15 C 86/2020-321

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a dále částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 2 dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] rozhodl rozsudkem, který byl Městským soudem v Praze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] revidován tak, že byl co do částky [částka] s příslušenstvím zrušen. Shora uvedená částka [částka] představuje požadavek na náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. Nárok na náhradu škody vzniklé zaplacením nákladů obhajoby žalobce jež byly vyvolány sdělením obvinění, se v daném případě řídí ustanovením § 5 písm. a) § 7 a 8. zákona č. 82/98 Sb. odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, osoba, proti které bylo trestní stíhání zastaveno nebo která byla zproštěna obžaloby má ve smyslu výše řečeného zásadně právo na náhradu škody způsobené sdělením obvinění. Takové právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován. Dle § 31 zákona nárok na náhradu nákladů řízení může být odškodněn pouze v případě, že náhrada nákladů nebyla v původním řízení poškozenému přiznána podle procesních předpisů, a že náklady řízení, jejichž náhrady se podle zákona domáhá, již byly vynaloženy. Žalobce se v řízení domáhal náhrady škody představované náklady obhajoby v celkové výši [částka], z čehož částka [částka] byla zálohou na poskytnuté služby a tuto částku zástupce žalobce vyúčtoval žalobci, avšak namísto něj tuto částku uhradila matka žalobce. Žalobce v řízení netvrdil původně žádné skutečnosti, že matka shora uvedenou částku požaduje zaplatit zpět. Soud prvního stupně nejprve tento nárok žalobce zamítl, neboť žalobce ve smyslu ustanovení § 2952 občanského zákoníku nebyl osobou, které by škoda fakticky vznikla, neboť vynaloženou částku zaplatila matka žalobce. Tato, ani do rozhodnutí soudu prvního stupně uvedenou částku nepožadovala zaplatit. Teprve v rámci odvolacího řízení žalobce předložil výzvu k zaplacení půjčky ze dne [datum] adresovanou [jméno] [příjmení] žalobci, ze které je zřejmé, že jmenovaná vyzvala žalobce mimo jiné k zaplacení částky [částka], kterou mu zapůjčila tím, že za něj zaplatila Mgr. Skácelovi dne [datum] shora uvedenou částku. Co se týká částky [částka], tato představuje další náklady právního zastoupení žalobce v trestním řízení. Žalobce v průběhu řízení výslovně tvrdil, že právní zástupce žalobce vyúčtování neprovedl a žalobce v tomto rozsahu žádné plnění právnímu zástupci neposkytl. Soud prvního stupně v původním řízení i v tomto rozsahu žalobu zamítl, neboť žalobci škoda fakticky nevznikla. Teprve v rámci odvolacího řízení zástupce žalobce předložil výzvu k plnění ze dne [datum], kterou adresoval žalobci, ve které ho vyzval k úhradě částky [částka] za obhajobu v trestní věci vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce dále předložil fakturu ze dne [datum] s datem splatnosti [datum], v níž zástupce po žalobci požaduje úhradu právních služeb za obhajobu ve věci přečinu nebezpečného pronásledování ve shora uvedeném trestním řízení a fakturuje mu částku [částka] s tím, že na záloze je zaplacena částka [částka] a zbývá doplatit částka [částka].

2. Žalovaná k momentálnímu stavu řízení uvedla, že usnesením Krajského soudu v Praze č. j. [insolvenční spisová značka] – A -28 ze dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku žalobce a bylo povoleno řešení úpadku žalobce oddlužením, zároveň byli všichni věřitelé žalobci vyzváni, aby do 30 dnů, tj. do [datum] přihlásili své pohledávky za žalobcem. Ze seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení žalobce u Krajského soudu v Praze vyplývá, že [jméno] [příjmení] tvrzenou pohledávku ze smlouvy o zápůjčce, která měla v době rozhodnutí o úpadku už existovat, nepřihlásila. Uvedené dle názoru žalované svědčí o tom, že žádná zápůjčka ze strany paní [jméno] [příjmení] poskytnuta nebyla. Z důvodu nepřihlášení pohledávky nebude žalobce paní [jméno] [příjmení] v insolvenčním řízení na tvrzený dluh ze zápůjčky ničeho plnit a splní-li žalobce všechny podmínky podle schváleného způsobu oddlužení, tzv. splátkový kalendář, pak bude osvobozen mimo jiné od plnění pohledávek, které nebyly do insolvenčního řízení podle § 414 odst. 1 a 2 zákona 182/2006 Sb. přihlášeny, tj. nebude na tvrzený dluh ze zápůjčky ničeho plnit. Z těchto skutečností vyplývá, že žalobce reálně nemá vůči své matce [jméno] [příjmení] žádný dluh, který by byl povinen plnit, mu škoda ve smyslu § 2 952 občanského zákoníku nevznikla. Co se obecně týká požadavku na náhradu nákladů řízení, soudu je z jeho úřední činnosti známo, že pakliže je řádně předloženo vyúčtování k požadavku na náhradu nákladů řízení nebo nákladů vynaložených na obhajobu, toto je většinou zprocesováno ze strany žalované. V tomto směru nebyl nárok žalobcem u žalované řádně uplatněn, ani k výzvě žalované nebyly předloženy veškeré faktury, rozpis úkonů a plná moc. Faktura na částku [částka] byla předložená žalobcem až v rámci odvolacího řízení 3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp.zn. [spisová značka], a to tak, že vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání dne [datum], a to usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství Policie [obec a číslo], služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality čj. KRPA [číslo]. Proti uvedenému usnesení žalobce podal stížnost, která byla zamítnuta ze strany státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] ze dne [datum]. Dne [datum] došlo k zadržení osoby žalobce v obci [obec a číslo], okres [okres] 9:20 hod., žalobce byl propuštěn ze zadržení dne [datum] v 15:55 hod. Zároveň stejného dne došlo k výslechu osoby žalobce, a to Policií ČR v [obec a číslo], Benediktínská 1 od 11:06 hod. do 15:37 hod. Dne [datum] byla podána obžaloba, žalobce byl obviněn z trestného činu dle § 354 odst. 1 písm. a, b, c, d) trestního zákoníku, přečin nebezpečného pronásledování. Byla nařízena hlavní líčení ve věci. Dne [datum] byl ve věci vyhlášený Rozsudek jménem republiky čj. [spisová značka], kdy žalobce byl uznán vinným trestným činem, který mu byl obžalobou kladen za vinu. Proti tomu žalobce podal odvolání, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] pod čj. [spisová značka] sice zrušil rozsudek soudu I. stupně, nicméně žalobce shledal vinným a byl změněn rozsudek pouze ve výroku o trestu a náhradě škody. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] uložila žalobci, aby nahradil poškozené [jméno] [příjmení], nyní provdané [příjmení], částku [částka] jako náklady vzniklé přibráním zmocněnce za účelem uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení. Proti tomu podal žalobce odvolání, spis byl předložen dne [datum]. Dne [datum] stížnost proti shora uvedenému usnesení byla zamítnuta. V mezidobí bylo podáno dovolání, ve kterém bylo podáno vyjádření, dne [datum], Nejvyšší soud rozhodl pod čj. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] tak, že dovolání odmítl z důvodu opožděnosti. Žalobce podal ústavní stížnost. Ústavní soud rozhodl nálezem sp. zn. IV. ÚS 1477/18 tak, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a usnesení Nejvyššího soudu zrušil, a to z důvodu, že dovolání žalobce nebylo podáno opožděně. Nejvyšší soud rozhodl usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] a stejně tak i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující zrušil a přikázal Městskému soudu v Praze, aby ve věci znovu rozhodl. Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne [číslo] pod čj. [číslo jednací], kterým rozsudek soudu I. stupně zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení. Na den [datum] bylo ve věci nařízeno hlavní líčení, to bylo odročeno na dne [datum] a na něm byl vyhlášený Rozsudek jménem republiky, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn, rozsudek nabyl právní moci [datum].

4. Dále má soud za prokázané z faktury [číslo], že žalobci ze strany Mgr. [jméno] [příjmení] byla vystavena faktura jako záloha na právní služby ve výši [částka]. Soud za prokázané z výpisu Komerční banky ze dne [datum], že tato částka byla zaplacena ze strany [jméno] [příjmení], kdy toto má soud za prokázané i z čestného prohlášení shora uvedené.

5. Dále má soud za prokázané z listiny ze dne [datum], že to byla [jméno] [příjmení], matka žalobce, vyzvala žalobce shora uvedeným přípisem k zaplacení částky [částka]. [příjmení] jiné, aby zaplatil částku [částka], kterou ona zaplatila Mgr. [jméno] [příjmení], advokátovi, kdy tato částka byla v plné výši určena na úhradu právních služeb advokáta [anonymizováno]. Dále má soud za prokázané, že shora uvedená výzva žalobci byla dána na poštu dne [datum].

6. Soud má za prokázané, že dne [datum] právní zástupce žalobce vystavil žalobci fakturu [číslo] celkem na částku [částka] za poskytnuté právní služby v řízení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] s tím, že částka [částka] jako záloha již zaplacená byla, zbývá zaplatit částku [částka]. Právní zástupce žalobce vyzval listinou ze dne [datum] žalobce k zaplacení částky [částka]. Dále má soud za prokázané z podacího lístku, že shora uvedené listiny byly dány [datum] na poštu.

7. Soud má z usnesení Městského soudu v Praze [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] za prokázané, že byl zjištěn úpadek žalobce a bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením, zároveň má soud za prokázané ze seznamu přihlášených pohledávek k uvedenému oddlužovacímu řízení, že v tomto řízení pohledávka [jméno] [příjmení] nijak nefiguruje.

8. Z usnesení Okresního soudu v Berouně vyplývá, že dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno. Toto řízení bylo zahájeno žalobou doručenou soudu dne [datum]. Řízení o částku [částka] bylo zastaveno z toho důvodu, že soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že dne [datum] byl Krajským soudem v Praze usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] – A - 28 zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a insolvenční řízení i nadále trvá.

9. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

10. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem trestního stíhání žalobce vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. [spisová značka].

11. Soud považuje za nutné zrekapitulovat proběhlé řízení. Ze strany právního zástupce bylo na jednání zdejšího soudu dne [datum] tvrzeno, že byla vystavena pouze jedna faktura znějící na částku [částka]. Nově žalobce v průběhu odvolacího řízení předložil další fakturu ze dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku [částka], ze které zbývá doplatit částka [částka]. Shora uvedená faktura je v přímém rozporu s tvrzením právního zástupce žalobce, tak jak toto bylo na jednání soudu vysloveno, který výslovně uvedl, že žádnou takovouto fakturu nevystavil. Z tohoto důvodu má žalovaná důvodně za to, že citovaná faktura byla vystavena dodatečně až v rámci odvolacího řízení a antedatována. Žalovaná popírá pravost a pravdivost soukromé listiny, soud by neměl k této listině přehlížet.

12. K výzvě soudu právní zástupce žalobce doplnil, že [jméno] [příjmení] a žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 OZ dne [datum], kdy [jméno] [příjmení] se zavázala poskytnout uvedenou zápůjčku ve výši [částka], zapůjčitel se zavázal převést zápůjčku na vydlužitele tak, že plnění mělo být poskytnuto do sedmi dnů od uzavření smlouvy o zápůjčce na účet právního zástupce žalobce, tj. Mgr. [jméno] [příjmení]. Tak se také stalo, zápůjčka byla určena a použita v plné výši na úhradu právních služeb. Vydlužitel se zavázal k vrácení zápůjčky do tří let od jejího poskytnutí, tj. do [datum] v plné výši na účet žalobkyně. Dosud nebylo žalobkyni nic vráceno a žalovaný nereagoval ani na opakovanou výzvu. Dále uvedl v podání ze dne [datum], že [jméno] [příjmení] podala k soudu přiložený návrh na vydání platebního rozkazu, kde má být vydlužiteli soudem uložena povinnost zaplatit částku ve výši [částka]. Soudu byla předložena kopie návrhu na vydání platebního rozkazu ze strany [jméno] [příjmení] vůči [celé jméno žalobce] s podacím razítkem Okresního soudu v Berouně ze dne [datum]. Dále byl právě právní zástupce žalobce opakovaně vyzýván ke sdělení sp. zn., ke které mělo být vedeno shora uvedené řízení o návrhu na vydání platebního rozkazu, což právní zástupce žalobce po dobu několika měsíců sdělit nechtěl, teprve následně soudu sdělil sp. zn., a to tak, že řízení mělo být vedeno u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. [spisová značka]. Soud vyžádal od Okresního soudu v Berouně rozhodnutí ve věci samé, ze kterého vyplývá, že dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací] bylo řízení zastaveno, toto řízení však mělo být zahájeno žalobou doručenou soudu dne [datum]. Shora uvedená žalobní tvrzení neodpovídají tvrzením, tak jak ze strany právního zástupce žalobce původně zazněla. Nicméně shora uvedené řízení o částku [částka] bylo zastaveno z toho důvodu, že soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že dne [datum] byl Krajským soudem v Praze usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] – A - 28 zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a insolvenční řízení i nadále trvá. Za dané situace je podle § 173 odst. 3 insolvenčního zákona lze přihlásit pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Soud řízení zastavil, neboť žalovaný se nacházel v insolvenčním řízení a jelikož insolvenční řízení ke dni podání žaloby nebylo pravomocně skončeno, bylo nutné řízení zastavit.

13. Ze strany žalobce bylo tvrzeno a zároveň byly předloženy taktéž důkazy, že to byla paní [jméno] [příjmení], která za žalobce zaplatila částku [částka] dne [datum] a dále bylo tvrzeno, že se jednalo o smlouvu o zápůjčce mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem, který se jí zavázal právě shora uvedenou částku [částka] fakticky zaplatit zpět. Zároveň má soud za prokázané, že rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] INS 1985 [číslo] byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením.

14. Podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. IZ se se zahájením insolvenčního řízení spojují tyto účinky, pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty, nemohou být uplatněny žalobou lze-li je uplatnit přihláškou podle ustanovení § 109 odst. 5 IZ nestanoví-li zákon u některého způsobu řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení a jde-li o reorganizaci do schválení reorganizačního plánu. Podle ustanovení § 173 odst. 3 IZ lze přihlásit pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.

15. Shora uvedená pohledávka vznikla tvrzenou smlouvou ze strany [jméno] [příjmení] vůči žalobci vznikla tvrzenou smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] to na základě ust. § 2390 a následující občanského zákoníku, (byť zde byla tvrzena splatnost ve lhůtě tří let, soud poukazuje právě na ustanovení § 173 odst. 3 IZ, kdy do oddlužovacího řízení lze přihlásit pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku). Vzhledem k tomu, že má soud k dispozici taktéž rozpis přihlášených pohledávek, má soud za prokázané, že shora uvedená pohledávka ze strany [jméno] [příjmení] přihlášena do uvedeného insolvenčního řízení žalobce nebyla. [jméno] [příjmení] mohla svoji pohledávku uplatnit pouze přihláškou pohledávky v insolvenčním řízení, nikoliv však žalobou podanou k soudu dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ. [jméno] [příjmení] shora uvedenou pohledávku v insolvenčním řízení neuplatnila.

16. Dle ustanovení § 414 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb. Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, učiní tak na návrh dlužníka, osvobození podle odst. 1 se vztahuje také na věřitele k jejímž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří se pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli.

17. V tomto směru je nutné souhlasit s námitkou žalované, že shora uvedená částka [částka], která měla být ze strany [jméno] [příjmení] jako zápůjčka poskytnuta žalobci, je částkou, která již nemůže představovat faktický dluh, který měl žalobci vůči [jméno] [příjmení] vzniknout a to z toho důvodu, že shora uvedená pohledávka měla být přihlášena v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze čj. [insolvenční spisová značka], které bylo zahájeno dne [datum]. V situaci, kdy tato pohledávka ze strany paní [jméno] [příjmení] přihlášena nebyla, nemůže tato shora uvedenou pohledávku vymáhat v jakémkoliv dalším soudním řízení. Toto vyplývá i z pokusu [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod č.j. [číslo jednací], které bylo zastaveno právě ze shora uvedeného nedostatku podmínky řízení probíhajícího insolvenčního řízení na žalobce. Žalobci tak ve smyslu § 2952 občanského zákoníku škoda nevznikla, neboť není povinen v dané situaci uvedený dluh plnit, neboť jí reálně vůči své matce paní [jméno] [příjmení] žádný dluh, který by byl povinen plnit, fakticky nemá. Za dané situace soud dospěl k závěru, že žalobci fakticky škoda nevznikla. I v případě, že by dluh žalobce přesto zaplatil, nemůže se již jednat o účelně vynaložený náklad v řízení, když dluh fakticky zanikl a žalobce na něj nebyl povinen plnit.

18. Co se týká požadavku na zaplacení částky [částka], která představuje zbývající požadavek na náhradu nákladů vynaložených na obhajobu, soud uvádí, že byť má zásadní výhrady k postupu právního zástupce žalobce a žalobce v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], kdy v průběhu řízení poté, co byla žaloba i v tomto rozsahu zamítnuta, žalobce začal měnit svá žalobní tvrzení a nově předkládat důkazy, o kterých tvrdil, že neexistují a tvrdit skutečnosti, o kterých původně tvrdil, že fakticky nenastaly. Nicméně soudům v řízení předloženy důkazy byly, byla doplněna žalobní tvrzení, Městský soud v Praze k těmto důkazům přihlížel a z tohoto důvodu vzhledem k tomu, že shora uvedené důkazy a tvrzení vzal odvolací soud vzal v potaz, rozhodl o zrušení části rozsudku soudu prvního stupně, dospěl tento soud k závěru, že za prokázané, že ze strany právního zástupce žalobce vůči žalobci byla vystavena faktura [číslo] s datem vystavení [datum] a s datem splatnosti [datum]. Vzhledem k tomu, že insolvenční řízení vůči žalobci bylo zahájeno [datum], jedná se o pohledávku vzniklou po začátku oddlužení, z tohoto důvodu se jedná o dluh, který je již přípustné projednat v občanskoprávním řízení. Ze shora uvedené faktury vyplývá, že žalobci byla celkově fakturovaná částka [částka] s tím, že zbývá doplatit [částka].

19. Soud se tak zabýval doplněnými tvrzeními ohledně jednotlivých úkonů právního zastoupení žalobce, a to tak, zdali tyto v součtu dají dohromady částku přesahující [částka], kterou soud objektivně shledal jako dluh, který žalobci na náhradě nákladů řízení fakticky vznikl.

20. Žalobce tak nově požadoval ke dni [datum] přípravu a převzetí ve věci jednoho úkonu a jednoho režijního paušálu, dále dne [datum] výslech obviněného plus cesta do [obec], opět 1 úkon, 1 režijní paušál. Dne [datum] sepis stížnosti za půl úkonu ve výši [částka] + [částka] režijní paušál, dále porada dne [datum] s klientem v [obec] přes jednu hodinu mimo pracovní dobu v neděli, účtováno bylo [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] od 10:04 do 12:20 výslech poškozeného [jméno] [příjmení] plus cesta ve výši [částka] plus [částka] režijní paušál. Dne [datum] měl proběhnout výslech [příjmení] v [obec]. Dostavil se obhájce, avšak nebyl připuštěn na jednání, účtováno bylo 1 x 0,5 úkon ve výši [částka] + [částka] paušál. Dále dne [datum] výslech Třelická a [příjmení] v [obec] od 14. 11 do 16.51 hod., účtováno ve výši [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] výslechy [příjmení], [obec], účtováno ve výši [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] prostudování spisu, účtovány 2 úkony plus cesta do [obec], ve výši [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení od 9. 30 do [číslo] h., účtováno ve výši [částka] + [částka] režijní paušál, stejně tak i dne [datum] a [datum] Hlavní líčení každé účtováno ve výši dvou úkonů [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] sepis odvolání, účtováno ve výši [částka] + [částka] rež. Paušál. Dne [datum] sepis stížnosti, náklady zmocněnce poškozené, 1 x 0,5 úkon, účtováno [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] obhajoba u Městského soudu v Praze plus cesta, účtováno ve výši [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] sepis dovolání, účtováno [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] obhajoba u hlavního líčení Obvodní soud pro Prahu 2 od [číslo] do 12 h. plus cesta do [obec], účtováno [částka] plus režijní paušál a dne [datum] obhajoba na hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 6, účtováno [částka] + [částka] rež. Paušál. Celkem 25,5 úkonu x [částka] +27 režijních paušálů. Dále bylo požadováno cestovné automobilem na cestě [obec] - [obec] a zpět v devíti případech, jednalo se o celkem 404 km, spotřeba 4,5 l na 100 km, při vyhláškové ceně nafty 28, [částka] za 1 l, celkem ve výši [částka], dále opotřebení vozu 3, 80 [spisová značka] a ztráta času 8 započatých půlhodin, tj. 9× [částka], celkem [částka]. Dále žalobce požadoval náklady vynaložené na zastoupení před Ústavním soudem a to za úkon dne [datum] sepis ústavní stížnosti ve výši [částka] a [částka] režijní paušál a dne [datum] účast na vyhlášení ústavního nálezu ve výši jedné poloviny úkonu to je [částka] + [částka] režijní paušál.

21. Žalovaná k uvedeným úkonům namítala že, co se týká požadavku na proplacení porady s klientem dne [datum], pro přiznání úkonu porada s klientem je rozhodné, jak vyplývá z ustavení § 31 zákona 82/98 Sb., že se musí jednat o náklady, které byly účelně vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Z obsahu tohoto úkonu je však zřejmé, že kritérium účelnosti nesplňuje, neboť uvedená porada bezprostředně nepředcházela žádnému úkonu právní služby a nelze u ní vysledovat souvislost s dalším následným procesním konkrétním úkonem. Dále není zřejmé, proč měla proběhnout v neděli, proč porada nemohla počkat tak, aby byla vykonána v obvyklý pracovní den. Navíc porada nepředchází žádnému procesnímu úkonu. K úkonu ze dne [datum] - výslech svědkyně [příjmení], k němuž nebyl obhájce MUDr. [příjmení] připuštěn, uvedla, že tento úkon ze strany Mgr. [anonymizováno] žalovaná požaduje za neúčelný, a to s ohledem na skutečnost, že obžalovaný [celé jméno žalobce] zmocnil k vyrozumívání o úkonech obhájce JUDr. [příjmení], nikoliv Mgr. [anonymizováno]. K úkonu ze dne [datum] - výslech [příjmení], [příjmení] v [obec] dle obsahu trestního spisu - výslech svědka [příjmení] proběhl od 14. 11 do [číslo] a výslech [příjmení] od 16. 14 - 16.51 h. S ohledem na čistou délku trvání úkonu - přestávku mezi těmito úkony by za účast obhájce náležela odměna 1 úkon právní služby, neboť výslechy v součtu trvaly jednu hodinu a 7 minut a náhrada za promeškaný čas ve výši dvou započatých půlhodin a´ [částka]. K tomu odkázala na ust. § 14 odst. 4 advokátního tarifu. K úkonu ze dne [datum] - účast na hlavním líčení, žalovaná namítá, že hlavní líčení se konalo od [číslo] do 10. 50 h. Za účast by příslušela odměna ve výši jednoho úkonu. Dne [datum] -účast na hlavním líčení - žalovaná namítá, že hlavní líčení se koná od 11 do 12, 30 hodin, žalobci přísluší odměna ve výši jednoho úkonu. K úkonu dne [datum] - účast na hlavním líčení uvedla, že líčení bylo zahájeno v 9. 30 h., v 9. 45 hodin bylo přerušeno do 11. 30 h. a následně bylo pokračováno a bylo odročeno ve 12 hodin, čistého času tak trvalo 45 minut, žalobci přísluší tak náhrada za 1 úkon právní služby. Za dobu přerušení od 9. 45 - 11. 30 h. s poukazem na ustanovení § 14 odstavec odst. 4 advokátního tarifu náleží odměna za promeškaný čas ve výši jedné půlhodiny a´ [částka]. Stejně tak shora uvedeným sporovaným úkonům nelze přiznat cestovné. Co se týká podání ústavní stížnosti odkazuje na konstantní judikaturu a ust. § 62 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu s tím, že náklady právního zastoupení účastníka v řízení o ústavní stížnosti, kterou se domohl zrušení nezákonného rozhodnutí nejsou škodou ve smyslu § 31 odst. 1,2 zákona č. 82/98 Sb.

22. Soud se plně ztotožňuje s vyjádřením ze strany žalované ohledně sporovaných úkonů právní služby. Soud tak dospěl k závěru, že jako účelně vynaložené náklady lze přiznat žalobci úkon ze dne [datum], a to přípravu a převzetí ve věci ve výši [částka] jako odměnu za úkon právní služby, a [částka] režijní paušál. Dále dne [datum] výslech obviněného - opět odměna ve výši [částka] a k tomu [částka] režijní paušál. Ze dne [datum] sepis stížnosti ve výši 0,5 úkonu ve výši [částka] + [částka] režijní paušál. Co se týká porady ze dne [datum], která měla proběhnout v neděli z tohoto důvodu právní zástupce žalobce účtoval dvojnásobnou sazbu ve výši [částka] a [částka] jako režijní paušál, soud uvádí, že se ztotožňuje se závěry žalované, že tato porada nepředbíhala ani nenavazovala žádnému jinému procesnímu úkonu ve vyšetřování ve věci samé. Žalobce žádným způsobem neosvědčil a nedoložil nutnost provést tento úkon v neděli mimo obvyklou pracovní dobu. Soud tak dospěl k závěru, že je namístě účtovat částku [částka] a [částka] režijní paušál. Dne [datum] výslech poškozené [příjmení] ve výši [částka] + [částka] režijní paušál. Co se týká úkonu [datum] výslech p.Staňkové v [obec], kdy nebyl obhájce připuštěn k tomuto výslechu, soud uvádí, že tento úkon soud také nepovažuje za účelný, a to s ohledem na skutečnost, že obžalovaný, v tomto případě žalobce, zmocnil k vyrozumívání o úkonech obhájce JUDr. [jméno] [příjmení], nikoliv Mgr. [anonymizováno]. Jak toto vyplývá z čísla l. 35, 36, 37, 154 spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 [číslo jednací] T 86- 16. K úkonu ze dne [datum] – výslech [příjmení] a [příjmení] soud uvádí, že výslechy byly uskutečněny v čase u svědka [příjmení] od 14. 11 do 14. 41 hodin a výslech svědkyně [příjmení] od 16. 14 do 16. 51 h., čistá délka trvání je 1 hodina a 7 minut, žalobci tak přísluší náhrada nákladů vynaložených nákladů za 1 úkon právní služby a k tomu promeškaný čas ve výši dvou započatých půlhodin a´ [částka], celkem [částka] a [částka] režijní paušál, celkem [částka]. Za úkony ve dnech [datum] tj. výslech p. [příjmení] v [obec] soud přiznal náhradu ve výši [částka] a [částka] režijní paušál, dne [datum] prostudování spisu za 2 úkony, celkem [částka] a [částka] rež. Paušál. Co se týká hlavního líčení ze dne [datum], to proběhlo od 9. 30 do 12. 25 h, přísluší náhrada nákladů ve výši [částka] + [částka] režijní paušál. Hlavní líčení dne [datum] bylo pouze v čase od [číslo] do [číslo] h., přísluší tak pouze 1 úkon právní služby a k tomu 1 režijní paušál. Stejně tak i hlavní líčení dne [datum], to proběhlo od 11 – 12. 30 h., přísluší odměna ve výši jednoho úkonu a 1 režijní paušál. Dále dne [datum] sepis odvolání ve výši [částka] odměna a [částka] režijní paušál, dále dne [datum] sepis stížnosti ve výši [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] obhajoba ve výši [částka] + [částka] režijní paušál, dále dne [datum] sepis dovolání k výši [částka] + [částka] režijní paušál. Dne [datum] sepis dovolání ve výši [částka] + [částka] režijní paušál, co se týká hlavního líčení dne [datum], to proběhlo od [číslo] do [číslo] následně bylo přerušeno do [číslo] a bylo skončeno ve 12.00 hodin, čistého času trvalo 45 minut. Žalobci přísluší odměna ve výši jednoho úkonu právní služby za dobu od přerušení a ve výši zameškaných půlhodin a´ [částka], a to ve výši čtyř půlhodin a´ [částka]. K tomuto i odpovídající cestovné.

23. K požadavku žalobce na náhradu nákladů spojených s podáním a projednání [ulice] stížnosti soud uvádí, že se zabýval otázkou, zda v příčinné souvislosti s tímto titulem vznikla žalobci škoda. Ze shora citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že žalobcem uplatněný nárok je nutno poukázat o ust. § 31 odst. 1, 3 zákona 82/1998 Sb., (lex specialis), dle kterých náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle ust. § 31 odst. 2 zákona 82/1998 Sb., podle nějž náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. K vypořádání náhrady nákladů řízení účastníků tak slouží právě řízení, ve kterém tyto náklady účastníkům vznikly. Neúspěch účastníka v tomto řízení v otázce nákladů řízení nemůže založit takovému neúspěšnému účastníků právo požadovat jím zaplacené náklady řízení na státu z titulu náhrady škody (Nejvyšší soud ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] nebo nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 2085/08). Ustanovení § 31 odst. 2 zákona pokrývá ty situace, kde procesní úprava konkrétního řízení či postupu vyvolaného poškozeným za účelem zrušení či změny nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu s rozhodováním o náhradě účastníky placených nákladů řízení vůbec nepočítá (viz. k tomu [příjmení], P.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci - komentář, 2. vydání, Praha: C.H.Beck, 2007, str. 173). Svoji povahou primárně procesní nárok na náhradu nákladů řízení může být požadován reálně jako nárok hmotněprávní - na náhradu škody, jestliže posuzované řízení (ve kterém tyto náklady účastníkovi vznikly) s procesním vypořádáním takového nároku vůbec nepočítá nebo jen neumožňuje. Řízení před Ústavním soudem České republiky však tento atribut nesplňuje (srov. § 62 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

