15 C 81/2019 - 425

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: zřízení nezbytné cesty takto:

Výrok

I. Soud zřizuje nezbytnou cestu formou služebnosti stezky a cesty, která je vymezena geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne 26. 07. 2021, ověřený [celé jméno znalce], na pozemku p. [číslo] v nezbytném rozsahu na pozemku p. [číslo] pro zajištění přístupu k pozemku p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo], jehož součástí je stavba garáže, vše v k. ú. Dolní Žďár u Ostrova, obec Ostrov.

II. Právo průjezdu vozidla může být vykonáváno ve všední dny a v sobotu pouze od 08:00 hod. do 20:00 hod., v neděli pak pouze od 12:00 hod. do 15:00 hod. Právo průjezdu se omezuje na užití osobních automobilů a užitkových automobilů do 3,5 t, a to vlastníky pozemků p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] a osobami jim blízkým.

III. Žalobkyně a) a b) jsou povinny zaplatit žalované za zřízení nezbytné cesty každá částku 84.177,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně a) a b) jsou povinny zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení – znalečné ve výši 4.586,50 Kč, a to na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech náhradu nákladů řízení – znalečné ve výši 4.586,50 Kč, a to na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 03. 2019 se žalobkyně domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by byla zřízena nezbytná cesta formou služebnosti stezky a cesty specifikované v žalobě s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem pozemku, na němž je jediná stávající cesta zajišťující přístup a příjezd z veřejné cesty k nemovitostem žalobkyň (dále jen„ cesta“). V roce 2004 došlo rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary, (dále jen,,katastrální úřad“) k oddělení následujících pozemků od pozemku parc. [číslo]: pozemku p [číslo] pozemku p. [číslo] (vlastníkem je žalovaná [celé jméno žalované]); pozemku p. [číslo] (vlastníkem je žalobkyně [celé jméno žalobkyně]); pozemku p. [číslo] (vlastníkem je žalobkyně [celé jméno žalobkyně]); pozemku p. [číslo] (vlastníkem je Česká republika); pozemku p. [číslo] (vlastníkem je Česká republika); pozemku p. [číslo] (vlastníkem je pan [jméno] [příjmení]). V roce 2007 došlo od pozemku [parcelní číslo] k oddělení pozemku p. [číslo] vše v katastrálním území Dolní Žďár u [obec], obec Ostrov. Geometrickým plánem [číslo] ze dne 20. 04. 2004 bylo vymezeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch vlastníků pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]. Souhlasem č. j. výst [číslo] ze dne 22. 08. 2006 vyjádřil Městský úřad Ostrov, odbor výstavby, souhlas s dělením pozemků podle geometrického plánu [číslo] pro rozdělení pozemku p [číslo] vyznačení věcného břemene. Vyjádřením č. j. výst [číslo] ze dne 15. 10. 2007 vyslovil Městský úřad Ostrov, odbor výstavby, souhlas s dělením pozemků podle geometrického plánu [číslo] 2007 v případě, že bude zachováno právo chůze a jízdy (přístup) k pozemkům (zahrady) za rodinnými domky (pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]). Dne 06. 12. 2007 uzavřela žalovaná s Pozemkovým fondem ČR Smlouvu o převodu pozemků [číslo], jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům p. [číslo] p. [číslo]. V článku IV. Smlouvy se žalovaná zavázala zachovat právo chůze a jízdy k pozemku p. [číslo] p. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalobkyň. Návrhem na vklad vlastnického práva na základě výše uvedené smlouvy o převodu pozemků byl navržen pouze vklad vlastnického práva k pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo]. Zápis věcného břemene spočívajícího v právu chůze a jízdy do katastru nemovitostí navržen nebyl, přestože se jednalo o podmínku pro dělení pozemků a převod vlastnického práva. Žalobkyně se domáhají zřízení věcného břemene z toho důvodu, že na pozemku p. [číslo] resp. po jeho rozdělení na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] je existující cesta, která zajišťuje přístup a příjezd z veřejné cesty (místní komunikace) ke všem výše zmíněným pozemkům. Jmenované pozemky jsou zahrady přináležející k liniovým rodinným domkům. Tato cesta v tomto místě existuje a je používána přibližně 40 let. Dopisem ze dne 25. 06. 2018 žalovaná vypověděla závazek zachovat právo chůze a jízdy formulovaný ve Smlouvě a v září v roce 2018 nainstalovala na pozemku p. [číslo] bránu, kterou od konce roku 2018 zamyká. Pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] včetně pozemku p. č. st. 418 s garáží, a stavby a zařízení na nich, tak nejsou v současné době napojeny žádným přístupem k veřejné cestě (místní komunikaci). Veškeré snahy žalobkyň o smírné vyřešení věci byly bezvýsledné. Znemožněním užití předmětné cesty je žalobkyni a) zamezen příjezd ke garáži a ke kotcům, kde chová psy, nemůže užívat speciální přepravní vozík pro psy zaparkovaný v garáži, nemůže vyvádět přes cestu psy na denní procházky, v potřebné míře zajišťovat jejich krmení, podestlání a odvoz biologického materiálu a užívat další motorová vozidla zaparkovaná v garáži. Dále nemůže zajistit opravu budov nacházejících se na jejím pozemku. Stejně tak jako žalobkyně b).

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítala, že možností spojení pozemků žalobkyň s veřejnou cestou je možné i přes jiné pozemky, o čemž žalobkyně s vlastníkem dotčených pozemků jednaly. Dále namítala, že žádné věcné ani obligační právo, které by opravňovalo žalobkyně užití části pozemku žalované, jako cesty zde v době podání žaloby neexistovalo. Potvrdila, že se při uzavření Smlouvy zavázala zachovat právo chůze a jízdy k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] přičemž se jednalo o obligační příslib, který žalovaná po řadu let dodržovala. Tento příslib v roce 2018 vypověděla, a to z důvodu, že chtěla rozšířit své rodinné bydlení na části parc. [číslo] zejména parc. [číslo] která přiléhá ke komunikaci. Když však požádala odbor rozvoje a plánování Městského úřadu Ostrov o závazné stanovisko s umístěním stavby na těchto pozemcích bylo ji sděleno, že oba tyto pozemky jsou sice zastavitelné, ale proto, že by tím byla znemožněna dopravní obslužnost pozemků parc. [číslo] [číslo] [číslo] znepřístupněna garáž umístěná na poz. [číslo] byl vysloven s tímto umístěním stavby nesouhlas. Žalovaná se domnívá, že podstatné pro řízení je to, že v současné době neexistuje žádné oprávnění věcného či obligačního charakteru žalobkyň k užití části pozemkové parcely [číslo] ve vlastnictví žalované jako cesty spojující pozemky žalobkyň [číslo] [číslo] s veřejnou komunikací. Dále namítala, že nejsou splněny podmínky stanovené v § 1029 a násl. OZ, když sousedícím pozemkem je pouze pozemková parcela [číslo] jejímž vlastníkem je žalobkyně a). U žalobkyně a) dále uváděla, že ve výčtu důvodů, pro které by měla být cesta zřízena, převažují skutečnosti, které mají spíše naplňovat záliby či koníčky žalobkyně jako je chov psů. Dále nepovažovala tvrzení žalobkyň o nezbytnosti přístupu k veřejné cestě potřebou skladování dřeva za důvodné, když rodinné domy jsou vytápěny plynovým kotlem. Ohledně garáže žalobkyně a) na parcele č. st. 418 uvedla, že tato garáž byla legalizována v roce 2015 bez jejího vědomí. Tento důvod pak nemůže být uznán, když ve stavebním řízení bylo zcela pominuto, že tato stavba není spojena s veřejnou komunikací a žalovaná, jejíž vlastnické právo bylo dotčeno, neměla možnost v řízení uplatnit své námitky. Dle žalované tak veškeré potřeby žalobkyň, kterými svůj návrh odůvodňovaly, může být zajištěn i bez omezení vlastnického práva žalované. Potvrdila, že probíhala jednání mezi účastníky ohledně úpravy vztahů týkajících se přístupu na pozemky žalobkyň. Dále žalovaná nesouhlasila s rozsahem navrhované nezbytné cesty dle geometrického plánu, který byl přiložen ke kupní smlouvě žalované s Pozemkovým fondem ČR. Podle tohoto geometrického plánu měla být šíře cesty na delší straně 4 m a na protilehlé straně 6 m. S tímto rozsahem by žalovaná v žádném případě nesouhlasila a poukazuje i na stávající judikaturu, zejména usnesení NS ČR ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. 22 Cdo 3242/2015 a komentáře k tomuto rozhodnutí, podle kterého dává judikatura jasně najevo, že institut nezbytné cesty bude vykládán s primárním zohledněním minimalizace zásahu do práva vlastníka dotčeného pozemku, jakož to obecného pravidla, což se bude projevovat nejen při určení rozsahu povolené nezbytné cesty, ale také již při úvaze o splnění podmínek jejího povolení.

3. V následné reakci ze dne 11. 06. 2019 žalobkyně popřely existenci další cesty v místě. Uvedly, že Smlouvou o převodu pozemků [číslo] ze dne 06. 12. 2007 a návrhem na vklad vlastnického práva ze dne 06. 12. 2007 žalovaná a Pozemkový fond České republiky provedení zápisu věcného břemene – práva chůze a jízdy ve prospěch pozemků parc. [číslo] [číslo] [číslo] nezajistily. Namítaly rovněž s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1321/2009, že sousedním pozemkem nemusí být pouze pozemek bezprostředně sousedící s pozemkem, od kterého je sousedský vztah odvozován. Poukázaly na závazné stanovisko Městského úřadu Ostrov k umístění stavby, dle kterého není možné postupovat tak, aby byla znemožněna dopravní obslužnost k pozemkům parc. [číslo] [číslo] [číslo] garáže na pozemku [parcelní číslo], když předmětné pozemky a stavby na nich jsou přístupné pouze průchodem přes rodinné domy.

4. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích a učinili nespornými následující tvrzení: -) V roce 2004 došlo rozhodnutím KÚ pro KK Katastrální pracoviště K. Vary k oddělení následujících pozemků od pozemků parc. [číslo] to pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jež je ve vlastnictví žalované, pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobkyně a), pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobkyně b), pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví ČR, pozemku parc. [číslo] který je rovněž ve vlastnictví ČR a pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví p. [jméno] [příjmení]. -) V r. 2007 došlo od pozemku [číslo] k oddělení parc. č [číslo], vše v k. ú. [část obce] u [obec], obec Ostrov -) Geometrickým plánem [číslo] ze dne 20. 4. 2004 bylo vymezeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch vlastníků pozemků parc. [číslo]. Souhlasem č.j. výst. / [číslo] ze dne 22. 8. 2006, vyjádřil MěÚ [obec], odbor Výstavby, souhlas s dělením pozemků podle výše uvedeného geometrického plánu pro rozdělení pozemku parc. [číslo] vyznačení věcného břemene. -) Vyjádřením č. j. [spisová značka] ze dne 15. 10. 2007 vyslovil Městský úřad Ostrov, odbor Výstavby souhlas s oddělením pozemků podle geometrického plánu [číslo] 2007, v případě že bude zachováno právo chůze a jízdy (přístup) k pozemkům (zahrady) za rodinnými domy (pozemky parc. [číslo]). -) Dne 6. 12. 2007 uzavřela žalovaná jako nabyvatelka spolu s Pozemkovým fondem ČR smlouvu o převodu pozemků [číslo], jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] přičemž ust. Čl. IV. Smlouvy se žalovaná zavázala zachovat práva chůze a jízdy k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Věcné břemeno v tomto směru do katastru nemovitostí vloženo nebylo. -) Dopisem ze dne 25. 6. 2018 žalovaná vypověděla svůj závazek žalobkyni [příjmení] a žalobkyni [příjmení] pak v květnu 2019 zachovávat pozemek chůze a jízdy, formulovaný ve smlouvě o převodu pozemků [číslo] ze dne 6. 12. 2007.

5. Ve věci byli vyslechnuti následující svědci:

6. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že příjezdová cesta byla k dispozici všem vlastníkům přilehlých nemovitostí. Svědek se do nemovitosti nastěhoval někdy v roce 1985 až 1986, a to už cesta byla ve stávající podobě. Cestu upravoval ten, kdo měl nějaké prostředky a možnosti. Byl to pan [celé jméno účastníka], [příjmení] a pan [příjmení]. Dle svědka nikdo nevěděl, že cesta byla v rámci restitucí vydaná žalované, když o pozemky si zažádal bývalý přítel žalované. Až v roce 2018 jim žalovaná oznámila, že cesta je její, opatří jí závorou a jim dá klíče, aby jí mohly využívat. Pak došlo ke konfliktu mezi žalobkyní a žalovanou a žalovaná cestu znepřístupnila. Svědek potvrdil, že jiná přístupová cesta k pozemku nebyla. Byly tam pouze vyjeté koleje od zemědělských strojů, a to někdy v roce 1988 [číslo]. Potvrdil, že všechny pozemky včetně pozemku žalované byly oploceny a i on předmětnou cestu využíval. Dále uvedl, že asi jednou nebo dvakrát umožnil žalobkyním přístup přes svůj pozemek. Bylo to na podzim, protože jinak by ničily zahradu, kdy se nejednalo o žádnou zpevněnou cestu, ale o travnatou plochu.

7. Svědek [celé jméno účastníka] uvedl, že se přistěhoval v roce 1981, cesta v té době tam již byla a potvrdil, že ji upravoval pan [příjmení]. V té době se rovněž oplotily zahrádky a pod nimi se právě jezdilo po cestě. Jiná cesta tam nebyla. Jen z druhé straně se jezdilo po louce kombajny. Takto fungovalo 35 let bez problémů. Žalovaná oznámila, že na cestu dá závoru s tím, že nemusí mít strach, že dostanou klíče, že jí jde o to, aby tam nechodili cizí lidé. [příjmení] však nedostali. Svědek potvrdil, že nemá jiný přístup ke svému pozemku než z cesty.

8. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je partnerem žalované, a že otázku přístupové cesty k pozemkům žalobkyň opakovaně řešili. Žalovaná nabídla, že žalobkyním daruje část pozemku s tím, že by cesta mohla vést dále po pozemku tehdy ve vlastnictví Pozemkového fondu. Následně si tento pozemek odkoupil pan [příjmení], a to v květnu 2018 a daroval jej dceři. Jednalo se o odprodej části pozemku s panem [příjmení]. Jednání, však byla nějak zmařena. Jednalo se i s panem [příjmení], což je zeť pana [příjmení]. Paní [celé jméno žalobkyně] řekla, že nechce za pozemek dávat takové peníze, a že by to musela celé obcházet. Svědek s žalovanou se pokoušeli jednat s panem [příjmení] o výměně tak, aby cesta mohla být zbudována, případně o možné výměně, ale jakmile se paní [celé jméno žalobkyně] přidala k žalobě paní [celé jméno žalobkyně], veškerá jednání skončila. Pan Čermák řekl, že učinil nabídku, která nebyla akceptována, a tím jednání skončilo. Jednáním, kterým měly žalobkyně zmařit dohody, svědek přítomen nebyl. Skutečný důvod odmítnutí koupi pozemků nezná. K ceně nabízeného pozemku uvedl, že měl být prodán, pokud ví, za stejné peníze, jako jej o měsíc dříve od Pozemkového fondu koupil pan [příjmení]. K údržbě předmětné cesty uvedl, že byla na žalované. Cesta se nedala sekat sekačkou, byly tam kameny, takže jí žalovaná stříkala roundupem. V roce 2016 jí sekal svědek křovinořezem a dle svědka se na její údržbě nikdo nepodílel, ani nenabízel pomoc.

9. Při svém účastnickém výslechu žalobkyně [celé jméno žalobkyně] uvedla, že v předmětném domě bydlí od poloviny roku 2007. V roce 2013 pak nemovitost koupila. Předmětná cesta byla přístupná vždy. Jednotlivé pozemky byly ohraničené. Nevěděla, že žalovaná cestu odkoupila. V roce 2018 se s nimi žalovaná sešla a žalobkyně souhlasily s tím, že by odkoupily část pozemku od pana [příjmení] s tím, že by jim žalovaná poskytla část svého pozemku. Nebylo však jasné za jakých podmínek, ani nezaznělo, že by to mělo být zadarmo. Pan Skalický řekl, že sám tuto variantu nemůže rozhodnout, chtěl pozemek darovat dceři paní [příjmení]. Čekali tedy na její vyjádření, nějakou dobu se nic nedělo. Žalobkyně se tak s paní [příjmení] sešla a sdělila žalobkyni, že v rámci zachování dobrých vztahů by byla ochotná část pozemku přenechat. Opět se dlouhou dobu nic nedělo a poté, co jí žalobkyně zavolala, jí paní [příjmení] řekla, že změnili názor, že žalovaná byla za nimi s nabídkou částky 60.000 Kč, což se jim zdálo málo a neměly tak nadále o prodej pozemku zájem. Při jednání s paní [příjmení] se řešily různé problémy, jakože se na pozemku nacházel starý septik. [příjmení] by dojít ke zbourání kamenné zdi, s čímž ale vlastníci nesouhlasili. Bylo, tedy jasné, že tudy cesta vést nemůže. Dle svého tvrzení žalobkyně a) dokonce nabídla, že cestu odkoupí sama a pro zúčastněné nechá zřídit věcné břemeno cesty, ale bylo jí řečeno, že s ní žádná jednání vést nechce. Následně přišla výpověď z užívání cesty. O tom, že žalovaná cestu odkoupila a je neinformovala. Dle žalobkyně a) se na údržbě cesty podílel její přítel, který jezdil kamionem, vozil štěrk, který se po cestě roztahoval, což je viditelné dodnes. V zimě se pak na údržbě podílel strýc přítele, který pluhem cestu protahoval. K užívání své nemovitosti žalobkyně a) uvedla, že má na pozemku garáž, ve které byly vozíky pro přepravu psů, dva motocykly a prostor užívali i pro parkování aut. V současné době musí psy brát přes dům a veškerý odpad při údržbě zahrady musí být odnášen přes kuchyň. Vznikl problém se zatékáním střechou do garáže, proto na prosbu jim vyhověl pan [příjmení], kdy přes jeho pozemek jednorázově přepravili vozík, aby střechu mohli opravit. Ke stavbě garáže na svém pozemku uvedla, že byla postavena původními majiteli v roce 2008. Žalobkyně si nechala stavbu legalizovat, když byla mírně rozšířena do zahrady.

10. Žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] při svém účastnickém výslechu uvedla, že dům koupila počátkem roku 2015 od nejlepší kamarádky poté, co zemřel její otec, který v domě bydlel. Jezdila tedy do tohoto domu jako náctiletá. Garáž na pozemku původní majitel využíval k opravě aut, z cesty byla přístupná. Do začátku roku 2019 byly se žalovanou kamarádky, žalovaná jí ujišťovala, že cesta bude zachována. Od doby, kdy pozemek koupil pan [příjmení], se řešilo oplocení. Za žalobkyni b) se jednání účastnil manžel. Dále uvedla, že závazek užívat cestu jí žalovaná vypověděla později než žalobkyni a), kdy přesně si již nepamatovala. V únoru nebo v březnu 2019 jí narovinu řekla, že cestu uzavře a následně žalovaná žalobkyni užívání vypověděla. K omezení způsobeným výpovědí k užívání cesty žalobkyně uvedla, že na zahradě mají technickou budovu, kde měli uschovaný vozík. Z důvodu končící technické kontroly jej potřebovali vyvézt. Technický stav budov není dobrý, kdy veškerý materiál opravdu musí nosit přes dům.

11. Žalovaná při svém účastnickém výslechu uvedla, že pozemek koupila v roce 2007 jako travnatý porost, nikoliv jako pozemek s příjezdovou cestou. Označila jej cedulí zákaz vjezdu a soukromý pozemek. Úpravy pozemku prováděla sama, a to včetně sporné cesty, tuto také nechala zpevnit. V roce 2015 byla schůzka s paní [celé jméno žalobkyně], kde byla i paní [celé jméno žalobkyně] a domluvily se, že jim žalovaná daruje jižní část pozemku pro zřízení přístupové cesty k jejich pozemkům. Paní [celé jméno žalobkyně] měla domluvit pronájem zbylého pozemku od Pozemkového fondu. Dál se nic nedělo. Po nějaké době jí paní [celé jméno žalobkyně] řekla, že jí Pozemkový fond neumožní pronájem pozemku, protože tento nesousedí s jejím. V roce 2015 došlo k legalizaci garáže. V roce 2017 se žalovaná opět pokoušela kontaktovat paní [celé jméno žalobkyně], která jí řekla, že nemá zájem. Následně se opět nic nedělo. V roce 2018 začali realizovat s panem [příjmení] oplocení pozemků, přičemž s ním domluvila odprodej jeho části pozemku s tím, že společně z části pozemku, který chtěla darovat žalobkyni, by bylo možné zajistit přístup k jejich pozemkům. Na následné schůzce s paní [celé jméno žalobkyně] a panem [příjmení] návrh přednesla, přičemž jmenovaní odešli s tím, že se jdou domluvit s panem [příjmení]. Následně žalované sdělili, že se s panem [příjmení] domluvili, od pana [příjmení] se však dozvěděla, že žalobkyně odmítly pozemek zakoupit. Žalovaná byla pouze přítomna u nabídky pana [příjmení] paní [celé jméno žalobkyně], která koupi odmítla, proto šla žalovaná za panem [příjmení] sama, že by pozemek sama odkoupila a cestu zřídila, pan [příjmení] však již neměl zájem. K dotazu, proč nenechala zapsat věcné břemeno do katastru nemovitostí, uvedla, že o žádném věcném břemeni nic nevěděla, tuto situaci zjistila až, když se začala přístupová cesta řešit. Žalovaná popřela, že by štěrk na cestu dovezl pan [celé jméno žalobkyně].

12. Dále soud vycházel z listinných důkazů:

13. Z listin založených pod přílohou B a D zahrnující nákres a letecký snímek soud zjistil stávající vyznačení sporné cesty.

14. Soubor fotografií založených jako příloha E, pak ukazuje bránu vybudovanou na začátku příjezdové cesty a dále situaci před instalací brány a oddělení pozemku žalované od sporné cesty.

15. Ze sdělení Městského úřadu Ostrov, odbor výstavby ze dne 16. 06. 2015 vyplývá potvrzení existence stavby garáže, na pozemku parc. [číslo] (dle geometrického plánu [číslo] [rok] z [datum] na pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], o výměře 51 m2 ve vlastnictví žalobkyně a).

16. Z dopisu adresovaného paní [příjmení] ze dne 25. 09. 2019 bylo zjištěno, že se jednalo o návrh na odkoupení části pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [část obce], a to v zastoupení žalobkyň, manželů [příjmení] a pana [jméno] [příjmení], učiněný právním zástupcem žalobkyň. Na uvedený dopis Ing. [jméno] [příjmení] odpověděla dopisem ze dne 01. 10. 2019, kde potvrdila, že bylo s žalobkyněmi i žalovanou v minulosti hovořeno o možnost řešit stávající situaci s příjezdovou cestou odkupem vyznačeného pozemku, ale s negativním výsledkem. Od doby těchto jednání došlo na pozemku Ing. [příjmení] k úpravám, přičemž s pozemkem měla jmenovaná jiný úmysl a neměla tak zájem část pozemku odprodat.

17. Z dopisu Městského úřadu Ostrov ze dne 16. 08. 2019 označeným,,Vyjádření k pozemkům a majetkoprávním vztahům k. ú. [část obce]“ vyplývá potvrzení dělení pozemků s tím, že v roce 2007 bylo vydáno vyjádření – souhlas s dělením pozemků pro Pozemkový fond České republiky č. j. výst [číslo] ze dne 15. 10. 2007, kde je uvedeno, že se souhlasí s dělením pozemku dle geometrického plánu [číslo] 2007 pro rozdělení pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dolní Žďár u [obec]. S vkladem do katastru nemovitostí Městský úřad Ostrov souhlasil za předpokladu, že bude zabezpečeno současně PF ČR právo chůze a jízdy (přístup) k pozemkům za RD. V roce 2015 bylo na stavbu garáže na st. [parcelní číslo] k. ú. [část obce] u [obec] vydáno sdělením potvrzení o existenci stavby na základě předloženého pasportu stavby ze dne 16. 06. 2015 (dle § 125 odst. 2 zák. 183/2006 Sb., stavebního zákona). V době, kdy byla stavba na st. [parcelní číslo] k. ú. [část obce] u [obec] ověřována, sloužila již jako garáž a přístup ke garáži byl fyzicky umožněn. Stavba garáže byla dle vyjádření vlastníka stavby postavena před rokem 1975. Stavební úřad i v dnešních vyjádřeních k převodu posledních pozemků od Státního pozemkového úřadu za řadovými rodinnými domy v [část obce] upozorňuje na nutnost zabezpečení přístupu právem chůze a jízdy (dnes tzv. pozemkové služebnosti). Město Ostrov nebylo vlastníkem předmětných pozemků. Při převodu pozemků p. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] z vlastnictví Pozemkového fondu České republiky do vlastnictví pí. [celé jméno žalované], na základě smlouvy [číslo], sp. zn.: V [číslo] 2007 [číslo], nebyla uzavřena žádná smlouva o zřízení věcného břemene – služebnosti práva chůze a jízdy pro vlastníky sousedních nemovitostí p. [číslo] resp. ani [číslo]. Ve smlouvě o převodu pozemků je pouze smluvní ujednání o tom, že se nabyvatel zavazuje zachovat právo chůze a jízdy k p. p. [číslo]. Důvod nevložení tohoto závazku do katastru nemovitostí formou věcného břemene, není úřadu znám.

18. Z SMS komunikace mezi žalovanou a žalobkyní b) vyplývá, že klíče od brány zamezující přístup na spornou cestu byla žalobkyně ochotna poskytnout pouze žalobkyni b).

19. Z vyjádření Městského úřadu Ostrov, odbor rozvoje a územního plánování ze dne 15. 11. 2019 týkající se vyjádření k pozemkům p. p. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec] bylo zjištěno, že v minulosti byla v souvislosti se záměrem umístění stavby na předmětných pozemcích vydána územně plánovací informace č. j. [spisová značka], která navržený záměr vyhodnotila jako nepřípustný s tím, že umístěním záměru by došlo k znemožnění přístupu a dopravní obsluhy pozemků p. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec]. K oplocení a vjezdové bráně sporné cesty dle interního sdělení Stavebního úřadu [obec] nebylo vydáno žádné povolení a dle stavebního zákona se tak jedná o nepovolenou stavbu. Dále je ve vyjádření uvedeno, že z dostupných podkladů (historické letecké snímky, ortofoto mapy, základní mapy ČR) vyplývá, že předmětná účelová komunikace sloužila historicky jako veřejné prostranství a příjezdová cesta k zahradám přilehlých řadových domů a garáži umístěné na pozemku st. [parcelní číslo], k. ú. [část obce]. Dle Městského úřadu Ostrov by vzhledem k plošnému a prostorovému uspořádání řešených pozemků znemožňující jiný přístup, potřeby zachování prostupnosti území a řádnému užívání těchto pozemků v souladu s § 20 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění, měl být zachován charakter plochy jako veřejného prostranství, příjezdové komunikace.

20. Na fotografii s náčrtkem založených jako příloha 1, kdy se jedná o letecký snímek, je pak patrná cesta přes pozemek p. [příjmení], kdy však není patrné, kdy byla fotka pořízena.

21. Z listin založených na č. l. 33, 34 přílohové obálky [číslo] vyplývá záměr žalované zbudovat přístavbu ke stávajícímu rodinnému domu [adresa]. Na fotografiích na č. l. 42-45 je patrné odemykání brány na spornou cestu a dále již výše zmíněná SMS komunikace mezi žalovanou a žalobkyní b), a to zpráva ve 12:11 hodin, dle které jsou klíče pouze pro žalobkyni b), což z výpisu z SMS komunikace, k důkazu výše provedené, není zřejmé. Dále na č. l. 11, [číslo] přílohové obálky [číslo] přílohy I, zejména z geometrického plánu [číslo] je patrné zaznamenání sporné cesty jako věcného břemene práva chůze a jízdy.

22. Z fotografií založených jako příloha 3 je patrné, že na pozemcích žalobkyň se nacházejí stavby a dále dokládají, že i poté, co byla sporná cesta uzavřena, probíhaly na nemovitostech žalobkyň různé úpravy a přenáší materiálu.

23. Ve věci byl zadán znalecký posudek, a to za účelem zjištění, zda lze a je vhodné realizovat zřízení pozemkové služebnosti dle návrhu žalobkyň či zda je vhodné ji realizovat jiným vhodnějším, pro žalovanou méně zatěžujícím způsobem a jakým a dále vymezenou služebnost ocenit. Ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] ze dne 06. 08. 2021 vyplývá, že znalec navrhl přístup na pozemky žalobkyň přes pozemky žalované v nezbytně nutné míře minimální šíře cesty 2,5 m. Znalec provedl se souhlasem účastníků zhuštění měřičské sítě, zaměřil stávající oplocení podél projednávané části dotčených pozemků a vytýčil a kolíky a barvou označil předpokládanou část pozemků pro vymezení věcného břemene přístupu. Ze závěru posudku vyplývá, že jiný možný přístup z pozemků žalované na pozemky žalobkyň nevyhovuje kritériu,,v minimální možné míře“. Ve prospěch toho svědčí i původní zděná stěna u vjezdu v délce cca 12 m na části pozemku p. [číslo] [číslo]. Pro konečnou cestu přístupu byla vyhotovena trajektorie obalové křivky pro lehké užitkové vozidlo – dodávku, cesta byla vymezena s ohledem ke stávajícímu oplocení mezi sousedními parcelami. Na základě toho vyhotovil geometrický plán [číslo] 2021. Pro ocenění služebnosti znalec [příjmení] [celé jméno znalce] přibral konzultanta, a to soudního znalce pro obor ekonomika [celé jméno znalce], který za daný úkol provedl formou vlastního znaleckého posudku [číslo] 2021. Dle tohoto posudku (č. l. 188, 189 spisu) právo, odpovídající věcnému břemenu, podle odst. 1 § 16b zákona [číslo] sb. o oceňování majetku, se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebností ve výši obvyklé ceny. Nájemné lze považovat v tomto případě za roční užitek. Roční užitek pozemkové služebnosti vychází z ročního obvyklého nájemného. V tomto případě není obvyklé nájemné z pronájmu obdobných pozemků v daném regionu zjistitelné V případech, kdy nelze obvyklé nájemné zjistit, se vychází při určení ročního užitku ze simulovaného nájemného, které se určí ve výši 5 % ze zjištěné jednotkové základní ceny. [příjmení] pozemku č. parc. [číslo] a [číslo] pro zřízení služebnosti činí 250 m2 a 34 m2. [příjmení] pozemku č. parc. [číslo] pro zřízení služebnosti činí 35 m2. [jméno] kapitalizace pro nezastavěný pozemek je 10 %. Hodnotu věcného břemene na pozemcích č. parc. [číslo] a parc. [číslo] vyčíslil na částku 168.355,20 Kč. Na pozemku č. parc. [číslo] pak částkou 20.748 Kč, celkem tedy 189.103,20 Kč.

24. Žalovaná se znaleckými posudky nesouhlasila. Ke znaleckému posudku Ing. [celé jméno znalce] namítala, že znalcem vypracovaný geometrický plán neměl při stanovení hranic věcného břemene zasahovat do parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a). Rovněž vznesla námitku k rozsahu věcného břemene tak, jak bylo geometrickým plánem vytyčeno s tím, že šíře vytyčené cesty je zbytečně rozsáhlá a dále, že v ohybu ponechává omezení i v samém rohu pozemkové parcely [číslo] čímž vytváří zbytečný prostor. Žalovaná dále namítala, že znalec sám jednal s oběma žalobkyněmi, aniž by o tom žalovaná byla informována. Ke znaleckému posudku Ing. [celé jméno znalce] namítala, že pozemek zatížený věcným břemenem je dle znalce bez možnosti komerčního využití (index polohy 0), přičemž dle žalované tento závěr odporuje, územně plánovací informaci samotného Městského úřadu Ostrov z 09. 11. 2018, ze které se podává možné využití pozemkových parcel [číslo] tak, že jsou zde možné k vybudování malá ubytovací zařízení, zařízení stravování, zařízení administrativní, školská a kulturní, církevní, zdravotnická a stavby pro zřízení sportovní a malé obchodní (do 1000 m2 prodejní plochy). V daném případě by proto měl být v této kolonce stanovený jiný index, než použil znalec. Dále namítala, že znalec ohodnotil rovněž věcné břemeno omezující vlastníka pozemkové parcely [číslo] tedy žalobkyni a).

25. K námitkám žalované se znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vyjádřil podáním ze dne 18. 10. 2021 tak, že geometrický plán [číslo] 2021 byl vymezen v souladu s úkolem zadaným usnesením Okresního soudu v Karlových Varech č. j. 15 C 81/2019-17. Žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] má pro přístup na svůj pozemek parcelní [číslo] vymezenou část pozemku [číslo] ve vlastnictví žalobkyně ad a), paní [celé jméno žalobkyně]. Z tohoto důvodu logicky a správně je v uvedeném geometrickém plánu vyznačeno vymezení i na části pozemku parcelní [číslo]. K rozsahu věcného břemene znalec uvedl, že Při místním šetření dne 09. 03. 2021 se základním návrhem znalce dohody šíře cesty 2,5 m souhlasila strana žalující, strana žalovaná byla proti – viz. příloha zápisu jednání z 09. 03. 2021. Námitka žalované v tomto odstavci, že účastníci s tímto návrhem souhlasili, není pravdivá. Tento souhlas i strana žalující prostřednictvím svého právního zástupce vzala částečně zpět. Z toho důvodu na základě znalostí z obdobných kauz, požádal znalec pana [příjmení] [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra pro projektování dopravních staveb o vyhotovení návrhu optimální cesty vygenerováním obalových křivek trajektorií v souladu s platnými předpisy. Na základě výsledku návrhu trajektorie byl vyhotoven geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku. K námitce ohledně vytyčení věcného břemene v ohybu znalec uvedl, že v právě v oblouku je pro bezpečný průjezd nutné rozšíření šířky cesty. Toto rozšíření je pak opět převzato z výsledku trajektorie. Závěrem znalec popřel, že by jednal sám s oběma žalobkyněmi.

26. Znalci byli rovněž vyslechnuti. Znalec [celé jméno znalce] při ústním jednání dne 24. 05. 2022 setrvala na závěrech svého znaleckého posudku a doplnil, že stranám při místním šetření navrhoval, aby se domluvili na šíři věcného břemene, kdy sám navrhl šířku 2,5 m, s čímž žalobkyně zpočátku souhlasily, později svůj souhlas odvolaly a požadovaly rozšíření o 50 cm na každou stranu. Žalovaná s šíří 2,5 m nesouhlasila. Znalec uvedl, že dle vyhlášky by měla být šíře minimálně 2,5 m + plus na každou stranu lze přičíst 50 cm. Z vlastní zkušenosti ví, že jakmile dojde, k vymezení věcného břemene cesty, většinou se sousední pozemky oplotí a pak je pohyb po takové cestě značně ztížen, proto znalec po poradě s kolegou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], stanovil šíři tak, jak je uvedeno v geometrickém plánu. Dále vycházel ze stěny původní a respektoval oplocení pozemků, kdy je přípustné až odchylka 40 cm a v tomto směru bylo také věcné břemeno stanoveno. Takto vymezené věcné břemeno považuje za nejvhodnější. K ostatním, žalovanou, navrhovaným variantám uvedl, že by musel být doložen souhlas vlastníka pozemku, přes které by břemeno vedlo.

27. Dále se k návrhům žalované znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vyjádřil písemně podáním ze dne 26. 05. 2022 K žalovanou navržené Variantě,,A“, dle které by průběh věcného břemene byl vymezen v jižní části pozemku parcelní [číslo] ve vlastnictví paní [příjmení] [jméno] [příjmení], délka 42 m, výměra vymezené části pozemku 149 m2 a pokračoval by na jižní části pozemku parcelní [číslo] ve vlastnictví paní [celé jméno žalované], znalec uvedl, že její výhoda je přímá cesta z pozemku parcelní [číslo] ve vlastnictví Města Ostrov v návaznosti na pokračování na části pozemku parcelní [číslo]. Vymezená část pro věcné břemeno na pozemku parcelní [číslo] by byla umístěná mezi oplocení a stěnu stavby, vzájemná poloha vyznačena dle soutisku katastrální mapy a ortofotomapy. Nutný by však byl průzkum v terénu a hlavně souhlas vlastníka pozemku parcelní [číslo]. Varianta,,B“ navržená žalovanou odpovídá průběhu věcného břemene dle geometrického plánu [číslo] 2021 pro k. ú. [část obce]. K variantě,,C“, dle které by průběh věcného břemene byl vymezen od hranice mezi pozemky parcelní [číslo] (vlastnictví Města Ostrov), [číslo] (vlastnictví ČR, SPÚ) severním směrem přes pozemky parcelní [číslo] (vlastnictví [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení]), pozemek parcelní [číslo] (ve vlastnictví ČR, SPÚ), pozemek [číslo] (vlastník [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení]) a byl by ukončen u hranice pozemku parcelní [číslo] (vlastník [celé jméno žalobkyně]), znalec uvedl, že by byla pro žalovanou nejvýhodnější, zbavila by se úplně závazku povinné osoby vůči žalující straně. Byl by však nutný průzkum v terénu, v navrženém pruhu vymezení věcného břemene se nachází bazén a zřejmě skleník, což znalec odvodil opět ze soutisku katastrální mapy a ortofotomapy a hlavně by byl opět nutný souhlas vlastníků pozemků parcelní [číslo].

28. Znalec [celé jméno znalce] rovněž setrval na závěrech svého znaleckého posudku s tím, že jej zpracoval podle platného cenového předpisu a závěry považuje za správné. Dále uvedl, že běžný postup je takový, že se cena zjišťuje z obvyklého nájemného. V daném případě však znalec nikde neobjevil, že by se pronajímala zahrada u rodinného domu. Z toho důvodu neměl podklady pro zjištění obvyklého nájemného. V případě, že se nezjistí obvyklé nájemné, postupuje se podle cenového předpisu, který stanoví, že nelze-li stanovit obvyklé nájemné, vychází se při určení ročního užitku ze simulovaného nájemného, které se určí ve výši 5 % ze zjištěné jednotkové základní ceny určené podle oceňovací vyhlášky. Pro ocenění věcného břemene se metoda výnosová nepoužije. Pokud by se jednalo o odkup pozemku, postupovalo by se jinak, musela by se stanovit cena obvyklá. Znalec dále uvedl, že provedl ohledání, kterému nebyl nikdo přítomen, protože přístup na ostatní pozemky pro ocenění nebyl potřeba. Rovněž nebylo nic potřeba měřit, pouze se podívat, jestli někde není nějaká stavba.

29. Soud neprovedl jako nadbytečný důkaz projektem splaškové kanalizace, smlouvu o smlouvě budoucí, a to s ohledem na stanovisko Městského úřadu Ostrov, odbor rozvoje a územního plánování ze dne 15. 11. 2019, geometrickým plánem [číslo] ze dne 27. 5. 2015 (resp. polní náčrt se záznamem podrobného měření změn) a nájemní smlouvou rodičů žalované, když pro rozhodnutí ve věci soud neshledal tyto důkazy relevantními.

30. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: V roce 2004 došlo rozhodnutím KÚ pro KK Katastrální pracoviště K. Vary k oddělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalované, pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a), pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně b), pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví ČR, pozemku parc. [číslo] který je rovněž ve vlastnictví ČR a pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví p. [jméno] [příjmení] od pozemku parc. [číslo]. Geometrickým plánem [číslo] ze dne 20. 4. 2004 bylo vymezeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch vlastníků pozemků parc. [číslo]. Souhlasem č.j. výst. / [číslo] ze dne 22. 8. 2006, vyjádřil MěÚ [obec], odbor Výstavby, souhlas s dělením pozemků podle výše uvedeného geometrického plánu pro rozdělení pozemku parc. [číslo] vyznačení věcného břemene. V r. 2007 došlo k oddělení pozemku parc. [číslo] (ve vlastnictví žalované) od pozemku [číslo], vše v k. ú. [část obce] u [obec], obec Ostrov. Vyjádřením č. j. [spisová značka] ze dne 15. 10. 2007 vyslovil Městský úřad Ostrov, odbor Výstavby souhlas s oddělením pozemků podle geometrického plánu [číslo] 2007, v případě že bude zachováno právo chůze a jízdy (přístup) k pozemkům (zahrady) za rodinnými domy (pozemky parc. [číslo]). Dne 6. 12. 2007 uzavřela žalovaná jako nabyvatelka spolu s Pozemkovým fondem ČR smlouvu o převodu pozemků [číslo], jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] přičemž ust. Čl. IV. Smlouvy se žalovaná zavázala zachovat práva chůze a jízdy k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Věcné břemeno v tomto směru do katastru nemovitostí vloženo nebylo. Na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] se nachází cesta, která zajišťovala přístup a příjezd z veřejné (místní) komunikace k uvedeným pozemkům, na kterých se nacházejí řadové rodinné domy. Tato cesta existuje a je užívána min od 80. let minulého století. Přístup k uvedeným pozemkům je, kromě uvedené cesty, možný pouze průchodem jednotlivých domů. Dopisem ze dne 25. 6. 2018 žalovaná vypověděla svůj závazek zachovávat právo chůze a jízdy, formulovaný ve smlouvě o převodu pozemků [číslo] ze dne 6. 12. 2007 žalobkyni a) a žalobkyni b) pak v květnu 2019. Žalovaná na cestu (pozemek p. [číslo]) naistalovala bránu, kterou bylo znemožněno užívání cesty. Žalobkyně a) v rodinném domě na pozemku p. [číslo] bydlí od roku 2007, v roce 2013 pak dům koupila. Na pozemku ve vlastnictví žalobkyně a) se nachází garáž, ve které byly vozíky pro přepravu psů a kotce pro psy. Garáž na pozemku žalobkyně a) byla legalizovaná v roce 2015. Žalobkyně rodinný dům na pozemku p. [číslo] zakoupila počátkem roku 2015 od nejlepší kamarádky, přičemž do domu jezdila i dříve. Rovněž na tomto pozemku se nachází garáž. Úmysl žalované pozemky p. [číslo] p. [číslo] zastavět nebyl realizován z důvodu, že vydána územně plánovací informace č. j. [spisová značka] navržený záměr vyhodnotila jako nepřípustný s tím, že umístěním záměru by došlo k znemožnění přístupu a dopravní obsluhy pozemků p. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec].

31. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

32. Podle § 1029 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

33. Podle § 1030 odstavce 1 o. z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

34. Podle § 1030 odstavce 2 o. z. vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne.

35. S ohledem na provedené dokazování i citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě se žalobkyně domáhají zřízení nezbytné cesty ke svým pozemkům p. [číslo] který je ve vlastnictví žalobkyně b), a k pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a), a to na pozemcích žalované p. [číslo] p. [číslo] vše v k. ú. [část obce] u [obec], z toho důvodu, že pozemky žalobkyň, nejsou přístupné z veřejné komunikace žádnou jinou cestou a žalobkyně tak nemohou tyto pozemky řádně užívat a na pozemcích žalované existuje zpevněné těleso cesty, která byla žalobkyněmi i vlastníky okolních pozemků používána po dobu několika desetiletí. Soud může rozhodnout o zřízení nezbytné cesty jen za podmínek výše citovaného ustanovení § 1029 o. z., tedy jen jestliže vlastník nemůže nemovitou věc řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou (viz. např. rozsudek NS ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. 22 Cdo 1976/2017). Je tak zřejmé, že překážkou povolení nezbytné cesty není existence jakéhokoliv spojení, ale jen takového, které je dostatečné k tomu, aby na nemovité věci bylo možno řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat (viz. např. rozsudek NS ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1873/2020). Pro rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1. o. s. ř.) v souladu se stavebními předpisy slouží. Tím bude určen i rozsah práva cesty, který je třeba v rozhodnutí uvést (např. jakými vozidly a ve kterou dobu lze cestu užívat. Nelze povolit služebnost nezbytné cesty, pouze pokud by přístup pro osobu oprávněnou ze služebnosti byl pohodlnější (§ 1032 odst. 1 písm. c) o. z.). Naproti tomu, jak už bylo řečeno, existence jakéhokoliv přístupu na pozemek, nevylučuje zřízení práva cesty. Při rozhodnutí o povolení nezbytné cesty je však třeba dbát, aby právo dotčeného pozemku bylo omezenou v co nejmenší možné míře. Jelikož zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou zřízení cesty poskytne, s újmou, která by zřízením cesty vznikla vlastníku zatížené nemovitosti. Žalovaná se návrhu žalobkyň bránila tím, že není dána nezbytnost cesty, když žalobkyně své pozemky užívají spíše k naplňování zálib a koníčků, jako je např. chov psů a námitka žalobkyně a), že zřízení nezbytné cesty je nutné pro řádné užívání garáže postavené na pozemku parc. [číslo] není opodstatněná, když tato garáž byla legalizována bez jejího vědomí v roce 2015. Tuto námitku soud neshledal důvodnou, když ze sdělení Městského úřadu Ostrov, odbor výstavby ze dne 16. 06. 2015 vyplývá potvrzení existence stavby garáže, na pozemku parc. [číslo] (dle geometrického plánu [číslo] 2015 z 27. 05. 2015 na pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], o výměře 51 m2 ve vlastnictví žalobkyně a) a soudu nepřísluší toto rozhodnutí správního úřadu přezkoumávat. Z uvedeného důvodu tak nebyly k důkazu provedeny ani listiny„ Opatření k nápravě“ vydaného Krajským úřadem Karlovarského kraje dne 10. 2. 2021 a Sdělení k „ žádosti o prošetření způsobu vyřízení stížnosti„ ze dne 8. 2. 2021. Ani námitku žalované, že žalobkyně i po uzavření cesty užívají své nemovitosti bez problémů, neshledal soud důvodnou. Lze souhlasit se žalobkyněmi, že po uzavření cesty, musely přístup na své pozemky v případně nutnosti řešit, ať již průchodem přes dům, či výjimečně, jak potvrdil svědek [příjmení], přes jeho pozemek. Jednalo se však o mimořádné okolnosti (oprava zatékající střechy), přičemž takovéto užívání nelze považovat za řádné ve smyslu ust. § 1029 odst. 1 o. z..

36. Dále žalovaná namítala, že přístupovou cestu k pozemkům žalobkyň je možné zřídit i jinou, méně zatěžující variantou, než navrhovaly žalobkyně, přičemž vhodnost těchto variant spatřovala v jejich kratší délce, příp. v tom, že by pozemky v jejím vlastnictví nebyly zatíženy vůbec. Jak však bylo v průběhu řízení prokázáno, a to zejména výslechy svědků i výslechem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], žádnou z žalovanou navrhovaných variant nelze považovat za vhodnější, když žádná nezahrnovala zpevněné těleso cesty a dle vyjádření svědka [celé jméno účastníka] a [jméno] [příjmení] jiné přístupové cesty k jejich pozemkům, tedy i k pozemkům žalobkyň, nabyly, pouze z druhé strany byly vyjeté koleje od zemědělských strojů, což dokládá i fotografie založená jako příloha 1. Bylo by tak nezbytné těleso cesty vybudovat nově a hlavně by vlastníci pozemků, na nichž by nezbytná cesta byla zřízena, museli s tímto řešením souhlasit, což v daném případě nenastalo. Jak se vyjádřil i znalec [příjmení] [celé jméno znalce], na takto zamýšlených pozemcích, se nacházejí doplňkové stavby, či vzrostlé stromy (např. garáž s kůlnou a vzrostlé stromy na pozemku parc. [číslo] paní [příjmení] [jméno] [příjmení]; bazén, skleník a vzrostlé stromy na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] manželů [příjmení]). Což rovněž vylučuje úvahu a zřízení nezbytné cesty jinou variantou. Dle soudu je zcela bez významu, jak namítala žalovaná, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při zpracování svého znaleckého posudku mylně vycházel z domněnky, že žalovaná je stále vázána svým příslibem k zachování možnosti přístupu na pozemky obou žalobkyň po cestě, která vede přes pozemek žalované parc. [číslo]. Jak bylo výše popsáno, znalec se jinými variantami, které žalovaná pro zřízení nezbytné cesty navrhovala, zabýval a rovněž vysvětlil, z jakého důvodů je nepovažuje za vhodné, a to ať už z důvodu na pozemcích se nacházejících staveb, z důvodu vzrostlé vegetace, ale zejména z důvodu absence souhlasu vlastníků dotčených pozemků. Soud považuje v této souvislosti za stěžejní, že žalobkyněmi navržená varianta zřízení nezbytné cesty, byť soudem vymezená geometrickým plánem Ing. [celé jméno znalce], který je v porovnání s žalobkyněmi původně navrhovaným vymezením dle geometrického plánu [číslo] ze dne 20. 4. 2004, vůči žalované méně zatěžující, zahrnuje existenci tělesa cesty na dotčených pozemcích již zbudovanou a desetiletí užívanou. Soud nesouhlasí s námitkou žalované, že podstatné pro řízení je to, že v současné době neexistuje žádné oprávnění věcného či obligačního charakteru žalobkyň k užití pozemkové parcely [číslo] ve vlastnictví žalované jako cesty spojující pozemky žalobkyň s veřejnou komunikací. V již výše zmiňované smlouvě o převodu pozemků [číslo], kterou žalovaná uzavřela s Pozemkovým fondem ČR a jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] se žalovaná zavázala zachovat práva chůze a jízdy k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Za tím účelem byl zpracován i geometrický plán a Městský úřad Ostrov, odbor Výstavby souhlasil s oddělením pozemků podle geometrického plánu [číslo] 2007, v případě, že bude zachováno právo chůze a jízdy (přístup) k pozemkům (zahrady) za rodinnými domy (viz. vyjádření č. j. [spisová značka] ze dne 15. 10. 2007). Skutečnost, že k následnému vkladu tohoto práva do katastru nemovitostí nedošlo, nelze přičítat k tíži žalobkyním. Z výše uvedeného postupu je patrný jednoznačný úmysl cestu, jako přístup k rodinným domům zachovat. Z vyjádření svědků [celé jméno účastníka] a [příjmení] vyplynulo, že cestu neupravovala výhradně žalovaná, když se na její údržbě podílel svědek [celé jméno účastníka] a pan [příjmení]. Svědek [příjmení] sice uvedl, že se na údržbě cesty nikdo nepodílel, zároveň však dodal, že tam byly kameny, žalovaná ji stříkala roundupem a svědek ji v roce 2016 sekal křovinořezem. S ohledem na k důkazu provedené fotografie, ze kterých je patrné, že na cestě se nachází štěrk, i skutečnost, že až do znemožnění přístupu na cestu žalovanou, byla cesta využívána lze dovodit, že na údržbě cesty se podíleli i jiné osoby než výhradně žalovaná.

37. Soud dále nesouhlasí s námitkou žalované, že nárok dle ust. § 1029 o. z. lze uplatnit pouze k bezprostředně sousedícímu pozemku a nárok žalobkyně b) by tak měl být zamítnut, a to s ohledem na žalobkyněmi citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1321/2009, ve kterém odkazuje na správné usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně ze dne 31. 3.2005, sp. zn. 60 Co 171/2004, publikované v Soudních rozhledech [číslo] podle kterého přilehlým pozemkem ve smyslu § 151o odst. 3 obč. zák. pro zřízení práva nezbytné cesty není jen pozemek bezprostředně přilehlý ke stavbě, ale všechny pozemky, kterých je ke zřízení cesty zapotřebí a přes které má být přístup realizován. Soud má za to, že toto rozhodnutí lze aplikovat i na úpravu dle zákona č. 89/2012 Sb.

38. Za důvod bránící zřízení práva nezbytné cesty nelze považovat ani žalovanou tvrzenou potřebou rozšíření svého bydlení, když tento záměr, jak vyplývá z územně plánovací informace úřadu územního plánování č. j. MěÚo/30028/2018 ze dne 9. 11. 2018, není proveditelný, a to právě z důvodu zachování přístupu a dopravní obsluhy pozemků p. [číslo] k. ú. [část obce] u [obec].

39. Lze tedy uzavřít, že v řízení byla prokázána nezbytnost cesty, když bez jejího zřízení by žalobkyně nemohly své nemovitosti řádně užívat, jelikož nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou. Soud výrokem I. zřídil nezbytnou cestu, tak jak byla vymezena geometrickým plánem [číslo] 2021, přičemž, jak už bylo výše popsáno, tato varianta je pro žalovanou oproti návrhu žalobkyň šetrnější a právo dotčeného pozemku tak bylo omezenou v co nejmenší možné míře. Výrokem II. soud vyhověl žalované a právo stanovené výrokem I. omezil na všední dny a sobotu od 8:00hod. do 20:00 hod., když lze předpokládat, že činnosti, za jejichž účelem bylo zřízení nezbytné cesty navrhováno, budou oprávněnými vykonávány zejména mimo pracovní dobu, tedy v odpoledních hodinách. V neděli pak právo omezil pouze na rozmezí od 12:00 hod. do 15:00 hod., kdy má soud za to, s ohledem na dostatečný časový prostor během ostatních dnů, že právo bude vykonáváno jen v nezbytných případech. V souladu s charakterem staveb na pozemcích žalobkyň, soud dále právo omezil pouze na užití osobních automobilů a užitkových automobilů do 3,5 t a rovněž vymezil okruh osob z práva průjezdu oprávněných, tak aby bylo co nejvíce šetřeno vlastnické právo žalované.

40. Ohledně výše přiměřené náhrady za zřízení nezbytné cesty soud vycházel z posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] [číslo] 2021 ze dne 5. 8. 2021, tedy částkou 84.177,60 Kč pro každou z žalobkyň, když z výsledné částky 189.103,20 Kč odečetl částku 20.748 Kč připadající na část nezbytné cesty vedoucí na pozemku žalobkyně a), která deklarovala, že přístup pro žalovanou b) poskytne bezplatně. Znalec závěry svého znaleckého posudku náležitě obhájil a srozumitelně vysvětlil, z jakého důvodu nebylo možné zjistit obvyklé nájemné, ale bylo nutné náhradu za zřízení nezbytné cesty stanovit dle cenového předpisu. Tuto náhradu soud žalobkyním uložil zaplatit žalované v zákonné lhůtě stanovené v ust. § 160 odst. 1. o. s. ř. tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku, kdy neshledal požadavek žalobkyň, aby mohly tuto náhradu splácet po částce, která by nepřekročila částku 3.000 Kč pro obě žalované, důvodnou. Žalobkyně se žalobou domáhaly zřízení nezbytné cesty za přiměřenou náhradu. Byly tak od počátku řízení srozuměny s tím, že pokud budou se svým návrhem úspěšné, bude rozhodnutí zahrnovat i s tím spojené náklady za zřízení nezbytné cesty a mohly se tak na tuto variantu po dobu řízení, připravovat. Nadto s částkou, kterou stanovil znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], byly seznámeny již v srpnu 2021, což do rozhodnutí soudu představuje rovněž dostatečný časový prostor, nadto tuto částku nelze považovat za tak vysokou, aby odůvodňovala její úhradu ve splátkách.

41. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, když souhlasí s žalovanou, že řízení o zřízení nezbytné cesty spadá pod režim výjimek stanovených v § 153 odst. 2 o. s. ř., u kterých soud není vázán návrhy účastníků a bez ohledu na žalobní návrh může určit, kudy cesta povede a stanovit i obsah práva nezbytné cesty a v daném případě nelze mluvit o úspěchu či neúspěchu jedné ze stran, když žalobkyním nebylo, v rámci jejich návrhu, plně vyhověno.

42. Výrok V. a VI. je odůvodněn ust. § 148 o. s. ř., když s ohledem na výše uvedené, má za spravedlivé, aby účastníci nesli náklady státu rovným dílem.