15 CO 120/2022

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kosové a soudců JUDr. Roberta Ožvalda a JUDr. Marcely Pechové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti a zaplacení přiměřeného zadostiučinění o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 15. 2. 2022 č. j. 4 C 154/2021-372

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci I. ve výroku o zamítnutí žaloby na zveřejnění omluvy a v odstavci II. ve výroku o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 50 000 Kč potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci III. ve výroku o nákladech řízení mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] náklady řízení v částce 23 782,41 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] náklady odvolacího řízení v částce 7 661,31 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl návrh, aby žalovaný byl povinen do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudku zajistit na své vlastní náklady zveřejnění následující omluvy na internetových stránkách [webová adresa] a v měsíčníku Slavonické noviny:„ Omluva panu prof. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.: Omlouvám se prof. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., bytem [adresa], za to, že jsem ve svém posudku ze dne [datum] nazvaném„ Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec]“ uvedl subjektivní a ničím nepodložené závěry, ze kterých vyplývalo, že prof. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., jako zpracovatel projektové dokumentace s názvem„ Stabilizace a rozvoj systému zeleně [obec], Návrh pěstebních opatření na pozemcích města Slavonice“ jednal při výběru stromů ke kácení tak, že upřednostňoval zájem na získání kvalitního dřevařského sortimentu. Má následující tvrzení obsažená v posudku ze dne [datum] nazvaném„ Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec]“ nebyla ničím podložena, jednalo se o mé subjektivní domněnky a bylo jimi zasaženo do ústavně zaručeného práva prof.. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., na ochranu osobnosti:„ Uvedená zjištění jsou důkazem, že stromy k pokácení byly vybrány odborně nezpůsobilým člověkem, některé zcela náhodně, bez logického vodítka, jiné možná na něčí ústní objednávku“.„ Pokud ovšem stromy označoval člověk se znalostí dřeva a fyziologie stromů, tak lze logicky odhadnout, že prvořadým zájmem a záminkou ke kácení, byla možnost získání velkého množství atraktivní dřevní hmoty“. Dále soud I. stupně zamítl návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 50 000 Kč a žalovanému nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

2. Z odůvodnění napadeného rozsudku plyne, že žalobce tvrdil, že pro město Slavonice zhotovil projektovou dokumentaci, jejímž obsahem je mimo jiné návrh kácení stromů na území města a žalobce označil stromy, které by měly být vykáceny. Problematika kácení stromů byla a je obsáhle diskutována mimo jiné i prostřednictvím sociální sítě Facebook, z níž je zřejmé, že osoba žalobce je třetími osobami označována jako osoba, která označila stromy ke kácení. Žalovaný vypracoval Odborný dendrologický posudek, jehož obsahem je hodnocení stromů již vykácených a stromů určených k vykácení. Posudek byl zveřejněn na stránkách spolku Mařížský park a šířen prostřednictvím Facebooku. Žalovaný v něm učinil v žalobě specifikovaná tvrzení, kterými bylo zasaženo do osobnosti žalobce, a to zejména do jeho cti, vážnosti a důstojnosti. Jde o tvrzení nepodložená a u osob, které nejsou odborníky, vzbuzují podezření, že žalobce postupoval při určení stromů ke kácení nezákonně s cílem sebe nebo jiného obohatit. Posudek žalovaného je opatřen doložkou soudního znalce a výrazně ovlivnil veřejné mínění, když velká část občanů tvrzením žalovaného uvěřila. Učiněnými nepodloženými tvrzeními žalovaný také porušil povinnosti soudního znalce, jelikož jeho odborný posudek má statut znaleckého posudku. Tvrzenými výroky je žalobce poškozen a zejména byla snížena jeho odborná a profesní pověst, kterou dlouhá léta buduje. Žádal proto zveřejnění omluvy ve znění výše uvedeném a zároveň zaplacení částky 50 000 Kč. Žalovaný namítl, že vypracoval odborný, nikoliv znalecký posudek. V době vypracování posudku neměl povědomí o existenci projektové dokumentace, ani o správním rozhodnutí, které povoluje kácení a ani o tom, kdo byl autorem či navrhovatelem kácení stromů. Zadání posudku proběhlo telefonicky a žalovanému bylo pouze sděleno, jak jsou stromy určené ke kácení označeny a že již ke kácení nějakých stromů došlo. Kromě jiného měl odborně posoudit, k jakým účelům by se získaná dřevní hmota dala využít. Žádné písemné podklady pro zpracování posudku neobdržel. Žalovaný není uživatelem Facebooku a svůj posudek nikde nezveřejňoval. Své hodnotící úsudky činil na základě vlastního zkoumání stromů a osobu žalobce v nich nezmínil, neboť o jeho osobě mu nebylo nic známo. Na základě provedeného dokazování, které spočívalo v listinných důkazech a svědeckých výpovědích soud I. stupně dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Uvedl, že předmětem řízení byly 2 myšlenky žalovaného uvedené v jeho posudku, tedy, že stromy ke kácení vybíral nezpůsobilý člověk, a pokud to byl znalec dřeva, lze odhadnout, že jeho zájmem bylo získání dřevní hmoty. Posudek žalovaného byl zveřejněn na Facebooku a na webových stránkách a zdvihla se vlna diskuse. O žalobci bylo známo, že je autorem projektu a byť sám nezpracoval část týkající se stromů, projekt zastřešoval a musel si být vědom toho, že jeho projekt bude předmětem diskuse. Je tedy třeba počítat s výší mírou tolerance k negativním postojům nebo hodnocením. Ve vztahu k tvrzenému porušení práva na čest, důstojnost a vážnost soud posuzoval, zda výrazové prostředky použité žalovaným v jeho posudku, nebyly neadekvátní. Žalobce stejně jako někteří uživatelé Facebooku, se mohli domnívat, že žalobce je žalovaným osočován z bezdůvodného kácení. Formulace použitá žalovaným ale nebyla nijak vypjatá nebo vulgární a na druhou stranu ale nebyla vhodná. Oba účastníci jsou znalci a každý z nich se na věc díval z jiného úhlu pohledu. Před sporem se neznali a úmyslem žalovaného nebylo žalobce dehonestovat. O projektové dokumentaci žalobce nevěděl a žalovaný tak mohl posuzovat stromy, které v projektu vůbec nebyly. Posudek žalovaný nijak nešířil a ani ho nezveřejnil. Kritiku žalovaného lze určitým způsobem pochopit, když ohledně javorů bylo přislíbeno, že nebudou káceny a nakonec vykáceny byly, a to neodborně. Pokácena byla i zdravá lípa, uschlá nikoliv. Fotografie prokazují, že lipové dřevo bylo pravděpodobně určeno pro včelaře. Žalovaný dle provedeného dokazování měl posoudit jen důvodnost kácení stromů, nikoliv účel kácení. Hodnocení motivace a odbornosti již proto není odborným vyjádřením, ale subjektivní domněnkou, které se ale nelze divit s ohledem na zjištění, která žalovaný učinil na místě samém. Stanovisku žalovaného, zejména pokud jde o březové aleje, nasvědčuje posudek Ing. [ulice] a rozhodnutí Městského úřadu v Dačicích. Z vyjádření žalovaného pak není patrno, že by hodnotil správnost projektu žalobce, kterého ani neznal. Kritika žalovaného neměla vliv na postavení žalobce ve společnosti, když rozepře mezi znalci při posuzování téže otázky jsou časté. Ani rozsah újmy není značný, jelikož všechny informace zajímaly pouze okolí [obec] a nedostaly se např. do celostátního tisku. Úvahy žalovaného nesměřovaly k žalobci a nebyly zcela smyšlené, když nepochybně byla kácena celá řada zdravých stromů. V posudku není ani přímo řečeno, že žalobce je nezpůsobilý, nýbrž ten, kdo stromy vybíral. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle úspěchu ve věci a za použití § 150 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku, a to v celém jeho rozsahu, podal odvolání žalobce. Uvedl, že pro posouzení věci je podstatné to, že žalobce je odborníkem v oborech zahradní a krajinářské tvorby, krajinářské architektury a dendrologie, přičemž svou odbornou a profesní pověst buduje od 80. let 20. století. Dále že žalobce prostřednictvím projektové dokumentace s názvem„ Stabilizace a rozvoj systému zeleně [obec], Návrh pěstebních opatření na pozemcích města Slavonic, jejímž je zpracovatelem, mimo jiné vybral ke kácení stromy ve [obec], resp. stromy na pozemcích ve vlastnictví města Slavonice. [příjmení] veřejnosti přinejmenším ve [obec] a v okolí, byla dlouhodobě známa skutečnost, že žalobce je zpracovatelem návrhů opatření týkajících se stromů ve [obec], zahrnujících i kácení stromů a že je zpracovatelem projektové dokumentace. Za prokázané lze mít i to, že žalovaný vypracoval jako soudní znalec odborný posudek nazvaný Odborný dendrologický posudek stromů ve [obec], ve kterém hodnotil kácení stromů ve [obec] a mimo jiné uvedl i svá subjektivní nepodložená a nepravdivá tvrzení, která jsou předmětem tohoto sporu. Veřejnost si spojila subjektivní a nepodložená tvrzení žalovaného uvedená v jeho znaleckém posudku s osobou žalobce, neboť bylo dlouhodobě veřejně známo, že právě žalobce prostřednictvím jím zpracované projektové dokumentace vybral ve [obec] stromy ke kácení. Závěry, které soud I. stupně učinil, jsou odůvodněny nepřesvědčivě, jelikož soud I. stupně na jednu stranu dává za pravdu žalobci, že subjektivní a nepodložená tvrzení žalovaného byla způsobilá zasáhnout do práv žalobce a že se jich měl žalovaný vyvarovat, na druhou stranu jeho tvrzení ospravedlňuje či dokonce zlehčuje. Žalobce je přesvědčen, že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení a nemůže v žádném případě obstát. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný měl na základě objednávky učiněné paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] zpracovat posudek, jehož zadáním bylo posoudit stav stromů ve [obec], a to, zda jejich stav odůvodňuje jejich pokácení a podle artefaktů posoudit stav již pokácených stromů. Objednatelka nepředala žalovanému žádné podklady ke zpracování posudku, zadání neobsahovalo požadavek, aby se žalovaný vyjadřoval k odborným kvalitám osoby, která vybírala stromy ke kácení a ani motivací či vnitřními pohnutkami osoby, která vybrala stromy ke kácení. Pokud žalovaný taková subjektivní vyjádření přesto učinil, musel si být vědom, že přinejmenším ve [obec] a okolí bude jeho posudek zpřístupněn veřejnosti a širokou veřejností diskutován, neboť se jednalo o veřejné téma. Žalobce je si vědom, že projekt, který sám zpracoval, je vždy předmětem diskuse veřejnosti a že v rámci této diskuse je třeba počítat s různými, a to i negativními projevy diskutujících osob. Od diskuse veřejnosti je ale nutno odlišit posudek zpracovaný žalovaným jako znalcem, který je opatřen, a který vzbuzuje u veřejnosti vysokou míru důvěry v jeho správnost a pravdivost. Pokud do posudku žalovaný pojal nepodložené úvahy, ovlivnil tak vnímání žalobce širokou veřejností. Právě veřejnost tématu a prokázaná diskuse daného tématu širokou veřejností výrazně zvyšuje závažnost posuzovaného jednání žalovaného a zakládá výrazný zásah do osobnostních práv žalobce. Žalovaný si musel být vědom skutečnosti, že veřejnost bude s jeho posudkem seznámena a měl se proto vyvarovat domněnek a úsudků, které mohou ovlivnit vnímání okolí. Je nerozhodné, že žalovaný žalobce neznal a nevěděl o něm, protože veřejnost měla dlouhodobé povědomí o tom, že žalobce je zpracovatelem projektové dokumentace, která mimo jiné obsahovala i výběr stromů ke kácení a nerozhodné je i to, že prvotní posouzení stromů provedl spolupracovník žalobce [příjmení] [příjmení]. Tvrzení žalovaného, že nevěděl o existenci projektu, nenasvědčuje text jeho znaleckého posudku, v němž je uvedeno, že posuzovány byly stromy rostoucí v liniích, v terénu dosud neoznačené, ale určené k pokácení dle doložené oficiální písemné a projektové dokumentace. Soud I. stupně ve svých závěrech v podstatě schvaluje jednání žalovaného, tedy, že je v pořádku bez jakýchkoliv důkazů obvinit jinou osobu z nečestného, příp. i protiprávního jednání, pokud takové obvinění není vulgární či nijak vypjaté. Jde o absurdní závěr, jelikož domněnky žalovaného jsou závažné, ničím podložené, a je namístě, aby žalobci byla poskytnuta soudní ochrana. Skutečnost, že žalovaný vyřkl předmětné domněnky v postavení znalce, zvyšuje závažnost jeho jednání, které nelze ospravedlnit tím, že je vyřkl v rozhořčení nad rozsahem navrhovaného kácení ve [obec]. Žalovaný věc posuzoval z pohledu dendrologa, tj. odborníka na dřeviny, podle kterého nahlíženo z dendrologického pohledu je nepřijatelné pokácet jakýkoli zdravý strom. Kácení stromů ve [obec] však mělo širší rozměr, a to obnovu zeleně na základě projektu zpracovaného žalobcem jako krajinářským architektem. Úkolem krajinářského architekta je vytváření či obnova krajinářských staveb, parků, zahrad apod. s cílem vytvořit vhodné životní prostředí pro člověka s vhodnými sociálními užitkovými a estetickými atributy. Z pohledu obnovy či tvorby krajinářských staveb je přípustné a mnohdy nezbytné kácet i zdravé stromy, což se u laické veřejnosti zpravidla setkává s nepochopením a nevolí. V dané věci tedy došlo ke střetu pohledu odborníků z různých oborů, tj. žalovaný věc posuzoval z pohledu dendrologa, když se zaměřil na pouhé vyhodnocení stavu stromů a na základě toho dospěl k závěru, že kácení je nepřípustné. Žalovaný se však zjevně nezabýval důvody kácení z pohledu krajinářského architekta, tj. nezkoumal, co má být v místech kácení stromů vytvořeno, nezkoumal důvody kácení blíže v projektu žalobce vysvětlené. Žalovanému sice nelze upírat odlišný pohled na otázku kácení stromů, ovšem i přesto se měl vyvarovat jakýchkoliv subjektivních domněnek, jimiž v podstatě obvinil žalobce z nečestného či dokonce protiprávního jednání. Subjektivní domněnky žalovaného obsažené v posudku mířily na osobu, která vybrala stromy ke kácení, přičemž bylo prokázáno, že touto osobou je žalobce jako zpracovatel projektové dokumentace a že veřejnost si vše spojila s osobou žalobce. Skutečnost, že žalovaný nehodnotil projekt, výrazným způsobem zvyšuje závažnost jeho jednání, neboť posuzoval věc jen jednostranně bez znalosti širších souvislostí. Rozdílnost názorů žalobce a žalovaného není rozepří znalců, neboť žalovaný svými subjektivními domněnkami nevyslovil odborný názor, ale vyjádřil subjektivní spekulace o odbornosti, motivaci a vnitřních pohnutkách osoby, která vybírala stromy ke kácení. Tyto spekulace vyslovil v postavení znalce a veřejnost tak domněnkám žalovaného kladla větší míru důvěry a domněnky žalovaného tak nepochybně ovlivnily vnímání osoby žalobce laickou veřejností, což vyplývá i z předložené diskuse na Facebooku. Posudek žalovaného je minimálně od března 2021 nepřetržitě až doposud umístěn na stránkách [webová adresa]. Žalobce znovu zdůraznil, že výroky žalovaného ovlivnily vnímání osoby žalobce veřejností, zasáhly do jeho cti, vážnosti a důstojnosti žalobce a snížily jeho odbornou a profesní pověst, a že nápravy lze dosáhnout jedině omluvou a zaplacením požadované částky. Navrhl proto, aby byl napadený rozsudek změněn a žalobě plně vyhověno.