24. Na základě shora uvedeného soud rozhodl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Jakkoliv Ústavní soud rozhoduje o nákladech řízení v těch případech, kdy přikročí k jejich přiznání, stejně jako obecné soudy v řízení ovládaném procesní úpravou občanského soudního řádu z úřední povinnosti (tj. bez návrhu), bylo na žalobci jako stěžovateli, aby se jejich přiznání (v rámci vyčerpání všech prostředků minimalizujících vznik případné škody) domáhal a přiměl tak Ústavní soud zaujmout k takovému návrhu stanovisko (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3109/08 ze dne [datum]:„ Ústavní soud se dále zabýval návrhem stěžovatelky na přiznání náhrady nákladů řízení před Ústavním soudem“). V této souvislosti konstatuje, že podle § 62 odst. 3 zákona o Ústavním soudu náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle § 62 odst. 4 může Ústavní soud v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení.„ Podmínky tohoto ustanovení jsou podle přesvědčení Ústavního soudu - pokud jde o vztah mezi stěžovatelkou a účastníkem řízení (Nejvyšším soudem) - splněny. Důvodem je zjištění, že Nejvyšší soud svým rozhodnutím, které evidentně zjednodušilo obecně teoretický i dříve zastávaný přístup k posuzování příčinné souvislosti, řízení před Ústavním soudem na základě úspěšné ústavní stížnosti stěžovatelky vyvolal.“ Již z odůvodnění nálezu Ústavního soudu v předmětné věci se podává, že tak žalobce neučinil (ostatně to ani netvrdí), přiznání náhrady nákladů řízení se nedomáhal.

25. K této problematice se také vyjádřil v rozsudcích Městský soud v Praze v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], k usnesení Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]„ V daném případě však Ústavní soud porušení ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal. Stěžovatel se v nalézacím řízení domáhal náhrady nákladů řízení o ústavní stížnosti prostřednictvím nároku na náhradu škody dle ZNŠ. Oba soudy se možností tohoto postupu - uplatněného nároku řádně zabývaly a své závěry podrobně a srozumitelně odůvodnily ve svých rozhodnutích; soudy přehledně vyložily vztah ZNŠ a § 62 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o Ústavním soudu“). Ústavní soud nespatřuje v jejich postupu a právních závěrech znaky libovůle; rovněž interpretace "jednoduchého" práva provedená oběma soudy nevybočuje z mezí ústavnosti.“ Nebo Městský soud v Praze rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] („ Pokud jde o náklady, které žalobce vynaložil v souvislosti s podanou ústavní stížností, ve které byl úspěšný, což dovodil i soud I. stupně, pak s ohledem na dikci ust. § 32 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., nelze náklady řízení vynaložené za právní zastoupení v souvislosti s podáním ústavní stížnosti žalobci přiznat.“) či v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] („ Náklady zastupování před Ústavním soudem ve výši [částka] mohly být žalobkyni též přiznány, neboť zákon o Ústavním soudu v § 62 odst. 1 s takovou možností počítá“).

26. Celkem tak soud dospěl k závěru, že žalobci přísluší náhrada vynaložených nákladů ve výši [částka]. A dále cestovné, když všechny shora uvedené úkony se fakticky uskutečnily a bylo k nim nutné využít dopravu osobním vozem obhájce žalobce. Soud má prokázanou spotřebu paliva z velkého technického průkazu od vozidla 4,5 litru na 100 km. Vyúčtované cestovné souhlasí s faktickou ujetou vzdáleností k jednotlivým úkonům 404 km. Při spotřebě 4,5 litru na 100 km vyhláškové ceně nafty a amortizaci pak na jednu cestu k úkonu připadá proplacení částky ve výši [částka] Celkem za 9 cest toto odpovídá částce [částka]. K uvedeným cestám přísluší také náhrada promeškaného času ve výši 8 započatých půlhodin, celkem 9x [částka], celkem [částka].

27. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobci vznikl dluh pouze ve výši [částka], soud tuto částku žalobci jako náhradu škody přiznal, neboť částka úkonů právní služby tak, jak byly soudu předloženy a byly soudu prokázány, tuto částku naplňuje. Soud vyhověl žalobě, co do částky [částka], v částce [částka] žalobu zamítl.

28. Soud z částky [částka] přiznal žalobci také zákonný úrok z prodlení, běžící však až ode dne [datum], když dne [datum] Městský soud v Praze ve věci vyhlásil zrušující rozsudek a tímto datem bylo najisto postaveno, že nová tvrzení žalobce a nově předložené důkazy existují a bylo na žalované se jimi mimosoudně také zabývat. Žalovaná tak mohla žádost žalobce projednat a rozhodnout.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 150 osř, když dospěl k závěru, že žalobce sice byl, co do základu úspěšnější v součtu nároků, avšak nelze dospět k závěru, že šlo u žalobce o řádné uplatnění nároku dle ust. § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 zák. 82/1998 Sb. Žalobce tvrzení a důkazy předkládal až po výzvách soudu a ohledně požadavku na náhradu škody teprve po rozhodnutí soudem I. stupně.

Poučení