15 CO 99/2022 - 364

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Vašíčka a soudců Mgr. Martiny Polákové a Mgr. Pavla Mádra ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 178 023 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 3. 2022, č. j. 10 C 364/2018-232, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. a ve výroku III. o nákladech státu mění tak, že: -) žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 178 023 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá, -) žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou částku 350 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 141 502,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 3. 2022, č. j. 10 C 364/2018-232, bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 178 023 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I.), nahradit mu náklady řízení ve výši 141 112,50 Kč (výrok II.) a zaplatit náklady státu ve výši 350 Kč (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítá, že soud I. stupně nepřihlédl ke všem skutečnostem, které v řízení vyšly najevo, z provedených důkazů učinil nesprávná skutková zjištění a věc posoudil nesprávně po právní stránce. Žalobce je bývalým zaměstnancem žalované, jeho pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnance ke dni [datum], podobně dali výpověď také další zaměstnanci pan [příjmení], paní [příjmení] a pan [příjmení]. V době jejich odchodu od žalované se ve společnosti náhle objevilo pět konkurenčních doložek těchto zaměstnanců a zaměstnance [příjmení], který u žalované dále působil. Konkurenční doložky měly různá data vyhotovení a nebyly v zaměstnaneckých spisech. Konkurenční doložky byly za zaměstnavatele podepsány personální manažerkou [jméno] [příjmení], konkurenční doložka [jméno] [příjmení] byla za zaměstnavatele podepsána [jméno] [příjmení] jako ředitelem společnosti. Viceprezident skupiny pro lidské zdroje, který měl podle vnitřních předpisů žalované jako jediný oprávněný schválit podpis konkurenčních doložek, o jejich sjednání nevěděl. Na základě těchto konkurenčních doložek měla žalovaná zaměstnancům vyplácet po dobu jednoho roku po jejich odchodu protiplnění ve výši 1,5násobku jejich průměrného měsíčního výdělku. Soud I. stupně nesprávně uzavřel, že konkurenční doložky byly u žalované obvyklé. Výše protiplnění byla neobvyklá, na což upozornil i konzultující advokát Mgr. [příjmení]. Při hodnocení důkazů mělo být vzato v úvahu, že někteří slyšení svědkové mají na věci právní zájem, neboť se jich dotýká (paní [příjmení] rovněž žaluje plnění z konkurenční doložky, se zaměstnancem [příjmení] byl ukončen pracovní poměr okamžitým zrušením). Navíc v řízení vyšlo najevo, že předložená konkurenční doložka je antedatována, což prokazuje znalecký posudek. Soud I. stupně zcela pominul, kdy a jakým způsobem začal žalobce tvrdit, že v roce 2015 došlo k revizi původní konkurenční doložky z roku 2012. Až v souvislosti s procesní obranou žalované přichází žalobce s tvrzením, že konkurenční doložka datovaná [datum] je novou dohodou z roku 2015, kde byl vyměněn pouze údaj o peněžitém vyrovnání a výši smluvní pokuty, ale všechny ostatní údaje byly zachovány. Soud pominul, že změny jiných pracovněprávních dokumentů probíhaly formou dohody o změně, což bylo u žalované zavedenou praxí, kdy i pracovní smlouva žalobce byla v průběhu času měněna prostřednictvím celkem šesti dohod o změně. Navzdory této praxi došlo k tomu, že při změně výše protiplnění měl být údajně původní text konkurenční doložky zanechán, včetně data podpisu, a takto měly být konkurenční doložky znovu vytištěny se změněným údajem. Tímto způsobem mělo dojít k úpravě všech uzavřených konkurenčních doložek. Navíc žádná z původních konkurenčních doložek nebyla dohledána ani u zaměstnavatele, ani u zaměstnanců, s nimiž byla uzavřena. Svědkyně [příjmení] uvedla, že konkurenční doložky byly skartovány, přičemž žádné jiné pracovněprávní dokumenty běžně skartovány nebyly. Žalobce uvedl, že původní doložku vyhodil. E-mailovou korespondenci z roku 2017 mezi svědkyní [příjmení] a advokátem [příjmení] ohledně textu konkurenční doložky s údaji žalobce vysvětloval tak, že konzultoval obsah doložky se svědkyní [příjmení] v souvislosti s aktualizací zápisu v živnostenském rejstříku, přičemž v období, kdy měla být doložka měněna dle tvrzení žalobce (rok 2015) žádná změna zápisu neproběhla, navíc žádný e-mail žalobce v tomto směru není dohledatelný v interních systémech žalované. Dohledatelný je pouze e-mail svědkyně [příjmení] přeposlaný žalobci od Mgr. [příjmení] s textem„ [jméno] mrkni“, jehož přílohou je konkurenční doložka s datem z roku 2012, s připomínkami advokáta v režimu změn. Advokát upozorňuje i na výši plnění, které v této výši dle zákona není nutné. Konkurenční doložky byly u žalované neobvyklé, byly v rozporu se zavedenou praxí. Všechny konkurenční doložky takto uzavřené byly znaleckým posudkem shledány jako antedatované. Neobvyklost uzavírání konkurenčních doložek potvrdil ve své výpovědi i viceprezident skupiny pro lidské zdroje. Konkurenční doložky vznikly za velmi podezřelých okolností, byly uzavřeny u pěti navzájem propojených bývalých zaměstnanců. O existenci neměl tušení nikdo, vyjma osob, s nimiž byly uzavřeny. Co se týče překročení zástupčího oprávnění, paní [příjmení] byla povinna žádat své nadřízené v rámci [příjmení] [jméno] o schválení k některým úkonům, včetně podpisu konkurenčních doložek. Toto vyplývalo ze Zásad rozdělení pravomocí. O takové schválení v jiných případech při výkonu své práce skutečně žádala. V tomto případě nikoliv. Protistrana nemohla její jednání posoudit jako standardní, neboť [obec] znala rovněž. Vykonávání určité činnosti není to samé jako pozice či funkce. Svědkyně [příjmení] sice pracovala jako personální manažerka, avšak rozhodování o výši odměn zaměstnanců, benefitech, bonusech a zvláštních motivačních nabídkách spadalo do pověření viceprezidenta skupiny pro lidské zdroje. Svědkyně nebyla pověřena činností týkající se konkurenčních doložek. Při právním posouzení by měla být vzata v úvahu jednak obvyklost jednání zástupce, ale také možnost protistrany obvyklost jednání posoudit. Zákonná ochrana třetí osoby, při jednání se zástupcem, který k zastoupení není oprávněn, z hlediska svého účelu směřuje k ochraně dobré víry třetích osob. Nikdo nesmí mít prospěch z vlastního nepoctivého jednání. Závěr soudu I. stupně, že paní [příjmení] byla oprávněna podepsat konkurenční doložky z titulu pozice personální manažerky, je formalistický. Tato osoba byla ve svých pravomocech omezena interním dokumentem s názvem [obec] rozdělení pravomocí (dále též jen„ [obec]“). Zákonné pravidlo, že zaměstnanci jsou oprávněni činit právní jednání obvyklé pro činnost, kterou byli pověřeni, má chránit třetí osoby, které nemohou znát žádné interní směrnice. Žalobce jako vedoucí zaměstnanec měl [obec] rozdělení pravomocí znát. I žalobce jako vedoucí zaměstnanec měl povinnost zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů ostatními zaměstnanci. Žalobce nebyl v dobré víře, spolu se svědkyní [příjmení] se pokusil o podvod, a učinil útok na majetek zaměstnavatele s cílem obohatit se, aniž by o tom zaměstnavatel věděl.

3. Žalobce navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. V řízení bylo spolehlivě prokázáno, že v roce 2015 došlo k modifikaci konkurenční doložky uzavřené v roce 2012, přičemž na konkurenční doložce zůstalo původní datum. Toto je vcelku běžný jev, kdy sepisující osoba použije původní smlouvu jako vzor, mění požadované číselné údaje a zapomene změnit datum. Stejně tak je běžné, že se v čase mohou konkurenční doložky modifikovat, důvodem je například snaha udržení kvalifikovaného zaměstnance. Otázka datace není zásadní. Irelevantní jsou námitky žalované ke korespondenci mezi Mgr. [příjmení] a svědkyní [příjmení], stejně tak k obvyklosti či neobvyklosti jednání. Svědkyně [příjmení] byla oprávněna konkurenční doložku podepsat. Konkurenční doložka obsahovala všechny podstatné náležitosti, obsahovala i fakultativní ujednání o smluvní pokutě. Platnost předmětné konkurenční doložky je nutné posuzovat jako každé právní jednání v oblasti pracovního práva podle § 19 odst. 3 a § 18 zákoníku práce.

4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas (ust. § 204 o.s.ř.), osobou oprávněnou (ust. § 201 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Předmětem žaloby podané dne [datum] je zaplacení částky 178 023 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, představující nesplněný peněžitý závazek zaměstnavatele z konkurenční doložky za červenec 2018. Žalobce tvrdí, že byl u žalované zaměstnán jako [příjmení] [příjmení] – II., pracovní poměr byl ukončen výpovědí ke dni [datum]. Dne [datum] byla mezi žalovanou a žalobcem uzavřena konkurenční doložka, v níž byl sjednán závazek žalobce zdržet se po dobu 12 měsíců výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, ať už na vlastní účet či pro třetí osobu a zdržet se činnosti, která by měla vůči činnosti zaměstnavatele soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zavázal uhradit žalobci vyrovnání ve výši 1,5násobku průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc účinnosti konkurenční doložky. Splatnost těchto plnění byla dohodnuta k 15. dni každého následujícího kalendářního měsíce po měsíci, v němž byl závazek splněn. Zaměstnavatel závazek z konkurenční doložky nesplnil ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum], na kterou reagoval sdělením ze dne [datum] o tom, že konkurenční doložka nebyla platně uzavřena, že osoby, které konkurenční doložku uzavřely, nejednaly poctivě a v dobré víře. Žalobce až v návaznosti na procesní obranu žalované uvedl, že konkurenční doložka, kterou předložil, byla podepsána v roce 2015, jednalo se o změnu původní konkurenční doložky z roku 2012, na které bylo omylem ponecháno původní datum. Původní konkurenční doložku již nemá k dispozici.

6. Žalovaná namítá, že konkurenční doložka byla podepsána osobou k tomu neoprávněnou, byla antedatována a záměrně uchovávána mimo zaměstnanecké spisy, stejně jako ostatní čtyři konkurenční doložky. Bylo zjištěno, že někteří vedoucí zaměstnanci zneužívají majetek a finanční prostředky společnosti k soukromým účelům nebo se jinak obohacují. Takovým pokusem o zneužití majetku je i vyhotovení celkem pěti konkurenčních doložek, které měly být uzavřeny za nápadně nevýhodných podmínek pro žalovanou v letech 2011 až 2017 s osobami [příjmení], Barák, [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Všechny sporné konkurenční doložky byly vytvořeny podle stejné předlohy a obsahují tytéž tiskové chyby. Tyto doložky byly předány [jméno] [příjmení] mzdové účetní s pokynem nezakládat je do zaměstnaneckých spisů. S žalobcem podepsala konkurenční doložku [jméno] [příjmení], ačkoliv tak podle vnitřního předpisu učinit nemohla. Tato dohoda představující další bonus či jinou motivační složku odměny podléhala schválení viceprezidenta skupiny pro lidské zdroje. Uzavírání konkurenčních doložek bylo nestandardní, u žalované jiné konkurenční doložky nebyly uzavírány. Znalecký posudek stanovil dobu vzniku vyhotovení konkurenční doložky žalobce mezi lety 2016 až 2018. Zaměstnavateli je rovněž známo, že až [datum] byl paní [příjmení] zaslán advokátu Mgr. [příjmení] ke kontrole návrh konkurenční doložky týkající se žalobce.

7. Soud I. stupně provedl důkaz výslechem svědků [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], jakož i listinami předloženými účastníky řízení, tak jak vyplývá z protokolů o jednání, znaleckým posudkem z oboru kriminalistiky – technické zkoumání cenných papírů, cenin, dokumentů a dokladů, ověřování jejich pravosti, obsahem protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci žalobce [jméno] [příjmení] proti téže žalované vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 51/2019, kde byl žalobce vyslýchán v pozici svědka. Dále vyšel z toho, že je mu z úřední činnosti známo, že i [jméno] [příjmení] se v řízení vedeném u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 265/2021 domáhá plnění z titulu uzavřené konkurenční doložky. Na základě provedeného dokazování žalobě vyhověl, neboť dospěl k závěru, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil dne [datum]. Naposledy u žalované působil ve funkci [příjmení] [příjmení] – II. s účinností od [datum]. Od [datum] činila mzda žalobce 118 682 Kč měsíčně, konkurenční doložka datovaná [datum] byla za žalovanou podepsána [jméno] [příjmení], personální manažerkou, a žalobce se v ní zavázal zdržet se po dobu 12 měsíců po skončení pracovního poměru u žalované výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti žalované nebo která by vůči ní měla soutěžní povahu. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci peněžité vyrovnání ve výši 1,5násobku průměrného měsíčního výdělku žalobce zjištěného ke dni skončení jeho pracovního poměru. Zaměstnanec se pro případ porušení povinnosti zavázal zaplatit žalované smluvní pokutu ve výši 80 000 Kč. Žalobce splnil svůj závazek z konkurenční doložky v červenci 2018, respektive žalovaná toto nesporovala ani nevyvrátila, vyzval žalovanou k úhradě částky, tato částku neuhradila. Žaloba je důvodná. Námitky žalované neshledal soud I. stupně důvodné. Uvedl, že byla-li předložená konkurenční doložka fakticky vyhotovena v roce 2015, je vysvětlení žalobce k antedataci uvěřitelné a neshledává na něm nic přespříliš podezřelého. Důvěryhodnost svědeckých výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení] nesnižuje to, že tito vedou s žalovanou spor týkající se konkurenčních doložek. K tomu, že z rozhodnutí [jméno] [příjmení] byly konkurenční doložky uzavřeny v trezoru a nebyly uloženy v osobních spisech, přičemž svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení] se o existenci konkurenčních doložek dozvěděli až v souvislosti s ukončením pracovního poměru paní [příjmení], soud I. stupně uvedl, že respektuje její rozhodnutí uchovávat konkurenční doložky mimo pracovněprávní dokumenty. Soud I. stupně zdůraznil, že svědkyně [příjmení] byla pověřena určitou činností při provozu podniku žalované, neboť v rámci obchodního závodu žalované ve [obec] byla pověřena funkcí personální manažerky, její jednatelské oprávnění pověřené osoby je založeno na obvyklosti právních úkonů, k nimž při činnosti, kterou byla pověřena, dochází, přičemž obvyklost je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na vymezení ve vnitropodnikových normách. Sjednání konkurenční doložky patří mezi činnosti, které jsou obvyklé pro funkci personální manažerky, která uzavírala i pracovní smlouvu. Žalobce byl ředitelem jedné z divizí žalované, byl osobou, se kterou bylo možno platně uzavřít konkurenční doložku s ohledem na povahu informací, poznatků či postupů, jejichž využití při konkurenční činnosti by mohlo žalované ztížit její činnost. Ani dohodnuté plnění není neadekvátní. Doložka nebyla sjednána za nápadně nevýhodných podmínek, byť 1,5násobek průměrného měsíčního výdělku trojnásobně převyšuje minimální zákonný požadavek. Ustanovení je relativně kogentní, strany si mohou dohodnout vyšší plnění. [ulice] konkurenční doložka byla jednou z pěti konkurenčních doložek sjednaných u žalované v průběhu několika let, tudíž se nejedná o jednání neobvyklé.

8. Podle § 430 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

9. Podle § 440 odst. 1 o. z. překročí-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, že za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

10. Podle § 166 odst. 1, 2 o.z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

11. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

12. Podle § 310 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“), byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí konkurenční doložky závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti.

13. Podle § 310 odst. 2 zákoníku práce konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

14. Podle § 310 odst. 3 zákoníku práce byla-li v konkurenční doložce sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek poruší, zanikne závazek zaměstnance z konkurenční doložky zaplacením smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 1.

15. Podle § 310 odst. 6 zákoníku práce musí být konkurenční doložka uzavřena písemně; to platí obdobně pro odstoupení od konkurenční doložky a pro její výpověď.

16. Podle § 19 odst. 3 zákoníku práce neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám.

17. Odvolací soud doplnil dokazování e-mailovou komunikací a návrhem vzoru konkurenční doložky z [datum], dohodou o prohloubení kvalifikace, Zásadami rozdělení pravomocí účinnými v roce 2017, verze B, opatřenými tlumočnickou doložkou, vizuálním porovnáním jejich originálního znění s originální verzí C a D, úplným výpisem z živnostenského rejstříku žalované, organizační strukturou žalované zachycující i její organizační začlenění v rámci nadnárodního uspořádání skupiny [příjmení] [jméno], zopakoval dokazování výslechem svědkyně [příjmení], vyšel ze shodných tvrzení účastníků ohledně pracovní náplně žalobce, zopakoval dokazování e-mailovou korespondencí z 20. 8. až [datum], včetně přílohy (konkurenční doložka bez konkrétních údajů týkajících se zaměstnance).

