16 A 61/2020–30

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: I. F., narozen X, bytem X, zastoupen Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem, sídlem Kadaňská 3550, 430 03 Chomutov, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zastoupen Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem, sídlem Masarykovo náměstí 193/20, 405 02 Děčín, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2020, č. j. KUUK/054930/2020, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2020, č. j. KUUK/054930/2020, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Teplice (dále jen „magistrát“) ze dne 4. 11. 2019, č. j. MgMT/122627/2019 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím magistrát podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítl žalobcovy námitky jako nedůvodné a potvrdil provedený záznam dvanácti bodů v evidenční kartě řidiče ke dni 6. 4. 2019. Žalobce současně navrhoval, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobce konstatoval, že již v odvolání uváděl, že rozhodnutí magistrátu bylo postaveno na nesprávném právním názoru, neboť by magistrát u příkazu Městské policie Hradec Králové musel zjistit, že se jedná o rozhodnutí nicotné. S tímto faktem a s touto stěžejní námitkou se žalovaný dostatečně nevypořádal. Zdůraznil, že opakovaně sděloval, že pokutový blok série BB/2017, č. B0574150, vydaný dne 6. 4. 2019 neobsahuje všechny zákonem předvídané náležitosti, jako je např. podpis oprávněné úřední osoby, popis spáchání přestupku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným atd. Namítal, že jedině přesný a výstižný popis skutku korespondující s právní větou má mimořádný význam pro zákonnost rozhodování. Uvedené má totiž garantovat totožnost skutku, což je princip důležitý pro individualizaci činu, pro předmět a rozsah dokazování, pro stabilitu rozhodování, pro transparentnost a kontrolovatelnost rozhodování. V předmětném pokutovém bloku se nachází identifikace místa tvrzeného přestupku zapsaná toliko jako Gočárova tř., což je dle www.mapy.cz ulice dlouhá cca. 1,5 km osazená nejméně čtyřmi semafory. Žalobce si nedovolí sdělit, který semafor měl žalobce projet na světelný signál S1 a „Stůj“. Je třeba si dle žalobce položit otázku, zda se jednalo o křížení zmíněné třídy s ulicí Břetislavovou, Mánesovou, K. H. Máchy, nebo snad V Lipkách? V případě žalobce je také zřejmé, že rozhodnutí v blokovém řízení vydané Městkou policií Hradec Králové dne 6. 4. 2019 ve věci přestupku nebylo vydáno orgánem, který byl k takovému rozhodnutí věcně příslušný, neboť žalobce nebylo možné vůbec postihnout rozhodnutím vydaným v blokovém řízení, protože se dotyčného přestupku dopustil úmyslně podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu a měl mu být uložen dle § 125c odst. 6 písm. c) bod 2 téhož zákona zákaz činnosti. Dle § 125c odst. 8 zákona o silničním provozu přitom platí, že přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti, nelze projednat příkazem na místě. Věcně příslušný rozhodnout o jeho přestupku byl tedy výlučně správní orgán projednávající věci přestupků na úseku dopravy, ne však policista v blokovém řízení. V takovémto případě je jistě hájitelný právní názor, že akt vydaný policistou, který se prima facie jeví být rozhodnutím vydaným v blokovém řízení, je aktem nicotným, neboť jde o rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl pro nedůvodnost. Uvedl, že v řízení o námitkách správní orgán posuzuje, zda byly záznamy v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě, přičemž odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 76/2010–59. Zdůraznil, že magistrátem byl opatřen rozsudek Okresního soudu v Teplicích a řádně vyplněný pokutový blok, který byl s oznámením o uložení pokuty s příkazem na místě porovnán, a byla posouzena nejen správnost a oprávněnost zápisu, ale také skutečnosti, zda existují relevantní podklady, tedy správní rozhodnutí, na základě kterého bylo možné provést zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Magistrát proto postupoval v souladu s příslušnými právními předpisy a shromáždil a posoudil všechny potřebné doklady pro rozhodnutí. Uvedl, že magistrát v rozhodnutí podrobně uvedl všechny podklady a svůj postup řádně odůvodnil, jak mu ukládá § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Poukázal na to, že předpokladem toho, aby rozhodnutí vydané v blokovém řízení bylo způsobilým podkladem pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče, je, že musí splňovat formální náležitosti stanovené zákonem. Tyto náležitosti prověřoval magistrát u zaznamenaných bodů v evidenční kartě řidiče, a to právě na základě žalobcem podaných námitek. Příkazový blok dle žalovaného obsahuje všechny údaje o osobě přestupce, místu a době spáchání přestupku, popis přestupkového jednání, jeho kvalifikaci podle konkrétního ustanovení zákona a údaj o tom, jaká zákonem stanovená povinnost byla porušena. Konstatoval, že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku či příkazovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Posouzení věci soudem 4. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce i žalovaný nesdělili soudu do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s takovýmto projednáním, ačkoli byli ve výzvě výslovně poučeni, že nevyjádří–li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen.

5. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.

6. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Soud uvádí, že žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že se nelze celkově ztotožnit s námitkou žalobce, že napadené rozhodnutí je nicotné, neboť netrpí vadami, jež by jej činilo zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným anebo jinými vadami, pro něž by je nešlo vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Dále žalovaný v jeho rozhodnutí hodnotil, proč považuje pokutový blok ze dne 6. 4. 2019 za způsobilý podklad pro záznam bodů v registru řidičů, vysvětlil, proč je daným pokutovým blokem vázán a proč neshledal námitky žalobce proti obsahu pokutového bloku důvodnými. Soud tedy nesouhlasí se žalobcem v tom, že by se žalovaný nedostatečně zabýval jeho námitkou, že pokutový blok ze dne 6. 4. 2019 je nicotný. Tato námitka je nedůvodná.

8. Před vypořádáním dalších námitek žalobce soud předesílá, že bodový systém zavedený zákonem o silničním provozu obecně spočívá v tom, že řidičům motorových vozidel jsou za vybrané přestupky a trestné činy proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích zaznamenávány „trestné“ body do určité výše, jež jsou podle aktuální judikatury (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014–55, publ. pod č. 3339/2016 Sb. NSS) považovány za trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Za spáchaný přestupek nebo trestný čin bude řidiči uložena sankce podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“) nebo podle zákona o silničním provozu, případně trest za spáchaný trestný čin a zároveň ještě, půjde–li o vybraný přestupek nebo trestný čin spadající do systému bodového hodnocení, mu bude zaznamenán stanovený počet bodů. Při dosažení zákonem stanoveného počtu bodů pozbývá řidič odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a s tím i řidičské oprávnění. Zákon v příloze upravuje taxativní výčet protiprávních jednání a počtů bodů, které za tato jednání budou zaznamenány. Počet bodů za určité jednání je stanoven fixně, a tudíž při záznamu bodů nelze uplatnit správní uvážení ohledně počtu bodů, které budou zaznamenány, a stejně tak nelze zaznamenat body za jednání, které není v příloze uvedeno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011–103).

9. Z charakteru řízení o námitkách současně vyplývá zásadní rozdíl mezi tímto řízením a řízeními o přestupcích, na základě kterých se body do registru řidičů zaznamenávají. V řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či v jiném právním předpisu jako přestupek a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byl záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Předmětu řízení pak odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. Z těchto skutečností je třeba vycházet při podání opravných prostředků, jsou–li zákonem připuštěny. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008–44, v námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů lze z povahy věci uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů.

10. V případě námitek proti zaznamenání bodů může být zkoumáno pouze to, zda byl záznam proveden v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému ohodnocení stanovenému v zákoně. Co se však týče samotného aktu, na jehož základě byl záznam proveden, platí pro něj presumpce správnosti a není na odvolací instanci, resp. soudu, aby se zabývaly jeho zákonností a správností. Pouze v případě, že by tento akt byl zákonem předepsaným způsobem zrušen, musel by správní orgán body z registru odstranit, což by se mělo podle § 156 správního řádu stát usnesením vydaným ex officio (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 118/2011–103).

11. V rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010–76, publ. pod č. 2145/2010 Sb. NSS, se Nejvyšší správní soud zabýval povahou a důkazní relevancí oznámení o uložení pokuty za přestupek. Nejvyšší správní soud zde konstatoval, že „oznámení policie, na základě kterých je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, jsou pouze úředním záznamem o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal, toto oznámení poskytuje správnímu orgánu určitou informaci o věci, nelze však z něj bez dalšího vycházet v případech, vyskytnou–li se v řízení pochybnosti o údajích zde zaznamenaných. K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu je třeba v takovém případě vyžádat proto další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené. Tento záznam však bez dalšího nemůže být důkazem, na základě něhož by správní orgán bez dalšího vzal za prokázané, že se stěžovatel přestupku dopustil, že byl projednán v blokovém řízení a že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů.“ Oznámení o uložení blokové pokuty tedy není nezpochybnitelným důkazem o tom, že řidič přestupek spáchal. Proto, vyskytnou–li se v řízení pochybnosti o údajích uvedených v oznámení, je nutné vycházet i z dalších důkazů.

12. Právě z výše citovaných úvah vycházel soud při hodnocení žalobních námitek. Žalobce v žalobě svými konkrétními námitkami zpochybňoval toliko pokutový blok ze dne 6. 4. 2019, na jehož základě mu byly zaznamenány body v registru řidičů. Soud se proto zabýval tím, zda je s ohledem na uplatněné žalobní námitky tento pokutový blok způsobilým podkladem pro záznam bodů v registru řidičů.

13. Jak již bylo uvedeno výše, v případě pravomocných rozhodnutí vydaných v blokovém řízení se presumuje jejich správnost, a to za předpokladu, že nejsou nicotná. Žalobce v žalobě spojoval nicotnost pokutového bloku ze dne 6. 4. 2019 s tím, že Městská policie Hradec Králové nebyla věcně příslušná v případě tohoto přestupku uložit blokovou pokutu, neboť přestupek spáchal úmyslně a měl mu být uložen zákaz činnosti. K tomu soud uvádí, že z oznámení o uložení pokuty v příkazním řízení na místě soud zjistil, že se žalobce dne 6. 4. 2019 v 15:45 hodin v Hradci Králové na ulici Gočárova třída jako řidič motorového vozidla Audi reg. značky X dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 téhož zákona, a to z nedbalosti. Z bloku na pokutu na místě nezaplacenou ze dne 6. 4. 2019, č. B 0574150, na částku 1 500 Kč, soud rovněž zjistil, že žalobce dne 6. 4. 2019 v Hradci Králové na ulici Gočárova třída v 15:45 hodin jako řidič motorového vozidla Audi reg. značky X nezastavil vozidlo na signál, který mu přikazoval zastavit vozidlo nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou, čímž se dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 téhož zákona. Blok na pokutu obsahuje také tomuto porušení odpovídající slovní popis přestupkového jednání „jízda vozidlem na červený signál stůj“. V tomto bloku na pokutu je také u formy zavinění uvedena nedbalost. Z uvedeného bloku na pokutu je tak zjevné, za jaké přestupkové jednání byl žalobce pokutován, i to, že se tohoto přestupkového jednání dopustil z nedbalosti. Soud proto konstatuje, že žalobce nesprávně uvádí, že se přestupku dopustil úmyslně, neboť jak v oznámení o uložení pokuty, tak v samotném bloku na pokutu je obsažena forma zavinění jako nedbalost. V daném případě se tedy neuplatnil § 125c odst. 8 zákona o silničním provozu, podle něhož přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti, nelze projednat příkazem na místě. V posuzovaném případě naopak bylo podle § 125c odst. 7 písm. c) téhož zákona možno uložit pokutu příkazem na místě za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 zákona o silničním provozu. Soud tudíž uzavírá, že městská policie byla oprávněna daný přestupek žalobce, který byl kvalifikován jako spáchaný z nedbalosti, vyřešit příkazem na místě. Blok na pokutu byl tedy uložen k tomu oprávněným a věcně příslušným správním orgánem. Z tohoto důvodu není námitka nicotnosti spočívající v tom, že v případě bloku na pokutu ze dne 6. 4. 2019 jde o rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný, důvodná.

14. Žalobce dále spojoval nicotnost bloku na pokutu ze dne 6. 4. 2019 s absencí základních náležitostí tohoto pokutového bloku, nicméně chybějící náležitosti pokutového bloku nezpůsobují jeho nicotnost, ale případnou nezpůsobilost k záznamu bodů do registrů řidičů. Nicotný je totiž takový správní akt, který trpí natolik intenzivními vadami, že jej vůbec za rozhodnutí ani považovat nelze. Takovými vadami jsou např. absolutní nedostatek pravomoci, absolutní nepříslušnost rozhodujícího správního orgánu, zásadní nedostatky projevu vůle vykonavatele veřejné správy (absolutní nedostatek formy, neurčitost, nesmyslnost), požadavek plnění, které je trestné nebo absolutně nemožné, uložení povinnosti nebo založení práva něčemu, co v právním smyslu vůbec neexistuje, či nedostatek právního podkladu k vydání rozhodnutí. K nicotnosti soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č. j. 6 A 76/2001–96, publ. pod č. 793/2006 Sb. NSS). Blok na pokutu ze dne 6. 4. 2014 vydal, jak je obsaženo v předchozím odstavci, správní orgán, který k tomu měl pravomoc, byl k jeho vydání věcně příslušný, a ani není stižen zásadními nedostatky projevu vůle vykonavatele veřejné správy. Daný blok na pokutu proto není nicotný, a námitka nicotnosti, kterou žalobce spatřoval v chybějících základních náležitostech předmětného bloku na pokutu, tak není důvodná.

15. Soud dále uvádí, že presumpce správnosti rozhodnutí ještě neznamená, že každé takové rozhodnutí bude způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Způsobilost podkladu totiž závisí také na tom, zda tento podklad obsahuje dostatek údajů umožňujících subsumpci konkrétního protiprávního jednání pod příslušnou položku přílohy k zákonu o silničním provozu, která přiřazuje k jednotlivým porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích počet bodů za tato jednání. Nezbytnou podmínkou pro provedení záznamu bodů za přestupek projednaný v blokovém řízení je tedy dostatek relevantních údajů v pokutovém bloku. Formálními nedostatky způsobujícími nepoužitelnost podkladů jsou základní nedostatky náležitostí pokutových bloků. Tyto náležitosti představují především osoba přestupce, popis jednání, jímž byla naplněna skutková podstata přestupku, a datum nabytí právní moci rozhodnutí (v případě pokutového bloku datum jeho vydání), neboť na jejich základě lze dle § 123b zákona o silničním provozu a zmiňované přílohy k tomuto zákonu určit, komu se má v registru vyznačit kolik bodů a od kterého dne.

16. Soud prostudoval blok na pokutu ze dne 6. 4. 2019 a shledal, že je v něm uveden stručný slovní popis přestupkového jednání a dále údaj o tom, jaké ustanovení zákona o silničním provozu žalobce porušil a podle jakého ustanovení byl jím spáchaný přestupek kvalifikován.

17. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012–20, „[s] rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane–li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou–li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Proto postačuje uvedení přestupkového jednání zkratkami „jízda bez použití BP“ nebo „pásy“, jsou–li tyto zkratky doplněny odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, ve kterém je přestupek specifikován, a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V daném případě je zřejmé, že stěžovatel se dopustil přestupků tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým … odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, … [pokud se] jedná o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují.“ 18. Zdejší soud neshledal žádný důvod se od uvedených závěrů, které Nejvyšší správní soud zopakoval i v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014–39, jakkoli odchýlit, a proto konstatuje, že přestupkové jednání žalobce bylo v bloku na pokutu ze dne 6. 4. 2019 identifikováno natolik přesně, že bylo možné podřazení daného jednání pod příslušnou položku přílohy k zákonu o silničním provozu, a tedy i provedení záznamu bodů do registru řidičů.

19. Z bloku na pokutu na místě nezaplacenou ze dne 6. 4. 2019, č. B 0574150, na částku 1 500 Kč, soud rovněž zjistil, že žalobce dne 6. 4. 2019 v Hradci Králové na ulici Gočárova třída v 15:45 hodin jako řidič motorového vozidla Audi reg. značky X nezastavil vozidlo na signál, který mu přikazoval zastavit vozidlo nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou, čímž se dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 téhož zákona. Blok na pokutu obsahuje také tomuto porušení odpovídající slovní popis přestupkového jednání „jízda vozidlem na červený signál stůj“. Soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, za jaké přestupkové jednání byl žalobce pokutován. Podle přílohy k zákonu o silničním provozu se pachateli přestupku za tento přestupek připíše pět bodů.

20. Soud dále uvádí, že v bloku na pokutu ze dne 6. 4. 2019 je jako přestupce identifikován žalobce, jehož totožnost byla ověřena dle občanského průkazu, přičemž na pokutovém bloku je též obsažen podpis přestupce. Daný blok na pokutu obsahuje též údaje týkající se přestupce a je i z tohoto pohledu způsobilým podkladem pro provedení záznamu v registru řidičů. V bloku na pokutu je rovněž opatřen podpisem městského policisty, tedy oprávněné úřední osoby, která je též identifikována (strážník 308). Není proto důvodná námitka, že v bloku na pokutu není podpis oprávněné úřední osoby.

21. Soud zdůrazňuje, že v bloku na pokutu ze dne 6. 4. 2019 je též vymezeno místo spáchání přestupku jako Hradec Králové ulice Gočárova třída. Pokud jde o vliv popisu místa přestupku na způsobilost pokutového bloku jako podkladu pro zápis bodů, z ustálené judikatury nevyplývá požadavek na zcela přesné určení místa spáchání přestupku na bloku na pokutu. Tak tomu je i v této posuzované věci, neboť v bloku na pokutu žádná pochybnost o tom, který přestupek byl spáchán a jaký počet bodů bylo třeba k němu přiřadit, ani v souvislosti s označením místa spáchání těchto přestupků nevyvstala (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017–62). I když lze souhlasit s tím, že v bloku na pokutu mohlo být místo spáchání specifikováno přesněji (např. křížením konkrétní ulice s ulicí Gočárovou třídou), neznamená tato okolnost nezpůsobilost bloku na pokutu ze dne 6. 4. 2019 jako podkladu pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče.

22. K uvedenému je tedy nutno znovu připomenout a zdůraznit, že blokové řízení má méně formální povahu a pokutový blok nelze po obsahové stránce srovnávat s jinými rozhodnutími vydávanými správními orgány. Zejména z praktických důvodů (tj. s ohledem na velikost pokutového bloku, terénní podmínky, za kterých je vydáván, a omezený časový prostor při jeho vydání) je zcela odůvodnitelné uvádění i zestručněného textu. Jak opakovaně judikuje Nejvyšší správní soud (viz shora), při zohlednění specifik blokového řízení lze na pokutovém bloku možno přijmout i formulace strohé a zkratkovité. Dokonce se lze v určitých případech spokojit i jen s pouhým uvedením odkazu na ustanovení zákona o silničním provozu, který stanoví porušenou povinnost, a to jestliže je z kombinace všech uvedených údajů patrné, jakého konkrétního druhu jednání se přestupce dopustil. Shora popsaná specifikace přestupkového jednání tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace na bloku na pokutu ze dne 6. 4. 2019 uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce jako přestupce dopustil, a kdy a kde se tak stalo.

23. Soud uzavírá, že blok na pokutu obsahuje všechny obligatorní náležitosti pokutového bloku včetně podpisů přestupce a oprávněné úřední osoby, tj. popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměry sankce. Z tohoto pohledu je blok na pokutu ze dne 6. 4. 2019 způsobilým podkladem pro záznam bodů v registru řidičů a správní orgány z něj při záznamu bodů do registrů řidiče mohly vycházet. Námitky žalobce o nezpůsobilosti bloku na pokutu ze dne 6. 4. 2019 pro záznam bodů v evidenční kartě řidičů tudíž nejsou důvodné.

24. S ohledem na výše uvedené soud vyhodnotil žalobu v mezích uplatněných žalobních bodů jako zcela nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, ani jejich náhradu nepožadoval, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení

Žaloba Vyjádření žalovaného k žalobě Posouzení věci soudem