15 C 66/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , příspěvková organizace, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 050 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne , datum, provedla žalobkyně odtah motorového vozidla RZ: , SPZ, tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu č. , hodnota, ; provozovatelem uvedeného vozidla byl ke dni provedení odtahu žalovaný. Cena za nucené odtahy a parkovné je stanovena příslušným nařízením , Anonymizováno, , přičemž dluh žalovaného je tvořen částkou 1 900 Kč za odtah podle tohoto nařízení a částkou 9 150 Kč za parkovné sestávající z částky 250 Kč za první až třetí den střežení a částky 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den střežení. Celková výše dluhu ke dni podání žaloby tak činila 11 050 Kč s příslušenstvím. Žalovaný na tento dluh dosud neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.

3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, a žalovaný tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

5. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou , Anonymizováno, , adresa, . Předmětem činnosti žalobkyně je dle zřizovací listiny mimo jiné provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie , Anonymizováno, a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání a zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek , Anonymizováno, za odtah a parkovné motorových vozidel (zjištěno z kopie Stejnopisu úplného znění zřizovací listiny ze dne , datum, ). Maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla činí 1 900 Kč, maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí den činí 250 Kč/den a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel od čtvrtého dne až maximálně sto osmdesátý den činí 400 Kč/den (zjištěno z Nařízení , adresa, z r. 2013). Dne , datum, provedla žalobkyně odtah motorového vozidla reg. zn.: , SPZ, , které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti (zjištěno z Protokolu o odtahu vozidla č. , hodnota, ). Žalovaný, který je provozovatelem předmětného vozidla však cenu za odtah vozidla ve výši , částka, ani za parkovné v celkové výši , částka, dosud neuhradil. (Zjištěno z fotokopie osvědčení o registraci vozidla). Předžalobní upomínkou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, vč. dodejky).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Dle § 27 odst. 1 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o silničním provozu“), řidič nesmí zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno.

8. Dle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

9. Dle § 2 Nařízení , Anonymizováno, , adresa, /2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen „Nařízení“) činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den (maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště) činí 400 Kč/den a od sto osmdesátého prvního dne činí 50 Kč/den.

10. Žalobkyně v souladu se svým předmětem činnosti odstranila silniční motorové vozidlo provozované žalovaným, které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti ve smyslu § 27 odst. 1 písm. o) zákona o silničním provozu a umístila jej na odtahové parkoviště. Závazkový vztah mezi účastníky řízení pak vznikl dle § 1723 odst. 1 ve spojení s § 2910 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), tedy na základě jednání žalovaného, který žalobkyni způsobil škodu v podobě nákladů na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Cena za odtah vozidla je pak stanovena příslušným Nařízením o maximálních cenách, platným v době odtahu vozidla, které v § 2 odst. 1 písm. a) stanoví, že cena za úplný nucený odtah činí částku ve výši 1 900 Kč. Dále cena za služby parkovišť odtaženého vozidla na nepřetržitě střeženém parkovišti činí dle § 2 odst. 3 Nařízení za první až třetí i jen započatý den částku ve výši 250 Kč/den a od čtvrtého dne za každý i jen započatý den (maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště) činí 400 Kč/den. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení částky celkem 11 050 Kč představující cenu za jeden nucený úplný odtah vozidla a cenu za službu parkoviště za 24 započatých dnů. Žalovaný však svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil a dnem následujícím po splatnosti dlužné částky se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o pariční lhůtu, tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o.s.ř.).