15 C 74/2019 - 406

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5, rozhodl soudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovaným: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupen advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 683 925,47 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 683 925,47 Kč s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 683 925,47 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 39 558 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] na nákladech řízení – znalečném částku ve výši 44 966,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro [adresa] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 683 925,47 Kč s příslušenstvím s tím, že při kontrole odběrného místa na adrese [adresa] byl dne 13. 2. 2018 pracovníky žalobkyně zjištěn a zdokumentován odběr elektřiny prostřednictvím třífázové odbočky z neměřené části elektroinstalace. Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon v ustanovení § 51 takový stav definuje jako neoprávněný odběr elektřiny. Neoprávněný odběr je odběr prostřednictvím nelegálního odbočení z distribuční soustavy, které umožnovalo odebírat elektřinu z distribuční soustavy, bez povinnosti žalovaného za odebranou elektřinu platit její cenu. Žalobkyně zdokumentovala odběr elektřiny mimo instalovaný elektroměr v rozsahu cca 10A v každé jednotlivé fázi, a to po odebrání elektroměru a po přerušení dodávky elektřiny. [jméno FO] základě výše uvedených skutečností žalobkyni vznikla škoda. Před samotnou kontrolou odběrného místa byla na odchozí kabel, jehož prostřednictvím byla do předmětného odběrného místa jako jediného distribuována elektřina osazena měřící souprava, a to zařízení na měření a kontrolu odběru elektrické energie PMC-MCU-L-500S-02UR číslo [Anonymizováno]. Tento registrační wattmetr měřil v patnáctiminutových intervalech množství odebírané a spotřebovávané elektřiny, které bylo dodáváno výhradně do nemovitosti žalovaného, a to v období od 23. 1. 2018 až do 13. 2. 2018. Za předmětné období bylo žalovaným z distribuční sítě odebráno celkem 4575 kWh. Dne 13. 2. 2018 byl při kontrole odběrného místa odebrán instalovaný elektroměr číslo W012117, a to se stavem 009822. Celkové množství elektřiny změřené a zaznamenané předmětným elektroměrem za období od 24. 7. 2017 do 13. 2. 2018 bylo 1910 kWh. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný odebíral elektřinu mimo elektroměr, a to velice intenzivně. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně v odběrném místě žalovaného prokazatelně zjistila a zdokumentovala neoprávněný odběr elektřiny realizovaný výhradně v jeho prospěch. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy má dvě možnosti jak stanovit škodu způsobenou realizací neoprávněného odběru elektřiny, určit skutečně vzniklou škodu, nebo náhradu škody určit výpočtem. Vzhledem k absenci měřícího zařízení (elektroměru) a k tomu, že nedošlo mezi konečným zákazníkem a provozovatelem distribuční soustavy k dohodě, zbyla jediná cesta - stanovit výši způsobené škody výpočtem, přičemž způsob výpočtu náhrady škody je stanovený ve vyhlášce MPO č. 82/2011 Sb. Žalobkyně při stanovení náhrady škody vycházela z prokazatelně zjištěných a zdokumentovaných údajů a stanovila výši náhrady škody výpočtem. Součástí vyčíslené náhrady škody byly také uplatněny náklady na zjištění a dokumentaci neoprávněného odběru elektřiny. Přípisem ze dne 14. 2. 2018 vyzvala na základě výše uvedeného žalobkyně žalovaného k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, přičemž součástí tohoto přípisu bylo vyúčtování neoprávněného odběru - faktura. [právnická osoba] v celkové výši 683.925,47 Kč byla stanovena výpočtem. Vzhledem ke skutečnosti, že stanovená náhrada škody nebyla ze strany žalovaného uhrazena, ani na základě upomínky ze dne 13. 4. 2018, nebyly žalobkyni sděleny jakékoliv informace o realizaci neoprávněného odběru elektřiny a ani nebyl ze strany žalovaného učiněn pokus o vyřešení celé záležitosti dohodou, přistoupila žalobkyně k podání žaloby na zaplacení.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává v celém rozsahu, neboť ve věci neoprávněného odběru tento odběr nebyl prokázán. Dne 13. 2. 2018 hlídali s manželkou jeden a půl roční dítě, byly mrazy -10 stupňů, tak měli pronajatých 5 olejových radiátorů na řádné vytopení domu. Když se vypnul proud, který se neobnovil, šel se žalovaný podívat ven. Venku jej oslovil nějaký pán, že chce provést kontrolu měřeného úseku, což mu žalovaný umožnil. Následně prováděli měření, šli se podívat i do domu, kde bylo horkých 5 olejových radiátorů a plynový kotel, který topil na 4 dílky. Následně byly odmontovány elektrické hodiny a rozvodná deska, ale nic se nenašlo. Následně se chtěli jít podívat do sklepa, což jim žalovaný opět umožnil. Zde viděli nové rozvody, které si udělal nájemce a budoucí kupec nemovitosti. Při tomto našli drát, ve kterém byl proud, a usoudili, že je to přívod černého proudu. Pracovník žalobkyně natočil na video, jak je v tomto kabelu proud. [jméno FO] novém rozvodu začali pouštět jističe, o kterých mu řekl nový nájemce, že na ně nemá žalovaný sahat, protože dráty byly obnažené a sklep je vlhký. Následně natočili, jak hlavním vypínačem vypnou proud a znovu jej zapnou. Dále přeměřili příkon do elektrického boileru a příkon k elektrické patroně na topení. Tím usoudili, že tento kabel toto napájí a prohlídka ve sklepě skončila. Žalovaný se bál, že vyhoří. Když to slyšela manželka, odpojila druhé vedení, které má žalovaný ze svého dalšího pozemku. To bylo učiněno z důvodu, že pozemek nevyužívá, ale je osazen hodinami a z důvodu, že část domu pronajímal, tak měl připojenu druhou část domu na druhý elektroměr. Pracovníci žalobkyně o druhém přívodu nevěděli a nehledali jej, ale to byla chyba. Měli tento údajný přívod prověřit a zdokumentovat připojení do sítě. Asi před rokem a půl se dělaly venkovní a zahradní práce, nové terasy a bazén. To dělal nový majitel a při tom se po zahradě rozvedlo i osvětlení. Kudy přesně šly kabely, to však žalovaný nesledoval. Následně šli pracovníci žalobkyně kopat na zahradu. Celkem po příjezdu kopáče bylo vykopáno 6 metrů, pracovníci říkali, že přívod je odborně udělán, je v písku a přikrytý. Nakonec se našla nějaká skříňka. Ke skříňce vedl kabel od rozvodné desky, dále kabel, který byl tažený do sklepa a kabel z bývalého přívodu, který vedl přes zahradu na sloup. Následně odstřihli proud a práci skončili. Neudělali žádný zápis či protokol. Žalovanému dali podepsat pouze formulář na jednom listu. V domě, když není malé dítě, tak plyn vytopí bez problémů celý dům. Přídavné elektrické topení, které je ve sklepě a které není připojeno na elektrické hodiny č. WO [Anonymizováno] a zákaznický účet č. [hodnota] je napojeno na jiný přívod a jiné měřidlo, a to elektrické hodiny č. [Anonymizováno], zákaznický účet [Anonymizováno]. Za obě tato odběrná místa je řádně placeno. Zmiňovaný velký odběr, který byl na počátku měření, byl z 5 olejových radiátorů a byl řádně placen na hodinách č. [Anonymizováno]. Důvod, proč při měření odběr nebyl zaznamenán, byl právě z tohoto důvodu, že termostaty byly stažené a olejové radiátory byly nahřáté. Žalovaný následně kontaktoval pomocníka elektrikáře, který tam dělal novou elektroinstalaci. Ten mu sdělil, že pokud by někdo odmontoval desku ve sklepě, tak by bylo vidět, že kabel nikam nevede. Pokud byl dům odpojen a stále tam šel proud, tak uvedl, že dům byl přeci napájen z druhého přívodu proudu. K černému odběru proudu tak docházet nemohlo, pokud měl žalovaný druhý přívod zapojen přes měřící zařízení. Pokud by byl tento kabel řádně zdokumentován, bylo by zjištěno, že k neoprávněnému odběru nedošlo a nemuselo pak docházet k dalším škodám.

3. Žalobkyně se vyjádřila podáním ze dne 25. 3. 2019, ve kterém uvedla, že tvrzení žalovaného jsou částečně nepravdivá a částečně irelevantní. Popis kontroly odběrného místa žalovaným je nepravdivý a zcela v rozporu s provedenou fotodokumentací, videodokumentací i s obecnými pravidly postupu při zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), výslechem svědků [jméno FO], [jméno FO] a Tomáše Brzoně a výslechem znalců Ing. [Anonymizováno] [Anonymizováno], PhD. a Ing. [jméno FO], PhD a revizním znaleckým posudkem Ing. [jméno FO]. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), neboť skutkový stav byl již dostatečně zjištěn a na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí.

5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

6. Dne 13. 2. 2018 byl na adrese [adresa] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny za přítomnosti žalovaného. [jméno FO] místě byl sepsán Záznam o zjištění neoprávněného odběru elektřiny podle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. a byli přítomni pracovníci žalobkyně, a to [jméno FO], [jméno FO], M. [Anonymizováno] a T. [Anonymizováno]. V Záznamu je uvedeno, že při kontrole odběrného místa bylo zjištěno před elektroměrem č W0121217 připojení neměřené 3fázové odbočky z přívodního vedení. Předřazené pojistky v SP5 na hranici pozemku 3x63A. V době kontroly naměřen aktuální odběr L1-10A, L2-10A, L3-11A mimo elektroměr. Opatření [Anonymizováno] – odběrné místo odpojeno v přípojkové skříni SP5 a zajištěno (prokázáno Záznamem o zjištění neoprávněného odběru elektřiny podle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. ze dne 13. 2. 2018).

7. Z fotodokumentace pořízené v den zjištění neoprávněného odběru dne 13. 2. 2018 je zřejmé, že v zahradě v zemi byla po výkopu nalezena bílá krabice s dvěma kabely na jedné straně a jedním kabelem na straně druhé, pojistková (přípojková) skříň, zdokumentování stavu spotřebičů a měřidel ve sklepě žalovaného (prokázáno fotodokumentací na č.l. 56 – 58 spisu [právnická osoba] – 127 spisu).

8. Ve videozáznamu, pořízeného pracovníky žalobkyně dne 13. 2. 2018, byl pracovníky žalobkyně zdokumentován průběh zásahu při zjišťování neoprávněného odběru v objektu žalovaného [adresa] (prokázáno videozáznamem z 13. 2. 2018).

9. Dopisem ze dne 14. 2. 2018 sdělila žalobkyně žalovanému, že při kontrole elektrické instalace dne 13. 2. 2018 byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny na adrese [adresa] a na základě výpočtu dle § 9 vyhlášky MOP č. 82/2011 za období od 14. 2. 2016 do 13. 2. 2018 stanovila náhradu škody ve výši 683 925,47 Kč a vyzvala žalovaného k její úhradě (prokázáno dopisem ze dne 14. 2. 2018 na č. l. 19 spisu).

10. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 14. 2. 2018 fakturu znějící na částku 683 925,47 Kč s vyčíslením náhrady škody, daně z elektřiny, nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru a výkopové práce se splatností dne [právnická osoba]. 2018 (prokázáno fakturou č. 5112109759 ze dne 14. 2. 2018 na č.l 20 spisu).

11. Žalovaný dopisem ze dne 27. 2. 2018 tvrzení žalobkyně o neoprávněném odběru odmítl a uvedl, že též výpočet spotřeby pro dvě osoby je nadhodnocen (prokázáno dopisem ze dne 27. 2. 2018 na č. l. 11 spisu).

12. Dne 8. 3. 2018 zopakovala žalobkyně žalovanému, že byl za jeho přítomnosti zjištěn pracovníky žalobkyně dne 13. 2. 2018 neoprávněný odběr a náhrada škody byla stanovena na základě § 9 vyhlášky MPO č. 82/2011 výpočtem na částku 683 925,47 Kč, neboť náhrada škody za skutečně odebranou elektřinu nejde zjistit a vyzvala žalovaného k úhradě této částky (prokázáno dopisem ze dne 14. 2. 2018 na č. l. 19 spisu).

13. Žalovaný na tento dopis odpověděl dne 27. 3. 2018 s tím, že dvojčlenná rodina by od 14. 2. 2016, od kdy žalobkyně počítá neoprávněný odběr elektřiny, nikdy nemohla spočtenou spotřebu spotřebovat, když jsou navíc každý rok 3 měsíce mimo republiku. V době zákroku byla spotřeba vyšší z důvodu toho, že měli zapůjčeno 5 olejových radiátorů a dva dny hlídali jeden a půl roční dítě. K tomuto může předložit doklady (prokázáno dopisem ze dne 27. 3. 2018 na č. l. 12 spisu).

14. V dopise ze dne 13. 4. 2018 vyzývá žalobkyně žalovaného k doložení dokladů, prokazující proč by měla být náhrada škody nižší, případně k návrhu dohody (prokázáno dopisem ze dne 13. 4. 2018 na č. l. 51 spisu).

15. Dne 9. 5. 2018 odstoupila žalobkyně od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. 5065401 z důvodu, že žalovaný nezajistil opětovné připojení odběrného místa k distribuční soustavě (prokázáno Odstoupením od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 9. 5. 2018).

16. Na to žalovaný reagoval dopisem ze dne 17. 5. 2018 s tím, že měl za to, že do doby vyřešení neoprávněného odběru, nemůže odběrné místo znovu připojit (prokázáno dopisem ze dne 17. 5. 2018).

17. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 1. 6. 2018 další dopis, ve kterém jej vyzvala, aby uvedl a prokazatelně doložil relevantní informace k posouzení výpočtu náhrady škody (prokázáno dopisem ze dne 1. 6. 2018).

18. Za období od 22. 7. 2015 do 21. 7. 2016 byl žalovaný povinen na fakturu ze dne 28. 7. 2016 uhradit částku ve výši 482 Kč po zohlednění záloh, přičemž spotřeba za toto období byla ve výši 2 032 kWh (prokázáno fakturou ze dne 28. 7. 2016 na č. l. 27 spisu).

19. Za období od 22. 7. 2016 do 24. 7. 2017 byl žalovaný povinen na fakturu ze dne 1. 8. 2017 uhradit částku ve výši 56 Kč po zohlednění záloh, přičemž spotřeba za toto období byla ve výši 2 041 kWh (prokázáno fakturou ze dne 1. 8. 2017 na č. l. 26spisu).

20. Za období od 25. 7. 2017 do 12. 2. 2018 byl žalovaný povinen uhradit na mimořádnou fakturu ze dne 14. 2. 2018, částku ve výši 4 355 Kč po zohlednění záloh Spotřeba za dané období byla 1910 kWh (prokázáno fakturou ze dne 14. 2. 2018 na č. l. 25 spisu).

21. Za období od 13. 2. 2018 do 9. 5. 2018 byl žalovanému stanoven přeplatek ve výši 2 342 Kč vystavením mimořádné (konečné) faktury ze dne 14. 5. 2018, po zohlednění zúčtovaných záloh. Spotřeba za dané období byla 0 kWh (prokázáno fakturou ze dne 14. 5. 2018 na č. l. 80 spisu).

22. Žalovaný si od 9. 2. 2018 do 15. 2. 2018 zapůjčil od společnosti Party nábytek s.r.o. 5 přenosných olejových radiátorů (prokázáno předávacím protokolem ke smlouvě na č. l. 225 spisu).

23. Z plánku – ortofotomapy se schématem distribučního vedení je zřejmý objekt žalovaného v [adresa] a rodinný dům žalovaného v [adresa] a distribuční vedení k oběma objektům (prokázáno plánkem na č.l. 50 spisu a č. l. 180-181 spisu).

24. Mezi žalovaným a panem [jméno FO] byla dne 20. 10. 2014 uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou od 20. 10. 2014 do 31. 12. 2018 s možností odkoupení nemovitosti do konce roku 2018 včetně harmonogramu prací na jednotlivé roky s tím, že při nedodržení dohodnutých prací se nájemní smlouva ruší a nájemce je povinen nemovitost vyklidit (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 20. 10. 2014, předávacím protokolem a harmonogramem prací na č. l. 71 – 74 spisu).

25. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno FO], Ph.D. č. 004-159/20 ze dne 18. 2. 2020, znalce z oboru energetika, elektrotechnika a ekonomika, který si nechal zpracovat žalovaný, kdy předmětem posudku bylo zdokumentování napájení elektřinou ze sítě nn nemovitosti na adrese [adresa], vyplývá, že na základě skutečností zjištěných při místním šetření dne 6. 2. 2020 lze konstatovat, že elektroinstalace v nemovitosti je rozdělena na 2 části, které byly samostatně napájeny ze 2 odběrných míst, a to část z předmětného odběrného místa, pomocí kabelu A, jež je v místě X nasvorkován na původní kabel B a část z odběrného místa „[adresa]“ pomocí kabelu D. Po provedené kontrole zůstala jedna část napájena kabelem D z odběrného místa „[adresa]“. Druhá část byla napojena na tento kabel taktéž, a to pomocí provizorního vedení kabelu C, který z kabelu D napájí další část elektrorozvodů z původního elektroměrového rozvaděče. Tento stav odpovídá zjištěným skutečnostem při místním šetření. Pokud zůstalo při provádění kontroly dne 13. 2. 2018 neodpojené odběrné místo „[adresa]“, tak byla část nemovitosti napájena kabelem označeným D. Připraveným novým kabelem E nebylo možno napájet nemovitost ani její část, neboť kabel nebyl připojen na rozvody. Byl pouze ukončen v připravovaném novém hlavním rozvaděči. Spotřeba elektřiny je vždy individuální dle potřeb odběratele. Např. dle statistického zjišťování lze konstatovat, že průměrná spotřeba elektřiny v roce 2018 činila 3 279 kWh na byt. Jedná se samozřejmě o průměr z dodávek domácností, které představují jak malé bytové jednotky či velké rodinné domy atp. Ale vzhledem ke skutečnosti, že odběratel má průměrnou roční spotřebu elektřiny cca 10 MWh/rok, tedy 3x vyšší než uváděný statistický průměr, nelze tuto hodnotu považovat za podezřele nízkou (prokázáno Znaleckým posudkem Ing. [jméno FO] č. 004-159/20 ze dne 18. 2. 2020 na č. l. 93 spisu a fotodokumentací na č. l. 197 spisu).

26. Ze znaleckého posudku Ing. [Anonymizováno] [Anonymizováno], Ph.D. č. 16/2021 ze dne 31. 5. 2021, znalce z oboru energetika, odvětví elektroenergetika, bylo zjištěno, že z dodané dokumentace nevyplývá, že by nemovitost měla být napájena z jiného odběrného místa, než přípojková skříň u domu [adresa]. Verze žalovaného, že byly sklepní prostory napájeny z odběrného místa [adresa], je málo pravděpodobná, jelikož z přípojkové skříně [adresa] po odebrání elektroměru tekla neměřená elektřina. Částečně existenci dalšího měřeného přívodu do domu [adresa] zpochybňuje sám žalovaný, když označuje dům, po odpojení přívodu z přípojkové skříně [adresa], za neobyvatelný. Krabice, která je vidět letmo na videozáznamu v čase 6:45, může znamenat něměřenou odbočku a tedy i porušení pravidel pro elektrotechniku (ČSN 332130). Zda byla touto odbočkou vedena elektřina z videozáznamu nelze určit. Neoprávněný odběr probíhal mezi hlavní domovní přípojkovou skříní [adresa] a elektroměrovým rozvaděčem. Pro výpočet podle § 9 odst 3) až 8) vyhl. 82/2011 Sb. se ve vyúčtování neoprávněného odběru správně použije hodnota jištění v přípojkové skříni snížená o jeden stupeň, tedy 3x63 A na 3x50 A. Výpočet podle § 9 odst. 3) až 8) vyhl. 82/2011 Sb. lze považovat za správný. Další možností ze strany žalovaného je dodat dostatečné a věrohodné informace pro určení spotřeby podle § 9 odst. 1) a 11) vyhl. č. 82/2011 Sb. (prokázáno Znaleckým posudkem I. [Anonymizováno] [Anonymizováno]., PhD. č. 16/2021 ze dne 31. 5. 2021 na č. l. 143 – 163 spisu).

27. Z Dodatku znaleckého posudku Ing. [jméno FO], Ph.D. č. 004-159/20-D01 ze dne 7. 6. 2022 vyplývá, že lze konstatovat, že na základě provedené analýzy fotografií na obrázcích D01-1 až D01-5, pokud je kabel D napájen z odběrného místa [adresa], tedy je pod napětím, tak z důvodu jeho zaústění do rozvodnic ve sklepě a sepnutí všech jističů, musí být napětí i na těchto prvcích (jističích, svorkovnicích) a musí být tedy měřitelné (resp. indikovatelné pomocí zkoušečky napětí). Při kontrole 13. 2. 2018 po odpojení předmětného odběrného místa, mohlo být naměřeno napětí v nových 2 nástěnných rozvaděčích situovaných ve sklepním prostoru (prokázáno Dodatkem znaleckého posudku znalce Ing. [jméno FO] č. 004-159/20-D01ze dne 7. 6. 2022 na č. l. 226 – 233 spisu).