4. Odvolání žalovaného směřovalo toliko proti výroku o nákladech řízení. Vyslovil nesouhlas s postupem soudu I. stupně, který na danou věc aplikoval ust. § 150 o. s. ř. s přesvědčením, že zde nejsou žádné výjimečné okolnosti, pro které by žalovanému neměla být náhrada nákladů řízení přiznána. Dle ustálené soudní judikatury hledisky pro použití ust. § 150 o. s. ř. jsou majetkové, sociální, osobní poměry neúspěšného účastníka řízení a okolnosti případu, které identifikují uplatněný nárok, zejména z pohledu jeho skutkové i právní složitosti, dále procesního chování stran, důvodů neúspěchu a dalších okolností. Takové skutečnosti ale v projednávané věci nelze spatřovat. Navrhl proto změnu napadeného výroku tak, aby mu byla přiznána náhrada nákladů prvoinstančního řízení.

5. K odvolání žalobce žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Poukázal na svá předchozí vyjádření a na to, že stromy ke kácení nevybíral sám žalobce, ale Ing. [příjmení], který k tomu neměl v té době žádnou odbornost. Sám žalobce uvedl, že stromy ke kácení označoval městský úřad, takže ani po skutkové stránce se hodnoticí soudy žalovaného nevztahují k žalobci.

6. Odvolání bylo podáno včas k tomu oprávněnými osobami, proto odvolací soud věc projednal a přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné a odvolání žalobce nikoliv.

7. Dle § 81 odst. 1 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

8. Žalobce tvrdil, že výroky či subjektivní domněnky žalovaného: <i>-) „ Uvedená zjištění jsou důkazem, že stromy k vykácení byly vybrány odborně nezpůsobilým člověkem, některé zcela náhodně bez logického vodítka, jiné možná na něčí ústní objednávku“</i> <i>-) „ Pokud ovšem stromy označoval člověk, se znalostí dřeva fyziologie stromů, tak lze logicky odhadnout, že prvořadým zájmem a záminkou ke kácení byla možnost získání velkého množství atraktivní dřevní hmoty.“</i> jsou zcela nepodložené, a že jimi bylo zasaženo do jeho cti, vážnosti a důstojnosti, a že jimi byla snížena jeho odborná a profesní pověst budovaná desítky let.

9. Dle judikatury Nejvyššího soudu ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Pravdivá informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán způsobem zkreslujícím či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních subjektivních kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem kritiky, tzn. zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007 sp. zn. 30 Cdo 608/2007 nebo ze dne 31. 1. 2007 sp. zn. 30 Cdo 1941/2007).

10. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006 sp. zn. 30 Cdo 1310/2005 plyne, že je nerozhodné při jaké příležitosti respektive, v souvislosti s jakou činností byla integrita fyzických osob zasažena. V této Nejvyšším soudem projednávané věci dotčený zásah žalované objektivně dehonestoval profesní čest žalobce v podnikatelské sféře a snižoval tak jeho důstojnost a vážnost ve společnosti, a tak se popsaný útok žalované dotýkal osobnosti žalobce jako fyzické osoby ve smyslu § 11 ObčZ účinného do 31. 12. 2013.

11. Skutkový stav zjištěný soudem I. stupně nebyl účastníky zpochybněn, a tak z něho lze vyjít i v odvolacím řízení.

12. Žalobce (pod označením FLORART – projekční a poradenská kancelář pro zahradní a krajinářskou tvorbu) jako odborník na zahradní a krajinářskou tvorbu, krajinářskou architekturu a dendrologii zhotovil pro město Slavonice projektovou dokumentaci s názvem„ Stabilizace a rozvoj systému zeleně [obec], Návrh pěstebních opatření na pozemcích města Slavonice“ (dále jen dokumentace). Obsahem dokumentace je mimo jiné návrh kácení dřevin (stromů) na území města Slavonice, přičemž posouzení a výběr stromů ke kácení (dendrologický průzkum) provedl ing. [příjmení]. Skutečnost, že žalobce byl zpracovatelem dokumentace, byla před vypracováním odborného posudku žalovaného v obci [obec] veřejně známa; samotné téma kácení stromů bylo předmětem diskuze veřejnosti již od roku 2015.

13. Žalovaný, který je znalcem z oboru dendrologie a posuzování dřevin, zpracoval na základě ústní objednávky soukromé osoby MUDr. [příjmení] dne [datum] odborný dendrologický posudek (dále jen posudek), který opatřil doložkou ve smyslu § 28 odst. 7 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech poté, kdy si posudek vyžádalo město Slavonice. Z posudku plyne, že jeho zadavatelem byla MUDr. [příjmení] a sdružení Mařížský park z. s., [obec], což koresponduje z výpovědí svědkyně [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Zadáním posudku bylo: 1) posoudit stromy rostoucí v různých lokalitách – jedná se o jedince určené nebo označené k pokácení, a znalecky stanovit, zda jejich skutečný stav opravňuje požadavek k jejich odstranění, 2) podle zachovaných artefaktů pokud možno posoudit stav již pokácených stromů a stanovit oprávněnost jejich odstranění, 3) upozornit na případné rozpory záměru kácení stromů ve [obec] s platnými předpisy a 4) posoudit stav výsadeb nových stromů za poslední roky. Obsah zadání posudku zadavatelé ničím nezpochybňovali a ve svých výpovědích výše jmenované svědkyně potvrdily konstantní tvrzení žalovaného, že dokumentace žalobce nebyla žalovanému předložena a ani nijak zpřístupněna a že před ním nebyla osoba žalobce jako zpracovatele dokumentace vůbec zmiňována. Dokumentace žalobce ostatně v posudku žalovaného není vůbec označena a není ani označena jako podklad pro zpracování posudku, kterým byl pouze průzkum lokalit a fotodokumentace stromů ze dne [datum] a [datum]. Z obecné formulace posudku v části nazvané osobní údaje s textem„ Posuzovány byly stromy rostoucí v liniích, v terénu dosud neoznačené, ale určené ke kácení dle doložené oficiální písemné projektové dokumentace“, proto nelze dovozovat, že jde právě o dokumentaci žalobce a že jí žalovaný obdržel. Logickým se tedy jeví jeho vysvětlení, že šlo o dokumentaci, kterou město schválilo a mělo jí k dispozici, jelikož když přijel na místo samé, stromy již byly podle této dokumentace označeny. Prokázáno pak bylo, že posudek žalovaného byl zveřejněn nejprve na webových stránkách města Slavonice, ovšem nikoliv samotným žalovaným, ale městem Slavonice, které si od žalovaného posudek vyžádalo. Prokázáno ale nebylo další tvrzení žalovaného, že součástí zadání posudku byl i účel kácení stromů. Účel kácení stromů není v zadání písemného posudku vůbec uveden a ani již zmiňované svědkyně zadání tohoto úkolu nepotvrdily.

14. Lze souhlasit se žalobcem, že opatřil-li žalovaný posudek znaleckou doložkou, má jeho posudek (při splnění všech podmínek daných ust. § 28 zákona č. 254/2019 Sb.) váhu znaleckého posudku, což ale samo o sobě, jak uvedl soud I. stupně není pro rozhodnutí v dané věci rozhodující. Rozhodující je v první řadě to, že žalovaný zpracoval posudek bez jakékoliv vědomosti o dokumentaci žalobce a bez vědomosti o osobě žalobce jako zpracovatele dokumentace. Jeho posudek obsahoval v intencích zadání posouzení stavu pokácených stromů a oprávněnosti jejich odstranění, které nebylo a ani dle zadání nemělo být konfrontováno s konkrétní dokumentací žalobce. Pokud žalovaný součástí posudku učinil i výroky o účelu kácení stromů, jde o výroky, které jsou zcela obecné, neadresné a učiněné v závislosti na tom, co žalovaný zjistil na místě samém. Žalobce nebyl v rámci úvah žalovaného dáván do přímé souvislosti s úvahou o účelu kácení zdravých stromů. Pokud jeho výroky mohly vést ke ztotožnění žalobce s uvedenou úvahou, a které byly veřejností ve facebookové diskusi vyřčeny jinými subjekty, nebo vyplývaly z celkového kontextu posudku, nelze tuto skutečnost v žádném případě klást k tíži žalovaného. Ten svůj posudek předal pouze zadavatelům, posléze městu [obec], sám ho nikde nešířil, ani nezveřejňoval a více se k němu nevyjadřoval. K jeho zveřejní přistoupilo město Slavonice evidentně bez vědomí a souhlasu žalovaného. Sporné výroky žalovaného, které v obecné poloze vyjadřují názor žalovaného na účel kácení zdravých stromů, mají nepochybně charakter hodnotového soudu, který je nutno považovat za přiměřený okolnostem, za nichž byl vysloven. Svůj úsudek (zdůrazněno bez jakékoliv konkretizace osoby, která absentuje v celém obsahu posudku) učinil žalovaný až poté, co stav stromů v různých částech města Slavonice v posudku popsal a v závěru shrnul svá zjištění tak, že byly vykáceny stromy zdravé a ponechány odumřelé, že stromy označené a určené ke kácení nebyly ve špatném zdravotním stavu a ponechány byly silně poškozené, nebezpečné a nakloněné stromy a jeden zcela uschlý strom. Přiměřenost výroků žalovaného zjištěným okolnostem pak blíže popisuje soud I. stupně v napadeném rozsudku, na který lze v této části tudíž odkázat. Jestliže žalovaný nebyl seznámen se záměrem žalobce vyjádřeným v jeho dokumentaci (obnova zeleně a krajinářských staveb), vyjádřil podle svého subjektivního přesvědčení a z pohledu dendrologa jediný možný záměr kácení zdravých stromů, kterým podle něho bylo získání velkého množství atraktivní dřevní hmoty, což žalovaný pod spornými výroky v posudku blíže rozvedl, jakož i ve své účastnické výpovědi. Z uvedeného je zcela zřejmé, že sporné výroky byly žalovaným vyřčeny na základě vlastních a podložených zjištění, nikoliv neuváženě a dokonce ve snaze někoho konkrétního dehonestovat. Tvrzený zásah do osobnosti žalobce tedy není nejen neoprávněný, ale především zde chybí příčinná souvislost mezi tvrzeným zásahem a dotčením osobnostní sféry žalobce. Odvolací soud dodává, že první výrok žalovaného by se vůbec žalobce nemohl týkat, jelikož úvaha žalovaného směřuje k odborně nezpůsobilému člověku, jímž žalobce není.

15. Ve shodě se soudem I. stupně proto odvolací soud činí závěr, že spornými výroky žalovaného nedošlo k neoprávněnému zásahu do práv a na ochranu osobnosti žalobce a napadený rozsudek, který nelze považovat za nepřezkoumatelný, ve věci samé jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. K odvolání žalovaného byl však dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn výrok o nákladech prvoinstančního řízení, protože ani dle odvolacího soudu nelze v dané věci aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. Jak správně namítá žalovaný, dle konstantní judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud v první řadě přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků, k nimž ale ze strany žalobce nebylo nic tvrzeno. Významné z hlediska aplikace citovaného ustanovení jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení, apod., avšak ani z tohoto pohledu na věc soud I. stupně důsledně nenahlížel. Pokud žalovaný ve svém posudku vyslovil své vlastní názory a hodnocení, o které nebyl zadavatelem požádán a tyto nevedly k úspěchu ve věci, nemohou být subjektivní pocity a přesvědčení žalobce o opodstatněnosti žaloby s odkazem na takové výroky žalovaného zároveň důvodem pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., jak nesprávně uzavřel soud I. stupně. Žalobce tedy musí nést procesní riziko neúspěchu věci (čehož si byl patrně vědom, když aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. sám nenavrhl), jehož důsledkem je jeho povinnost nahradit úspěšné straně všechny účelně vynaložené náklady.

17. Náklady prvoinstančního řízení představují odměnu po 3 100 Kč za 5 úkonů (1.příprava a převzetí zastoupení, 2. a 3. dvě vyjádření ve věci samé, 4. a 5. účast u dvou jednání), 5 režijních paušálů po 300 Kč, DPH 21% ve výši 3 570 Kč, tj. 20 570 Kč a 2x cestovné dle písemné specifikace vždy z [obec] do [obec] a zpět ve výši 3 212,41 Kč (včetně DPH 21%, tj. celkem 23 782,41 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění povinnosti jsou dány ustanoveními § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy v něm uspěl žalovaný, má proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady představují odměnu za úkon účasti na jednání odvolacího soudu ve výši 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. g) AT) a za úkon odvolání proti výroku o nákladech řízení v poloviční výši, tj. 1 550 Kč (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), 2 režijní paušály po 300 Kč, a DPH 21% ve výši 1 102,50 Kč, tj. 6 352,50 Kč. Spolu s cestovným dle písemné specifikace včetně DPH 21% z [obec] do [obec] zpět ve výši 1 308,81 Kč činí náklady odvolacího řízení částku 7 661,31 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění povinnosti jsou dány shodně jako v předchozím odstavci.