15 C 55/2022 - 277

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta] o určení existence zástavního práva, takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že jednotka č. [číslo] (byt) vymezená v budově č.p. [číslo popisné], LV [hodnota], bytový dům v části obce [adresa] na pozemku parc.č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 426 m2 a příslušný spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti 614/12031, vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], je zatížena zástavním právem sp. zn. [spisová značka], zřízeným na základě Smlouvy o zastavení nemovitosti č. [číslo] ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum], ve prospěch zástavního věřitele, společnosti [Jméno žalobce], IČO: [IČO žalobce], se sídlem v [adresa], PSČ [adresa], se zamítá.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované částku 13 137,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 26. 4. 2022 se žalobce domáhal, aby soud rozhodl, že se určuje, že jednotka č. [číslo] (byt) vymezená v budově č.p. [číslo popisné], LV [hodnota] bytový dům v části obce [adresa] na pozemku parc.č. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 426 m2 a příslušný spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti 614/12031, vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], je zatížena zástavním právem sp. zn. [spisová značka], zřízeným na základě Smlouvy o zastavení nemovitosti č. [číslo] ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum], ve prospěch zástavního věřitele, společnosti [Jméno žalobce], IČ: [IČO], se sídlem [adresa]. Jako žalovaného žalobce označil osobu [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa].

2. Žalobce v žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel žalobce s panem [jméno FO], r.č. [RČ], bytem [adresa] Smlouvu o zastavení nemovitosti č. [číslo]. Předmětem této smlouvy bylo zřízení zástavního práva k zajištění veškerých peněžitých pohledávek a jejich příslušenství, které vznikly nebo vzniknou na základě této zástavní smlouvy a Smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO], r.č. [RČ]. Zástavní právo bylo zřízeno k jednotce č. [číslo] (byt), vymezené v budově [adresa], LV [hodnota] (byt. dům), na pozemku parc.č. [parcelní číslo] (LV [hodnota]), včetně podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [hodnota], vše zapsáno v Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa], katastrální pracoviště [adresa], k.ú. [adresa], LV č. [hodnota]. Vklad práva do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu sp. zn. [spisová značka], právní účinky vkladu práva vznikly ke dni [datum], vklad práva byl v Katastru nemovitostí zapsán dne [datum]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 1. 2014, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 6. 2. 2014 a vykonatelnosti dne 10. 2. 2014, byl pro zajištěnou pohledávku žalobce nařízen soudní prodej zástavy, tj. jednotky č. [číslo] (byt) v budově č.p. [číslo popisné], LV [hodnota], bytový dům v části obce [adresa] na pozemku parc.č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 426 m2 a příslušný spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti [hodnota], vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa], u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]. Na základě tohoto usnesení byla dne [datum] mezi žalobcem jako navrhovatelem a společností [právnická osoba] jako dražebníkem uzavřena Smlouva o provedení dražby nedobrovolné č.j. [číslo jednací], na jejímž základě byla dražebníkem dne 17. 9. 2015 provedena nedobrovolná dražba zatížených nemovitostí, které vydražil [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] za cenu 3.100.000 Kč, který byl následně do katastru nemovitostí zapsán jako vlastník a bylo vymazáno zástavní právo ve prospěch žalobce sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č.j. [číslo jednací], byla dražba shledána neplatnou. Žalobce má za to, že zástavní právo sp. zn. [spisová značka], nezaniklo, neboť pokud bylo rozhodnuto, že dražba je neplatná, pak důvod zániku zástavního práva odpadl a na zástavní právo by mělo být pohlíženo, jako by k vydražení nikdy nedošlo. Stav zápisů v katastru nemovitostí by měl odpovídat stavu před dražbou.

3. Žalovaný [jméno FO] v písemném vyjádření k žalobě ze dne 14. 8. 2022 uvedl, že v předmětném řízení není pasivně legitimován, neboť není vlastníkem bytové jednotky č. [číslo] zapsané na LV č. [hodnota] pro [adresa], v budově č.p. [číslo popisné] stojící na pozemku parc.č. [hodnota] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [hodnota] na společných částech domu a pozemku, která má být zatížena zástavním právem sp. zn. [spisová značka], jehož existence je předmětem tohoto řízení. Dražba bytové jednotky, která se konala dne 17. 9. 2015, byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 2. 5. 2019, byla prohlášena za neplatnou. Žalovaný tudíž vlastnické právo k bytové jednotce nikdy nenabyl.

4. K návrhu žalobce ze dne 15. 12. 2022, aby namísto dosavadního žalovaného [jméno FO] vstoupila do řízení nová žalovaná [jméno FO], r.č. [RČ], bytem [adresa], rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 7. 2. 2023, č.j. [spisová značka] tak, že připustil, aby na místo dosavadního žalovaného [jméno FO], nar. [datum], vstoupila do řízení [jméno FO], nar. [Datum narození žalované]. Usnesení nabylo právní moci dne 1. 3. 2023.

5. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila podáním ze dne 31. 7. 2023. Uvedla, že dne 17. 9. 2015 byla její bytová jednotka vydražena za cenu 3 100 000 Kč, kterou vydražitel zaplatil a zástavní věřitel přijal. Tím došlo k zániku zástavního práva. Dalším důvodem zániku zástavního práva je také samotné zpeněžení zástavy. Pravomocným rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 19. 2. 2016 je potvrzen zánik zástavního práva i v důsledku zpeněžení zástavy, založené smlouvou ze dne [datum]. Neplatnost dražby nemůže založit neplatnost zpeněžení zástavy částkou 3 100 000 Kč, potvrzené pravomocným soudním rozhodnutím.

6. Soud ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 11. září 2023, č.j. [spisová značka], kterým určil, že jednotka č. [číslo] (byt) vymezená v budově č.p. [číslo popisné], LV [hodnota], bytový dům v části obce [adresa] na pozemku parc.č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří), o výměře 426 m2 a příslušný spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti [hodnota], vše zapsáno na LV číslo [hodnota], pro katastrální území [adresa], u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], je zatížena zástavním právem sp. zn. [spisová značka], zřízeným na základě Smlouvy o zastavení nemovitostí č. [číslo] ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum], ve prospěch zástavního věřitele společnosti [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce], sídlem [adresa] (I) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč (II).

7. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. července 2024, č.j. [spisová značka], rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud konstatoval, že se soud prvního stupně řádně se vznesenou námitkou promlčení žalovanou nevypořádal.

8. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

9. Ze Smlouvy o zastavení nemovitosti č. [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako zástavní věřitel a [jméno FO], r.č. [RČ], bytem [Adresa žalované], jako zástavce. Předmětem této smlouvy bylo zřízení zástavního práva k zajištění veškerých peněžitých pohledávek a jejich příslušenství, které vznikly nebo vzniknou na základě této smlouvy a Smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobcem a [jméno FO], r.č. [RČ]. Zástavní právo vzniklo k nemovitosti – byt č. [číslo] v budově čp. [číslo popisné] v části obce [adresa], na pozemku parc.č. [hodnota] (pozemková parcela) s podílem velikosti [hodnota] na společných částech domu čp. [číslo popisné] v části obce [adresa] na pozemku parc.č. [hodnota] (pozemková parcela) a pozemku parc.č. [hodnota] (pozemková parcela), vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Vklad práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro [adresa], katastrální pracoviště [adresa], sp. zn. [spisová značka], vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum], právní účinky vkladu vznikly ke dni [datum].

10. Ze Smlouvy o provedení veřejné dražby nedobrovolné elektronické ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako navrhovatel a společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] jako dražebník. Předmětem dražby byla bytová jednotka č. [číslo] zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], vymezená v budově č.p. [číslo popisné], zapsané na LV č. [hodnota], stojící na parcele č. [hodnota], zapsané na LV č. [hodnota] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [hodnota] na společných částech bytového domu č.p. [číslo popisné], zapsaného na LV č. [hodnota] a se spoluvlastnickým podílem o velikosti [hodnota] na parcele č. [hodnota] o výměře 426 m2, vedené jako zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na LV č. [hodnota], to vše v k.ú. [adresa], vedeném u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]. S předmětem dražby jsou spojeny práva a závazky, jež jsou žalobci známy, a to zástavní právo smluvní, pohledávka ve výši 3 700 000 Kč a příslušenství, budoucí pohledávky do výše 3 700 000 Kč, které vzniknou do [datum] pro žalobce. Smlouva o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne [datum]. Právní účinky vkladu práva ke dni [datum].

11. Z Protokolu o provedené veřejné dražbě č.j. [číslo jednací] ze dne 17. 9. 2015 soud zjistil, že veřejná dražba nedobrovolná se konala dne 17. 9. 2015, byla zahájena v 15:00 hodin a byla ukončena udělením příklepu v 16:20 hodin. Vydražitelem se stal [jméno FO], [adresa].

12. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 1. 2014, č.j. [spisová značka], soud zjistil, že ve věci žalobce a žalovaného [jméno FO], nar. [Datum narození žalované], bytem [adresa], soud nařídil pro pohledávku ve výši 4 742 689,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 17,85% p.a. z částky 3 368 294 Kč od 25. 1. 2013 do zaplacení soudní prodej zástavy, tj. nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to o bytovou jednotku č. [číslo] (byt) v budově č.p. [číslo popisné], LV č. [hodnota] bytový dům v části obce [adresa] na pozemku parc.č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 426 m2 a příslušný spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti [hodnota] vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa], u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 2. 2014 a vykonatelnosti dne 10. 2. 2014.

13. Z výpisu z Katastru nemovitostí k datu 17. 9. 2015, list vlastnictví: [hodnota], katastrální území [adresa], soud zjistil, že vlastnické právo k jednotce č. [číslo], způsob využití byt, v budově [adresa], č.p. [číslo popisné], LV [hodnota], byt. dům, svědčí [jméno FO], nar. [datum]výši 3 700 000 Kč a příslušenství a budoucí pohledávky do výše 3 700 000 Kč, které vzniknou do [datum], oprávnění pro [Jméno žalobce]., IČO: [IČO žalobce], na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum].

14. Z Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 4. 11. 2015 soud zjistil, že na základě rozhodnutí o povolení vkladu, které vydal Katastrální úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], byl v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] proveden vklad do katastru nemovitostí. Vklad byl proveden dne [datum], a to s právními účinky k 7. 10. 2015. Vklad byl proveden podle listiny: Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby (zák. č. 26/2000 Sb.) – č.j. [číslo jednací]. Byl zrušen stav, že vlastnické právo svědčí osobě [jméno FO], nar. [datum] a jako nový stav bylo zapsáno, že vlastnické právo svědčí osobě [jméno FO].

15. Z výpisu z Katastru nemovitostí k datu 26. 4. 2022, list vlastnictví [hodnota], katastrální území [adresa], soud zjistil, že vlastnické právo k jednotce č. [číslo], způsob využití byt, v budově [adresa], LV [hodnota], byt. dům, svědčí [jméno FO], [adresa]. Na nemovitosti vázne zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu pro pohledávku ve výši 126 250 Kč, oprávnění pro Finanční úřad pro [adresa]. Nabývacím titulem je Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby (zák. č. 26/2000 Sb.) č.j. [číslo jednací] ze dne 29. 9. 2015. Právní účinky zápisu k okamžiku 7. 10. 2015 15:17:

35. Zápis proveden dne [datum].

16. Z výpisu z Katastru nemovitostí k datu 14. 12. 2022, list vlastnictví [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], soud zjistil, že vlastnické právo k jednotce č. [číslo], způsob využití byt, v budově [adresa], LV [hodnota], byt. dům, svědčí [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované] pro pohledávku ve výši 126 250 Kč, oprávnění pro Finanční úřad pro [adresa]. Nabývacím titulem je Rozsudek soudu o určení právního vztahu [spisová značka] ze dne 24. 2. 2022. Právní moc ke dni 15. 3. 2022. Právní účinky zápisu k okamžiku 23. 8. 2022 13:24:

16. Zápis proveden dne [datum].

17. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č.j. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 19. 12. 2016, č.j. [spisová značka], se mění tak, že dražba bytové jednotky č. [číslo] zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], v budově č.p. [číslo popisné] zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], stojící na pozemku parc.č. [hodnota], zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [hodnota] na společných částech domu a pozemku, která se konala [datum] v 15:00 hodin, je neplatná. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 5. 2019.

18. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne 19. 2. 2016, č.j. [spisová značka] ve věci žalobce [Jméno žalobce]., IČ: [IČO žalobce], proti žalovaným [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum], soud zjistil, že směnečný platební rozkaz, vydaný Krajským soudem v [adresa] dne 26. 3. 2013, č.j. [spisová značka], ve znění usnesení ze dne 17. 2. 2016, č.j. [spisová značka], se ponechává v platnosti. Rozsudek nabyl právní moci dne 27. 3. 2017.

19. Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 2. 2017, č.j. [spisová značka], soud zjistil, že žalovaní [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum], podali odvolání proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne 19. 2. 2016 a Vrchní soud v Olomouci rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Žalobcem v tomto řízení byla [Jméno žalobce]. Krajský soud v [adresa] ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v [adresa] dne 26. 3. 2013, č.j. [spisová značka] ve znění usnesení ze dne 17. 2. 2016, č.j. [spisová značka].

20. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení jak zástavního práva, tak zajišťované pohledávky, kterou vznesla žalovaná.

21. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. prosince 2007, je-li v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení přednostně zabýval právě otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým. Je-li totiž vynutitelnost určitého práva odvrácena důvodnou námitkou promlčení, nemůže být již z tohoto důvodu uplatněné právo soudem přiznáno.

22. S ohledem na uzavření Smlouvy o zastavení nemovitostí č. [hodnota] dne [datum] se práva a povinnosti, vyplývající z této smlouvy řídí dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

23. Podle § 100 odst. 2 věty první obč. zák. se promlčují všechna práva majetková, s výjimkou práva vlastnického. Dle věty třetí tohoto ustanovení se zástavní práva nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka. Zástavní právo tedy podléhá promlčení, neboť nejde o majetkové právo, které by bylo – na rozdíl od vlastnického práva – z možnosti promlčení vyloučeno, i když má také věcněprávní povahu. Promlčení zástavního práva se podle ustálené judikatury soudů (například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru, nebo z jiného obchodního závazkového vztahu. Obchodním zákoníkem se řídí pouze promlčení zajištěné pohledávky ze smlouvy o úvěru, nebo jiného obchodního závazkového vztahu. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy) - § 101 obč. zák. Bylo-li však zástavní právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 110 odst. 1 věta první obč. zák.); v případě, že zástavní právo bylo zástavním dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše, promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo, nebo, byla-li v uznání uvedena lhůta k plnění, od uplynutí této lhůty (§ 110 odst. 1 věta druhá obč. zák.). Není-li stanoveno jinak, činí promlčecí doba u pohledávky ze smlouvy o úvěru, nebo z jiného obchodního závazkového vztahu, 4 roky (viz § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu (§ 391 odst. 1 obch. zák.). Promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení, nebo jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí (srovnej § 402 a § 403 odst. 1 obch. zák.). Bylo-li právo uplatněno před promlčením podle § 402 až 404 obch. zák., avšak v tomto řízení nebylo rozhodnuto ve věci samé, platí, že promlčecí doba nepřestala běžet, nicméně jestliže v době skončení takového soudního nebo rozhodčího řízení promlčecí doba již uplynula nebo do jejího skončení zbývá méně než rok, prodlužuje se promlčecí doba tak, že neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skončilo soudní nebo rozhodčí řízení (srovnej § 405 odst. 1 a 2 obch. zák.). Byla-li pohledávka pravomocně přiznána v soudním nebo rozhodčím řízení, promlčuje se dle § 408 odst. 1 obch. zák. za 10 let ode dne, kdy promlčecí doba začala poprvé běžet (srovnej též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

24. S ohledem na to, že dle § 100 odst. 2 věty třetí obč. zák. se zástavní práva nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka, nepostačuje k promlčení zástavního práva toliko marné uplynutí doby určené občanským právem k uplatnění nároku na uspokojení ze zástavy, neboť je třeba, aby marně uplynula také promlčecí doba zajištěné pohledávky; nedošlo-li k promlčení zajištěné pohledávky, nemůže totiž být promlčeno ani zástavní právo.

25. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020, č.j. [spisová značka], z výše citovaných ustanovení v první řadě vyplývá, že promlčení podléhá rovněž zástavní právo, neboť jde o majetkové právo, které z možnosti promlčení nebylo – na rozdíl od vlastnického práva (které má rovněž věcně právní povahu) – vyloučeno. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2007 sp. zn. 21 Cdo 681,682/2006, který byl uveřejněn pod č. 104 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007) se promlčení zástavního práva řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 101 obč. zák.); zástavní právo mohlo být poprvé vykonáno dnem, v němž zástavnímu věřiteli vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy, tedy dnem, v němž je zástavní věřitel podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy, protože dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil. Protože podle ustanovení § 100 odst. 2 věty třetí obč. zák. se zástavní práva nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka, nepostačuje k promlčení zástavního práva toliko marné uplynutí doby určené občanským právem k uplatnění nároku na uspokojení ze zástavy, neboť je třeba, aby marně uplynula také promlčecí doba zajištěné pohledávky; nedošlo-li k promlčení zajištěné pohledávky, nemůže být promlčeno ani zástavní právo, i kdyby jeho předmětem byl majetek jiné osoby než dlužníka této pohledávky (srovnej právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2008 sp. zn. 21 Cdo 888/2007, který byl uveřejněn pod č. 123 v časopise Soudní judikatura, roč. 2008).

26. Jak vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2019, č.j. [spisová značka], tento rozsudek se týkal řízení o určení neplatnosti nedobrovolné dražby, kde žalobcem byl [jméno FO] (současná žalovaná) a žalovaní byli [Jméno žalobce]. (současný žalobce), [právnická osoba]., IČO [IČO] a [jméno FO], nar. [datum], byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 19. prosince 2016, č.j. [spisová značka] tak, že dražba bytové jednotky č. [číslo] zapsané na LV č. [hodnota] pro [adresa], v budově č.p. [číslo popisné] zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], stojící na pozemku parc.č. [hodnota], zapsaného na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [hodnota] na společných částech domu a pozemku, která se konala [datum] v 15:00 hodin, je neplatná. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 5. 2019.

27. Městský soud v Praze v rozsudku (bod 26) mimo jiné uvedl v bodu 17 odůvodnění: „V poměrech souzené věci je nepochybné, že první žalovaná (poznámka soudu: nyní žalobce) jako zástavní věřitelka si neopatřila řádný exekuční titul zavazující žalobce (poznámka soudu: nyní žalovaná) k zaplacení peněžité pohledávky (zajištěné pohledávky), vyvolala jen řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, v němž se pouze osvědčuje zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem, které bylo ukončeno usnesením o soudním prodeji zástavy. Poté však již nevyvolala druhou fázi řízení o soudním prodeji zástavy, tedy nepodala návrh na výkon rozhodnutí prodejem zástavy, případně exekuční návrh, tedy nevyvolala řízení, v němž by povinný (zde žalobce) mohl uplatnit zejména cestou návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) všechny relevantní skutečnosti proti vymáhané pohledávce (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 826/2008, ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3216/2016). Zatímco k podání návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy se získání exekučního titulu nevyžaduje, k veřejné dražbě nedobrovolné je exekuční titul, kterým je dlužníku (zástavnímu dlužníku) uložena povinnost k peněžitému plnění, k zaplacení zajištěné pohledávky, ve prospěch zástavního věřitele, nezbytnou zákonnou podmínkou. Možno tedy souhlasit s žalobcem, že první žalovaná si touto cestou ulehčila situaci, kdy ani neabsolvovala nalézací řízení za účelem získání exekučního titulu, ani exekuční řízení, namísto toho jen na základě usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, které mylně považovala za exekuční titul, přistoupila k dražbě.“.

28. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2012, sp. zn. 21 Cdo 3892/2010 „Při soudním prodeji zástavy je třeba vykládat ustanovení § 112 občanského zákoníku tak, že zástavní věřitel pokračuje řádně v zahájeném řízení, jestliže po právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy (po pravomocném skončení první fáze soudního prodeje zástavy) pokračuje v přiměřené lhůtě v uplatňování svého zástavního práva podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle ustanovení § 251 a násl. o.s.ř., popřípadě podáním návrhu na nařízení exekuce prodejem zástavy podle ustanovení § 37 a násl. ex. Posouzení, zda zástavní věřitel podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem zástavy v přiměřené lhůtě, je vždy závislé na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu. Pokračoval-li zástavní věřitel v soudním prodeji zástavy řádně (v okolnostem případu přiměřené lhůtě) podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem zástavy, znamená to, že promlčecí doba, jejíž běh byl zastaven podáním žaloby o nařízení prodeje zástavy, nezačne znovu běžet dnem právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy a že stavení běhu promlčecí doby bude pokračovat (trvat) až do pravomocného skončení řízení ve druhé fázi soudního prodeje zástavy. Kdyby však zástavní věřitel nepodal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem zástavy v přiměřené lhůtě, začne promlčecí doba (do té doby stavená) znovu běžet dnem následujícím po právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy.“.

