15 C 51/2021-97
Citované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 2 § 142 odst. 1 § 149 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 6 odst. 1 § 7 § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1925 § 1970 § 2107 § 2113 § 2117 § 2172 § 2587 § 2615 § 2619
Rubrum
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. Ing. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o 45 784,40 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 784,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 45 784,40 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 21 434 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 45 784,40 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o dílo, na základě které žalovaný jako podnikatel provedl tzv. [anonymizováno] tuning na [značka automobilu] 3.0 TDI [anonymizována tři slova] - [anonymizována dvě slova], rok výroby [rok], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo [anonymizováno] A6“), a žalobkyně za to žalovanému zaplatila sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena dne [datum] a [anonymizováno] tuning byl proveden téhož dne, další související úpravy byly provedeny v [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Prohlášením na internetových stránkách [webová adresa] převzal žalovaný záruku, že na motoru a přilehlých komponentech nevzniknou po záruční dobu defekty související s provedením [anonymizováno] tuningu, neboť prohlásil, že na upravené motory dává záruku 5 let do 200 000 km, a úpravou se může životnost motoru snížit maximálně o 3– 5 %. Žalobkyni se ale v důsledku provedeného [anonymizováno] tuningu poškodila převodovka, ačkoli podle deklarovaných informací na stránkách žalobce by při správném provedení [anonymizováno] tuningu k poškození dojít nemělo. Žalobkyně nejprve předala vozidlo [anonymizováno] A6 autorizovanému servisu [anonymizována tři slova] [právnická osoba], který provedl diagnostiku a zamítl uplatněnou reklamaci; současně vyúčtoval žalobkyni provedenou diagnostiku daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] na částku 2 916,10 Kč, resp. na částku 2 410 Kč bez DPH. Dle provedené diagnostiky došlo k poškození převodovky v důsledku provedeného [anonymizováno] tuningu, žalobkyně proto u žalovaného dne [datum] e-mailovou zprávou uplatnila právo ze záruky, oznámila mu vadu převodovky a požadovala odstranění vady opravou převodovky. Žalovaný e-mailem ze dne [datum] prohlásil, že vada převodovky nesouvisí s provedením [anonymizováno] tuningu, a tedy nemůže provést její opravu na své náklady, ani další komunikace k řešení nebo k tomu, aby žalobce automobil převzal a osobně vadu převodovky posoudil, nevedla. Žalobkyně proto považovala reklamaci za nedůvodně zamítnutou, nechala opravu provést u třetí osoby – autoservisu [právnická osoba], který opravu provedl a potvrdil, že závada na převodovce vznikla v důsledku [anonymizováno] tuningu. Provedená oprava byla žalobkyni vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 52 483 Kč, resp. na částku 43 374,40 Kč bez DPH. Fakturu žalobkyně uhradila. Jelikož byla žalobkyní řádně uplatněná reklamace vady převodovky žalovaným nedůvodně zamítnuta, byla vada krytá zárukou odstraněna třetí osobou na náklady žalovaného. Žalobkyni tak svědčí vůči žalovanému nadále právo ze záruky odpovídající nákladům vynaloženým na zjištění příčiny vady věci a nákladům vynaloženým na odstranění vady věci. Dne 17. 2. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou požadované částky do 14 dnů ode dne doručení výzvy, kdy výzva byla žalovanému prokazatelně doručena dne 18. 2. 2020, nárok se tak stal splatným ke dni 3. 3. 2020 a od 4. 3. 2020 požaduje žalobkyně úrok z prodlení.
2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí v celém rozsahu. Na svoji obranu uvedl, že je osoba samostatně výdělečně činná a nabízí služby pod obchodní značkou [anonymizováno], avšak internetové stránky [webová adresa] nevlastní, nemá možnost zasahovat do jejich obsahu a poukázal na to, že na stánkách je uvedeno, že veškeré informace na nich mají pouze informativní charakter a že jiné úpravy než označené [anonymizováno] způsobí technickou nezpůsobilost k provozu na pozemních komunikacích. Součástí smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným jsou všeobecné obchodní podmínky, v nichž je zákazník upozorněn mj. na riziko ztráty záruky, žalobkyně poskytnutou službu nikdy řádně nereklamovala, neboť ve všeobecných obchodních podmínkách je stanoveno, že zákazník je povinen řešit reklamaci u zhotovitele, jakékoli jiné řešení je vyloučeno, o reklamaci musí být vždy sepsán se zákazníkem záznam. Žalobkyně vozidlo nikdy k reklamaci nepřistavila, nedostavila se na provozovnu k sepsání reklamace. Dle vyjádření autorizovaného servisu předloženého žalobkyní nebyla reklamace uznána z důvodu porušení záručních podmínek servisu, nikoli proto, že by byla závada způsobena [anonymizováno] tuningem jako takovým. Na možnou ztrátu záruky byla žalobkyně upozorněna. Žalobkyně navíc provozovala vozidlo v rozporu s obchodními podmínkami, neboť v obchodních podmínkách je stanoveno, že služby nabízené zhotovitelem jsou určeny pro sportovní použití a není-li uvedeno jinak, nejsou určeny a schváleny pro provoz na pozemních komunikacích. Jízdou po pozemních komunikacích byly porušeny záruční podmínky služby a žalobkyně navíc provozem vozidla, které pozbylo technickou způsobilost, ohrozila ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. V reakci na další vyjádření žalobknyě žalovaný, nyní prostřednictvím svého zástupce, svou obranu zcela změnil, když uvedl, že žaloba jím byla špatně pochopena, neboť měl za to, že se jedná o [anonymizováno] tuning na vozidle [značka automobilu], na kterém pro žalobkyni skutečně prováděl [anonymizováno] tuning, avšak [anonymizováno] tuning prováděl jen na tomto vozidle [značka automobilu], nikoliv na vozidle [anonymizována dvě slova]. Žalovaný na vozidle [anonymizována dvě slova] provedl toliko pasivní autodiagnostiku a neprovedl žádnou úpravu softwaru vozidla. V případě provedení [anonymizováno] tuningu je vystavována faktura odlišná. Služba [anonymizováno] tuningu navíc na vozidle ani nemohla být provedena, neboť vozidlo nebylo ve vlastnictví žalobkyně a při objednávce [anonymizováno] tuningu je ve všeobecných obchodních podmínkách vyžadováno, aby byl objednatel vlastníkem vozidla nebo aby měl jeho souhlas. Neboť žalovaná vlastníkem nebyla a neměla souhlas vlastníka, nemohl být na vozidle [anonymizována dvě slova] proveden [anonymizováno] tuning. Žalovaný proto odmítá, že by na vozidle [anonymizována dvě slova] provedl [anonymizováno] tuning, pokud toto vozidlo nebylo ve vlastnictví žalobkyně, uplatnění nároku považuje za neoprávněné a domnívá se, že žalobkyně by měla uplatnit nárok u subjektu, který skutečně službu [anonymizováno] tuningu provedl, nikoli u žalovaného.
3. Žalobkyně v návaznosti na procesní obranu žalovaného doplnila, že nepovažuje za důvodné vyjádření žalovaného o tom, že se jej obsah stránek [webová adresa] netýká, pokud žalovaný působí pod touto obchodní značkou, prohlášení o tom, že informace na webu mají pouze informativní charakter, je těžko dohledatelné, napsané drobným nekontrastním písmem, umístění textu nevytváří dojem, že by že by text měl obsahovat důležitá prohlášení. Žalovaný nijak neprokazuje, že by se žalobkyně měla vůbec možnost seznámit s všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, natož že by se s nimi reálně seznámila. Službu u žalobce reklamovala řádně, žalobce sám odmítl vozidlo prohlédnout. Tvrzení, že na vozidle [anonymizována dvě slova] nemohl být proveden [anonymizováno] tuning, je v rozporu s předchozím vyjádřením žalovaného, že žalobkyně měla sdělit, že má souhlas vlastníka vozidla, čemuž se žalovaný bránil tím, že není v jeho možnostech ověřit si, zda vlastník souhlas skutečně dal.
4. Základní spornou otázkou mezi účastníky byla zejména otázka toho, zda žalobce provedl na vozidle [anonymizována dvě slova] tzv. [anonymizováno] tuning či nikoli, zda žalovaný na [anonymizováno] tuning poskytl záruku či nikoli, s čímž souvisí otázka, zda součástí smlouvy o dílo byly všeobecné obchodní podmínky a zda s nimi byla žalobkyně seznámena a odsouhlasila je; spornou dále byla otázka, zda byla reklamace u žalobce řádně uplatněna, a konečně zda žalovaná částka odpovídá přiměřené slevě z ceny díla a tedy zda jsou přiměřené náklady vynaložené žalobkyní na opravu vozidla [anonymizována dvě slova].
5. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný je podnikatelem, se zapsaným živnostenským oprávněním mj. pro ohlašovací řemeslnou živnost Opravy silničních vozidel, toto živnostenské oprávnění má od [datum] (prokázáno výpisem ze živnostenského rejstříku ke dni [datum]). Dne [datum] žalobkyně u žalovaného objednala službu označenou jako„ SW, optimalizace jednotky ECU“ za cenu 7 612 Kč pro vozidlo [anonymizováno] A6 3.0 TDI [anonymizována tři slova] - [anonymizována dvě slova], rok: [rok], služba byla téhož dne poskytnuta a žalovaná za ni zaplatila v hotovosti uvedenou cenu (prokázáno zakázkovým listem [číslo]). Dne [datum] žalobkyně u žalovaného objednala stejnou službu za cenu 7 192 Kč pro vozidlo [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] 3.0 V6 [příjmení] [jméno] - [anonymizována dvě slova] (dále jen„ vozidlo [anonymizováno]“), služba byla téhož dne poskytnuta a žalovaná za ni zaplatila uvedenou cenu (prokázáno zakázkovým listem [číslo]). Na internetových stránkách [webová adresa] je žalovaný uveden jako provozovatel pobočky [anonymizováno] v [obec]. V sekci„ Informace o [anonymizováno]“ je uvedeno, že [anonymizováno] je optimalizace software v řídící jednotce motoru/nastavení diagnostických parametrů jednotky, dále že při optimalizaci software je kladen velký důraz na životnost motoru a přilehlých komponent, jako jsou převodovka, spojka... V sekci„ [příjmení] záruky“ je uvedeno, že na námi upravené motory poskytujeme záruku v délce trvání 5 let nebo 200 000 km. V sekci„ Otázky a odpovědi“ jsou uvedena sdělení týkající se poskytovaných služeb, mj.:„ Na software a úpravu poskytujeme záruku. Navíc na námi upravené motory poskytujeme pětiletou záruku do 200 000 km.“ a„ Průměrná životnost motoru se po úpravě může snížit maximálně o cca 3– 5 % pouze u varianty úpravy„ sport“ je možné snížení životnosti motoru a dalších komponent.“ (prokázáno snímkem internetových stránek [webová adresa]). Dne [datum] byla žalobkyni zamítnuta reklamace klepavého zvuku v motoru vozidla Audi A6 s odůvodněním, že závada je způsobena vadnou převodovkou, při diagnostice bylo zjištěno, že vozidlo [anonymizováno] A6 má modifikovaný software řídící jednotky motoru (tzv. [anonymizováno] tuning), z toho důvodu a jelikož je převodovka přímou součástí pohonného ústrojí nelze závadu opravit v rámci záruky výrobce (prokázáno zamítnutím reklamace zakázky [anonymizováno] ze dne [datum]). Za diagnostické služby byla žalobkyni dne [datum] vystavena faktura na částku 2 410 Kč bez DPH (prokázáno fakturou [číslo]). Žalobkyně následně se žalovaným vedla e-mailovou komunikaci týkající se toho, jak reklamovala závadu v autorizovaném servisu, kde jí byla oprava zamítnuta z důvodu zásahu do řídící jednotky, že při objednání [anonymizováno] tuningu měla za to, že úprava řídicí jednotky nebude zjistitelná, ale servis na ni přišel, v záznamech vozidla Audi A6 je nyní trvale záznam o tom, že auto bylo„ chipované“ a na motor i další komponenty motoru padá záruka, kdy vzhledem k této situaci žalobkyně navrhla, aby žalovaný provedl opravdu převodovky, zjistil, zda lze zajistit, aby u obou vozů (vozidla [anonymizováno] A6 a vozidla [příjmení]) nebyla vidět jejich úprava, a nebyly problémy s tím, že na vozidlo [anonymizováno] A6 je operativní leasing. Na tento požadavek ze zprávy ze dne [datum] reagoval žalovaný emailem dne [datum] tak, že žalobkyně byla upozorněna na to, že [anonymizováno] tuning může být dohledatelný a že při provedení [anonymizováno] tuningu nelze vyloučit, že na vozidlo se již nebude vztahovat záruka. K požadavku na opravu převodovky žalovaný sdělil, že závada převodovky nesouvisí s [anonymizováno] tuningem a za normálních okolností by byla řešena standardní garanční zárukou, žalovaný proto nemůže požadavek uznat a neakceptovala by jej ani pojišťovna. Na to žalobkyně téhož dne ([datum]) reagovala prohlášením, že byla ujištěna o tom, že [anonymizováno] tuning bude nedetekovatelný, že závada převodovky souvisí s [anonymizováno] tuningem, protože součástí úpravy motoru byla i úprava software převodovky; žalobkyně dále navrhla, aby vozidlo prohlédl autorizovaný servis žalovaného a navrhl další postup. Žalovaný odpověděl, že software převodovky se standardně při [anonymizováno] tuningu nemění, pokud není taková změna speciálně objednána, a zákazníci jsou vždy upozorněni na to, že při běžných prohlídkách změna provedená [anonymizováno] tuningem patrná není, ale zjistitelná při extrémním zkoumání je. Na to žalobkyně reagovala vyjádřením, že byla ubezpečena, že změna zjistitelná není, že jinak by [anonymizováno] tuning na vozidle provést nenechala, a opětovně nabídla, že automobil přiveze, aby se na něj mohl podívat technik (prokázáno e-mailovou komunikací mezi žalobkyní a žalobcem). Vozidlo bylo následně přistaveno do autoservisu [právnická osoba], který dne [datum] konstatoval, že na vozidle [anonymizováno] A6 byla provedena kontrola poškození převodovky, demontáž diferenciálu a jeho kompletní rozložení, bylo zjištěno poškození ložiska na výstupní ose převodovky a na vadném dílu byla provedena oprava. Závada vznikla přetížením převodovky z důvodu použití [anonymizováno] tuningu na vozidle, proto je oprava vyloučena z hlediska záruky a bude zákazníkovi účtována plná cena opravy (prokázáno sdělením spol. [právnická osoba]). Oprava byla žalobkyni vyúčtována dne [datum] na částku 22 450,86 Kč bez DPH za práci a 20 923,54 Kč bez DPH za materiál (prokázáno fakturou s variabilním symbolem [číslo]). Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému výzvu k nápravě vadného stavu – poslední pokus o smír, v níž požadovala po žalovaném zaplacení částky 55 399 Kč jako náklady za diagnostiku v autorizovaném servisu a náklady na opravu, a to do 14 dnů od doručení výzvy (prokázáno výzvou zástupce žalobkyně ze dne [datum]). Výzva byla žalovanému doručena dne 18. 2. 2020 (prokázáno dodejkou s podacím [číslo]). Této výzvě přecházelo zaslání pokusu o smír dne [datum] (prokázáno vyrozuměním o převzetí právního zastoupení – pokus o mimosoudní smír ze dne 28. 11. 2019), na který žalovaný reagoval tak, že reklamace vozidla [anonymizováno] A6 nebyla řádně řešena u něj jako u dodavatele, žalobkyně nereklamovala úpravu ani jakékoli jiné poškození, o němž by uvedla, že souvisí s provedenou úpravou – až v případě jejího zamítnutí by měla žalobkyně nárok nechat vozidlo opravit jinde (prokázáno odpovědí žalovaného ze dne [datum])
6. Z výslechu svědka [jméno] [jméno], konzultanta žalobkyně, má soud dále za prokázané, že [anonymizováno] tuning vozidla [anonymizováno] A6 byl proveden z důvodu úspory pohonných hmot. Na základě informací z internetových stránek předpokládal, že úprava řídící jednotky je nedohledatelná a neovlivní záruku. Bylo mu potvrzeno, že v případě, kdy by na voze byla nějaká závada, bude zajištěno nahrání originálního softwaru zpět do řídící jednotky a úprava bude nedohledatelná. Žalovaný svědkovi potvrdil informace z internetových stránek, po konzultaci se žalobkyní tedy svědek vyzval žalovaného, aby úpravu řídící jednotky provedl. Vozidlo žalovanému předal on sám osobně, úprava byla provedena v souladu s jeho požadavkem a po jejím provedení skutečně spotřeba pohonných hmot klesla. S vozidlem následně jezdil převážně svědek. Po nějaké době od provedení úpravy se z prostoru motoru a převodovky začal ozývat kovový zvuk, svědek proto nechal do řídící jednotky nahrát původní software a auto dal k reklamaci do servisu, vozidlo nakonec skončilo v autorizovaném servisu v [obec], kde byla záruční oprava zamítnuta z důvodu zjištění úpravy na elektronice, a autorizovaný servis ho upozornil, že výměna převodovky by stála asi 350 000 Kč. Na to svědek volal žalovanému, věc s ním řešil, poté se obrátil na servis vozidel [značka automobilu] v [obec], nechal převodovku opravit a bylo mu potvrzeno, že závada vznikla přetěžování převodovky v důsledku provedeného [anonymizováno] tuningu. Cena za tuto opravu činila kolem 57 000 Kč, tuto částku žalobkyně předmětnému autoservisu uhradila. Předmětné úpravy na vozidle [anonymizováno] A6 prováděl pouze žalovaný, žádný jiný subjekt na vozidle obdobné úpravy nedělal. Svědek dále uvedl, že žalovanému nepředkládal žádný souhlas majitele vozidla – tzn. leasingové společnosti – s provedením úpravy, neboť mu bylo deklarováno, že úprava je nezjistitelná. V souvislosti s provedením [anonymizováno] tuningu svědek předal vozidlo [anonymizováno] A6 žalovanému, ten za několik hodin auto s provedeným [anonymizováno] tuningem vrátil, po zkušební jízdě svědek uhradil cenu úpravy, podepsal zakázkový list a tím to skončilo; na zakázkovém listu žádné všeobecné obchodní podmínky nebyly.
7. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně u žalovaného jako u osoby podnikající pod obchodní značkou [anonymizováno] dne [datum] objednala provedení [anonymizováno] tuningu vozidla [anonymizováno] A6, [anonymizováno] tuning jí byl téhož dne proveden a žalobkyně za něj zaplatila sjednanou cenu; důvodem bylo zajištění úspory pohonných hmot. Z internetových stránek [webová adresa] vyplývá, že u služby [anonymizováno] tuning je na takto upravený motor poskytována záruka 5 let do 200 000 km. Upravený automobil následně používal [jméno] [jméno], po nějaké době se začal vyskytovat kovový zvuk z prostoru motoru a převodovky, žalobkyně nechala do řídící jednotky nahrát originální software a vozidlo předala k reklamaci autorizovanému servisu, ten ovšem odmítl opravu v rámci záruky provést z důvodu, že minimálně na řídící jednotce motoru vozidla byl proveden [anonymizováno] tuning, a převodovka je přímou součástí pohonného ústrojí. Provedená diagnostika vozidla [anonymizováno] A6 byla žalobkyni vyúčtována na částku 2 410 Kč bez DPH. Žalobkyně následně požádala žalovaného, aby provedl opravu převodovky tak, aby auto bylo v pořádku; žalobce to odmítl s odůvodněním, že závada převodovky nesouvisí s [anonymizováno] tuningem motoru. Žalobkyně následně nechala vozidlo [anonymizováno] A6 opravit v autoservisu [právnická osoba], který opravu provedl a potvrdil, že závada vznikla přetížením převodovky, k němuž došlo v důsledku provedeného [anonymizováno] tuningu motoru. Provedená oprava převodovky vozidla [anonymizováno] A6 byla žalobkyni vyúčtována na částku 43 374,40 Kč bez DPH. Žalobkyně následně žalovaného dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 55 399 Kč, představující vynaložené náklady na diagnostiku závady a náklady na její opravu, a to včetně DPH, výzva byla žalovanému doručena dne 18. 2. 2020.
8. Stran skutkových zjištění soud uvádí, že výše provedené důkazy, z nichž soud ve svém závěru o skutkovém stavu vycházel, v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které uvedli účastníci, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Listinné důkazy, které byly provedeny, navazují rovněž na výpověd svědka, kterého soud vyslechl. Žalovaný mj. k prokázání svého tvrzení, že [anonymizováno] tuning byl proveden nikoliv na vozidle [anonymizováno] A6, ale na vozidle [anonymizováno], předložil„ vzorový zakázkový list“ a poté též další zakázkový list k vozidlu [anonymizováno] (s [číslo], tedy odlišný od zakázkového listu shora uvedeného), v němž bylo výslovně specifikováno, že na vozidle [anonymizováno] má být provedena programátorská práce:„ programování – Standard“. Z tohoto zakázkového listu nicméně vyplývá, že u vozidla [anonymizováno] byl [anonymizováno] tuning objednán dne [datum] a cena této služby měla činit 7 192 Kč – jedná se tedy o stejné datum objednávky a stejnou cenu služby, jaká byla vyplněna ve druhém zmíněném zakázkovém listu (který byl vzhledově obdobný jako zakázkový list předložený k vozidlu [anonymizováno] A6), v němž provedení [anonymizováno] tuningu rovněž nebylo zmíněno výslovně, ale byl v něm zaškrtnut požadavek na stejný druh práce a i cena byla srovnatelná s cenou úkonu, který byl proveden na vozidle [anonymizováno] A6, tento předložený důkaz proto nevyvolává pochybnosti o tom, že [anonymizováno] tuning byl proveden jak na vozidle [anonymizováno], tak na vozidle [anonymizováno] A6. To, že byl proveden žalovaným na vozidle [anonymizováno] A6 potvrzuje i údaj na webových stránkách, podle kterého [anonymizováno] je optimalizace software v řídící jednotce motoru – na zakázkovém listu je pak v souladu s tím uveden aslužna SW. optimalizace jednotky ECU.
9. K tomu soud dodává, že v průběhu řízení učiněnou změnu tvrzení žalovaného v tom směru, že se zprvu domníval, že v žalobě se jedná vozidla [značka automobilu], považuje soud za ryze účelovou, když z veškerých výzev a ze žaloby samotné je evidentní, že jejím předmětem je [anonymizováno] tuning na vozidle [anonymizováno] A6, a i sám žalovaný ve svém prvním vyjádření k věci – odporu proti platebnímu rozkazu přímo odkazuje na obsah přílohy žaloby, v němž je jednoznačným a nezaměnitelným způsobem označeno vozidlo [anonymizováno] A6; vozidlo [anonymizováno] A6 výslovně zmiňuje i v úvodu odpovědi na výzvu žalobkyně ze dne 13. 12. 2019. Žalovaný rovněž tvrdil, že žalobkyně byla seznámena s všeobecnými obchodními podmínkami, které měly vylučovat sjednání záruky, avšak z jím předloženého důkazu – zakázkového listu, týkajícího se vozidla [anonymizováno], nelze dospět k závěru, že by všeobecné obchodní podmínky byly součástí smlouvy, týkající se vozidla [anonymizováno] A6, když slyšený svědek uvedl, že žádné takovéto podmínky mu předloženy nebyly. Žalovaný sice jako důkaz označil i zakázkový list (který měl obsahovat všeobecné obchodní podmínky), týkající se vozidla [anonymizováno] A6, avšak takováto důkaz žalovaný soudu nepředložil a soud jej proto při zjišťování skutkového stavu provést nemohl. Provedené důkazy, z nichž soud vycházel ve svém závěru o skutkovém stavu, proto soud považuje za věrohodné, kdy ani žádný z účastníků proti provedeným důkazům neměl žádných námitek či připomínek (s výjimkou výhrad žalovaného k internetovým stránkám, kdy ale výhrady žalovaného se týkaly významu, jaký pro něj obsah těchto stránek má po právní stránce). Důkazy, které byly v rámci řízení provedeny, přitom plně dostačují pro rozhodnutí v této věci, neboť podávají ucelený závěr o skutkovém stavu, na základě kterého soud může rozhodnout.
10. Žalobkyně dále k důkazu navrhovala vyslechnout svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance spol. [právnická osoba], k prokázání tvrzení týkajících se příčiny poškození převodovky a přiměřenosti ceny opravy. Za situace, kdy tvrzení žalobkyně byla dostatečně prokázána zejména provedenými listinnými důkazy (samotným písemným vyjádřením spol. [právnická osoba]) a podpůrně též výpovědí svědka [jméno] [jméno], by výslech svědka [příjmení] byl nadbytečným a soud tak jeho provedení zamítl. Rovněž pak soud zamítl žalobkyní navržený důkaz dokumentace týkající se dopravní nehody s vozidlem [anonymizováno] A6, když tento důkaz neměl význam pro prokázání skutečností, podstatných pro rozhodnutí soudu o předmětu řízení.
11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc z hlediska důvodů žaloby po právní stránce následovně: Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2615 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle § 2619 o. z. dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. Podle § 2113 o. z. se zárukou za jakost prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci. Podle § 2117 o. z. pro oznámení vady, na kterou se vztahuje záruka, a pro uplatnění práva z vadného plnění platí obdobně ustanovení § 2172 a 2173. Podle § 2172 věty první o. z. se práva z vady uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Podle § 2107 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
12. Po právní stránce žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení díla – [anonymizováno] tuningu elektronické řídící jednotky vozidla [anonymizováno] A6. Žalovaný dílo na základě smlouvy provedl a žalobkyně zaplatila cenu díla. Z právního hlediska spornou otázkou bylo, zda žalovaný prohlášením na internetových stránkách [webová adresa] při zhotovení díla převzal záruku za jakost. Žalovaný v tomto směru stavěl svoji obranu na tom, že ačkoli podniká pod obchodní značkou [anonymizováno], nemůže nijak ovlivnit obsah předmětných internetových stránek, a navíc se na těchto stránkách uvádí, že informace uvedené na webu mají pouze informativní charakter. V tomto ohledu ale soud procesní obraně žalovaného nemohl přiznat relevanci právě vzhledem k tomu, že žalovaný podniká – zcela vědomě a dobrovolně – pod obchodní značkou [anonymizováno], na internetových stránkách [webová adresa] je veden jako provozovatel jedné z poboček [anonymizováno], a potenciální zákazník tak nemá možnost při vynaložení běžné míry obezřetnosti rozpoznat, jaký je právní vztah mezi žalovaným a mezi provozovatelem výše zmíněných internetových stránek. Komentářová literatura k ustanovení § 2113 o. z. uvádí, že reklama, která nepochází od poskytovatele záruky, může podmínky záruky ovlivnit jen tehdy, jestliže z hlediska kupujícího nutně musel vzniknout dojem, že za reklamou stojí poskytovatel záruky. (TICHÝ, L. a kol., Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2014, s. 206) Právě z povahy toho, že žalovaný vystupuje pod obchodní značkou [anonymizováno], a že žalobkyni nedal před uzavřením smlouvy žádným způsobem najevo, že by neměl být prohlášeními (která jsou svojí povahou reklamou) na internetových stránkách [webová adresa] vázán, nelze dospět k jinému závěru, než že z hlediska kupujícího (resp. objednatele) nutně musel vzniknout dojem, že informace na webových stránkách dopadají i na žalovaného, tedy osou podnikající pod značkou [anonymizováno], a toho důvodu je žalovaný informacemi na předmětných webových stránkách, konkrétně pak v tomto případě prohlášením o záruce, vztahující se k tomu, že na motoru se nevyskytnou vady po dobu 5 let do 200 000 km, vázán. Analogicky lze aplikovat též právní názor, že prodávající je v zásadě povinen sledovat reklamu pocházející od výrobců. Je jeho povinností upozorňovat potenciální zákazníky na nesprávnost, resp. nesprávné údaje v reklamě, zejména pocházející od výrobců. Je-li prodávající (resp. zhotovitel díla) povinen sledovat reklamu výrobců a upozorňovat zákazníka na nesprávnosti, pak tím spíše je jeho povinností sledovat reklamu subjektu, pod jehož názvem – vyvolávaje tím minimálně dojem úzké spolupráce – sám podniká, a případně zákazníka na nesprávnost údajů v takové reklamě upozornit. Žalovaný tak ale neučinil a v obecné rovině je reklamou ze stránek [webová adresa] vázán; na tom nemůže nic změnit ani jednostranné prohlášení na zmíněných stránkách o tom, že informace mají pouze informativní charakter.
13. V dalším kroku je třeba identifikovat, zda se prohlášení v záruce skutečně týká daného předmětu smlouvy o dílo. Dikce zákona v zásadě připouští relativně velmi obecná prohlášení prodávajícího, jež svým rozsahem (věcnou působností) mohou zahrnovat např. druh, resp. třídu či kategorii určitých výrobků. Formulace je tedy zvolena ve prospěch kupujícího. (TICHÝ, L. a kol., Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2014, s. 206). Touto perspektivou je třeba vidět i záruku, kterou převzal žalovaný formulací na internetových stránkách ve znění, že u služby [anonymizováno] tuning je na takto upravený motor poskytována záruka 5 let do 200 000 km“, když záruku, převzatou žalovaným, je namístě hodnotit tak, že žalovaný se zaručuje za to, že u motoru a bezprostředně souvisejících součásti pohonného ústrojí vozidla (tedy i u převodovky) nedojde k podstatnému zkrácení jejich životnosti nebo k vadám, které by měly svůj původ v provedeném [anonymizováno] tuningu. Pro žalobou uplatněná práva pak není ani podstatné, pokud by ve všeobecných obchodních podmínkách byl sjednán jiný (oproti internetovým stránkám zejména užší) rozsah záruky, neboť je-li obsah prohlášení o záruce a obsah reklamy relevantní a odlišují-li se navzájem, má volbu kupující, jenž se může dovolat jak prohlášení o záruce, tak obsahu reklamy. Kupující se tedy může rozhodnout i pro kombinaci pro něho nejvýhodnějších podmínek.
14. Na vozidle [anonymizována dvě slova] byla provedena úprava elektronické řídící jednotky vozidla ([anonymizováno] tuning) dne [datum], následně se u vozidla projevila závada na převodovce, dne [datum] žalobkyně uplatnila u žalovaného práva z vadného plnění, když oznámila žalovanému vadu díla a požádala žalovaného o odstranění vady. Žalovaný výslovně odmítl vadu odstranit s prohlášením, že závada (dle jeho vyjádření) nebyla způsobena [anonymizováno] tuningem, žalobkyně proto důvodně nechala provést opravu převodovky a následně vůči žalovanému žádala proplacení opravy. Pokud jde o to, zda byla práva z vadného plnění u žalovaného uplatněna řádně, nemůže obstát původní procesní obrana žalovaného, který tvrdil, že žalobkyně nereklamovala vadu díla v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami (tj. že auto nepřistavil za účelem reklamace žalovanému, o reklamaci nebyl sepsán protokol), když především soud na základě svých skutkových zjištění vůbec nemohl dospět k závěru, že by mezi žalobkyní a žalovaným byly takovéto všeobecné obchodní podmínky řádně sjednány. Vedle toho nelze pominout ani skutečnost, že žalovaný reagoval odmítavě již na e-mail žalované ze dne 29. 7. 2019, v němž jmenovaná v podstatě nabízela zahájení reklamačního procesu – že vozidlo [anonymizována dvě slova] přiveze žalovanému za účelem jeho prohlédnutí – k čemuž se ale žalovaný již v této fázi postavil tak, že závada na vozidle [anonymizováno] tuningem způsobena nebyla. Žalobkyni v důsledku závady na převodovém ústrojí, způsobené provedeným [anonymizováno] tuningem (přičemž přetížení převodovky v důsledku [anonymizováno] tuningu identifikoval jako zdroj závady autoservis [právnická osoba]) vznikla práva z vadného plnění, a jelikož žalovaný jako zhotovitel díla odmítl vadu odstranit, má žalobkyně právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na opravu. Žalobkyně uplatnila u žalovaného nárok ve výši odpovídající nákladům na diagnostiku a na opravu převodového ústrojí, jejichž výši řádně doložila a tuto částku je možno považovat za nikoli nepřiměřenou (s ohledem na to, že s výměnou převodovky v autorizovaném servisu by byly spojeny cca sedminásobně vyšší náklady). Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.
15. Pro úplnost soud dodává, že i v případě neprokázání tvrzení žalobkyně, že žalovaný poskytl záruku, jak je výše podrobně rozepsáno, žaloba by byla důvodná s ohledem na odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou na vozidle. Podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Pokud by tudíž nedošlo k poskytnutí záruky ze strany žalovaného, a nebylo by tak možné dosáhnout nároku uplatněním práva z vadného plnění, bylo prokázáno, že na vozidle [anonymizována dvě slova] byla v důsledku provedeného [anonymizováno] tuningu způsobena škoda, výše škody pak odpovídá nákladům účelně vynaloženým na odstranění způsobené škody, tedy žalované částce.
16. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení od 29. 7. 2019 do zaplacení.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 434 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 832 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 784,40 Kč sestávající z částky 2 940 Kč -) za převzetí a přípravu zastoupení (podle plné moci ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., -) za předžalobní výzvu k plnění (podle výzvy ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. -) za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., -) za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. -) za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 200 Kč ve výši 3 402 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. Soud dále již neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by zástupci žalobkyně náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3521/2017). Strana, která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšné procesní straně veškeré její náklady, ale jedině takové, jež lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/12). Pokud jde o účtovaný (v pořadí první) pokus o smír ze dne 2. 12. 2019, jedná se o podání, které nemá pro řízení přes soudem žádný význam, a je v zásadě toliko přípravou úkonu dalšího – a to předžalobní výzvy, zaslané žalovanému 17. 2. 2020, za kterou soud žalobci náhradu nákladů řízení přiznal. Pokud jde o vyjádření žalobkyně k odporu žalovaného ze dne 31. 3. 2021 a doplnění žalobních tvrzení a důkazů ze dne 18. 10. 2021, platí, že odměna za vyjádření, které účastník podává v průběhu řízení, a vyjadřuje se jím k rozhodným skutečnostem, náleží tam, kde písemné vyjádření obsahovalo nové argumenty, nová skutková tvrzení nebo důkazní návrhy a nebylo možné stejného výsledku dosáhnout přednesem při jednání. Obecným kritériem, jímž soud hodnotí všechny náklady řízení, a tedy i odměnu za úkony právní služby advokáta, je účelnost jejich vynaložení posuzovaná jak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., tak s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv - § 2 o. s. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1748/2015). Odměna zpravidla nenáleží za doplnění skutkových tvrzení a důkazů, pokud mohly být součástí již dříve učiněného písemného podání účastníka. Co se týče uvedených vyjádření žalobkyně, pak v případě vyjádření k odporu žalovaného, i v případě doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů ze dne 18. 10. 2021 se jedná o doplnění zaslané žalobkyní po prvním jednání, kdy však povinnost tvrzení a důkazní měla žalobkyně splnit především u prvního jednání ve věci, přitom shodného výsledku by bylo možné dosáhnout přednesem při jednání.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.