15 CO 225/2021-253

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Pavla Přibyla a soudkyň JUDr. Ivany Kosové a JUDr. Marcely Pechové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti k zamezení stékání vody a o uložení povinnosti žalované strpět na svém pozemku hydroizolační práce k odvodnění hraniční zdi žalobcem o odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 26. května 2021 č. j. 11 C 130/2019-181

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci I. ve výroku o zamítnutí žaloby o uložení povinnosti žalované zamezit stékání povrchové vody potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci II. ve výroku, jímž se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo strpět na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec] při hraniční zdi domu [adresa] na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec] do vzdálenosti 0,5 m od této hraniční zdi provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem, mění tak, že se žaloba žalobce zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů v částce 41 020 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení].

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Táboře náklady řízení v částce 1 376 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích náklady řízení v částce 1 233,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora citovaným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, jíž se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] do hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo], vše v k. ú. [obec] (výrok I.) a stanovil žalované povinnost, aby strpěla na st. [parcelní číslo] při hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem, které budou spočívat v provedení horizontální izolace stávajícího zdiva společných zdí podříznutím a vložením izolačních desek s následnou injektáží spáry betonovou zálivkou s plastifikátorem a expanzní přísadou, otlučení zdiva v průjezdu a použití sanační omítky (výrok II.). Žalovaná je pak povinna nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení v částce 30 615 Kč a České republice na účet Okresního soudu v Táboře náklady řízení v částce 1 376 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky III. a IV.).

2. Takto rozhodl soud I. stupně o žalobě žalobce, který se původně domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody z její stavební parcely [číslo] do hraniční zdi domu žalobce [adresa], kterou rozšířil o eventuální petit, jímž by žalované byla uložena povinnost strpět na svém pozemku při hraniční zdi domu žalobce do vzdálenosti 0,5 metru od této hraniční zdi provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem, když podle vyjádření žalované v průběhu řízení nabyl přesvědčení, že ta nehodlá ani za podmínek, které by si sama stanovila, vstup na svůj pozemek za účelem provedení potřebných prací k odvodnění hraniční zdi umožnit. Z dokazování, které soud I. stupně ve věci provedl, a to místním šetřením, výpověďmi účastníků, svědka [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem [jméno] [příjmení], zjistil, že pozemek žalované je svažitý a voda po něm přirozeně stéká, protéká po nepropustných vrstvách a poté se vsakuje do zdi domu [adresa]. Znalec při místním šetření zjistil závadný stav spočívající v neodborném napojení kanálu a přejezdového kanálku v průjezdu domu [adresa]. Zároveň však uvedl, že zdivo je přirozeně namáháno vzlínající vlhkostí bez ohledu na závadný stav. Ani po opravě kanalizace nebude dle jeho názoru vlhkost vyřešena. I kdyby tam nebyla netěsná kanalizační přípojka, byly by zdi vlhké, což je vidět z toho, že je zeď vlhká i v oblasti nad vadnou kanalizační přípojkou. Proto soud I. stupně dospěl k závěru, že prvnímu navrhovanému petitu žalobce nelze vyhovět, neboť mu brání ust. § 1019 odst. 1 o. z., podle kterého vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Zejména ze znaleckého posudku totiž vyplývá, že voda stéká svažitým pozemkem přirozeným způsobem ke zdi žalobce a tam je zadržována.

3. O eventuálním petitu rozhodoval soud I. stupně dle ust. § 1022 o. z., podle kterého nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací. Žalobce provádí rozsáhlou rekonstrukci svého domu a jednou z věcí, kterou je při tom zapotřebí udělat, je provedení hydroizolačních prací, které povedou k odvlhčení hraniční zdi s pozemkem žalované. Ta v podstatě odmítá bezdůvodně žalobci provedení těchto hydroizolačních prací provést. Ty je však třeba zčásti vykonat i z jejího pozemku. Jí tvrzené obavy z možného narušení statiky její nemovitosti byly vyvráceny znalcem, a proto zde zůstávají pouze subjektivní důvody, pro které brání žalobci v pokračování rekonstrukce. Žalobce však nemůže opravit svůj dům jinak, než užitím sousedního pozemku a nejvhodnějším způsobem řešení je hydroizolace zdí, jak nastínil znalec ve svém znaleckém posudku, s tím, že potřebné práce odhaduje na 2 dny. Tyto skutečnosti lze podřadit pod § 1022 o. z., proto soud I. stupně žalobě v této části vyhověl, přitom vymezil, jakým způsobem mají být hydroizolační práce provedeny (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 880/2008, zřejmě chybou v psaní uvedeno 2080). Tento postup umožňuje ust. § 153 odst. 2 o. s. ř., podle kterého soud není vázán petitem a může přisoudit něco jiného či více, než je v žalobě požadováno.

4. Soud I. stupně zvažoval i možnost uložit žalované povinnost strpět provedení dalšího opatření navrhovaného znalcem, jímž je oprava netěsné kanalizace. Dospěl však k závěru, že kanalizační přípojka je ve vlastnictví žalované a na jejím pozemku, a ust. § 1022 o. z. na danou situaci nedopadá. I tak soud I. stupně apeloval na žalovanou, aby sama odstranila závady v kanalizaci. Jedině provedením obou znalcem navrhovaných opatření se dosáhne účelu podané žaloby. Zlepší se vlhkostní poměry v zemině a tím vlhkost v obou stavbách, a společná zeď bude suchá.

5. Okresní soud dále ve smyslu § 1022 odst. 1 o. z. řešil otázku poskytnutí přiměřené náhrady žalované v souvislosti s jí uloženou povinností. Znalec však odhaduje hydroizolační práce na 2 dny, když většina z nich bude prováděna z pozemku žalobce. Takto nedojde k zásadnímu omezení vlastnického práva žalované, a proto jí náhrada vyvažující omezení jejího vlastnického práva nebyla přiznána. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a o povinnosti žalované nahradit náklady řízení státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci. Žalobce nesouhlasí se zamítavým rozhodnutím soudu I. stupně, pokud se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody z jejího pozemku do hraniční zdi jeho domu [adresa], neboť podle něj dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc následně nesprávně právně posoudil. To se týká zejména skutkového závěru, který okresní soud přijal ze znaleckého posudku a doplňující výpovědi znalce o tom, že voda stéká po pozemku žalované přirozeným způsobem ke zdi domu žalobce. Ovšem hlavní příčinou zvětšené vlhkosti hraniční zdi domu žalobce je porucha ve vedení kanalizace na pozemku žalované, která jímá povrchovou vodu. Kanalizace byla zřejmě dodatečně opatřena přejezdovým kanálkem a kanálem v průjezdu, které byly zhotoveny neodborným zásahem a jsou v podstatě zcela nefunkční. Tyto vady kanalizace negativně ovlivňují dotčenou hraniční zeď žalobce. K odstranění následků by tak mělo být provedeno (kromě znalcem navrženého řešení) i druhé opatření, tedy odborná oprava přípojky kanalizace žalované tak, aby odpovídala příslušným normám stanoveným pro těsnost kanalizace. Znalec za konkrétní příčinu vlhkosti hraniční zdi označil především to, že dešťová voda protéká k této zdi netěsnou kanalizací. Dalším důvodem je vzlínání vody stavební konstrukcí zdi a nepropustná zámková dlažba. Součástí kanalizace je také nevhodně zapojený (do vysekané díry v potrubí) přejezdový kanál a voda z něj odtéká částečně podél potrubí v zásypu. Nasycuje tak zeminu pod zámkovou dlažbou a odtud následně vzlíná do hraniční zdi žalobce. [příjmení] bylo zamezeno tomuto nepřirozenému stékání povrchové vody pozemkem žalované, je třeba odstranit tuto prvotní příčinu. Žalobce tak nemá jinou právní možnost, jak přimět žalovanou k odstranění příčiny závadového stavu, než žalobním návrhem, kterým se domáhá, aby jí byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody do jeho hraniční zdi. Ostatně toto řešení zvažoval na základě znaleckého posudku i soud I. stupně, avšak dospěl k závěru, že pokud je kanalizační přípojka ve vlastnictví žalované a na jejím pozemku, nelze o tom dle § 1022 o. z. rozhodnout. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. změnil a uložil žalované povinnost zamezit stékání povrchové vody ze stavební parcely [číslo] do hraniční zdi domu [adresa] na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec].

7. Žalovaná ve svém odvolání nesouhlasila s rozhodnutím soudu I. stupně o jí uložené povinnosti strpět provedení hydroizolačních prací k odvodnění hraniční zdi žalobcem. Požadoval-li žalobce po žalované, aby mu umožnila provedení drenážních prací spočívajících v odkopání zeminy při hraniční zdi domu [adresa] do hloubky 0,5 až 1 metr a následně provést hydroizolaci hraniční zdi průjezdem jejího domu husími krky tak, aby povrchová voda byla odváděna do obecní kanalizace, s tímto nesouhlasila z důvodu nepřípustného zásahu do svých vlastnických práv. Dále namítla, že žalobce uplatnil v řízení 2 samostatné nároky, a to původní nárok v žalobě popsaný ve výroku I. napadeného rozsudku a další nárok, který je třeba považovat za další žalobu, nikoli za eventuální petit; tato skutečnost má význam z hlediska rozhodování o nákladech řízení. Ohledně rozhodnutí ve věci samé namítla, že na samé hranici sousedních pozemků účastníků v místě„ průjezdu“ přiléhá stavba žalobce ke stavbě v jejím vlastnictví, tudíž přístup ke stavbě žalobce v tomto místě je principiálně vyloučen. S touto okolností se soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku nijak nevypořádává. Proto soudem I. stupně akceptovaný způsob řešení provedením horizontální izolace stávajícího zdiva obou společných zdí navrhovaný soudním znalcem není možný, neboť takto by došlo k zásahu do stavby žalované, s čímž nesouhlasí. Ust. § 1022 o. z. nelze v daném případě aplikovat, neboť to umožňuje pouze dočasné užití sousedního pozemku za účelem provedení oprav nebo obnovy stavby na sousedním pozemku, nikoli„ trvalé užití stavby nacházející se na tomto pozemku, resp. provedení opravy či úpravy této stavby“. Provedení zamýšleného zásahu do stavby žalované by principiálně vylučovalo možnost na vrácení pozemku žalované do původního stavu, jak předpokládá právní úprava týkající se užití sousedního pozemku. Žalovaná také navrhovala, aby byl proveden průzkum a posouzení únosnosti a bezpečnosti navrhovaných stavebních prací statikem, zejména ve vztahu ke dvěma vedle sebe stojícím samostatným nosným zdem. Dále nesouhlasí s hodnocením soudu I. stupně ve vztahu k otázce přiměřené náhrady připadající v úvahu dle § 1022 o. z. Pokud navrhovaný zásah spočívající v odkopání zeminy, podřezání zdiva a vložení izolačních desek a dále otlučení a omítnutí její zdi by měl proběhnout jen ve 2 dnech, mělo by to být uvedeno ve výroku rozsudku. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně v dotčeném rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, příp. aby změnil výrok II. rozsudku tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá.

8. Ve svém vyjádření k odvolání žalobce proti výroku I. žalovaná uvedla, že při aplikaci ust. § 1019 o. z. je nutné řešit otázku, zda voda na pozemek žalobce stéká po pozemku žalované přirozeným způsobem. S ohledem na závěry znalce (podrobně rozvedené) nelze dovodit, že by tomu tak nebylo, na čemž nic nemění ani kanalizační přípojka.

9. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedl, že se plně ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně vedoucími k vyhovění žalobě ve výroku II. Žalobce zrekonstruoval celý svůj objekt, vyjma štítové zdi směřující na pozemek žalované, kde žalovaná této rekonstrukci brání. Její chování považuje za značně obstrukční.

10. Obě odvolání byla podána včas k tomu oprávněnými osobami. Proto odvolací soud projednal věc dle § 212 o. s. ř. a přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu.

11. Nejprve odvolací soud řešil (rovněž i odvolací námitka žalované), zda žalobce svým podáním ze dne [datum], které učinil v průběhu řízení před soudem I. stupně a které označil jako rozšíření žaloby a navrhoval jím, aby žalované bylo uloženo strpět na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec] při hraniční zdi domu [adresa] na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec] do vzdálenosti 0,5 metrů od této hraniční zdi provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem, uplatnil vedle dosavadního žalobního návrhu samostatně další žalobní požadavek, či zda se mělo jednat o eventuální návrh, jak o něm rozhodoval soud I. stupně (č.l. 108 spisu). K tomu žalobce při jednání odvolacího soudu uvedl, že svým podáním mínil to, aby soud I. stupně rozhodl o obou nárocích, tedy jak o původním nároku na uložení povinnosti zamezit stékání povrchové vody, tak i o rozšířeném návrhu na uložení povinnosti strpět provedení prací. V tomto smyslu žalobce navrhl změnu žaloby tak, aby bylo rozhodnuto o obou jím uplatněných nárocích samostatně. Jelikož takovému procesnímu postupu nic nebránilo, když dosavadní výsledky řízení mohly být podkladem pro řízení o změněné žalobě, odvolací soud podle § 95 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. připustil změnu žaloby tak, že se žalobce domáhá nároků uplatněných žalobou ze dne [datum] a rozšířením žaloby ze dne [datum] samostatně.

12. Následně odvolací soud podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování ve věci, a to fotografickou dokumentací předloženou žalobcem o provádění kanalizační přípojky žalovanou na jejím pozemku st. [parcelní číslo] a o vlhkostních poměrech zdí v jeho domě [adresa] v místech bývalé garáže, vyjádřením [právnická osoba] a. s. k věci kanalizační přípojky v domě [adresa] v [obec], dokumentací zaznamenanou žalobcem na CD obsahující fotografie a videa, doplňujícím výslechem znalce [jméno] [příjmení] a svědeckou výpovědí zaměstnance [právnická osoba], a. s., [jméno] [příjmení]. Z těchto důkazů (konkrétně foto a video dokumentace žalobce) zjistil, že původní kanalizace na pozemku žalované zhotovená z betonových rour byla nahrazena plastovými (shodně s výpovědí svědka [jméno] [příjmení] jako na č.l. 99 spisu). V místech, kde byla vedena přípojka kanalizace z domu žalobce [adresa] ke kanalizaci vedené po pozemku žalované, byla původní trubka zaslepená technickou pěnou. Žalobce provedl ve svém domě v místnosti využívané původně jako garáž stavební úpravy spočívající v odvlhčení této místnosti provedením drenážních prací - odkopal část zeminy podlahy, do které uložil hydroizolační vrstvy zakončené vrstvou drobných kamínků. Zeď sousedící se zdí v průjezdu žalované a pohledová zeď při vstupu do místnosti z prostoru náměstí před domem žalobce vykazuje vlhkost (tzv. mapy). V době dešťů žalobce zaznamenal přímé protékání vody zdí do domu žalobce. Podle zprávy [právnická osoba] a jejího kamerového průzkumu je v monitorovaném úseku kanalizace žalované osazena standardními typizovanými odbočkami na gumovém těsnění. Nejsou v něm žádné sedimenty ani jiné překážky, které mohly snižovat průtok potrubí. Kanalizační přípojka v nemovitosti [adresa] je zhotovena dle norem a bez závad. Zapojení příčného kanálku ACO drenu je sice neodborné, ale z hlediska funkčnosti má minimální dopad. Voda při deštích odtéká cestou nejmenšího odporu, tedy rovnou do napojeného potrubí. Napojení šachtíku je provedeno dle normy bez závad přes standardní odbočky a kolena s těsněním. Samostatný šachtík funguje též jako tzv. lapač nečistot. Odtok je o něco výše než samotné dno šachtíku, kde se usazují nečistoty. Tím nedochází k zanášení potrubí sedimenty (štěrky, písky, hlíny). Ohledně„ zahlcení potrubí a nastoupání vodního sloupce“ by bylo vhodné z technického hlediska vše doložit hydrodynamickým výpočtem, který by hodnotil kapacitu potrubí, množství srážek a plochu střechy daného okapového svodu. Vliv netěsnosti napojení drenu na vlhkost zdiva je minimální. Hlavními příčinami jsou stáří nemovitosti [adresa], úplná absence hydroizolace zdiva. V úvahu je třeba brát i hladiny podzemních vod. Podle výpovědi pracovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], který prováděl kamerové zkoušky, je sice napojení přejezdového kanálku asi odborně nesprávné, ale neměl by být problém to opravit, např. vodoodpudivým betonem či instalatérským tmelem. Rychlost odtoku trubkou z tohoto přejezdového kanálku je větší, než je případné vsakování do pozemku. Funkčnost kanálku byla kontrolována nalitím vody. Není vyloučeno, že pokud přijde přívalový déšť, že to nebude stačit a voda se bude vsakovat do pozemku. Pokud žalobce zaslepil dle fotografií původní odbočku kanalizace pěnou, není to příliš vhodné, neboť ta na vzduchu degraduje. Sondáž ve vztahu k této odbočce však prováděna nebyla, neboť se tam kamera nedostane. Zaslepená přípojka do domu žalobce by neměla způsobovat zatékání vody, neboť tam byl vidět velký spád. Znalec [jméno] [příjmení] vypověděl, že když prováděl šetření na místě samém, voda v místnosti žalobce netekla. Zdivo je vlhké v důsledku vzlínající vlhkosti. Jde o tlakovou vodu, hydrostatický tlak; terén žalované je výše, voda se vsakuje na jejím pozemku a tím vzniká hydrostatický tlak. V roce 2020 viděl přejezdový kanálek zanesený pískem. [příjmení] za ním nemá žádný význam, ale i v ní byl písek. Tyto skutečnosti však nemají vliv na to, že voda jde na pozemku žalované jeho podložím a vsákne se, neboť převýšení na pozemku je vysoké. Pak voda může vtékat do kanálku nebo teče spodem pod průjezdem. Že jsou u kanálku netěsnosti, na tom si trvá, nemění na tom nic ani nález ČEVAKu; nesouhlasí s názorem ČEVAKu, že to nemá vliv na vlhkost zdiva žalobce. Pokud jsou tam netěsnosti a přijde přívalový déšť, má to vliv na vlhkost stavby žalobce. Řešení kanalizace na pozemku žalované není vhodné a dostatečné. Hydrogeolog by dokázal spočítat, s ohledem na plochu dvora, jaká je potřeba odtoková dimenze pro kanalizaci. Má-li hlavní kanalizace průměr 200 mm a přejezdový kanálek 50 mm, jak odhaduje, nemůže to fungovat a nemůže tím odtékat voda. Vyřešil by to sifon, který má větší kapacitu, u přejezdového kanálku však žádný není. Pokud je dnes v místnosti žalobce zachycena voda a žalobce uvádí, že to bývá jen někdy, po velkých deštích, může to tak být. Navrhované řešení ve znaleckém posudku spočívající v podříznutí zdi diamantovým lanem, které se musí provést v obou společných zdech, je řešením vhodným, jiné řešení neexistuje. K podříznutí by došlo ze strany žalobce, ale je k tomu nutný i přístup ze strany žalované. Žalobcem navrhované okopání zdi a dání štěrku by vedlo akorát k tomu, že pokud teče voda z kopce, bylo by to ještě horší. Pakliže žalobce uvažoval o injektáži, to není vhodné řešení, neboť by to neodolávalo tlakové vodě. Pomohlo by předělat kanalizaci u žalované, pokud by odborník spočítal, jaká je správná dimenze, aby veškerá voda byla kanalizací odváděna. Nicméně i v tomto případě by to nemělo vliv na vlhkost zdi žalobce, byla by tam vzlínající vlhkost. Mělo by to ten důsledek, že by tam netekla voda tak, jak bylo vidět na fotografiích a videích. Jediná vada kanalizace žalované je přejezdový kanálek. Je menšího průměru, než je průměr kanalizace. [příjmení] svody jsou správně nadimenzovány. Pokud by se okopala zeď žalobce, potom skutečně by to vedlo k tomu, že by tam voda zatékala ještě více. Řešením by byl výkop uprostřed dvora žalované tak, aby to neteklo k žádné nemovitosti. Pokud by na pozemku žalované nebyla žádná kanalizace, objekt žalobce by byl vlhký, neboť je tam vzlínající vlhkost.

13. Žalobce k věci v průběhu odvolacího řízení uvedl, že při větších deštích na jeho štítovou zeď zatéká voda z pozemku žalované, stejně jako při jarním tání. Žalovaná provedla svoji kanalizaci v roce 2004 a odizolovala si svůj dům, jemu to umožnit nechce. Svoji kanalizaci má již 3 roky, jde pod jeho domem a odvádí veškerou odpadní vodu i vodu povrchovou z jeho pozemku, který je za domem. Ve smyslu § 1022 o. z. navrhoval určitý způsob provedení opravy, soud I. stupně stanovil v rozsudku jiný konkrétní způsob, což ho překvapilo (jeho realizace by záležela na situaci zjištěné při provádění prací). Co se týká průjezdu žalované (a vlastnictví žalované), žalobci by nejspíše nezbylo nic jiného, než provést opravy pouze z jeho vnitřní strany, byť si je vědom toho, že to problém nevyřeší. Podřezání domu ani jiné technické řešení však nevyřeší prvotní problém, jímž je zatékání do jeho domu z pozemku žalované. Sám zjišťoval skutečnosti ohledně injektáží, bylo by to možné a vyšlo by to laciněji, než jak uváděl znalec. Provedla by se z jeho strany domu, nicméně před jejím provedením by bylo potřeba odkopat zeminu u hraniční zdi tak, jak původně navrhoval. Jinak to nemá smysl a voda tam bude zatékat pořád. Žalovaná prováděla odkopání zeminy u svého domu a jeho odizolování, veškerá zem zůstala na pozemku, který se navýšil a voda se tím pádem vsakuje více. Žalovaná má i stodolu, na které je okap, ten není sveden do kanalizace a voda z něj teče přímo na její pozemek. Jedná se o část dvora, kde nebyla vybudována nová kanalizace.

14. Žalovaná k věci dále uvedla, že vady v kanalizaci, jak se o nich zmiňoval znalec, zatím neopravila. V roce 2004 byly původní trubky nahrazeny novými a byla provedena kanalizace splaškové a povrchové vody. Zda došlo k odpojení od její kanalizace ze strany žalobce, neví. V době, kdy prováděla výměnu kanalizace, žalobce nic nenamítal. Svou kanalizaci žalobce prováděl asi před 3 lety a ona je toho názoru, že její kanalizace nemá na vlhkost zdi žalobce žádný vliv. I ona má v průjezdu mapy na zdi, které jsou podle ní způsobeny spodní vodou. V roce 2004 provedla odizolování odkopáním a drenáží, ani to nepomohlo. V říjnu 2021 bylo dokončeno zateplení zdi domu žalobce, ze zateplení stéká voda v době dešťů a tání sněhu na její pozemek (nejsou zde žlaby). [příjmení] je silně nasycena vodou a spodní část domu žalobce pod zateplením je mokrá. Vlhkost zdi domu žalobce tak může nyní ovlivnit i toto řešení zateplení. Okap na stodole byl původně sveden k sousedce, ale následně zaslepen a nyní vede do sudu, který nepřetéká. Takto má žalovaná zajištěnou dešťovou vodu k zalévání zahrádky.

15. Odvolání žalobce není důvodné. Odvolání žalované shledal odvolací soud důvodným.

16. Podle § 1019 odst. 1 o. z. vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

17. Dle výkladového stanoviska obsaženého v komentáři Občanského zákoníku III., Věcná práva, 2. vydání, str. 174 a násl., autorů J. [příjmení], D. [příjmení], nakladatelství C.H.Beck, dané ustanovení řeší otázku tzv. povrchových vod, tedy vod, které se přirozeně vyskytují na zemském povrchu, kromě jiných i v podobě dešťových srážek. Proti přirozenému stékání vody (dešťové či z vodního toku) se nelze bránit, znamená to tedy možnost obrany proti uměle vyvolanému stékání, tedy takovému, které je způsobeno, byť i nechtěně, úpravami pozemku či stavby na něm (ta je jeho součástí). V takovém případě může vlastník pozemku žádat, aby vlastník horního pozemku jej uvedl do původního stavu. Není třeba, aby újma již nastala, podstatné je, že to opravdu hrozí, tedy, že v důsledku úprav pozemku či stavby může dojít k zaplavení spodního pozemku. Umělou úpravou pozemku je i samotné zřízení stavby, pokud mění přirozené vodní poměry. Úpravu stavby či pozemku však nelze požadovat, stéká-li voda na rušený pozemek přirozeným způsobem. To vyjadřuje věta druhá § 1019 odst. 1 o. z., která vyjadřuje zásadu, že vlastník pozemku není povinen činit opatření proti přírodnímu působení a proti přirozenému stékání dešťové vody na sousední pozemek, a to zejména je-li navíc poškození sousední stavby vyvoláno dalšími faktory na straně poškozeného vlastníka pozemku (chybějící svody dešťových srážek, vadná obvodová drenáž níže položeného pozemku). V takovém případě nelze ani vyvozovat odpovědnost vlastníka výše uvedeného pozemku za škodu (Nejvyšší soud 25 Cdo 205/2013). [příjmení] pozemku tak není povinen měnit přirozené stékání vody, příp. zabraňovat prameni vody tak, aby voda nevnikala na sousední pozemek (Nejvyšší soud 22 Cdo 3277/2014). Z toho je tedy zřejmé, že je třeba dovodit, aby způsobená imise, vnikání vody na pozemek vlastníka, byla přičitatelná vlastníku pozemku sousedního.

18. Žalobce ve své původní žalobě spojoval vznik vlhkosti ve svém domě (jeho hraniční zdi s pozemkem žalované st. [parcelní číslo]) s jí provedenou rekonstrukcí stávající kanalizace a vybudováním„ oddrenážování“ domu [adresa] žalované včetně žlábku nad průjezdem (přejezdový kanálek) a kanálu, aby sbíral vodu stékající po pozemku, který tvoří dvůr domu žalované. V průběhu řízení před soudem I. stupně z provedeného dokazování, zejména znaleckým posudkem, vyplynulo neodborné napojení přejezdového kanálku a kanálu s tím, že voda z kanálku částečné odtéká podél potrubí a může nasycovat zeminu pod zámkovou dlažbou (v průjezdu žalované). Podstata podmáčení však spočívá ve vzlínání srážkové vody do zdiva domu žalobce v důsledku jejího přirozeného odtoku ze svažitého pozemku žalované (dle závěru znalce by ani po opravě kanalizace nebyla vlhkost zdiva vyřešena). Pro toto stanovisko o příčině vlhkosti zdiva domu žalobce okresní soud žalobu ve výroku I., jíž se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] do hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo], zamítl. Ze shora uvedených výkladových pravidel k ust. § 1019 odst. 1 věty druhé o. z. je dle názoru odvolacího soudu zřejmé, že uložit povinnost žalované za takto zjištěných skutkových okolností dle citovaného ustanovení nelze. S ohledem na odvolací námitky žalobce se odvolací soud zabýval tím, zda nedostatky v rekonstruované kanalizaci žalované a v jí zbudovaném odvodnění jejího pozemku jsou takového rázu, že změnily odtokové poměry na jejím pozemku a zda jejich případná změna má vliv na to, že hraniční zeď domu žalobce začala vlhnout. Proto odvolací soud v tomto směru doplnil dokazování, jak je popsáno v bodě 12. odůvodnění tohoto rozsudku; přitom provedl i doplňující výslech znalce [jméno] [příjmení], který je znalcem z oboru stavebnictví, stavební odvětví různé, specializace hydroizolace, izolace, sanace, povrchové úpravy staveb, jejich vady a poruchy, a který tak byl oprávněn učinit odborné závěry k posouzení vlhkosti (včetně příčin) zdiva domu žalobce, jakož i k existenci závady v kanalizaci žalované jakožto druhu stavby (námitky žalované ohledně„ nesprávné“ specializace znalce nepovažuje odvolací soud za opodstatněné). Doplněné dokazování jednoznačně vyloučilo jednak jakýkoliv vliv zaslepené kanalizační přípojky žalobce na vlhkost zdiva jeho domu, jakož závadnost vlastní kanalizace žalované ve smyslu průsaku do zeminy, kde je uložena. Zůstala pak spornou otázka„ oddrenážování“ pozemku žalované, což se děje zčásti příčným přejezdovým kanálkem, který není zcela odborně napojen. To opakovaně potvrdil soudní znalec a ve své výpovědi připustil i svědek [příjmení] za [právnická osoba] (ve shodě s jím vypracovaným písemným vyjádřením za tuto společnost), nicméně z výpovědi tohoto svědka ve spojení s obsahem jím vypracované zprávy je zřejmé, že funkčnost přejezdového kanálku byla kontrolována nalitím vody (na rozdíl od postupu znalce) a že vliv netěsnosti napojení přejezdového kanálku je minimální. Pakliže znalec i svědek (resp. zpráva ČEVAKu) se v podstatě shodli na tom, že kapacita přejezdového kanálku zřejmě neodpovídá potřebě odvodu srážek z pozemku žalované, přičemž odkázali na případné odborné výpočty hydrogeologa, není pro posouzení žalobcem uplatněného nároku takové zjištění potřebné (ostatně ani účastníci řízení v tomto směru žádné dokazování nenavrhovali). Podstatná pro danou věc je totiž skutečnost, že i oddrenážovaný pozemek žalované systémem o dostatečné kapacitě by nevedl k úplnému zabránění vzlínání vlhkosti do hraniční zdi domu žalovaného, což je přirozený důsledek stékající dešťové vody ze svažitého pozemku žalované k oběma domům účastníků. Za takto zjištěného skutkového stavu (který není zásadně odlišný od stavu zjištěného soudem I. stupně), nedospěl ani odvolací soud k jinému závěru o prvotním žalobním požadavku žalobce, než jaký zaujal okresní soud. Odtokové poměry na pozemku žalované nedoznaly provedenou rekonstrukcí její kanalizace a oddrenážováním (provedených již v roce 2004) takové změny, aby byly (významnou) příčinou vlhkosti zdiva domu žalobce. Dle názoru odvolacího soudu nelze žalované uložit podle § 1019 odst. 1 o. z. povinnost upravit její pozemek, neboť vlhkost zdiva domu žalobce (ale i domu žalované – viz situace v jejím průjezdu) je zásadně důsledkem přirozeného stékání vody po svažitém pozemku žalované (a to i v případě, kdy by žalovaná napravila problematický přejezdový kanálku). Proti tomuto přirozenému stékání vody ust. § 1019 odst. 1 o. z. ochranu žalobci jakožto vlastníku sousedního pozemku (se stavbou na něm stojící) neposkytuje; sám žalobce přitom uvedl, že voda na jeho štítovou zeď zatéká při větších deštích a jarním tání, což jsou v podstatě situace výslovně uvedené v ust. § 1019 odst. 1 věta druhá o. z., při kterých nemůže požadovat po vlastníku úpravu jeho pozemku. Proto odvolací soud zamítavý výrok I. rozsudku soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

19. Podle § 1022 odst. 1 o. z. nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak, než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.

20. Podle § 1022 odst. 2 o. z. žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

21. Toto ustanovení řeší případy, kdy je potřeba při stavění, bourání, opravách či rekonstrukcích stavby užít sousední pozemek nejen k pouhému vstupu. Vždy je však třeba brát v úvahu kritérium nezbytnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 4480/2015). Soud rozhodující o nároku podle tohoto ustanovení musí vždy porovnat újmu, která postihne vlastníka pozemku v důsledku jeho dočasného neužívání, resp. omezení možnosti pozemek užívat, s újmou, která by vznikla v důsledku neprovedení potřebných prací. Musí se zabývat i tím, zda práce nelze provést z pozemku stavebníka. V daném případě se žalobce domáhal nejen umožnění přístupu na pozemek za účelem provedení úprav na své nemovité věci, ale současně měla žalovaná umožnit provádění úprav vedoucích k hydroizolaci hraniční zdi domu žalované. Dle znění návrhu jeho„ eventuálního petitu“ ze dne [datum] požadoval, aby žalovaná strpěla na svém pozemku při hraniční zdi domu žalobce do vzdálenosti 0,5m od této hraniční zdi provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem. Poté, co byl ve věci vypracován znalecký posudek a znalec [jméno] [příjmení] považoval žalobcem navrhované řešení za neúčinné a doporučil tzv. podřezání hraniční zdi domu žalobce, okresní soud k umožnění tohoto technického řešení stanovil žalované povinnost výrokem II. přezkoumávaného rozsudku. S tímto postupem žalovaná nesouhlasí, a to především proto, že hydroizolace zdiva by se týkala i zdi v průjezdu jejího domu, která je jejím vlastnictvím. Odvolací soud přisvědčuje důvodnosti této námitky žalované, neboť znalcem navrhované řešení přímo zasahuje do majetku žalované (podřezání její zdi v průjezdu) a není tak podřaditelné pod zákonné ustanovení § 1022 o. z. To vlastníkovi stavby zakládá právo na užití sousedova pozemku pouze za účelem výstavby, bourání či opravy své stavby, neumožňuje však a nezakládá žádné právo na zásah do stavby souseda, ale ani do jeho pozemku (ten může pouze využít např. na stavbu lešení či pro jiné potřebné zařízení, apod). Proto rovněž žalobcem původně požadované odkopání zeminy na pozemku žalované při hraniční zdi a provedení hydroizolačních prací k odvodnění hraniční zdi (kromě toho, že dle znalce je neefektivní a k hraniční zdi přivede ještě více vlhkosti) zasahuje přímo do majetku žalované (jejího pozemku), neboli ani provedení těchto prací nelze docílit prostřednictvím užití sousedního pozemku dle § 1022 o. z. Zmínil-li pak žalobce v rámci odvolacího řízení injektáže zdi, potom (kromě toho, že dle znalce jde opět o neefektivní řešení, neboť by neodolávalo tlakové vodě), ty by dle jeho vyjádření byly provedeny z jeho strany domu. To znamená, že za účelem provedení injektáže zdiva žalobce přístup na pozemek žalované nepotřebuje (odvolací soud zde opět připomíná, že ani touto injektáží nemůže žalobce bez souhlasu žalované zasáhnout do jejího majetku). Za takto popsané situace tedy neexistuje (resp. žalobcem není tvrzena) ve smyslu § 1022 o. z. žádná konkrétní oprava či jiná činnost na domě či hraniční zdi žalobce s potřebou vstupu na sousední pozemek žalované (vstup se zásahem do vlastnického práva žalované přípustný není) a není tak dán žádný důvod žalovanou jakkoli zavazovat nějakou povinností ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Proto odvolacímu soudu za tohoto skutkového stavu nezbylo, než napadený rozsudek soudu I. stupně v odstavci II. výroku podle § 220 o. s. ř. změnit a žalobu žalobce (v jím navrhovaném znění) i v této části zamítnout.

22. Z důvodu nadbytečnosti (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) odvolací soud neprováděl důkaz dalšími listinami předloženými žalobcem s podáním ze dne [datum] (územní souhlas MěÚ [obec], dopis ČEVAKu z [datum] a dva plánky), které s předmětem řízení přímo nesouvisely.

23. Následně rozhodoval odvolací soud dle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobce se svou žalobou neuspěl, a proto vzniklo žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ty představují náklady za právní zastoupení. V řízení před soudem I. stupně bylo rozhodováno o žalobě s eventuálním petitem, proto právnímu zástupci žalované náleží odměna za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], písemné vyjádření k návrhu na rozšíření žaloby ze dne [datum], účast při jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], účast na místním šetření ve dnech [datum] a [datum]) po 1 500 Kč určených dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ AT“), 9 náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 AT po 300 Kč, náhrada cestovních nákladů za cesty k místnímu šetření soudu I. stupně ve dnech [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět v částce 348 Kč a náhrada za promeškaný čas strávený cestami k těmto šetřením za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT (tj. 13 500 Kč + 2 700 Kč + 348 Kč + 400 Kč). Ze součtu těchto částek 16 948 Kč činí 21 % daň z přidané hodnoty 3 559 Kč, celkem tedy 20 507 Kč.

24. Za právní zastoupení žalované v odvolacím řízení náleží jejímu právnímu zástupci odměna za 3 úkony právní služby (sepis odvolání, písemné vyjádření k odvolání žalobce ze dne [datum] a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) určená (opět) dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4., § 11 odst. 1 písm. g) a k) AT po 1 500 Kč, ke kterým náleží 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč a 21% daň z přidané hodnoty ze součtu těchto částek (5 400 Kč) ve výši 1 134 Kč, celkem 6 534 Kč. Poté odvolací soud připustil změnu žaloby žalobce a jednal tak o dvou žalobních nárocích ve spojeném řízení. Za právní zastoupení žalované v této části odvolacího řízení náleží jejímu právnímu zástupci odměna za 3 úkony právní služby (účast u jednání odvolacího soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum]), určená dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4., § 11 odst. 1 písm. g) a k ) a § 12 odst. 3 AT po 3 000 Kč, ke kterým náleží po 3 náhradách hotových výdajů po 300 Kč, tj. 9 900 Kč, a 21% daň z přidané hodnoty 2 079 Kč, celkem 11 979 Kč. Takto vyčíslené náklady za právní zastoupení spolu se zaplaceným soudním poplatkem za odvolání 2 000 Kč v celkové výši 41 020 Kč je žalobce povinen nahradit žalované dle § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 a § 211 o. s. ř. v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

25. S ohledem na výsledek řízení odvolací soud uložil dle § 148 odst. 1 o. s. ř. a § 211 o. s. ř. žalobci, aby nahradil České republice jí vynaložené náklady v souvislosti s řízením před soudem I. stupně a v odvolacím řízení, a to za vyplacené znalečné v částkách 1 376 Kč Okresnímu soudu v Táboře a 1 233,50 Kč Krajskému soudu v Českých Budějovicích, a to rovněž v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.