29. Pokud po té, co usnesení o soudním prodeji zástavy nabylo právní moci, žalobce nepřistoupil k podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy nebo k podání návrhu na nařízení exekuce prodejem zástavy, promlčecí doba pohledávky zajištěné zástavním právem plynula dále, až nastalo její promlčení. V souladu s obč. zák. dochází k promlčení veškerých práv, a to včetně práva zástavního.

30. Jak vyplývá z usnesení Městského soudu v Praze (bod 26), za promlčení si může žalobce svým postupem a přístupem sám, když vymáhal svoji pohledávku nikoli podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy nebo podáním návrhu na nařízení exekuce prodejem zástavy, nýbrž na základě smlouvy se soukromým subjektem dražbou, která byla rozhodnutím soudu posléze prohlášena za neplatnou a své zástavní právo si nechal dobrovolně zcela vymazat. Není zde tedy dán důvod k obnovení promlčeného zástavního práva.

31. K námitce žalobce, že existuje vykonatelný směnečný platební rozkaz, soud uvádí, že předmětné zástavní právo nezajišťuje směnečnou pohledávku. Jedná se o zajišťovací institut vedle zástavního práva, který se ovšem vzájemně nezajišťuje.

32. Pokud žalobce argumentuje usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. ledna 2024, č.j. [spisová značka], pak soud konstatuje, že toto usnesení se týká soudního prodeje zástavy a toto usnesení běh promlčecí lhůty nestaví.

33. Dne 8. 2. 2013 podal žalobce (zástavní věřitel) vůči žalované (dříve pod jménem a příjmením [jméno FO]) (zástavnímu dlužníkovi) u Obvodního soudu pro Prahu 7 návrh na nařízení soudního prodeje zástavy. Dne [datum] uzavřel žalobce s [jméno FO] Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu žalobce poskytl úvěr ve výši 3 700 000 Kč. K zajištění veškerých pohledávek ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zastavení nemovitosti č. [číslo].

34. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. ledna 2014, č.j. [spisová značka], soud nařídil pro pohledávku ve výši 4 742 689,24 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 17,85% p.a. z částky 3 368 294 Kč od 25. 1. 2013 do zaplacení soudní prodej zástavy, tj. nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to bytovou jednotku č. [číslo] (byt) v budově č.p. [číslo popisné], LV č. [hodnota] bytový dům v části obce [adresa] na pozemku parc.č. [hodnota] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 426 m2 a příslušný spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti 614/12031 vše zapsáno na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa], u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 2. 2014.

35. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, kterým se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze (prodeje zástavy soudem), která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle ustanovení § 251 a násl. o.s.ř., popřípadě podáním exekučního návrhu podle ustanovení § 37 a násl. ex. řádu, která smí být provedena jen prodejem zástavy; je-li prodávanou zástavou nemovitá věc, užijí se na prodej zástavy soudem ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak (srovnej § 338a odst. 1 o.s.ř., § 52 ex. řádu).

36. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem.

37. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020 č.j. 21 Cdo 38/2020-174, v právní teorii ani v soudní praxi nejsou pochybnosti o tom, že ke stavení promlčecí doby podle ustanovení § 112 obč. zák. dochází ode dne, v němž bylo u soudu nebo jiného příslušného orgánu právo věřitelem uplatněno (zahájením řízení nebo připojením se k již zahájenému řízení), až do dne, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, a to za předpokladu, že věřitel v řízení řádně pokračoval. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, přičemž jeho druhá fáze (prodej zástavy soudem) předpokládá pravomocné skončení první fáze (nařízení prodeje zástavy pravomocným usnesením soudu ). Předmětem druhé fáze soudního prodeje zástavy je zpeněžení zástavy (označené ve vykonatelném usnesení o nařízení prodeje zástavy) za účelem dosažení výtěžku, který slouží (bude použit) k uspokojení zajištěné pohledávky a jejího příslušenství; v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení) smí být nařízen je prodej zástavy, o níž to stanoví k výkonu navržené vykonatelné usnesení o nařízení prodeje zástavy, zajištěná pohledávka a její příslušenství mohou být v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení) uspokojovány jen z výtěžku zpeněžení zástavy, označené ve vykonatelném usnesení o nařízení prodeje zástavy a je nepřípustné, aby na základě vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy bylo k uspokojení zajištěné pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení) použito něco jiného než zástava, jejíž prodej soud nařídil v první fázi soudního prodeje zástavy. Při soudním prodeji zástavy tedy zástavní věřitel řádně – v zájmu uspokojení své zajištěné pohledávky – pokračuje v zahájeném řízení nejen tehdy, jestliže svým procesním postupem umožňuje náležitý (úspěšný) průběh řízení o soudním prodeji zástavy, ale pouze v případě, že bez zbytečných průtahů podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh prodejem zástavy a že v této druhé fázi soudního prodeje zástavy svými procesními úkony nebrání vlastnímu prodeji (zpeněžení) zástavy a uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku prodeje (zpeněžení) zástavy. Do druhé fáze nemusí soudní prodej zástavy přejít jen tehdy, jestliže po usnesení soudu o nařízení soudního prodeje zástavy zástavní právo zaniklo, neboť zajištěná pohledávka s příslušenstvím byla splněna nebo z jiného zákonem stanoveného důvodu zanikla.

38. Dále Nejvyšší soud v usnesení (bod 37) uvedl, že při soudním prodeji zástavy je proto třeba vykládat ustanovení § 112 obč. zák. tak, že zástavní věřitel pokračuje řádně v zahájeném řízení, jestliže po právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy (po pravomocném skončení první fáze soudního prodeje zástavy) pokračuje v přiměřené lhůtě v uplatňování svého zástavního práva podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle ustanovení § 251 a násl. o.s.ř., popřípadě podáním exekučního návrhu prodejem zástavy podle ustanovení § 37 a násl. ex. řádu. Posouzení, zda zástavní věřitel podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh prodejem zástavy v přiměřené lhůtě, je vždy závislé na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu. Pokračoval-li zástavní věřitel v soudním prodeji zástavy řádně (v okolnostem případu přiměřené lhůtě) podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučního návrhu prodejem zástavy, znamená to, že promlčecí doba, jejíž běh byl zastaven podáním návrhu na nařízení prodeje zástavy, nezačne znovu běžet dnem právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy a že stavení běhu promlčí doby bude pokračovat (trvat) až do pravomocného skončení řízení ve druhé fázi soudního prodeje zástavy. Kdyby však zástavní věřitel nepodal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh prodejem zástavy v přeměřené lhůtě, začne promlčecí doba (do té doby stavená) znovu běžet dnem následujícím po právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy. V tomto případě se zástavní právo nepromlčí jen tehdy, jestliže promlčecí doba neuplyne do dne, v němž byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh prodejem zástavy; v době od podání návrhu na nařízení prodeje zástavy do právní moci usnesení, kterým byl nařízen prodej zástavy, promlčí doba neběží (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3892/2010). Okolnostmi, které je možné zohlednit při posouzení, zda zástavní věřitel podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh prodejem zástavy v přiměřené lhůtě, jsou z povahy věci pouze takové konkrétní okolnosti, k nimž došlo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy do dne podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučního návrhu a které vypovídají o tom, že zástavní věřitel podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh prodejem zástavy bez zbytečných průtahů.

39. Při posuzování toho, zda žalobce podal v projednávané věci návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, popřípadě exekuční návrhu prodejem zástavy ve vlastnictví žalované (předmětných nemovitých věcí) k uspokojení zajištěné pohledávky ze smlouvy o úvěru bez zbytečných průtahů, soud dospěl k závěru, že žalobce tento návrh v přiměřené lhůtě nepodal, nepodal ho vůbec, místo toho zvolil cestu, že dne [datum], tedy za 15 měsíců po nabytí právní moci usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, uzavřel se společností[Anonymizováno][právnická osoba]. Smlouvu o provedení dražby nedobrovolné č.[číslo] na jejímž základě byla dražebníkem provedena dne [datum] dražba nedobrovolná, která byla následně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č.j. [spisová značka] prohlášena za neplatnou a žalobce si na základě provedené nedobrovolné dražby nechal vymazat zástavní právo k nemovitým věcem.

40. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2012, sp. zn. [spisová značka] desetiletá promlčecí doba zástavního práva platí podle ustanovení § 110 odst. 1 věty první obč. zák., jen jestliže bylo „právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu“. Usnesení o nařízení prodeje zástavy vydané v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za občanského soudního řádu) nepředstavuje rozhodnutí o „přiznání práva“. Pravomocné usnesení o nařízení prodeje zástavy, kterým bylo skončeno řízení o soudním prodeji zástavy jako první fáze soudního prodeje zástavy, není takovým soudním rozhodnutím, které by ve smyslu § 110 odst. 1 věty první obč. zák. způsobovalo, že by se zástavním věřitelem osvědčené zástavní právo promlčovalo až za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

41. V projednávané věci nabylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. ledna 2014, č.j. [spisová značka], o nařízení soudního prodeje zástavy, právní moci dne 6. 2. 2014 a návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, popřípadě exekuční návrh prodejem zástavy žalobce nepodal. Vzhledem k tomu, že žalobce nepochybně nepřistoupil k uplatnění zástavního práva podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, popřípadě podáním exekučního návrhu prodejem zástavy ve lhůtě přiměřené po té, co usnesení o nařízení prodeje zástavy nabylo právní moci, soud v souladu se zákonem dovodil, že po právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. ledna 2014, č.j. [spisová značka] začal plynout zbytek promlčecí doby, jejíž běh byl staven podáním žaloby o nařízení prodeje zástavy ze dne 8. 2. 2013 a celá promlčecí doba tak marně uplynula.

42. Soud dospěl k závěru, že žalobce si neopatřil řádný exekuční titul a nevyvolal druhou fázi řízení, kterou je řízení vykonávací (exekuční). Postup, který žalobce zvolil, nevyvolal důsledky, které by znamenaly stavění promlčecí lhůty. V projednávané věci došlo jak k promlčení zástavního práva, tak zajišťované pohledávky. Jestliže bylo soudem vydáno usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, které nabylo právní moci a žalobce nepodal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, popřípadě nepodal exekuční návrh prodejem zástavy, promlčecí doba zajištěné pohledávky plynula nadále, kromě období od podání žaloby do nabytí právní moci usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, a marně uplynula, a tudíž došlo k promlčení. Pohledávka zajišťovaná předmětným zástavním právem je tak promlčena. Rovněž došlo k promlčení předmětného zástavního práva. Toto promlčení jde pouze k tíži žalobce, a to v důsledku jeho postupu, když vymáhal svoji pohledávku dražbou na základě smlouvy uzavřené se soukromým subjektem, která byla později soudem prohlášena za neplatnou a své zástavní právo si žalobce dobrovolně nechal vymazat. Soud neshledal důvod, proč by mělo dojít k obnovení promlčeného zástavního práva K argumentaci žalobce, že existuje vykonatelný směnečný platební rozkaz, soud uvádí, že předmětné zástavní právo nezajištuje směnečnou pohledávku.

43. Vzhledem k tomu, že soud shledal námitku promlčení vznesenou žalovanou důvodnou, žalobu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku rozsudku.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 137,55 Kč. Tyto náklady sestávají z odměny za právní zastoupení žalované advokátem dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9 300 Kč za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, doplnění odvolání ze dne 18. 6. 2024 proti rozsudku soudu I. stupně, účast na jednání před soudem I. stupně dne 3. 10. 2024), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, doplnění odvolání ze dne 18. 6. 2024 proti rozsudku soudu I. stupně, účast na jednání před soudem I. stupně dne 3. 10. 2024), z náhrady cestovného osobním automobilem značky [Anonymizováno], RZ: [SPZ], za cestu z [adresa] (sídlo advokáta) do [adresa] a zpět, při celkové vzdálenosti 60 km a průměrné spotřebě benzínu Natural 95 5,3 l/100 km, ve výši 457,48 Kč, z náhrady za promeškaný čas podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za 2 započaté půlhodiny po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 z 21% DPH ve výši 2 280,07 Kč.

45. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení za 1 úkon právní služby – porada s klientem, když tento úkon právní zástupce žalované soudu nedoložil.

46. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.

47. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem, soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

Poučení