15 C 98/2019-95

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] (zahrada), o výměře 19 m2, pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha), o výměře 23 m2, vše v k. ú. [část obce], [územní celek], a pozemku parc. č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), o výměře 177 m2, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (jiná stavba), pozemku parc. [číslo] (zahrada), o výměře 521 m2, pozemku parc. [číslo] (trvalý travní porost), o výměře 178 m2, a pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha), o výměře 101 m2, v k. ú. [obec], [územní celek], je žalobce.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku, 40.482,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech státu částku 10.150 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal učení, že je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že byl vlastníkem těchto nemovitostí. V březnu 2019 se za žalobcem dostavila žalovaná s tím, že by se chtěla zeptat na uvedené nemovitosti a zda by byl žalobce ochoten přepsat na ni vlastnické právo, přičemž mezi žalobcem a žalobkyní nejsou žádné rodinné vazby, žalobce žalovanou znal pouze od vidění, znal se s jejím zesnulým manželem. Poté se žalobce s žalovanou setkal asi ještě 2x, zpravidla v restauraci, kterou provozovala, kdy žalovaná po něm požadovala, aby předložil úmrtní list po [jméno] [příjmení], posledně bytem [obec a číslo], pro kterou je k nemovitostem zřízeno věcné břemeno výměnku. Dne 16.4.2019 se žalovaná objevila u žalobce na zahradě, že je již smlouva podle jejich dohody přichystaná u jejího advokáta a že žalobce na druhý den vyzvedne v práci a pojedou společně do advokátní kanceláře smlouvu podepsat. V kanceláři [titul] et [titul] [jméno] [příjmení] byla žalobci předložena smlouva, bez toho, aby se s ní měl čas řádně seznámit, zcela pochopit její obsah, případně ji předložit jinému právníkovi k posouzení. Smlouva měla jiný obsah, než bylo ujednáno – jednalo se o prosté darování a výmaz věcných břemen, které na nemovitosti vázly. Když se žalobce ptal, zda se jedná o darování pouze pro případ smrti a kde je domluvena výplata pro jeho sourozence, byl žalovanou ujištěn, že vše platí, jak bylo předtím domluveno, a peníze budou sourozencům vyplaceny. Proto žalobce smlouvu podepsal. Žalobce neměl nikdy v úmyslu žalované jako cizí osobě, bez jakéhokoliv příbuzenského poměru, výše uvedené nemovitosti darovat. Byl ochoten na darování přistoupit, ale pouze v případě jeho smrti a za podmínky, že jeho sourozencům bude vyplaceno každému 250.000 Kč. V daném případě tak chybí vůle, respektive vážná vůle žalobce, žalované předmětné nemovitosti darovat a je na místě na uzavřenou smlouvu pohlížet jako na zdánlivé jednání dle § 6551 a násl. občanského zákoníku Uzavření smlouvy bylo žalovanou připraveno zcela nestandardním způsobem, kdy zneužila nezkušenosti a rozumové slabosti, když smlouva byla připravena bez předchozího vzájemného jednání, aniž měl možnost se se zněním smlouvy seznámit, případně ji konzultovat s právníkem, který by hájil jeho zájmy. Takové jednání je nejen nepoctivé, ale i lstivé, neboť žalovaná žalobce přiměla k podpisu smlouvy pod příslibem vyplacení částek sourozencům. To se však nestalo a po podpisu smlouvy žalovaná se žalobcem již nekomunikuje. Plnění poskytnuté žalované je pak v hrubém nepoměru k vzájemnému plnění. Pokud by smlouva nebyla shledána zdánlivou, pak se žalovaná dopustila lichvy podle § 1796 občanského zákoníku a uvedená smlouva je tak neplatná, neplatnosti se žalobce dovolal prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 15.5.2019 a z opatrnosti i touto žalobou. Žalobce má naléhavý právní zájem na podání žaloby, neboť v současné době není zapsán jako vlastník nemovitostí a existuje důvodná obava, že se žalovaná pokusí nemovitosti obratem prodat nebo s nimi jinak nakládat. V daném případě je naléhavý právní zájem dám tím, že bez tohoto určení by bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalovaná v prvé řadě rozporuje vylíčení skutkového děje, jak jej podává strana žalobce. Žalovaná tvrdí, že se skutkový děj odehrál takto: žalobce a žalovaná se spolu znají od roku 1984, kdy bylo žalované 15 let. Spolu s žalobcem a dalšími dvěma kamarády byli tzv.„ parta“, kdy žalobce v rámci této„ party“ chodil s nejlepší kamarádkou žalované. Od té doby byla stále žalovaná s žalobcem průběžně v kontaktu. Žalovaná měla v letech 2011 a 2012 v nájmu benzínovou pumpu v [obec]. Žalobce tam za žalovanou docházel a zmínil se o tom, že zdědí dům. Posléze, kdy žalovanou žalobce navštěvoval v [název restauračního zařízení] [ulice] rovněž v [obec], a to v letech 2013 a 2014, se žalobce začal vyjadřovat ve smyslu, že předmětnou nemovitost žalované daruje. Žalovaná však tyto jeho nabídky v tu dobu nebrala vážně. Žalobce toto téma i později opakovaně při hovorech s žalovanou znova a znova otevíral. Také se zmínil o tom, že„ rodina pro něj skončila“. Vše vyvrcholilo v roce 2018, kdy žalobce sdělil žalované, že„ chce mít pořádek“ a požádal ji, aby zajistila převod dotčených nemovitých věcí darem. Žalovaná se v té souvislosti zeptala žalobce na jeho sourozence a ten jí odpověděl, že sourozenci jsou vyřízení, když jeho bratr dostal byt a sestra peníze. Trval na tom, že nemovité věci jsou jeho, může si s nimi dělat, co chce a že je chce darovat právě žalované. Byl to tedy žalobce, kdo žalovanou ve věci darování nemovitých věcí sám vyhledal a oslovil a kdo darování inicioval. Ve světle dřívějšího sdělení, že rodina pro něj skončila, s vědomím, že každý ze sourozenců něco dostal, a s ohledem na vytrvalost žalobce žalovaná s darováním nakonec souhlasila. Na začátku dubna 2019 se žalobce s žalovanou potkali na zahradě u jejich společného známého. Tam dal žalobce žalované své telefonní číslo, aby„ domluvila právníka“ a společnou schůzku a pak mu dala konání této schůzky na vědomí. Za účelem darování tedy žalovaná domluvila schůzku ve složení žalobce, žalovaná a advokát, [titul] [jméno] [příjmení]. Schůzka se uskutečnila začátkem dubna 2019 v [obec]. Pan advokát [příjmení] vysvětlil žalobci rozdíl mezi prodejem a darováním a poté, co ten přesto uvedl, že chce nemovitost darovat, dále zjišťoval podmínky, které by si žalobce představoval. Žalobce uvedl pouze dvě podmínky, a to jeho doživotní užívání a možnost chovu ovcí na přilehlých pozemcích. Při této schůzce ani nikdy předtím a nikdy potom se o požadavku daru sourozencům nezmínil. Žalobce byl po této schůzce s jednáním spokojen a bez dalších připomínek řekl, aby mu žalovaná zavolala, až budou smlouvy připraveny. S odstupem cca 14 dní teprve žalovaná žalobci volala, že je vše připraveno. Dne 17.4.2019 žalovaná žalobce po práci autem vyzvedla a dojeli spolu na schůzku u advokáta [titul] [jméno] [příjmení]. Během jízdy žalobce řekl, že je rád, že bude mít záležitost s domem vyřešenou. Domlouval se s žalovanou na nutných úpravách domu, vyměření pozemku, postavení plotu (kvůli chovu ovcí), plateb elektřiny, vody, topení apod. V advokátní kanceláři se žalobce se smlouvou řádně seznámil a celou si ji přečetl. Měl možnost se k ní vyjádřit, měl možnost se zeptat na ustanovení, kterým by nerozuměl, měl možnost žádat doplnění. Nic z toho však neudělal. Na žádný dar pro sourozence se nezeptal a o žádné částce 250.000 Kč nehovořil. Pokud by darování platbou sourozencům podmínil, žalovaná by nikdy s darováním nesouhlasila, když dotčené nemovitosti nepotřebuje a nepotřebovala. Po podání návrhu na vklad vyzval žalovanou [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště] k předložení úmrtního listu paní [jméno] [příjmení]. Teprve až na tuto výzvu katastru navštívila žalovaná žalobce u něj doma, přičemž se jednalo o první návštěvu u něj doma, a požádala jej o úmrtní list, a to jen v tomto jediném případě, nikoliv neustále. Po podání žaloby se žalobce s žalovanou ještě jednou setkal. Řekl jí pouze to, že s ní má zakázané mluvit a že na darování stále trvá. Lze tedy uzavřít, že k darování nedošlo náhle pod nátlakem, nýbrž po standardním kontraktačním procesu. Žalobci byla navíc vysvětlena podstata jím zamýšleného právního jednání advokátem s tím, že měl možnost si stanovit své podmínky, které žádal do smlouvy zakomponovat. Proběhlo tedy vzájemné předchozí jednání. S dostatečným odstupem, kdy si vše mohl promyslet, pak došlo z jeho strany k podpisu smlouvy, a to při jednání, kdy měl opět dostatečný čas si vše pročíst, případně mohl i smlouvu neuzavřít a jít se poradit se svým právníkem. Smlouvu si před podpisem četl, k jejímu obsahu se však nijak nevyjadřoval a smlouvu podepsal. Žalobce je svéprávný, a tedy byl a je schopen tvorby vlastní vůle. V době uzavření smlouvy nebyla svoboda jeho vůle nikterak omezena ani ze strany žalované, ani třetí osoby. Nedošlo k žádnému fyzickému nebo psychickému nátlaku, či dokonce použití fyzického násilí. Na existenci vůle se při jejím projevu usuzuje především z objektivních skutečností, tedy z okolností, za kterých byl projev vůle učiněn. Žalobce přitom svou vůli projevil, a to jednak podpisem předmětné smlouvy a jednak i dříve ústně před svědkem, advokátem [titul] [jméno] [příjmení] před samotným podpisem smlouvy a na schůzce v [obec] cca 14 dní před uzavřením smlouvy. Rovněž nelze ani hovořit o tom, že by vůle byla projevena omylem nebo v důsledku omylu. Žalovaná nikdy žalobci neslibovala, že jeho sourozencům bude darovat jakékoliv finanční plnění. Nelze tak v žádném případě hovořit o zdánlivém právním jednání, když podle právního názoru žalované zde jednoznačně vůle žalobce byla. Pokud opravdu bylo skutečnou vůlí podmínit dar nemovitosti zaplacením částky 500.000 Kč a to po 250.000 Kč každému ze sourozenců žalobce, pak tuto vůli žalobce nikdy nijak neprojevil. Jednalo by se tak o jeho mentální rezervaci (tzv. tajnou vůli) Dle prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc. in prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc., prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc., prof. JUDr. Josef Fiala, CSc. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek I, (§ 1-654), Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-7478 -370-8, komentář k § 551:„ Ta znamená, že jednající si tajně vyhrazuje, že si projevenou vůli a její následky nepřeje, přičemž vychází z toho, že příjemce jeho volního projevu tuto výhradu nerozpozná. Jednající tedy vědomě lže, a proto si nezaslouží žádnou právní ochranu. (…) Nerozpoznaná výhrada (mentální rezervace) způsobuje, že výhrada nemá žádný význam a projevená vůle má právní následky tak, jak ji adresát pochopil.“ 3. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že znal spíš muže žalované, jak chodil do hospody k žalované, není pravdou, že by ji znal od dětství, že by byli tzv. parta. S žalovanou si tykají asi dva nebo tři roky. Seznámili se tedy v té hospodě. Žalobce chtěl svoje nemovitosti v [obec] po smrti darovat, protože se pohádal se svým bratrem [jméno] [příjmení], a chtěl to udělat na truc. S bratrem se pohádal po smrti svého otce, který umřel před 3 lety. Proč podepisoval smlouvu až v roce 2019, k tomu uvádí, že se pořád rozmýšlel, váhal, co chce. Jeho definitivní rozhodnutí bylo, že chtěl darovat nemovitosti po své smrti, taky chtěl, aby sourozenci byli vyplaceni, tedy sestra [jméno] [příjmení] a bratr [jméno] [příjmení]. Každý měl dostat 250 000 Kč. Proč si vybral zrovna žalovanou, k tomu uvádí, že chtěl, aby vlastník byl [označení obyvatele obce] a ona potom naléhala a ptala se, kdy už to přepíše. Žalobce v nemovitosti nikdy nebydlel, jen se o ni staral. Jedná se o hospodářskou budovu, choval tam ovce, měl tam skleníky. Ovce tam zůstaly, nevěděl, že už mu nemovitost nepatří, pořád tam chodí a stará se. U advokáta, kde podepisoval smlouvu, si ji mohl přečíst. Podmínka ve smlouvě pro případ smrti a výplata peněz tam nebyla, podepsal to přesto, zeptal se toho advokáta na to, on mu řekl, že hned to nebude, ale až později, a žalobce tomu věřil. Až potom mu bratr vysvětlil, že už není vlastník. Řízení o omezené svéprávnosti ve vztahu k osobě žalobce nikdy neprobíhalo. Pokud uvedl, že pomaleji myslí, takto je tak, že tomu nerozumí. Předtím se o těchto krocích s nikým neradil. Pokud tázán, zda má nějakou představu o hodnotě celé nemovitosti, tak asi před 10 lety se dělal nějaký znalecký posudek a mělo to tenkrát hodnotu asi 600 000 Kč.

4. Pokud má popsat podrobněji, co se odehrálo, než podepsal smlouvu, tak žalovaná za ním opakovaně chodila na zahradu nebo v hospodě se ptala, kdy už to převedou. Žalobce pracuje u [označení zaměstnavatele] [anonymizováno] v pozici zemědělského dělníka, bankovní účet má, ale nepoužívá ho, všechno zařizuje bratr. Bydlí ve společné domácnosti s bratrem, přispívá mu na stravu a bydlení, sám nic nezařizuje. S bratrem bydlí od narození, on se o všechno stará a všechno platí. Má základní vzdělání, došel do 6. třídy. Proč stále chodí na tyto nemovitosti, k tomu uvádí, že nevěděl, že nejsou jeho, nerozuměl tomu. Advokát mu nic sám nevysvětloval, pouze mu odpovídal na otázky. Nechtěl nemovitosti darovat bez protiplnění. Pokud má vysvětlit, že uvedl, že nemovitosti chtěl darovat tzv. na truc a současně chtěl, aby byl bratr se sestrou vyplacený, k tomu uvádí, že to chtěl, stejně by je musel vyplatit, zadarmo by nemovitosti nedal. Advokát [příjmení] byl za ním v [obec], na té schůzce spolu seděli, zeptal se jej, jestli může vypracovat smlouvu, ofotil si občanský průkaz, na nic se ho neptal. Je pravdou, že řekl žalované, že rodina pro něj skončila, jednou to řekl a udělal chybu. Na dotaz, jestli chodil v roce 1984 s paní [jméno] [příjmení], rozenou [příjmení], odpovídá, že neví, kdo to je. To, že není vlastníkem, se dozvěděl od bratra a od celé vesnice. Z katastru nemovitostí mu přišly nějaké listiny, ještě předtím, než dostal listiny, se dozvěděl, že není vlastník. Jak se začalo říkat po vesnici, že není vlastník, tak dal bratrovi papíry a on jej poslal za právníkem. Nedomlouval se s žalovanou, že opraví dům a oplotí pozemek, domlouval se, že se bude starat a všechno to dělal. Žalobu podával z vlastního popudu, nikdo na něj netlačil. Nikdo mu nezakazoval chodit za žalovanou a mluvit s ní, přestal za ní chodit sám. Neřekl žalované osobně, nemovitosti nechtěl darovat. Neřekl jí to proto, že asi pozdě myslel.

5. Žalovaná jako účastnice řízení vypověděla, že se zná s žalobcem od 14,5 let, opravdu byli tzv. parta ještě se sousedy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V té době chodil žalobce s její nejlepší kamarádkou [jméno], je možné, že už to zapomněl, je to x let. To, že se znají s manželem, je možné, tady by to neprobírala, protože manžel umřel. V roce 2011 měla v nájmu restauraci s benzinovou pumpou v [obec], která je asi 50 metrů, možná i méně od předmětných nemovitostí. V té době tam žalobce chodil celkem pravidelně, nic neřešili ohledně domečku, ví, že tam choval ovce a pěstoval květiny ve skleníku. V roce 2012 nájem pustila a v roce 2013 si vzala do nájmu [označení restauračního zařízení] [anonymizována dvě slova] v [obec], která je opět blízko předmětných nemovitostí. Asi v roce 2014 nebo 2015 chodil žalobce do [označení restauračního zařízení] [anonymizována dvě slova] občas a nezávazně se bavili, v roce 2016 začal chodit pravidelněji a v té době říkal, že by chtěl udělat pořádek za života se svou nemovitostí, řekl, že rodina pro něj skončila a že tedy chce udělat ten pořádek, ale za podmínky, že chce v nemovitosti zůstat do smrti a že se tam chce starat o ovce a užívat si nemovitost. O tomto se několikrát bavili a žalovaná se ho tedy zeptala, jestli by jí to chtěl darovat a on řekl, jo, chtěl. Pak se nějakou dobu neviděli, žalovaná na něho netlačila, ale když se potkali, tak se ho zeptala, jak to vidí s tou nemovitostí a on řekl, ano, budeme to řešit, pak zase uběhla nějaká doba, takže to neřešili hned následně, ale po uplynutí dalšího nějakého času se buď potkali, nebo přišel a opět o tom mluvili. On pak říkal, ať sežene právníka a přichystá papíry. Obrátila se na advokáta [příjmení], on navrhl nějaký termín schůzky v těch [obec] u ní v hospodě, takže žalobce tam přišel, pan [příjmení] chtěl jeho údaje a přinesl nějaký dokument – dědictví po matce, ze kterého vyplývalo, jak nemovitosti nabyl. Pak ještě za žalobce ptal, jestli nemá výpis z katastru nemovitostí, neměl, nakonec ho nepřinesl, neměl ani úmrtní list po matce, řekl, že ho musí najít, nenašel ho, proto žalovaná znovu žalobce navštívila, když přišla výzva z katastru, že mají doložit úmrtní list. Žalobce tak nějak neurčitě odpověděl, že ho nemá, žalovaná to neřešila, domnívala se, že katastr vyzve i žalobce a bude muset úmrtní list doložit. Advokát vysvětlil na schůzce žalobci, že existují dvě možnosti, buď nemovitosti daruje nebo prodá. O nějakých 250 000 Kč pro sourozence nebyla vůbec řeč, na tuto variantu by nepřistoupila, to podle ní není darovací smlouva, kdyby musela něco zaplatit. Žalobce měl podmínku, že chce dožít do smrti, chce tam chovat ovce a mít skleník a na tuto podmínku přistoupila, zeptala se ho, jak to má se sourozenci, on jí řekl, že bratr má byt a sestra že dostala peníze a že nemovitosti jsou pouze jeho a on bude rozhodovat o nich sám, tak se uklidnila, že to tak bude. Žalovaná s nikým jiným o připravované smlouvě nemluvila, když jí řekl, že si o tom žalobce rozhoduje sám, tak ani neměla důvod. Říkala žalobci, že nechá pozemek zaměřit a oplotit, až to bude její, žalobce s tím souhlasil, že to bude fajn, že ovce nebudou na volno, nabídla mu, že bude platit i elektřinu, žalobce říkal, že je to směšná částka 100 Kč, takže to nějak rozlouskli, že ano. Nic jiného si spolu nedomlouvali, takže žalovaná zajistila přípravu smlouvy přes pana [příjmení], měli domluvenou schůzku, vyzvedla žalobce u [označení zaměstnavatele] [anonymizováno], jeli do kanceláře [titul] [příjmení], tam dostal pan [celé jméno žalobce] smlouvu k přečtení a měl prostor k tomu se vyjádřit, [titul] [příjmení] se ho zeptal, jestli se chce k tomu vyjádřit. On si to nějak prošel, smlouvu měl v ruce, řekl, já to podepíšu, hlavně ať tam mám doživotní užívání. Žalobce určitě má telefon, žalovaná ho uložený v paměti a ještě někde poznamenaný, volala mu jednou nebo dvakrát, to spolu hovořili kvůli [titul] [příjmení], párkrát jí telefon nebral. Potkávala se s žalobcem náhodně na ulici nebo na jeho zahradě, když šla kolem do hospody, nebo v hospodě, nebo v centru obce, byla to náhodná setkání. Byli kamarádi až do té doby, kdy jí přišlo předvolání z kriminálky na výslech. To byla v šoku. Tehdy ho vyhledala a zeptala se, co to má znamenat, jestli se zbláznil. Odpověděl, že se s žalovanou nesmí bavit, nesmí nic podepisovat, chodit za ní do hospody, komunikovat, že mu to zakázala sestra. Dostala dopis od právního zástupce žalobce, předala ho panu [příjmení], proto na něj nereagovala. Pokud uváděla, že zná žalobce dlouho a tázána, co si myslí o jeho inteligenci a duševním zdraví, k tomu odpovídá, průměr. Pokud je jí předestřeno, že nemá dokončenou základní školu, tak toto nevěděla, ale komunikace s ním probíhala normálně, chodil do práce a nepřišel jí nějaký mimo. Zná více osob, kteří vyšli z páté, šesté třídy a jsou normální. Pokud má vysvětlit, proč nereagovala na výzvu právního zástupce a neřešila věc nějakým způsobem mimosoudně, to vysvětluje tím, že žalobce měl dvě nebo tři možnosti, jak odstoupit od smlouvy, jak ji vůbec nepodepsat, nemusel jet k [příjmení], nemusel to tam podepsat, nemusel vůbec o tom jednat, a přesto jednal, nemovitosti jí daroval a žalovaná nemá důvod to dále nějak řešit. Měla za to, že má vztah s bratrem a sestrou vyřešen, v roce 2018 jí řekl, že s nimi skončil. Pokud byli spolu v restauraci, tak pil pivo, nepřipadal jí opilý při jejich jednání, pokud je tázána, zda pil tvrdý alkohol, uvádí, co snad pije každý. U jednání nepil tvrdý alkohol, vyzvedávala ho 15 minut po skončení pracovní doby u [označení zaměstnavatele] [anonymizováno], takže nepřepokládá, že by tam také pil a alkohol z něj nebyl cítit. Tyká si s žalobcem od té doby, co ho zná. Neuvažovala, že by nemovitosti žalobci vrátila, protože to nebyla akce ze dne na den, řešil to několik let, a o tom, že by měla vyplatit sourozence, se dozvěděla až na policii. Pokud je tázána, jaký měl žalobce důvod darovat nemovitosti zrovna žalované, to by měl vysvětlit žalobce, ale ví, že jí fandil, když měla restauraci v nájmu, říkal, že by chtěl, aby jeho domeček taky tak skončil u někoho z [obec] a utrousil, aby hlavně neskončil hlavně„ u kostelových“. Čímž měl na mysli, aby to nepropadlo státu nebo církvi. Došlo jí, že by to nemělo propadnout církvi, když má žalobce sourozence, až později, pak si to vysvětlila tím, že řekl, že s nima skončil, tak že to zřejmě chtěl takto nějak řešit. Pokud chodil k žalované do restaurace, platil si útratu, nezvala ho, dluhy v restauraci ani jiné u mě neměl.

6. Soud provedl dokazování listinou nazvanou„ Čestné prohlášení povinného o zániku věcného břemene a darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti k užívání“ uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou ze dne 17.4.2019, z níž zjistil, že smlouva obsahuje označení účastníků, v článku I. Definici pojmů: Dar, Služebné nemovité věci, Listy vlastnictví. V článku II. Prohlášení Strany darující, v článku III. Čestné prohlášení [celé jméno žalobce] o zániku věcného břemene, v článku IV. Předmět darovací smlouvy a projev vůle Smluvních stran, v článku V. Povinnosti Strany obdarované, užívání Daru, v článku VI. Nabytí vlastnického práva k Daru, v článku VII. Zápis vlastnického práva do veřejného seznamu – katastru nemovitostí, v článku VIII. Smlouva o zřízení služebnosti užívání, v článku IX. Platnost a účinnost Smlouvy, v článku X. Odvolání Daru, v článku XI. Závěrečná ustanovení. Na základě této smlouvy došlo k převodu vlastnického práva k nemovitostem specifikovaných shora, smlouva obsahuje prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem [titul] [jméno] [příjmení].

7. Z výzvy k poskytnutí součinnosti při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí adresované žalobci [označení katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště] 26.4.2019 bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván, aby doložil podklady pro výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni pro oprávněnou [jméno] [příjmení], když návrh na vklad vzniku vlastnického práva katastrálnímu úřadu došel 18.4.2019.

8. Z výzvy k jednání a sdělení o převzetí právního zastoupení [titul] [jméno] [příjmení] z 15.5.2019 adresované žalované bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k sjednání schůzky a dohodnutí dalšího postupu k nápravě stavu. Žalobce se dovolává neplatnosti této smlouvy s tím, že pokud by nebylo nahlíženo na jednání stran jako na zdánlivé, dopustila se žalovaná lichvy, dále uvedla žalobce v omyl, zneužila tísně žalobce, jeho nezkušenosti, rozumové slabosti a lehkomyslnosti, jednání žalované je nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy.

9. Ze sdělení [označení zaměstnavatele] [anonymizováno] [obec] ze dne 29.11.2019 bylo zjištěno, že žalobce pracoval na pozici řadového pracovníka jako dělník zemědělský, na pozici vedoucího pracovníka nepracoval, pracoval jako předák – není vedoucí pracovník. Tato skupina pracovala sezónně, a její pracovní náplní bylo dokosování travnatých ploch křovinořezy. Žalobce nikdy neorganizoval, ani se nepodílel při organizování společenských akcí ve společnosti. Pracovní poměr byl ukončen pod § 55 odst. 1 b zákoníku práce – okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem pro zvlášť závažné porušení povinností. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] [obec] a žalobcem bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena 18.3.2019 pro druh práce dělník zemědělský. Z popisu pracovního místa vyplývá, že charakteristika práce je popsána – jednoduché práce prováděné ručně nebo s pomocí základního zemědělského nářadí, ruční nakládka a vykládka materiálů, vysazování a základní ošetřování rostlin, obsluha malé zemědělské mechanizace.

10. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie znalkyně [celé jméno znalkyně] ze dne 23.6.2020 bylo zjištěno, že znalkyně na otázky kladené soudem po vyšetření žalobce učinila tyto závěry: posuzovaný je osobou s nízkými inteligenčními schopnostmi, jedná se o osobou s tzv. lehkou mentální abnormalitou, dříve pásmo slaboduchosti. Jedná se o poruchu lehkého rázu v oblasti myšlení a usuzování a zasahuje do všech sfér každodenního života. Jedná se o poruchu vrozenou, vývojovou, tj. od narození. Jeho čtenářské dovednosti neodborného textu dosahují úrovně cca úrovně 10letého dítěte. Zvládá samostatně dovednosti praktického života. Velikým přínosem pro zdárné sociální začlenění je také jeho rodinné zázemí, které dohlíží na složitější finanční operace. Osobnost posuzovaného je simplexní struktury, ve vztahu k okolí je převážně submisivní a ovlivnitelný introvert. V době podepsání darovací smlouvy jeho rozpoznávací a volní schopnosti byly snížené o primární intelektový hendikep. Posuzovaný byl schopen chápat smysl a účel uzavírané darovací smlouvy za předpokladu splnění všech právních/etických podmínek uzavření smlouvy. Zde má znalec hlavně na mysli transparentní ověření, že žalobce plně rozumí obsahu smlouvy a důsledku jeho podepsání. Z psychologického hlediska se jedná o„ zranitelného“ klienta, ve smyslu zneužití. Posuzovaný uvádí, že se opíral ve svém rozhodnutí o příslib vyplacení jeho sourozencům částky 250 tisíc každému z nich. Posuzovaný netrpěl ani netrpí duševní poruchou, která by ho činila k tomuto úkonu neschopným. Za podmínek transparentního uzavření smlouvy byl schopen posoudit následky svého úkonu nebo tento úkon ovládnout. Motivy k podepsání smlouvy byly emočního podkladu, jako truc, případně vymezení se vůči bratrovi. Po celou dobu svého života byla jeho finanční příjmová stránka pod kontrolou jiné osoby z rodiny, doposud nedělal rozhodnutí bez dohledu rodiny. Při svém rozhodování vycházel z ústní uzavřené smlouvy s žalovanou. Nedomýšlí důsledky svých rozhodnutí, může jednat pod vlivem vlastního vnitřního momentálního emočního rozpoložení, aniž by mohl situaci ohodnotit z dlouhodobého či dostatečně reálného hlediska. 11. [titul] [jméno] [příjmení], znalkyně, setrvala na závěrech svého znaleckého posudku, pokud je tázána, zda schopnosti žalobce porozumět obsahu předčteného neodborného textu odpovídá průměrným schopnostem 10letého dítěte, tak jak by mělo být postupováno při uzavírání smlouvy, aby žalobce tomuto textu porozuměl, k tomu by bylo zapotřebí, aby mu to bylo opakovaně dostatečně vysvětleno a aby byl dotázán, zda tomu rozumí. Pouhé přečtení textu a jedna otázka typu rozumíte tomu je nedostatečné, chtělo by to, aby byl žalobce s obsahem textu hlouběji seznámen. Žalobce je submisivní mírné povahy, na opakované, svým způsobem dotěrné otázky, by odpověděl raději tak, že tomu již rozumí a podřídil by se. Pokud je tázána, zda žalobce by byl schopen nějakým způsobem lhát nebo konfabulovat, je to nepravděpodobné vzhledem k jeho intelektu, není schopen nějaké rafinované spekulace nebo konfabulace, spíš je to tak, že něčemu neporozumí. Svědkyně vidí jako nepravděpodobné, že by si žalobce vymyslel skutečnost, že by mu měl někdo vyplatit finanční částku 250.000 Kč, aniž by to nebylo skutečně řečeno. Není schopen postavit takovou konstrukci děje. Při zkoumání žalobce svědkyně dospěla k závěru a myslí si, že se cítil, že byl podveden. Pokud tedy uvedla, že schopnost čtení odpovídá průměrným schopnostem desetiletého dítěte, otázka zní, jak by na tom žalobce byl, kdyby mu byl obsah textu přečten a vysvětlen ústně, k tomu uvádí, že žalobce potřeboval k pochopení zadání textu delší čas, některé instrukce pochopil, některé ne, záleží na tom, jak moc je obsah žalobci vysvětlován. Myslí si, že žalobce je schopen pochopit pojmy darování, koupě, vlastnictví, pokud jsou tyto pojmy exponovány jako důležité. Pokud je něco jakoby zamlčeno, nebo opomenuto, nemusí to vnímat jako klíčový pojem smlouvy. Pokud jde o submisivnost a málomluvnost žalobce a otázku, zda se mohlo stát, že žalobce něco chtěl, ale nevyslovil to, a poté si myslel, že ano, úplně to vyloučit nelze, nicméně v daném případě má za to, že domluva o podmínkách smlouvy byla projednávána. Podle znalkyně podmínka výplaty částky 250 000 Kč sourozencům musela být projednávána v průběhu tvorby smlouvy. Pokud jde o schopnost žalobce samostatně jednat nebo podřizovat se sourozencům, tak ovlivnitelnost u žalobce je v tomto směru i vzhledem k ostatním lidem, je to jeho osobnostní trvalý rys, takže pokud dojde posléze k nějakému povysvětlení nebo předvedení jiného pohledu na věc, i tímto způsobem může být žalobce ovlivněn. Pokud je tázána, zda mohl žalobce skutečně chtít nemovitosti darovat a po vysvětleních, co se stalo, od toho ustoupit, odpovídá asi ve 4. bodě znaleckého posudku, že značnou roli sehrála skutečnost, že v tom období byl pohádán s bratrem, byť pro banální důvod, chtěl se rozhodnout samostatně. Velkou roli hrálo to, že v té době nešel žádat o radu někoho, kdo mu v klíčových záležitostech života vždy radil, ať už to byla matka nebo bratr, např. při založení účtu nebo koupi něčeho důležitého. Pokud má upřesnit, že žalobce, pokud jde o čtení neodborného textu – jeho schopnosti odpovídají průměrným schopnostem 10letého dítěte, jedná se o umění číst a o pochopení textu. Jednalo se o text typu„ u lesa stojí chatka, co stojí u lesa“. V případě odborného textu, kdy právnické texty nejsou jednoduše srozumitelné, jde o to, zda pochopil klíčové body tohoto textu, ať už je četl, nebo mu byly přečteny.

12. Z výpovědi svědka [titul] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že dovodil, o co jde, ze skutečnosti, že před nedávnem jej oslovila paní [celé jméno žalované], že vyvstal problém v souvislosti se smlouvou, kterou sepisoval s panen [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno žalované]. Svědek jí sdělil, že ji zastupovat nemůže, že by mohl být předvolán jako svědek. Žalovaná se na svědka obrátila, že by chtěla vyřešit se sousedem nějakou smlouvu, její požadavek zněl, že on převede své nemovitosti a ona ho tam nechá tyto nemovitosti doživotně užívat a recipročně se bude o ně starat tak, aby pan [celé jméno žalobce] s tím neměl žádné výdaje. Vysvětlil jí, jaký je rozdíl mezi darovací a kupní smlouvou, řekl, že dle obsahu a jejího požadavku by se nejednalo o darovací smlouvu, tudíž nebude obsahovat protiplnění, ale že i tato smlouva podléhá dani z příjmu. Pokud se díval do historie, tak paní [celé jméno žalované] jej oslovila někdy v polovině roku 2018, pak mu psala 13.9.2018 email, jak to vypadá, svědek jí odpověděl, že do 24.9 je v Norsku, ať se mu poté ozve, no a pak si dali schůzku, která se konala 3.4. v 16.00 hodin v [označení restauračního zařízení] [anonymizována dvě slova] v [obec]. Tuto schůzku mu potvrdila emailem 2.

4. Na schůzce dne 3.4. byl přítomen pan [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno žalované]. Pokud je tázán na časový odstup od září 2018 do dubna 2019, tak v emailové korespondenci našel email z října 2018, kdy mu napsala o návrh termínu schůzky a svědek jí odpověděl 6.11.2018, že může každý den v tomto týdnu. Neví, z jakého důvodu se schůzka realizovala v dubnu 2019. Není obvyklé, že by svědek jezdil za klienty, ale v tomto případě řešil jiný spor v [obec] v jedné nemovitosti, takže to takto propojil a souhlasil, že se tam zastaví. Dne 3.4.2019 byli na schůzce přítomni oba účastníci tohoto sporu, svědek jim znovu vysvětlil, jaký je rozdíl mezi darovací a kupní smlouvou, pan [celé jméno žalobce] mu vlastními slovy řekl, co chce a za jakých podmínek, měl tehdy k dispozici už výpis z katastru nemovitostí, na kterém vázlo břemeno zemřelé osoby, takže si vzpomíná, že řešil i toto a pan [celé jméno žalobce] říkal, že se podívá po úmrtním listu. Následně svědek poslal paní [celé jméno žalované] 12.4.2019 email, jehož přílohou byla smluvní dokumentace. Napsala svědkovi 15.4.2019, zda by mohl ve středu v 15.00 hodin v kanceláři, svědek na to odpovídal 16.4.2019 textem:„ se zítřejším termínem v 15.00 hodin u mě v kanceláři počítám“. Vzpomíná si, že k němu účastníci přišli, pan [celé jméno žalobce] si smlouvu četl, smlouva se četla nahlas a celá. Svědek ji četl nezvykle dlouho, poté účastníci přistoupili k podpisu, vzal s sebou i ověřovací knihu. Eviduje email z 18.4.2019, kde informuje žalovanou, že byl podaný návrh na vklad. Za sepis smlouvy za právní službu svědkovi zaplatila 100% paní [celé jméno žalované]. Stojí si za tím, že úkon byl proveden řádně, za tím si stojí. Všiml si, že pan [celé jméno žalobce] v této oblasti nemá zkušenosti a není právně zdatný, byl svědkův dojem, proto ho více nadstandardně poučoval.

13. Pokud má popsat, jakými slovy pan [celé jméno žalobce] vyjádřil svou žádost, řekl, že nemovitost chce paní [celé jméno žalované] dát, ona se za to bude o nemovitost starat a on si tam dožije. Pokud je tázán, zda se žalobce zmínil o nějakých sourozencích, pak uvedl, že ano, říkal něco v tom smyslu, že jim to nemá říkat, že se na něho vykašlali a že už nemá rodinu. Náklady na údržbu nemovitostí po darovací smlouvě měla podle svědka nést paní [celé jméno žalované]. Není standardní postup, aby svědek klientům listinu, kterou sepsal, celou četl, jak tomu bylo v tomto případě, standardní postup je, že ji listinu zašle dopředu emailem, oni mají čas se s tím seznámit a pak před podpisem projedeme podstatné body a dochází k podpisu. Myslí si, že žalobce měl smlouvu ve své dispozici dopředu, protože ji měl před sebou, svědek ji posílal pouze paní [celé jméno žalované], žalobce sdělil, že počítač a email nemá. Nebyl u toho a neví, zda paní [celé jméno žalované] připravenou smlouvu předala žalobci. Je přesvědčen, že žalobce pochopil, že se zbavuje svého majetku a že uzavírá darovací smlouvu. Existence bodu 8.4. ve smlouvě není standardní, ale odráží konkrétní požadavek klientů.

