15 C 7/2020- 62

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Primusovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 2.254 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.254 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 270,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 1.852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.254 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne [datum]. Shora popsaným jednáním tak žalovanému zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění (dále jen„ zákon č. 348/2015 Sb.“), televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za níže specifikované období. Z případných mimořádných plateb žalovaného byly uhrazeny nejstarší dlužné částky. Žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 2.254 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dluh za období [měsíc] [rok] v částce 94 Kč a za období [měsíc] [rok] – [měsíc] [rok] v částce 135 Kč měsíčně. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy [žalobkyně] jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je [žalobkyně] oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil, přestože se žalovaný s výzvou seznámil, či se objektivně s výzvou seznámit mohl. Žalobkyně je oprávněna na základě předpisů práva občanského požadovat úrok z prodlení. Žalobkyně současně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu [datum].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný v období, za které je nárokován televizní poplatek, nevlastnil televizní přijímač, ani jej nedržel ani neužíval a nesplňoval tak definici poplatníka dle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. Dokument„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků“ je toliko vnitřním dokumentem žalobkyně. U žalovaného není ani uvedeno správné datum narození. Žalovanému není zřejmé, že by se přihlašoval k hrazení televizních poplatků jako poplatník. Ve vztahu k poplatku je splatnost výslovně upravena v § 7 zákona. Povinnost k úhradě poplatku vyplývá přímo ze zákona (nikoliv z výzvy k úhradě), jak vyplývá též z ust. § 10 zákona. Výzva od provozovatele vysílání je nezbytným předpokladem k možnosti následného soudního vymáhání takového plnění. Ze spisu se nepodává, že by žalovaný byl řádně vyzván žalobkyní. Spis obsahuje toliko výzvy (u kterých lze navíc pochybovat o jejich řádném doručení) od jiných osob, které k výzvám ani žádnou plnou moc k zastupování nepřiložily. Žalobkyně ani nedodala žádný přehled plateb a žalovaný se proto ani nemůže vyjádřit k tomu, zda, případně jaké platby byly uhrazeny, resp. na úhradu jakých„ dluhů“ byly žalobkyní použity. Žalovanému je známo, že nějaké menší částky byly v minulosti hrazeny, nicméně s ohledem na množství a výši jiných plateb a poplatků těmto nevěnoval větší pozornost. Žalovanému není zřejmé, co žalobkyně hodlá prokazovat dokumentem„ Potvrzení“ vystaveným [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“) a dokumentem„ Přehled [datum] [datum]“. Celá řada písemností nadto nebyla fakticky doručena žalovanému, neboť byla vrácena odesílateli. K předžalobní výzvě z [datum] ani k žádné výzvě od [anonymizováno] nebyla přiložena plná moc ani žádné pověření či zmocnění. Dle ust. § 161 o.z. přitom platí, že kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje. Ani z jednoho dokumentu není zřejmé, že by požadavkům cit. ust. bylo učiněno za dost, když žádný z dokumentů nejenže neobsahuje přílohou pověření či plnou moc, ale ani žádným způsobem blíže pověření či plnou moc nespecifikuje. Rovněž z ust. § 561 odst. 1 o.z. vyplývá, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se zásadně vyžaduje podpis jednajícího. Výzvy od [anonymizováno] neobsahují ani podpis, a dokonce ani uvedení osoby, která za [anonymizováno] jedná. V případě předžalobní upomínky z [datum] je na ní toliko otisk razítka místo podpisu. Dům na adrese [ulice a číslo] ani nemá vlastní STA. [příjmení] bylo možné televizní signál přijímat, muselo by dojít k rekonstrukci, resp. výstavbě vlastní soustavy STA, příp. signál odebírat z jiných zdrojů (kabelová TV, internetová TV). Z vyjádření [jméno] [příjmení], správce v budově [adresa], se kromě toho podává, že v předmětném bytě (ani v celém domě) není možný příjem televizního signálu. Vzhledem k poloze bytu žalovaného a okolní zástavbě nepřipadá v úvahu pokojová anténa. Pominout nelze ani účel poplatků, neboť mají sloužit„ k financování veřejné služby [žalobkyně]“ (viz § 1 zákona). Mezi hlavní úkoly veřejné služby pak mj. patří„ poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“ (viz § 2 odst. 2 písm. a/ zákona). Za situace, kdy zákon předepisuje účelovost poplatků a kdy přitom vztah týkající se úhrady dlužných poplatků a přirážek je soukromoprávním závazkovým vztahem (viz sp. zn. 33 Cdo 3370/2010), je na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že z poplatků je skutečně veřejná služba financována – ergo, že skutečně veřejná služba plní svůj (zákonem stanovený) účel. Tento účel dle názoru žalovaného není naplňován. Žalovaný důvodně pochybuje o objektivitě a nezaujatosti [žalobkyně]. Jeho pochybnosti jsou podpořeny i počtem stížností právě na neobjektivní či zaujaté zpravodajství, směřovaných do [anonymizováno], jakož i tím, že opakovaně zhlédl některé z publicistických pořadů (např. u svých rodičů či na notebooku). Nad rámec shora uvedeného žalovaný namítá, že ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. je protiústavní, neboť byť stát může stanovit povinnost k úhradě poplatků, vč. sankcí za neuhrazení poplatků (zde ve formě tzv. přirážky), vždy musí být bráno na zřetel též ústavně zaručené právo třetích osob vlastnit majetek (zejm. čl. 11 odst. 1 až 4 Listiny). Dle čl. 4. odst. 1 Listiny platí, že „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“ Zákonné kritérium pro vznik poplatkové povinnosti stanovit vlastnictví televizního přijímače – a to bez ohledu na možnost jeho využití, případně na jeho využívání za situace - kdy přitom účelem poplatku má být financování veřejné služby, je spolu s faktem jakým jsou poplatky a přirážky k nim nastaveny, třeba považovat za protiústavní. Dále se žalovaný vyjádřil k otázce náhrady nákladů řízení, kdy poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/2012 s tím, že ač má žalobkyně možnost zabezpečit vymáhání poplatků vlastními silami, využívá k tomu služeb advokátní kanceláře. Tyto spory však zpravidla nejsou po skutkové ani právní stránce nijak složité – a je otázkou, proč správu a výběr televizních poplatků si žalobkyně nezabezpečuje sama. V této věci není náhrada nákladů za právní zastoupení žalobkyně nákladem účelně vynaloženým, ani potřebným k účelnému uplatňování práva, a proto zde není důvod k jejímu přiznání.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně k tvrzení žalovaného, že v předmětném období, které je žalováno pro nezaplacení TV poplatku, neměl televizní přijímač, uvedla, že se jedná o pouhé tvrzení žalovaného, které žalobkyně nemůže ověřit, neboť nemá právo vstupovat do obydlí poplatníků, nicméně se domnívá, že uvedené se nezakládá na pravdě, neboť v předcházejícím období, tj. od roku [rok] žalovaný poplatky hradil, tedy televizní přijímač měl, což vyplývá i z dokumentu s názvem„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků“. Toto tvrzení žalovaného tak žalobkyně považuje za účelové a nepravdivé. K tvrzení žalovaného, že dokument s názvem„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků“ má být toliko vnitřním dokumentem žalobkyně, a že je u žalovaného uvedeno špatné datum narození, uvedla, že potvrzení je skutečně dokumentem žalobkyně, nicméně žalobkyně toto nepovažuje za nikterak neobvyklé. Žalobkyně tímto způsobem eviduje platby i u dalších poplatníků a toto považuje za dostatečné. Takové potvrzení generuje navíc systém [žalobkyně] poté, co se poplatník přihlásil k poplatkům sám prostřednictvím internetového portálu. Pravdivost a regulérnost tohoto důkazu dokládá potvrzení [anonymizováno], kterým si žalobkyně po přihlášení poplatníka ověřila správnost údajů, a které vlastnoručně podepsala ředitelka odboru zpracování centrálních úloh [anonymizováno]. Na této skutečnosti nemůže změnit nic ani fakt, že v datu narození je pravděpodobně písařská chyba. Nadto písařskou chybu s vysokou mírou pravděpodobnosti učinil sám žalovaný při vyplňování formuláře na internetu. Judikatura, kterou žalovaný soudu předestírá, je zjevně nepřiléhavá k případu žalovaného. Žalobkyně žalovaného řádně vyzvala. K námitkám žalovaného ohledně údajné nemožnosti přijímat televizní signál upozornila na skutečnost, že na adrese [adresa] eviduje řadu dalších poplatníků a s tvrzením žalovaného tedy nesouhlasí. Navíc poplatek se neplatí "za signál", ale za držbu televizního přijímače]. Žalovaný dále sporuje nárok žalobkyně na nákladů řízení a dále tvrdí, že poplatky jsou protiústavní, neboť není naplněn její účel. Tato tvrzení dle názoru žalobkyně významně překračují rámec podané žaloby a jsou účelová. Poplatky [žalobkyně] slouží k naplňování veřejné služby [žalobkyně], jak předpokládá litera zákona, a [žalobkyně] veřejnou službu naplňuje a úkoly, které jí stanovuje zákon č. 348/2005 Sb. plní. Žalobkyně podléhá přísnému regulačnímu dohledu, a to hned několika subjektů, které uvedené kontrolují. Nad [žalobkyně] [žalobkyně] vykonává dohled [anonymizováno] České televize. Dále na veřejnoprávní a zároveň i komerční televizní a rozhlasové stanice dohlíží hlavní regulační orgán – [anonymizováno 6 slov] O zpětnou vazbu na plnění veřejné služby se snaží sama žalobkyně, kdy předkládá souhrnné hodnocení plnění úkolů veřejné služby. Takové hodnocení je veřejné a je součástí výroční zprávy o činnosti [žalobkyně], kterou [anonymizována dvě slova] předkládá ke schválení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalobkyně se dále neztotožňuje s názorem žalovaného, že ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. je protiústavní. Média veřejné služby nemohou být ze své podstaty financována stejně jako média komerční – tedy z reklamních výnosů. Proto jejich fungování zajišťuje koncesionářský poplatek, který je hrazen všemi občany, kteří vlastní rozhlasový či televizní přijímač. Pokud jde o otázku nákladů řízení, tak žalobkyně upozornila, že žalovanému zasláním přihlášky k poplatkům [žalobkyně] vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy [žalobkyně] jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je [žalobkyně] oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalobkyně se neztotožňuje s názorem, že by zastoupení advokátem postrádalo smysl za situace, kdy má žalobkyně oddělení vymáhání televizních poplatků. Oddělení vymáhání televizních poplatků řeší agendu vymáhání veškerých poplatků poplatníků [žalobkyně] po celé zemi v předsoudním stadiu. Komunikuje s poplatníky a většinu dluhů se snaží s poplatníky řešit smírnou cestou splátkových kalendářů. Žalobkyně však není sama schopna zabezpečit agendu vymáhání poplatků před soudem, zvlášť za předpokladu, kdy její výzvy k úhradě nezaplacených poplatků zůstávají u dlužníků bez odezvy. Právní zastoupení advokátem pak volí ryze z důvodu efektivnosti ve snaze domoci se svých práv souvisejících s koncesionářskými poplatky právě ve prospěch zajištění prostředků pro naplňování veřejné služby, která slouží všem poplatníkům [žalobkyně]. Vymáhání poplatků je pro žalobkyni zcela zásadní právě z hlediska zajištění financování veřejné služby. Nikdo není nucen koncesionářské poplatky hradit, pakliže nemá TV přijímač, též není nucen hradit, pakliže sdílí domácnost s někým, kdo již koncesionářské poplatky hradí. Náklady řízení pak požaduje žalobkyně v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále též jen„ advokátní tarif“), ve znění účinném od 1.7.2014 (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb.), upravující náklady advokáta na zastoupení ve sporech týkajících se bagatelních pohledávek. Uvedená vyhláška byla novelizována a náklady právního zastoupení doznaly v minulosti výrazných změn a oproti dřívější právní úpravě došlo k jejich razantnímu snížení. Žalobkyně tak požaduje náklady řízení za zcela odpovídající charakteru sporu se žalovaným, zvlášť za předpokladu, že žalovaný mohl projednání před soudem předejít, pokud by dobrovolně svoji poplatkovou povinnost, kterou má žalobkyně za prokázanou, splnil před podáním žaloby. Uhrazením dluhu před podáním žaloby by se úhradě nákladů vyhnul.

4. V podání ze dne [datum] žalovaný reagoval, tak, že považuje za absurdní úvahu žalobkyně, dle které„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků“ vystavené žalobkyní spolu s úhradou poplatků v minulosti má prokazovat, že žalovaný určitě televizní přijímač měl. Dané potvrzení si vystavila sama žalobkyně a žalovaný v minulosti platil celou řadu„ předepsaných“ plateb, aniž by jim věnoval větší pozornost. Jelikož žalobkyně tvrdí, že ono„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků“ je generováno systémem [žalobkyně] poté, co se poplatník přihlásil k poplatkům, pak by žalobkyně měla disponovat též samotným přihlášením se k poplatkům. Pokud dle žalobkyně„ pravdivost a regulérnost“ potvrzení vystaveného žalobkyní má dokázat potvrzení [anonymizováno], tak [anonymizováno] potvrzuje jako„ správné“ očividně nesprávné údaje (co do data narození) uvedené v potvrzení vystaveného žalobkyní. V datu narození žalovaného je objektivně chyba, a to nikoliv písařská. To, že žalobkyně údajně na adrese [adresa žalovaného], eviduje řadu dalších poplatníků, je nerozhodné, neboť je notorietou a známou praxí, že žalobkyně rozesílá výzvy (přihlášky) všem osobám, na které je evidován elektroměr – a to zcela bez ohledu na to, zda vůbec mají možnost příjmu televizního signálu či zda televizní přijímač mají. Žalovaný si je vědom, že poplatek není„ za signál“, ale za držbu televizního přijímače. Je však otázkou, proč by žalovaný držel televizní přijímač za situace, kdy na místě jeho bydliště televizní signál není možné přijímat. Žalobkyně tak požaduje úhradu televizního poplatku, ač žalovaný nemá technickou možnost televizní signál přijímat běžnou cestou, tj. anténou (a to ani kdyby televizní přijímač měl, jakože jej nemá). Žalobkyně pak neprokazuje své tvrzení o naplnění veřejné služby a plnění úkolů. Pokud žalobkyně odkazuje na hodnocení plnění veřejné služby, které je veřejné a je součástí výročních zpráv o činnosti [žalobkyně] schvalovaných [anonymizována tři slova], tak má zřejmě na mysli situaci, kdy ony zprávy o činnosti [žalobkyně] za roky [rok] a [rok] byly schváleny až na konci roku [rok] – přičemž zpráva o činnosti za [rok] (ani za [rok]) ještě schváleny ani nebyly. Právě dříve vznesené námitky žalovaného (které dle žalobkyně významně překračují rámec podané žaloby a jsou prý účelové) měly odraz i to schvalování zpráv, o které se sama žalobkyně opírá. Dle dostupných podkladů„ Sněmovna přijala část návrhu doprovodného usnesení [jméno] [příjmení] ([jméno]). V něm doporučila [anonymizována dvě slova], aby při schvalování rozpočtu [žalobkyně] na příští a další roky důkladně a s péčí řádného hospodáře prověřovala jednotlivé nákladové položky za účelem efektivního využití peněz získaných od koncesionářů.“ Pokud oddělení vymáhání televizních poplatků řeší agendu vymáhání v předsoudním stádiu, pak není žádného legitimního důvodu, proč by toto oddělení (disponujícími tedy jak podklady, tak určitým personálním aparátem) mělo celou agendu předávat advokátní kanceláři. Ostatně pokud by žalobkyně řádně vedla evidenci přihlášek, pak by po právní ani skutkové stránce nešlo o složité věci, ve kterých by právní pomoc měla být jakkoliv nezbytná, neboť jde o žaloby formulářového typu. Žalovaný se dále pozastavuje nad tvrzením žalobkyně, že zastoupení advokátem volí ryze z důvodu efektivnosti. [žalobkyně] zaplatila externím společnostem za správu (vybírání) a kontrolu televizních poplatků během šesti a půl roku více, než 1,06 miliardy Kč. Žalovaný pochybuje, že by náklady na posílení zaměstnanců vymáhacího oddělení (neboť samotné vymáhací oddělení už žalobkyně má) dosáhly takové enormní výše. Dále žalovaný zdůraznil, že k předžalobní výzvě z [datum] ani k žádné výzvě od [anonymizováno] nebyla přiložena plná moc ani žádné pověření či zmocnění. Výzvy od [anonymizováno] neobsahují ani podpis, ani uvedení osoby, která za [anonymizováno] jedná. V případě předžalobní upomínky z [datum] je na ní toliko otisk razítka místo podpisu.