18. Z dohody o prohloubení kvalifikace, podepsané za žalovanou [příjmení] [jméno] [příjmení], ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena se zaměstnancem pracujícím na pozici [příjmení] [příjmení] za účelem absolvování konkrétních školení, přičemž tento se zavázal setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru nejméně po dobu dvou let po úspěšném ukončení školení.

19. Z předložené organizační struktury vyplývá, že žalovaná je začleněna do nadnárodního uspořádání skupiny [příjmení] [jméno]. Řízení na evropské úrovni zahrnovalo celkem tři stupně, stupeň nadnárodní, ve které byly zahrnuty osoby působící buď v Mannheimu nebo ve Vitre (účastníky označováno jako evropské či německé vedení), ve druhém stupni řízení byly konkrétní osoby vrcholového managementu u žalované (konkrétně pánové [příjmení], Barák a [příjmení]), třetí stupeň zahrnoval střední management, ve kterém byl zařazen žalobce jako [příjmení] [příjmení] – II a svědkyně [příjmení], jako Manager, HR – II. Žalobce podléhal řízení osoby označené jako Manager Plant- II., kterou zastával [jméno] [příjmení]. Účastníci k tomuto uvedli, že žalobce podléhal i finančnímu řediteli divize (označeno ve struktuře jako Controller, Business Unit, kterým byl [jméno] [příjmení]). Svědkyně [příjmení] dle této struktury podléhala rovněž řízení osobě v pozici Manager, [příjmení] – II., přímo podléhala i osobě ve vrcholovém managementu na nadnárodní úrovni označené jako [příjmení] [příjmení] [jméno], kterou byl Klaas Uphoff.

20. Z e-mailové korespondence z [datum] mezi svědkyní [příjmení] a advokátem Mgr. [příjmení] vyplývá, že byl svědkyni posílán šablonový text konkurenční doložky bez uvedení jména zaměstnance, jeho pracovní pozice, data sepsání a bankovního účtu zaměstnance. V této šabloně byla předepsána doba 12 měsíců ke zdržení se výkonu činnosti, peněžité vyrovnání ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku a smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč. Tento e-mail přeposlala svědkyně, a to včetně přílohy obsahující šablonu pro konkurenční doložku, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se zprávou„ Ahoj, mrknete. P.“ Následoval dotaz [jméno] [příjmení], zda je polovina obvyklá, že mu to připadá málo. Načež mu svědkyně v odpovědi vysvětluje, že přiměřené vyrovnání má být nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku a přidala komentář„ takže je to málo“. [jméno] [příjmení] se obratem ujišťuje, zda tam může být i 75 % nebo 100 %, svědkyně potvrzuje, že i 100 %. Dotaz, jestli může být vyrovnání i 100 %, vznáší na svědkyni i [jméno] [příjmení].

21. Z e-mailové korespondence mezi svědkyní [příjmení] a advokátem Mgr. [příjmení] z 8. až [datum] vyplývá, že konkurenční doložku s vyplněnými údaji žalobce zaslala svědkyně advokátu ke kontrole. Text konkurenční doložky obsahově odpovídá šablonovému textu z roku 2015, je změněn údaj o výši přiměřeného peněžitého vyrovnání na 1,5násobek průměrného měsíčního výdělku a o výši smluvní pokuty na 80 000 Kč. Advokát zaslal zpět text dohody s navrhovanými úpravami v režimu změn týkajících se zpřesnění druhu činností zaměstnavatele a s poznámkou k výši přiměřeného vyrovnání o tom, že podle zákona nemusí být tak vysoké. Svědkyně odpovídá, že takto je to stanoveno záměrně, přičemž e-mail, včetně okomentované přílohy, obratem přeposílá žalobci s tím, že se má mrknout, a že se staví.

22. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že změna zápisu živnostenského oprávnění [číslo] se váže k datu [datum] (zahájení činnosti výroba motorových a přípojných vozidel a karoserií a velkoobchod a maloobchod), přičemž k datu [datum] byla ukončena živnost velkoobchod a výroba motorových vozidel. Dne [datum] vzniklo žalované živnostenské oprávnění pro obor galvanizérství a smaltérství. K datu [datum] byla zapsána provozovna pro výkon živnosti zámečnictví a nástrojařství. K datu [datum] byla zapsána provozovna pro výrobu motorových a přípojných vozidel a karoserií a velkoobchod a maloobchod, k tomuto datu bylo zapsáno ukončení provozování živností výroba motorových vozidel a velkoobchod. K datu [datum] byla zapsána provozovna pro živnost galvanizérství a smaltérství. Jiné změny týkající se druhu živnostenského oprávnění a provozoven v období od roku 2015 (včetně období, kdy probíhala tvrzená kontrola konkurenční doložky v návaznosti na změnu předmětu podnikání) nejsou z živnostenského rejstříku patrné.

23. Ze Zásad rozdělení pravomocí FIWI [číslo], verze B, platných od [datum], nahrazujících verzi A, platnou od [datum], vyplývá, že jejich účelem je v rámci [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovit pravomoci schvalovat významné transakce. Úrovně schvalování jsou založeny na odhadované hodnotě transakce v místní měně přepočítané na americké dolary, přičemž úrovně schvalování lze i dále omezit. Je stanoveno, že skupiny úzce souvisejících transakcí jsou spojeny a považují se za jednu transakci. Co se týče řízení lidských zdrojů a agendy benefitů (oddíl 7. Zásad), schvalovací proces je nastaven tak, že výše odměny zaměstnanců se stanoví postupem stanoveným viceprezidentem skupiny pro lidské zdroje, nejedná-li se o generálního ředitele skupiny [příjmení] [jméno]. Stejně tak benefity nad rámec zaměstnaneckých benefitů ze zákona, programy udělování bonusů, zvláštní motivační pobídky a další motivační pobídky a změny v těchto programech vyžadují schválení viceprezidenta skupiny pro lidské zdroje s tím, že pokud je vyžadováno další schválení, toto zajišťuje viceprezident skupiny pro lidské zdroje. Nejvýše postavený pracovník v oblasti lidských zdrojů v každé dceřiné společnosti nese odpovědnost za zajištění dodržování předpisů týkajících se plánu benefitů, pod které jsou zahrnována zákonná plnění jako regulované penzijní a zdravotní pojištění, počet dnů dovolené, odstupné apod. Upravuje-li smlouva vypořádání jakéhokoliv právního nároku ohledně platby v hodnotě nad 50 000 USD, nebo zahrnuje-li výklad podstatného ustanovení ohledně odměňování či plánu benefitů, vyžaduje schválení viceprezidenta skupiny pro lidské zdroje. [obec] rozdělení pravomocí byly předloženy i ve verzi C, účinné od 4/ 2015, a verzi D, účinné od 5/ 2015, a to v anglickém jazyce. Při vizuálním porovnání textu zásad ve verzi B v anglickém jazyce, z něhož byl proveden překlad do českého jazyka, opatřený tlumočnickou doložkou, s textem zásad v následných verzích, bylo zjištěno, že je totožný, co se týče oddílu 7. a úvodních ustanovení.

24. Ze shodných skutkových tvrzení ohledně pracovního zařazení žalobce má odvolací soud za prokázané, že u žalované působil na pozici [příjmení] [příjmení] – II., což odpovídá pozici obvykle pojmenované finanční ředitel či hlavní účetní. Žalobce nebyl ředitelem žádné divize. Pokud žalobce dříve pracoval na pozici označené jako Finance Controller, vykonával tentýž druh práce. Jednalo se jen o změnu názvu pozice. Jeho náplní práce bylo sestavování ročních rozpočtů, sestavování a schvalování kalkulací výrobků, které byly dodávány buď v rámci koncernu, nebo externím odběratelům, odsouhlasení cen, které byly fakturovány. Protože zodpovídal za účetní oddělení, spolupracoval i s účetními auditory. Komunikoval s bankami, kdy vyhotovoval a schvaloval bankovní příkazy, komunikoval i s dalšími úřady, včetně finančního a živnostenského. Porovnával a vyhodnocoval, zda byl naplněn předpokládaný roční rozpočet dle stanovených a kalkulovaných cen. Tyto ukazatele a výsledky musel zdůvodňovat vedení v Německu, kde komunikoval s finančním a controllingovým oddělením. Jím navrhovaný rozpočet (plán) si musel v Německu obhájit, pokud evropské vedení s něčím nesouhlasilo, musel být plán přepracován. Na nadnárodní úrovni řešil finanční otázky, tj. porovnání rozpočtu a stanovených plánů s měsíčními výsledky, německému vedení musel vysvětlovat odchylky. Zaměstnanci z dceřiných společností v rámci Evropy jezdily schvalovat komplexní finanční plány do Německa, za žalovanou to byl žalobce. Finanční plány se týkaly výroby, předpokládaného zisku i zaměstnanců. Žalobce uvedl, že jeho nadřízeným byl ředitel závodu a měl svého odborného nadřízeného v Německu.