14. Svědek [jméno] [příjmení], bratr žalobce, vypověděl, že žalobce bydlí v jeho nemovitosti, jedná se o byt o velikosti 3 + 1 a má tam k dispozici jeden pokoj + příslušenství. Bylo přáním matky, aby to tak bylo, svědek vyřizoval pozůstalost po matce a ta si přála, aby tam mohl žalobce bydlet po dobu života otce, a potom bude záležet na svědkovi, jestli tam bude dále bydlet. Otec zemřel dva roky po matce a domluvili se, že pokud by si našel nějakou partnerku, se kterou by chtěl žít, tak by mu pomohl najít byt, a použily by se peníze, která svědek žalobci šetří z jeho výplaty, a kdyby to bylo málo, tak by se prodaly pozemky. To jak probíhala pozůstalost po matce, tak svědek notářce vysvětlil, že bratr rád rozdává, když je trochu pod vlivem, svědek chtěl, aby to napsala tak, aby nemohl pozemky prodat, a aby se jich nemohl zbavit. Notářka tam tedy napsala nějaké věcné břemeno pro svědka a sestru ve vztahu k těm pozemkům a říkala, že to bude stačit. Svědek z peněz, které žalobci přijdou jako výplata na účet, dává nějakou částku, zbytek mu šetří, protože on neumí hospodařit, jak měl přístup k účtům přes kartu, tak do týdne chybělo 60 000 Kč. Svědek žalobci dává každý den 200 Kč pravidelně, na víkend 500 Kč a když si potřebuje něco koupit, tak mu ty peníze dá, až zjistí, kolik to stojí, anebo mu to koupí. Domnívá, se že žalobce není omezen v hospodaření se svými prostředky, protože kdyby měl k dispozici celou výplatu, tak do týdne nemá nic. Žalobce už má tímto způsobem našetřeno kolem půlmilionu korun. Na dotaz, jak se svědek dozvěděl, že došlo k převodu nemovitosti na žalovanou, k tomu uvedl, že měl telefonát od právníka, neví, kdo to byl, protože se mu nepředstavil, a ten mu řekl, že by měl poslat nějaké odvolání do [obec] na hlavní katastrální úřad. Svědek nevěděl, o co se jedná, pak mu na dědině někdo řekl, že žalobce nemovitosti prodal. Svědek hledal v jeho pokoji, jestli něco nenajde a našel pod šaty darovací smlouvu. Smlouvu si přečetl, žalobce mu nepodal žádné vysvětlení, když to s ním probíral, neřekl mu nic, tak ho poslal hned za právníkem. Pokud je tázán, zda mu tento jeho úkon vytknul, odpovídá, že od té doby se s ním moc nebaví. Probírali to jen se sestrou, ale v [obec] to už ví stejně všichni. Zatím po žalobci nevyžadoval, aby si koupil samostatný byt, protože zatím bydlí také sám. Pokud tázán, zda je žalobce schopen samostatného bydlení v bytě, tak si myslí, že není. Neumí hospodařit, neumí platit účty, rozplánovat si peníze. Měl problém i na vojně, nesměl nosit zbraň, takže celou vojnu opravoval roty, tj. ubikace pro vojáky. Ví, že žalobce bere prášky na tlak, na srdce, a myslí, že i něco na plíce, jeho ošetřující lékař je [titul] [příjmení], středisko v [obec]. Svědek chodí žalobci akorát pro léky, myslí tím pro recept i vyzvednout. Žalobce bývá sezoně zaměstnán u [označení zaměstnavatele] [anonymizováno], tuto mu zařídila sestra přes ředitele [označení zaměstnavatele] [anonymizováno]. Sezona bývá od půli března do konce listopadu. Letos to dopadlo trochu dřív, propustili ho před koncem listopadu, a že ho na jaře zase zaměstnají. Potraviny nakupuje svědek, žalobce si nakupuje pouze denně 5 piv. Těch 200 Kč denně měl na cestu do práce + svačinu a pivo. Na víkend si kupuje za těch 500 Kč, co chce, třeba sladkosti, bonbony a zase pivo. Tvrdý alkohol si žalobce domů nekupuje, ale jak je příležitost, tak si někdy dá. Pro požívání alkoholických nápojů a závislost se žalobce nikdy neléčil, i když doktorka se jej na to ptala, a svědek říkal, že by se asi léčit měl. Pokud jde o dědictví po matce, chtěli věcné břemeno sepsat tak, aby žalobce nemohl nemovitosti prodat, nebo se jich zbavit. Věcné břemeno by mělo být zapsáno v katastru. Pokud se zmiňoval, že za týden stačil utratit 60 tisíc, tak neví, co s nimi udělal, 3 dny nebyl doma, žádné věci si za to nekoupil, neví, jestli hostil kamarády, nebo jim půjčil. Bydlí spolu od roku 2008, co se svědek rozešel s přítelkyní, a tehdy bydleli i s rodiči. Sám žalobce nikdy nebydlel, vždy bydlel s rodiči. Žalobce má svůj telefon, ale dobíjí mu ho svědek, má i vlastní bankovní účet, kde má asi těch 400 000 Kč, ale svědek má kartu, dispoziční právo k účtu nemá, ale má k němu přístup internetovým bankovnictvím. Internet žalobci nic neříká. Oblečení si kupuje žalobce sám, když potřebuje, peníze mu na to dá svědek, nebo mu poradí, kde je co lacinější. Myslí, si že není si schopen sám si najít práci. Jeho vzdělání je zvláštní škola – malíř – natěrač, výuční list pro zvláštní školu. Před [označení zaměstnavatele] [anonymizováno] pracoval u nějakých firem jako malíř. Pracoval i brigádně chvíli v [obec], jeli tam na týden a zase se vrátil, to co tam vydělal, zase tam utratil. Existovali zájemci, kteří chtěli kousek pozemků, které jsou předmětem sporu, ke koupi a chodili zájemci, věděl to i žalobce, že to chtěli koupit. Prodat jim to nechtěl, protože tam má ovce. Obecně se nikdy nezmiňoval, že by chtěl pozemky na někoho převést. Určitě není schopen pochopit význam pojem darovací smlouva ani kupní smlouva, svědek je přesvědčen, že si to nemohl ani přečíst, protože brýle si kupuje od vietnamců a teď ani noviny nečte. Svědek měl se žalobcem hádky, když přišel popitý, tak mu řekl, že ho nebude srát, že ho vyhodí a týden spolu nemluvili. Účet svědek zařizoval žalobci na poště, má účet u poštovní spořitelny – ERA. Byli tam spolu, smlouvu si podepsal on. Kartu k účtu mu svědek původně nechal, ale jak zmizelo 60 000 Kč za týden, tak mu ji vzal, dobrovolně mu ji vydal a najeli na ten systém, který s ním měla i jejich matka. Není mu známo, kdo se o něj staral, když byl na brigádě v [obec], byla tam nějaká partie, spali na ubytovně. Na úřadě vykonával pomocné práce, zametal listí, to co dělal taky u [označení zaměsntavatele] [anonymizováno]. Brigáda se v [obec] uskutečnila nějak po 90. roce, pak byl chvilku na úřadu práce, chvilku pracoval na obecním úřadě. Žalobce k svědkově péči o jeho osobu nemá žádnou výhradu, je spokojený, protože tak aspoň něco má. Nikdy neřešili možnost omezení svéprávnosti u žalobce, svědek ani neví, co to je. Svědek žalovanou zná osobně, o této věci s ní nemluvil. Myslí si, že se žalobce zná s paní [celé jméno žalované] proto, že předmětný pozemek sousedí s hospodou, který navazuje, neví, jestli se znají i ze školy, ona je asi o 3 roky mladší. 15. [jméno] [příjmení], sestra žalobce vypověděla, že o smlouvě o převodu nemovitostí ví tolik, že někdy po Velikonocích 2019 jí volal starší bratr, řekl, že žalobce pozemky prodal, svědkyně to obrečela, šla se poradit s paní právničkou, jestli to jde, když tam mají věcné břemeno. Bylo jí řečeno, že to tak udělat mohl, pak se podívali na katastr a už to bylo převedeno. Svědkyně to žalobci vytkla, napsala mu dopis. Napsala mu něco v tom smyslu, že dal přednost nějaké paní hospodské, že neví, v jakém je s ní vztahu, a že se maminka musí v hrobě obracet. Poté co rodiče zemřeli, tak svědkyně už do [obec] nejezdila, spíš mu vždycky zavolala, naposledy mu volala i týden před Velikonocemi, že tam nepřijede, že přijede až ten další týden a nic neříkal, co udělal, až potom, když to zjistila, tak tam už nejela. Pokud tázána, zda je žalobce samostatný, tak uvádí, jak v čem, potřebuje dohled nad penězi. Je samostatný v tom směru, že si navaří a postará se o své běžné potřeby. Myslí si, že má účet, protože mu tam chodily výplaty. Neví, jestli si účet samostatně obhospodařuje, myslí si, že ne. Nemluvili o tom. Ví, že má našetřené nějaké prostředky, neví kolik, ale ví, že mu našetřili už rodiče. Svědkyně pomohla zařídit žalobci jeho práci u [označení zaměstnavatele] [anonymizováno], to ještě rodiče žili, to už je dávno. Žalobce nikdy nebydlel sám, vždy bydlel s rodiči, proto měl nad sebou pevnější ruku. Teď žije s bratrem. Neví, jak jejich domácnost funguje, nikdy se moc nemuseli, každý má svůj pokoj. Podle svědkyně žalobce není schopen samostatné existence, musel by být aspoň někdo, kdo by mu finance řídil. Nikdy se nezmínil, že by chtěl převést vlastnické právo k nemovitostem, to je vůbec nenapadlo. Kdyby to prodal, to by ještě chápala, neví o žádném zájemci o koupi. Žalobce se o nemovitosti staral a stará, proto to také rodiče na žalobce napsali, přáli si to i z toho důvodu, aby byl nějak zajištěný. Věcné břemeno pro ně oprávněné mělo sloužit k tomu, aby to sám bez nich nikdy neprodal, to, že by to snad daroval, to je vůbec nikdy nenapadlo. Myslí si, že není schopen chápat důsledky svého chování, jednání, když něco daruje. Na dopis od svědkyně žalobce neodpověděl, volal jí, ale nezvedla mu to.

16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: dne 17.4.2019 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva, která nesla název„ Čestné prohlášení povinného o zániku věcného břemene a darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti k užívání“, na základě které došlo především k darování zde citovaných nemovitostí žalobcem žalované. Žalobce se dovolal neplatnosti této smlouvy s tím, že pokud by nebylo nahlíženo na jednání stran jako na zdánlivé, dopustila se žalovaná lichvy, dále uvedla žalobce v omyl, zneužila tísně žalobce, jeho nezkušenosti, rozumové slabosti a lehkomyslnosti, jednání žalované je nepoctivé a v rozporu s dobrými mravy. Ze strany žalobce je tvrzeno, že chtěl nemovitosti darovat pro případ smrti a za podmínky, že žalovaná vyplatí jeho sourozencům každému 250.000 Kč. Ve smlouvě tyto podmínky splněny nejsou. Žalobce smlouvu podepsal, když vypověděl, že si ji u advokáta mohl přečíst a to přes to, že ony podmínky ve smlouvě nebyly, zeptal se na to advokáta a bylo mu sděleno, že hned to nebude, ale až později.Od bratra se pak žalobce dověděl, že již není vlastník. Smlouva je sepsána profesionálně advokátem. Sepis smlouvy zařídila žalovaná, domluvila schůzku stran v [obec] a pak v advokátní kanceláři [titul] [anonymizována dvě slova] [příjmení], kam žalobce zavezla. Žalovaná byla oprávněna podat návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva, a to do 14 dnů ode dne podpisu smlouvy. Návrh na vklad byl podán neprodleně 18.4.2019, tedy následující den od podpisu smlouvy. O okolnostech sepisu smlouvy podrobně vypověděl [titul] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] v postavení svědka a z jeho výpovědi soud považuje za důležité, že smlouva se četla nahlas a celá. Svědek ji četl nezvykle dlouho, poté účastníci přistoupili k podpisu, vzal s sebou i ověřovací knihu. Eviduje email z 18.4.2019, kde informuje žalovanou, že byl podaný návrh na vklad. Za sepis smlouvy za právní službu svědkovi zaplatila 100% paní [celé jméno žalované]. Není standardní postup, aby svědek klientům listinu, kterou sepsal, celou četl, jak tomu bylo v tomto případě, standardní postup je, že jim listinu zašle dopředu emailem, oni mají čas se s tím seznámit a pak před podpisem projedou podstatné body a dochází k podpisu. Myslí si, že žalobce měl smlouvu ve své dispozici dopředu, protože ji měl před sebou, svědek ji posílal pouze paní [celé jméno žalované], žalobce sdělil, že počítač a email nemá. Nebyl u toho a neví, zda paní [celé jméno žalované] připravenou smlouvu předala žalobci. Existence bodu 8.4. ve Smlouvě není standardní, ale odráží konkrétní požadavek klientů. Vzpomíná si, že k němu účastníci přišli, pan [celé jméno žalobce] si smlouvu četl, smlouva se četla nahlas a celá. Svědek ji četl nezvykle dlouho, poté účastníci přistoupili k podpisu, vzal s sebou i ověřovací knihu. Je tedy evidentní, že svědek žalobci věnoval zvýšenou pozornost. K osobě žalobce vypovídali jeho sourozenci, z jejich výpovědi vyplynulo, že o žalobce a jeho záležitosti se starali rodiče a po jejich smrti bratr převážně bratr žalobce pokud jde o zařizování záležitostí žalobce, finance, jakož i sestra, pokud jde o zajištění zaměstnání. Oba sourozenci jsou přesvědčeni o tom, že žalobce není schopen samostatné existence, vždy žil s rodiči nebo s bratrem. Svědek [jméno] [příjmení] byl informován někým z vesnice, že žalobce nemovitosti prodal, stejnou informaci měla sestra žalobce [jméno] [příjmení], která rovněž spontánně vypověděla, že žalobce pozemky prodal a ona to obrečela. Z výpovědi znalkyně vyplynulo, že žalobce není schopen lhát a dodatečně vymyslet konstrukci o podmínce výplaty částky 250.000 Kč každému ze sourozenců. O této podmínce muselo být jednáno v průběhu jednání mezi stranami. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že žalobce jak v oblasti verbální tak performační dosahuje hraničního pásma defektu (71-73), dříve pásmo slaboduchosti, v aritmetrickém myšlení zvládl úkoly na úrovni 2.-3 třídy, porozumění obsahu přečteného neodborného textu odpovídá úrovni 10letého dítěte. Při vyplňování osobnostního dotazníku měl častěji, než je obvyklé, potíže s pochopením otázky. V testu obecné inteligence – hluboký podpůměr. Žalobce má osvojené základní životní návyky, ostatní nároky života vyplývající ze složitějších sociálních situací měla pod kontrolou jeho rodina. Ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že z psychologického hlediska je žalobce„ zranitelný“ klient, ve smyslu zneužití, jeho osobnost je simplexní struktury, ve vztahu k okolí je převážně submisivní a ovlivnitelný introvert, jedná se o osobu s tzv. lehkou mentální subnormalitou, dříve pásmo slaboduchosti. Ve svém rozhodnutí se opíral o příslib vyplacení částky 250.000 Kč každému ze sourozenců. Po celou dobu svého života byl z hlediska financí pod kontrolou jiné osoby z rodiny. Žalované, která tvrdí, že zná žalobce od mládí, muselo být tedy zřejmé, že žalobce je osobou s velice nízkými inteligenčními schopnosti, žalovaná de facto, ať už s rozmyslem, či bez, využila vnitřního rozpoložení žalobce, který byl zrovna pohádán se svým bratrem, a učinila na žalobce v té době dotaz, jestli by jí nemovitosti nedaroval, když se žalobce zmínil, že by chtěl udělat s nemovitostmi pořádek za života a řekl, že pro něj rodina skončila. Vše potřebné pak zařídila žalovaná. Žalobce přitom nebyl schopen smysl a účel právního jednání obsaženého v darovací smlouvě dostatečně pochopit a jeho rozpoznávací a volní schopnosti byly zásadním způsobem limitovány. Ochrana fyzických osob, jejíchž rozumové a volní schopnosti nedosahují běžných a průměrných hodnot, je zcela zásadní a jako taková musí být posuzována v okamžiku, kdy se tyto osoby zbavují svého majetku bez jakéhokoliv protiplnění. Jednání žalované bylo v rozporu s dobrými mravy.

17. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

18. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu (II. ÚS 87/04).

20. Posouzení, zda je právní úkon v rozporu s dobrými mravy, závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, jemuž zákon dává širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí v souladu s pravidly ekvity přihlíželo ke všem okolnostem posuzovaného případu. Právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah tohoto právního úkonu tak, aby byl v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti, a to bez ohledu na smluvní volnost (svobodu), bez ohledu na to, kdo rozpor s dobrými mravy zavinil a na to, zda druhá strana byla při vzniku smlouvy v dobré víře, a že odpovídající úsudek soudu tu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě (učinit) závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (II. ÚS 249/97).

21. S ohledem na osobnost žalobce a okolnosti uzavření smlouvy soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu nazvanou„ Čestné prohlášení povinného o zániku věcného břemene a darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti k užívání“ ze dne 17.4.2019 jako právní úkon uzavřený v rozporu s dobrými mravy, tudíž právní úkon neplatný a na základě této skutečnosti žalobě vyhověl a určil, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve sporu plný úspěch, přísluší mu proto právo na náhradu nákladů řízení, které činí 40.482,90 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10.000 Kč, odměny za právní zastoupení žalobce 7 úkonů po 3.100 Kč za přípravu a převzetí, předžalobní výzvu s právním rozborem, sepis žaloby, 3x účast u jednání, sepis podání 11.11.2019, 7x režijní paušál po 300 Kč, cestovné 792,50 Kč, cena pohonných hmot je účtována dle vyhlášky MPSV: průměrná cena PHM nafta za rok 2019 33,60 Kč, sazba základní náhrady za 1 km jízdy za 2019 4,10 Kč, průměrná cena PHM nafta za rok 2021 27,20 Kč, sazba základní náhrady za 1 km jízdy za 2020 4,40 Kč, typ vozidla osobní automobil Ford Mondeo, [registrační značka], průměrná spotřeba 4,9 l /100 km, způsob výpočtu 2019: 4,9 l /100 km x 33,60 Kč + 4,10 Kč = 5,75 Kč/km, 2021: 4,9 l /100 km x 31,80 Kč + 4,40 Kč = 5,73 Kč/km, cestovné dne 5.11.2019 a 3.12.2019 z [obec] k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a zpět 46 km 5,75 Kč/km x 46 km x 2 = 529 Kč, cestovné dne 1.2.2021 z [obec] k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a zpět 46 km, 5,73 Kč/km x 46 km = 263,50 Kč, náhrada za ztrátu času 600 Kč, DPH 21 % 5.290,40 Kč.

23. Výrok o povinnosti žalované zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech státu má oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.Z rozpočtových prostředků bylo proplaceno znalečné znalkyni [titul] [jméno] [příjmení] v celkové výši 10.150 Kč (za znalecký posudek 9.250 Kč a za účast u jednání dne 1.2.2021 900 Kč) S ohledem na neúspěch žalované byla žalovaná zavázána tyto náklady zaplatit.

Poučení