16 C 118/2020-222

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Pěnkavovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: vrácení daru a vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, a to pozemku par.č.st. 726, výměra 99 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s [adresa], rodinný dům, adresní místo [ulice a číslo], stojící na pozemku par.č.st. 726, a že je výlučným vlastníkem pozemku par. [číslo] výměra 776 m2, zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Ostrava, katastrální území Muglinov, u katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, a žaloba na vyklizení této nemovitosti, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 45 980 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] ve znění podání ze dne [datum] domáhala určení, že je vlastníkem nemovitosti, a to pozemku par.č. 726, o výměře 99 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s [adresa], rodinný dům, adresní místo [ulice a číslo], stojící na pozemku par.č. 726, a dále že je výlučným vlastníkem pozemku par. [číslo] o výměře 776 m2, zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Ostrava, katastrální území Muglinov, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava. Současně se žalobkyně po žalovaném domáhala vyklizení uvedené nemovitosti. Žalobu odůvodňovala svou hmotnou nouzí. Podáním ze dne [datum] (č.l. 135) žalobkyně změnila důvod podané žaloby a vrácení daru se domáhala pro porušení dobrých mravů, které dle ní "započalo nejdříve dne [datum], v 16:55 hod., ne-li později", kdy žalovaný na mobil její advokátky Mgr. [příjmení] poslal zprávu, v níž uvedl: "nehodlám mít nadále s mou matkou nic společného" (č.l. 52). U prvního ústního jednání dne [datum] žalobkyně upřesnila, že porušení dobrých mravů spatřuje v tom, že žalovaný po jejím propuštění z vazby dne [datum] napsal, že s ní nechce mít nic společného, že ho nezajímá, jak si ona teď poradí, že ji nepustil do domu, že jí nedal peníze na letenky do Mexika, že neposkytl pomoc jeho sestře [jméno], že se sestrou nebyl v kontaktu, že sestru nepustil k sobě domů a že si se sestrou nepopovídal. Vytýkala mu rovněž, že ji v červnu 2018 vzali do vazby, neboť jí žalovaný neposkytl bydlení (č.l. 138). Žalobkyně k věci dále uvedla, že předmětnou darovací smlouvu uzavřela s žalovaným dne [datum] a darovala mu tak budovu č. [číslo] stojící na pozemku parc.č. St. 726, pozemek parc. č. St. 726 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 99 m a zahradu [číslo] o výměře 776m, to vše v obci [část obce], ulice [ulice a číslo], zapsané na listu vlastnictví [list vlastnictví], kat. území [část obce]. Žalovaný dar přijal a je zapsán v katastru nemovitosti jako vlastník předmětné nemovitosti. Dne [datum] žalobkyně dar odvolala odesláním žádosti o vrácení daru z důvodu hmotné nouze a nevděku. Naléhavý právní zájem odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný je i nadále veden v katastru nemovitostí jako vlastník uvedené nemovitosti. Dále pak uvedla, že od roku 1999 bylo proti ní vedeno trestní stíhání pro vytunelování kampeličky. Bylo zde mnoho poškozených. K jejímu odsouzení došlo v její nepřítomnosti, když od roku 2003 žila v cizině. Na základě evropského zatýkacího rozkazu došlo dne [datum] při jejím návratu do Německa k jejímu zadržení Byla umístěna do vazby a požádala o obnovu procesu. Omezení její osobní svobody trvalo až do [datum], kdy byl ve věci vyhlášen nový odsuzující rozsudek, jímž jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let. Současně na základě složeného slibu byla propuštěna z vazby. Ve slibu její advokátka uvedla, že se bude zdržovat na adrese rodinného domu, který darovala žalovanému. K jejímu odvolání jí byl trest z důvodu změny právní úpravy snížen na 1,5 let. Proti tomuto rozhodnutí podala dovolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto. Až do svého zadržení netrpěla hmotnou nouzí, neb její dlouhodobý partnerský vztah ji zajišťoval velmi dobré zázemí (bydlení, náklady na obživu, dopravu, dovolené, auto, vše platil její partner). V souvislosti s trestním stíháním ji však vznikly náklady na obhajobu, které za rok 2019 činí 100 125 Kč, náklady za pobyt ve věznici, náklady na rekonvalescenci po věznění. Rovněž nese náklady za pomoc za dobu, kdy měla ruku v sádře a následně po sundání sádry zcela nehybnou. Za dnes zbylé úspory zakoupí jen to nejnutnější zařízení bytu, nezbude jí nic. Nemá vyřešeno bydlení, je nyní bezdomovcem. Od roku 2011 je důchodkyni, výše jejího starobního důchodu pro rok 2020 činí toliko 11 547 Kč. Její vztah s žalovaným byl až do [datum] nadstandardně dobrý. Ještě k jejím 65 narozeninám (poznámka soudu: dne [datum]) od něj dostala 65 růží, zlatý šperk a hodinky Longines. Dne [datum] však žalovaný její advokátce Mgr. [příjmení] poslal zprávu, že s ní nechce mít nic společného a že je mu jedno, jak si teď poradí. Následně jí žalovaný nebral telefony a nechtěl pustit do domu. Proto ho obratem vyzvala k vrácení daru a předání domu do [datum]. Žalovaný na to nikterak nereagoval. Navrácení daru ji přitom zajistí sociální jistotu a soběstačnost. Má již 67 let a navrácení daru je proto ideálním řešení, aby v budoucnu měla na úhradu péče o její osobu a nemusela nic žádat od státu či syna, nebo dcery.

2. V rámci prvního jednání dne [datum], k němuž byla žalobkyně řádně předvolána předvoláním obsahujícím poučení o koncentraci řízení, byla žalobkyně vyzvána, aby navrhla důkazy k prokázání svých tvrzení, že se žalovaný vůči ní a členům její rodiny choval v rozporu s dobrými mravy s tím, že v případě neunesení tohoto důkazního břemene nebude ve sporu úspěšná. Současně byla opětovně poučena, že veškerá skutková tvrzení a důkazní návrhy musí být učiněny do konce prvního jednání, popř. do konce lhůty, která jí bude za tím účelem poskytnuta s tím, že k později uvedeným tvrzením a důkazům lze přihlédnout jen za podmínek stanovených v § 118b o. s. ř. K žádosti žalobkyně jí byla poskytnuta 30 denní lhůta k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů (tj. do [datum]). Podáním ze dne [datum] žalobkyně požádala o prodloužení shora uvedené lhůty o 14 dnů, neboť se po návratu z Mexika, kam se ihned po soudním jednání vydala pomoci své dceři, s ohledem na časový posun a změnu klimatu necítí dobře. Usnesením ze dne [datum] bylo žádosti žalobkyně vyhověno a lhůta k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů byla žalobkyni prodloužena o 14 dnů (tj. do [datum]). Podáním ze dne [datum] žalobkyně opětovně požádala o prodloužení shora uvedené lhůty o dalších 14 dnů z důvodu svého špatného zdravotního stavu doloženého lékařskou zprávou. Žádosti bylo opětovně vyhověno a lhůta byla prodloužena o dalších 14 dnů (tj. do [datum]). Podáním ze dne [datum] žalobkyně opětovně požádala o prodloužení shora uvedené lhůty, tentokrát na neurčito s tím, že zásadní důkazy o hrubém porušení dobrých mravů se nachází ve spise 54T 1/2004, který má přes 100 svazků a nachází se nyní u Nejvyššího soudu ČR. Tato žádost žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] zamítnuta. Přesto žalobkyně svá skutková tvrzení a důkazní návrhy doplnila až v nočních hodinách dne [datum], tedy krátce před druhým ústním jednáním, a to s poukazem na svůj špatný zdravotní stav nastalý dne [datum]. Z obsahu spisu však vyplývá, že žalobkyně měla dostatečný prostor svá skutková tvrzení včas ve stanovené lhůtě doplnit. Svědčí o tom řada jiných podání učiněných žalobkyní po prvním jednání (např. několikastránkový dopis konzulátu ČR v Mexiku ze dne [datum] / č.l. 150 – 152/, 3 předžalobní výzvy žalovanému s požadavkem na umožnění styku s jeho 7 měsíční dcerou ze dne [datum] / č.l. 155 – 156/, několikastránkové odvolání ze dne [datum] /č.l 170 - 171/). K podání ze dne [datum] učiněnému za těchto okolností až po uplynutí soudem stanovené lhůty, proto soud nepřihlédl, když pro tento postup nebyly splněny zákonné podmínky.

3. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. K věci uvedl, že žalobkyně sice předmětnou darovací smlouvu podepsala již dne [datum], žalovaný ji však podepsal až [datum]. Dlouho se totiž rozhodoval, zda má dar přijmout, a to s ohledem na rozporuplné chování žalobkyně, v němž se střídaly díky, výčitky a ublíženost. V r. 2016 uvažoval dokonce o navrácení daru, neboť si nebyl jist, zda má investovat miliony do darovaných nemovitosti nebo vystavět zcela nový dům, kde by bydlel bez obav z možného matčina chování, když v té době již sílila její averze vůči jeho partnerce [jméno] [příjmení], nyní [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně žijící trvale v cizině si však přála, aby on v domě žil a zveleboval ho, neboť žalovaného sestra žila již několik let mimo Ostravu (Mexiko, [obec], [ulice] [příjmení]). V té době mu žalobkyně napsala (dopis z [datum]), že mu dům darovala a její slovo bylo vždy více, než deset smluv a že má její slovo a že si nečiní nárok ani na dolní apartmá atd. Zároveň připojila čestné prohlášení, že si nebude činit doživotní nároky na bydlení v domě, dům mu darovala jako ocenění jeho pracovitosti a v zájmu, aby pokračoval ve zvelebování domu. Čestné prohlášeni, jak je v něm uvedeno, vydala za účelem zabránění vrácení daru, k němuž se žalovaný rozhodl poté, kdy se žalobkyně zeptala na možnost svého užívání části domu. Žalobkyně uvádí, že byla omezena na osobni svobodě dne [datum] v Německu, ale neuvádí, že opustila republiku v únoru 2003 poté, kdy byla trestně stíhaná a obávala se odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V době jejího odchodu do ciziny žalovaný neměl ještě ani 18 let a zůstal v domě sám. V cizině žila žalobkyně až do svého zadrženi v r. 2018 dle evropského zatýkacího rozkazu, na jehož základě pak byla vydána do ČR. Žalobkyně byla pravomocně odsouzena v nepřítomnosti, a proto mohla podat návrh na zrušení tohoto odsuzujícího rozsudku, což učinila. Byla znovu obžalována a odsouzena, ale protože vykonala část trestu ve vazbě, byla z vazby propuštěna. V současné době je rozsudek, jímž byla žalovaná odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 1,5 let již pravomocný. Žalobkyně neměla nikdy v úmyslu se do ČR vrátit. Dokud měla platné doklady, mohla si svůj starobní důchod zpětně za několik let vyzvednout, ale poté, kdy u dokladů platnost pominula, již tak učinit nemohla. Výši starobního důchodu, o němž tvrdí, že je pod úrovní průměrného důchodce v ČR, ovlivnilo to, že od r. 2003 už v ČR nepracovala ani nepodnikala, resp. neplatila soc. zabezpečení. Žalobkyně uvádí, že díky ní měl žalovaný snadný start do života i podnikání. [příjmení] je však pravdou. Matka ho v 17 letech opustila a nechala ho v tomto nebezpečném věku samotného v domě, ať se stará jak umí. Dům i zahrada v té době pustly, žalovaný přestal studovat, nikde nepracoval a měl spoustu problémů. To, že se posléze s touto situaci vypořádal a dnes i úspěšně podniká, nemá s žalobkyní mnoho společného. Žalobkyně žalovanému nemovitosti darovala poté, kdy se přesvědčila, že je schopen dům udržovat, rekonstruovat a ona se už do Česka sice vrátit nechtěla, ale přála si, aby dům po jejich rodičích zůstal v rodině. Pro žalobkyni byly vždy problémem přítelkyně žalovaného, které byly za celou dobu pouze 2, ale ani jedna se jí nelíbila. [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], si žalovaný po dvanáctileté známosti vzal a v současně době čekají rodinu. Bohužel pro žalobkyni je [ulice] a její rodina panelákové zlo, kterému jde jen o majetek. To, že je žalovaný spokojený a v rodině své ženy našel novou rodinu, žalobkyni nezajímá. Ve svých přípisech je pro ni [ulice] jen„ Hejnova“ či„ ONA, panelákové zlo, ta, která ji nesmí na pohřeb,“ apod. Je zcela evidentní, že žalobkyně na novou rodinu žalovaného žárlí, vadí ji, že se s nimi stýká a jí se tolik nevěnuje. Žalovaný budoval firmu, rekonstruoval dům, žil osobním životem a do ciziny za matkou neměl čas jezdit tak často, jak si ona představovala. Rovněž její mnohostránkové vyčítavé dopisy ho k častým návštěvám neinspirovaly. Žalobkyně se cítí poškozena ze strany státu, jehož justice ji odsoudila, ze strany dětí, které jsou nevděčné, a dává to neustále najevo. Soužiti žalobkyně a žalovaného s rodinou v jednom domě by skončilo katastrofou. Manželka žalovaného je v souvislosti s těhotenstvím na nemocenské a nepotřebuje stres. U žalobkyně se změnily poměry, už se nemusí vyhýbat nástupu výkonu trestu pobytem v cizině a ačkoliv se nikdy nechtěla vrátit do ČR a jejím přáním bylo žít u jezera ve Švýcarsku, mít dům, velké auto a loď, je nyní pro ni výhodnější zůstat v ČR. Na své prohlášeni, že dar nebude žádat zpět, proto rezignovala a požaduje ho zpět s tím, že žalovaný v něm bydlel 18 let zadarmo a při najmu 30 000 Kč měsíčně, které by jinde platil, jí tak dluží cca 6 000 000 Kč, takže s rekonstrukci je takto finančně vypořádaná. Nabídku žalovaného, že ji sežene nájemní byt 1+2 či 2+kk za nájem do 12 000 Kč a bude ji nájmu tj. 6 000 Kč měsíčně hradit a koupí jí menši příměstské vozidlo, odmítla. Přípisem z [datum] opakovaně vyjádřila své pohoršení nad touto nabídkou s tím, že ji považuje za výsměch, který by ji uvedl do sociální nouze. Dopisem ze dne [datum] ho požádala o vrácení daru. Žalovaný se snažil i za podpory své ženy žalobkyni pomáhat. Pomáhal s vyřízením jejího starobního důchodu, s jeho zpětnou výplatou za období, kdy měla ještě platné doklady, poskytoval jí finanční výpomoc, dárky. Poté kdy byla žalobkyně v r. 2018 zatčena, posílal ji balíčky s objednaným obsahem, např. [datum] si přála 1 kg datlí, 1 kg sušených meruněk, 1 kg vlašských ořechů, 1 kg mandlí, 1 kg sušených švestek, varnou konvici. Dne [datum] si objednala oblečení: pyžamo, 2 trička, 2 flanelové košile, 2 kalhot s mikinou, ponožky, prádlo, 2 mikiny, froté ručníky, pantofle, obuti do sprchy, tenisky, bundu. Žalovaný zpočátku vazby zajišťoval i týdenní praní prádla žalobkyně, koupil ji přenosnou televizi apod. Na účet žalobkyně, když byla ve vazbě, posílal peníze a platil ji advokátku. Vyřizoval náhradní rodný list, výpis z rejstříku trestů apod. Osud matky mu nebyl lhostejný. Žalobkyně však v telefonátech byla velice nevděčná, vyčítala mu, jak je prádlo vypráno, vymácháno, že je z nevhodného materiálu, apod. Mluvila s ním, jako s nějakým konfidentem, který si přeje její odsouzení, různě jej urážela. Dokonce po Mgr. [příjmení] chtěla, aby mu do faktury za její obhajobu připsala částku 50 000 Kč, kterou by pak žalobkyně vyplatila sestře [jméno]. Vztah s žalobkyní se tak během jejího pobytu ve vazbě zhoršil a byl na bodě mrazu. Před propuštěním žalobkyně z vazby jej kontaktovala Mgr. [příjmení] s dotazem, jakou adresu má žalobkyně v písemném slibu za účelem propuštění z vazby uvést. Požádal ji, aby neuváděla jeho adresu na Jaklovecké ulici, neboť nechce mít s kauzou nic společného. Šlo totiž o vytunelování kampeličky, byla zde stovka poškozených, věc byla medializována. Navrhl, aby ve slibu byla uvedená adresa paní [příjmení], u níž měla žalobkyně uloženy své peníze. Dalším důvodem byl fakt, že se žalobkyně přímo nesnáší s jeho současnou manželkou [jméno], dříve [příjmení]. Po propuštění z vazby mu však advokátka volala a sdělila, že v písemném slibu uvedly jeho adresu. Nato žalobkyni 2x nezvedl telefon a napsal zprávu, že s matkou nechce mít nic společného a je mu jedno, jak si poradí. Měl totiž strach, že bude s kauzou spojován. Není však pravda, že by žalobkyně po propuštění z vazby neměla kde bydlet, chtěla se s ním jen potkat, jak vyplývá i z jejího dopisu ze dne [datum]. Nebylo mu však lhostejné, co s matkou po propuštění bude, její situaci se snažil řešit i s Mgr. [příjmení], jak dokládá jejich SMS komunikace. Je pravda, že žalobkyni ve vazbě nenavštívil, nedokáže tam totiž vstoupit. Ve svých 18 letech byl trestně stíhán, matka jej tehdy neustále u soudu omlouvala, k soudům se nedostavoval, a tak nakonec skončil ve vazbě. Vazba v něm zanechala nepříjemnou vzpomínku, nedokáže na to období zapomenout. Ani žalobkyně jej však ve vazbě nikdy nenavštívila. Je pravda, že byl v minulosti raubíř, ale od svých 21 let se živí sám, matka jej v jeho 17 letech opustila, žila v cizině. Slib, že si dům ponechá, že jej neprodá a že jej opraví, dodržel. O rodinu se vždy staral, nikdy vůči nim nejednal v rozporu s dobrými mravy, bratrům žalobkyně - [jméno] a [jméno] - vypravil pohřeb. Žalobkyně mu však vyčítá, že může i za stav sestry [jméno] a že se jeho žena podílela na domácím násilí vůči [jméno]. V četných telefonních i písemných zprávách používá vůči němu a jeho manželce vulgarismy, nazývá jej gaunerem, ubožákem, vyhrožuje mu soudy. [příjmení] samozřejmě matčinu představu, že po návratu do ČR bude žit stejně jako před 18 lety, kdy měla luxusní vozidla, drahé oblečeni, časté pobyty v cizině apod. nenaplňuje. Zklamal ji, měl žít s ní sám v zrekonstruovaném domě a ze svého podnikání ji umožnit předchozí způsob života. Alespoň vrácením darovaných nemovitosti se chce žalobkyně dopracovat naplnění svých představ a proto jeho nabídku na úhradu nájemného považuje za výsměch. Jde-li o jeho o 7 let starší sestru [jméno], tato se mu nikdy nesvěřila, že by potřebovala nějakou pomoc, žádnou pomoc od něj nikdy nežádala. Po nějakou dobu žila sestra v [obec], z péče jí byly odňaty její děti. Mgr. [příjmení], která zastupovala jeho matku v trestním řízení, pak začala zastupovat i jeho sestru ve věci vrácení dětí zpět do péče. Sám s Mgr. [příjmení] probíral jak kauzu své matky, tak i záležitosti jeho sestry. V listopadu 2019 mu však sestra napsala e-mail, že mu děkuje za jeho snahu, ale že v její kauze již nic nemá dělat s tím, že odjíždí do Mexika. V dubnu 2021 mu pak žalobkyně zaslala fotografie a později i video, z nichž bylo zřejmé, že sestra je na tom psychicky špatně. Přes jeho opakované žádosti mu žalobkyně nechtěla dát číslo na konzulát. Když se s ním sám spojil, vyčítala mu, že se do věci plete, že se nemá starat, že vše pokazí. Sám s konzulkou řešil, jakým způsobem by sestře mohl pomoci a nabídl zaslání peněz na dobu do sestřina návratu do ČR. Bylo mu řečeno, že sestra nemůže letět sama, že potřebuje asistovaný doprovod. Za tím účelem žalobkyni, která se pro dceru do Mexika chystala, poukázal částku 100 000 Kč. Celá záchranná mise však skončila fiaskem. Přes doporučení konzulátu, aby se [jméno] nejdříve v [příjmení] [jméno] uklidnila a následně okamžitě vrátila do ČR, si naplánovala žalobkyně s [jméno] 8 denní pobyt u moře v Acapulcu, odkud se mu ozvala a žádala zajištění zdravotního ošetření [jméno] dle pojistné smlouvy. Po návratu do ČR mu žalobkyně odmítla sdělit, kde se [jméno] nachází. Poslala mu však předžalobní výzvu, aby jí umožnil stýkat se s jeho 7 měsíční dcerou po dobu 12 hodin 1 x za 14 dnů. Z dopisu, který žalobkyně zaslala konzulátu, vyplývá, že jeho sestra zůstala i nadále v Mexiku.

4. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů, jimiž bylo prokázáno: - darovací smlouvou, že žalobkyně jako dárce a žalovaný jako obdarovaný uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu (žalobkyní smlouva podepsána dne [datum], žalovaným dne [datum]), kterou žalobkyně žalovanému darovala pozemek par.č.st. 726, výměra 99 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova s [adresa], a pozemek par. [číslo] výměra 776 m2, zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Ostrava, katastrální území Muglinov, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava (dále jen předmětná nemovitost), - výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum], že žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník shora uvedené nemovitosti, - dopisem ze dne [datum], že žalobkyně napsala dceři [jméno], že již 12 a roku nebyla v České republice, že je šťastna, že žalovaný v domě žije a nenechal jej zpustnout, že dům je tak v nejlepších rukou, že žalovaný do domu investoval spoustu peněz, byť nebyl jeho, že žalovaný víc než roku váhal dům jako dar přijmout, že dokonce navrhoval, aby jej darovala žalobkyně dceři, - dopisem žalobkyně žalovanému z listopadu 2016, že žalobkyně žalovanému napsala, aby předmětný dům užíval a zveleboval ho s tím, že si nečiní nárok ani na dolní apartmá, - čestným prohlášením z [datum], že žalobkyně sepsala uvedeného dne čestné prohlášení, v němž uvedla, že dům darovala žalovanému jako ocenění jeho pracovitosti a v zájmu, aby pokračoval ve zvelebování domu s tím, že toto prohlášení vydává za účelem zabránění vrácení daru, ke kterému se žalovaný rozhodl poté, kdy se ho žalobkyně zeptala, zda bude moci užívat oddělenou část domu. Žalobkyně dále uvedla, že respektuje soukromí a úskalí, jež přináší soužití více generací, - SMS komunikací z doby od [datum] do [datum], že žalovaný byl v uvedené době v pravidelném SMS kontaktu se svou sestrou [jméno], se kterou si vzájemně přáli k svátku a narozeninám, posílali srdíčka, řešili spolu odebrání dětí z péče [jméno], jakož i zadržení žalobkyně v Německu, kdy se žalovaný sestry dotazoval, zda se jí v souvislosti se zadržením žalobkyně podařilo s někým spojit a žádal sestru, aby hlavně nechala žalobkyni od dcery a syna pozdravovat; ze SMS zpráv dále vyplývá, že se žalovaný za žalobkyní chystal do vazby v Německu či [obec], ale do věznice v Ostravě nemůže…, - e-mailovou zprávou sestry [jméno] žalovanému ze dne [datum], že [jméno] žalovanému napsala:„ prosím, už nic v mé kauze nedělej, ani co se týče advokátky, po roce se mě zeptala, co chci? Nechápe, že chci děti. Děkuji za snahu ze tvé strany…“ - dopisem žalobkyně žalobci ze dne [datum], že žalobkyně v 5 stránkovém dopise požadovala po žalobci, aby jí vyřídil a do vazební věznice dodal její rodný list, poštovní známky, finanční hotovost, aby jí zakoupil přesně specifikované podprsenky, dodal osobní soukromé oblečení, dodával knihy dle seznamu, který mu zašle… - pokladními doklady, že žalovaný žalobkyni zajišťoval do vazební věznice nákup prádla a elektroniky, - potvrzením o složení částky 20 000 Kč na účet VVO pro žalobkyni ze dne [datum] a SMS zprávou, že Mgr.. [příjmení] na účet VVO složila pro žalobkyni částku 20 000 Kč a informaci o tom předala dál prostřednictvím SMS, - fakturou z [datum], že Mgr. [příjmení] vypsala fakturu na jméno žalovaného za právní služby poskytnuté žalobkyni ve výši 48 375 Kč, - dopisem žalobkyně žalobci ze dne [datum], že žalobkyně žalobce požádala o 5 kg ořechů a sušeného ovoce a o varnou konvici, - závěrečnou řečí Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum], že proti žalobkyni bylo vedeno trestní stíhaní u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. [spisová značka] pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku, jehož se dopustila jako jednatelka společnosti [právnická osoba]; k zadržení žalobkyně v této trestní věci došlo na základě evropského zatýkacího rozkazu, - písemným slibem obviněného ze dne [datum], že v písemném slibu žalobkyně je uvedeno, že se v případě propuštění z vazby bude zdržovat na ulici [ulice a číslo], - dopisem žalobkyně ze dne [datum], že žalobkyně žalovanému napsala, že si žalovaný nedokáže obhájit svou matku před panelákovým zlem (tj. manželkou žalovaného), že ONA (tj. manželka) je z paneláku, a tak se jí v darovaném domě líbí, že ONA (manželka žalovaného) užívá dům, ve kterém je zúročena celoživotní dřina žalobkyně a jejich rodičů; žalovanému v dopise vyčítá, že nevyšel ani před dům, aby žalobkyni řekl promiň, - SMS komunikací mezi žalovaným a Mgr. [příjmení], že žalovaný byl ve věci trestního stíhání žalobkyně s její advokátkou Mgr. [příjmení] v době od 9/ 2018 do 12/ 2019 v osobním i písemném kontaktu; že žalovaný zajišťoval pro žalobkyni do vazby věci dle jejich požadavků, mj. televizi, peníze, výpis z rejstříku trestů; dne [datum] advokátka žalovanému sděluje, že v úterý (tj. [datum]) bude vyhlašován rozsudek a pokud se žalobkyně neodvolá, mohla by být propuštěna z vazby. Současně se advokátka táže, zda žalovaný neví o nějakém místě, kde by mohla být žalobkyně oficiálně hlášena, prosí o kontakt na paní [jméno]. Žalovaný kontakt na paní [jméno] obratem posílá. Dne [datum], 12:43 hod. žalovaný činí dotaz na advokátku, jak to ve věci dopadlo. Advokátka sděluje, že se začíná až ve 13 hodin. V 16:55 dne [datum] odesílá žalovaný [příjmení] [příjmení] zprávu:„ je prosím domluveno, kde bude mamka bydlet? [příjmení] u [jméno], na kterou jsem Vám dával číslo a která dostala i úspory od mamky? Já určitě po tom, co jsem četl za poslední rok a půl nebudu momentálně vyzvedávat svou mamku a brát si ji domů. Nejsem splachovací a jsem dospělý člověk a mám momentálně dost náročné období. Takže informace, že se podařilo ji dostat ven, mě potěšila, ale tím pro mě tato epizoda života končí. Nehodlám mít s mou matkou nadále nic společného.“ Advokátka nato sděluje:„ dobrý večer, nezlobte se, ale tohle nechám na vyřešení mezi Vámi. Paní doktorka (pozn. soudu – žalobkyně) je venku z vazby, pomohla jsem jí s věcmi a chtěla Vám dát pouze vědět. Jak se domluvíte či nedomluvíte, je na Vás.“ Žalovaný odpovídá:„ Nezlobte se na mě, ale jasně jsem Vám řekl, že mě nemáte ani kontaktovat. Pouze mě sdělit, zda jste uspěly s propuštěním. [jméno] jste řekla, že nahlásíte [jméno] a půjdete k ní. Tímto pro mě tato věc končí a dále mě už nemusíte kontaktovat. Jak si teď poradí, mě nezajímá. Já jsem v 15 taky musel vědět, co mám dělat a jak se o sebe postarat. Klidně můžete obě SMS ukázat, ale zájem o schůzku nemám a nenechám si ani vysvětlit situaci.“ Advokátka sděluje:„ [příjmení] na vědomí. [příjmení] [celé jméno žalovaného], jen prosím, je možné, že na [příjmení] adresu bude doručována pošta pro paní doktorku? Vynasnažím se, aby měla co nejdříve datovou schránku…“ Žalovaný odpovídá:„ Doopravdy? Vážně jste nahlásili adresu pro korespondenci a kde se bude zdržovat na Jakloveckou?, - e-mailovou zprávou ze dne [datum], že žalobkyně žalovanému napsala:„ rozumím tomu dobře, že se mnou nechceš mít nic společného a tedy mi vracíš i darovaný dům na Jaklovecké??? Kdy mi ho předáš? Stihneš to do [datum] Pak není třeba dalšího nic. Souhlasím s tím. [příjmení] to tak nejlepší. [jméno], nechtěla jsem nikdy s NÍ na Jaklovecké bydlet, ale abych nemohla na návštěvu, to je příliš. Když vše proběhne v klidu a rychle, můžeš dům i nadále vlastnit, chci jen doživotní užívání celého domu a pozemku, nevím kolik života mi zbývá…je jisté, že ONA tvou rodinu ignoruje. Je velmi pravděpodobné, že byla účastna na organizovaném domácím násilí [jméno] v [obec] přátelé jsou mí nepřátelé, - dopisem ze dne [datum], že žalovaný žalobkyni napsal, že se žalobkyni snažil vždy a za jakýchkoli okolností splnit každé její přání, vyjít jí vstříc, nemálo ji v posledních letech finančně podporoval. A bude tak činit i tentokrát. Nabízí jí proto, že jí do konce ledna najde v [obec] byt, na který jí bude přispívat částkou 6 000 Kč měsíčně a na své náklady ji pořídil malý městský automobil. V dopise dále uvádí, že soužití dvou generací, když navíc nejsou vztahy dobré a už nikdy asi nebudou, je nemožné. V dopise žalovaný dále zmiňuje, že žalobkyně opakovaně ve svých přípisech uvádí, že ona všechny lidi v okolí žalobce, kteří stáli po jeho boku a pomáhali mu v těžkých životních chvílích, kdy žalobkyně byla v zahraničí, považuje za své nepřátelé. Žalovaný žalobkyni nechce brát její názor, je však pro něj podstatné nenarušovat jeho osobní život s [jméno], s níž se po 11 letech chystá založit rodinu. Žádá matku, aby žila svůj život a jeho nechala žít ten svůj, jak to dělala v posledních 15 letech. Přeje matce hodně zdraví a klid, - dopisem ze dne [datum], že žalobkyně žalovanému napsala, že žalobkyně žalovanému napsala, že nechce jeho 6 000 Kč ani příměstské auto a že žádá zpět svůj plně zařízený dům, který žalovanému darovala, - dopisem ze dne [datum], že žalobkyně písemně požádala žalovaného o vrácení daru pro hmotnou nouzi a nevděk, který se začal projevovat od listopadu 2016 tím, že ji žalovaný nepomohl při jejím zadržení, nezajistil právníka, přivodil její umístění do vazby, nezřídil jí celoživotní užívání domu, aby nebyla vzata do vazby, zmařil její zastupování dalším advokátem vedle Mgr. [příjmení], nepomohl jí, když byla ve špatném zdravotním stavu a z vazby mu zaslala svůj rozbor krve, nenavštívil ji ve vazbě, jakož i tím, že se podílel na psychickém ničení své sestry [jméno], - dopisem ze dne [datum], že žalovaný napsal Mgr. [příjmení], že žalobkyni do konce ledna najde v [obec] nájemní byt v předpokládané výši nájemného 12 000 Kč, na který bude žalobkyni přispívat částkou 6 000 Kč měsíčně a dále na své náklady pořídí menší městský automobil, - zprávou žalobkyně ze dne [datum] a odpovědí žalovaného z téhož dne, že žalobkyně žalovanému zaslala zprávu, v níž mu sděluje její číslo účtu, na který jí může zasílat„ almužnu“ ve výši 6 000 Kč do doby, než jí vrátí dům; dále žalovanému sděluje, že [anonymizováno] a [jméno] stále nemají náhrobek…Žalovaný odpověděl, že oba její bratry - [anonymizováno] i [jméno] - v době jejího pobytu mimo republiku pochoval, oběma vypravil pohřeb včetně obřadu, oběma 15 let nosil na hrob květiny a přinese je znovu. Na náhrobek v [obec] pak nechal vyrýt jejich jména a následně je na přání dalšího jejího bratra odstranil. To vše jej stálo přes 10 000 Kč. Necítí povinnost platit za náhrobek dalších 33 000 Kč. Dále žalovaný žalobkyni sdělil, že mu její situace není lhostejná a že dokud si to může dovolit, bude jí posílat 6 000 Kč. Dále uvedl, že se k ostatnímu nebude vyjadřovat, nechce s ní komunikovat a dávat tak žalobkyni možnost k vytváření zbytečných hádek a sporů. Svou zprávu doložil žalovaný fotkami dokládajícími, jak dobře se o náhrobky stará, - SMS zprávou ze dne [datum], že žalobkyně napsala žalovanému:„ To tvoje panelákové zlo počítalo s tím, že vazbu nepřežiju a nikdy se nedovím, že okupuje celý dům. [příjmení] [příjmení], to ti nezávidím. To musí být FAMILIE.“, - SMS zprávou ze dne [datum], že žalobkyně napsala žalovanému:„ a [jméno] jsi na hrob nemohl položit věneček? Jsi ubožák…“, - SMS zprávou s obrazovým záznamem ze dne [datum] a zprávami následujícími, že žalobkyně zaslala žalovanému obrazový záznam sestry [jméno] s tím, že jí má ráno ve věci [jméno] zavolat. Žalovaný reaguje slovy:„ nerozumím SMS, je něco s [jméno] v nepořádku, video je španělsky.“ V další SMS zprávě žalovaný rozmlouvá žalobkyni, s ohledem na její věk, cestu za [jméno] do Mexika s tím, že přes konzulát zjistí číslo na [jméno], případně na které policejní stanici se nachází. V SMS zprávě se dále zamýšlí nad tím, proč [jméno] nevolala přímo jemu, z Mexika byla s ním přece v kontaktu. Žalovaný uvádí, že sestře rád pomůže, ale že to musí vyřešit konzulát, pokud je [jméno] na policejní stanici, - e-mailovou komunikací žalovaného s konzulátem ČR v Mexiku, že se žalovaný dne [datum] obrátil na konzulát ve věci jeho sestry [jméno], která s ním v březnu 2021 přerušila kontakt a která se nachází ve stavu nouze; žalovaný nabízí zaslání peněz na účet konzulátu na sestřiny výdaje na ubytování a cestu zpět do ČR; od konzulátu se dozvídá, že sestra se nekontrolovatelně pohybuje v špatném psychickém stavu v nebezpečných zónách Mexika, trpí paranoiou, bludy, depresemi, záchvaty agrese vůči okolí, potřebuje medikaci, sama v žádném případě není schopna sama odletět, potřebuje asistovaný doprovod. Žalovaný konzulátu sděluje, že žalobkyni za tím účelem zaslal 100 000 Kč a že žalobkyně má již zakoupeny letenky, - zprávami odeslanými přes WhatsUP (WA), že žalovaný po žalobkyni opakovaně ve věci jeho sestry požaduje telefon na konzulát, prosí žalobkyni o zaslání kopie letenek, informuje žalobkyni, že má odpověď od konzulátu, že určitě pomůžou, ať je [jméno] v pořádku a bezpečí…přeje žalobkyni hezký večer; žalobkyně ve zprávách označuje žalovaného za ubožáka, vyčítá mu, že„ do teď ti byla (sestra) ukradená“, uvádí, že žalovaným pohrdá, že je zrůda, - nespornými tvrzeními účastníků, že žalobkyně byla od roku 1999 trestně stíhána pro trestný čin spočívající ve vytunelování kampeličky. V řízení figurovaly desítky či stovka poškozených. Od roku 2003 žalobkyně žila v zahraničí, trestní stíhání probíhalo proti ní jako proti uprchlé, k jejímu odsouzení došlo v její nepřítomnosti. V červnu 2018 došlo k jejímu zadržení a následnému umístění do vazby. Žalobkyně požádala o zrušení původně vydaného rozsudku. Rozsudek proti uprchlé byl zrušen a v novém řízení byla žalobkyně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 3 let. K odvolání žalobkyně odvolací soud z důvodu změny právní úpravy změnil trest na trest odnětí svobody v trvání 1,5 let, který žalobkyně vykonala vazbou. Dne [datum] byla žalobkyně z vazby propuštěna. Proti pravomocnému odsuzujícímu rozsudku podala dovolání. Spis obsahuje přes 100 svazků a nachází se u Nejvyššího soudu s podaným dovoláním, o němž dosud nebylo rozhodnuto, - nespornými tvrzeními účastníků, že žalovaný [příjmení] [příjmení] za obhajobu žalobkyně ve věci sp.zn. 54T 1/2004 uhradil částku 50 000 Kč, že žalobkyni zaslal do vazební věznice 2x balík, že ji zajistil do vazební věznice televizor, že žalobkyni do vazební věznice poukázal částku 20 000 Kč, že jí na cestu do Mexika poukázal částku 100 000 Kč.

5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutková stav: V roce 1999 bylo proti žalované zahájeno trestní stíhání pro trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku, jehož se žalobkyně dle pravomocného rozsudku dopustila jako jednatelka společnosti [právnická osoba] V řízení šlo o "vytunelování" kampeličky, figurovaly zde desítky poškozených. Věc byla u Krajského soudu v Ostravě vedena pod sp.zn. 54T 1/2004. V r. 2003 se žalobkyně přestěhovala do zahraničí, žalovaný měl tehdy 17 či 18 let, v předmětném domě zůstal sám. Trestní stíhání žalobkyně pak bylo vedeno jako proti uprchlé, k jejímu odsouzení došlo v její nepřítomnosti. V červnu 2018 došlo na základě mezinárodního příkazu k zatčení k zadržení žalobkyně v Německu a k jejímu následnému umístění do Vazební věznice v Ostravě. Žalobkyně požádala o zrušení původního rozsudku vydaného proti uprchlé. Rozsudek proti uprchlé byl zrušen a v novém řízení byla žalobkyně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 3 let. K odvolání žalobkyně odvolací soud z důvodu změny právní úpravy změnil trest na trest odnětí svobody v trvání 1,5 let, který žalobkyně vykonala vazbou. Dne [datum] byla žalobkyně z vazby propuštěna. Proti pravomocnému odsuzujícímu rozsudku podala dovolání. Spis obsahuje přes 100 svazků a nachází se u Nejvyššího soudu s podaným dovoláním, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Ohledně darovací smlouvy bylo v řízení prokázáno, že v březnu 2013 podepsala žalobkyně darovací smlouvu, kterou se rozhodla darovat předmětný dům (blíže specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí) žalovanému. Žalovaný, přestože do domu investoval spoustu peněz, půl roku váhal dar přijmout, dokonce navrhoval, aby jej žalobkyně darovala jeho sestře. Dne [datum] žalovaný darovací smlouvu podepsal. Když se jej následně žalobkyně zeptala, zda bude moci užívat oddělenou část domu, chtěl žalovaný darovaný dům žalobkyni vrátit. Za účelem zabránění vrácení domu napsala žalobkyně žalovanému dopis, aby dům dál užíval a zveleboval a že si nečiní nárok ani na dolní apartmá. Uvedené prohlášení stvrdila čestným prohlášením ze dne [datum], v němž uvedla, že dům darovala žalovanému jako ocenění jeho pracovitosti a v zájmu zvelebování domu a že respektuje soukromí žalovaného a úskalí, jež přináší soužití více generací. Po zadržení žalobkyně v červnu 2018 na základě mezinárodního příkazu k zatčení začal žalovaný matčinu situaci okamžitě řešit. [obec] se se sestrou, která byla lépe jazykově vybavena a dokázala se ve věci zadržování žalobkyně v cizině lépe domluvit. Žalovaný sestru vyzýval, aby hlavně nechala zadržované matce vzkázat, že na ni syn i dcera myslí. Po přemístění žalobkyně do Vazební věznice v Ostravě plnil žalovaný přání žalobkyně a do vazby jí dle jejich požadavků dodával oblečení, jídlo (požadovány byly např. přesně specifikované druhy podprsenek, 5 kg ořechů a sušeného ovoce), rodný list, výpis z rejstříku trestů, televizi, varnou konvici... V trestní věci žalobkyně komunikoval s její advokátkou, hradil náklady na její obhajobu (uhradil 48 000 Kč), žalobkyni do vazební věznice zaslal částku 20 000 Kč. Žalobkyně sama vzájemný vztah s žalovaným až do [datum] považovala za nadstandardně dobrý (viz. tvrzení žalobkyně v podání ze dne [datum] a u jednání dne [datum]). Dle žalovaného se jejich vztahy během vazby zhoršily, o čemž svědčí vyjádření žalovaného v SMS zprávě ze dne [datum], v níž uvedl:„ po tom, co jsem četl za poslední rok a půl, nebudu momentálně vyzvedávat svou mamku a brát si ji domů. Nejsem splachovací a jsem dospělý člověk a mám momentálně dost náročné období“. Přesto žalovaný ve věci žalobkyně dál komunikoval s její advokátkou Mgr. [příjmení] a přál žalobkyni, aby vše dobře dopadlo, aby byla z vazby propuštěna. Nechtěl, aby při propuštění z vazby byla ve slibu uvedena jeho adresa, navrhl adresu paní [jméno], u níž měla žalobkyně uloženy peníze. V rozporu s jeho požadavkem byla v písemném slibu žalobkyně uvedena adresa jeho bydliště. Žalovaný byl rozladěn. Žalobkyni po jejím propuštění 2x nezvedl telefon. Advokátce krom toho odeslal zprávu, že s matkou nechce mít nic společného a že je mu jedno, jak si poradí. Dne [datum] žalobkyně žalovanému písemně sdělila, že se s ním chtěla jen potkat, že nevyšel ani před dům, aby žalobkyni řekl promiň, že si žalovaný nedokáže obhájit svou matku před panelákovým zlem (tj. manželkou žalovaného), že„ ONA“ (tj. manželka žalovaného) je z paneláku, a tak se jí v darovaném domě, ve kterém je zúročena celoživotní dřina žalobkyně, líbí. Dne [datum] se žalobkyně žalovaného dotazuje, zda jí vrací i dům, když s ní nechce mít nic společného. Sděluje mu, že, s NÍ (manželkou žalovaného) nikdy s na Jaklovecké bydlet nechtěla, jeho přátelé, jsou její nepřátelé, a je pravděpodobné, že se jeho žena podílela i na domácím násilí na její dceře [jméno]. Žalovaný dne [datum] odpovídá, že se žalobkyni snažil vždy a za jakýchkoli okolností splnit každé její přání, vyjít jí vstříc, nemálo ji v posledních letech finančně podporoval. A bude tak činit i tentokrát. Nabízí jí proto, že jí do konce ledna najde v [obec] byt, na který jí bude přispívat částkou 6 000 Kč měsíčně a na své náklady ji pořídil malý městský automobil. V dopise dále uvádí, že soužití dvou generací, když navíc nejsou vztahy dobré a už nikdy asi nebudou, je nemožné. V dopise žalovaný dále zmiňuje, že žalobkyně opakovaně ve svých přípisech uváděla, že ona všechny lidi v okolí žalobce, kteří stáli po jeho boku a pomáhali mu v těžkých životních chvílích, kdy žalobkyně byla v zahraničí, považuje za své nepřátelé. Žalovaný žalobkyni nechce brát její názor, je však pro něj podstatné nenarušovat jeho osobní život s [jméno], s níž se po 11 letech chystá založit rodinu. Žádá matku, aby žila svůj život a jeho nechala žít ten svůj, jak to dělala v posledních 15 letech. Přeje matce hodně zdraví a klid. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovanému sdělila, že jeho nabídka z [datum] je výsměchem, ona chce zpět svůj dům. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně písemně žádá o vrácení daru pro hmotnou nouzi a nevděk. V dopise žalobkyně uvádí, že nevděk žalovaného se začal projevovat od listopadu 2016, kdy jí ze vstupní haly chtěl udělat ložnici, následně nepomohl při jejím zadržení, nezajistil právníka, přivodil její umístění do vazby, nezřídil jí celoživotní užívání domu, aby nebyla vzata do vazby, zmařil její zastupování dalším advokátem vedle Mgr. [příjmení], nepomohl jí, když byla ve špatném zdravotním stavu a z vazby mu zaslala svůj rozbor krve, nenavštívil ji ve vazbě, jakož i tím, že se podílel na psychickém ničení své sestry [jméno]. Žalovaný prostřednictvím Mgr. [příjmení] dne [datum] opakuje svou nabídku na úhradu nájemného za žalobkyni ve výši 6 000 Kč a na zakoupení menšího městského automobilu. V srpnu 2020 žalobkyně žalovanému sděluje číslo účtu, na které jí může žalovaný dle slov žalobkyně„ almužnu“ ve výši 6 000 Kč posílat. Současně vyčítá žalovanému, že se nestará o hroby jejich bratrů. Žalovaný odpovídá, že za náhrobky jejich bratrů uhradil 10 000 Kč, necítí povinnost platit za náhrobek dalších 33 000 Kč. Dále žalovaný žalobkyni sděluje, že mu její situace není lhostejná a že dokud si to může dovolit, bude jí posílat 6 000 Kč. Dále uvádí, že se k ostatnímu nebude vyjadřovat, nechce s ní komunikovat a dávat tak žalobkyni možnost k vytváření zbytečných hádek a sporů. Svou zprávu dokládá fotkami udržovaných náhrobků. V listopadu 2020 žalobkyně žalovanému píše:„ To tvoje panelákové zlo počítalo s tím, že vazbu nepřežiju a nikdy se nedovím, že okupuje celý dům. [příjmení] [příjmení], to ti nezávidím. To musí být FAMILIE.“,„ [jméno] jsi na hrob nemohl položit věneček? Jsi ubožák…“. V květnu 2021 žalobkyně přeposílá žalovanému obrazový záznam jeho sestry [jméno], z něhož je zřejmé, že se [jméno] v Mexiku nachází ve velmi špatném psychickém stavu. Žalovaný žádá žalobkyni o číslo na konzulát, žalobkyně je nečinná, píše mu, že je ubožák, zrůda… Žalovaný se spojuje s konzulátem, nabízí pomoc sestře [jméno]. Žalobkyně mu vyčítá, že se do věcí plete. Dle zprávy, kterou žalovaný od konzulátu obdržel, se jeho sestra nekontrolovatelně pohybuje v špatném psychickém stavu v nebezpečných zónách Mexika, trpí paranoiou, bludy, depresemi, záchvaty agrese vůči okolí, potřebuje medikaci, sama do ČR není schopna odletět, potřebuje asistovaný doprovod. Žalovaný žalobkyni na cestu do Mexika pro jeho sestru poukazuje částku 100 000 Kč. Z doložené SMS komunikace vyplývá, že se svou o 7 let starší sestrou [jméno] měl žalovaný dobré vztahy, přáli si k svátku, narozeninám, posílali si srdíčka, žalovaný s advokátkou řešil odebrání dětí z péče jeho sestry. V listopadu 2019 jej však sestra požádala, aby v její kauze už nic nedělal, ani co se týče advokátky. Za vynaloženou snahu žalovanému poděkovala.

6. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplňků, - dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

7. Po právní stránce posuzoval soud věc ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen,,obč. zák.“), neboť k uzavření darovací smlouvy v daném případě došlo dne [datum], tedy ještě před účinnosti o. z., který důvod pro vrácení daru rozšířil oproti dřívější úpravě o dárcovu hmotnou nouzi. Právo dárce žádat obdarovaného o navrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou. Pokud by tato uzavřena nebyla, resp. pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by - logicky vzato - nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení. Právo dárce na vrácení daru a povinnost obdarovaného dar vrátit tedy nevznikají samy o sobě. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou, která by měla dopad na právní poměr dříve založený darovací smlouvou. Byla-li darovací smlouva uzavřena před [datum], (tj. před účinnosti o.z.), mohli, resp. museli dárce i obdarovaný vycházet z toho, že dárce se bude moci kdykoli v budoucnu domáhat vrácení daru jen za splnění určitých, v době uzavření smlouvy oběma známých, podmínek uvedených v § 630 obč. zák. Nemohli předvídat změnu zákona, která důvody pro vrácení daru modifikuje, resp. rozšíří o odvolání daru pro nouzi dárce. Nelze vyloučit, že v případě platnosti právní úpravy odvolání daru podle ustanovení § 2068 o. z. a násl. již v době uzavření darovací smlouvy by smlouva uzavřena nebyla, neboť některá ze stran by za takových okolností neměla na darovací smlouvě zájem. Například obdarovaný by neměl zájem dar přijmout, mohl-li by se nadít, že dárce může dar odvolat pro nouzi. Za situace, kdy právní poměr účastníků z darovací smlouvy vznikl před [datum], bylo proto založeno legitimní očekávání, že dárce může žádat dar nazpět jen, zachová-li se (v budoucnu) obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím ve smyslu § 630 obč. zák. hrubě poruší dobré mravy (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 33 Cdo 1088/2020).

8. Soud se proto zabýval toliko otázkou, zda žalovaný svým jednáním vůči žalobkyni a její rodině hrubě porušil dobré mravy ve smyslu § 630 obč. zák. Tvrzená hmotná nouze důvod pro vrácení daru nezakládá, neb darovací smlouva byla v daném případě uzavřena dne [datum], tedy ještě za účinnosti obč. zák., který hmotnou nouzi jako důvod pro vrácení daru nepřipouštěl.

9. Žalobkyně hrubé porušení dobrých mravů, jak ve svých skutkových tvrzeních učiněných u prvního jednání dne [datum] uvedla, spatřovala v tom, že žalovaný po jejím propuštění z vazby dne [datum] napsal, že s ní nechce mít nic společného, že ho nezajímá, jak si ona teď poradí, že ji nepustil do domu, že jí nedal peníze na letenky do Mexika, že neposkytl pomoc jeho sestře [jméno], že se sestrou nebyl v kontaktu, že sestru nepustil k sobě domů a že si se sestrou nepopovídal. Vytýkala mu rovněž, že ji v červnu 2018 vzali do vazby, neboť jí žalovaný neposkytl bydlení. Soud se proto v daném řízení zabýval otázkou, zda žalobkyně prokázala, že se žalovaný shora popsaného jednání dopustil a zda vytýkané jednání představuje hrubé porušení dobrých mravů. Žalovaný v řízení potvrdil, že napsal, že s žalobkyní nechce mít nic společného a že ho nezajímá, jak si žalobkyně poradí. Tato slova však svými skutky nikdy nenaplnil. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně nechtěla nikdy s manželkou žalovaného společně bydlet. Rovněž žalovaný s žalobkyní nechtěl sdílet společnou domácnost. Z obavy z možného společného soužití chtěl žalovaný v r. 2016 darovaný dům žalobkyni dokonce vrátit, byl si vědom, že soužití vícero generací přináší úskalí a že svou budoucí manželku a rodinu musí před případnými mezigeneračními konflikty chránit. Předmětný dům si ponechal pod příslibem, že si žalobkyně na společné bydlení nebude činit žádný nárok. Žalovaný od svých 17 či 18 let, kdy jej žalobkyně zanechala v České republice, žil dalších 15 let svým vlastním, na žalobkyni nezávislým, životem, stejně tak jako nezávisle na něm žila žalobkyně v cizině. Přesto spolu byli účastníci v kontaktu, jejich vztahy byly dobré, o čemž svědčí např. fakt, že žalovaný žalobkyni k jejim 65. narozeninám v r. 2018, jak žalobkyně uvedla, daroval 65 růží, zlatý přívěsek, hodinky Longines… Po zadržení žalobkyně v cizině se žalovaný okamžitě snažil situaci žalobkyně řešit, je zjevné, že mu na žalobkyni záleželo, když jazykově vybavenější sestru instruoval, co má ve věci žalobkyně zadržované v cizině udělat. Následně se spojil s advokátkou žalobkyně, se kterou byl jak ve věci žalobkyně, tak ve věci své sestry, které odebrali děti z péče, v častém osobním i SMS kontaktu. Žalobkyni ve vazbě finančně podporoval, nemalé částky vynaložil i za její obhajobu. Do vazby jí dodával věci dle jejich požadavků. Nechtěl-li však dříve sdílet s žalobkyní společnou domácnost, pak vazební trestní stíhání žalobkyně v medializované kauze vytunelované kampeličky, v níž figurovaly desítky poškozených, jeho požadavek na oddělené soužití z pochopitelných důvodů značně umocnil – nechtěl být s kauzou jakkoli spojován. Žalovaný proto dobré mravy neporušil, když žalobkyni zcela ospravedlnitelně nenabídl, aby u něj po zadržení či po propuštění z vazby bydlela. Žalobkyně navíc ani netvrdila, a tím méně neprokázala, že by bydlení po žalovaném po svém zadržení požadovala. V rámci propuštění žalobkyně z vazby se žalovaný zajímal, zda má žalobkyně zajištěno bydlení a zda bude bydlet u paní [jméno], na kterou poslal advokátce kontakt. Rozladilo ho, když se dozvěděl, že v rozporu s jeho požadavkem byla ve slibu za účelem propuštění z vazby uvedena jeho adresa. Žalované pak sice 2x nezvedl telefon, ale následně jí opakované nabízel nemalou pomoc v podobě zajištění nájemního bytu, příměstského vozidla a příspěvku na nájemné ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně takovou pomocí pohrdala, označila ji za almužnu. Ani osud sestry nebyl žalovanému lhostejný. Když se dozvěděl o špatném psychickém stavu své sestry v Mexiku a o nutnosti zajistit jí asistovaný doprovod při návratu do ČR, poukázal žalobkyni na cestovní výdaje částku 100 000 Kč. Navzdory celé řadě urážlivých a dehonestujících výroků a výrazů, kterými žalobkyně žalovaného a jeho manželku častovala (ubožák, zrůda, panelákové zlo, tví přátelé, jsou mí nepřátelé…,podíl manželky žalovaného na domácím násilí na Lence…) se žalovaný k žalobkyni choval vždy slušně, uctivě, vstřícně a pokorně. Žalovaný v dopisech či zprávách přál žalobkyni zdraví, klid, hezký večer…konfliktním situacím se snažil vyhýbat a jak v dopise uváděl, nechtěl dávat žalobkyni možnost k vytváření zbytečných hádek a sporů. Za těchto okolností nelze SMS zprávu žalovaného, že s žalobkyní nechce mít nic společného a že ho nezajímá, jak si poradí, považovat za jednání, kterým by žalovaný hrubě porušil dobré mravy. Dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (20 Cdo 263/2001). Za hrubé porušení dobrých mravů nelze přitom považovat jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvali kovat jako hrubé. Jde buď o porušení značné intenzity, nebo porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Musí jít o takové chování obdarovaného vůči rodině dárce, které lze objektivně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž k němu došlo, posoudit jako hrubé porušení mravních a etických norem společnosti. Rozhodující je hledisko objektivní, nikoliv jen subjektivní pocity dárce ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, [obec a číslo], § 630). Zcela osamoceně stojící výrok žalovaného, že s žalobkyní nechce mít nic společného a že je mu jedno, jak si poradí, v daném případě nedosahuje takové intenzity, aby jej bylo možno kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Žalovaný jak žalobkyni, tak své sestře dle svých schopností a možností pomáhal, se sestrou udržoval pěkný sourozenecký vztah, přáli si k svátku, k narozeninám, byli spolu v častém SMS kontaktu, žalovaný s advokátkou řešil sestřinu situaci a navrácení dětí do její péče, sestra mu za to děkovala. Z žádných důkazů nevyplývá, že by o 7 let starší sestra žalovaného trpěla nedostatkem kontaktů s žalovaným, že by se žalovaný sestře vyhýbal, že by se jí zapíral, nepustil ji do domu či byl odpovědný za její stav. Když se žalovaný dozvěděl, že se sestra ocitla v úzkých, vynasnažil se jí pomoci. Na pomoc žalobkyni i sestře vynakládal nemalé finanční prostředky; hradil žalobkyni advokáta, finančně i věcně ji ve vazbě podporoval, na cestovní výdaje z Mexika poukázal žalobkyni 100 000 Kč. Jakékoli hrubé porušení dobrých mravů žalovaným tak nebylo v řízení prokázáno. Porušením dobrých mravů by za této situace nemohlo být ani nepozvání žalobkyně do domu žalovaného, k němuž mělo dojít po propuštění žalobkyně z vazby na slib, že se bude zdržovat v domě žalovaného. Žalovaného uvedení jeho adresy ve slibu rozladilo, nechtěl být se závažnou trestní kauzou spojován, s manželkou očekávali narození dítěte, potřebovali mít klid. Navíc vztahy s žalobkyní se během vazby zhoršily, žalovaný byl ochoten žalobkyni dál pomáhat a podporovat ji, ale o setkání s žalobkyní za situace, kdy nebyl vyslyšen ani jeho požadavek na ochranu svého soukromí, pochopitelně v daném okamžiku nestál. Ani v případě prokázání, že žalovaný žalobkyni do domu nepozval, by proto nebylo možno vůbec o porušení dobrých mravů hovořit, natož pak o porušení hrubém. Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého. Tvrzení žalobkyně, že jí žalovaný nedal peníze na cestu do Mexika a že se žalovaný nestaral o sestru [jméno], bylo nezpochybnitelnými důkazy zcela jednoznačně vyvráceno a jakékoli další dokazování bylo v tomto směru zcela nadbytečné. Soud proto návrhu žalobkyně na doplnění dokazování pro nadbytečnost, jakožpak i s ohledem na koncentraci řízení, nevyhověl a zcela bezdůvodně podanou žalobu v plném rozsahu zamítnul.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), neboť žalovaný byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 45 980 Kč Tyto náklady sestávají z odměny advokáta podle § 7, 9 odst.1, 4 písm. b), § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších změn a doplňků (advokátní tarif) ve výši po 3 500 Kč (tj. ze součtu tarifní hodnoty 10 000 Kč z žaloby na vyklizení + tarifní hodnoty 50 000 Kč z žaloby na určení práva k nemovité věci) za 10 úkonů právní pomoci (tj. převzetí a příprava věci, sepis vyjádření ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum], 2 úkony za účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, 2 úkony za účast i jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny, 2 porady s klientem přesahující 1 hod. dne [datum] a dne [datum]) a z 10 režijních paušálů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného prokázal, že je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl mu v souladu s § 137 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21% z odměny advokáta a režijních paušálů. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaná byla zavázána zaplatit náklady řízení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení