvedení firmy u podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního úkonu. Rovněž neobstojí námitka žalobkyně v tomto směru o existenci dvou verzí Smlouvy, když oboustranně podepsaná smlouva je pouze jedna, a to daná Smlouva (nikoliv rovněž Návrh smlouvy). Rovněž skutečnost, že žalobkyně jakožto právní nástupkyně původního dodavatele dle Smlouvy dle svého tvrzení nedisponuje Smlouvou, ač každá smluvní strana Smlouvy obdržela její dvě vyhotovení (viz čl. X. odst. 5 Smlouvy), nelze přičítat k tíži žalované. S ohledem na výše uvedené závěry se soud již nezabýval námitkami žalované k žalobním tvrzením ohledně konkludentně uzavřených smluv na dodávku jídel, resp. bezdůvodného obohacení žalované opírající se o zákon o veřejných zakázkách a zákon o registru smluv. Soud se tak dále zabýval obranou žalované spočívající v tom, že daná pohledávka žalobkyně zanikla vzájemným započtením pohledávek (pohledávky žalobkyně na úhradu ceny za poskytnuté služby dle předmětné faktury a pohledávky žalované na vydání přepravních nádob, gastronádob a termoportů) ve smyslu čl. VII. odst. 2, 3, 4 Smlouvy. Žalobkyně v tomto směru popřela uzavření Smlouvy mj. z důvodu odlišnosti obsahu čl. VII. uvedeného ve Smlouvě a Návrhu smlouvy spočívajícího v nahrazení původního závazku dodavatele v Návrhu smlouvy zajistit požadovaný počet transportních obalů ustanoveními ve Smlouvě o povinnosti žalobkyně obnovovat a vrátit zapůjčené přepravní nádoby a gastronádoby, pořídit na vlastní náklady ucelený systém gastronádob a termoportů a tento následně převést na žalovanou a o započtení poslední měsíční faktury žalobkyně na hodnotu zapůjčeného inventáře a potenciálně pořízených termoportů a gastronádob s tím, že se jedná oproti Návrhu smlouvy o nelogická a pro žalobkyni nevýhodná ustanovení i s ohledem na stejnou cenu sjednaných jídel ve Smlouvě i Návrhu smlouvy, která dle Smlouvy zahrnuje i cenu za obnovování daného inventáře. Soud tuto námitku žalobkyně považuje za nedůvodnou. Jak bylo výše uvedeno, soud považuje Smlouvu za uzavřenou, řádně za dodavatele podepsanou. Pokud jde o samotný obsah cit. čl. VII. odst. 2, 3, 4 Smlouvy, svědek [celé jméno svědka] v rámci své výpovědi (po předložení Smlouvy) upřesnil a vysvětlil, že byl základní návrh smlouvy, který bylo nutno podepsat (v daném případě ze strany [právnická osoba] [právnická osoba]), a potom se v rámci podmínek daného výběrového řízení smlouva často doplňovala s tím, že pokud jde o čl. VII. odst. 3 Smlouvy, jednalo se v daném čase o standardní řešení ve stravovacím byznysu (investice formou technologií – transportních obalů, která se na konci smluvního vztahu zadavateli nechá), pokud jde o čl. VII. odst. 2 Smlouvy, tak si zřejmě od žalované nějaké gastronádoby a transportní obaly, které již měla,„ pronajali“. Výše uvedené koresponduje i s dokumentem Popis projektu zajištění služby, který byl součástí Nabídky a přílohou č. 1 Návrhu smlouvy a v nezměněné podobě zůstal přílohou č. 1 Smlouvy, který stran materiálového vybavení souvisejícího s dodávkou jídel přepokládal ve shodě s Návrhem smlouvy pouze to, že uchazeč na své náklady zajistí přepravní obaly, a dále to, že zadavatel poskytne uchazeči po dobu plnění smlouvy proti předávacímu protokolu gastronádoby a víka v jeho majetku a chybějící množství doplní uchazeč na své náklady, a rovněž s předávacím protokolem ze dne [datum], který řešil zapůjčení inventáře v majetku žalované [právnická osoba] [právnická osoba] a zapůjčení inventáře v majetku [právnická osoba] [právnická osoba] žalované. Rovněž námitku žalobkyně, že žalovaná Smlouvu nepředložila s přílohami, konkrétně s přílohou č. 1 (Popis projektu zajištění služby), bez nichž nemohla Smlouva platně vzniknout, soud shledal nedůvodnou, když se jednalo o dokument, který předložila sama žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako součást Nabídky a přílohu č. 1 Návrhu smlouvy v rámci daného výběrového řízení a nepochybně tak s ním byla seznámena. Důvodnou však soud shledal námitku žalobkyně týkající se neplatnosti žalovanou tvrzeného započtení, když závazky žalobkyně upravené v čl. VII. odst. 2, 3 Smlouvy, na které čl. VII. odst. 4 Smlouvy odkazuje, jsou neurčité a nejisté, rovněž tak není přípustné smluvní zakotvení právní domněnky„ má se za to“ ve vztahu k výši započítávaných pohledávek dle čl. VII. odst. 4 Smlouvy. Ustanovení týkající se povinnosti obnovy, vrácení, pořízení a převedení přepravních nádob, gastronádob a termoportů uvedená v čl. VII. odst. 2 a 3 jsou neurčitá z následujících důvodů. Pokud jde o specifikaci zapůjčených přepravních nádob, gastronádob a termoportů z majetku žalované do užívání žalobkyně, tak v předávacím protokolu ze dne [datum], na něž čl. VII. odst. 2 odkazuje, jsou gastronádoby a termoporty specifikovány pouze obecnými zkratkami bez uvedení výrobního či inventurního čísla a bez specifikace stavu předmětného inventáře žalované. Chybí tedy jednoznačná identifikace toho, co mělo být právnímu předchůdci žalobkyně předáno a co by tedy mělo být vráceno, a v jakém stavu, jak předpokládá čl. VII. odst. 2 Smlouvy. Z tohoto důvodu se soud již nezabýval další námitkou žalobkyně, že daný protokol nepodepsala osoba oprávněná jednat jménem právního předchůdce žalobkyně, kdy z tohoto není zřejmé, jakou funkci vykonával zde uvedený za [právnická osoba] [právnická osoba] přebírající [jméno] [příjmení] a zda byl tedy oprávněn uvedený daný protokol podepsat. Pokud pak jde o žalovanou předložený nedatovaný a nepodepsaný dokument„ Soupis gastronádob a termoportů s příslušenstvím, které t.č. [žalovaná] používá k zajištění dodávky jídel a stravovacích služeb pro pacienty a zaměstnance“, který má dle tvrzení žalované obsahovat specifikaci gastronádob a termoportů s příslušenstvím dle čl. VII. odst. 3 Smlouvy, tak takový dokument není způsobilý cokoliv prokázat, stejně jako fotografie gastronádob předložené žalovanou, z nichž není zřejmé, kdo, kdy a kde takové fotografie pořídil, ani co zachycují s tím, že z dopisu žalované ze dne [datum] pouze vyplývá, že se nejedná o majetek žalované. Obě cit. ustanovení pak odkazují na přílohu č. 1 (Popis projektu zajištění služby pro [žalovaná]), z níž však žádné takové závazky nevyplývají (viz výše). Dále není přípustné, aby byly započítávány pohledávky nejisté (sp. zn. 32 Odo 1498/2006, rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), kdy v době uzavření Smlouvy, která je rovněž okamžikem uzavření namítané dohody o započtení, nebylo ani u jedné ze započítávaných pohledávek známo, zda pohledávka vůbec vznikne, resp. v jaké výši tato pohledávka vznikne. Dále pak je nepřípustné smluvní zakotvení právní domněnky„ má se za to“ ve vztahu k výši započítávaných pohledávek obsažené v čl. VII. odst. 4 Smlouvy, kdy z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že princip autonomie vůle smluvních stran neumožňuje, aby smluvní strany smluvně konstruovaly právní domněnky či fikce, tyto mohou být založeny výlučně právními předpisy (sp. zn. 32 Cdo 2536/2007, 23 Cdo 5508/2007). Z výše uvedených důvodů tak soud považuje dohodu o započtení pohledávek obsaženou v čl. VII. odst. 4 Smlouvy za (absolutně) neplatnou dle § 37 odst. 1 obč. zák., v důsledku čehož právní účinky započtení nevznikly a závazek žalované k úhradě předmětné faktury tedy nadále trvá.
42. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 488.094,50 Kč a vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu rovněž tak povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o.z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.), a to od [datum] do zaplacení, když první den prodlení je dán dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené žalované k úhradě dlužné částky v předžalobní upomínce ze dne [datum] doručené žalované dne [datum], když dřívější doručení předmětné faktury nebylo žalobkyní prokázáno, ani nebylo učiněno nesporným. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.
43. Výrok o nákladech řízení (výrok III. rozsudku) je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci převážně procesně úspěšná. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 24.405 Kč, v odměně advokáta za poskytování právních služeb v částce 225.720 Kč (za právním zástupce žalobkyně požadovaných 22 úkonů právní služby po 10.260 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, 10x podání, 6x účast při jednání, 4x nahlížení do spisu - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, f/, g/, odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), ve 22 režijních paušálech po 300 Kč (§ 13 odst. 1, odst. 4 citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení tak činila 305.512,20 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.
44. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.