154 A 3/2022–29

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a JUDr. Martiny Vernerové ve věci navrhovatele: ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ, jednající volebním zmocněncem M. N., bytem X, a účastníků řízení: 1) Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – Severní Terasa, sídlem Stavbařů 2823/2, 400 11 Ústí nad Labem, 2) Svoboda a přímá demokracie (SPD) s podporou politické strany Trikolora, jednající volební zmocněnkyní P. M., bytem X, 3) ANO 2011, jednající volebním zmocněncem Ing. I. B., bytem X, 4) Zdraví Sport Prosperita, jednající volebním zmocněncem Mgr. Z. K., bytem X, 5) Vaše Ústí, jednající volební zmocněnkyní Bc. L. F., bytem X, 6) Občanská demokratická strana, jednající volební zmocněnkyní R. S., bytem X, 7) PRO! Ústí, jednající volební zmocněnkyní J. O., bytem X, o návrhu na neplatnost voleb, hlasování, případně volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – Severní Terasa konaných ve dnech 23. a 24. září 2022, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Navrhovateli se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč, která bude navrhovateli vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 4. 10. 2022 domáhal podle § 60 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) vyslovení neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování, případně neplatnosti volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – Severní Terasa (dále jen „zastupitelstvo“) konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022. Návrh 2. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že má důvodné podezření, že při volbách do zastupitelstva došlo k chybnému sčítání volebních hlasů v celém volebním obvodu, a to v neprospěch navrhovatele, což způsobilo neplatnost voleb a nesprávnou volbu zvolených kandidátů. Navrhovatel na základě stávajícího výsledku voleb získal v zastupitelstvu jeden mandát, přičemž jen 1 hlas pro navrhovatele (celou politickou stranu) či jen 8 preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty navrhovatele by znamenalo získání dalšího (druhého) mandátu zřejmě na úkor volební strany ANO 2011.

3. Navrhovatelovo podezření umocňuje fakt, že ve volebním obvodu přišlo k volbám celkem 5 640 voličů, volebními komisemi bylo vydáno 5640 obálek, kdežto odevzdáno jich bylo jen 5 618. Dle navrhovatele tedy 22 hlasovacích lístků v součtu výsledků voleb zcela chybí, přičemž otázkou zůstává správnost součtu oněch 5 618 hlasovacích lístků. Navrhovatel získal absolutně 7 169 hlasů (10,06 %), přičemž skončil na 4. místě. Druhá a třetí volební strana v pořadí získaly 11,84 %, resp. 11,75 %, a získaly po dvou mandátech, zatímco navrhovatel získal pouze jeden mandát, stejně jako poslední úspěšná volební strana Vaše Ústí se ziskem 5,63 % hlasů.

4. Dále navrhovatel v průběhu voleb zaznamenal, že při sčítání hlasů došlo k problémům u volebních komisí s programem pro zadávání dat, a to po celém městě. Velmi dlouho trvalo sčítání hlasů zejména u posledních dvou volebních okrsků na Severní Terase, které přijely předat data s více než dvouhodinovým zpožděním oproti ostatním, a to šlo o velmi velké volební okrsky. I ostatní volební okrsky se dle navrhovatele na více než hodinu „zadrhly“ právě kvůli problémům se zadáváním dat.

5. Navrhovatel je přesvědčen, že mohli chybovat i členové volebních komisí, a to přehlédnutím preferenčních hlasů pro jednotlivé kandidáty navrhovatele nebo přehlédnutím křížku pro celou volební stranu. Dle navrhovatele byly volební plachty velmi velké, oboustranné a nepřehledné, v důsledku čehož mohlo dojít ke špatnému odečítání preferenčních hlasů. Ve většině komisí sedělo dle navrhovatele mnoho lidí důchodového věku, kteří mohli několik preferenčních hlasů či zaškrtnutí celé volební strany navrhovatele přehlédnout a nezapočítat je díky složitosti sčítacího volebního systému. Volebním komisím chyběli komisaři. Mnohé z nich se doplňovaly na poslední chvíli lidmi, kteří neměli dostatečný časový prostor důkladně se seznámit se systémem sčítání a posuzování hlasů.

6. Navrhovatel se proto domnívá, že došlo k chybnému sčítání hlasů, a tím pádem i k chybnému zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Navrhovatel se obává, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování a samotné výsledky voleb, jakož i na to navazující neplatnou volbu kandidátů do příslušného zastupitelstva, a to v neprospěch navrhovatele.

7. Jediný přezkum správnosti výsledků voleb a jemu předcházejícího hlasování může dle navrhovatele provést soud. Z pohledu navrhovatele mohlo být hlasování, volby i zvolení kandidátů díky výše uvedeným pochybnostem protizákonné, mezi touto protizákonností a výsledkem voleb existuje přímý vztah, přičemž zásadní intenzita této protizákonnosti ve svých důsledcích přinejmenším výrazně zpochybnila volební výsledek. Dle navrhovatele je třeba mít jistotu, že nedošlo k přehlédnutí, vynechání či nezapočtení konkrétních – byť i jen preferenčních – hlasů ve prospěch navrhovatele.

8. Zjistí–li soud v řízení pochybení volebních komisí spočívající v chybném uvedení počtu odevzdaných platných hlasů pro kandidátní listinu jedné volební strany a jejího kandidáta, které se projevilo nejen ve vyhlášených výsledcích voleb, ale i v nesprávném rozdělení mandátů do zastupitelstva, nechť soud rozhodne se zřetelem k zásadám právní jistoty a legitimního očekávání pouze o neplatnosti volby toho kandidáta, který by dle skutečných výsledků voleb nezahrnujících uvedenou chybu mandát nezískal. Vyjádření dalších účastníků řízení 9. Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – Severní Terasa (dále jen „volební orgán“) se k návrhu písemně nevyjádřil.

10. Jednotlivé volební strany uvedené jako účastníci řízení v záhlaví tohoto usnesení se k návrhu písemně nevyjádřily. Posouzení věci soudem 11. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) „se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.“ Tímto zvláštním zákonem je výše zmiňovaný volební zákon, podle jehož § 60 odst. 1 „se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.“ 12. Před vlastním meritorním posouzením podaného návrhu se soud zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky, které by mu bránily o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Nejprve se soud zabýval včasností podaného návrhu, přičemž shledal, že Státní volební komise vyhlásila výsledky voleb ve Sbírce zákonů dne 27. 9. 2022 pod č. 280/2022 Sb. Zákonná desetidenní lhůta pro podání návrhu na neplatnost voleb, hlasování a volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva proto uplynula dne 7. 10. 2022 (konkrétně v 16:00 hodin), přičemž návrh byl doručen soudu již dne 4. 10. 2022, tedy včas. Krajský soud v Ústí nad Labem je věcně i místně příslušný k řízení o předmětném návrhu.

13. Soud se zabýval okruhem účastníků tohoto soudního řízení. V souladu s § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou „v řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.“ Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v části první hlavě II volebního zákona Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – Severní Terasa. V souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu jsou pak dalšími účastníky řízení všechny volební strany, které v předmětných volbách získaly alespoň jeden mandát (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19), což bylo kromě navrhovatele 6 dalších volebních stran uvedených jako účastníci v záhlaví tohoto usnesení.

14. Soud shledal, že návrh byl podepsán předsedou hnutí ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ, IČO: 02790840, sídlem Rembrandtova 382/6, 400 01 Ústí nad Labem, k čemuž soud uvádí, že jménem volební strany může veškeré úkony ve věcech voleb do zastupitelstev obcí, a tedy včetně podání návrhu na soudní přezkum ve smyslu § 60 volebního zákona, činit jen volební zmocněnec této strany (§ 22 odst. 4 volebního zákona), nikoli předseda jakožto statutární orgán. Uvedený názor dlouhodobě zastává judikatura správních (volebních) soudů (viz například usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2006, č. j. 22 Ca 391/2006–11, případně usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 10. 2018, č. j. 57 A 128/2018–29). K výzvě soudu volební zmocněnec navrhovatele M. N. schválil podání předmětného návrhu, čímž byl zhojen zmiňovaný nedostatek, přičemž soud dále jednal v řízení s navrhovatelem prostřednictvím jeho volebního zmocněnce.

15. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona „návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.“ Podle odstavce 2 téhož ustanovení „návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.“ Podle odstavce 4 téhož ustanovení „návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.“ 16. Z citovaných ustanovení vyplývá, že návrh na neplatnost voleb, resp. hlasování či volby kandidáta, je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i to, že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb jako celek, resp. výsledek hlasování, případně výsledek volby tohoto kandidáta, a to hrubým způsobem. Protizákonnost musí dosahovat takové intenzity, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).

17. Tyto jednotlivé předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb, hlasování či volby kandidáta, které formuloval Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004–12, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS, musí být splněny kumulativně. To znamená, že pokud kterýkoli z těchto předpokladů nenastal či nebyl prokázán, není možné návrhu vyhovět.

18. Soud si vyžádal u volebního orgánu příslušnou volební dokumentaci. Ze Zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva soud zjistil, že volby se konaly v rámci jednoho volebního obvodu zahrnujícího 20 volebních okrsků, přičemž bylo voleno 15 členů zastupitelstva. Voleb se zúčastnilo 11 volebních stran, z nichž 7 získalo aspoň jeden mandát. Navrhovatel získal 7 169 hlasů (10,06 %), což znamenalo zisk jednoho mandátu. Volební strana Svoboda a přímá demokracie (SPD) s podporou politické strany Trikolora (dále jen „Koalice SPD, Trikolora“) získala 8 436 hlasů (11,84 %), což znamenalo zisk dvou mandátů. Volební strana Zdraví Sport Prosperita získala 5 022 hlasů (7,05 %), což znamenalo zisk jednoho mandátu. Volební strana Vaše Ústí získala 4 011 hlasů (5,63 %), což znamenalo zisk jednoho mandátu. Občanská demokratická strana získala 6 602 hlasů (9,27 %), což znamenalo zisk jednoho mandátu. Volební strana ANO 2011 získala 25 117 hlasů (35,26 %), což znamenalo zisk sedmi mandátů. Volební strana PRO! Ústí získala 8 373 hlasů (11,75 %), což znamenalo zisk dvou mandátů. Zbylé čtyři volební strany nepřekročily hranici 5 % hlasů a nezískaly žádný mandát.

19. Ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování v jednotlivých volebních okrscích soud zjistil, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly u žádné z dvaceti okrskových volebních komisí podány stížnosti ani oznámení; všechny zápisy jsou schváleny a podepsány nadpoloviční většinou členů jednotlivých okrskových volebních komisí.

20. Na tomto místě soud v souladu s ustálenou judikaturou správních (volebních) soudů připomíná, že soudní řízení ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. Tomu odpovídá i závěr Ústavního soudu vyslovený v jeho nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, podle něhož „… je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ 21. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14, konstatoval, že „s výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu.“ 22. V nálezu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, k tomu Ústavní soud doplnil, že „volební soudnictví je založeno na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti. Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost, nýbrž je třeba ji v řízení řádně prokázat.“ Ve shodě s názorem Krajského soudu v Plzni vyjádřeným v jeho usnesení ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57 Ca 148/2006–40, k tomu zdejší soud dodává, že řízení o návrhu na neplatnost hlasování a voleb do zastupitelstev obcí je řízením sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [§ 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a označit důkazy k prokázání svých tvrzení [§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 o. s. ř.]. Soud v takovém řízení nemůže doplňovat či domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele, jakož i z vlastní iniciativy dohledávat důkazy; v opačném případě by narušil rovnost účastníků řízení podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod vyjádřenou v § 36 odst. 1 s. ř. s.

23. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006–51, konstatoval, že „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.“ Stejný názor zaujal Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. II. ÚS 4169/18.

24. Soud se ztotožňuje s výše citovanou judikaturou a v poměrech posuzované věci konstatuje, že bylo na navrhovateli, aby uvedl ve svém návrhu na neplatnost voleb, hlasování, případně volby kandidáta konkrétní pochybení, kterých se měla dopustit okrsková volební komise, a aby k těmto pochybením označil důkazy. Navrhovatel uvedl ve svém návrhu určitá domnělá pochybení, kterými se soud bude zabývat níže, přičemž jako důkaz údajných pochybení okrskových volebních komisí navrhl výsledky voleb do zastupitelstva a dále všechny hlasovací lístky odevzdané voliči při volbách do zastupitelstva, přičemž navrhovatel požadoval, aby soud provedl přepočítání hlasů a kontrolu odevzdaných hlasovacích lístků v celém volebním obvodu, který zahrnuje 20 volebních okrsků. Je tak zřejmé, že navrhovatel neoznačil žádné konkrétní důkazy, které by měly prokázat konkrétní pochybení při sčítání hlasů, s výjimkou provedení důkazu všemi hlasovacími lístky odevzdanými ve volbách, kdy by dle navrhovatele mohl soud při přepočtu a kontrole teoreticky zjistit nějaké pochybení při sčítání hlasů. Za popsané situace nahlíží soud na návrh v souladu s výše citovanou judikaturou jako na důkazně nepodloženou volební stížnost, kdy by musela existovat zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb, v důsledku které by soud přistoupil k přepočítání hlasů a přezkoumání správnosti jejich posouzení. V uvedeném smyslu se soud zabýval jednotlivými námitkami navrhovatele.

25. Navrhovatel se zjevně domáhal kontroly a přepočtu odevzdaných hlasů z důvodu „těsného“ volebního výsledku, když upozornil, že pokud by získal 8 preferenčních hlasů, případně hlas pro celou volební stranu (15 hlasů pro jednotlivé kandidáty), tak by získal v zastupitelstvu druhý mandát. Soud shledal, že pokud by navrhovatel získal o 8 hlasů více, měl by celkem 7 177 hlasů. Při výpočtu dle § 45 volebního zákona by pak počet hlasů 7 177 hlasů dělený číslem 2, představoval podíl 3 588,5. Z přílohy č. 1 k Zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva plyne, že kandidát s nejnižším podílem (kandidát volební strany ANO 2011), který získal mandát do zastupitelstva, měl podíl 3 588,14, tedy nižší podíl než by měl druhý kandidát navrhovatele, pokud by navrhovatel získal o 8 hlasů více. Přesto soud úvaze navrhovatele o teoretické možnosti získat další mandát přisvědčil jen částečně, neboť uvedená úvaha rozepsaná výše soudem platí pro situaci, kdy by došlo k navýšení počtu hlasů pouze u navrhovatele. Pokud by však vyšlo najevo, že ani u dalších volebních stran nebyly hlasy správně sečteny, záleželo by na konkrétním rozložení počtu hlasů pro jednotlivé volební strany, a nelze tak s jistotou říci, že pokud by navrhovatel měl o 8 hlasů více, získal by další mandát. Popsaná situace (těsný volební výsledek) dle názoru soudu není důvodem k tomu, aby soud přistoupil ke kontrole a přepočítání odevzdaných hlasů. Jedná se totiž pouze o nepodloženou a čistě teoretickou možnost chyby při sčítání volebních hlasů, kdy takovou chybu nelze nikdy vyloučit v žádném volebním obvodu, přičemž chyba by mohla být ve prospěch, nebo naopak v neprospěch navrhovatele či jiných volebních stran. Samotná okolnost, že navrhovateli dle výsledku voleb poměrně těsně „unikl“ další mandát, nepředstavuje indicii, která by nasvědčovala chybnému volebnímu výsledku v důsledku nesprávného sečtení hlasů.

26. Navrhovatel dále poukazoval na rozdíly mezi počty vydaných a odevzdaných obálek. K tomu soud uvádí, že každý volič po prokázání své totožnosti a ověření, že je zapsán v příslušném stálém seznamu voličů, obdrží úřední obálku, se kterou se odebere za plentu. Tam buď může provést úpravu hlasovacího lístku, nebo již upravený hlasovací lístek vložit do úřední obálky, kterou následně vhodí do volební urny. Tento očekávaný postup ovšem nemusí být v praxi naplněn. Každý volič má totiž právo se kdykoli před odevzdáním svého hlasu rozhodnout, že volit nebude. Může tak učinit i poté, co již obdržel úřední obálku, tudíž se tato obálka započítá mezi vydané, ale nikoli mezi odevzdané. Podobná situace nastává i tehdy, pokud se volič zmýlí a do volební urny vhodí hlasovací lístek v jiné obálce (např. v obálce, ve které si ho přinesl z domova) nebo bez obálky. Také v tomto případě je úřední obálka vydána, ale není odevzdána. Soud zdůrazňuje, že v porovnání s celkovým počtem vydaných obálek (5 640 kusů) je pouhých 22 neodevzdaných obálek zcela zanedbatelnou položkou. Ani rozdíl mezi počtem vydaných a počtem odevzdaných úředních obálek tak podle názoru soudu nevyvolává pochybnosti o výsledku hlasování.

27. K námitce navrhovatele, že při sčítání hlasů došlo k problémům u volebních komisí s programem pro zadávání dat, a to po celém městě, soud uvádí, že navrhovatel blíže nevysvětlil, jak by se zmíněné problémy měly odrazit ve výsledcích voleb, a ani neoznačil žádné důkazy, které by tyto problémy měly prokázat. Nadto dle názoru soudu případné blíže nespecifikované problémy se zadáváním volebních dat do počítače nenaznačují, že by došlo k nesprávnému sečtení volebních hlasů či k jinému pochybení. Problémy se zadáváním dat naopak spíše mohly být příčinou prodlení jednotlivých okrskových volebních komisí s předáním volebních výsledků (dat), o kterém se navrhovatel zmiňoval. Situace zmiňovaná navrhovatelem, že zejména u posledních dvou velkých volebních okrsků na Severní Terase trvalo velmi dlouho sčítání hlasů, se jeví soudu pochopitelná, kdy právě u velkých okrsků s vysokým počtem voličů může trvat sečtení hlasů déle.

28. Navrhovatel dále obecně poukazoval, že mohli chybovat členové volebních komisí při počítání hlasů, kdy zdůraznil nepřehlednost volebních lístků, vysoký věk členů volebních komisí a nedostatečný časový prostor k tomu, aby se členové volebních komisí seznámili se systémem sčítání a posuzování hlasovacích lístků. Soud k této námitce uvádí, že se opět jedná o čirou spekulaci navrhovatele, která není podložena žádnými důkazy. V teoretické rovině jistě nelze vyloučit, že mohlo dojít k pochybení při sčítání hlasů. Soud však poukazuje na § 9 odst. 2 písm. f) a § 15 odst. 1 písm. e) volebního zákona, ze kterých plyne, že Český statistický úřad pořádá povinná školení pro členy okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, přičemž první zasedání okrskové volební komise svolává starosta tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem voleb. Z uvedených ustanovení plyne, že je zajištěno odborné školení členů volebních komisí, kteří se poprvé schází několik týdnů před volbami. Lze tak předpokládat, že jsou členové komisí připraveni na svou práci ve volební komisi. Skutečnost, že volební lístky byly velké a oboustranně popsané, neznamená, že by byly nepřehledné, a že by tak hrozilo pochybení při sčítání hlasů. Navrhovatelem zmiňovaný vysoký věk členů okrskových volebních komisí rovněž dle názoru soudu nevytváří pochybnosti ohledně správnosti volebních výsledků, neboť nelze obecně říci, že by mladší členové komisí byli schopnější, případně dělali méně chyb, než ti starší.

29. Soud uzavírá, že při posouzení námitek navrhovatele jednotlivě i v souhrnu neshledal žádné indicie, pro které by měl přistoupit k přepočtu hlasů a přezkoumávání správnosti jejich posouzení. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb a vyslovení neplatnosti hlasování, případně volby kandidáta neshledal soud důvodným, a proto jej zamítl. V souladu s § 90 odst. 3 s. ř. s. soud o tomto návrhu rozhodl bez jednání usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení.

30. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

31. Navrhovatel zaplatil soudní poplatek za návrh v částce 2 000 Kč, a to formou vylepení kolků na návrh, aniž by k tomu byl soudem vyzván. Podle § 11 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) jsou řízení ve věcech volebních osvobozena od placení soudních poplatků, což dopadá i na nyní posuzovanou věc. Soud proto rozhodl dle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, jelikož navrhovatel neměl povinnost zaplatit soudní poplatek. Tato částka bude navrhovateli vrácena z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Soud vyzývá navrhovatele, aby prostřednictvím svého volebního zmocněnce sdělil soudu platební údaje (číslo účtu, případně variabilní symbol, apod.), aby mohl soud ve stanovené lhůtě poslat navrhovateli peníze na účet.

Poučení

Návrh Vyjádření dalších účastníků řízení Posouzení věci soudem