Soudní rozhodnutí (různé) · Rozhodnutí

16/2013/DIS

Rozhodnuto 2013-10-21

Právní věta

I. Zákaz diskriminace při poskytování služeb nezavazuje poskytovatele služeb k rovnému zacházení pouze s kontrahentem, ale ukládá mu poskytovat služby nediskriminujícím způsobem, tj. tak, aby nebyla dotčena důstojnost žádného člověka.
II. Je-li součástí právního úkonu podmínka, jež vede k diskriminaci ve smyslu antidiskriminačního zákona, je tato část úkonu absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, nevyvolá tudíž žádné účinky a nelze se na ni odvolávat.
III. Praxe, podle níž pracovníci poskytovatele poštovních služeb nevydávají osobám mladším patnácti let objednané zboží, je přímo diskriminační na základě věku podle § 1 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Současně se může jednat o správní delikt spočívající v neodůvodněném znevýhodnění části zájemců o poštovní služby ve smyslu § 37a odst. 3 písm. c) ve spojení s § 33 odst. 4 zákona o poštovních službách.
IV. Dítě má právo na ochranu soukromí, pod které se řadí rovněž zákaz svévolného zasahování do korespondence. Aby mohlo dítě své právo aktivně využívat, je nezbytné, aby se ke své zásilce vůbec dostalo. Je proto nepřijatelné, aby držitel poštovní licence stanovil interní pravidla, kterými by v podstatě právo dítěte omezoval. Takový zásah je možný výhradně na základě zákona. Navíc je třeba mít na paměti, že opatřením držitele poštovní licence může být omezeno i právo dítěte na rodinný život, jelikož prostřednictvím zapsaných poštovních zásilek může být dítě v kontaktu s příbuznými či jinými osobami blízkými.

Citované zákony (30)

Rubrum

I. Zákaz diskriminace při poskytování služeb nezavazuje poskytovatele služeb k rovnému zacházení pouze s kontrahentem, ale ukládá mu poskytovat služby nediskriminujícím způsobem, tj. tak, aby nebyla dotčena důstojnost žádného člověka. II. Je-li součástí právního úkonu podmínka, jež vede k diskriminaci ve smyslu antidiskriminačního zákona, je tato část úkonu absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, nevyvolá tudíž žádné účinky a nelze se na ni odvolávat. III. Praxe, podle níž pracovníci poskytovatele poštovních služeb nevydávají osobám mladším patnácti let objednané zboží, je přímo diskriminační na základě věku podle § 1 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Současně se může jednat o správní delikt spočívající v neodůvodněném znevýhodnění části zájemců o poštovní služby ve smyslu § 37a odst. 3 písm. c) ve spojení s § 33 odst. 4 zákona o poštovních službách. IV. Dítě má právo na ochranu soukromí, pod které se řadí rovněž zákaz svévolného zasahování do korespondence. Aby mohlo dítě své právo aktivně využívat, je nezbytné, aby se ke své zásilce vůbec dostalo. Je proto nepřijatelné, aby držitel poštovní licence stanovil interní pravidla, kterými by v podstatě právo dítěte omezoval. Takový zásah je možný výhradně na základě zákona. Navíc je třeba mít na paměti, že opatřením držitele poštovní licence může být omezeno i právo dítěte na rodinný život, jelikož prostřednictvím zapsaných poštovních zásilek může být dítě v kontaktu s příbuznými či jinými osobami blízkými.

Výrok

Zpráva o šetření ve věci diskriminace z důvodu věku při poskytování služeb

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.