28. Z revizního znaleckého posudku Ing. [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne 30. 6. 2023, znalce z oboru elektrotechnika, energetika a ekonomika, bylo zjištěno, že přestože lze mít k postupu pracovníků žalobkyně výhrady po formální a metodické stránce jejich zákroku, výsledek jejich práce byl jednoznačně správný. Je zcela proti platným zásadám připojení, aby na neměřené části rozvodu od SP5 do elektroměru byla odbočka, ještě navíc na skrytém místě (v zemi). Ze stavu vedení je přitom zjevné, že tato odbočka je zde mnoho let a byla provedena profesionálně. Sám žalovaný uvádí, že je tento odbočující kabel veden kdesi pod dlážděnou terasou, tudíž zde musel být zakopán ještě před vydlážděním. Postupem pracovníků PRE bylo nade vší pochybnost prokázáno, že touto odbočkou byl prováděn neměřený – tedy neoprávněný odběr. Z pojistek v SP5 mohla elektrická energie postupovat pouze kabelem, který vede pod zahradou – viz foto č.

5. Tento kabel je v zakopané krabici naspojkován na jiný kabel. Jeden z nich vede do elektroměrového rozvaděče. Tudy nemohla energie proudit. Druhý kabel (odbočný) vede do sklepa domu. To je jediná cesta, kudy mohla elektrická energie proudit – neměřenou cestou do sklepa domu. To, že by odběr ve sklepě byl v době zásahu napájen z jiného odběrného místa (z [adresa]) nedává smysl – nevysvětluje to ani to, kam tedy tekl proud okolo 10 A na fázi v době odebrání elektroměru, ani to, že po zásahu byl dům zcela bez elektrické energie. Revizní znalec rozporoval závěr 5. 2. znalce [Anonymizováno], neboť to, že odbočkou procházela neměřená elektřina, je zcela nepochybné. Závěr znalce [Anonymizováno] 5. 5 je dle revizního znalce zmatený, neboť elektroměr registroval správně elektřinu, která jím procházela – tedy legální odběr. Neregistroval ale elektřinu, která do domu procházela přes odbočku z kabelu – tedy neoprávněný odběr. V závěru 5.7 hodnotí znalec [Anonymizováno] spotřebu energie domu, srovnává jí s průměrnou spotřebou domácnosti v obytném domě. V celém soudním spise přitom není vyhodnocena užitná plocha domu, jeho zateplení (či nezateplení), to, kolik v domě žije osob, jaké je jeho vybavení – to vše jsou vlivy, které spotřebu domu ovlivňují zcela zásadně. K posudku znalce [jméno FO] revizní znalec uvedl, že schéma kabelového vedení považuje za chybné. Z fotografií č. 3 a 4. v příloze č. 4 se zdá, že z krabice v zemi vedou pouze 3 kabely, a ne 4, jak uvádí v plánku znalec [Anonymizováno]. Pokud jsou to pouze 3 kabely, tak neexistuje žádné propojení na původní sloup vzdušného vedení. Navíc slabší kabel, kterým teče neměřená elektřina do sklepa, je očividně starý, nemůže se tedy jednat o týž kabel, který znalec [Anonymizováno] označuje jako kabel E v novém rozvaděči na zdi. Znalec [Anonymizováno] hodnotí v odpovědi 3.1 situaci, kdy prováděl místní šeření (v roce 2020) a ne situaci před zásahem PRE dne 13. 2. 2018. Pro to, že tomu bylo i tehdy, žádné důkazy nepředkládá. K odpovědi 3.4 znalec uvedl, že kvůli nesprávné identifikaci kabelů považuje celou odpověď znalce [jméno FO] za zmateční. K odpovědi 3.5 uvedl, že znalec Škopek v odpovědi bez výhrad přejímá a akceptuje návodnou část otázky, a to že dům byl napájen z obou odběrných míst a to, že celý odběr z odběrného místa K Výtopně byl odběrem domu. To, že dům byl v době před zásahem PRE napájen z obou odběrných míst, považuje revizní znalec pouze za možné, ale nikoliv za prokázané. A pokud tomu tak bylo, pak není žádným důkazem prokázáno, že z odběrného místa [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyly napájeny ještě jiné objekty, jejichž odběr by se ze součtu odběrů musel odečíst (podle formulace ve fakturách se jednalo o chatu a zahradu). Spotřebiče ve sklepě byly ale v době zásahu po odejmutí elektroměru napájeny pouze z nelegálního přívodu (odbočky z kabelu) z SP5. Po kontrole byl dům pravděpodobně nějakou dobu bez napájení, později bylo zřízeno napájení z odběrného místa [Anonymizováno] [Anonymizováno] (tedy připojení spotřebičů v domě na tento přívod), jak to dokumentuje obr. č. 4 v posudku znalce [jméno FO]. Znalec [jméno FO] dále ve svém posudku uvedl, že v tomto případě pravděpodobně docházelo k neoprávněnému odběru po mnoho let (podle stavu skříňky s odbočkou a odbočujícího kabelu) i podle toho, že z faktur nelze vysledovat, kdy došlo k významnému poklesu spotřeby – tedy kdy byl elektrokotel zprovozněn a připojen ne neměřenou část rozvodu). Velikost na černo odebírané energie je naopak poměrně dobře známá – je to oněch přibližně 220 kWh denně. To, že do domu proudila zemním kabelem z odbočky v zemi elektřina i po odejmutí elektroměru je zcela nepopiratelný fakt. Způsob výpočtu náhrady škody, který uvádí PRE na str. 19 a 20 soudního spisu je zcela v souladu s dikcí vyhlášky. Vypočtená částka náhrady za neoprávněný odběr ve výši 683 925,47 je správná. Znalec ve svém posudku připustil, že se pracovníci PREdistribuce dopustili řady chyb, a to jak formálních, tak metodických i věcných. Videozáznam by předložen v sestříhaném stavu, což jej činilo téměř nepoužitelným a nevěrohodným, znalec musel v některých případech vycházet z nepřímých důkazů. Z provedené analýzy však vyplývá, že neoprávněný odběr elektrické energie panem [jméno FO] v domě [adresa] byl dostatečně věrohodně prokázán.

29. Z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance žalobkyně, soud zjistil, že u žalobkyně je zaměstnán přes 25 let jako technik. Dne 13. února 2018 prováděli kontrolu u pana [jméno FO], kontrole předcházela plošná akce celé městské části. Dlouho se nemohli dostat k elektroměru pana [jméno FO], který ho měl uvnitř. Následně instalovali wattmetr zhruba 22 dní před touto kontrolou do jeho přípojkové skříně na hranici objektu, kde jsou umístěny hlavní pojistky pro objekt. V této skříni končí jejich distribuční vedení a dále pokračuje vedení zákazníka. Když se dostávali do skříně, tak nemuseli udělat nic, je to jejich skříň, mají klíč, kterým tuto skříň jednoduše otevřou. Skříň byla porostlá břečťanem. Břečťan pouze odchlípli, nevystříhávali jej, aby mohli pootevřít dvířka a dát tam měřák a zase skříň zakryli, aby to nebylo nápadné. Skříň je přibližně 60 cm od země a je 60 cm i vysoká. Tu skříň stačilo otevřít na nějakých 30 cm, aby se tam dostali. Dlouhodobě byl u pana [jméno FO] naměřen vysoký odběr, který nesouhlasil s elektroměrem umístěným uvnitř, a proto tam instalovali wattmetr. Po vyhodnocení údajů z wattmetru zjistili, že elektroměr umístěný uvnitř neregistruje veškerou spotřebu, kterou objekt odebírá.