5. V podání ze dne [datum] žalovaný doplnil, že pokud zástupce tvrdí, že je zástupcem, má primárně své oprávnění řádně doložit. Výzva od advokáta [titul] [příjmení] neobsahovala řádný podpis, ani k ní nebyla doložena plná moc prokazující existenci zmocnění. Výzvy od [anonymizováno] k absenci podpisu (kde už nebyl ani obrázek jakoby nahrazující podpis) a absenci plné moci přidaly i absenci uvedení samotné jednající osoby. Označení v podpisové doložce„ Vaše [anonymizováno] oddělení [anonymizováno]“ je nepostačující. Jednak žalovaný [anonymizováno] ani zčásti nevlastní, jednak„ oddělení [anonymizováno]“ stěží může jakkoliv právně jednat. Pokud jde o elektronický podpis na předžalobní upomínce z [datum], tak z elektronické verze spisu je zřejmé, že onen„ podpis“ není skutečným podpisem, ale je jakýmsi barevným obrázkem/objektem vloženým do souboru ve formátu.pdf. Tento„ obrázek“ přitom nelze považovat ani za klasický rukou psaný podpis, ani za zaručený elektronický podpis, ale ani za řádnou náhradu podpisu mechanickými prostředky. K otázce náhrady nákladů řízení dále poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 195/11.

6. V podání ze dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že vztah [žalobkyně] a [anonymizováno] spočívá obecně v tom, že na [anonymizována dvě slova] se mohou poplatníci přihlásit do evidence poplatníků v případě, že chtějí poplatky hradit přes SIPO. Přihlášení probíhá tak, že na [anonymizována dvě slova] vyplní poplatník formulář – přihlášku do evidence poplatníků. Ten odevzdají a na [anonymizována dvě slova] uvedené informace uloží do systému a poplatníkovi se televizní poplatek předepíše v SIPU. Po přihlášení předává [anonymizováno] informace o přihlášení poplatníka [žalobkyně]. Komunikace probíhá v datovém formátu v systému mezi [žalobkyně] [žalobkyně] a [anonymizováno]. Následně předává [anonymizováno] přihlášku [žalobkyně] i ve fyzické podobě. Poplatník se může přihlásit také jako přímý plátce [žalobkyně]. Je možné se přihlásit prostřednictvím fyzického formuláře, který poplatník zašle na adresu [žalobkyně] nebo přes internetové stránky. Přihlášku přes internetový formulář podal v roce [rok] i žalovaný. S ohledem na dobu, která uběhla od přihlášení žalovaného do podání žaloby, nemá žalobkyně přihlášku k dispozici. [žalobkyně] nearchivuje dlouhodobě webové formuláře.

7. Závěrem žalovaný shrnul, že žalovaný v rozhodném období TV přijímač ani nedržel ani neužíval – nesplňoval tedy definici poplatníka dle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Televizní signál není v domě žalovaného možné přijímat, žalovaný nemůže využít okenní anténu, neboť příjmu signálu brání okolní domy, žalovaný nemá ani připojený internet – vlastnit TV přijímač by nedávalo smysl. Vlastnit, držet či užívat zařízení schopné reprodukovat televizní vysílání je přitom podmínkou placení televizního poplatku (viz též nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/2012). Žalovaný se jako poplatník nepřihlásil. Žalovanému nebyla žalobcem zaslána výzva s poučením, na jejímž základě by mohl žalovaný podat čestné prohlášení o tom, že není poplatníkem, ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., nemohl se tedy stát poplatníkem ani na základě skutečnosti, že je odběratelem elektrické energie. Za poplatníka se podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. považuje každý odběratel elektřiny, pokud nestihne tuto skutečnost v zákonné lhůtě rozporovat. Žalovaný má za to, že z důvodu nedodržení lhůty uvedené ve výše uvedeném ustanovení se obyvatelé na stejné adrese mohli stát poplatníky televizního poplatku, aniž by mohli přijímat televizní signál, což může být důvodem, proč žalobce na adrese bydliště žalovaného žalobce eviduje řadu dalších poplatníků. Žalovaný připustil, že je možné, že nějaké platby hradil, ale jelikož se jednalo o drobné platby, nevěnoval jim pozornost – rozhodně si není vědom toho, že by platil konkrétně televizní poplatky. Jelikož se žalovaný k placení televizního poplatku nikdy nepřihlásil, nemohl se dostat do prodlení. I kdyby se však žalovaný poplatníkem stal, předpokladem možnosti následného soudního vymáhání včetně uplatnění úroku z prodlení je zaslání výzvy provozovatele poplatníkovi, ve které by byla stanovena přiměřená lhůta k úhradě (§ 10 zákona č. 348/2005 Sb.). Žalovanému nikdy výzva ve smyslu cit. ustanovení zaslána nebyla. Do spisu jsou založeny pouze výzvy třetích osob, bez oprávnění jednat jménem žalobkyně. Celá řada písemností nadto nebyla fakticky doručena žalovanému, neboť byla vrácena odesílateli. Žalovaný rovněž rozporuje nárok žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně rovněž nepředložila důkaz, že se žalovaný jako poplatník televizního poplatku přihlásil. Dokument„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků“ je vnitřních dokumentem žalobkyně, nikterak neprokazující, že se žalovaný jako poplatník přihlásil. Žalobkyně není veřejnoprávní osobou (viz např. sp. zn. 33 Cdo 3370/2010), její projevy mají tedy soukromoprávní povahu, a je tedy na ní, aby pravost a správnost jí vydané soukromé listiny dokázala (ust. § 565 o.z.). V tomto dokumentu ani nejsou správně uvedeny nacionále žalovaného, což přispívá k nedůvěře ve správnost tohoto dokumentu. Ani dokument„ Potvrzení“ vystavený [anonymizováno], ve kterém se uvádí, že„ údaje uvedené na„ Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – Výpis z evidence [anonymizováno]“ odpovídají vedeným záznamům v databázi, předložený žalobkyní, není důkazem přihlášení žalovaného coby poplatníka televizního poplatku. Nadto [anonymizováno] není osobou oprávněnou potvrzovat skutečnosti pro účely soukromoprávního vztahu. Přehled plateb vytvořený žalobkyní není důkazem ani toho, že měl žalovaný ve vlastnictví či v držení televizní přijímač, ani že se přihlásil k poplatkům. Nanejvýš z nich lze vyvodit, že žalovaný žalobkyni z podnětu žalobkyně zaslal plnění, které je bezdůvodným obohacením žalobkyně. Liknavost žalovaného spočívající v tom, že posílal drobné platby, aniž by myslel na jejich účel, není důkazem ani toho, že měl ve vlastnictví či v držení televizní přijímač, ani že se přihlásil k poplatkům. K předžalobní výzvě z [datum] ani k žádné výzvě od [anonymizováno] nebyla přiložena plná moc ani žádné pověření či zmocnění. Výzvy od [anonymizováno] neobsahují ani podpis, ani uvedení osoby, která za [anonymizováno] jedná. V případě předžalobní upomínky z [datum] je na ní toliko otisk razítka místo podpisu. Nejedná se o podpis, nýbrž o obrázek ve formátu pdf., což je zřejmé z elektronické podoby dokumentu. V případě tohoto obrázku se nejedná ani o mechanický podpis ve smyslu § 561 odst. 1 o.z. Pokud by se mělo jednat o elektronický podpis, jeho náležitosti upravuje z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Z § 5 písm. a/ tohoto zákona vyplývá, že právnická osoba zřízená nebo založená státem musí k podepisování elektronickým podpisem použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým právně jedná.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

9. V Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – Výpis z evidence [žalobkyně] z [datum] je uveden variabilní symbol [žalobkyně] [číslo], jako poplatník je uveden [celé jméno žalovaného] s datem narození [datum] a adresou [adresa žalovaného], s tím, že televizní přijímač byl přihlášen tiskopisem„ Přihláška televizního poplatníka v měsíci [měsíc] [rok] a Potvrzení vytvořila [žalobkyně].

10. Dle potvrzení [anonymizována dvě slova] stvrzuje, že údaje uvedené v Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – Výpis z evidence [anonymizováno] odpovídají vedeným záznamům v databázi s tím, že veškeré údaje poskytnuté poplatníkem jsou převáděny do elektronické podoby a v této formě následně předávány [žalobkyně].

11. Dopisem ze dne [datum] [anonymizováno], oddělení [anonymizováno], sdělila žalovanému, že je pověřena inkasem pohledávek věřitele [žalobkyně] od jeho dlužníků, mezi kterými je uvedena také pohledávka vůči žalovanému s tím, že se jedná o dluh vyčíslený ke dni odeslání této upomínky, a to případně včetně aktuálního příslušenství. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě vzniklého peněžitého závazku. Na pravé straně tohoto dokumentu je uvedeno [číslo]. V příloze dopisu je identifikován daný závazek, a to věřitelem – [žalobkyně], právním důvodem vzniku – evidence TV poplatků (do [měsíc] [rok]), jistinou – 2.444 Kč, úrokem z prodlení – 146,94 Kč, částkou k úhradě – 2.590,94 Kč, možným nárůstem při řešení – 11.890 Kč, údaji pro případnou bezhotovostní úhradu závazku a přehledem nezaplacených předpisů (celkem 17 – jeden v částce 94 Kč splatné [datum] a další v částce 135 Kč se splatností vždy k 15. dni měsíce, a to od [datum] do [datum]) s tím, že celková částka činí 2.254 a úrok činí 146,94 Kč. Namísto podpisu je zde uvedeno„ Vaše [anonymizováno], oddělení [anonymizováno]“. Dle dodejky byla tato zásilka adresovaná žalovanému uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum], neboť adresát nebyl zastižen, a následně vložena do adresátem užívané schránky dne [datum], když adresát si zásilku nevyzvedl ve stanovené lhůtě.

12. Dopisem ze dne [datum] [anonymizováno], oddělení [anonymizováno], sdělila žalovanému, že v předchozí době byl jménem věřitele [žalobkyně] prostřednictvím služby [anonymizováno] informován o existenci výše uvedeného závazku v částce 2.590,94 Kč. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že v případě neuhrazení závazku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto dopisu, bude tento vymáhán soudní cestou. Na pravé straně tohoto dokumentu je uvedeno [číslo]. Namísto podpisu je zde uvedeno„ Vaše [anonymizováno], oddělení [anonymizováno]“. Dle dodejky byla tato zásilka adresovaná žalovanému uložena dne [datum] a následně byla vrácena odesílateli z důvodu nevyzvednutí.

13. Dopisem ze dne [datum] [anonymizováno], oddělení [anonymizováno], žalovaného opětovně vyzvala k úhradě výše uvedeného závazku v částce 2.590,94 Kč. Na pravé straně tohoto dokumentu je uvedeno [číslo]. Namísto podpisu je zde uvedeno„ Vaše [anonymizováno], oddělení [anonymizováno]“. Dle dodejky byla tato zásilka adresovaná žalovanému uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum], neboť adresát nebyl zastižen, a následně vložena do adresátem užívané schránky dne [datum], když adresát si zásilku nevyzvedl ve stanovené lhůtě.

14. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu (dlužných televizních poplatků) vůči [žalobkyně] ke dni [datum] v částce 3.334 Kč ve lhůtě 10 dnů na blíže specifikovaný účet s tím, že pokud dluh neuhradí v požadované lhůtě, bude tento vymáhán soudní cestou. U adresáta (žalovaného) v záhlaví dopisu je uveden [variabilní symbol]. Podpis právního zástupce žalobkyně je nahrazen fotokopií tohoto podpisu. Dle listiny Přehled [datum] [datum] byla tato zásilka označená variabilním symbolem odeslána žalovanému dne [datum].

15. Z přehledu předpisů a plateb televizních poplatků [žalobkyně] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný, označený datem narození [datum] a adresou [adresa žalovaného], přihlášený [datum], hradil na [variabilní symbol] z účtu u [banka] televizní poplatky za jeden přijímač, a to v období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok], a to nepravidelně v různých částkách - v [měsíc] [rok], [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] (vždy 405 Kč), [měsíc] [rok] (2.025 Kč), [měsíc] [rok] (1.755 Kč) a v [měsíc] [rok] (2.471 Kč), a dále pravidelně - od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] v částce 135 Kč měsíčně, od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] v částce 135 Kč měsíčně, od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] v částce 135 Kč měsíčně, od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] v částce 135 Kč měsíčně, od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] v částce 135 Kč měsíčně a v [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] v částce 135 Kč měsíčně.

16. Dle potvrzení o nemožnosti přijímat televizní signál ze dne [datum] (č.l. 33 spisu) [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalovaného], správce domu na adrese [adresa žalovaného], jako správce domu potvrzuje, že dům na adrese na adrese [adresa žalovaného], nemá ani anténu (STA) pro příjem televizního signálu - a není možné tak přijímat ani digitální ani analogový televizní signál, dále že s ohledem na umístění bytu žalovaného v přízemí domu a kvůli okolní zástavbě nepřipadá v úvahu ani instalace pokojové antény, dále že k příjmu televizního signálu by se musela na daném domě vystavět nová STA, případně by se muselo domluvit sdílení STA, která je na vedlejším domě, případně by příjem televizního signálu musel probíhat jinou cestou, např. kabelová TV či přes internetové připojení.

17. Výslech žalovaného soud neprovedl, když k jednání dne [datum], při němž měl být proveden výslech žalovaného, se žalovaný nedostavil s tím, že na svém výslechu netrvá (č.l. 59 spisu).

18. Po takto provedeném dokazování soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu.

19. V daném případě má soud na základě Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků –Výpisu z evidence [žalobkyně] - s variabilním symbolem [žalobkyně] [číslo], v němž je žalovaný označen jménem, příjmením, adresou a správným měsícem a rokem narození (byť je zde nesprávně uveden den jeho narození), a Přehledu předpisů a plateb ze dne [datum] se stejným variabilním symbolem za prokázané, že žalovaný je držitelem televizního přijímače a přihlásil se u [žalobkyně] jako poplatník televizních poplatků v [měsíc] [rok] s tím, že od tohoto období hradil televizní poplatky z účtu [banka] specifikované výše uvedeným variabilním symbolem, a to nepravidelně v různých částkách nebo pravidelně v zákonem stanovených částkách, jak výše uvedeno, a to až do roku [rok]. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, a to prostřednictvím [anonymizováno] shora citovanými výzvami z [datum], [datum] - se stanovením lhůty 10 dnů k její úhradě - a [datum] (které se jejich uložením na poště, případně vhozením do schránky adresáta dostaly do sféry žalovaného – viz § 570 odst. 1 o.z.) a dále prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] (odeslanou žalovanému dne [datum]) se stanovením lhůty 10 dnů k její úhradě, když tyto lhůty jednotlivě i v jejich souhrnu považuje soud za zcela přiměřené (viz § 10 zákona č. 348/2015 Sb.), avšak na tyto žalovaný nikterak nereagoval a předmětný dluh neuhradil. Byť tedy žalobkyně neměla k dispozici samotnou přihlášku poplatníka - žalovaného, když toto logicky vysvětlila tím, že dlouhodobě nearchivuje webové formuláře (který pro přihlášení použil rovněž žalovaný), nemá soud pochyb o tom, že žalovaný se jako poplatník televizního poplatku řádně přihlásil, přičemž námitku žalovaného o nemožnosti přijímat televizní signál dokládanou shora cit. potvrzením [jméno] [příjmení] ze dne [datum] považuje za nerozhodnou, když poplatek se neplatí za signál, ale za držbu televizního přijímače. Žalovaný nikterak nevysvětlil (ani v rámci své výpovědi, kterou nakonec soudu nepodal), proč na opakované výzvy [žalobkyně] nereagoval a svou výše uvedenou obsáhlou obranu u [žalobkyně] před podáním žaloby neuplatnil. Za účelové soud považuje tvrzení žalovaného ve vztahu k platbě televizních poplatků, že menší částky byly v minulosti hrazeny, ale s ohledem na množství a výši jiných plateb jim nevěnoval pozornost, když tyto byly specifikovány výše uvedeným variabilním symbolem [žalobkyně] a rovněž v určitých obdobích hrazeny pravidelně přesnými částkami. K námitce žalovaného ohledně nedostatku doložení pověření či zmocnění, podpisu či uvedení jednající osoby ve vztahu k výzvám od [anonymizováno] soud uvádí, že v předmětných výzvách je v souladu s § 161 o.z. jasně uvedeno a je obecně známou skutečností, že Česká pošta (a v jejím rámci oddělení [anonymizováno]) je pověřena inkasem pohledávek [žalobkyně] (samotná možnost pověření jiné osoby k výkonu činností podle zákona č. 348/2015 Sb. pak vyplývá z ust. § 11 zákona č. 348/2015 Sb.), přičemž podpis jednajícího ([anonymizováno]) na předmětných výzvách je nahrazen mechanickými prostředky („ Vaše [anonymizováno], oddělení [anonymizováno]“) v souladu § 561 odst. 1 o.z., když s ohledem na povahu, obsah a množství daných výzev je nutno takový postup považovat za obvyklý. Chybějící údaj o funkci nebo pracovním zařazení samotné osoby jednající za právnickou osobu nezpůsobuje neplatnost daného právního jednání. Výše uvedené platí i pro předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně, když v této je jasně uvedeno, že [titul] [jméno] [příjmení] jedná v zastoupení [žalobkyně] a jeho podpis je rovněž nahrazen mechanickými prostředky (fotokopie jeho podpisu). Pokud jde o námitky žalovaného ohledně naplnění účelu televizních poplatků (§ 1 zákona č. 348/2005 Sb.) a ohledně protiústavnosti ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb., soud tyto považuje za nedůvodné a pro stručnost odkazuje na výše uvedenou argumentaci žalobkyně v tomto směru (podání ze dne [datum]), s níž se ztotožňuje, se zdůrazněním toho, že zkoumání těchto otázek přesahuje předmět daného řízení, navíc pak v otázce naplnění účelu poplatků se jedná pouze o subjektivní názor žalovaného.

20. S ohledem na výše uvedené, za situace, kdy v řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by za období [měsíc] [rok] (v částce 94 Kč), [měsíc] [rok] až [měsíc] [rok], [měsíc] [rok] až [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] (vždy v částce 135 Kč měsíčně) řádně a včas televizní poplatky zaplatil, byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku televizních poplatků v celkové výši 2.254 Kč žalobkyni zaplatit, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení (§ 7 odst. 2, § 10 zákona č. 348/2005 Sb.), když měsíční platba za televizní poplatek činí 135 Kč. Výše úroku z prodlení je odůvodněna ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužných televizních poplatků, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se období, kdy televizní poplatky nebyly zaplaceny. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku a za určité období poplatky nehradil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu), třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky a jedním režijním paušálem za 300 Kč dle požadavku žalobkyně za úkony žalobkyně po podání návrhu (§ 14b odst. 3, 5 písm. b/, § 11 odst. 1 písm. d/, g/ cit. vyhl. - podání ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], podání ze dne [datum]), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 1.852 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. K námitkám žalovaného ohledně neúčelnosti nákladů řízení podpořeným shora cit. nálezy Ústavního soudu soud dodává, že tato argumentace byla zohledněna právě ve vyhl. č. 120/2014 Sb., kterou byla s účinnosti od [datum] novelizována shora cit. vyhláška č. 177/1996 Sb. a nově bylo zakotveno ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. mířící na tzv. formulářové žaloby o nepatrné částky. Navíc pak žalobkyně za úkony po podání návrhu žádala pouze jeden režijní paušál ve výši 300 Kč + DPH.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

Poučení