25. Z výslechu svědkyně [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované pracovala na pracovní pozici Manager HR – II, tj. jako personální manažer. Pracovní poměr skončil na základě její výpovědi dnem [datum]. Označení„ II.“ v pracovní pozici znamenalo, že osoba řídí další zaměstnance. Svědkyně odpovídala za personální oblast, nábor lidí, školení, mzdovou agendu, vyhotovovala pracovněprávní dokumenty. Řídila 4 zaměstnance, dvě mzdové účetní a dvě personalistky. Každý zaměstnanec měl písemný popis práce. Co se týče výše platu, německým vedením bylo dáno určité rozpětí, ve kterém mohl být plat určen, stejně tak bylo určeno rozpětí pro osobní ohodnocení. [příjmení] vedením byl schvalován a určován počet zaměstnanců. V koncernu fungoval intranet, na kterém visely různé směrnice, včetně veškerých příloh, a jiné dokumenty týkající se jakéhokoliv oddělení. K intranetu měli přístup všichni zaměstnanci, kteří měli účet, měli přístup ke všem směrnicím. Do jakékoliv směrnice mohla nahlédnout, ale nepoužívala je. Uvedla, že jejím nadřízeným byl pan [příjmení] a po té pan [příjmení]. K jednateli uvedla, že„ Španěl se nezapojoval“. Metodicky ji řídil personální manažer v Německu, kterého označila jako [jméno], s tím, že si vybavuje ještě pana [příjmení], který byl viceprezidentem skupiny pro lidské zdroje, který ji rovněž řídil, avšak jen metodicky. Nepamatuje se, že by s ním písemně něco řešila, ale psal na všechny manažery všech závodů. Svědkyně uvedla, že sama s ním nic neřešila, setkala se s ním v rámci evropského meetingu, na kterém si jednotliví personální manažeři navzájem představovali prezentace o závodech, v nichž pracují. Popírala, že by byla dána nějaké pravidla komunikace s evropským vedením. Metodické vedení probíhalo v případě, že bylo třeba určité věci nastavit globálně, např. hodnocení zaměstnanců. Potřebné informace byly zasílány e-mailem s konkrétními pokyny, jak postupovat. Svědkyně dále uvedla, že každé oddělení mělo svůj rozpočet, který se schvaloval na jednotlivých úrovních, přes Německo až do USA, byly dány kalkulace. Po předestření korespondence s německým vedením, svědkyně nedokázala vysvětlit, proč v tomto případě vyžadovala souhlas, uvedla, že potřebovala navýšit pracovní pozici o jednoho zaměstnance, o čemž rozhodovalo německé vedení. Ke konkurenční doložce uvedla, že přesně neví, kdy byla sepsána, ale stalo se tak na pokyn nadřízeného Baráka. S tím, že byla u jednání, které nedokázala blíže časově zařadit, s viceprezidentem [jméno] [příjmení], kde se řešila tíživá situace spočívající v odchodu zaměstnanců ke konkurenci a nutnost stabilizovat tým. Po tomto setkání byly sepsány konkurenční doložky, která měla za úkol vypracovat. Připravila je ve spolupráci s právníkem, který vytvořil v roce 2011 šablonu. O tom, jaké údaje budou v konkurenčních doložkách, rozhodoval pan [příjmení] ve spolupráci s panem [příjmení]. Svědkyně uvedla, že si nevzpomíná, kdo byl u podpisu konkurenční doložky s žalobcem, ale byla tam určitě ona. Doložka uzavřená s žalobcem v roce 2012 byla měněna v roce 2015 na pokyn pana [příjmení] nebo Baráka, svědkyně si tuto událost blíže nevybavila. Původní doložky měla u sebe, zaktualizovala je v počítači, kde je měla uloženy ve svých dokumentech, a následně je vytiskla. Pak komunikovala s právníkem, jestli je to všechno v pořádku. Na otázku, proč nebyl vyhotoven dodatek k původní konkurenční doložce, uvedla, že jí právník řekl, že takto je to v pořádku. Doložka byla s žalobcem uzavřena vzhledem k jeho pozici, kdy kalkuloval ceny výrobků, byl u všech jednání probíhajících na úrovni korporace, na úrovni všech závodů. Doložky byly uzavřeny s osobami, které tvořily tzv.„ core team“ závodu, u nichž by byla velká ztráta, aby odešly ke konkurenci. S ostatními manažery na úrovni středního managementu nebyly doložky uzavírány, neboť se nezúčastňovali meetingů na evropské úrovni, nebyli tak důležití. Svědkyně nedokázala vysvětlit, co se v roce 2015 změnilo, že bylo potřeba upravit výši plnění v konkurenčních doložkách. Uvedla, že ohledně konkurenčních doložek nebylo komunikováno s evropským vedením, neboť to nebylo potřeba, protože konkurenční doložky jsou podle českého práva. Výše plnění nebyla ničím omezena, jen rozpočtem, v němž byly na plnění z konkurenčních doložek stanoveny rezervy, přičemž si nedokázala vzpomenout pod jakou položkou byly v rozpočtu na jednotlivé roky uvedeny, a současně vyloučila, že by některá položka rozpočtu byla přímo pojmenována jako plnění na konkurenční doložky či rezerva na konkurenční doložky. Poukázala na to, že rozpočet byl schvalován německým vedením, přičemž na všechny položky rozpočtu se dělaly rezervy. [jméno] se schvalování personálního rozpočtu na evropské úrovni neúčastnila, tam odjížděl ředitel závodu s controllerem. Doložky uchovávala v trezoru společně s jinými dokumenty, u nichž to uznala za vhodné. Pokud by byly doložky uchovávány v personálních spisech společně s platovými výměry, hrozilo by, že si někdo může zjistit výši peněžitého vyrovnání. V roce 2015 poslala advokátu k revizi šablonu, která byla použita na původní konkurenční doložky. Když se měnil u žalované obor činnosti, posílala k revizi konkurenční doložku ještě jednou, a to na popud žalobce. Ke komunikaci s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uvedla, že tito byli neznalí, nevěděli, jak se má podle zákona postupovat. K důvodu uzavření konkurenčních doložek uvedla, že měly zabránit odchodu vybraných zaměstnanců, měly je motivovat zůstat. Motivace spočívala v tom, že rok nemohli pracovat v Automotive, přičemž u konkurence mohli dostat větší plat. K Zásadám rozdělení pravomocí uvedla, že neví, jestli tento dokument viděla, jestli visel na intranetu, nikdo ji na tento předpis neškolil. O školení byly záznamy, kdy jedna z podřízených personalistek měla na starosti školení a trénink, druhá personalistka měla na starosti nábor zaměstnanců. Svědkyně sama zařizovala a organizovala školení, jejich obsah nezajišťovala. Plán školení vycházel z požadavku jednotlivých vedoucích oddělení na úrovni českého závodu, sestavoval se na základě ročního hodnocení. Některá školení probíhala na nadnárodní úrovni on-line (chování na pracovišti apod.).

26. V řízení bylo třeba se zabývat tím, zda konkurenční doložka obsahuje náležitosti stanovené v § 310 zákoníku práce, zda o jejím sjednání rozhodla oprávněná osoba a zda byla za zaměstnavatele podepsána oprávněnou. Jednala-li za zaměstnavatele osoba v rámci zákonného zmocnění, bylo třeba se zabývat tím, zda omezení zástupčího oprávnění dané vnitřním předpisem zaměstnavatele bylo žalobci známo. Bylo-li překročeno zástupčí oprávnění, tj. jednání nevyjadřovalo vůli zaměstnavatele, bylo třeba hodnotit, zda žalobce o tom věděl nebo vědět měl. V případě překročení zástupčího oprávnění na základě pověření určitou činností pak platí, že jednání zavazuje zastoupeného jen tehdy, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Na základě provedeného dokazování a jeho doplnění v řízení odvolacím, má odvolací soud za to, že odvolání je důvodné. Provedeným dokazováním byly zjištěny takové skutečnosti, pro které není možné žalobě vyhovět.

27. Zaměstnavatel je právnická osoba vzniklá podle českého práva, nicméně působí v rámci nadnárodní skupiny [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nadnárodní korporace zahrnuje centrálu společnosti, jednotlivé divize a dceřinné společnosti. Na všech těchto stupních je řízena jednotně, jsou nastaveny systémy kontroly (odborný nadřízený mimo zaměstnavatele), schvalování rozpočtů, potřeba schválení pro určité úkony vyžadující finanční náklady nad určitou částku. [příjmení] zaměstnané u žalované v rámci vrcholového managementu a středního managementu podléhaly odbornému nadřízenému na úrovni německého vedení. Organizační struktura byla dále uspořádána tak, že německé (evropské) vedení podléhalo dalšímu vedení„ z Ameriky“, na čemž se účastníci shodli. Z provedených důkazů vyplývá, že korporace dbala o finanční hospodaření a rozpočtovou kázeň. Schvalovací procesy probíhaly na více úrovních. Finanční plány a rozpočty dceřinných společností (včetně žalované), počítaje v to i plány výroby, prodeje, plány počtu zaměstnanců a nákladů na tyto zaměstnance, musely být schvalovány evropským vedením. Jakékoliv změny rozpočtů a odchylky oproti plánu musely být zdůvodňovány a povolovány. Rozdělení pravomocí na jednotlivých úrovních řízení mezi evropským vedením a dceřinnými společnostmi vyplývá ze Zásad rozdělení pravomocí. Kritériem pro samostatné rozhodování dceřiné společnosti o určitých záležitostech byla zpravidla peněžitá částka 50 000 USD, měla-li být překročena, podléhalo rozhodnutí o vynaložení takové částky v rámci dceřinné společnosti předchozímu schválení konkrétní osobou určenou Zásadami. Zpravidla se jednalo o odborného nadřízeného v rámci evropského vedení. Komunikace mezi evropským vedením a příslušným zaměstnancem dceřinné společnosti odpovědným za určitou oblast probíhala buď přímo na osobních schůzkách v zahraničí či operativně e-mailem.

28. Žalobce i svědkyně [příjmení] působili u žalované v rámci středního managementu. Vzhledem k vykonávanému druhu práce komunikovali s evropským vedením, se svým odborným nadřízeným. Pro řádné plnění svých povinností v rámci pracovního poměru museli nezbytně vědět, v jakém rozsahu jsou oprávněni jednat samostatně, a kdy potřebují pro své jednotlivé faktické či právní kroky schválení. Znalost Zásad byla esenciálním předpokladem pro výkon jejich práce, byla předpokladem pro fungování dceřinné společnosti v rámci nadnárodního uspořádání [příjmení] [jméno], kdy pravomoci pro jednotlivé transakce byly stanoveny pro všechny divize a dceřinné společnosti jednotně. Odvolací soud tudíž neuvěřil tomu, že by žalobce ani svědkyně [příjmení] předmětné [obec] rozdělení pravomocí neznali. [obec] rozdělení pravomocí určují pravidla pro samostatné jednání jednotlivých divizí, dceřiných společností a jejich zaměstnanců v konkrétní pozici, vymezují, pro která jednání je třeba schválení, a pro která nikoliv. Z povahy věci se týkají jen osob ve vrcholovém či středním managementu, které přímo spolupracují a podléhají vedení na evropské úrovni. [jméno] samostatnosti jednání se odvíjela od předpokládané peněžité částky, kterou je třeba na transakci či jednání vynaložit. Pokud žalobce a svědkyně [příjmení] v rámci [příjmení] [jméno] komunikovali s „ německým vedením“ v anglickém jazyce, není důvodem pro neseznámení se se Zásadami anglický jazyk, ve kterém byly vyhotoveny, když se vztahovaly na všechny dceřiné společnosti v rámci tohoto koncernu, přičemž zaměstnanci vrcholového a středního managementu museli nutně vzhledem ke své pracovní pozici tyto znát. Jestliže slyšená svědkyně zdůrazňovala, že byla odpovědná za školení, a že směrnici ani z tohoto titulu neznala, je třeba zdůraznit, že sama uvedla, že školení jen zařizovala a organizovala, ale obsah nezajišťovala, přičemž jí zajišťovaná školení vycházela z požadavků jednotlivých vedoucích oddělení na úrovni českého závodu (tj. školení se netýkala vedoucích zaměstnanců na pozici vrcholového či středního managementu). Žalobce navíc v rámci souběžně probíhajícího řízení, v němž byl vyslechnut jako svědek, připustil, že předmětné [obec] na intranetu nadnárodní korporace visely, ale tvrdil, že se s nimi neseznámil, protože byly v angličtině. Svědkyně [příjmení] sice popírala, že by [obec] znala, nicméně uvedla, že veškeré předpisy včetně příloh visely na intranetu, k němuž měla přístup, přičemž v konkrétních případech věděla, kdy a od koho potřebuje pro jednotlivé úkony schválení.

29. Stejně tak odvolací soud neuvěřil tomu, že komunikace s evropským vedením probíhala pouze nahodile, že žádná pravidla neexistovala, že Klaas Uphoff, coby viceprezident skupiny pro lidské zdroje, svědkyni [příjmení] pouze metodicky řídil a obracel se na personální manažery jednotlivých dceřinných společností jen hromadně, že s ním nebyly konkrétní věci individuálně řešeny. Z e-mailové korespondence svědkyně s Klaas Uphoffem a [jméno] [příjmení] vyplývá, že se sama svědkyně obracela na evropské vedení v souvislosti s potřebou schválení pracovní pozice, u které vyčíslovala i finanční náklady a ujišťovala se, zda bude i pro nábor zaměstnance nutné schválení odpovědné osoby. Je zřejmé, že svědkyně věděla o tom, že pro určité činnosti potřebuje schválení, že je třeba vyčíslit náklady na tyto činnosti, věděla, na jaké osoby se má s žádostí o schválení obracet, přičemž nedokázala vysvětlit, z čeho tato její vědomost (při popírání znalosti Zásad) pramenila. Z korespondence rovněž vyplývá, že i v rámci evropského vedení mohlo dojít k situaci, kdy bylo třeba schválení více osobami. Stejně tak žalobce nedokázal vysvětlit, z čeho pramenila jeho vědomost o tom, se kterými osobami, o čem konkrétně, a jak má komunikovat ve věcech týkajících se finančních otázek (schvalování rozpočtů, obhajování rozpočtů, vysvětlování odchylek apod.).

30. Předložená konkurenční doložka byla za žalovanou podepsána [jméno] [příjmení], personální manažerkou, která za zaměstnavatele jednala v pracovněprávních vztazích, uzavírala dohody o pracovním poměru, vystavovala mzdové výměry. Žalobce působil u žalované v rámci středního managementu, měl svého přímého odborného nadřízeného v zahraničí, v rámci zaměstnavatele byl jeho nadřízeným ředitel závodu. Žalobce zastával pozici finančního ředitele, odpovídal i za účetní oddělení, byl osobou, která jezdila schvalovat a obhajovat rozpočet, kalkulaci výrobků, odpovídala za dodržování kalkulačních předpokladů, rozdíly musela zdůvodňovat. Z povahy jeho činnosti vyplývá, že byl obeznámen s tím, jaké položky rozpočet zahrnuje, případně na jaké náklady jsou rezervy tvořeny. Stejně tak musel znát pravidla pro samostatné jednání jednotlivých zaměstnanců managementu a musel vědět, ke kterým jednáním je třeba schválení, když navíc sám v oblasti kalkulace cen výrobků a naplnění plánů prodeje za určitou cenu s evropským vedením komunikoval. Svědkyně [příjmení] uvedla, že ona sama se schvalování rozpočtu na úrovni německého (evropského) vedení nezúčastňovala, zúčastňoval se Controller. Z předložených Zásad jednoznačně vyplývají pravidla pro jednání v personálních záležitostech, kdy zvláštní motivační pobídky a další motivační pobídky, jakož i změny v těchto programech vyžadují schválení viceprezidenta skupiny pro lidské zdroje. Rovněž bylo Zásadami stanoveno, že upravuje-li smlouva vypořádání právního nároku v hodnotě nad 50 000 USD vyžaduje rovněž schválení viceprezidenta skupiny pro lidské zdroje. Dle Zásad byly úrovně schvalování založeny na odhadované hodnotě transakce v místní měně, kdy skupiny úzce souvisejících transakcí jsou spojeny a považují se za jednu transakci.