13. února je pan [jméno FO] pustil dovnitř a oni zjistili, že odběr, který teď šel z té skříně umístěné venku, tak ten elektroměr umístěný uvnitř neměří. Následně zjistili, které spotřebiče jsou napojeny mimo tento elektroměr. Byl to přímotopný elektrický kotel, bojler, nějaká osvětlení, nějaké zásuvky a dále nějaké další rozvody. Ty fungovaly i po demontáži elektroměru. Dále se snažili zjistit, jak jsou spotřebiče napájeny. Po dohodě s panem [jméno FO] zjistili, že v zahradě byla zakopaná krabice, kde bylo nalezeno odbočení, které vedlo k elektroměru, a tím byly napájeny spotřebiče, respektive to vedení vedlo k elektroměru a k těmto spotřebičům. Bylo to takové téčko. Kabel vedl bez přerušení až do sklepa, sice ho neviděli celý, protože vedl pod základy, ale elektřina tím kabelem procházela. Když vykopávali ve večerních hodinách odbočku v zahradě a vypínali celý dům, tak celý dům zhasl. S tím měl pan [jméno FO] problém, protože hlídali malé dítě. V přípojkové skříni tedy vše odpojili a následně svědek vůbec neviděl žádné světlo, nic. Následně zkontrolovali i spotřebiče, ke kterým šel ten neoprávněný odběr a i ty byly bez proudu. Odbočku neoprávněného odběru našli až v té zahradě. Z dopisu pana [jméno FO] následně zjistili, že pan [jméno FO] má druhý pozemek přes silnici a tam byl též elektroměr. Asi po 14 dnech po kontrole se tam jeli podívat a zjistili, že kabel vedoucí z tohoto autovrakoviště je pod mostem odpojený, toto mají i nafocené. V ten den té kontroly, tedy 13. února, to nevěděli. Nicméně když to v přípojkové skříni odpojili, tak vše zhaslo, včetně spotřebičů a neměli tedy důvod něco dál zkoumat. Není možné, aby nemovitost pana [jméno FO] byla napájena z objektu autovrakoviště, tedy z objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť pokud by odpojili elektřinu v přípojkové skříni, tak by dům svítil dál a spotřebiče by fungovaly, pokud by tedy byly v tu dobu napájeny ještě z autovrakoviště. Pokud by spotřebiče byly napájeny z objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno], pak by to celé nešlo vypnout a minimálně část objektu by zůstala svítit. Do přípojkové skříně u objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] se dostali, tato skříň je na hranici tohoto pozemku a tam elektřina procházela. Skříň je přiřazena parcele s autovraky. Šli dál podél hranice, kde viděli gumový kabel a dál u mostu jej našli odpojený od svorek. Dále u pana [jméno FO] našli kabel na hranici pozemku a tam udělali měření a kabel byl bez napětí. Kabel byl volně položený na povrchu, zahrabaný v nějakém kamení. Konec kabelu poté vedl někam na pozemek pana [jméno FO]. Zda to byl ten stejný kabel, který našli pod mostem, to svědek nevěděl. K fotografii v pravém horním rohu na č. l. 58 spisu, svědek uvedl, že tato fotografie dokládá, že u proudu, který protéká tímto jističem, bylo klešťovými ampérmetry naměřeno 3 x 10 A (ampér) a tento totožný proud protéká i přípojkovou skříní, která je umístěna na hranici pozemku a při odpojeném elektroměru napájela tyto spotřebiče, tedy bojler a přímotopný kotel a osvětlení. K fotografiím na č. l. 56 spisu svědek uvedl, že zde je vidět bílá krabice, která byla vykopána při výkopu na zahradě, a tam ten hlavní kabel uprostřed napájel elektroměr a z druhé strany byl přívod krabice z přípojkové skříně a menší kabel na pravé straně šel přímo do sklepa a ten napájel ty spotřebiče. Ten výkop byl poměrně dlouhý, když se dostali ke krabici, tak kolem byla hlína a celkem silné kořeny ořešáku. Není možná varianta, že by tento menší kabel byl u terasy nemovitosti ukončen a byla to pouze příprava na nějaké následné napájení terasy, zahrady apod, protože při kontrole bylo zjištěno, že tímto kabelem prochází elektřina. Kabel u terasy být ukončen úplně nemůže a elektřina do země jít také nemůže, respektive může, ale rozhodně ne v takovém množství a tak symetricky, tedy těch 3x 10 A, jak bylo naměřeno u pana [jméno FO]. Zjistili, že kabel, který našli v zahradě, byl připojený na spotřebiče. Toto je i založené ve spise. Proud může procházet kabelem pouze v případě, že je na konci spotřebič, jinak proud neprochází. Pokud by to byla pouze příprava, jak tvrdí žalovaný a kabel by byl odpojen, pak jím proud neprochází. Nicméně oni ho tam naměřili. Když je tedy na konci kabelu připojen spotřebič, tak proud protéká. Pokud by byl objekt napájen odjinud, pak by tímto kabelem žádný proud neprocházel a oni by našli jiný kabel, který by to napájel, a nic takového tam nenašli. Písemně to zachyceno bylo, a to dvěma grafy, kde je časová osa a svislá je proudová osa. Zaznamenává se proud, který ten den protékal do objektu. Bylo zjištěno, že elektroměr, který je namontovaný v objektu pana [jméno FO], tak za dva roky vykazuje spotřebu přibližně 3,9 tisíc kWh, kdežto wattmetr zaznamenal za období tří týdnů přesně 22 dní čtyři a půl tisíce kWh, tzn., že za tak krátký časový úsek je ta elektřina vyšší, než za dva roky. Stavy elektroměrů jsou skutečné, tzn., pokud je odebírána elektřina, tak elektroměr naměří skutečnou elektřinu a i za těch 22 dní také naměřil skutečný odběr elektřiny. Oni zjistili, že na hranici pozemku byl odběr elektřiny mnohem vyšší, než zaregistroval elektroměr. Ke znaleckému posudku Ing. [jméno FO], str. 11, kde jsou i zakresleny jednotlivé kabely, svědek uvedl, že toto je stav po kontrole, tedy po zjištěném neoprávněném odběru a jeví se mu to tak, že kabel D, který šel z objektu [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], tak napájel část domu, která byla pronajímána a část domu, kde žalovaný bydlel, tak byla napájena z té neměřené krabice. Částečně to tedy bylo napájené elektroměrem a částečně nikoli. Z toho tedy i vyplývá, že žalovaný částečně elektřinu hradil. Odpojení kabelu z autovrakoviště zjistili až 14 dní po kontrole a po zjištění tedy neoprávněného odběru. Nicméně v den kontroly v únoru v prostorách, které žalovaný pronajímal, nikoho neviděl. Po kompletním odpojení nesvítil dům vůbec ani pronajímaná část. V době zákroku se svědek ptal žalovaného na tu část domu, kam je žalovaný nepustil, dál do domu se už nedostali. K videozáznamu z předmětné kontroly dne 13. 2. 2018 svědek uvedl, že při demontáži elektroměru je i na jističi měřen proud, který odebírá elektrický kotel. Je zde vidět 9 A, respektive 9,8 A na této fázi, na další fázi je 10,7 A, následně je zde záběr, kdy pan [jméno FO] něco připojuje do zásuvky. Jakmile tam něco zastrčil, tak se rozsvítilo světlo, tzn., že v tom kabelu bylo také napětí a současně odpojil dvě zásuvky z předmětného kabelu. Ty někam vedly, ale v tuto chvíli, kdy to pan [jméno FO] odpojil, tak jsou bez napětí. Ve chvíli, kdy jeho kolega zkoušečkou projíždí pod jističemi, tak některé jsou pod napětím, to zkoušečka svítí a některé nejsou, např. sporák. To svědek vysvětluje tak, že sporák mohl být napájen z elektroměru a ty ostatní tou odbočkou. To, co je natočeno na tento videozáznam a to, co se odehrává ve sklepě, tak v podstatě všechno je na ten neoprávněný odběr, na tu odbočku, protože v tu chvíli je elektroměr odpojený. [jméno FO] faktuře je uveden hlavní jistič před elektroměrem, který má 25 A, který omezuje proud, který jde do objektu. Hodnota pojistek 63 A, které jsou osazeny v přípojkové skříni na hranici pozemku, tak ty nemají s řádnou fakturací nic společného, je to prvek, který jistí distribuční kabelové vedení. Podle elektroměru nebyla spotřeba vysoká, když za dva roky bylo naměřeno přibližně necelé 4000 kWh, když běžná bytová jednotka nevytápěná elektřinou má spotřebu 2000 kWh za rok, přibližně. K faktuře na č. l. 79 spisu, což je faktura za spotřebu elektřiny [Anonymizováno] [Anonymizováno] za období od 25. 7. 2017 do 12. 2. 2018, tedy přesně do data neoprávněné kontroly, kdy byl zjištěn neoprávněný odběr, svědek uvedl, že za období od 25. 7. 2017 do [právnická osoba]. 2018 byla spotřeba celkem 1910 KW hodin, nicméně žalovaný si vytápěl elektřinou. Svědek na místě zjistil, že elektrický kotel byl připojen na okruh ústředního topení společně s plynovým kotlem a s kotlem na naftu. Nicméně v době, kdy to zjišťovali, tak se topilo elektřinou a to 3x 10 Ampér. Na videozáznamu je zřejmé, že elektřinu odebíral přímotopný kotel. Odběrné místo bylo měřeno 22 dní a po celou dobu je odběr stále stejný, okolo 10 A na fázi, tzn., že spotřebiče byly 22 dní zapojeny tímto způsobem. Na videozáznamu svědek viděl konec kabelu.

30. Z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance žalobkyně, soud zjistil, že byli u žalovaného v zimě, provedli měření v přípojkové skříni, udělali odečet elektroměru, a protože byly rozdílné hodnoty, tak hledali místo, kudy elektřina uniká. Do objektu tedy vcházeli s podezřením na neoprávněný odběr, tzn., v přípojkové skříni byly osazeny klešťové ampérmetry, které tam byly osazeny k měření dlouhodobé spotřeby, ty svědek neosazoval, dělal to, co mu řekli technici. V přípojkové skříni při příchodu naměřili nějaké hodnoty, ta byla volně přístupná venku na ulici. Následně zazvonili na žalovaného, šli k žalovanému na pozemek k elektroměru, kde provedli odečet a porovnali odečet s naměřenými hodnotami. Protože u elektroměru nenašli žádnou odbočku ani poté, co sundali desku za elektroměrem, tak započali výkopové práce, aby našli ten neoprávněný odběr. Museli tedy kopat přibližně 10 -15 metrů a nějakých 80 cm do hloubky, až našli rozbočnou krabici, do které přicházel jeden kabel a odcházely dva kabely. Žalovaný byl po celou dobu přítomen i jim pomáhal. Byl tam značný kořenový prorost, tzn., že po nějakou dobu tam určitě nikdo nekopal. Z krabice tedy vycházely dva kabely směrem k objektu a jeden k přípojkové skříni, kde se rozcházely. Jeden kabel vedl k elektroměru a druhý vedl dovnitř do objektu. Takto to není standardní. Měl by tam být jeden kabel, který vede až ke spotřebičům. Na kabelu zvenku se dá měřit elektřina, a to dotykovou zkoušečkou. Toto udělali a zjistili, že oběma kabely protékala elektřina. Dotyková zkoušečka měří napětí, tzn., že napětí těmi kabely prochází až do doby, než se odpojí výkonové pojistky z přípojkové skříně. Kdyby pouze jeden z těch kabelů byl přípravný kabel, tak by jím elektřina neprotékala. To co zjistili, tak znamenalo, že elektřina teče někam jinam mimo elektroměr. To znamená, že k tomu druhému kabelu by tam musel být ještě druhý elektroměr, který by tu elektřinu zaznamenával. Elektroměr sundával svědek, byl umístěn na fasádě domu. Poté co sundal elektroměr, pokud by to bylo správně zapojeno, tak by v podstatě neměla jít do objektu žádná zátěž, tzn., že by celý objekt měl být bez elektřiny a v přípojkové skříni by se měly naměřit nulové hodnoty, nicméně v přípojkové skříni další hodnoty naměřeny byly. V případě, že by byl objekt napájen odjinud, tak by v přípojkové skříni opět naměřil nuly, pokud by sejmul elektroměr. Svědek zůstal po celou dobu venku, uvnitř si to přebrali již technici, jeho se týkaly pouze práce venku a výkopové práce, uvnitř nic neřešil.

31. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno] soud zjistil, že u žalobkyně je zaměstnán jako technik a žalovaného zná z místa, kde zjistili neoprávněný odběr. Na odběrném místě, tedy v místě bydliště žalovaného probíhala plošná akce, kde zjišťovali neoprávněný odběr elektřiny. Zjistili, že tam je odebíráno větší množství elektřiny. Přibližně tři neděle před tím, než tam přišli provádět tuto kontrolu, tak osadili v přípojkové skříni wattmetry a následně se tam vrátili a prováděli tuto kontrolu. Je to v podstatě další elektroměr jenom v menší podobě, tzn., že zaznamenává odběr elektřiny. Wattmetry jsou kalibrovaná měřidla, která zanášejí hodnoty do počítače, tzn., že přesně potom je vidět, kdy byly ty wattmetry osazeny a kolik naměřily po určitou dobu. U osazování wattmetru být žalovaný nemůže, protože pokud je podezření na neoprávněný odběr, tak se to tam osazuje bez vědomí odběratele, protože jde v podstatě o krádež elektřiny. Přípojková skříň byla porostlá nějakým břečťanem, nějakým způsobem ho odehli a přípojkovou skříň si otevřeli a wattmetry tam osadili. Když tam následně přijeli na kontrolu, tak ten den změřili v přípojkové skříni momentálně protékající proud a následně vyzvali odběratele, tedy pana žalovaného, aby zpřístupnil odběrné místo. Poté šli k elektroměru, který byl umístěn na fasádě objektu. Po ověření protékajícího proudu a zaznamenaného proudu elektroměrem zjistili, že veškerý proud není zaznamenán, což oznámili odběrateli a požádali ho o informaci, kde dochází k úniku proudu. Odběratel neboli žalovaný nejprve tvrdil, že o ničem neví, potom uvedl, že tam asi před dvěma nebo třemi lety elektrikář napojoval nějaké kabely, které měly vést do sklepa. Požádali ho, aby zpřístupnil sklep a ukázal spotřebiče v objektu. Následně, když šli do sklepa, tak zavolali nahoru na kluky, aby vypnuli hlavní jistič před elektroměrem, tudíž vypli i všechny elektrospotřebiče, které jsou připojeny na měřenou část elektroměru. V tu chvíli zjistili, že elektroměr je sice vypnutý, ale spotřebiče, resp. některé spotřebiče fungují dále. Byl to bojler, osvětlení, podomácku vyrobený elektrický přímotopný kotel a další zásuvkové okruhy. Následně provedli dokumentaci toho, které spotřebiče jsou připojeny mimo elektroměr. Posléze se zeptali žalovaného, kde to připojení je, kde je tedy udělána ta odbočka a žalovaný jim poskytl součinnost. To už byli venku a tam hledali odbočení neměřené části a prováděl se výkop přibližně do 60 cm. Při výkopu našli kabel, který vedl z přípojkové skříně do krabice a následně z krabice vedl jeden kabel do elektroměru a druhý kabel vedl k terase a vstupoval pod terasu. Umístění této bílé krabice, která je ve výkopu, rozhodně nedělala [Jméno zainteresované společnosti 0/0] Žalovaný říkal, že se tam před dvěma až třemi lety dělali nějaké přípravné práce, takže to je pravděpodobně z té doby. [jméno FO] žalovaný jim ukazoval trasu, kudy asi vede kabel, nicméně asi po pěti hodinách, kdy jim i zapůjčil lopaty, které mu zlomili, protože země byla zamrzlá, tak nakonec povolali i výkopovou firmu, která to odkopala, a našli tedy tu odbočku neoprávněného napojení. Zjistili tedy, že z přípojkové skříně vedl neměřený kabel do krabice, a z této krabice vedl jeden kabel k elektroměru a jeden mimo elektroměr. Tato situace určitě standartní není, standartní je že vede jeden kabel z přípojkové skříně až k elektroměru. Není možné, že by ten druhý kabel, který nevedl k elektroměru, byl pouze přípravným kabelem pro nějaké budoucí napájení elektřinou, protože zjistili, že i tím druhým kabelem protéká elektřina ke spotřebičům. Ten kabel by tam vůbec neměl být, ani jako nějaká příprava, protože to už je neoprávněný odběr. Protože připojení z neměřené části je již neoprávněným odběrem elektřiny bez ohledu na to, zda jsou na konci připojeny spotřebiče či nikoli. Do neměřené části je zakázáno jakýmkoliv způsobem zasahovat. Když našli tu krabici, tak zjistili, že nejde otevřít, aby bezpečně odpojili ten neměřený kabel, který nevedl do elektroměru, tak museli odpojit elektroměr. Nedokázali by bezpečně odpojit ten neměřený kabel tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví lidí. Žalovaný se poté, co řekli, že musí odpojit elektřinu, rozlítil s tím, že tedy má v objektu malé dítě, pravděpodobně vnuka a říkal, že bude muset objekt opustit a zaplatit si hotel. Následně dodávku elektřiny přerušili. Dovnitř do nemovitosti vpuštěni nebyli, tam kam vpuštěni byli, což byly sklepní prostory, tak tam právě byly spotřebiče, které i po odpojení elektroměru dále fungovaly. Ve sklepních prostorách dokumentovali odběr proudu u spotřebičů, dále napětí v zásuvkových okruzích a potom dokumentovali jednotlivé spotřebiče, které byly připojeny mimo elektroměr. Když elektřinu do objektu vypojili z přípojkové skříně, tak celý objekt zhasnul a nebyl tam žádný přívod elektřiny. Když odpojovali odběrné místo, tak se přesvědčili, že tam elektřina nejde. Když ji odpojili, tak se šli i podívat do sklepa a vše bylo odpojené. Když to odpojili v té přípojkové skříni, tak do nemovitosti žádný proud nešel. Je možné, že ten elektrikář, který kopal v zahradě a cosi tam připojoval, takže to napojil špatně. Netvrdí, že pachatelem je žalovaný nebo že si to udělal žalovaný, nicméně je evidentní, že do nemovitosti šla neoprávněná elektřina. Navíc asi po dvou měsících našli někde pod mostem odpojený kabel. Tento kabel končil někde u silnice pod mostem. V tomto případě to nebylo ani tak, že by byl objekt napájen odjinud, ani jim to žalovaný nesdělil, pokud by jim něco takového sdělil, tak by s tím pracovali. Pokud by hypoteticky byl objekt napájen ještě z nějakého jiného místa, což v tomto případě nebyl a ani to technicky nebylo možné, tak i v případě, že by to tak bylo, tak by část objektu zůstala svítit, ale to se v tomto případě nestalo a celý objekt zhasl. Pak by ani p. [jméno FO] nemusel opouštět nemovitost a nemusel by se rozčilovat, že nemá přívod elektřiny. Není možné, aby objekt byl napájen z jiného odběrného místa, leda, že by tam byly dvě nemovitosti, tzn., bylo by to i v katastru nemovitostí zaneseno jako dvě nemovitosti. Pokud to bylo vedeno pouze jako jedna nemovitost, tak by to žádný distributor nepovolil, aby jedno odběrné místo bylo připojeno ze dvou míst. K fotografii na str. 58 v pravém horním rohu svědek uvedl, že zde je odmontovaný elektroměr, což je ta bílá věc, dále je to ten elektroměr, který byl demontován z fasády, dále zde vidíme klešťové ampérmetry [jméno FO] 1 – [jméno FO]

3. Tyto ampérmetry měří momentální odběr protékajícího proudu, který protéká mimo elektroměr. [jméno FO] 1 vidíme 10 ampér, na [jméno FO] 2 10 ampér a na [jméno FO] 3 9 ampér. Dále zde vidíme zkoušečku napětí, která prokazuje, že tam napětí je, neboť zkoušečka se rozsvítila. Dále zde vidíme přímotopný elektrický kotel podomácku vyrobený, dále expanzní nádobu a připojení kotle zásuvkou „čápovkou“. Dále na fotografii č. l. 58 v levém spodním rohu vidíme elektrický bojler a opět zkoušečku, která svítí, z čehož opět vyplývá, že bojler je připojen na neměřený proud. Dále na fotografii č. l. 58 z druhé strany nahoře vidíme přípojkovou skříň s P5 na hranici pozemku, kde je provedeno jištění z distribuční sítě výkonnými pojistkami. Je zde opět vidět elektroměr pro odběrné místo, které je demontovaný a momentální hodnoty na klešťových ampérmetrech [jméno FO] 1 je 10 ampér, [jméno FO] 2 10 ampér a [jméno FO] 3 11 ampér. To jsou hodnoty naměřené mimo elektroměr, které se v podstatě shodují s měřením ve sklepě. Z toho tedy vyplývá, že objekt odebírá elektřinu, aniž by byla měřená elektroměrem. [právnická osoba] svědek viděl pouze elektrický přímotopný kotel. Viděl ho připojený, je to zdokumentované. Svědek viděl i konec kabelu, který vedl pod terasu, kabel vedl neměřenou elektřinu a byl připojen do přístrojové desky ve sklepě, na které byly osazeny jistící přístroje. Svědek poukázal na fotografii na č. l. 58 spisu v pravém horním rohu, kde je právě vidět přístrojová deska, do které ze shora vede právě tento kabel. Tento kabel vedl dále sklepem někam pod terasu, to bylo zřejmé. Přístrojovou desku ve sklepě odmontovávat nemuseli, neboť viděli, že kabelem vedla neměřená elektřina, neboť elektroměr drželi demontovaný v ruce a současně měřili momentální proud, který protékal z tohoto kabelu. Kabel, o kterém hovoříme, nemusí být stejný s tím kabelem, který vykopali v zemi, neboť může být na trase někde napojen ještě jinde. Mohlo na té trase dojít k nasvorkování na jiný kabel, tzn., že ten přívodní kabel mohl být nasvorkován ještě na jiný kabel s tím, že pořád hovoříme o neměřeném kabelu, který vede do těch spotřebičů. Zcela jasně ale prokázali neoprávněný odběr elektřiny tímto kabelem. Žalovaný zcela evidentně musel vidět, že dochází k odběru elektřiny mimo elektroměr. To znamená, že zde byla odebírána elektřina neoprávněně ve prospěch nemovitosti žalovaného. Ke grafům na č. l. 53 z druhé strany a 54 spisu svědek uvedl, že to jsou přesně grafy naměřené z osazených wattmetrů, kde je zřejmé, že za 22 dnů bylo dle měřených wattmetrů právě odebráno 4 575 kWh, kdežto stav z elektroměru je za období od 24. 7. 2017 do 13. 2. 2018 1 910 kWh. Toto je důkaz pouze toho, že tam docházelo k odběru velkého proudu a oni poté museli jít na místo fyzicky a přesvědčit se, že tam dochází k neoprávněnému odběru. Je to tedy podpůrný důkaz toho, že tam dochází k velkému odběru elektřiny, což následně museli zkontrolovat.

32. Z výpovědi znalce Ing. [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že došlo k neoprávněnému odběru a též, že je nepravděpodobné, že by nemovitost s adresou [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla napájena z místa [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Měřením se dala zjistit spotřeba během toho daného měřeného úseku, nicméně se to nedá vztáhnout na celé období toho neoprávněného odběru, protože v podstatě charakteristika spotřeby odpovídala tomu, že šlo v těch zimních měsících o nějaké vytápění. Za dobu měření žalobkyní se spotřebovalo minimálně 4 575 kWh elektřiny. V letních měsících by spotřeba velmi pravděpodobně nižší byla, nicméně ta škoda, která je ve vyúčtování, tak nevychází z toho měření, ale je to podle pojistek v hlavní domovní kabelové skříni, a na základě této hodnoty a období neoprávněného odběru byla vyčíslena škoda podle vyhlášky s tím, že vyhláška připouští i jinak zjištěnou výši neoprávněného odběru, například odborným odhadem nainstalovaných a provozovaných spotřebičů. Škoda se stanovuje podle § 9 vyhlášky č. 82/2011. Důkazní břemeno dle Ústavního soudu leží na straně odběratele, který musí prokázat, že výpočet je ze strany poskytovatele energií sankční. Výpočet podle vyhlášky funguje tak, že uvažuje za celou dobu neoprávněného odběru, jako by tam byl stálý odběr 20 % předřazeného jištění, v tomto případě 20 % z 50A je 10, tzn. jako by tam za celou dobu neoprávněného odběru bylo odebíráno 10A neustále. Hodnoty naměřené v zimě byly od 10A do 20A v tomto případě tzn., pokud by byl neoprávněný odběr pouze v zimě, pak by to sankční nebylo. Měření prokázalo, že energie, která šla z pojistné skříně za dobu měření, byla výrazně vyšší než množství elektřiny, zaznamenané elektroměrem za výrazně delší období tzn., že v podstatě, to měření, které se provádělo 2 týdny, tak zaznamenalo vyšší odběr elektřiny, než za předchozích 7 měsíců, co znamenával elektroměr. Takto těch 10A bylo uvažováno po celou dobu těch dvou let, kdy je vypočítán neoprávněný odběr, takto s tím ta vyhláška počítá a takto to bylo i za ty 2 roky spočítáno, tzn., žalovaný by musel prokázat, jaké spotřebiče používal, například v průběhu léta a v jaké míře, tzn., například pokud žalovaný používal k ohřevu teplé vody bojler, což bylo zdokumentováno, tak by musel i prokázat např. počet lidí, kteří toto využívali. Např. spotřeba teplé vody je asi 60 litrů na osobu/den, nicméně žalovaný by musel prokázat, že ta škoda neodpovídá těm určitým odstavcům vyhlášky. V době, kdy již byl odinstalován elektroměr [Anonymizováno], bylo na videozáznamu vidět funkční osvětlení, bojler byl nahřátý cirka na polovinu ukazatele, zkoušečka napětí při přiložení na přívodní kabel bojleru se rozsvítila, elektrická topná patrona s klešťovými ampérmetry naměřila spotřebu přibližně 10A v každé fázi, tedy tekl proud do topné patrony. Ve znaleckém posudku znalec nedělal výpočet spotřeby. Pokud je tam odkaz na přímotopy, tak tím myslel olejové radiátory, které žalovaný sám uváděl v dopise pro [Anonymizováno]. Ta spotřeba je principiálně stejná, respektive fyzikální princip je stejný s tím, že tedy olejový radiátor se déle zahřívá a následně zase déle vydává teplo, ale spotřebu mají oba zdroje tepla víceméně stejnou. Elektrokotel je patrný z videozáznamu. Přímo z videozáznamu je zřejmé, že tam byly se zkoušečkou a že elektrokotel byl pod napětím. Když je neoprávněný odběr za hlavním jističem, pak se výpočet dělá dle vyhlášky dle hodnoty hlavního jističe, když je neoprávněný odběr po trase mezi hlavní pojistnou skříní a jističem, tak se výpočet dělá podle hodnoty jištění v hlavní domovní skříni, snížené o 1 stupeň. V daném případě byly pojistky v hlavní pojistné skříni 63A, což snížené o 1 stupeň dělá 50A pro výpočet dle vyhlášky. Z vyúčtování náhrady škody, tak zde je uvedeno 3× 63A a následně pod tím je řádek výpočtu, kde je právě uvedeno 50A x 730 dnů x 0,20, což je těch 20 %, o kterých mluvil x kWh. Registrační wattmetr, který má oproti elektroměru tu funkci, že hodnoty zaznamená po čtvrthodinách, kdežto elektroměr ukazuje aktuální součet odebrané energie. Z hlediska měření odebrané energie za určité období jsou oba přístroje ekvivalentní. Hodnoty z registračního wattmetru stáhl technik žalobkyně a data uložil do databáze. Znalci byly hodnoty poskytnuty ve formátu Microsoft Excel v tabulce a z těch tabulkových hodnot vycházejí i grafy, které jsou ve znaleckém posudku. K žádosti jedné nebo druhé ze stran je možné, že policie na místo přijede. Při hodnocení neoprávněného odběru vycházel znalec z informace, že do objektu tekla elektřina, i když nebyla zaznamenávána elektroměrem. Bylo to seznatelné i z videa, z porovnaných hodnot elektroměru a hodnot spotřeby nezávislého odběru. Bylo naměřeno 4 575 Kwh, nezávislým měřením byla naměřena tato hodnota, která byla vyšší, než hodnota naměřená za období asi půl roku, kdy to bylo necelých 2 000 Kwh. Přístroj byl na dané místo instalován pracovníky [Anonymizováno] [Anonymizováno], kteří k tomu byli vyškoleni. Nikdo není schopen se 100% jistotou říci nebo určit, zda přístroj na fotografii měří správně, pouze z podpůrných informací, že přístroj byl kalibrován, osazen na místo zkušenými pracovníky a že nejsou patrné žádné chyby zapojení, dává pravděpodobnost, že přístroj měřil správně. Hodnoty změřené klešťovými ampérmetry, odpovídají hodnotám naměřeným registračním wattmetrem. Data z měření nevykazovala zjevné podivnosti, nebo něco, co by ukazovalo na chybu měření. Pokud žalovaný uvádí, že dům byl napájen ze dvou odběrných míst, tzn., že napájení z místa [adresa] a napájení z místa [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] bylo uvnitř domu galvanicky propojeno, tak by to s jistotou, nebo téměř s jistotou muselo znamenat to, že by vypadávaly 1 nebo 2 jističe, protože přes galvanické spojení, tedy paralelní připojení dalšího propoje ke stávající distribuční síti, by musely tímto místem protékat vyrovnávací proudy a ty vyrovnávací proudy by mohly přesáhnout hodnotu jištění domovního. Oba objekty měly svou pojistnou skříň. Je možné, že by proud byl odebírán z místa K Výtopně, ale sám žalovaný toto rozporuje, protože tvrdí, že dům byl po odebrání elektroměru neobyvatelný, tedy odpojený od napájení. Znalec neviděl žádný důkaz, který by potvrzoval napojení odběrného místa [Anonymizováno] [Anonymizováno] do domu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ke schématu distribuční soustavy znalec uvedl, že na tom jednodušším bílém schématu je znatelný distribuční transformátor, což je to modré a červené kolečko u parcely číslo 291 a z toho jdou jednotlivé kabely vedení, které jsou podbarvené podle napájecího bodu. Každá barva znamená jiný zdroj. U odběrného místa [Anonymizováno] [Anonymizováno], které je na hranici parcely [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] vede modrá nebo světle zelená linka k distribučnímu transformátoru, kde je toto zakončeno červeným křížkem nebo malým čtverečkem, což znamená, že tam vedení není připojeno, tato linka na druhou stranu vede někam mimo, není uvedený zdroj, kde po cestě je odbočka k odběrnému místu[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Linka je světle modrá nebo světle zelená, což je jiný zdroj, než napájení objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno], do objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno], vede tmavší modrá linka. Na napájecích bodech náhodně kolísá napětí podle zatížení, čím vyšší zatížení, tím je napětí nižší a kolísá právě. To znamená laicky, pokud například soused používá cirkulárku, což je samozřejmě větší zatížení, tak nám bude proud kolísat a bude klesat napětí, pokud je zatížení moc veliké, tak to může vyhodit jistič. Kdyby dva zdroje byly propojené, tedy [Anonymizováno] [Anonymizováno] i [Anonymizováno] [Anonymizováno], pak by přes propoj tekly vyrovnávací proudy mezi dvěma napáječi (transformátory) a ty vyrovnávací proudy by bez problému přesáhly i jmenovitou hodnotu hlavního jističe a téměř s jistotou lze tvrdit, že takové zapojení není možné, nemluvě o tom, že to je v rozporu s připojovacími podmínkami k distribuční soustavě a se zdravým rozumem. Objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl napájen z jiného transformátoru, který není vidět na schématu, objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl napájen z transformátoru, který je zde znatelný, a o kterém mluvil, tedy to modré kolečko.

33. Z výpovědi znalce Ing. [jméno FO] Ph.D., ke schématické zakreslení popisovaných kabelů na č.l. 11 jeho znaleckého posudku, soud zjistil k obrázku číslo 12, že znalec po celé dráze kabelu D nešel, zmapoval ho k hranici pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a k objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] s tím, že když vypli hlavní jistič na objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl bez proudu a zhasl. Toto je zmapování z roku 2020, v té době nebyl objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] napájen z žádného jiného místa. Když prováděl ta měření, tak tam výkop stále byl a viděl v tom výkopu nasvorkování tří kabelů. K fotografii na č.l. 56 spisu, znalec uvedl, že bílá krabička tam byla a byly tam takto ty tři kabely, to znamená dva vpředu a jeden vzadu. Z kabelů bylo patrné, že nebyly nově instalovány, byly na nich pavučiny apod. Z obrázku číslo 5 na č.l. 7 znaleckého posudku je zřejmé přestřižení kabelu D, kdy je na něj napojen kabel C přes svorky a kabel C končil v místě, kde byl původně elektroměr, což je patrné z obrázku číslo 4 vpravo nahoře na č.l. 7 znaleckého posudku. A takto byl kabel C nasvorkován na zbytek rozvodů, takto to tam bylo v roce 2020. Kabel C je na obrázku číslo 4 přiveden na svorkovnici a ze spodu jsou vývody po původním elektroměru, který by měl napájet tuto část. Původně byl přívod přes elektroměr, což značí kabel B a končí na hlavním jističi, což je šedý objekt na obrázku 4. Objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl z části rekonstruován, což znamená levá část při pohledu na vstup do prostoru s tím, že částečně byly připraveny rozvody, což je zřejmé z obrázků 8 až 11, kdy tyto rozvody nebyly pod napětím. Byla to příprava, bylo to součástí rekonstrukce obvodu a na obrázcích je vidět kabel E, který vede do uzavřeného rozvaděče na obrázku číslo 8 a 9. Když tento rozvaděč otevřel, tak je zde vidět ukončení tohoto kabelu na obrázku číslo 10 a 11. Kabel, co šel přímo do sklepa, byl zřejmě kabel E. Kabel E začíná ještě před elektroměrem na trase té přípojkové skříně, která byla naproti objektu a z této ještě vedl kabel [právnická osoba] obrázku je vidět, že napětí mohlo být přivedeno kabelem A do svorkové krabice v zemi, která je na schématu na obrázku číslo 12 posudku označená bodem X a odsud mohl kabel A vést do elektroměru a kabel E byl zakončen ve sklepě v té krabici na obrázcích číslo 8 až 10. Musíme rozlišovat pojem proud a napětí s tím, že elektrický proud vám teče, když je obvod uzavřen, protože kabel E na něj nebylo nic připojeno, tak jím nemůže přitékat proud. To znamená, kabel E není zakončen, aby jím procházel proud, tak jak to bylo zjištěno v tom roce 2020. Kabel D vedl dle znalce z objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] do rozvaděče vpravo na obrázku číslo 8 a odtamtud napájel tu zrekonstruovanou část objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dle znalce, když začala kontrola toho neoprávněného odběru, tak byla část nemovitosti napájena kabelem B, tady ještě toho času byl elektroměr a bere to jako nějakou ideální polovinu označenou 2, zároveň od místa [Anonymizováno] [Anonymizováno] tam byl přiveden kabel D, který napájel toho času druhou část, tady značenou 1. Současně tam byl zaústěn kabel E, který byl svorkován někde na té zahradě a ten kabel E, byl ukončen v tom levém rozvaděči ve sklepě, ten končí, dál se neuplatňuje na napájení toho objektu v tom čase. Z kabelu D mohly být napájeny části objektu a pravděpodobně tím byly napájeny ty nové rekonstruované části. Ale v ten moment to bylo napájeno z toho kabelu D a nebylo to z toho kabelu E, kabel E byl odstřižený. Lze uvažovat, že takto to bylo provizorium. Že to pravděpodobně bylo částečně provozováno, je patrné z fotografií, když některé jističe jsou v poloze zapnuto, některé v poloze vypnuto. Čárkovaně je naznačena situace, která vznikla po odpojení toho elektroměru, kabel B již nemohl napájet nemovitosti a následně byl v tom sklepě přerušen ten kabel D, nasvorkován k němu kabel C, a ten takto kolem objektu, částečně i vnitřkem objektu vedl do rozvaděče původního a znovu napájel část nemovitosti. Od demontáže elektroměru potom kabelem D byly napájeny obě části té nemovitosti. Kabelem D v době té kontroly byla napájena část dané nemovitosti a zároveň kabelem B přes elektroměr druhá část nemovitosti. Tyto dvě části nebyly mezi sebou vodivě spojeny, jednalo se o samostatné okruhy. Například světla byla napájena z jednoho místa a zásuvky z druhého místa. Ale nemohly být mezi sebou spojeny. Nebyl důvod pro jakékoliv vyrovnávací proudy, protože ta dvě místa nebyla spojena. V případě, že by některé spotřebiče zůstaly zapojené i po odpojení elektroměru, tak mohly být napájeny tím kabelem D, z objektu K Výtopně. K fotografiím na č.l. 58 spisu, kde je vidět rozvaděč, který je pod napětím a dále je zde vidět, že po odpojení elektroměru jsou pod napětím i spotřebiče, znalec uvedl, že tyto fotografie k dispozici neměl, nicméně na těch obrázcích se jedná o stejný rozvaděč, jako ve znaleckém posudku na č.l. 9 obrázek číslo 8, ten levý rozvaděč, kam vedl kabel E. Kabel D jako takový jsem v tomto rozvaděči nenašel. Nicméně jsem ho ani v té době nehledal. Pokud máme objekt rozdělen na dvě části a kabel D vedl z objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak v současné době je nasvorkovaný na kabel C, nicméně dříve to mohlo být tak, že vedl z druhé strany do rozvaděče, respektive rozvody napájené z kabele D, kabel D končil v nějaké rozvodnici a z té byly napájeny některé další věci, nebo části rekonstruované instalace. Když byl znalec na místě K Výtopně, tak tam vedl kabel do objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyl žádný jiný odběr, byl to pouze oplocený pozemek. [jméno FO] měl nějakou tabulku spotřeb, za obě odběrná místa, a to několik let dozadu s tím, že na obou dvou místech byly odběry. Větší část byla[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], menší [Anonymizováno] [Anonymizováno] a oba odběry měly být spotřebovány v objektu [Anonymizováno] [právnická osoba] součtu byla spotřeba ve všech těch letech průměrně 10 MWh/rok. Není možné porovnávat spotřebu za 2 měsíce v přípojkové skříni se spotřebou za fakturační období. Ke skutečnostem, kdy ke dni 24. 7. 2017 bylo naměřeno 7 912 KWh, což vyplývá z fakturačního elektroměru, kdežto ke dni 13. 2. 2018 již 9 822 KWh, což bylo také naměřeno na elektroměru, je zřejmé, že za 6 měsíců a přibližně 2 týdny je rozdíl 1 910 KWh a měřící souprava v přípojkové skříni naměřila za období od 23. 1. 2018 do 13. 2. 2018 to je za 22 dní 4 575 KWh, což je 2x tak větší odběr, než zaznamenal elektroměr, za značně kratší časové období, znalec uvedl, že tyto údaje neznal a teď když je zná, tak je zřejmé, že někam musela odcházet elektřina za předpokladu, že jsou přístroje v pořádku. Elektřina se nemohla ztratit, musela se protopit, nebo nějak jinak spotřebovat. Objekt byl vytápěný zemním plynem, neboť z fotografií je vidět i kotel. Elektrokotel znalec neviděl, pouze na kotli byla patrona, ale ta by nevytopila celý objekt. Zadáním znaleckého posudku bylo trasování vnějších kabelů. Znalec trasoval kabel D z objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] v roce 2020, tedy v době, kdy už měl pan [jméno FO] po zásahu elektrikářem objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] napojený. Pokud by z elektroměru u objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl napájen objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak by někde měla být informace o tom, že i při vypnutí vypínače ten objekt může být pod napětím. Z hlediska energetického zákona může odběratel poskytovat elektřinu někomu jinému, nicméně je potřeba to přeúčtovávat, to znamená, z tohoto hlediska by asi bylo na místě to žalobkyni oznámit, ale domnívá se, že nejde o porušení energetického zákona. Pokud žalovaný v tom předmětném období topil olejovými radiátory, tak pak je ta elektřina spotřebována na výrobu tohoto tepla, a olejové radiátory mají spotřebu 1 až 3 KWh. Pracovníci žalované měli odmontovat desku a nafotit přesně, že kabelem prochází proud do spotřebičů, minimálně měli klešťovými ampérmetry změřit, zda tím kabelem prochází proud. Distributor má určit množství neoprávněného odběru elektřiny. Spravedlivé by bylo, to změřit, ale pokud to nelze, tak náhradní způsob je výpočtem, který je metodicky popsán a je to dle jistících prvků a kabeláže. Je to nejméně výhodné pro toho, kdo způsobil neoprávněný odběr. Buď se udělá průměr z předchozích období, anebo ze zjištěných spotřebičů a znalosti jejich užívání. Pokud někdo počítá s elektrokotlem, což bývá největší elektrospotřebič a tento tam fyzicky není, pak je jistě výpočet silně nadhodnocený. Znalec dále uvedl, že tak jak popsal zapojení kabeláže v tom roce 2020, tak má za to, že k neoprávněnému odběru nedocházelo. Pokud však vezme v potaz naměřené hodnoty, které zde byly sděleny, tak lze říct, že rozdíl elektřiny byl někde spotřebován a bez spekulací nemůže říct kde, ale je zde možnost neoprávněného odběru. Kdyby býval byl změřen proud tekoucí kabelem E, tak by se mohla potvrdit či vyvrátit možnost neoprávněného odběru. Znalec dodává, že většinou dělá znalecké posudku pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] a tam je ve většině případů přivolána policie, v podstatě ve všech a tam už vychází z toho, co i policie následně za účasti všech přítomných najde. Pro [Anonymizováno] a [Anonymizováno] to dělá externí firma, které mají tři kamery a od chvíle příjezdu do chvíle odjezdu vše dokumentují.

34. Pokud soud provedl v řízení i další důkazy, pak tyto nehodnotil, neboť z nich nezjistil nic podstatného pro danou věc. Některé odborné důkazy (grafy, kalibrační listy, odběry elektřiny a s tím spojené výpočty spotřeby elektřiny v jednotlivých fakturách, ale i videozáznam a fotodokumentaci) soud nehodnotil, neboť tyto důkazy byly přezkoumány znalci a zejména revizním znalcem, který z nich učinil pro soud relevantní závěr). Na základě provedených důkazů získal soud dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Po zhodnocení všech těchto důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

35. Z provedených důkazů vyplývá následující skutkový závěr, že žalovaný p. [Jméno zainteresované osoby 0/0] na adrese [adresa] neoprávněně odebíral elektřinu, když z neměřené části elektrického vedení vyvedl třífázovou odbočku vedoucí mimo elektroměr do elektroinstalace nemovitosti, kde na zemním kabelu mezi SP5 a elektroměrovým rozvaděčem byla umístěna spojovací krabice s odbočkou. Odbočující kabel vedl do domu. Tím docházelo k odběru elektrické energie bez měření. Zaměstnanci žalobkyně dům monitorovali a provedli kontrolu ve sklepě, při které nalezli i po odebrání elektroměru pod proudem přívod pro elektrokotel domácí výroby, bojler a další spotřebiče a zásuvky, čímž docházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie. Po vyjmutí pojistek a odstřižení kabelu v SP5 byl dům zcela bez elektrické energie. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného, aby uhradil částku ve výši 683 925,47 Kč jako součet částky za neoprávněný odběr elektřiny jako náhrady škody, daně za elektřiny a nákladů na zjištění neoprávněného odběru a provedení fotodokumentace, načež žalovaný nárok na náhradu škody neuznal, neboť si žádného neoprávněného odběru není vědom a škoda se mu zdála vysoká.

36. Podle ust. § 28 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.

37. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb. je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

38. Podle ust. § 51 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

39. Podle ust. § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

40. Podle ust. § 9 odst. 1) vyhl. č. 82/2011 o o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle odst. 2) v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

41. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 25 Cdo 954/2013, za stavu, kdy bylo prokázáno, že došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 energetického zákona, se základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny ani jeho výše neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž se stanoví podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 458/2000 Sb. a vyhláška jej provádějící, tj. v daném případě vyhláška č. 51/2006 Sb., která (stejně jako nynější vyhláška č. 82/2011 Sb. i vyhláška předcházející - č. 297/2001 Sb.) vychází ze zásady, že výše škody se stanoví výpočtem stanoveným vyhláškou, pokud nelze výši škody zjistit měřením nebo z jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru a nedošlo ani k dohodě mezi odběratelem a dodavatelem. Právní názor odvolacího soudu na určení výše škody v případě tzv. neoprávněného odběru elektrické energie, z něhož vychází napadené rozhodnutí, není v rozporu s dosavadní soudní praxí. Jak dovolací soud již uvedl v obdobných případech, práva a povinnosti smluvních stran v jejich závazkovém právním vztahu, jenž byl založen smlouvou o dodávce elektřiny, jsou – kromě smluvního ujednání - upraveny zvláštním právním předpisem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a obsahuje i úpravu výše náhrady za neoprávněný odběr elektřiny.

42. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15, pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená dle prováděcího předpisu k § 51 EnerZ je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Důkazní břemeno přitom v tomto ohledu tíží škůdce. Je na něm, aby prokázal, že vypočtená výše škody podle prováděcích předpisů k energetickému zákonu je nepřiměřeným zásahem do jeho majetkových práv. Ústavní soud použití prováděcích předpisů nevyloučil.

43. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. II. ÚS 304/19, odpovědnost stěžovatele ve vztahu k elektroměru je objektivní, tzn. bez ohledu na to, kdo a jakým způsobem do něj neoprávněně zasáhl s tím, že stěžovateli uložená sankce podle energetického zákona a jeho prováděcích předpisů má funkci nejen kompenzační ale i sankční.

44. Na základě provedených důkazů, zejména ze znaleckého posudku revizního znalce [jméno FO], má soud za prokázané, že dne 13. 2. 2018 byl pracovníky žalobkyně zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, který byl realizován tak, že z neměřené částky elektrického vedení byla vyvedena třífázová odbočka, která vedla mimo elektroměr do elektroinstalace nemovitosti. Neoprávněný odběr umožňoval odběr elektrické energie bez měření. [jméno FO] základě výše uvedených skutečností nedocházelo k měření odebírané elektřiny a žalobkyni tak vznikla škoda. Revizní znalec došel k tomuto jednoznačnému závěru i přes určitá pochybení pracovníků žalobkyně. Nicméně na základě i nepřímých důkazů mohl závěr o neoprávněném odběru elektřiny učinit. Námitka žalobce, že nemohlo dojít k osazení wattmetru v přípojkové skříni, neboť tato byl porostlá břečťanem a určitě by si toho všiml, byla vyvrácena výslechem svědků [Anonymizováno] a [jméno FO], kteří uvedli, že břečťan nevystříhávali, ale pouze odchlípli a osadili wattmetry. Další námitka žalovaného, že objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl napájen z jiného odběrného místa [Anonymizováno] [Anonymizováno], byla vyvrácena jak výslechy svědků, tak znaleckým posudkem znalce [Anonymizováno] i revizního znalce. Pokud pracovníci žalobkyně na závěr odpojili celý objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] od elektrické energie a neměřený kabel odstřihli, objekt zhasl a celý dům zůstal bez elektřiny. V případě, že by část objektu byla napájena z objektu [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], zůstala by část domu pod proudem, což se nestalo. Navíc pokud by žalovaný věděl, že je dům napájen i z jiného místa, jistě by o tom pracovníky žalobkyně informoval, nemusel by řešit náhradní bydlení a stěžovat si, že je dům neobyvatelný a mohl by tam zůstat. Znalec [Anonymizováno] prováděl znalecké zkoumání objektu v roce 2020 ve chvíli, kdy byl dům skutečně napájen ze dvou míst. Zadáním znaleckého posudku bylo pouze trasování vnějších kabelů, což učinil až ke stavu v roce 2020 a nikoli ke stavu před zásahem pracovníků žalobkyně v únoru 2018. Naopak z dalších provedených důkazů vyplývá, že objekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyl v době zásahu dne 13. 2. 2018 ani částečně napájen z objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud by tomu tak bylo, není důvod, proč by se o tom žalovaný pracovníkům žalobkyně nezmínil, pokud věděl, že pracovníci žalobkyně zjišťují neoprávněný odběr energie. Žalovaný soudu předložil nájemní smlouvu, dle které měl být celý objekt pronajat nájemci. V průběhu řízení však žalovaný netvrdil ani nijak neprokazoval, že by dům užíval nájemce. Naopak bylo prokázáno, že žalovaný v domě s manželkou bydlel a jak sám uvedl, pouze na tři měsíce v roce byli v cizině. Soud se tak dál uzavřenou nájemní smlouvou nezabýval, neboť vlastníkem objektu a odběratelem elektřiny byl dle předložených faktur stále žalovaný, což ani žalovaný nijak nesporoval. Námitky žalovaného, že v zahradě a pod terasou byly provedeny změny v rozvodu vedení nájemcem a budoucím novým majitelem, o kterých nevěděl, tak nemohou obstát. Revizní znalec navíc uvedl, že neměřený kabel byl starý a v zemi musel být mnoho let, což opět nesvědčí o tom, že by tam neměřená odbočka byla udělána rok a půl před kontrolou pracovníků žalobkyně, jak uváděl žalovaný ve vyjádření k žalobě z 16. 1. 2019. Soud tak má v řízení jednoznačně za prokázané, že v objektu [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož vlastníkem je žalovaný, došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. V literatuře je dovozováno, že jestliže neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zákon v jakékoliv jeho podobě zakazuje, znamená to, že se jedná o stav protiprávní, zákonem nikoliv aprobovaný. Ten, kdo takový stav navozuje, nebo kdo neoprávněný odběr realizuje, jedná objektivně protiprávně. Z toho plyne zásadní odlišnost dodávky elektřiny při standardním stavu, tedy stavu v souladu s právem, která se řídí převážně smluvními ujednáními mezi odebírajícím zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy a dodávajícím obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny (ujednání jsou obsažena ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny), a dodávky při neoprávněném odběru, která zakládá odpovědnost za protiprávní jednání, tedy zejména odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem.“ (Kořán, J. Energetický zákon: Komentář. ASPI, Wolters Kluwer. Komentář k § 51, bod 13).

45. Žalobkyně vypočítala žalovanému škodu dle § 9 vyhl. č. 82/2011. Výpočet této škody zkoumal jak znalec [Anonymizováno], tak revizní znalec a oba dospěli k závěru, že způsob výpočtu náhrady škody žalobkyní je správný a v souladu s dikcí vyhlášky s tím, že jde o výpočet škody dle vyhlášky pouze za dva roky, kdy dle revizního znalce je velice důvodný předpoklad, že neoprávněný odběr trval déle. Žalovaný v řízení ani k dotazu soudu nesdělil dostatečné a věrohodné údaje k určení spotřeby ani jinak tyto skutečnosti neprokazoval (např. uvedením konkrétních používaných spotřebičů v té době, v jaké míře je používal, kolik osob tyto spotřebiče využívalo apod.), když soudu sám sdělil, že by to pro něj bylo příliš nákladné, když má za to, že žádný neoprávněný odběr neměl. Soud tak vzal výpočet náhrady škody dle závěru znalců za prokázaný.

46. Na základě shora uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními soud uzavírá, že vzhledem k tomu, že v řízení byl prokázán neoprávněný odběr elektrické energie žalovaným a byla též správně vypočítána škoda dle § 9 vyhl. č. 82/2011, přiznal soud žalobkyni výši škody v plném rozsahu.

47. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 683 925 Kč od 26. 4. 2018 do zaplacení, soud rozhodl dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž lhůtu stanovil dle návrhu žalobkyně den po datu splatnosti (25. 4. 2018) stanovené v upomínce ze dne 13. 4. 2018. Tuto upomínku žalovaný prokazatelně obdržel, když na ní dopisem ze dne 17. 5. 2018 odpovídal.

48. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

49. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Procesně úspěšné žalobkyni proto přiznal náhradu nákladů řízení podle § 1 odst. 1 a 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., které jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem ve výši 27 358 Kč a 14 úkony po 300 Kč (výzva k plnění, podání žaloby, písemná podání ze dne 25. 3. 2019, 26. 2. 2020, 24. 9. 2020, 12. 2. 2021, 16. 2. 2022, 12. 10. 2022, 24. 11. 2023, účast na jednání dne 21. 1. 2020, 13. 5. 2020, 29. 9. 2020, 2. 2. 2021 (2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny), 1. 6. 2021, 13. 10. 2021 (2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny), 22. 2. 2022, 26. 4. 2022 (2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny), 30. 6. 2022, 16. 8. 2023, 8. 11. 2023, 13. 12. 2023, 15. 12. 2023 (24 x 300 Kč) v celkové výši 7 200 Kč. Soud k nákladům řízení připočetl dále částku 5 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila jako zálohu na revizní znalecký posudek. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který byl v řízení neúspěšný, má povinnost hradit i náklady, jež byly přiznány znalcům, uložil žalovanému zaplatit i tyto náklady, které hradila žalobkyně (záloha). Náklady řízení v celkové výši 39 558 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). (výrok II.).

50. O povinnosti žalované uhradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 znalečné ve výši 44 966,14 Kč, rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen uhradit státu znalečné za revizní znalecký posudek Ing. [jméno FO] a výslechy znalců Ing. [právnická osoba] Ing. [jméno FO] při jednání soudu, když znalci Ing. [jméno FO] bylo přiznáno znalečné ve výši 40 167 Kč, znalci Ing. [Anonymizováno] znalečné v celkové výši 8 767,99 Kč a znalci Ing. [jméno FO] znalečné v celkové výši 6 031,15, tedy celkem 54 966,14 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil zálohu na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč a žalobkyně též uhradila zálohu na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, odečte se z částky 54 966,14 Kč uhrazené zálohy ve výši 10 000 Kč. Fakticky je tak žalovaný povinen zaplatit na nákladech státu - znalečném částku ve výši 44 966,14 Kč (výrok III.).

Poučení