15 CO 94/2022 - 254

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa]. [jméno] [anonymizováno], [část obce], [PSČ] [obec] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 57 495,40 EUR s příslušenstvím a vzájemném návrhu žalované na zaplacení částky 100 430 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2021, č. j. 15 C 217/2019-201, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění následovně: Vzájemná žaloba žalované, aby žalobkyně byla povinna zaplatit žalované částku 50 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a částku 50 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění následovně: Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na plnou náhradu nákladů řízení o žalobě žalobkyně částku 163 224 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě žalované částku 23 117 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV. rozsudku mění následovně: Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení státu částku 2 916 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení státu částku 2 916 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení o žalobě žalobkyně částku 41 607 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení o vzájemné žalobě žalované částku 7 835 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 57 495,40 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 57 495,40 EUR od [datum] do zaplacení (výrok I.), vyhověl vzájemné žalobě žalované a uložil, žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku 50 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 215 Kč od [datum] do zaplacení a částku 50 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 215 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.), dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 212 525 Kč (výrok III.) a dále zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ostravě náhradu nákladů řízení státu ve výši 5 832 Kč (IV.).

2. Okresní soud dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby. Po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že dne [datum] si žalobkyně objednala u [právnická osoba] [anonymizováno] ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen předchůdce žalované) mezinárodní přepravu zboží z České republiky do Francie, a to v rozsahu 36 ks EUR palet o hmotnosti 18 325 kg za cenu 40 500 Kč bez DPH, dne [datum] si žalobkyně dále objednala u předchůdkyně žalované další přepravu zboží v rozsahu 37 ks EUR palet o hmotnosti 21 300 kg za cenu 40 500 Kč bez DPH. Tyto smlouvy se po právní stránce řídí vyhláškou č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen„ Úmluva CMR“). Na základě těchto přepravních smluv se předchůdkyně žalované zavázala zajistit přepravu zásilky žalobkyně z České republiky do Francie, a to zákazníku žalobkyně označenému v CMR listu jako [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. [příjmení]) s místem vykládky zboží na adrese [adresa], Francie a žalobkyně se zavázala předchůdkyni žalované uhradit sjednanou cenu za přepravu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] dojeli oba řidiči na místo vykládky určené v CMR listech„ [adresa]“. Oba řidiči shodně uvedli, že neměli žádné pochybnosti o tom, že by se nemělo jednat o sklad označeného příjemce zásilky. V této souvislosti okresní soud odkázal na fotografii na č. l. 98, na níž je zobrazen sklad na ulici [adresa] s nápisem„ [anonymizováno]. [příjmení]“. Dále vzal za prokázáno, že složení zásilky v tomto skladu bránila naplněnost skladu. Tuto skutečnost sdělil shodně oběma řidičům pracovník skladu, přičemž řidiči tuto informaci zcela logicky předali svým dispečerům. Okresní soud dovodil, že v tomto případě bylo povinností dopravce vyžádat si pokyny od odesílatele, tj. žalobkyně. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ohledně problému s naplněností skladu a s tím související nemožností složení zásilky na určeném místě [adresa] komunikovali řidiči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se svými dispečery [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] a následně jeden z dispečerů žalované [jméno] [příjmení] řešil tuto věc se zástupcem žalobkyně [jméno] [příjmení] jakožto odesílatelem zásilky. Výsledkem komunikace zúčastněných stran byla ústní trojstranná dohoda dopravce, příjemce a odesílatele zásilky o tom, že k vyložení zásilky z vozidel dojde ve skladě příjemce na ulici [anonymizována čtyři slova], [číslo] [anonymizováno]. S ohledem na skutečnost, že se tento sklad nacházel cca 30 km od původního skladu [adresa], se žalobkyně zavázala zaplatit předchůdkyni žalované vícenáklady ve výši 1 000 Kč za každou z těchto přeprav. Okresní soud dále odkázal na čl. 12 odst. 2 Úmluvy CMR, dle něhož příjemce nabývá dispoziční oprávnění k zásilce v okamžiku, kdy mu bylo vydáno druhé vyhotovení nákladního listu, případně jakmile příjemce po dojití zásilky na místo určení požádá dopravce, aby mu proti potvrzení vydal druhé vyhotovení nákladního listu a zásilku ve smyslu čl. 13 odst. 1 Úmluvy CMR. Okresní soud vyšel ze závěru, že oba řidiči při svědecké výpovědi potvrdili, že poté, co dorazili do skladu [adresa], tak pracovníkovi skladu předali vyhotovení CMR listu. Od tohoto okamžiku dle okresního soudu byla osobou oprávněnou disponovat se zásilkou podle čl. 12 odst. 2 Úmluvy CMR osoba příjemce. Postupu předchůdkyně žalované, která dorazila se zásilkou na místo určení podle CMR listu, tj. do skladu [adresa], v němž nebylo možno s ohledem na naplněnost skladu zásilku složit, a poté, co předala zástupci příjemce vyhotovení CMR listu a následně obdržela pokyn od příjemce zásilky, aby zboží složila v jiném skladu [anonymizována čtyři slova], [číslo] [anonymizováno], přičemž tento pokyn schválila rovněž žalobkyně jakožto odesílatel zásilky, nelze z hlediska postupu ničeho vytknout. Žalované nelze rovněž klást k tíži, že pracovník skladu označil CMR listy potvrzujícím razítkem s označením„ [anonymizována dvě slova]“. Pokud jde o termín„ [anonymizováno]“, takto v překladu znamená vedoucí skladu. Žalovaná přepravy provedla řádně, ke ztrátě zásilky nedošlo a žaloba na náhradu škody za ztrátu zásilky je nedůvodná. Okresní soud proto výrokem I. žalobu žalobkyně na náhradu škody ve výši 57 495,40 EUR s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení zamítl.

3. Naopak vzájemnou žalobu žalované na zaplacení přepravného ze dvou přeprav posoudil okresní soud jako důvodnou a této v celém rozsahu vyhověl. Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná řádně uskutečnila obě přepravy a náleží jí sjednaná odměna, kterou žalobkyni vyúčtovala předchůdkyně žalované fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 50 215 Kč a fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící rovněž na částku 50 215 Kč. Mezi účastníky přepravní smlouvy byla ujednána splatnost přepravného 60 dnů ode dne doručení faktury dopravce, přičemž ve vztahu ke splatnosti [jméno] [příjmení] uvedl při podání vysvětlení na Policii ČR, že splatnost těchto faktur nastala [datum] a [datum]. Jelikož žalobkyně dosud nezaplatila žalované za provedené přepravy sjednané přepravné, vyhověl soud vzájemnému návrhu žalované a zavázal žalobkyni zaplatit jí částku v celkové výši 100 430 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, tak byla zavázána dle ustanovení § 1970 o. z. zaplatit žalované vedle jistiny také příslušenství v podobě úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 215 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 215 Kč od [datum]. Výše úroků z prodlení je dána ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

4. Proti tomuto rozsudku v jeho plném rozsahu podala žalobkyně včasné odvolání s návrhem, aby odvolací soud rozsudek ve věci její žaloby změnil a žalobě vyhověl a vzájemnou žalobu žalované zamítl a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně namítala, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná nedoručila zásilku příjemci, kterému byla zásilka dle uzavřené smlouvy a CMR listu určena. Určeným adresátem zásilky byla [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]. [příjmení]), ve skutečnosti však převzal zásilku subjekt nesoucí označení [anonymizována dvě slova]. Rovněž zásilka nebyla doručena do určeného místa vykládky, kterým byla adresa [adresa], namísto toho byla zásilka dodána na adresu [adresa]. Rovněž je nesprávný závěr okresního soudu, že se tak mělo stát na základě trojstranné ústní dohody mezi účastníky řízení a příjemcem zásilky. Nadto jakákoliv ústní změna písemné formy smlouvy a písemného mezinárodního nákladního listu není ústně možná. Nesprávným je i závěr okresního soudu, že dispoziční oprávnění k zásilce mělo přejít na příjemce dle čl. 12 odst. 2 Úmluvy CMR. K tomu by došlo jen tehdy, pokud by žalobkyně prokázala, že druhé vyhotovení CMR listu předala oprávněnému příjemci nebo jeho oprávněnému zástupci. K tomu však nedošlo, neboť řidiči jednali dle provedeného dokazování se zástupcem subjektu nesoucího označení [anonymizována dvě slova], předání druhého vyhotovení CMR listu takové osobě nezpůsobilo přechod dispozičního oprávnění k zásilce na příjemce. Řidiči žalované jednali laxně, jejich postup při vykonávání přepravy byl hrubě nedbalý, řidiči předali doklady k zásilce osobě nacházející se na uvedené adrese, aniž by si s náležitou odbornou péčí ověřili, že předmětná osoba je oprávněným příjemcem. Byť se žalobkyně zřejmě stala obětí podvodu neznámé osoby, takto není pro výsledek tohoto sporu podstatné, neboť pokud by byla přeprava žalovanou obstarána s řádnou péčí, pak by dokumenty k zásilce řidiči žalované nepředali neznámé osobě, neposlechli by příkazy této neznámé osoby a ani by nedošlo k vykládce zboží, čímž by se zamezilo odcizení zásilky. Žalovaná nepředala zásilku oprávněnému příjemci, a proto odpovídá dle čl. 17 odst. 1 a čl. 12 odst. 7 Úmluvy CMR za vzniklou škodu na zásilce. Žalobkyně rovněž namítala, že je nesprávným i rozhodnutí okresního soudu o vzájemné žalobě, neboť pokud žalovaná neprovedla přepravu řádně a nadto způsobila odcizení zásilky, pak jí ani nevznikl nárok na odměnu, neboť nedoložila splnění přepravní smlouvy sjednaným způsobem, tj. řádně potvrzenými nákladními CMR listy.

5. Žalovaná v rámci svého vyjádření k odvolání žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu jako správného. Žalovaná namítala, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by dle uzavřené kupní smlouvy byla příjemcem zboží [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ([anonymizována tři slova]. [příjmení]), neboť z protokolu o výslechu [jméno] [příjmení], ředitele centra [příjmení], plyne, že [právnická osoba] [příjmení] [jméno] neučinila objednávku zboží u žalobkyně. Žalobkyně nikdy se [právnická osoba] [příjmení] [jméno] smlouvu neuzavřela, nýbrž ze subjektem podvodně se za takovou společnost vydávajícím, a proto ani [právnická osoba] [příjmení] [jméno] nemohla převzít dopravovanou zásilku. Žalobkyně si neprověřila svého nového obchodního partnera. Subjekt, který se za [právnická osoba] [příjmení] [jméno] vydával, zásilku převzal, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] (zaměstnanec žalobkyně). Svědek potvrdil, že příjemce žalobkyni v e-mailech sliboval úhradu zboží a přijetí zboží žalobkyni potvrdil. Řidiči žalované nemohou prověřovat totožnost osob pohybujících se v areálu určeného příjemce, navíc když areál byl označen logem určeného příjemce a pracovník, který vyšel, věděl, že mají dorazit v daný den dva kamiony zboží, kdy řidiči, který dorazil první – p. [příjmení], příjemce sdělil, že musí počkat na druhý kamion. Není právem a ani povinností dopravce zkoumat, zda osoba, kterou odesílatel označil jako příjemce, je skutečně osobou, za kterou ji odesílatel považuje. Z rozsudku Vrchního zemského soudu v Koblenz, sp. zn. 2 U 256/18, ze dne 9. 5. 2019 plyne, že je nutné rozlišovat nesprávné doručení zásilky, kdy je oklamán dopravce od podvodného jednání příjemce zásilky, kdy dochází k předání zásilky osobě určené odesílatelem, jelikož tato osoba předstírá svou totožnost jak při uzavírání smlouvy s odesílatelem, tak i při přijetí zásilky. V takovém případě nenese dopravce odpovědnost za dodání zásilky podvodně jednající osobě, když postupuje v souladu se smlouvou uzavřenou s odesílatelem. Nadto vydáním druhého vyhotovení CMR listru příjemci přešlo dispoziční oprávnění k zásilce na příjemce a dopravce byl povinen se řídit jeho pokyny. Není důvodná námitka žalobkyně odkazem na čl. 12 odst. 5 písm. a) Úmluvy CMR, neboť toto ustanovení se na projednávaný případ vůbec nevztahuje. I kdyby bylo zboží složeno na adrese [adresa], neobdržel by zboží jiný, dle žalobkyně„ správný“ příjemce, neboť obě zásilky převzala osoba, která se na adrese [adresa], vyskytovala. K námitce žalobkyně, že řidiči nebyli dostatečně pečliví, žalovaná odkázala na rozsudek rakouského Nejvyššího soud a kasačního dvora OGH 7 Ob 617/92 ze dne 29. 10. 1992, z něhož plyne, že převzetí zásilky v podniku příjemce může uskutečnit jakákoliv dospělá osoba, která se ve vztahu k dopravci prohlásí za osobu schopnou a ochotnou, pokud bude zřejmé, že převzetí může vykonat osoba, která se pohybuje v označeném areálu příjemce, zcela jistě osobou oprávněnou k převzetí zásilky je. Předání zásilek skladníkovi působícímu v areálu označeném názvem příjemce na adrese, která je uvedena v CMR listu jako místo vykládky, nelze považovat za předání nezpůsobilé osobě, ale naopak se jedná o řádné doručení zásilek. Nadto žalovaná by byla dle čl. 17 odst. 2 Úmluvy CMR zproštěna odpovědnosti za ztrátu zásilky, jelikož plnila příkaz oprávněných (příjemce i žalobkyně) jako odesílatelů, kteří požadovali složení zboží na adrese skladu [adresa].

6. Odvolací soud považuje odvolání žalobkyně za včasné, podané osobou subjektivně legitimovanou a rovněž za odvolání přípustné.

7. Odvolací soud proto k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek okresního soudu v plném rozsahu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, přičemž při svém přezkumu postupoval dle ustanovení § 212 odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je ve vztahu k žalobě nedůvodné a ve vztahu ke vzájemné žalobě důvodné.

8. Odvolací soud dokazování provedené okresním soudem neopakoval, neboť skutková zjištění učiněná okresním soudem z jednotlivých důkazů, která jsou okresním soudem zachycena v odstavcích 7 až 40 odůvodnění rozsudku okresního soudu, považuje odvolací soud za zcela správná, tato skutková zjištění činí odvolací soud podkladem pro své rozhodnutí.

9. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu o tom, že žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění nároku na náhradu škody, žalovaná je pasivně legitimována ve vztahu k této pohledávce. Odvolací soud rovněž sdílí závěr okresního soudu, že žalobkyně je pasivně legitimována ve vztahu k pohledávce uplatněné vůči ní vzájemnou žalobou, naopak žalovaná je aktivně legitimována ve vztahu k uplatněné pohledávce vzájemnou žalobou (viz projekt rozdělení formou odštěpení sloučením, příloha [číslo] přehled pohledávek na čl. 78 spisu).

10. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody za ztracené zásilky přepravované v rámci mezinárodní silniční dopravy, naopak předmětem vzájemné žaloby byl nárok žalované vůči žalobkyni na zaplacení sjednaného přepravného za provedenou přepravu předmětných zásilek. Na závazkové vztahy účastníků je potřeba aplikovat Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Úmluva CMR), jak správně učinil okresní soud, dále rovněž zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

11. Odvolací soud po seznámení se s obsahem spisu a poté, co považuje skutková zjištění okresního soudu z provedených důkazů za správná, sdílí rovněž plně skutkové závěry okresního soudu, které jsou přehledně uvedeny 43. odstavci odůvodnění rozsudku okresního soudu. Konkrétně za správný je nutno považovat závěr, že žalobkyně jako odesílatel si u žalované jako dopravce objednala dne [datum] dvěma nepodepsanými objednávkami zaslanými elektronicky (e-mailem) provedení mezinárodní silniční přepravy drogistického zboží, a to z místa nakládky v České republice v místě„ expediční sklad [právnická osoba], [adresa] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno], [PSČ]“ do místa vykládky:“ [země], [anonymizováno 5 slov]. [příjmení]), [adresa] [anonymizována tři slova], [číslo] [příjmení] [příjmení] [jméno]“, datum nakládky bylo ujednáno na [datum] až [datum] dle dohody, datum vykládky [datum] až [datum]. V první objednávce [číslo] byla určena váha nákladu 18 325 kg, počet palet 36 ks EUR palet a dohodnutá cena přepravného činila 40 500 Kč bez DPH. V případě druhé objednávky [číslo] činila váha nákladu 21 300 kg, počet palet 37 ks EUR palet, sjednaná cena činila rovněž 40 500 Kč bez DPH. Tyto skutečnosti nebyly mezi stranami sporné, jsou rovněž prokázány předmětnými objednávkami (čl. 5 a čl. 7 spisu). Součástí obou objednávek byly rovněž přepravní podmínky, které se staly akceptací objednávek součástí přepravních smluv. V těchto je mimo jiné uvedeno, že dopravce doloží svou fakturu řádně potvrzeným originálem nákladního listu (CMR), dodacím listem ke zboží, řádně a čitelně vyplněným a potvrzeným z místa nakládky i vykládky a kopii tohoto přepravního příkazu. Dále je zde uvedeno, že bez těchto dokladů nemůže být faktura uhrazena. Splatnost faktury byla ujednána na 60 dnů ode dne doručení.

12. Okresní soud zcela správně posoudil obě přepravní smlouvy jako platně uzavřené, obsahem přepravních smluv byla ujednání obsažená v objednávkách včetně tam uvedených přepravních podmínek, jež byly spolu s obsahem objednávky žalovanou akceptovány minimálně konkludentně tím, že přistoupila k provedení obou přeprav dle tam uvedených dispozic.

13. E-maily ze dne [datum] (čl. 141 spisu) bylo v řízení prokázáno, že ředitel logistiky žalobkyně p. [příjmení] elektronicky dne [datum] v 11:46 hodin kontaktoval žalovanou (konkrétně p. [příjmení] – jako dispečera žalované) a požádal žalovanou o změnu vykládkového místa na novou adresu, a to [anonymizováno 5 slov], [PSČ] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země], což odůvodnil tím, že zákazník žalobkyně, pro kterou bylo zboží převáženo, sám požádal o změnu dodacího místa z důvodu toho, že sklad je plný kvůli velké dodávce, kterou během Velikonoc obdrželi.

14. To, že tato nová adresa místa vykládky byla žalovanou akceptována, je prokázáno jednak výpisem z sms zpráv řidiče [anonymizováno] (čl. 151), kde se dne [datum] v 12:47 hodin objevuje sms zpráva, že došlo ke změně adresy vykládky na [anonymizováno 5 slov], [PSČ] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země]. Dále je tato skutečnost prokázána i výslechy svědků, a to jednoho z řidičů kamionu p. [jméno] [příjmení] (řidič [právnická osoba] – subdodavatel žalované), který potvrdil ve své výpovědi, že krátce poté, co zboží naložil v místě nakládky, mu přišla sms od jejich dispečera p. [příjmení], že je změněno místo vykládky. Totéž potvrdil ve svědecké výpovědi p. [příjmení] – ředitel logistiky žalobkyně, který uvedl, že v den nakládky obdržel z obchodního oddělení žalobkyně informaci, že zákazník žalobkyně požádal o změnu místa vykládky zboží, což on přeposlal p. [příjmení] a změna vykládky byla poznamenána do CMR listů.

15. Odvolací soud tedy uzavírá, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o přepravě, a to na základě dvou nepodepsaných objednávek žalobkyně odeslaných elektronicky žalované, kdy v CMR listech je uvedeno již změněné místo vykládky zboží, které se změnilo na pokyn žalobkyně až poté, co byly objednávky žalované zaslány. Tímto místem určení bylo místo [adresa].

16. Odvolací soud rovněž sdílí skutkový závěr okresního soudu o tom, že oba řidiči s oběma kamiony postupně dorazili ráno [datum] na určené místo vykládky, tj. na adresu [adresa], kde pracovník skladu nacházející se v areálu na této adrese sdělil řidičům, že sklad je plný a mají čekat, oba řidiči mu předali jedno vyhotovení CMR listu a dodací listy. Svědek [příjmení] vypověděl, že neměl žádné pochybnosti o tom, že dorazil na správnou adresu a sklad příjemce, neboť nad rampami skladů byl uveden název příjemce a na plotě kolem skladu byla adresa s nápisem firmy příjemce. Rovněž druhý řidič p. [příjmení] vypověděl, že ohledně prvního místa, kam dojeli na vykládku, neměl žádné pochybnosti o tom, že se nachází ve skladu příjemce. Okresní soud správně dovodil, že poté oba řidiči komunikovali se svými dispečery a [jméno] [příjmení] jako dispečer žalované tento problém s vyložením zásilky (plný sklad na místě určení) řešil telefonicky s ředitelem logistiky žalobkyně p. [příjmení]. Bylo tedy ze strany dopravce postupováno v souladu s čl. 15 odst. 1 Úmluvy CMR a žalovaná o situaci žalobkyni prostřednictvím p. [příjmení] informovala a vyžádala si od něj další pokyny. Tento problém s vyložením se řešil několik hodin, což potvrdili oba řidiči, dále jejich dispečeři ([jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), rovněž i dispečer žalované p. [příjmení]. Komunikaci mezi p. [příjmení] a dispečery žalované potvrdila i pracovnice žalované p. [příjmení]. Jediný, kdo popíral telefonickou komunikaci ohledně problémů s vyložením nákladu z důvodu plného skladu na místě dle CMR, byl svědek [příjmení] – dispečer žalobkyně. Okresní soud následně správně dovodil, že poté, co pracovník skladu navrhl vyřešit věc tak, že by se zboží složilo v jiném skladu vzdáleném cca 30 km, informoval o této skutečnosti svého dispečera jak řidič [příjmení], tak i řidič [příjmení], p. [příjmení] sdělil tuto skutečnost p. [příjmení], který za žalobkyni odsouhlasil telefonicky vyložení zboží v jiném místě a rovněž odsouhlasil navýšení ceny přepravného o 1 000 Kč za každou přepravu. Následně skladník nasedl do kamionu k řidiči [příjmení] a navigoval řidiče do skladu na ulici 3 [anonymizována tři slova], [PSČ] [anonymizováno], druhý řidič p. [příjmení] jel s druhým kamionem za nimi a oba v tomto místě zboží vyložili a tentýž skladník jim předal ve skladu, kde se zboží nakonec vyložilo, potvrzený CMR list a dodací list v podobě, tak jak jej předložila žalobkyně.

17. Žalobkyně v odvolání zpochybňovala tyto skutkové závěry okresního soudu, což stavěla zejména na tom, jakým způsobem okresní soud vyhodnotil věrohodnost jednotlivých svědků a celkově způsobem, jakým vyhodnotil provedené důkazy. Odvolací soud však uvádí, že hodnocení důkazů provedené okresním soudem (v odstavci 42 odůvodnění rozsudku okresního soudu) je velmi přesvědčivé, logické a tvoří ucelený systém na sebe navazujících argumentů podložených jednotlivými důkazy. Odvolatelka nepředestírá nic, co by vedlo odvolací soud k závěru, že hodnocení důkazů okresním soudem je nesprávné, dále nic, co by vedlo k jiným závěrům o věrohodnosti slyšených svědků. Pokud odvolatelka argumentuje ve svém odvolání fotografiemi pořízenými svědkem [příjmení] a namítá, že neexistuje žádný objektivní důkaz o tom, že ji svědek pořídil právě na místě [adresa], pak odvolací soud k této námitce uvádí, že tuto skutečnost potvrzuje svědecká výpověď svědka [příjmení], což je pro okresní i odvolací soud dostačující. Ostatně je i logické, že svědek pořídil fotografii až později, neboť neměl žádného důvodu pořizovat ji dříve, protože když dorazil na adresu [adresa], neměl žádné pochyby, že dorazil do skladu určeného příjemce, když nad skladem a na plotě bylo označení příjemce v souladu s údaji v CMR listu. Svědek vysvětlil, že fotografii pořídil několik měsíců poté, a to proto, že mezi účastníky byl spor o přepravné. Ostatně to byla žalovaná, která ač obdržela CMR list a dodací list s razítkem příjemce, nereklamovala ničeho u žalované, ničeho několik měsíců nenamítala proti řádnosti přepravy a dokonce i poté komunikovala elektronicky s údajným příjemcem zboží (patrně podvodník vydávající se za [právnická osoba] [anonymizováno]), který jim měl potvrdit doručení zboží a přislíbit úhradu, což se nikdy nestalo. Odvolací soud uzavírá, že předmětné fotografie není pro závěry okresního soudu třeba, tato nikterak nezpochybňuje skutkový závěr, který přijal okresní soud a který odvolací soud sdílí, a to, že bylo po dohodě s p. [příjmení] změněno místo vykládky, když dle čl. 12 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 Úmluvy CMR, poté co se vyskytly potíže s vyskladněním z důvodu plného skladu, dal p. [příjmení] pokyn k vyložení zboží v jiném skladu příjemce, o němž oprávněná osoba příjemce uvedla, že tam lze zboží vyložit.

18. Odvolací soud pouze podpůrně (rozhodnutí stojí na výše uvedené argumentaci) sdílí rovněž navazující právní argumentaci okresního soudu ohledně aplikace čl. 12 odst. 2 Úmluvy CMR a odkazuje na správné závěry přijaté v odstavci 52 odůvodnění rozsudku okresního soudu, neboť i pokud by nebyly správnými závěry ohledně pokynu uděleného p. [příjmení] k vyložení zboží na jiném místě, pak se uplatní argumentace odkazem na čl. 12 odst. 2 Úmluvy CMR. Okamžikem, kdy se oba řidiči dostavili na místo vykládky určené smlouvou a CMR listem a zde ve skladu označeném názvem určeného příjemce pracovník skladu (oploceného nesoucího opět označení příjemce) převzal od řidičů druhé vyhotovení CMR listu, přešla dispoziční oprávnění k zásilce z odesílatele na příjemce. Pokud tento příjemce dal následně pokyn k vyskladnění zboží na jiném místě, pak tak byl oprávněn učinit. Nadto řidiči postupovali s odbornou péčí, neboť při problémech s vykládkou na určeném místě ihned informovali své dispečery a ti informovali dispečera žalované p. [příjmení] a ten p. [příjmení] (dispečer žalobkyně) a operativně celou věc řešili, z opatrnosti dále vyčkávali na jeho pokyn, přičemž p. [příjmení] následně odsouhlasil žalované, aby zboží bylo vyloženo na jiném místě určeném pracovníkem skladu příjemce.

19. Pokud žalobkyně v odvolání namítala, že nebyla splněna podmínka dle čl. 12 odst. 5 Úmluvy CMR, pak lze přitakat žalované, že čl. 12 odst. 5 písm. a) Úmluvy CMR se uplatní jen v případě odesílatele, který hodlá uplatnit dispoziční právo, případně v případě příjemce, ale jen v případě uvedeném v čl. 12 odst. 3, přičemž náš příjemce nebyl příjemcem dle čl. 12 odst. 3 Úmluvy, a proto na námi posuzovanou situaci pravidlo v čl. 12 odst. 5 písm. a) Úmluvy nedopadá.

20. Z výslechu p. [příjmení] (čl. 113 spisu) – oprávněného zástupce [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], plyne, že tato společnost obdržela dopis ohledně vymáhání kupních cen za předmětné zboží, avšak tato společnost nikdy u žalobkyně zboží neobjednala a ani jí žádné zboží nebylo dodáno, s tím, že na adrese [adresa], tuto adresu použily osoby vydávající se za předmětnou francouzskou společnost i v komunikaci s žalobkyní (viz emaily na čl. 137 spisu). Ostatně i pracovník žalobkyně – obchodní ředitel p. [příjmení] vypověděl, že s žalobkyní poté, co zboží bylo ve Francii vyloženo, komunikovala údajná společnost příjemce s tím, že žalobkyni ujišťovala, že měli problémy, ale že dodané zboží zaplatí.

21. Odvolací soud nemá ve shodě s okresním soudem pochyby, že zásilka ztracena nebyla, naopak zásilka byla vyložena v místě, které bylo změněno po dohodě s odesílatelem (byť p. [příjmení] toto popírá, ale ostatními výslechy svědků byla tato skutečnost prokázána) a bylo převzato oprávněným příjemcem. Podpůrně v místě, které určil příjemce, jenž nabyl dispoziční oprávnění k zásilce. To, že na CMR listu je razítko, na kterém není uvedeno označení příjemce, ale jen označení vedoucího skladu příjemce, neznamená, že zásilka nebyla řádně dle pokynů doručena příjemci. Pokud řidiči neměli žádné pochyby v prvním místě, kam přijeli (místo určené CMR listem), neměli žádné pochyby, že jednají s osobou oprávněnou jménem příjemce jednat (vyšel ze skladu oploceného, který nesl označení příjemce, věděl, že má přijet ještě jeden kamion apod.), pak nebyli povinni pracovníka skladu legitimovat, vyžadovati si od něj doložení pracovní smlouvy či jiného dokladu prokazujícího, že je oprávněn za [právnická osoba] [anonymizováno] jednat a zboží převzít. Toto není obvyklé v CMR přepravách, není to nezbytnou součástí odborné péče dopravce, není však vyloučeno, aby odesílatel takový pokyn dopravci dal, či případně určil konkrétní fyzickou osobu, která má za firmu zásilku převzít, nicméně to v tomto případě žalobkyně neučinila.

22. V daném případě je více než zřejmé, že žalobkyně byla podvedena a jedná se o situaci, kdy neznámá osoba předstírala svou totožnost jak žalobkyni při uzavírání kupní smlouvy s ní, tak i žalované jako dopravci při přijetí zásilky. V tomto směru přiléhavě odkázala žalovaná na rozsudek Vrchního zemského soudu v Koblenz ze dne 9. 5. 2019, sp. zn. 2 U 256/18.

23. Pro úplnost odvolací soud k námitce žalobkyně, že nelze měnit místo vykládky ústně a nelze měnit písemnou smlouvu o přepravě a písemný CMR list ústně, uvádí, že předně nebyla soudu předložena žádná smlouva či smlouvy, z nichž by plynulo, že přepravní smlouvy byly uzavřeny písemnou formou (písemnost a podpis). Byla předložena nepodepsaná objednávka přepravy, která byla elektronicky přeslána žalované, písemná akceptace této objednávky nebyla soudu předložena, soud má za to, že žalovaná akceptovala objednávku minimálně konkludentně tím, že k provedení přeprav přistoupila. Ovšem, i pokud by byla sjednána smlouva o přepravě v písemné formě, pak v řízení nebylo ani tvrzeno (do nastoupení účinků koncentrace řízení a neúplné apelace) a ani doloženo, že by mezi stranami byla sjednána pro změny přepravních smluv výhradně písemná forma. V režimu zákona č. 89/2012 Sb. lze i jinou než písemnou formou platně měnit smlouvy uzavřené písemně, pokud není obligatorně písemná forma stanovena zákonem, případně pokud si strany nesjednaly formu pro změny uzavřené smlouvy. Nadto formu, která byla použita při uzavření smlouvy, či dohodnuta pro změny smlouvy, mohou strany smlouvy kdykoliv svobodně opustit. Jejich aktuálně projevená vůle má vždy přednost před vůlí projevenou dříve a platí to i ohledně požadavku formy (srovnej závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3501/2019). V CMR přepravách je právě zcela obvyklé, že je reagováno operativně telefonicky na vzniklé situace. Tuto námitku žalobkyně neshledal odvolací soud důvodnou.

24. Odvolací soud uzavírá, že ke ztrátě zásilky nedošlo, žaloba žalobkyně na náhradu škody za ztracenou zásilku není důvodná, okresní soud nepochybil, pokud tuto žalobu zamítl, a proto odvolací soud rozsudek okresního soudu jako ve výroku věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

25. Jiný názor však odvolací soud zaujal ve vztahu ke vzájemné žalobě žalované, kterou žalovaná uplatnila vůči žalobkyni nárok na sjednané přepravné.

26. Odvolací soud se primárně zabýval tím, kdy vzniká dopravci nárok na přepravné a následně tím, kdy se stává takto vzniklý nárok na přepravném splatným.

27. Obecně platí, neujednají-li strany odchylně něco jiného, že přepravci vzniká nárok na přepravné provedením přepravy a tento nárok je splatný bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení (§ 2564 o. z.).

28. V přepravních podmínkách, které byly nedílnou součástí smluv o přepravě, bylo ujednáno, že daňový doklad/fakturu) doloží dopravce řádně potvrzeným originálem nákladního listu (CMR) a dodacím listem ke zboží, řádně a čitelně vyplněným a potvrzeným z místa nakládky i vykládky a kopií tohoto přepravního příkazu, bez těchto dokladů nemůže být faktura uhrazena, splatnost faktury dopravce je dohodnuta na 60 dnů ode dne doručení.

29. Odvolací soud k tomuto ujednání uvádí, že se jedná o ujednání odchylné od dispozitivní právní úpravy, kdy strany odchylně ujednaly hmotněprávní podmínky vzniku nároku na zaplacení přepravného, které vázaly na to, že bude s fakturou dopravce dopravcem předložen originál řádně potvrzeného CMR listu a dodacího listu, kdy tyto listiny budou řádně a čitelně vyplněny a potvrzeny z místa nakládky a vykládky. Jelikož spolu s tímto ujednáním bylo uvedeno, že jinak faktura nemůže být uhrazena a splatnost faktury je řešena až následně, pak nelze toto ujednání vnímat jinak, než jako ujednání hmotněprávních podmínek, za nichž lze přepravné uhradit.

30. CMR list obecně nemusí být příjemcem podepsán, nicméně zde v CMR listu předaném dopravci spolu se zásilkou v části 24 byla kolonka na vyplnění data převzetí zboží a dále kolonka na podpis a razítko příjemce. CMR list, aby byl řádně potvrzen a vyplněn, jak vyžaduje hmotněprávní podmínka vzniku nároku na přepravné, musel by obsahovat nejen razítko, ale i podpis příjemce a uvedení data převzetí zboží. CMR list obsahuje razítko příjemce, neobsahuje však ani datum převzetí zboží příjemcem a ani podpis příjemce. Rovněž ani jeden z dodacích listů není řádně vyplněn příjemcem, kdy absentuje podpis příjemce, je zde jen razítko. Je nutno uzavřít, že ani jeden ze dvou CMR listů není řádně z místa vykládky vyplněn (dodací listy rovněž), a proto nelze fakturu dopravci na přepravné proplatit, jak strany výslovně ujednaly v přepravních podmínkách. Nevznikl-li nárok na přepravné, neboť nenastaly vzájemně ujednané hmotněprávní podmínky vzniku nároku na přepravné, není podstatné řešit splatnost nároku, který nevznikl. Neexistentní nárok nemůže se státi splatným, byť faktury byly žalobkyni doručeny.

31. Z tohoto důvodu odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku týkajícím se vzájemné žaloby změnil dle § 220 o. s. ř. a vzájemnou žalobu v celém rozsahu zamítl.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn § 148 o. s. ř. Každá ze stran byla neúspěšná se svou žalobou, a proto odvolací soud každé ze stran sporu uložil nahradit státu státní náklady z jedné poloviny, jak uvedeno ve výroku ad IV. tohoto rozsudku. Celkem stát v nalézacím řízení platil na nákladech řízení částku 5 832 Kč, jež sestává ze svědečného svědka [příjmení] ve výši 4 908 Kč a z tlumočného ve výši 924 Kč za překlad důkazů.

33. O náhradě nákladů řízení před okresním soudem rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž změnil výrok III. rozsudku okresního soudu. V řízení o žalobě žalobkyně byla žalovaná plně procesně úspěšná a vzniklo jí tak právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení vynaložených v souvislosti s řízením o žalobě žalobkyně. V řízení o vzájemné žalobě byla naopak procesně úspěšná žalobkyně, a proto jí vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v souvislosti s řízení o této vzájemné žalobě. V případě, že se úkon právní služby advokáta týkal jak řízení o žalobě, tak i řízení o vzájemné žalobě, vycházel soud z tarifní hodnoty představované součtem tarifních hodnot obou věcí dle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). V tomto případě odvolací soud stanovil z takto zjištěné odměny poměr ve vztahu k tomu kterému řízení dle poměru předmětů řízení o žalobě a vzájemné žalobě.

34. Náklady žalované v řízení o žalobě žalobkyně před soudem I. stupně činí celkem částku 163 224 Kč a tuto tvoří: odměna advokáta za 1 úkon právní služby - příprava a převzetí věci ve věci žaloby žalobkyně samostatný úkon v řízení o žalobě žalobkyně ze dne [datum] předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 485 Kč = 1 EUR částku 1 465 270,20 Kč odměna advokáta 14 180 Kč bez DPH/úkon 14 180 Kč režijní paušál při samostatném úkonu právní služby 300 Kč bez DPH 300 Kč odměna advokáta za 1 úkon právní služby - vyjádření k žalobě žalobkyně samostatný úkon v řízení o žalobě žalobkyně ze dne [datum] předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 515 Kč = 1 EUR částku 1 466 955,10 Kč odměna advokáta 14 180 Kč bez DPH/úkon 14 180 Kč režijní paušál při samostatném úkonu právní služby 300 Kč bez DPH 300 Kč odměna advokáta za 1 úkon právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 27, 360 Kč = 1 EUR částku 1 573 074,10 Kč celková tarifní hodnota 1 673 504,10 Kč (§ 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), odměna advokáta 15 900 Kč bez DPH/úkon podíl žaloby žalobkyně na celkovém předmětu řízení 94,00% 14 946 Kč režijní paušál 300 Kč, podíl vzájemné žaloby 94,00% 282 Kč odměna advokáta za 2 úkony právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 845 Kč = 1 EUR částku 1 485 968,10 Kč celková tarifní hodnota 1 586 398,60 Kč, odměna advokáta 14 700 Kč bez DPH/úkon; podíl žaloby žalobkyně na celkovém předmětu řízení 93,67%, za 1 úkon 13 769 Kč 27 538 Kč 2 režijní paušály 300 Kč, celkem 600 Kč, podíl žaloby žalobkyně 93,67% 562 Kč odměna advokáta za 2 úkony právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 380 Kč = 1 EUR částku 1 459 233,20 Kč celková tarifní hodnota 1 559 663,20 Kč, odměna advokáta 14 540 Kč bez DPH/úkon; podíl žaloby žalobkyně na celkovém předmětu řízení 93,56%, za 1 úkon 13 604 Kč 27 208 Kč 2 režijní paušály 300 Kč, celkem 600 Kč, podíl žaloby žalobkyně 93,56% 561 Kč odměna advokáta za 2 úkony právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 255 Kč = 1 EUR částku 1 452 046,30 Kč celková tarifní hodnota 1 552 476,30 Kč, odměna advokáta 14 540 Kč bez DPH/úkon podíl žaloby žalobkyně na celkovém předmětu řízení 93,53%, za 1 úkon 13 599 Kč 27 198 Kč 2 režijní paušály 300 Kč, celkem 600 Kč, podíl vzájemné žaloby 93,53% 561 Kč odměna advokáta za 1 půlúkon právní služby - vyhlášení rozsudku [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 230 Kč = 1 EUR částku 1 450 608,90 Kč celková tarifní hodnota 1 551 038,90 Kč, odměna advokáta 7 270 Kč bez DPH/úkon; podíl žaloby žalobkyně na celkovém předmětu řízení 93,52% 6 799 Kč 1 režijní paušál 300 Kč, podíl žaloby žalobkyně 93,52% 281 Kč Celkem bez DPH 134 896 Kč DPH 21% 28 328 Kč Celkem včetně DPH 163 224 Kč.

35. Náklady žalobkyně v řízení o vzájemné žalobě žalované před soudem I. stupně činí celkem částku 23 117 Kč a tuto tvoří: odměna advokáta za 1 úkon právní služby - vyjádření ke vzájemné žalobě samostatný úkon v řízení o vzájemné žalobě tarifní hodnota 100 430 Kč, odměna advokáta 5 140 Kč bez DPH/úkon 5 140 Kč režijní paušál při samostatném úkonu právní služby 300 Kč bez DPH 300 Kč odměna advokáta za 1 úkon právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 27, 360 Kč = 1 EUR částku 1 573 074,10 Kč celková tarifní hodnota 1 673 504,10 Kč (§ 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), odměna advokáta 15 900 Kč bez DPH/úkon podíl vzájemné žaloby na celkovém předmětu řízení 6% 954 Kč režijní paušál 300 Kč, podíl vzájemné žaloby 6% 18 Kč jízdné k jednání soudu [datum] a zpět, [obec] - [obec], 622 km, základní náhrada 4,20 Kč/km, cena nafty 31,80 Kč, spotřeba dle normy EU 7,5 l /100 km, podíl vzájemné žaloby 6% 246 Kč náhrada za ztrátu času advokáta cestou z místa sídla advokáta k jednání [datum] a zpět v rozsahu 20 započatých půlhodin, v sazbě 100 Kč bez DPH/půlhod, podíl vz. žal. 6% 120 Kč odměna advokáta za 2 úkony právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 845 Kč = 1 EUR částku 1 485 968,10 Kč celková tarifní hodnota 1 586 398,60 Kč, odměna advokáta 14 700 Kč bez DPH/úkon podíl vzájemné žaloby na celkovém předmětu řízení 6,33%, za 1 úkon 931 Kč 1 862 Kč 2 režijní paušály 300 Kč, celkem 600 Kč, podíl vzájemné žaloby 6,33% 38 Kč jízdné k jednání soudu [datum] a zpět, [obec] - [obec], 622 km, základní náhrada 4,40 Kč/km, cena nafty 27,20 Kč, spotřeba dle normy EU 7,5 l /100 km, podíl vzájemné žaloby 6,33% 254 Kč náhrada za ztrátu času advokáta cestou z místa sídla advokáta k jednání [datum] a zpět v rozsahu 20 započatých půlhodin, v sazbě 100 Kč bez DPH/půlhod, podíl vz. žal. 6,33% 127 Kč odměna advokáta za 2 úkony právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 380 Kč = 1 EUR částku 1 459 233,20 Kč celková tarifní hodnota 1 559 663,20 Kč, odměna advokáta 14 540 Kč bez DPH/úkon podíl vzájemné žaloby na celkovém předmětu řízení 6,44%, za 1 úkon 936 Kč 1 872 Kč 2 režijní paušály 300 Kč, celkem 600 Kč, podíl vzájemné žaloby 6,44% 39 Kč jízdné k jednání soudu [datum] a zpět, [obec] - [obec], 622 km, základní náhrada 4,40 Kč/km, cena nafty 27,20 Kč, spotřeba dle normy EU 7,5 l /100 km, podíl vzájemné žaloby 6,44% 258 Kč náhrada za ztrátu času advokáta cestou z místa sídla advokáta k jednání [datum] a zpět v rozsahu 20 započatých půlhodin, v sazbě 100 Kč bez DPH/půlhod, podíl vz. žal. 6,44% 129 Kč odměna advokáta za 2 úkony právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 25, 255 Kč = 1 EUR částku 1 452 046,30 Kč celková tarifní hodnota 1 552 476,30 Kč, odměna advokáta 14 540 Kč bez DPH/úkon podíl vzájemné žaloby na celkovém předmětu řízení 6,47%, za 1 úkon 941 Kč 1 882 Kč 2 režijní paušály 300 Kč, celkem 600 Kč, podíl vzájemné žaloby 6,47% 39 Kč jízdné k jednání soudu [datum] a zpět, [obec] - [obec], 622 km, základní náhrada 4,40 Kč/km, cena nafty 27,20 Kč, spotřeba dle normy EU 7,5 l /100 km, podíl vzájemné žaloby 6,47% 258 Kč náhrada za ztrátu času advokáta cestou z místa sídla advokáta k jednání [datum] a zpět v rozsahu 20 započatých půlhodin, v sazbě 100 Kč bez DPH/půlhod, podíl vz. žal. 6,47% 129 Kč Celkem právní zastoupení bez DPH 19 105 Kč DPH 21% 4 012 Kč Celkem právní zastoupení vč. DPH 23 117 Kč.

36. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesní úspěch žalobkyně či žalované v řízení o žalobě či vzájemné žalobě zcela kopíruje procesní úspěch těchto účastníků v řízení.

37. Náklady žalobkyně v řízení o vzájemné žalobě před odvolacím soudem činí částku 7 835 Kč a tyto tvoří: odměna advokáta za 1 úkon právní služby - sepis odvolání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 24, 300 Kč = 1 EUR částku 1 397 138,20 Kč celková tarifní hodnota 1 497 568,20 Kč, odměna advokáta 14 300 Kč bez DPH/úkon podíl vzájemné žaloby na celkovém předmětu řízení 6,7% 958 Kč 1 režijní paušál 300 Kč, podíl vzájemné žaloby 6,7% 20 Kč odměna advokáta za 1 úkon právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 24, 650 Kč = 1 EUR částku 1 417 261,60 Kč celková tarifní hodnota 1 517 691,60 Kč, odměna advokáta 14 380 Kč bez DPH/úkon podíl vzájemné žaloby na celkovém předmětu řízení 6,62% 892 Kč 1 režijní paušál 300 Kč, podíl vzájemné žaloby 6,62% 19 Kč jízdné k jednání soudu [datum] a zpět, [obec] - [obec], 622 km, základní náhrada 4,70 Kč/km, cena nafty 47,10 Kč, spotřeba dle normy EU 7,5 l /100 km, podíl vzájemné žaloby 6,62% 317 Kč náhrada za ztrátu času advokáta cestou z místa sídla advokáta k jednání [datum] a zpět v rozsahu 20 započatých půlhodin, v sazbě 100 Kč bez DPH/půlhod, podíl vz. žal. 6,62% 124 Kč Celkem právní zastoupení v odvolacím řízení bez DPH 2 330 Kč DPH 21% 489 Kč Celkem právní zastoupení v odvolacím řízení vč. DPH 2 819 Kč Soudní poplatek z odvolání 74 980 Kč dne [datum] společný náklad v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 24, 365 Kč = 1 EUR částku 1 400 875,40 Kč celková hodnota sporu 1 501 305,40 Kč podíl vzájemné žaloby na celkovém předmětu řízení 6,69% 5 016 Kč Celkem 7 835 Kč.

38. Náklady žalované v řízení o žalobě žalobkyně před odvolacím soudem činí částku 41 607 Kč a tuto tvoří: odměna advokáta za 1 úkon právní služby - vyjádření k odvolání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 24, 710 Kč = 1 EUR částku 1 397 138,20 Kč celková tarifní hodnota 1 497 568,20 Kč, odměna advokáta 14 300 Kč bez DPH/úkon; podíl žaloby žalobkyně na celkovém předmětu řízení 93,30% 13 342 Kč 1 režijní paušál 300 Kč, podíl žaloby žalobkyně 93,30% 280 Kč odměna advokáta za 1 úkon právní služby - jednání [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 24, 650 Kč = 1 EUR částku 1 417 261,60 Kč celková tarifní hodnota 1 517 691,60 Kč, odměna advokáta 14 380 Kč bez DPH/úkon; podíl žaloby žalobkyně na celkovém předmětu řízení 93,38% 13 488 Kč 1 režijní paušál 300 Kč, podíl žaloby žalobkyně 93,38% 281 Kč odměna advokáta za 1 půlúkon právní služby - vyhlášení rozsudku [datum] společný úkon v řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě předmět řízení o žalobě žalobkyně o 57 495,40 EUR představuje podle kurzu ČNB k danému dni 24, 710 Kč = 1 EUR částku 1 420 711,30 Kč celková tarifní hodnota 1 521 141,30 Kč, odměna advokáta 7 190 Kč bez DPH/úkon podíl žaloby žalobkyně na celkovém předmětu řízení 93,40% 6 715 Kč 1 režijní paušál 300 Kč, podíl žaloby žalobkyně 93,40% 280 Kč Celkem bez DPH 34 386 Kč DPH 21% 7 221 Kč Celkem včetně DPH 41 607 Kč.

39. Jakékoliv další úkony, které účastníci účtovali, neshledal odvolací soud účelnými, případně se ani o úkony právní služby nejednalo, v tomto směru odkazuje na odůvodnění okresního soudu v bodě 58. Odvolací soud má za to, že nahlížení do spisu nelze za dané situace považovat za honorovatelný úkon právní služby, rovněž není důvodu účtovat a přiznávat odměnu za úkon sepisu závěrečného návrhu, který mohl účastník přednést u jednání soudu, ale rozhodl se tak po jednání či před jednáním učinit písemně. Rovněž nelze za honorovatelný úkon považovat návrhy na doplnění dokazování, či doplnění žaloby či vzájemné žaloby o skutečnosti, které měly být obsaženy již v těchto žalobách, za které odměna byla přiznána.

40. Odvolací soud neshledal žádného důvodu, pro který by bylo namístě aplikovat § 150 o. s. ř., ostatně aplikaci tohoto ustanovení nenavrhovali ani účastníci řízení.

41. Lhůta k plnění stanovená ve výrocích tohoto rozhodnutí v délce tří dnů je plně v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší neshledal odvolací soud žádného podkladu ve spisovém materiálu, nadto jinou lhůtu nenavrhovali ani účastníci řízení.