31. Smyslem a účelem konkurenční doložky je preventivní ochrana zaměstnavatele před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli prostřednictvím zaměstnanců, kteří se v průběhu svého pracovního poměru u zaměstnavatele seznamují s informacemi, které mají povahu obchodního tajemství nebo které jsou takového charakteru, že jsou způsobilé zjednat konkurenčnímu podnikateli (či samotnému zaměstnanci) v hospodářské soutěži výhodu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3034/2011 a ústavní nález II. ÚS 3101/18).

32. Předpokladem pro uzavření konkurenční doložky je rozhodnutí oprávněné osoby, že případný únik informací, které mají povahu obchodního tajemství, nebo jsou takového charakteru, že jsou způsobilé zjednat konkurenci v hospodářské soutěži výhodu, bude chránit nikoliv jen prostředky ochrany obchodního tajemství, nekalé soutěže, náhrady škody, ale že s konkrétním zaměstnancem za určitých podmínek sjedná konkurenční doložku podle § 310 zákoníku práce.

33. Personální manažerka nemohla sama o sobě rozhodnout o tom, že za zaměstnavatele budou s určitým okruhem zaměstnanců uzavřeny konkurenční doložky. Rozhodnutí o tom, že dojde k uzavření konkurenčních doložek, se kterými osobami, jaké bude sjednané plnění, jaká bude sjednaná smluvní pokuta a jakou šíři bude mít závazek zaměstnance zdržet se výkonu činnosti, příslušelo statutárnímu orgánu zaměstnavatele, případně osobě, na kterou by byla taková pravomoc delegována. Jen taková osoba, nikoliv personální manažerka v rámci své obvyklé činnosti spočívající v tom, že jedná v pracovněprávních vztazích, mohla rozhodnout o tom, zda předmět obchodního tajemství, či skutečnosti, které jsou schopny zjednat konkurenci výhodu, bude chtít chránit tímto způsobem. S ohledem na koncernové uspořádání [příjmení] [jméno], nutnost vyčíslení odhadované hodnoty takové transakce (zahrnující předpokládanou výši částky, kterou bude třeba jednotlivým osobám jednotlivě a v jejich souhrnu zaplatit), nebylo možné, aby takové rozhodnutí, aniž by bylo schváleno, přijali jménem žalované její zaměstnanci či statutární orgán samostatně. Takové rozhodnutí muselo být přinejmenším projednáno s evropským vedením, podléhalo jeho schválení. Svědkyně [příjmení] sice uvedla, že konkurenční doložky byly podle českého práva, proto ohledně nich nemuselo být komunikováno s evropským vedením, nicméně zde je třeba uvést, že předpokládaly finanční náklad je ve svém souhrnu vyšší než 50 000 USD, přičemž muselo být počítáno s tím, že je to jen odhadovaný náklad, když plnění bylo vázáno na dobu po skončení pracovního poměru. V případě potřeby přijmout nové zaměstnance, s nimiž byl uzavírán pracovní poměr podle českého práva, či v případě respektování mzdového rozpětí daného evropským vedením pro jednotlivé zaměstnance, svědkyně respektuje standardizované postupy, v případě konkurenčních doložek, které jsou dohodou o peněžitém plnění, potřebu komunikace s evropským vedením popírá, aniž by pro to tvrdila jiný důvod, než že se jedná o institut českého práva. Výpověď svědkyně hodnotí odvolací soud v mnoha ohledech jako nevěrohodnou, neboť předmětem je její vlastní jednání, nikoliv jen popis toho, co svými smysly vnímala, co pozorovala jako nezávislá osoba na skutkovém ději. Navíc vede obdobný spor s žalovanou o plnění z uzavřené konkurenční doložky. Nelze rovněž přehlédnout, že před tím, než jí byl předestřen e-mail, v němž vyžaduje schválení pro nábor zaměstnanců, tvrdila, že vedení ze strany viceprezidenta skupiny pro lidské zdroje bylo pouze metodické a popírala, že by s evropským vedením cokoliv konkrétního řešila. Rozhodnutí o významné finanční transakci, kterou bylo sjednání konkurenčních doložek s pěti zaměstnanci, podléhalo schválení evropského vedení a předpokládalo kvalifikované rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že určité informace a hodnoty budou chráněny právě tímto způsobem a za jakých konkrétních podmínek.

34. Odvolací soud dospěl k závěru, že uzavřená konkurenční doložka nevyjadřuje vůli zaměstnavatele. Bylo zjištěno, že existence konkurenčních doložek byla známa jen konkrétním pěti osobám, kterých se týkala. Informace o tomto významném právním jednání vztahujícím se k ochraně majetkových zájmů zaměstnavatele v konkurenčním prostředí zůstala utajena i evropskému vedení, přestože k této transakci bylo třeba jeho předchozí schválení viceprezidentem skupiny pro lidské zdroje, které předpokládalo rozhodnutí v rámci koncernu o tom, že tímto způsobem chce předmětné hodnoty zaměstnavatel chránit. Rozhodnutí nebylo přijato způsobem předpokládaným vnitřními předpisy, o čemž zaměstnanec, jakož i osoba jednající jménem zaměstnavatele, věděli, či vědět vzhledem ke své pracovní pozici museli.

35. Uzavírání konkurenčních doložek nebylo u zaměstnavatele obvyklé, respektive konkurenčních doložek bylo uzavřeno celkem pět, za obdobných okolností. Byly uzavřeny s osobami, které spolu úzce spolupracovaly, včetně osob, které měly dát svědkyni za zaměstnavatele pokyn k jejich vyhotovení ([jméno] Šustr nebo [jméno] [příjmení]). Čtyři z těchto osob skončily pracovní poměr ve stejné době. Byla-li tvrzena ještě jiná dohoda v minulosti, bylo zjištěno, že se jednalo o dohodu o prohloubení kvalifikace. V rámci [příjmení] [jméno] nebyly konkurenční doložky v rámci dceřinných společností uzavírány, nadnárodní koncern tímto způsobem obchodní tajemství ani další postupy, jejichž znalost by mohla konkurenci zjednat výhodu, nechránil.

36. Žalobce v řízení předložil konkurenční doložku datovanou [datum]. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zaměstnancem předložená konkurenční doložka nebyla vyhotovena v době v ní uvedené, ale později, pravděpodobně v letech 2016 2018. Je třeba zdůraznit, že až v návaznosti na procesní obranu žalované, žalobce uvedl, že jím předložená konkurenční doložka byla vyhotovena někdy v roce 2015, přičemž se jednalo o změnu původní dohody z [datum], v níž byl změněn pouze údaj o výši dohodnutého plnění a výši smluvní pokuty.

37. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že konkurenční doložka žalobce vznikla pravděpodobně v letech 2016 2018, stejně jako konkurenční doložka [jméno] [příjmení], datovaná [datum], a [jméno] [příjmení], datovaná [datum]. U dalších dvou konkurenčních doložek ([jméno] Kadlecové, datace [datum], a [jméno] [příjmení], datace [datum]) stanoví znalecký posudek datum vyhotovení po dubnu 2017, přičemž současně vyslovuje závěr, že konkurenční doložky žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mohly vzniknout ve stejnou dobu, ale nevznikly v době na nich uvedené. Pět posuzovaných konkurenčních doložek nebylo vyhotoveno s časovým odstupem 5 let a 2 měsíců mezi nejstarším a nejmladším datováním. Textová předloha k tisku listin byla identická, u všech se vyskytuje stejná textová chyba, u všech byla použita k tisku relativně nová laserová tiskárna bez opotřebení a viditelného výskytu částic mimo texty, nebylo zjištěno, že by byly doložky tisknuty na různých tiskárnách a s časovým odstupem (podávání papíru při tisku bylo shodné, což vylučuje použití různých tiskáren, na tiscích nebyly nalezeny stopy opotřebení tiskového magnetického válce, k němuž dochází v průběhu používání, což vylučuje tisk s delším časovým odstupem).

38. Odvolací soud má za to, že konkurenční doložka žalobce nebyla vyhotovena a podepsána v době na ní uvedené. Bránil-li se zaměstnanec tím, že se vlastně jednalo o změnu původně uzavřené konkurenční doložky, která proběhla„ někdy v roce 2015“, u které bylo omylem ponecháno původní datum, provedené důkazy tento jednoznačný závěr vylučují. Okolností, kterou je třeba hodnotit, je rovněž to, že žádná z tvrzených konkurenčních doložek, které měly být měněny, se nedochovala. Svědkyně [příjmení] uváděla, že původní doložky za zaměstnavatele skartovala, přestože takový postup nevolila v případě jiných dokumentů, stejně tak postup při sjednávání žalobcem tvrzeného dodatku k původní dohodě se vymyká běžnému postupu zaměstnavatele při sjednávání změn a dodatků pracovněprávních dokumentů. Zvláštní okolností rovněž je, že ani zaměstnanci, s nimiž měla být konkurenční doložka uzavřena, původní konkurenční doložky rovněž z různých důvodů nedohledali. Svědkyně v rámci podané výpovědi v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce uvedla, že v konkurenční doložce žalobce byl měněn pouze údaj o výši částky přiměřeného vyrovnání a smluvní pokuty, nicméně z konkurenční doložky je zřejmé, že je v ní označen takovou pracovní pozicí, kterou nezastával v době, kdy měla být sepsána původní konkurenční doložka. Pracovní pozice není v konkurenční doložce uvedena přesně ani ve vztahu k pozici, kterou zastával v době, kdy měla být údajně měněna.

39. O tom, že konkurenční doložky vznikly později, svědčí i to, že až v roce 2015 je zasílán e-mailem nevyplněný formulář konkurenční doložky mezi advokátem [příjmení] a svědkyní [příjmení]. Až po přeposlání této korespondence svědkyní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tj. osobám, které dle svědkyně daly pokyn k sepsání konkurenční doložky s žalobcem v roce 2012, a s nimiž měla být konkurenční doložka sepsána v roce 2011, od svědkyně zjišťují, jaké peněžité plnění lze vůbec sjednat. [jméno] svědkyně uvedla, že tito byli neznalí, nevěděli, jak mají podle zákona postupovat. Toto je stěží uvěřitelné. Pokud by skutečně v roce 2011 sjednali svou konkurenční doložku s výši 0,5násobku měsíčního příjmu a v roce 2012 dali pokyn ke sjednání konkurenční doložky s tímto plněním s žalobcem v roce 2012, nemohli by být v roce 2015„ neznalí“ a divit se, že 0,5násobek„ je málo“. Obsah elektronické komunikace mezi svědkyní [příjmení] a zaměstnanci [příjmení] a Barákem svědčí jednoznačně o tom, že se až v roce 2015 mezi sebou domlouvají na konkrétním znění konkurenčních doložek, zjišťují možnou výši peněžitého vyrovnání, a to od svědkyně. Zjištěné neodpovídá tomu, že by někdy v roce 2011 bylo rozhodnuto o uzavření konkurenčních doložek s konkrétními pěti zaměstnanci, které byly uzavřeny s časovým odstupem více jak pěti let mezi jednotlivými konkurenčními doložkami. Vysvětlovala-li svědkyně [příjmení] nutnost uzavření dohod o konkurenčních doložkách s určitými konkrétními osobami jejich motivací u zaměstnavatele zůstat, tak vzhledem k výši plnění (1,5násobek průměrného výdělku po dobu jednoho kalendářního roku) se jeví taková konkurenční doložka naprosto nemotivující. Na základě konkurenční doložky by totiž žalobce pobíral od zaměstnavatele po dobu jednoho roku částku o polovinu vyšší, než činila jeho mzda, aniž by pro něho musel vykonávat jakoukoliv činnost, mohl se věnovat např. dalšímu vzdělávání či jiným aktivitám. Smyslem a účelem konkurenční doložky je preventivní ochrana zaměstnavatele před únikem informací ke konkurenci, nikoliv motivace zaměstnanců u zaměstnavatele zůstat. K motivaci setrvat v zaměstnání slouží např. výše mzdy, sjednané benefity a výhody. Svědkyně se zaštiťovala tím, že konkurenční doložky konzultovala s advokátem [příjmení], nicméně z jeho výslechu vyplynulo, že žalované poskytoval právní služby pouze sporadicky, popřel, že by komunikoval o tom, kdo je oprávněn konkurenční doložku podepsat, popřel, že by věděl něco o tom, že by mělo docházet ke změnám nějakých dříve uzavřených konkurenčních doložek, potvrdil jen komunikaci proběhlou v roce 2015 a 2017. Konkurenční doložka uzavřená s žalobcem musela vzniknout nejdříve po komunikaci mezi svědkyní a zaměstnanci [příjmení] a Barákem, v níž se domlouvali na peněžitém vyrovnání. Její text byl vyhotoven před [datum], neboť konkurenční doložka s vyplněnými údaji žalobce byla zaslána advokátu [příjmení] ke kontrole. Zda byla již před únorem 2017 vytištěna a podepsána, či zda byla vytištěna podepsána až po této kontrole, bez zapracování připomínek advokáta, není zřejmé. Nebylo prokázáno, že by byla zaslána ke kontrole v souvislosti se změnami v živnostenském rejstříku, jak tvrdil žalobce, když změny zápisů v daném období neproběhly. I kdyby soud uvěřil tomu, že předložená konkurenční doložka je změnou původní konkurenční doložky, i kdyby soud vyšel z hypotetického předpokladu, že v případě původní konkurenční doložky zde existovalo rozhodnutí oprávněné osoby, bylo by třeba s ohledem na změnu výše dohodnutého plnění předložit takovou měněnou konkurenční doložku znovu ke schválení viceprezidentu pro lidské zdroje, který by případně zajistil další schválení, bylo-li by třeba.

40. Zaměstnavatel tvrdil, že o konkurenční doložce za trvání pracovního poměru žalobce nevěděl. Svědkyně jako personální manažerka uchovávala konkurenční doložky v trezoru, a až při skončení svého pracovního poměru je předala mzdové účetní s pokynem nezakládat je do osobních spisů, aniž by jí sdělila, že se jedná o konkurenční doložky. O konkurenčních doložkách tak věděly jen osoby, se kterými byly uzavřeny, které tvořily tzv. core team, které spolu úzce spolupracovaly. Jejich existence vyšla najevo poté, kdy se na tyto konkrétní listiny začal dotazovat [jméno] [příjmení], který jediný zůstal u žalované působit. O existenci konkurenčních doložek se zaměstnavatel dozvěděl až po skončení pracovního poměru žalobce, tudíž neměl možnost žalobcovu konkurenční doložku vypovědět, případně se dohodnout na zániku práv a povinností z konkurenční doložky. V tomto směru je třeba zdůraznit, že už dne [datum], tj. bezprostředně poté, kdy se žalovaná dozvěděla o existenci konkurenčních doložek, adresovala žalobci své podání, podepsané jednatelem [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], v němž mu sdělila, že nepovažuje domnělou konkurenční doložku za platně sjednanou s tím, že z této pro společnost nevyplývají žádné závazky či povinnosti. Toto sdělení předcházelo výzvám žalobce k úhradě peněžitého vyrovnání ze dne [datum] a ze dne [datum].

41. Z uvedeného vyplývá, že předložená konkurenční doložka nevznikla v době v ní uvedené, nebyla zaměstnavateli známa před skončením pracovního poměru žalobce. O tom, že zaměstnavatel bude tímto způsobem chránit obchodní tajemství a informace, které by mohly konkurenci zjednat výhodu, nebylo rozhodnuto v souladu s vnitřními postupy. Samotná konkurenční doložka nemohla být za žalovanou podepsána svědkyní [příjmení] coby oprávněnou osobou, aniž by tento postup byl schválen viceprezidentem skupiny pro lidské zdroje. Žalobce, stejně jako svědkyně [příjmení], [obec] rozdělení pravomocí vzhledem ke svému pracovnímu zařazení museli znát, neboť se jimi při výkonu své práce řídili. Svědkyně [příjmení] navíc uvedla, že všechny položky a rezervy na jednotlivé položky rozpočtu musely být v tomto uvedeny, přičemž žalobce řídil i účetní oddělení, jezdil schvalovat rozpočet i za personální oddělení na evropské vedení. Svědkyně nedokázala uvést, pod jakou položkou měly být náklady na plnění z konkurenčních doložek uvedeny (jednalo se 1,5násobek průměrného měsíčního platu za 12 měsíců pro 5 zaměstnanců ve vrcholovém a středním managementu, přičemž jen jedno měsíční plnění pro žalobce činilo částku 178 023 Kč).

42. Žalobce musel vědět, že vůle zaměstnavatele uzavřít s ním konkurenční doložku je jen předstírána, že nebyly dodrženy při jejím sjednání vnitřní předpisy, že jedná s osobou, kterou zaměstnavatel k takovému jednání nepověřil, přičemž takové jednání nemohlo být vnímáno jako jednání obvyklé, vzhledem k Zásadám rozdělení pravomocí. Překročil-li zaměstnanec zákonné zástupčí oprávnění, když k této konkrétní činnosti potřeboval schválení, zavazuje takové jednání zaměstnavatele jen tehdy, pokud by překročení schválil bez zbytečného odkladu. Zaměstnavatel takové jednání neschválil, naopak adresoval zaměstnanci podání ze dne [datum], v němž se od tohoto jednání činěného jeho jménem distancuje. Žalobce nebyl v dobré víře ohledně jednání svědkyně [příjmení], co se týče jejího oprávnění za žalovanou jednat, když s ohledem na své postavení a nutnost znalosti Zásad rozdělení pravomocí musel vědět, že konkurenční doložka může být uzavřena jen se schválením viceprezidenta pro lidské zdroje, případně dalším schválením, když takovéto dohody představovaly pro žalovanou peněžité plnění značného objemu, přičemž bylo zřejmé, že takové plnění bude muset být poskytnuto, pokud dojde ke skončení pracovního poměru. V rámci [příjmení] [jméno] existovaly standardizované postupy, které bylo třeba dodržovat. Na předpokládané plnění z konkurenčních doložek měly být vytvořeny v rámci rozpočtu rezervy, které měly být obhájeny a schváleny v komplexním finančním plánu, který tvořil a obhajoval žalobce. Konkurenční doložka uzavřená s žalobcem zůstala zaměstnavateli utajena až do skončení jeho pracovního poměru.

43. Jak uvedl Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4451/2018„ Zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, jako jedna ze základních zásad pracovního práva (srov. § 1a písm. a) zák. práce), je sice vyjádřením ochranné funkce pracovního práva, nelze ji však chápat odtrženě od jiných základních právních principů a ani ji absolutizovat. Vyjadřuje vyváženou úpravu pracovněprávního vztahu, která má za cíl nejen ochranu zaměstnance, ale respektuje též oprávněné zájmy zaměstnavatele" (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1619/2017). Žádná ze zásad, které se uplatňují v pracovněprávních vztazích, tedy neopodstatňuje, aby při výkladu ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů byl automaticky přijímán výklad příznivější pro zaměstnance jen proto, že se jedná o slabší stranu pracovněprávního vztahu, aniž by to současně odůvodňoval smysl a účel posuzovaného ustanovení.“ 44. Dovolává-li se žalobce ustanovení § 19 odst. 3 zákoníku práce, je třeba uvést, že toto ustanovení nedopadá na případy, kdy zaměstnanec nejedná v dobré víře, kdy nejedná pocitivě, kdy je mu zřejmé, že jednání jménem zaměstnavatele je jen předstíráno, jak tomu bylo v tomto případě. Navíc zaměstnavatel poté, kdy se o tomto jednání, při němž bylo překročeno zástupčí oprávnění, dozvěděl, jednání neschválil. Jestliže žalobce nebyl v dobré víře o tom, že za zaměstnavatele jedná osoba oprávněná, přesto konkurenční doložku podepsal, jednal nepoctivě, ochrana podle § 19 odst. 3 zákoníku práce mu nepřísluší.

45. Odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 222 odst. 1 o.s.ř. změnil a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve výroku o nákladech státu byl rozsudek soudu I. stupně rovněž změněn, když podle výsledku řízení hradí náklady státu, které vznikly v řízení před soudem I. stupně podle § 148 odst. 1 o.s.ř. žalobce.

46. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2, § 142 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud neshledal důvody pro zvýšení mimosmluvní odměny. Jednání probíhalo před českými soudy, právní zástupce zastupoval právnickou osobu vzniklou dle českého práva. Důvod použití cizího jazyka v rámci přípravy zastoupení a plnění povinnosti tvrzení a důkazní byl dán na straně žalované. Navíc z internetových stránek zástupce žalované (stránky jsou vedeny v několika světových jazycích, nikoliv však v českém jazyce) je zřejmé, že se specializuje na zahraniční klientelu, tudíž pro něho zastupování v tomto řízení nepředstavovalo zvýšené úsilí oproti běžnému způsobu výkonu advokacie. Náklady řízení jsou představovány částkou 8 260 Kč za každý z úkonů právní služby podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Účelně vynaloženými úkony právní služby v řízení před soudem I. stupně jsou: převzetí a příprava zastoupení, podání odporu proti platebnímu rozkazu, kvalifikované vyjádření se ve věci ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu dne [datum]. Za doplnění tvrzení ze dne [datum] soud žalované nepřiznal odměnu, neboť tyto skutečnosti měly být tvrzeny již ve kvalifikované výzvě a tvrzené skutečnosti měly být současně doloženy. Naopak účelně vynaloženým nákladem je vyjádření žalované k provedenému dokazování, když se tak dělo na výzvu soudu. Účelně vynaloženým úkonem není replika žalované k vyjádření žalobce z [datum] ze dne [datum], protože se jedná o opakované vyjádření k provedeným důkazům, v návaznosti na vyjádření žalobce. Nic nebránilo tomu, aby účastník tento úkon učinil při soudním jednání, byl součástí jeho vyjádření se k průběhu dokazování v rámci závěrečné řeči. Účelně vynaloženým nákladem je režijní paušál ve výši 300 Kč příslušející ke každému ze sedmi výše uvedených úkonů právní služby. Pokud zástupce žalované navrhoval, aby mu byl přiznán jako hotový výdaj poplatek za doložku konverze dokumentu ve výši 73 Kč, je třeba uvést, že tato listina byla připojena k podání zaslanému elektronicky, tudíž režijní paušál ve výši 300 Kč tento náklad pokrývá. Účelně vynaloženým nákladem je i náklad na znalecký posudek, kterým byla prokázána rozhodná skutková tvrzení, nicméně nikoli v celkové vynaložené výši 14 400 Kč, když nelze přehlédnout, že znalecký posudek se vyjadřoval celkem k pěti různým doložkám, přičemž pouze jedna z nich byla předmětem tohoto řízení, nákladem účelně vynaloženým je částka 2 880 Kč. Jednání před soudem I. stupně se uskutečnilo ve [obec], v souvislosti s cestou k tomuto jednání přiznal odvolací soud zástupci žalované náhradu za ztrátu času ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kdy zástupce žalované účtoval celkem 16 započatých půlhodin při dvou zpátečních cestách. Stejně tak bylo přiznáno jízdné na cestě [obec] – [obec] a zpět při délce zpáteční trasy 316 km při použití osobního automobilu Volvo se spotřebou 8,1 litru [číslo] km, při sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km, za cesty k jednání [datum] a [datum]. Při první z cest činila vyhlášková cena automobilového benzinu 27,80 Kč litr, při druhé z cest částku 33,80 Kč litr. Cestovné v případě cesty k jednání dne [datum], činí 2 101,96 Kč, cestovné, v případě cesty k jednání dne [datum], činí 2 255,54 Kč. Účelně vynaloženým nákladem je i 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 12 916,20 Kč. Náklady řízení před soudem I. stupně činí celkem 81 676,70 Kč.

47. V odvolacím řízení jsou účelně vynaloženými náklady odměna za 4 úkony právní služby: podané odvolání, účast na jednáních odvolacího soudu dne [datum] a dne [datum], kdy délka jednání přesáhla 2 hodiny. Naopak účelně vynaloženým úkonem není doplnění důkazů žalovanou ze dne [datum], když se opět jedná o důkazy ke skutečnostem, které již byly tvrzeny a měly být předloženy v souvislosti s obrannými tvrzeními uplatněnými v řízení před soudem I. stupně. Účelně vynaloženým nákladem je režijní paušál ve výši 300 Kč příslušející ke každému z úkonů právní služby, stejně tak je účelným nákladem náhrada za promeškaný čas v rozsahu 10 započatých půlhodin za každou z cest po 100 Kč, jakož i cestovné při délce zpáteční trasy 420 km na cestě [obec] – [obec], při použití osobního vozidla Volvo s průměrnou spotřebou 8,1 litru [číslo] km. Při sazbě základní náhrady 4,70 Kč a ceně pohonných hmot 44,50 Kč za první z cest, činí cestovné 3 487,88 Kč, při druhé z cest činí sazba základní náhrady 5,20 Kč km, cena pohonných hmot 41,20 Kč litr, tudíž cestovné činí 3 585,62 Kč. Účelně vynaloženým nákladem je i zaplacený soudní poplatek 8 902 Kč a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 7 610,40 Kč Náklady odvolacího řízení činí celkem 59 825,90 Kč Náklady řízení před soudy obou stupňů činí celkem 141 502,60 Kč, včítaje 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 20 529,60 Kč. Náhrada těchto nákladů je splatná k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení