15 CO 43/2022-241

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře - rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Pavla Přibyla a soudců JUDr. Roberta Ožvalda a JUDr. Marcely Pechové v právní věci žalobců: a) příjmení příjmení , narozený dne datum bytem adresa b) Ing. příjmení příjmení , narozený dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o odstranění porostů o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 18. listopadu 2021 č. j. 11 C 216/2019-215

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci II. v části výroku o zamítnutí žaloby na uložení povinnosti žalované odstranit linii jilmů sibiřských potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci II. v části výroku o zamítnutí žaloby na uložení povinnosti žalované odstranit skupinu jasanů ztepilých a převislou část porostu břečťanu popínavého mění tak, že žalovaná je povinna odstranit skupinu jasanů ztepilých, vzrostlých na st. [parcelní číslo] při hraniční zdi na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] do [datum], a je povinna odstranit část porostu břečťanu popínavého převislou ze st. [parcelní číslo] na st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu v Táboře náklady řízení v částce 858,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Táboře náklady řízení v částce 858,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) zastavil řízení o části žaloby, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované odstranit část jalovce chvojky klášterské převislé ze st. [parcelní číslo] na st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (odst. I.), zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované odstranit linii jilmů sibiřských a skupinu jasanů ztepilých, vzrostlých na st. [parcelní číslo] při hraniční zdi na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] a odstranit část porostu břečťanu popínavého převislou ze st. [parcelní číslo] na st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (odst. II.), žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalované k rukám právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 43 670 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. III.) a žalobcům dále uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit státu – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 1 717 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. IV.).

2. Žalobci se domáhali uložení povinnosti žalované odstranit linii jilmů sibiřských a skupinu jasanů ztepilých vzrostlých na st. [parcelní číslo] (pozemek ve vlastnictví žalované), při hraniční zdi na st. [parcelní číslo] (pozemek ve vlastnictví žalobců) v k. ú. [část obce] a odstranit část porostu břečťanu popínavého a část jalovce chvojky klášterské, převislých ze st. [parcelní číslo] na st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], s tvrzením, že hranice mezi pozemky je tvořena po celé délce hraniční zdi, při které na svém pozemku st. [parcelní číslo] vysadila žalovaná v linii dlouhé asi 10 metrů 30 až 40 kusů jilmu sibiřského ve vzdálenosti 20 – 50 cm od hraniční zdi, přičemž v důsledku hojné zálivky a kořenové soustavy jilmů dochází k devastaci zdi, že na st. [parcelní číslo] při hraniční zdi roste shluk 8 kusů jasanů ztepilých, jejichž kořenový systém zásadně poškozuje hraniční zeď, devastuje ji a dochází k ohrožení majetku a osob pohybujících se na st. [parcelní číslo], že na st. [parcelní číslo] roste při hranici pozemku v linii dlouhé asi 30 metrů souvislý porost břečťanu popínavého, který vniká pod konstrukce střech garáže a kolny na st. [parcelní číslo] přiléhající k hraniční zdi a poškozuje je, a že ze st. [parcelní číslo] vyrůstá v bezprostřední blízkosti hraniční zdi vzrostlý keř – jalovec chvojka klášterská, který je v délce několika metrů na hraniční zeď povalen, čímž dochází k dalšímu poškozování zdi. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a namítla, že zeď je dlouhodobě ve velmi špatném technickém stavu (praská i tam, kde žádná zeleň na pozemku žalované není), přičemž se jedná o pozůstatek původních staveb, většinou zbouraných. [příjmení] vysadila jako živý plot za účelem zakrytí nevzhledné hraniční zdi a jako clonu před sousedy (v blízkosti keřů má umístěn bazén), jilmy udržuje a kořeny nejsou více než 30 cm hluboko. [příjmení] je u zdi žalobců dlouhodobě, zakrývá její nevzhlednost, a pokud přerůstá na stavby žalobců, mohou výhony sami odstranit. [jméno] ztepilé jsou náletovou dřevinou a nacházejí se v prostoru, který v minulosti dlouhodobě užívali žalobci, přičemž není zřejmé, komu vlastně patří. Jalovec je zasazen s odstupem ode zdi a nemůže ji poškozovat.

3. Soud I. stupně uvedl zjištění z provedených důkazů. Pokud vzali žalobci žalobu zpět ohledně odstranění části jalovce chvojky, soud I. stupně řízení dle § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil, když důvody nesouhlasu žalované neshledal vážnými. Dále konstatoval, že žalobci se domáhali odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z., dle kterého však nelze postupovat, jde-li o stromy vysázené před [datum] (odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5259/2015). Jelikož z výpovědi účastníků, svědka [příjmení] (manžel žalované) a znaleckých posudků [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] plyne, že po [datum] byly vysázeny pouze jilmy sibiřské, přicházelo by v úvahu vyhovět žalobě na odstranění porostů pouze u nich. V průběhu řízení však došlo ke změně v tom smyslu, že žalovaná jilmy vykopala a přesadila je do truhlíků, přičemž dle znaleckého posudku Ing. [příjmení] již nemohou způsobovat žalobci tvrzenou devastaci zdi. Žádné další imise namítané žalobci až v závěrečné řeči (opad listů na pozemek žalobců, stínění) nebyly v průběhu řízení prokázány (navíc ochrana před imisemi nebyla ani předmětem žaloby), proto soud žalobu ohledně jilmů sibiřských jako nedůvodnou zamítl. V případě porostu břečťanu a náletu jasanu přicházela v úvahu pouze negatorní žaloba podle § 1013 odst. 1 o. z., a pokud se žalobci domáhali přímo odstranění porostů, musela být žaloba zamítnuta. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pak úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení, když v části žaloby o zastavení řízení neshledal, že důvodem pro zpětvzetí žaloby v této části bylo chování žalované (nebylo prokázáno, že by jalovec v průběhu řízení upravovala), ale závěry znalce [příjmení] [příjmení], na jejichž základě nebylo prokázáno tvrzení žalobců, že jalovec chvojka je povalen na hraniční zeď a že tím dochází k jejímu poškozování.

4. Rozsudek v odstavci II. ve výroku o zamítnutí žaloby a v nákladových výrocích III. a IV. napadli žalobci odvoláním. Namítají, že uplatněné nároky odůvodňovaly ust. § 1017 odst. 1 o. z. pouze v případě požadavku na odstranění linie jilmů. Ze žaloby i závěrečného vyjádření žalobců pak vyplývá, že návrh odstranění skupiny jasanů odůvodňovali především tím, že devastuje hraniční zeď na st. [parcelní číslo], způsobuje tím žalobcům škodu a vyvolává hrozbu vzniku škody na jejich majetku, odstranění porostu břečťanu se pak domáhali rovněž s odůvodněním, že devastuje hraniční zeď, což bylo zjištěno i provedeným dokazováním. Proto odstranění skupiny jasanů měl soud I. stupně posuzovat podle § 1042 a § 2903 odst. 2 o. z., u porostu břečťanu pak dle § 1013 a § 1016 odst. 2 a 3 o. z. (odkaz na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2573/2019 a 25 Cdo 591/2021); rozhodnutí soudu I. stupně proto u těchto nároků považují za nepřezkoumatelné. Nesouhlasí ani s důvody nevyhovění žalobě na odstranění jilmů sibiřských, neboť i po přesazení do kontejnerů zůstávají nadále v nepřípustné vzdálenosti od společné hranice pozemků ve smyslu § 1017 odst. 1 o. z. Přesazením do kontejnerů se sice snížilo riziko devastace hraniční zdi, nebyla však odstraněna hrozba dalších imisí, neboť ust. § 1017 odst. 1 o. z. sleduje i preventivní cíl, tedy ochranu např. proti budoucímu stínění či opadávání stromů apod. Postup žalované spočívající v přesazení stromů do kontejnerů považují za zneužití práva. Nesouhlasí ani s názorem, že odstranění porostu břečťanu a náletu jasanů se žalobci mohou domáhat pouze zdržovací žalobou, neboť jiný způsob nápravy protiprávního stavu, než jejich odstranění, není možný. Proto navrhovali změnu rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno, popř. zrušení rozsudku v napadeném rozsahu a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku. Namítla, že jilmy byly vysázeny za účelem zakrytí nevzhledné a pomalu degradující zdi žalobců, břečťan a jasan ztepilý pak nejsou výsledkem činnosti žalované. Dle žalované je celá žaloba postavena na ust. § 1017 odst. 1 o. z. (odkaz zejména na závěrečný návrh žalobců), za nedůvodný považuje odkaz žalobců na ust. § 1042 o. z. (žalovaná do vlastnického práva žalobců nijak nezasahuje) i na ust. § 2903 odst. 2 o. z. (žalobci neprokázali žádné vážné ohrožení, když nebylo prokázáno, že porosty poškozují jejich zeď). Žalovaná naopak akcentuje § 2903 odst. 1 o. z. s tím, že žalobci mohli převisy břečťanu odstranit a jasany ztepilé pokácet. Za zásadní pro všechna řízení tohoto typu považuje skutečnost, že se musí jednat o vysazené rostliny a stromy, což v případě břečťanu a jasanu neplatí. Judikatura citovaná v odvolání na daný případ, s ohledem na skutkové okolnosti, nedopadá. [příjmení] jsou přesazeny do mobilních truhlíků, nedevastují zeď, a pokud jsou udržovány v nízké výšce, nemohou produkovat imise, které je nutné řešit (většina listí spadne na pozemek žalované). Rovněž stínění je vyloučeno, neboť pozemek žalobců je jižně od jilmů. Ust. § 1017 odst. 1 o. z. je založeno na podmínce, že vlastník musí mít pro odstranění stromů rozumný důvod, zde takový neexistuje, neboť stromky jilmů jsou pravidelně udržovány a ošetřovány. Shluk jasanů a porost břečťanu není dílem protiprávního jednání žalované. [jméno] je možné odstranit bezpečně a ekonomicky nejvhodněji z pozemků žalobců, žalovaná jim v tom nikdy nebránila, žalobce [číslo] Ing. [příjmení] [příjmení] si to v minulosti vzal za své, následně názor změnil. V řízení pak nebylo jasně stanoveno, kdo je majitelem jasanů, když geodet [příjmení] konstatoval, že podstata stromu je na pozemku žalované, ovšem část stromů je na pozemku žalobců. Podle názoru žalované je nutné postupovat podle § 1067 věta druhá o. z., podle kterého vyrůstá-li strom na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný. Žalobce [číslo] přitom v jednom z dopisů Stavebnímu úřadu v [obec] napsal, že svoji část stromu pořeže, tím dal jasně najevo, že strom je společný. Žalované nemůže být ukládáno, aby odstranila něco, co sama nezasadila a co neovlivnila, že zde rostlo. [příjmení] se pne nejen po zdi žalobců, ale i po nemovitosti žalované, a nebylo prokázáno, že skutečně došlo k poškození zdí. Převisy si žalobci mohli odstranit, nakonec to provedla žalovaná a tento stav udržuje, žádné převisy směrem k žalobcům nejsou, a proto není důvod ji cokoliv ukládat. Souhlasí s názorem soudu I. stupně, že žalobci mají k dispozici negatorní žalobu (ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5259/2015).

6. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Podle § 212 věta první o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výslovně napadených výrocích II. o zamítnutí žaloby a III. a IV. o nákladech řízení (podle § 206 odst. 2 o. s. ř. rozsudek ve výroku I. o čátečném zastavení řízení nabyl samostatně právní moci) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců je zčásti důvodné.

7. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen v žalobě vylíčit rozhodující skutečnosti (tedy skutkové okolnosti věci), není však povinen uvádět ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu, jímž svůj nárok odůvodňuje. Proto bylo povinností soudu I. stupně posoudit po právní stránce žalobci uplatněné nároky z hlediska jejich skutkových tvrzení v žalobě, popř. doplněná v průběhu řízení (i s ohledem na průběžné výsledky dokazování), a tato skutková tvrzení žalobců podřadit pod příslušnou právní úpravu. Nelze přitom přisvědčit soudu I. stupně, že žalobci se domáhali odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z., neboť přímo v žalobě tvrdili, že uvedené dřeviny (porosty) způsobují škodu na jejich majetku nebo vznik takové škody bezprostředně hrozí (aniž by po právní stránce uvedené nároky jakkoliv označovali). Je pravdou, že při jednání dne [datum] žalobci uvedli, že devastace zdi není předmětem sporu a že chtějí odstranit porosty vysázené v rozporu s občanským zákoníkem, popř. přerosty, když prvotní povinnost k odstranění je na žalované, zároveň však v souvislosti s jimi předloženým znaleckým posudkem [jméno] [příjmení] odkazovali na jeho závěry, že zeď je poškozována porosty žalované. V rámci závěrečného návrhu pak žalobci ohledně shluku jasanů poukazovali na to, že vyrůstá z pozemku žalované a devastuje zeď, v případě břečťanu, že část přerostu byla sice odstraněna, nicméně přerost v další části nadále existuje a že byť by žalobci mohli využít svépomoci podle § 1016 o. z., je zde prvotní povinnost na straně žalované ve smyslu § 1013 o. z.; pouze v případě jilmů žalobci poukázali na ust. § 1017 o. z. a dále na případné imise (opadávání listí, stínění) v souvislosti s jejich přesazením do truhlíků.

8. S poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5259/2015, vycházel soud I. stupně správně z vysloveného právního názoru, že nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před [datum]. Nicméně již v odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před [datum] tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§ 1013 odst. 1 o. z.), v případě jejíhož úspěchu může v konečném důsledku odstranění stromů dosáhnout, byť ne přímým žalobním požadavkem na jeho odstranění. Proti přesahu větví nebo prorůstání kořenů pak má i u stromů vysázených před [datum] zákonný nárok vyplývající z § 1016 odst. 2 o. z. a proti hrozící újmě se může domáhat aktivního opatření postupem podle § 2903 o. z. Nejvyšší soud tak uzavřel, že opatření, které může vlastník pozemku uplatnit proti negativním vlivům stromů na sousedním pozemku, jsou zásadně shodná jak v režimu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., tak i v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, jenž nadto zakládá odstraňovací nárok v § [číslo] odst. 1.

9. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru.

10. V daném případě dospěl soud I. stupně ke správnému závěru, že ust. § 1017 odst. 1 o. z. dopadá pouze na požadavek žalobců na odstranění jilmů sibiřských, vysázených žalovanou po [datum]. Citované ustanovení přitom nestanoví absolutní zákaz sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, ale spojuje právo souseda bránit se proti takovému sázení stromů či požadovat odstranění již vysázených stromů tehdy, má-li pro to rozumný důvod. V daném případě žalobci v podané žalobě spojovali svůj nárok na odstranění jilmů sibiřských s tvrzenou devastací zdi v důsledku zalévání jilmů (a podmáčení zdi) a vlivem kořenového systému jilmů. Posudky znalců [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] (pro případ zasazení stromů do půdy) takovou devastaci zdi potvrzovaly, ovšem jelikož v průběhu řízení žalovaná tyto stromy jilmu sibiřského přesadila do truhlíků (nádoby z prken a nopové fólie), dospěl znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k jednoznačnému závěru, že za současného stavu nemohou způsobovat devastaci, mokvání, praskání a olupování zdi (což žalobci v odvolání ani nezpochybňují). Pokud na uvedené přesazení stromů do truhlíků (které se rovněž nachází v těsné blízkosti hraniční zdi – viz fotografická dokumentace, která je součástí znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]) reagovali žalobci v rámci závěrečného návrhu poukazem na imise (opadávání listí, stínění), je z uvedené fotografické dokumentace přesazených jilmů evidentní, že žalovaná tyto stromy udržuje a že ani z hlediska opadávání listí či stínění není dán na straně žalobců žádný rozumný důvod, pro který by se mohli domáhat odstranění těchto stromů (plnících i nadále funkci živého plotu) dle § 1017 odst. 1 o. z. Pokud přesazením jilmů do truhlíků žalovaná zamezila negativnímu vlivu těchto stromů (jejich kořenového systému) na hraniční zeď, nelze v tomto jejím jednání shledávat zneužití práva. Soud I. stupně tedy žalobu žalobců v této části správně zamítl a odvolací soud mohl napadený rozsudek v této části dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdit.

11. Z hlediska důkazního řízení se soud I. stupně danou věcí řádně zabýval (i z pohledu dalších nároků uplatněných žalobci), když provedl všechny účastníky navržené důkazy k posouzení jejich tvrzení, která v průběhu řízení uplatňovali (mimo jiné zadal provedení geodetického zaměření hranice mezi pozemky účastníků znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] k určení, z pozemku kterého z účastníků vyrůstá jasan ztepilý, či vypracování znaleckého posudku znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] ke zjištění, z jakého místa vyrůstá ze země kmen jasanu ztepilého a zda se jedná o jeden strom či několik samostatných stromů, jakož i k tomu, zda porosty, které byly předmětem řízení, dochází k devastaci hraniční zdi žalobců či jiných jejich staveb). Jelikož soud I. stupně učinil z provedených důkazů v odůvodnění napadeného rozsudku příslušná skutková zjištění, mohl je odvolací soud posoudit z hlediska příslušné právní úpravy, která byla obsahem podaného odvolání žalobců a na kterou ve svém vyjádření reagovala rovněž žalovaná.

12. Podle § 2903 odst. 1 o. z. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

13. Podle § 2903 odst. 2 o. z. při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

14. Ust. § 2903 odst. 1 o. z. upravuje tzv. zakročovací povinnost (současně též oprávnění) osoby, jíž hrozí vznik újmy. Je na ohroženém, aby přiměřeným způsobem čelil událostem, z nichž mu může vzniknout újma. Právním následkem jeho nečinnosti je stav, kdy mu nevzniká nárok na náhradu újmy vůči škůdci. Vedle toho v závažnějších případech, kdy nepostačuje nebo není možné odstranit hrozbu přičiněním samotného poškozeného, dává mu zákon možnost preventivní ochrany cestou soudního rozhodnutí, jímž může být naopak potencionální škůdce nucen ke splnění aktivní povinnosti předejít vzniku hrozící újmy. Pro aplikaci § 2903 odst. 2 o. z. musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 25 Cdo 591/2021, na který přiléhavě odkazují žalobci v odvolání).

15. Ke zjištění umístění shluku jasanů ztepilých učinil soud I. stupně zjištění jednak ze zaměření provedeného znalcem z oboru geodézie a kartografie Ing. [jméno] [příjmení], podle kterého podstata stromu jasanu ztepilého se nachází na parcele žalované st. [parcelní číslo] (a pokud by šlo o jediný strom s více kmeny, byla by podstatně větší část stromu rovněž na pozemku žalované st. [parcelní číslo]). Za zásadní pro posouzení polohy shluku jasanů ztepilých považuje odvolací soud závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru ochrany přírody, specializace dendrologie a posuzování dřevin (citované rovněž v odůvodnění napadeného rozsudku), podle kterých je jasan ztepilý samostatným jedincem tzv. polykormonem, který vyrůstá z pozemku žalované st. [parcelní číslo] (se zdůvodněním, že se stoprocentní jistotou lze určit jako místo, kde stál primární kmen a odkud vyrůstají jednotlivé sekundární kmeny, pozemek žalované st. [parcelní číslo]). S ohledem na ust. § 1067 věta první o. z., podle kterého strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen, je namístě závěr, že uvedený shluk jasanů ztepilých, představující jednoho jedince, je ve vlastnictví žalované jakožto vlastníka pozemku, ze kterého primární kmen vyrůstal. Není proto důvodný poukaz žalované na větu druhou § 1067 o. z., podle které vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný, ani námitka, že není jasné, kdo je vlastníkem stromu. Je-li tedy žalovaná, jakožto vlastník pozemku st. [parcelní číslo], i vlastníkem stromu jasanu ztepilého, dopadají na ni povinnosti vlastníka, bez ohledu na to, že se má dle tvrzení žalované jednat o náletovou dřevinu a že ji sama nesázela.

16. Soud I. stupně zároveň správně zjistil ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], že uvedený strom jasanu ztepilého destruuje hraniční zeď (ve vlastnictví žalobců, když jde o pozůstatek jejich staveb). Dle obsahu tohoto znaleckého posudku je přitom kořenový systém do hraniční zdi zarostlý, když vliv jasanu na hraniční zeď zřejmý z toho, že betonová deska, která byla součástí koruny hraniční zdi, je nyní uvolněna a odsunuta směrem k pozemku žalobců st. [parcelní číslo] vlivem objemového růstu kmenu jasanu, dále pak růstem a nabýváním objemu kořenového systému jasanu je zeď poškozována, což je umocněno jejím zanedbaným stavem. [jméno] jako celek způsobuje devastaci hraniční zdi v jeho okolí, a to ve spolupráci s působením vody, působením porostu břečťanu a jedince jilmu horského rostoucího v koruně západní části hraniční zdi. Obdobné závěry obsahuje i znalecký posudek [jméno] [příjmení], rovněž znalce v oboru ochrany přírody, se specializací na dendrologii a posuzování dřevin, předložený žalobci a obsahující doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. (na tyto odborné závěry nemá žádný vliv skutečnost, že při šetření znalce nebyla žalovaná přítomna), podle kterého v místě shluku kmenu jasanu je vystavěn asi 230 cm vysoký opěrný pilíř, ten je tlakem stromu na horní straně silně vykloněný, přestává plnit svou opěrnou funkci a zeď hrozí zřícením, dále znalec zmiňuje (obdobně jako znalec [příjmení] [příjmení]) rozbitou a posunutou betonovou desku na zdi v důsledku přirůstání jasanu a dále vrůstání kořenů do zdi a jejího pilíře. Zároveň znalec [příjmení] [příjmení] uvádí, že jde o strom bez dlouhodobé perspektivy, rostoucí na naprosto nevhodném místě, již zhruba za 10 let zde vznikne a bude vzrůstat nebezpečí rozlamování jednotlivých kmenů, přičemž jediným možným adekvátním řešením je bezodkladné a trvalé odstranění celé skupiny jasanů ztepilých.

17. S ohledem na shora podaný výklad k ust. § 2903 o. z. odvolací soud uzavírá, že současný stav shluku jasanu ztepilého vážným způsobem nejen ohrožuje, ale již přímo poškozuje hraniční zeď žalobců, a to jak kořenovým systémem a prorůstáním kořenů do zdi žalobců, tak i mohutněním kmenů stromu. Byť uvedená zeď je dle závěrů znalce [příjmení] [příjmení] devastována i působením vody, porostem břečťanu a jilmu horského, je působení kořenového systému a mohutnění kmenů jasanu ztepilého na destruování hraniční zdi zcela evidencntní a jednoznačné. Zároveň ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] plyne odborný závěr, že jediným adekvátním řešením je bezodkladné odstranění celého shluku jasanu ztepilého; to znamená, že z odborného hlediska lze uvedené řešení považovat za přiměřené (neboli nepřevažuje žádný konkrétní zájem na zachování takové dřeviny). Přitom na zachování tohoto stromu nemá zájem ani jedna procesní strana a jejich spor je„ pouze“ ohledně toho, ve vlastnictví kterého z účastníků se uvedený shluk jasanu ztepilého nachází a kdo ho má odstranit. Tato povinnost je dle § 2903 odst. 2 o. z. na žalované jakožto vlastníku stromu, když k takovému zásahu do vlastnického práva žalované neopravňuje žalobce ani tzv. zakročovací povinnost podle § 2903 odst. 1 o. z.; proto je rovněž bez významu pro rozhodnutí poukaz žalované na (v minulosti) vyjádřenou ochotu žalovaného 2) k odstranění shluku (případné části) jasanu ztepilého (když dříve nebylo mezi účastníky ani vyjasněno, komu strom vlastnicky náleží). Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v příslušné části odstavce II. výroku a žalované uložil povinnost odstranit skupinu jasanů ztepilých, a to dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do [datum], neboť dle § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, se kácení dřevin provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, kterým se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny (v daném případě přichází v úvahu odstranění stromu až po skončení vegetačního období na podzim 2022).

18. Podle § 1016 odst. 2 o. z. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraňovaných kořenů a větví získá.

19. Podle § 1016 odst. 3 o. z. části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

20. Vysázení rostlin při hranici pozemku a jejich následný vzrůst s možným přesahem na sousední pozemek sám o sobě bez dalšího není imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z. Ust. § 1016 odst. 2 o. z. upravuje zvláštní formu svépomoci, jíž se dotčený vlastník pozemku může domáhat ochrany před kořeny nebo větvemi stromu přesahující na jeho pozemek, jakož i ochrany před částmi jiných rostlin. Ustanovení o svépomoci je však toliko právem, a nikoliv povinností dotčeného vlastníka pozemku. Dopadá na případy, kdy rostlina zasahuje do vzdušného prostoru souseda nebo přirozeně prorůstajícími kořeny do země. Toto ustanovení tak nevylučuje uplatnění obecné negatorní žaloby podle § 1042 o. z., jíž se může dotčený vlastník domáhat uložení povinnosti vlastníkovi sousedního pozemku, aby odstranil převisy či podrosty rostlin, jimiž zasahuje do vlastnického práva dotčeného vlastníka, s odkazem na § 1016 o. z., popř. aby se obecně (do budoucna) zdržel zásahu do vlastnického práva; případy nepřiměřené tvrdosti (např. toliko nepatrný zásah do práv souseda) lze pak výjimečně řešit postupem podle § 8 o. z. (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2573/2019, na který žalobci rovněž přiléhavě poukazovali v odvolání).

21. Z uvedeného výkladu tedy plyne, že žalobci by byli oprávněni sami odstranit převisy břečťanu popínavého přesahující přes hraniční zeď na jejich pozemek st. [parcelní číslo] (a to v souladu s § 1016 odst. 3 o. z., když břečťan popínavý je rostlinou – popínavou dřevnatou liánou, jak plyne ze znaleckých posudků [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení]). Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] je dále zřejmé (jak je rovněž uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku), že v místě garáže a kolny žalobců byl porost břečťanu upraven řezem (dle obsahu spisu žalovanou) a nevniká do konstrukcí budov, jiná situace je však u západní části hraniční zdi za kolnou až po úroveň jasanu; v těchto místech břečťan není řádně upravován a jeho živelný růst způsobuje poškozování hraniční zdi (když porůstá hraniční zeď z obou stran – viz znalecký posudek Ing. [příjmení] včetně fotodokumentace). Za této skutkové situace je tedy povinností žalované, z jejíhož pozemku st. [parcelní číslo] břečťan vyrůstá a která je jako vlastník pozemku odpovědná za nezasahování do vlastnického práva žalobců jeho růstem, odstranit část porostu břečťanu převislou na pozemek žalobců st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď. Proto rovněž v tomto případě odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně a žalované uložil (ve smyslu shora uvedeného výkladu) povinnost požadovanou žalobci (dopadající na dosud neodstraněné převisy břečťanu), a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě jednoho měsíce, kterou lze považovat za dostatečnou ke splnění dané povinnosti (v případě uvedené rostliny je možné odstranění převisů i v průběhu vegetačního období).

22. S ohledem na částečnou změnu rozsudku soudu I. stupně rozhodoval odvolací soud o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Předmětem řízení byly celkem 4 nároky, žalobci uspěli ohledně 2 nároků, v případě nároku na odstranění jilmů sibiřských byli neúspěšní (byť žalovaná v průběhu řízení přesadila tyto stromy do truhlíků, žalobci i přesto na jejich odstranění trvali) a v případě zastavení řízení ohledně odstranění části jalovce chvojky klášterské se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že k částečnému zpětvzetí žaloby nedošlo pro chování žalované v průběhu řízení, tudíž procesní zavinění je na straně žalobců (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.) a v této části by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná. Úspěch účastníků řízení je tudíž poloviční a dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení žádná ze stran řízení nemá.

23. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud, s ohledem na uvedený výsledek řízení, uložil každé z procesních stran povinnost zaplatit státu náklady řízení za znalečné, které nebylo pokryto zálohou složenou žalovanou. Konkrétně jde o částku 1 717 Kč (jak je uvedeno v napadeném rozsudku), kterou v rozsahu jedné poloviny (tedy v částce 858,50 Kč) jsou povinni uhradit žalobci i žalovaná.