Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

15 C 80/2020-156

Rozhodnuto 2021-03-19

Citované zákony (8)

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr Janou Moravcovou v právní věci žalobce: ; [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], zastoupen [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem, AK - [ulice a číslo], [PSČ] [obec], proti; žalované: ; [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], zastoupena [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem, AK – [ulice a číslo], [PSČ] [obec], o určení neúčinnosti darovací smlouvy takto:

Výrok

I. Určuje se, že darování nemovitosti darovací smlouvou ze dne [datum], kterou pan [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], daroval spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 k pozemkům par. č. [rok] a parc. č. [rok], jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova], vše [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], žalované, je vůči žalobci právně neúčinné.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 57 821 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal, aby soud určil, že darování nemovitosti darovací smlouvou ze dne [datum], kterou pan [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa] [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce], žalované, je vůči žalobci právně neúčinné. Žalobce odůvodnil návrh tím, že žalobce je věřitel směnky vystavené dne [datum] v [obec] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Za úhradu směnky se jako avalista zaručil mimo jiné pan [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa]. Pohledávka žalobce vůči panu [příjmení] na úhradu směnky je pravomocná a vykonatelná na základě Směnečného platebního rozkazu vydaného [název soudu] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž byl směnečný platební rozkaz ponechán proti panu [jméno] [příjmení] (také označenému jako žalovanému [číslo] ve směnečním řízení) v platnosti v celém rozsahu. Odvolání pana [jméno] [příjmení] proti tomuto rozsudku bylo [název soudu] odmítnuto. Dne [datum] daroval pan [jméno] [příjmení] žalované, [anonymizována dvě slova], darovací smlouvou ideální polovinu pozemků [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce]. Další darovací smlouvou z téhož dne daroval [jméno] [příjmení] žalované pozemky st. parc. [číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení a parc. [číslo] o výměře [výměra] – ostatní plocha, vše [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] Tyto nemovitosti byly jediným majetkem [jméno] [příjmení], ze kterého mohl žalobce uspokojit svou pohledávku. [jméno] [příjmení] daroval tyto nemovitosti [anonymizována dvě slova], aby se vyhnul své povinnosti uhradit dluh žalobci. Převod nemovitostí byl učiněn po vystavení předmětné směnky, dva měsíce před její splatností. Podle § 589 odst. 1 občanského zákoníku, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Jednání [jméno] [příjmení] (darování nemovitostí výše uvedených) zkracuje jeho věřitele – žalobce, neboť [jméno] [příjmení] avaloval směnku, jejímž věřitelem je žalobce, a [jméno] [příjmení] nemá další majetek, ze kterého by se žalobce mohl uspokojit. Podle § 591 občanského zákoníku, neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno [anonymizováno] závazku nebo ohledům slušnosti. K předmětnému právnímu jednání [jméno] [příjmení] a žalované došlo dne [datum], tudíž žalobce podává návrh na zrušení darovací smlouvy mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] včas. Žalobce si totiž vyhradil právo dovolat se neúčinnosti právního jednání z výše uvedené darovací smlouvy prostřednictvím Protokolu o oznámení o výhradě podle § 94d notářského řádu sepsaného [titul]. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Tento protokol o oznámení o výhradě byl žalované doručen dne [datum]. [jméno] [příjmení] darovací smlouvou neplnil ani povinnost uloženou mu zákonem, nebyl to ani příležitostný dar žalované, nešlo zde ani o darování v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, a nešlo o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zkrácení věřitele a snaha uchovat majetek v rukách osoby blízké. Podle § 594 odst. 1 občanského zákoníku, se lze dovolat neúčinnosti právního jednání proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce. S dlužníkem, [jméno] [příjmení], přímo jednala žalovaná a z tohoto důvodu se žalobce domáhá zrušení darovací smlouvy vůči ní.

2. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že žaloba je nedůvodná a napadené právní jednání, tzv. darovací smlouva není postižena neúčinností ve smyslu ust. § 590 ani § 591 občanského zákoníku. Pro posouzení věcí je dle žalované nutné posoudit dvě zásadní otázky, a to zda byl či nebyl dlužníkům úmysl žalované znám ve smyslu ust. § 590 odst. 1 písm. c) a současně, zda se jedná o plnění, kterým by bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti ve smyslu ust. § 591 písm. d) občanského zákoníku. Dle žalované v průběhu řízení jasně vyplynulo, že pan [příjmení] nedaroval předmětné nemovitosti s úmyslem zkrátit žalobce, když jeho motivací bylo především, aby žalovaná mohla pokračovat v péči o svou zahrádku na tomto pozemku a současně, aby zprostředkovaně případně nedělil pozemky pan [příjmení], tedy [anonymizováno] [role v řízení] dlužníka. Pan [anonymizováno] chtěl tímto darem dostát svému mravnímu závazku, když byl vázán závazku slibu ke své umírající matce, že vlastnické právo k tomuto pozemku by mělo náležet žalované, která se o něj společně se svou maminkou po celou dobu vlastnictví pozemků starala. Z provedených důkazů vyplynulo, že dlužník v předmětné době ani nevěděl o existenci směnky, a proto je absurdní uvažovat, že by žalovaná věděla o úmyslu [jméno] [příjmení] zkrátit věřitele, natož aby tomuto jednání napomáhala, když dokonce ani sám [jméno] [příjmení] nemohl mít v úmyslu kohokoliv zkrátit. Žalovaná tedy jednala v dobré víře. Z uvedených důkazů vyplynulo, že žalovaná při přijetí daru nezůstala pouze u povrchní představy, že pan [příjmení] žádné dluhy nemá, ale učinila veškeré myslitelné kroky proto, aby zjistila, zda nemá pan [příjmení] dluhy, které by ji znemožňovaly dar přijmout. Žalovaná se tedy z opatrnosti rozhodla prověřit svého synovce v insolvenčním rejstříku i v Centrální evidenci exekucí, a to i přesto, že neměla žádný důvod o motivaci daru jakkoliv pochybovat. V obou rejstřících však neměl pan [příjmení] žádné záznamy a žalovaná tak neměla důvod jakkoliv pochybovat o dobrých úmyslech pana [příjmení], jehož motivací bylo pouze splnit to, na čem byla žalovaná dohodnuta již se svou sestrou a současně splnit to, co pan [příjmení] slíbil své umírající matce. Navíc pan [příjmení] žalovanou ubezpečil, že žádné takové dluhy neexistují, respektive že pan [příjmení] neměl o nich alespoň vědomosti. Ze spisu [název soudu] sp.z. [spisová značka] v žádném případě nevyplývá, že by se pan [příjmení] jakkoliv aktivně zapojoval do údajného domlouvání obou aktérů tohoto rozhovoru a tvrzení žalovaného je tak nutné označit za zcela nepravdivé. Pan [anonymizováno] v žádném případě se nesnažil domluvit s panem [příjmení] věřitele zkrátit. To, že by se pan [příjmení] snažil domluvit s panem [příjmení] a věřitele zkrátit nevyplývá v žádném případě ani z protokolu o podání [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] ani z jiných dokumentů předložených protistranou. Pan [anonymizováno] výslovně uvádí, že„ [jméno] [příjmení] ….někdo něco nezaplatil….“ Jedinou informací, kterou pan [příjmení] od pana [příjmení] měl, bylo to, že by údajně mohlo dojít ke stržení peněž z účtu pana [příjmení]. Je nutno zdůraznit, že dobré úmysly pana [příjmení] potvrzuje i to, že peněžní prostředky na účet po chvíli vrátil. Nelze pominout to, že výpovědí pana [příjmení] i výpovědí zaměstnanců žalobce vyplývá, že pan [příjmení] byl s žalobcem domluvený, že uvedený dluh zaplatí do [datum]. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplývá, že se pan [příjmení] tvářil tak, že to může zaplatit. Jak měl tedy pan [příjmení] tušit (i kdyby o dluhu věděl), že při uzavírání darovací smlouvy dne [datum] dluží prostředky třetí osobě, když v té době byli všichni (včetně žalobce, žalované i pana [příjmení]) v dobré víře, že dluh bude uhrazen? Z těchto důvodů žalovaná je přesvědčena, že žaloba je nedůvodná a navrhuje žalobu zamítnout.

3. Žalobce setrval na svém stanovisku, že v řízení bylo prokázáno (směnečným platebním rozkazem [název soudu] sp.zn. [spisová značka] a rozsudkem [název soudu] sp.zn. [spisová značka]), že je věřitelem směnečné pohledávky vůči panu [jméno] [příjmení] na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Obě tato rozhodnutí jsou pravomocná a vykonatelná a obě jsou založena na směnce vystavené dne [datum] [právnická osoba] k zajištění jejích závazků na úhradu kupní ceny zboží, které odebrala od žalobce, přičemž tato směnka byla avalována žalovaným. Jak bylo prokázáno znaleckými posudky vypracovanými, jak ve směnečném řízení, tak v souběžně probíhajícím [anonymizována dvě slova] ve věci, podpis pana [příjmení] na této směnce je pravým podpisem, stejně jako jeho podpis na prohlášení avalisty. [právnická osoba] od žalobce odebrala zboží v hodnotě takřka [anonymizována dvě slova]. Kč, jehož kupní cenu nezaplatila. Ačkoliv jsou obě uvedená rozhodnutí [název soudu] pravomocná a vykonatelná již rok, do dnešního dne nebylo panem [příjmení] ani jinými žalovanými na jejich dluh zaplaceno ničeho. Všichni žalovaní navíc vystupují jako zcela nemajetné osoby, včetně pana [příjmení]. Nicméně pan [příjmení] jako nemajetná osoba vystupuje až poté, kdy se veškerého majetku, který měl ještě počátkem roku [rok], zbavil. Tento majetek, který je předmětem tohoto řízení, je tedy jediným majetkem, ze kterého může žalobce dosáhnout alespoň částečného uspokojení své vykonatelné pohledávky. [příjmení] k uplatnění pohledávky vůči [právnická osoba] začal žalobce činit počátkem roku [rok]. Dne [datum] podepsal pan [příjmení] jako jednatel společnosti (s ověřeným podpisem) zápis z jednání, v němž uznal dluhy společnosti vůči žalobci (za úhradu těchto dluhů odpovídá pan [jméno] [příjmení] jako avalista směnky vystavené touto společností) ve výši [částka] a přislíbil jejich úhradu do [datum]. K úhradě nedošlo, zato dne [datum] pan [jméno] [příjmení] převedl veškeré jím vlastněné nemovitosti dvěma darovacími smlouvami do vlastnictví žalované. Jak sám vypověděl v trestním řízení, které v této věci inicioval (protokol o trestním oznámení ze dne [datum]), poté, kdy byl svým nevlastním otcem, panem [příjmení], informován, že [právnická osoba] nezaplatila svůj dluh vůči žalobci, vybral peníze ze svého účtu, aby je„ ochránil“ před svými věřiteli a je zjevné, že v panice rovněž převedl svůj nemovitý majetek darovacími smlouvami žalované. Jakkoliv se může jednat o lidsky„ pochopitelný projev“ paniky, takové jednání pana [příjmení] je nemravné, je v rozporu se zákonem a obohacení, které žalovaná takovým protiprávním jednáním pana [příjmení] získala, je povinna vydat věřiteli, respektive takové jednání dlužníka je v souladu s občanským zákoníkem neúčinné a věřitel (žalobce) je tak oprávněn svou pohledávku uspokojit z tohoto majetku. Žalovaná v řízení tvrdila, že při nabytí majetku od svého synovce pana [příjmení] zachovala potřebnou opatrnost, když si podrobně zjišťovala, zda nemá nějaké dluhy a převody svého majetku nezkracuje uspokojení svých věřitelů. Tato svá tvrzení však žalovaná nijak neprokázala. Navíc ani nejsou pro právní posouzení věci rozhodná. Na projednávaný případ se vztahuje § 591 občanského zákoníku, neboť právní jednání dlužníka vůči jeho tetě bylo bezúplatné (jednalo se o darování). Tvrzení, že se jednalo o darování na základě rodinných vztahů, je tak vyvráceno samotným panem [příjmení] ([anonymizována dvě slova]), tak tím, že pan [příjmení] nedaroval své tetě jak nemovitý majetek v [obec], který je předmětem této žaloby, ale současně i mnohonásobně hodnotnější majetek v [obec] v okrese [obec], tedy veškerý svůj majetek, aniž si tedy ponechal jakýkoliv majetek, ze kterého by mohl uspokojit pohledávku žalobce (či pohledávku paní [příjmení] v hodnotě [anonymizována dvě slova]. Kč, které si od ní půjčil údajně už v průběhu roku [rok] a údajně utratil) a v neposlední řadě, pokud by darování nemovitostí v [obec] bylo skutečně na základě rodinných vztahů, přikročil by k němu na podzim roku [rok], kdy se stal dědicem tohoto majetku, nikoliv na jaře [rok], kdy se pokoušel tento majetek v rukách své příbuzné ukrýt před svými věřiteli. I v neposlední řadě, kdy lze uvést, že i pokud by toto tvrzení žalované a pana [příjmení] o darování na základě rodinných vztahů, i takové jednání by bylo právně neúčinné podle § 591 občanského zákoníku. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 867/2018, pojmy„ mravní závazek“ a„ ohledy slušnosti“ je nutné vykládat tak, že dlužníkem poskytnuté bezúplatné plnění musí vyhovovat těmto ohledům, jak ve vztahu k nabyvateli plnění, tak i ve vztahu k věřiteli. Zejména však plnění dlužníka musí být přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesmí v podstatě snižovat hodnotu jeho majetku. Navíc by se muselo jednat o takový mravní závazek, který převáží nad povinností dlužníka plnit svůj právní závazek vůči věřiteli, a kterému je proto třeba dát přednost před právem věřitele na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky. Ve věci bylo rovněž prováděno dokazování k následnému zpětnému převodu části nemovitého majetku darovaného panem [příjmení] žalované (nemovitosti v [obec]) zpět panu [příjmení] a jeho následné darování panem [příjmení] paní [příjmení] na úhradu hotovostních půjček v hodnotě [anonymizována dvě slova]. Kč poskytnutý paní [příjmení] panu [příjmení] v roce [rok]. Žalobce považuje uvedené půjčky za fiktivní, za prostředek, jak„ lépe“ vyvést z majetku dlužníka pana [příjmení] jeho majetek a ukrýt jej před jeho věřiteli, v tom ho utvrzuje jak to, že o poskytnutí půjček neexistuje žádná hodnověrná dokumentace. Rovněž pan [příjmení] nikdy hodnověrně nevysvětlil, jak naložil s přijatými penězi, kdy uvedl pouze to, že zakoupil bagr za [částka], k němuž nemohlo dojít dříve než v roce [rok] s datem poskytnutí půjček v roce [rok]. Je zde i skutečnost, že paní [příjmení] takovou částkou ani nedisponovala, ale sama si jí údajně půjčila (rovněž v hotovosti) od pana [příjmení] a pan [příjmení] jí tuto částku (její vrácení) následně prominul.

4. Ze směnky ze dne [datum], z prohlášení avalisty ze dne [datum], ze směnečného platebního rozkazu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], z [anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], má soud za prokázané, že žalobce je věřitelem směnečné pohledávky vůči panu [jméno] [příjmení] na zaplacení částky [částka]. Z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví [číslo] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizováno] a z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], narozen [datum], bytem [adresa], na základě které pan [jméno] [příjmení] daroval své tetě jednu ideální polovinu veškerých nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek] a jednalo se o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] Pan [příjmení] [příjmení] se stal vlastníkem těchto nemovitostí na základě usnesení soudu o dědictví [název soudu] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum]. Darovací smlouvou ze dne [datum] daroval pan [jméno] [příjmení] paní [jméno] [celé jméno žalovaného] jako obdarované rovněž nemovitosti zapsané u [stát. instituce], [anonymizováno] [katastrální uzemí], [územní celek] [anonymizováno] [list vlastnictví], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Pan [příjmení] [příjmení] je vlastníkem na základě usnesení soudu o dědictví, [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], právní moc ke dni [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum]. Z protokolu o oznámení o výhradě podle § 94d notářského řádu sepsaného notářkou [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že účastník [příjmení] [jméno] učinili oznámení o výhradě, a to ohledně něhož se vyhrazuje věřitel právo dovolat se jeho neúčinnosti, a to darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum], jejímž účastníkem byl [jméno] [příjmení], narozen [datum] jako převodce a [celé jméno žalovaného] jako nabyvatel na jejíž základě došlo k převodu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Dlužníkem věřitele je pan [jméno] [příjmení], pohledávka na zaplacení směnečné sumy je ve výši [částka]. Věřitel si vyhrazuje právo dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku vůči [jméno] [celé jméno žalovaného], narozené [datum]. Tento protokol o oznámení výhradě byl paní [jméno] [celé jméno žalovaného] – žalované, doručen do vlastních rukou dne [datum].

5. Z protokolu o [anonymizována dvě slova] učiněného [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto protokole pan [jméno] [příjmení] uvedl, že dne [datum] se formou sms dozvěděl od nevlastního otce [jméno] [příjmení], že někdo něco nezaplatil (v té době byl jednatele [právnická osoba]). Nevlastní otec měl na sebe jakožto fyzickou osobu vyhlášenou insolvenci, tuší od roku [rok], ale nebyl si jistý. V uvedené sms zprávě měl nevlastní otec napsat, že by mohli jít po jeho bankovním účtu u [příjmení] [příjmení]. Kdo by po jeho bankovním účtu mohl jít, blíže nespecifikoval. Tento den [datum] pan [jméno] [příjmení] vybral veškerou hotovost z bankovního účtu, ale protože se následně delší dobu nic nedělo, vrátil finanční hotovost zpět na vlastní účet.

6. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [anonymizováno 8 slov] [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že podpisy avala na směnce vystavené dne [datum] i na prohlášení avalisty ze dne [datum] jsou s velkou pravděpodobností pravé podpisy žalovaného [jméno] [příjmení].

7. Z rozsudku [název soudu], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] má soud za prokázané, že směnečný platební rozkaz [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] se proti žalovanému [jméno] [příjmení] (tam označenému jako žalovaný [číslo]) ponechává v celém rozsahu v platnosti.

8. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] učinil jako dlužník svůj závazek jako pravý, co do důvodu a výše za [právnická osoba], kdy uznal dluh ve výši [částka] a dlužník se zavázal uhradit svůj dluh vůči věřiteli (žalobci) do [datum].

9. Svědek pan [jméno] [příjmení] potvrdil, že je pravda, že dluží žalobci částku kolem [částka]. Tuto částku nedluží jako fyzická osoba, ale jako jednatel společnosti [právnická osoba] Svědek připustil, že jednal se žalobcem několikrát a také si pamatuje, že dluh uznal. Dluh však nebyl uhrazen. Pokud se jedná o [jméno] [příjmení], je to jeho nevlastní syn. Pokud jde o dluh částky [částka], tak nebylo vůbec nic zaplaceno. Tento svědek uvedl, že přestal být jednatele [příjmení] [jméno] asi před 3 či 2 roky.

10. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje ve [právnická osoba] jako obchodní zástupce. S panem [příjmení] několikrát jednali, a začali upomínat pana [příjmení] koncem roku [rok] a začátkem roku [rok] byl dohodnut termín, že pan [příjmení] to zaplatí do [datum]. Pokud se jedná o pana [jméno] [příjmení], byl to jeho kamarád a jezdil za ním dokonce domů. Bylo domluveno, že s panem [příjmení] přijde pan [příjmení], a že tu směnku podepíše. Pan [anonymizováno] přišel asi v období 2 či 3 dnů a směnku podepsal.

11. I svědek pan [jméno] [příjmení] potvrdil, že dne [datum] proběhlo jednání v [anonymizováno], kdy v kanceláři byl pan [příjmení], který se tam dostavil a podepsal uznání, že dluží částku [částka]. Dokonce tam připsal, že to zaplatí [datum]. Při tom jednání v únoru [rok] se pan [příjmení] tvářil tak, že to může zaplatit. Tomuto svědkovi je známo, že dluh pana [příjmení] byl zajištěn podpisem paní [příjmení], paní [příjmení] však zemřela. Bylo známo, že pan [příjmení] neměl žádný majetek na sebe, ale měla ho na sebe paní [příjmení]. Takže pan [příjmení] vydělával peníze a majetek byl napsán na paní [příjmení] Pan [anonymizováno] do toho vstoupil jako dědic a zavázal se, že bude pokračovat, že ponese ručení za toho nevlastního otce, tedy pana [příjmení], a že bude ručit majetkem zděděným po matce. Pan [anonymizováno] se dostavil k podpisu v řádu několika dnů.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pravděpodobně mu formulář prohlášení avalisty předal pan [příjmení]. V současné době je studentem vysoké školy, živí se tím, že dělá brigády. Dělá brigády ve [anonymizováno] a zároveň pobírá [anonymizováno] důchod. [jméno] zahradu v [anonymizováno] daroval tetě z důvodu, že si to maminka přála. Pokud jde o nemovitost v [obec], tak ji daroval tetě z toho důvodu, neboť na něj tlačil pan [příjmení]. Protože skončila platnost půjčky, dohodl se s kamarádkou [jméno], protože měl půjčku u [jméno] [příjmení], tak se dohodli, že ten barák v [obec] převede na [anonymizováno] a [anonymizováno] mu pak zase daruje zpátky a on barák v [obec] daroval [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] [anonymizováno 5 slov]. Chtěl podnikat, chtěl dělat výkopové práce s kamarádem. V roce [rok] si půjčil od [jméno] [příjmení] [anonymizováno 5 slov] [částka] [anonymizováno 5 slov] [částka] použil na živobytí. Ty peníze mu půjčila [jméno] [příjmení] v roce [rok], dávala mu je v hotovosti, třeba mu dala jednorázově [částka], poté až [částka]. Neukládal je na žádný účet. Svědek se nedokázal vyjádřit v jakém období a za co utratil částku [částka].

13. Soud na základě shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že v březnu roku [rok] dostal pan [jméno] [příjmení] informaci od [jméno] [příjmení], že někdo něco nezaplatil, v té době byl jednatele [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a z tohoto důvodu tuto informaci vyhodnotil tak, že by mohli jít po penězích na jeho účtu, který měl u banky, [příjmení] [příjmení], vybral veškerou hotovost z bankovního účtu. Tato informace došla k panu [příjmení] dne [datum]. [anonymizováno] [název soudu], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], nabyl právní moci dne [datum], kterým bylo najisto postaveno, že žalovaný pan [jméno] [příjmení] označený jako žalovaný [číslo] jako avalista odpovídá za závazky [právnická osoba] ve výši [částka] s příslušenstvím. Pan [příjmení] [příjmení] tak na základě rozhodnutí, a to usnesení soudu o dědictví Okresního soudu [obec], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], právní moc ke dni [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum], veškerý svůj majetek, jak v [obec], tak i v [obec], převedl na svou tetu [jméno] [celé jméno žalovaného], a to dne [datum]. Protokol o oznámení o výhradě podle § 94 notářského řádu, byl žalované doručen dne [datum], tedy ve lhůtě 2 let. Soud dospěl k závěru, že je zjevné, že pan [jméno] [příjmení], dlužník, se zbavil ve prospěch své tety veškerého svého majetku, a i v případě, že by se jednalo o mravní závazek, když slíbil své matce, že daruje nemovitosti její sestře, jedná se o darování nepřiměřené jeho majetkovým poměrům, neboť se jedná o darování, které absolutně snižuje hodnotu jeho majetku a jedná se o darování, kterým zcela vyloučil možnost uspokojení pohledávky žalobce. Zároveň se jedná o darování, které je nepřiměřené jeho majetkovým poměrům a podstatně snížilo hodnotu jeho majetku. Pan [příjmení] [příjmení] daroval veškeré své nemovitosti, které zdědil po své matce a nezůstal mu žádný majetek. Podle rozsudku [název soudu], sp.zn. [spisová značka] nelze mravní závazky a ohledy slušnosti nadřazovat nad závazky právní. Navíc soud hodnotí osobu pana [jméno] [příjmení] za nevěrohodnou, a to s ohledem na skutečnost, že před [název soudu] nemluvil pravdu, když ve věci musel být vypracován znalecký posudek a jeho tvrzení i v tomto řízení, že utratil 2 [anonymizováno]. Kč, aniž vy věděl kdy a za co, jsou nevěrohodná. Z tohoto důvodu soud hodnotí osobu [jméno] [příjmení] jako nevěrohodnou osobu.

14. Soud vycházel při hodnocení důkazů z rozsudku [název soudu], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], a to z právního názoru, že zatímco ust. § 590 odst. 1 občanského zákona obsahuje skutkové podstaty, při jejichž naplnění se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, aniž by stanovilo, zda se tyto skutkové podstaty uplatní pro právní jednání úplatná nebo bezúplatná. Ustanovení § 591 občanského zákoníku stanovuje možnost věřitele dovolat se neúčinnosti bezúplatných právních jednání. Vzájemný vztah ust. § 590 a § 591 občanského zákoníku je nutné posoudit pomocí výkladového pravidla lex specialis derogat legi generali, z čehož vyplývá, že ust. § 590 nelze aplikovat na bezúplatná právní jednání, neboť speciální právní úprava neúčinnosti bezúplatných právních jednání v ust. § 591 občanského zákoníku vylučuje použití obecnějšího ust. § 590 občanského zákoníku na případy zkracujících bezúplatných právních jednání. Osoba obohacená bezúplatným právním jednáním se proto nemůže úspěšně bránit tvrzením, že jí zkracující úmysl dlužníka nebyl znám a ani znám být nemusel. Vzhledem k účelu právního institutu relativní neúčinnosti (ochraně práv věřitelů), totiž nemůže být zájem třetí osoby obohacené bezúplatným právním jednáním zpravidla upřednostněn před právem věřitele na uspokojení jeho pohledávky. Z tohoto důvodu se soud nezabýval výpovědí žalované ani výpovědí svědka [jméno] [příjmení], partnera paní žalované.

15. Podle § 591 občanského zákoníku, neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních 2 letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Ustanovení § 591 písm. d) nelze vyložit tak, že by jakékoliv bezúplatné právní jednání dlužníka, které by z obecného hlediska bylo možné ve vztahu k nabyvateli plnění považovat za mravné a slušné, mohlo být důvodem k vyloučení možnosti věřitele dovolat se neúčinnosti tohoto bezúplatného právního jednání dlužníka. Takovýto výklad ust. § 591 písm. d) občanského zákoníku by nadřazoval mravní závazky a ohledy slušnosti nad závazky právní bez ohledu na jejich konkrétní podobu a prakticky by znemožňoval věřitelům dovolat se neúčinnosti bezúplatných právních jednání dlužníka učiněných vůči osobám jinak blízkým, neboť při standardně fungujících vztazích mezi osobami blízkými by se dalo téměř jakékoliv bezúplatné právní jednání mezi těmito osobami považovat za„ slušné“ a„ mravné“ (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 21 Cdo 867/2018).

16. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno.

17. Pokud se jedná o náklady řízení soud postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci náklady, které spočívají v 11 úkonech právní služby, a to převzetí věci, sepis oznámení o výhradě práva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], závěrečné vyjádření ze dne [datum], účast na pěti jednáních, což činí při tarifní hodnotě 30 000 Kč, za 1 úkon 2 500 Kč, což celkem činí 27 500 Kč, dále 11 režijních paušálů po 300 Kč, což je 3 300 Kč, dále cestovní náhrady na jednání dle vyhl. č. 358/2019 Sb., 4x cestovné [obec] – [obec] a zpět po 320 km, [značka automobilu], sazba základní náhrady 4,40 Kč/km, cena benzínu 27,80 Kč, průměrná spotřeba 5,7 l [číslo] km, celkem 4x 320 km x 5,98 Kč/km činí 7 564 Kč, dále náhrada za promeškaný čas 4x 8 půlhodin po 100 Kč, což je celkem 3 200 Kč, dále zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna notáře za sepis oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ve výši 2 420 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 8 747 Kč Celkem náklady žalobce představují částku 57 821 Kč.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.