15 C 95/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 316 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky ode dne [datum] do zaplacení, a aby byla žalované uložena povinnost omluvit se žalobci, a to tím způsobem, že zajistí doručení omluvného úředního dopisu opatřeného podpisem ministra financí, a to k rukám žalobce, kdy bude text omluvy následujícího znění: "Omluva panu [celé jméno žalobce] za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nepřiměřenou délkou řízení - [země] - [stát. instituce] se omlouvá panu [celé jméno žalobce], [datum narození], neboť v řízení o zproštění výkonu služby vedeném nejprve u [anonymizována tři slova], pod sp. zn. [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok] a posléze u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], jakož i u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], došlo vůči jeho osobě dne [datum] k vydání nezákonného rozhodnutí o zproštění výkonu služby, jakož bylo vedeno i řízení nepřiměřeně dlouhou dobu, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma."

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí o zproštění výkonu služby vydaného na základě § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, jakož i v důsledku nesprávného úředního postupu způsobeného nepřiměřenou délkou řízení o zproštění výkonu služby. Nemajetková újma vznikala žalobci v souvislosti se správním řízením od [datum] do [datum]. Žalobce požaduje zadostiučinění z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí náměstka [příjmení] pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. listopadu 2011 o zproštění výkonu služby žalobce. Žalobce byl v rozmezí let 1994 až 2011 na základě služebního poměru činným příslušníkem [příjmení]. Žalobce byl za trvání jeho služebního poměru v rámci [příjmení] zařazen na služební místo na úseku sledování. S ohledem na to, že byl na základě nezákonného rozhodnutí zproštěn výkonu služby, byla jeho kariéra důstojníka v řadách [příjmení] podstatným způsobem narušena, ačkoli se nikdy žádného protiprávního jednání nedopustil, jak ostatně dovodil trestní a Nejvyšší správní soud. Předmětným správním řízením v širším smyslu vedeným na základě nezákonného rozhodnutí bylo navíc zásadním způsobem zasaženo do žalobcových osobnostních práv. Toto správní řízení žalobce snášel psychicky velmi špatně, trpěl nespavostí a celkovou apatií. Zároveň byly v důsledku trestního stíhání nenávratně narušeny jeho rodinné vztahy. Služba v bezpečnostních složkách je navíc v kruzích jejich příslušníků vnímána jako záležitost cti. Zproštění výkonu služby za značně nejasných okolností pak působí takto výkonu služby zproštěným příslušníkům značnou křivdu, neboť službu pro stát nevnímají jako běžné zaměstnání, ale jako poslání. V souvislosti s touto kauzou dokonce jeden z kolegů žalobce spáchal sebevraždu, další se o ni pokusil. Tyto skutečnosti žalobce lidsky velmi zasáhly, neboť se jednalo o jeho blízké a dlouholeté kolegy, a jde o tragédie, které žalobce psychicky tíží dodnes. Žalobce taktéž trpěl problémy existenčního rázu, jelikož mu byla v době správního řízení v širším smyslu upřena podpora v nezaměstnanosti. Tento stav byl částečně napraven až v důsledku jednání rodičů žalobce, kteří ho zaměstnali jako správce nemovitosti. Toto povolání však zcela neodpovídalo osobním vlastnostem a schopnostem žalobce.

2. Žalobce dále uvedl, že nemajetková újma byla žalobci zároveň způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Řízení ve věci žalobce trvalo nepřetržitě od [datum] do [datum]. Za takového stavu je třeba mít za to, že je takováto délka ve vztahu k věci žalobce zcela nepřiměřená, a to zejména s ohledem na následující skutečnosti. Věc žalobce není možné považovat za hmotněprávně, procesně ani skutkově složitou, rozhodně ne dostatečně složitou proto, aby konečné rozhodnutí bylo vydáno po téměř 7 letech od zahájení řízení. Správní řízení probíhalo výhradně na území České republiky, nebylo třeba provádět žádné úkony v cizině, ani aplikovat cizí právo. Z hlediska hmotněprávního se taktéž nejedná o věc složitou, neboť se rozhodnutí o zproštění výkonu služby týkalo toliko aplikace a interpretace jednoho hmotněprávního ustanovení. S ohledem na minimální množství výpovědí, znaleckých zkoumání či listinných a jiných důkazů je třeba považovat prováděné dokazování ve věci za nikoli rozsáhlé. Nebylo třeba žádat jiné správní orgány o provedení úkonů, doručování písemností bylo vždy bezproblémové. Tím, že nebylo v dané věci nutné ani účelné provádět rozsáhlé dokazování, není věc žalobce složitá ani po stránce skutkové. Žalobcova procesní aktivita spočívala zásadně v podávání zákonných opravných prostředků proti nezákonnému rozhodnutí. Žalobce nepřispěl svojí nečinností ani jinými obstrukcemi k prodlužování délky řízení. Nepřiměřenou délku řízení způsobily svým postupem právě orgány veřejné moci, zejména [příjmení]. Žalobce byl nucen pro ochranu svého práva podat odvolání proti nezákonnému rozhodnutí, kdy bylo 2x zamítnuto (podruhé v důsledku kasačního zásahu Městského soudu v Praze, který rozhodnutí o odvolání I zrušil). Žalobce se tak 2x musel domáhat správní žalobou nápravy u Městského soudu v Praze, který mu 2x vyhověl a věc vždy vrátil [příjmení] k dalšímu řízení. Nepřiměřenost délky byla rovněž způsobena tím, že proti oběma rozsudkům Městského soudu v Praze byla ze strany [příjmení] podána kasační stížnost, která byla v obou případech zamítnuta. Nebýt těchto skutečností (nezákonné rozhodnutí by bylo na základě podaného odvolání zrušeno, neboť neexistoval právní podklad pro jeho vydání), mohlo by celé řízení trvat o více než 6 let kratší dobu. Vzhledem k výše uvedenému je tedy třeba mít za to, že nepřiměřená délka řízení byla způsobena procesním postupem příslušných orgánů veřejné moci.

3. Za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o zproštění výkonu služby požaduje žalobce částku 150 000 Kč. Tato výše je odůvodněna specifickou povahou řízení o zproštění výkonu služby a jeho dopadem na osobnost o další poměry příslušníka. Za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem požaduje žalobce jako zadostiučinění částku 166 000 Kč, představující 2 000 Kč za každý z 83 měsíců řízení vedeného proti osobě žalobce. Žalobce taktéž požaduje omluvu [země] – [stát. instituce].

4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila následovně. Žalovaná konstatuje nesporným, že posuzované řízení bylo zahájeno [datum] vydáním rozhodnutí o zproštění výkonu služby [číslo jednací] a ukončeno doručením rozhodnutí kasačního soudu č. j. [číslo jednací] dne 20. 9. 2018. Uvedené řízení nijak významem nepřekračuje řízení trestní, které bylo se žalobcem zahájeno, a ani řízení o propuštění ze služebního poměru. K tomuto„ ochrannému“ opatření musel služební funkcionář přistoupit, jelikož byl k němu povinován ustanovením § 40 odst. 1 zákona o služebním poměru. Jde vlastně pouze o řízení, které bylo paralelním s řízením o propuštění ze služebního poměru a konečné rozhodnutí bylo závislé na tomto řízení o propuštění i na řízení trestním. Jelikož trestní řízení bylo v roce 2015 a řízení o propuštění ze služebního poměru v roce 2016 vůči žalobci zastaveno, ztratilo řízení o zproštění výkonu služby v podstatě smysl a bylo dále v podstatě pouze o procesních úkonech, kdy nakonec bylo zastaveno pro pominutí důvodů zproštění. Význam tohoto řízení tak dopadal na žalovaného s naprosto minimální intenzitou. Řízení o zproštění výkonu služby nemohlo být ukončeno dříve než uvedená řízení. Žalovaná poukázala na to, že nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení o předběžné otázce, tj. řízení o propuštění ze služebního poměru, které běželo současně s nyní posuzovaným řízením, je řešeno Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná tedy poukazuje na možnou duplicitu vzneseného nároku, popř. na to, že výsledek řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] je třeba zohlednit i v rámci posouzení nároku vzneseného v tomto řízení. Význam tohoto řízení pro žalobce byl„ nulový“. Žalobce uvádí zcela zavádějící údaje o ztrátě zaměstnání, nemožnosti najít zaměstnání nové a o finančních problémech. Těmito skutečnostmi žalobce již argumentoval v řízení pod výše uvedenou spisovou značkou a s tímto řízením zcela jistě nemají souvislost. Zproštění výkonu služby v žádném případě neznamená ztrátu zaměstnání a ani existenční problémy finančního rázu.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

6. Z rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2011 bylo zjištěno, že žalobce byl podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zproštěn výkonu služby dnem [datum].

7. Z rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 31. 1. 2012, [číslo jednací] bylo zjištěno, že odvolání žalobce ze dne [datum] bylo zamítnuto a výše uvedené rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ze dne [datum] bylo potvrzeno.

8. Z žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne [datum] žalobu k Městskému soudu v Praze.

9. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 3. 2016 bylo zjištěno, že rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zrušeno a věc byla [anonymizována tři slova] vrácena k dalšímu řízení.

10. Z rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 14. 7. 2016, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2011 bylo potvrzeno a odvolání bylo zamítnuto.

11. Z žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce podal proti rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 14. 7. 2016, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] žalobu k Městskému soudu v Praze.

12. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 111/2016-31 ze dne 17. 5. 2017 bylo zjištěno, že kasační stížnost [anonymizována tři slova] proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 3. 2016, byla zamítnuta.

13. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 24. 4. 2018 bylo zjištěno, že rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 14. 7. 2016, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] a rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2011 byla zrušena a věc byla vrácena [anonymizována tři slova] k dalšímu řízení.

14. Z rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že řízení ve věci zproštění výkonu služby bylo podle § 179 služebního zákona zastaveno, neboť odpadl jeho důvod.

15. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 184/2018-40 ze dne 6. 9. 2018 včetně doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že kasační stížnost [anonymizována tři slova] proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 24. 4. 2018 byla zamítnuta. Rozsudek byl právnímu zástupci žalobce doručen dne [datum].

16. Z poskytnutí informace ze strany [anonymizována tři slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizována tři slova] sdělila, že není orgánem jednajícím jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, kterého se měla dopustit [příjmení].

17. Z protokolu o hlavním líčení před Obvodním soudem pro Prahu 4 ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] charakterizoval žalobce jako dobrého kolegu.

18. Z protokolu o hlavním líčení před Obvodním soudem pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] žalobce charakterizoval jako kamarádského, dochvilného a svědomitého, [jméno] [příjmení] žalobce charakterizoval jako hodného a slušného člověka, [jméno] [příjmení] žalobce charakterizoval jako spolehlivého a bezproblémového člověka, s jeho pracovními výsledky byl vždy spokojen.

19. Z protokolu o hlavním líčení před Obvodním soudem pro Prahu 4 ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] charakterizoval žalobce jako bezproblémového člověka, který měl vždy vše včas a řádně připravené, [příjmení] [příjmení] charakterizoval žalobce jako kvalitního pracovníka.

20. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že žalobce byl zproštěn obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl žalobce stíhán.

21. Z usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 29. 9. 2015 bylo zjištěno, že odvolání státního zástupce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. [spisová značka] bylo zamítnuto.

22. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 2. 2016 bylo zjištěno, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2015, č. j. [číslo jednací], byl zrušen a dále bylo zrušeno rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 16. 7. 2012, [číslo jednací] a věc byla vrácena [anonymizována tři slova] k dalšímu řízení.

23. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne 30. 12. 2011, [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobci nebyla přiznána podpora v nezaměstnanosti.

24. Z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl u [anonymizována tři slova] zaměstnán od [datum] do [datum].

25. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [stát. instituce] projednalo uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy, kdy shledalo, že nebyly splněny zákonné podmínky pro přiznání uplatňovaného nároku na náhradu nemajetkové újmy.

26. Ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že k Městskému soudu v Praze byla dne [datum] žalobcem podána žaloba proti rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 31. 1. 2012, [číslo jednací], o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 3. 2016 tak, že rozhodnutí ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 31. 1. 2012, [číslo jednací], bylo zrušeno a věc byla [anonymizována tři slova] vrácena k dalšímu řízení.

27. Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 5 A 30/2012-41 ze dne 30. 3. 2016, podala [anonymizována tři slova] dne [datum] kasační stížnost, která byla následně zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 5. 2017.

28. Ze spisu Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 24. 4. 2018, podala [anonymizována tři slova] dne [datum] kasační stížnost, která byla následně zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 9. 2018.

29. Ze spisového materiálu [anonymizována tři slova] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo navrženo zproštění výkonu služby žalobce, následně byl žalobce rozhodnutím náměstka pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2011 podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zproštěn výkonu služby dnem [datum]. Proti tomuto rozhodnutí bylo žalobcem dne [datum] podáno odvolání, které bylo dne [datum] předloženo řediteli [anonymizována tři slova]. Dne [datum] byl podán návrh na složení poradní komise pro projednání odvolání, téhož dne byla komise jmenována. Rozhodnutím ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 31. 1. 2012, [číslo jednací] bylo odvolání žalobce ze dne [datum] zamítnuto a výše uvedené rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ze dne [datum] bylo potvrzeno. Opětovně bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí ze dne [datum] potvrzeno rozhodnutím ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 14. 7. 2016, [číslo jednací] – [anonymizováno].

30. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy. Ostatně mezi účastníky nebylo ohledně skutkového stavu sporu, v dané věci tak šlo především o právní posouzení.

31. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“).

32. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

33. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

34. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

35. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

36. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

37. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

38. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

39. V projednávané věci považuje soud za podstatnou skutečnost, že kromě předmětného řízení o zproštění výkonu služby probíhala zároveň i další řízení vztahující se ke stejnému jednání žalobce, a to řízení o propuštění ze služebního poměru a trestní řízení. Soud má za to, že existenci těchto řízení je nutno zohlednit při posuzování řízení o zproštění výkonu služby.

40. Pokud jde o rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru [číslo jednací] ze dne 2. 11. 2011, které bylo společně s rozhodnutím ředitele [anonymizována tři slova] ze dne 14. 7. 2016, [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2018, č. j. [číslo jednací], pro nezákonnost, nemohl žalobce na základě tohoto rozhodnutí utrpět jím tvrzenou újmu, a to s ohledem na existenci shora uvedených souvisejících řízení. Soud má za to, že újma, kterou žalobce blíže specifikuje ve své žalobě, se vztahuje zejména k souběžně vedenému trestnímu řízení, které bylo ukončeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 5. 2015, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 29. 9. 2015, a dále k řízení o propuštění ze služebního poměru, kdy žalobce byl propuštěn ze služebního poměru rozhodnutím kancléře [příjmení] ze dne 21. 12. 2011, [číslo jednací], toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozhodnutím ředitele [příjmení] ze dne 24. 3. 2016, [číslo jednací], a řízení bylo zastaveno.

41. Soud má za to, že pokud žalobce spatřuje nemajetkovou újmu v tom, že byla narušena jeho kariéra, řízení snášel psychicky velmi špatně, byly narušeny jeho rodinné vztahy a v důsledku upření podpory v nezaměstnanosti měl problémy existenčního rázu, jedná se o důsledky shora uvedených souběžně vedených řízení, která měla ze své povahy na žalobce mnohem větší dopad než samotné řízení o zproštění výkonu služby. Ostatně žalobce i ve vztahu k těmto souvisejícím řízením uplatnil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, přičemž argumentoval obdobně jako v této věci. Soud tak má za to, že žalobcem tvrzená újma nemohla vzniknout v souvislosti s rozhodnutím o zproštění výkonu služby, když zásadní dopad do života žalobce dle názoru soudu mělo trestní řízení a řízení o propuštění ze služebního poměru. Pokud pak jde o období po skončení trestního řízení a po ukončení řízení o propuštění ze služebního poměru, dospěl soud k závěru, že ačkoliv formálně rozhodnutí o zproštění výkonu služby nadále existovalo, toto již fakticky nemělo na žalobce žádný vliv. Soudy v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dospěly k závěru, že již v průběhu odvolacího řízení bylo odvolacímu správnímu orgánu zřejmé, že žalobce byl zproštěn obžaloby, jejímž předmětem bylo totožné jednání, pro které byl žalobce propuštěn ze služebního poměru, přitom pro stejný skutek byl žalobce zproštěn výkonu služby, a konstatovaly, že neobstálo-li na základě těchto okolností v odvolacím řízení rozhodnutí o propuštění žalobce ze služebního poměru, nemohlo obstát ani rozhodnutí o zproštění výkonu funkce. Podle soudů bylo podstatné, že prvoinstanční rozhodnutí nadále existovalo, bylo proto i nadále způsobilé vyvolávat právní účinky až do pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze, proto mělo být zrušeno. Po zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru však existence rozhodnutí o zproštění výkonu služby neměla na žalobce žádný faktický vliv, neboť dle § 44 zákona [číslo] o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, dojde-li ke zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru příslušníka, jeho služební poměr trvá se všemi nároky. Soud tak má za to, že žalobci v období následujícím po zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru již žádná újma nevznikala.

42. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení. Předmětem posouzení bylo řízení, které probíhalo před správními orgány a rovněž před soudy, přičemž takové řízení je nutno posuzovat jako jeden celek. Soud tak posuzoval celkovou délku řízení, kdy žalobce za počátek řízení označil den [datum], kdy bylo vydáno rozhodnutí náměstka pro zpravodajské složky ve věcech služebního poměru, kterým byl žalobce zproštěn výkonu služby. Konec řízení pak žalobce vymezil datem [datum], kdy byl žalobci doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 9. 2018. Celkově se tedy mělo jednat o řízení trvající 6 let a 10 měsíců, přičemž žalobce považoval toto řízení za nepřiměřeně dlouhé.

43. Smyslem odškodnění je poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení. Soud však má za to, že po dobu vedení souvisejících řízení, a to zejména po dobu vedení řízení o propuštění ze služebního poměru, nemohla trvat nejistota žalobce ve vztahu k řízení o zproštění výkonu služby. Jedná se totiž o období, kdy žalobce nevykonával službu v důsledku svého propuštění ze služebního poměru. Ve vztahu k řízení o propuštění ze služebního poměru se přitom žalobce rovněž domáhá přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení, kdy věc je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Soud tak má za to, že s ohledem na provázanost těchto dvou řízení a s ohledem na povahu řízení o zproštění výkonu služby by bylo přiznání náhrady za nemajetkovou újmu ve vztahu k oběma řízením duplicitní.

44. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak má soud za to, že do délky řízení, kdy na žalobce dopadala nejistota ohledně výsledku řízení, nelze zahrnout dobu, po níž probíhalo řízení o propuštění ze služebního poměru, kdy po tuto dobu nemělo řízení o zproštění výkonu služby pro žalobce žádný faktický význam. Proto soud posuzoval pouze část řízení probíhající před zahájením a po ukončení řízení o propuštění ze služebního poměru. Před rozhodnutím o propuštění ze služebního poměru přitom řízení trvalo od [datum] do [datum], po zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru dne [datum] řízení trvalo do [datum]. Soud je toho názoru, že s ohledem na to, že řízení probíhalo před správními i soudními orgány, a to na více stupních, nelze považovat toto řízení za nepřiměřeně dlouhé, a to i s přihlédnutím k nízkému významu předmětu řízení pro žalobce, kdy řízení o zproštění výkonu služby nemělo po skončení řízení o propuštění ze služebního poměru pro žalobce podstatný význam, neboť řízení mělo pouze již formální charakter a toto řízení již fakticky do poměrů žalobce nezasahovalo.

45. Délka posuzovaného řízení tak byla přiměřená procesní složitosti a specifikům daného řízení, náročnosti věci, významu řízení pro žalobce a postupu správních orgánů a soudů. Délku posuzovaného řízení jako celku nelze hodnotit jako nepřiměřenou a v důsledku toho nedošlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce.

46. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku I. zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč (vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na vyhlášení rozhodnutí dne [datum]).

48. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení