16 C 124/2020-150

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Koška a přísedících Věry Malachové a Simony Löfflerové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem Soudní [číslo], [PSČ] [obec] o neplatnost výpovědi z pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že výpověď z pracovního poměru datovaná dne [datum] z pracovního poměru uzavřeného mezi žalobkyní a žalovaným na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], doručená žalobkyni 23. 10. 2019, je neplatná, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru datovaná dne [datum] z pracovního poměru uzavřeného mezi žalobkyní a žalovaným na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], doručená žalobkyni [datum], je neplatná. Žalobu odůvodnila tím, že podle pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené na dobu určitou do [datum] se žalobkyně stala zaměstnankyní na pracovní místo„ správní referent“, a to ve [stát. instituce]. Následujícími dodatky ze dne [datum] a ze dne [datum] byla původní pracovní smlouva vždy prodloužena o 1 rok beze změn původní pracovní smlouvy. Dohodou o změně pracovního poměru ze dne [datum] se sjednaný pracovní poměr změnil na dobu neurčitou. Dohodou o změně pracovního poměru ze dne [datum] se v části označení pracovního zařazení žalobkyně s účinností od [datum] změnilo z„ správní referent“ na„ správní referent podatelny“, ostatní zůstalo beze změn. Dne [datum] bylo označení pracovního zařazení v souladu s NV [číslo] Sb., o katalogu prací ve veřejných službách, ve znění NGR [číslo] 2019, změněno na„ administrativní a spisový pracovník“ bez toho, že by se původní pracovní smlouva měnila. [příjmení] označení nastalo s účinností od [datum]. Dne [datum] byla žalobkyni doručena výpověď zaměstnavatele datovaná dnem [datum], která byla odůvodněna Závěry jednání systemizační komise generálního ředitelství [anonymizována tři slova] ze dne [datum] o redukci stavu systemizovaných pracovních míst za účelem plánovaného snížení rozpočtu na mzdové výdaje v roce 2020, v rámci těchto závěrů bylo ve [stát. instituce] ke dni [datum] zrušeno pracovní místo administrativní a spisový pracovník oddělení správního. Žalobkyně s danou výpovědí nesouhlasila a žádala, aby jí i nadále žalovaný přiděloval práci. Žalobkyně má za to, že její pracovní místo nezaniklo, když na její místo byla přidělena jiná pracovnice. Organizační změna v činnosti podatelny je zatížena absencí konkrétního rozhodnutí zaměstnavatele týkajícího se změny úkolů, resp. snížení stavu zaměstnanců na pracovišti.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedl, že po celou dobu trvání pracovního poměru přes změny označení pracovního zařazení vykonávala žalobkyně administrativní činnost podatelny pracoviště. Dne [datum] byla žalobkyně seznámena s novým popisem pracovní činnosti, na základě kterého vykonávala ucelenou odbornou agendu správních činností souvisejících s vězněnými osobami. Podle bodu 10 zmiňovaného popisu pracovní činnosti na podatelně již jen zastupovala nebo vypomáhala dle potřeby, a to až do [datum], kdy byla opět převedena na pracovní pozici„ správní referent podatelny“. Toto vyplývá z žádosti ze dne [datum], schválené ředitelem vazební věznice, a to s účinností od [datum]. Žalobkyně pak byla od [datum] do ukončení pracovního poměru zařazena jako administrativní a spisový pracovník ve smyslu článku 1.01.01 přílohy k nařízení vlády č. 222/0010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, v platném znění. Především tedy zpracovávala a zajišťovala ucelenou odbornou agendu úseku podatelny a agendu korespondence vězněných osob a zpracovávala a zajišťovala ochranu osobníc údajů vězněných osob. Žalovaný dále uvedl, že na pracovní místo označené„ administrativní a spisový pracovník“ nebyl přijat nový zaměstnanec. V rámci organizace výkonu práce byly činnosti související se zajišťováním agendy na úseku podatelny rozděleny mezi stávající zaměstnance. Uskutečněná organizační změna je patrná i z organizačního řádu vazební věznice vydaného ředitelem [stát. instituce] v roce [rok] ve formě nařízení [číslo] účinného od [datum], ze kterého vyplývá, že oddělení správní čítá celkem 7 zaměstnanců. Žalovaný se pak neztotožňuje s tvrzením žalobkyně, že výpovědní důvod je zatížen absencí konkrétního rozhodnutí zaměstnavatele, neboť [anonymizována dvě slova] jednal na základ závěru systemizační komise. S těmito skutečnostmi ředitel osobně seznámil žalobkyni dne [datum] při ústním jednání konaném v kanceláři ředitele za přítomnosti vedoucí personálního oddělení Mgr. [jméno] [příjmení] a právničky Mgr. [jméno] [příjmení].

3. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že od nástupu do zaměstnání v roce [rok] vykonávala pracovní činnost samostatného pracovníka na podatelně s výjimkou asi roku, kdy pracovala jako pracovnice agendy vězněných osob. Pracovní místo bylo v roce 2019 přejmenováno na spisový a administrativní pracovník. Pracovní náplň však vždy souvisela s prací na podatelně. Jiné činnosti, než práce na podatelně, nevykonávala, neboť pro toto nebyl prostor. Na pracovní pozici spisový a administrativní pracovník pracovala ještě další zaměstnankyně, a to paní [příjmení], a to na úseku vězněných osob. V případě její nepřítomnosti na podatelně zaskakovala paní [příjmení], příp. paní [příjmení], která měla smlouvu na dobu určitou. Do února 2019 na podatelně vypomáhala paní na zkrácený úvazek, která pak dostala výpověď. Do výpovědi z pracovního poměru bylo na správním oddělení zařazeno 8 zaměstnanců, po výpovědi zde bylo 7 lidí. [příjmení] [jméno] [příjmení] pracovala na správním oddělení již před výpovědí z pracovního poměru, a to v pozici pracovnice agendy vězněných osob. [příjmení] [jméno] [příjmení] je dcerou vedoucí. Výpovědi z pracovního poměru předcházelo jednání s ředitelem [anonymizováno], kdy jí bylo sděleno, že náplň práce bude rozdělena mezi ostatní zaměstnance. Jednání probíhalo za přítomnosti ředitele [anonymizováno], právničky [stát. instituce]. [příjmení] a personalistky Mgr. [příjmení]. Bylo jí oznámeno, že výpověď je pro nadbytečnost při zrušení místa administrativního a spisového pracovníka. Chtěla si vzít čas na rozmyšlenou do druhého dne, kdy jí bylo sděleno, že má výpověď převzít, neboť se pořizuje zápis a jsou přítomni svědci. Po převzetí výpovědi kontaktovala svého právního zástupce, který učinil písemné vyjádření nesouhlasu.

4. Z výslechu svědka plk. Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ve věznici pracuje na pozici ředitele. Žalobkyně pracovala na podatelně, jinou činnost nevykonávala. Snižování stavů předcházel přípis ředitelům [anonymizována dvě slova] ze září [rok], ve kterém byla sdělována informace o rozhodnutí vlády o zrušení systemizovaných míst ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. S výzvou ředitelům konkrétních jednotek k posouzení možnosti zrušení pracovních míst na konkrétní jednotce. Pro [stát. instituce] bylo doporučeno zrušení 3 systemizovaných míst. V rámci komunikace vedení [stát. instituce] bylo navrženo zrušení systemizovaného místa lékaře, dále 1 místo na oddělení správním a 1 místo na oddělení logistiky. Personální opatření měla být přijímána při zajištění funkčnosti věznice. Někdy v říjnu se sešla systemizační komise generálního ředitele vězeňské služby, kdy jednotlivé [anonymizováno] její závěry obdržely 22. 10. 2019 s doporučením ke zrušení pracovního místa lékaře a pracovníka správního oddělení. Již před organizační změnou komunikoval s žalobkyní a dalšími zaměstnanci v důchodovém věku. Žalobkyně sdělovala, že pokud by nebyl jiný problém, tak by ráda v práci pokračovala. Jednání o výpovědi z pracovního poměru proběhlo [datum]. Jednání se účastnila žalobkyně, vedoucí personální oddělení paní [příjmení], právnička paní [příjmení] a on jakožto ředitel. Žalobkyni sdělil závěry systemizační komise, poučil ji o dalším postupu včetně vysvětlení tzv. odchodného. Žalobkyně nechtěla převzetí výpovědi podepsat, poté, co jí bylo vysvětleno, že to na výpověď nemá vliv s ohledem na přítomnost svědků, převzetí výpovědi podepsala a kancelář opustila. Před výpovědí bylo na správním oddělení 8 zaměstnanců, po výpovědi 7. Pokud se týká organizace práce v podatelně, tak zde došlo ke změně organizačního řádu, vnitřních předpisů zaměstnavatele, kdy nově není pracoviště podatelny samostatným pracovním úsekem, ale součástí správního oddělení. Práce podatelny byla rozdělena mezi zaměstnance správního oddělení, kteří jsou v 8. - 9. tarifní třídě. Svědek si již nepamatoval, zda v době před výpovědí žalobkyně byla na pracovišti správního oddělení zaměstnankyně s pracovním poměrem na dobu určitou, ale toto ani nevyvrátil.

5. Ze svědecké výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná jako pracovnici správního oddělení, nemá k ní žádný bližší vztah. Ve [anonymizováno] je zaměstnána jako vedoucí personálního oddělení. K výpovědi uvedla, že rozhodnutí systemizační komise [anonymizována čtyři slova] bylo doručeno [datum] s tím, že bylo zrušeno systemizované místo administrativního pracovníka a místo lékaře. Dne [datum] se spolu s [anonymizována dvě slova] a právničkou Mgr. [příjmení] účastnila jednání s žalobkyní. V průběhu jednání pan ředitel sdělil žalobkyni rozhodnutí o organizační změně, rušení jejího pracovního místa s následnou výpovědí. Žalobkyni sdělovala výši tzv. odchodného při skončení pracovního poměru. Na správním oddělení bylo před výpovědí 8 zaměstnanců, aktuálně je 7 zaměstnanců. Žalobkyni vypomáhala na částečný úvazek na dohodu o pracovní činnosti další zaměstnankyně, na kterou však již nebyly rozpočtové prostředky a práci skončila. Následně práci na podatelně vykonávala v rámci svého zařazení administrativní a spisový pracovník žalobkyně sama. Aktuálně je činnost podatelny rozdělena mezi 3 zaměstnankyně, kdy rozdělení zřejmě organizuje vedoucí oddělení. [příjmení] [jméno] [příjmení] pracuje na správním oddělení od přelomu roku [rok] [rok]. Aktuálně má pracovní poměr na dobu neurčitou, v době výpovědi žalobkyně měla nejspíše pracovní poměr již na dobu neurčitou, ale toto přesně nevěděla, vykonává činnost správního referenta, což je pozice nižšího stupně, finanční zařazení je však stejné, jako měla žalobkyně. U zaměstnavatele je praxe, že nově nastoupivší zaměstnanec má pracovní poměr nejprve na dobu určitou 1 roku, po osvědčení se tento mění na dobu neurčitou.

6. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnána ve [anonymizováno] a žalobkyni zná jako bývalou kolegyni, nemají bližší vztah. Do zaměstnání nastupovala v [anonymizováno] [rok] na pozici referent společné státní správy. Pracovala na správním oddělení. Její pracovní náplň spočívala v zakládání spisů odsouzených osob, práce se statistikami, zakládání dokladů do spisů, vyrozumívání orgánů o nenastoupení trestů, o přerušení trestů a další činnosti. V době jejího nástupu na podatelně pracovala žalobkyně. Na podatelnu občas chodily něco vypomoct. Nepamatovala si, zda její pracovní poměr v [anonymizováno] [rok] byl uzavírán na dobu určitou nebo neurčitou. Od roku [rok] se změnil název pracovní pozice na referent správy vězeňství, s čímž se také změnila pracovní náplň. Pokud se týká změny pracovní náplně, tak přibyly některé činnosti, např. vyznačování rozsudkových dat pro státní zastupitelství a soudy, zakládání záznamů nových trestů do programů, práce s korespondencí. Pokud se týká zmiňované práce s korespondencí, tak zde činnost spočívá v přebírání, třídění a rozesílání zpráv z datové schránky. Pokud se týká práce s korespondencí, tak toto bylo předchozí náplní práce podatelny, tuto činnost má aktuálně rozdělenu s další zaměstnankyní, a to paní [příjmení]. Pracovní činnost po žalobkyni se fakticky rozložila do pracovní činnosti její a paní [příjmení]. V případě jejich nepřítomnosti pak zaskakuje paní [příjmení]. Pokud se týká předestřeného rozporu jejího pracovního zařazení na pracovišti, kde je mou přímou nadřízenou její [role v řízení], tak k tomu uvedla, že jediné, co bylo v této souvislosti řešeno, je to, že její odměňování, platové zařazení řeší přímo ředitel [anonymizováno] a ne její matka, jako vedoucí oddělení, přímá nadřízená.

7. Ze svědecké výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ve [anonymizováno] je zaměstnána jako vedoucí správního oddělení, žalobkyni zná jako bývalou kolegyni, nemají bližší vztah. Jako vedoucí správního oddělení pracuje od [datum]. Asi do března [rok] s žalobkyní pracovala ještě paní na dohodu, následně na podatelně pracovala pouze žalobkyně. S její pracovní činností jí pomáhaly ostatní kolegyně, např. v rámci předávání pošty soudu, vybírání schránek stížností apod. Ředitel [anonymizováno] svědkyni sděloval, že dojde ke zrušení pozice administrativní a spisový pracovník a k rozdělení její pracovní náplně mezi ostatní zaměstnance. Pozici administrativní a spisový pracovní zastával v té době jeden pracovník, a to žalobkyně. Pracovní náplň žalobkyně následně převzaly 3 zaměstnankyně zařazené v pozici referent správy [anonymizováno], které převzaly činnosti spočívající v přebírání a doručování korespondence a další. Pozice administrativní a spisový pracovník a referent správy [anonymizováno] jsou pozice se stejným platovým tarifem i stupněm. [ulice] října naplánovala poradu oddělení, kde sdělila zrušení systemizovaného místa a z pokynu ředitele [anonymizováno] rozdělení pracovních činností mezi ostatní zaměstnance, kdy jako hlavní byla uvedena paní [příjmení], ostatní zaměstnankyně se s ní střídaly. Vůči [anonymizováno] neprovádí personální agendu ani odměňování, toto řeší přímo sám ředitel [anonymizováno]. Pokud se týká nějaké komunikace s žalobkyní, tak před ani po výpovědi z pracovního poměru o její situaci nemluvily.

8. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně dostala výpověď pro nadbytečnost ve smyslu § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, když od [datum] došlo ke zrušení systemizovaného pracovní místa„ administrativní a spisový pracovník oddělení správního“, na kterém byla žalobkyně zaměstnána. Dne [datum] generální [anonymizována čtyři slova] potvrdil svým podpisem Závěry z jednání systemizovaných pracovních míst za účelem plánovaného snížení rozpočtu na mzdové výdaje v roce [rok]. Na základě těchto Závěrů bylo v rámci organizační jednotky [stát. instituce] ke dne [datum] zrušeno systemizované pracovní místo„ administrativní a spisový pracovním oddělení správního.

9. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyni nesouhlasila s výpovědí, a to z důvodu, že systemizované místo nezaniklo a na její místo byla zařazena jiná pracovnice a dále z důvodu, že žalovaný skutkově nevymezil důvod výpovědi.

10. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla zaměstnána na pozici„ správní referent a smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Z dohody o změně pracovního poměru č. j. VS [číslo] PERS/200 bylo zjištěno, že pracovní poměr sjednaný do [datum] se prodlužuje do [datum] s tím, že ostatní zůstává beze změn. Z dohody o změně pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracovní poměr sjednaný do [datum] se prodlužuje do [datum] s tím, že ostatní zůstává beze změn. Z dohody o změně pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracovní poměr sjednaný do [datum] se mění na neurčito s tím, že ostatní zůstává beze změn. Z dohody o změně pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracovní smlouva v části upravující pracovní zařazení s účinností od [datum] se mění tak, že žalobkyně je nově zařazena na pracovní místo„ správní referent podatelny“. Z dohody o změně pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností od [datum] se v souladu s Nařízením vlády č. 222/2010 Sb. a ve znění [anonymizováno] [číslo] [rok] mění název systemizovaného místa na administrativní a spisový pracovník s tím, že v ostatním zůstává pracovní smlouva beze změn.

11. Z žádosti žalobkyně o převedení na pracovní pozici správní referent podatelny ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyni bylo vyhověno a byla převedena na tuto pozici.

12. Z popisu pracovní náplně správní referent ze dne [datum] [účinnost] bylo zjištěno, že k uvedené funkci zejména náleží, že na úseku správní činnosti samostatně zpracovává a zajišťuje ucelené odborné agendy úseku podatelny a agendy korespondence vězněných osob – zpracování a ochrana osobních údajů vězněných osob. Vedle toho vykonávala dalších 26 jiných úkolů. Tato listina je pak podepsána žalobkyní.

13. Z popisu pracovní náplně referent společné státní správy a samosprávy – správní referent ze dne [datum] [účinnost] bylo zjištěno, že mimo jiné zastupuje a vypomáhá dle potřeba na podatelně, včetně přijímaní došlých zpráv do datové schránky [stát. instituce] a odesílání pošty datovou schránkou a odesílání či přijímání poštovních zásilek věznice a vězněných osob. Spolupracuje s podatelnou při denním vybírání schránek stížností na oddělení výkonu vazby a trestu, případně ihned předává na sekretariát ŘVV k dalšímu opatření. Vedle toho vykonávala dalších 26 jiných úkolů. Tato listina je pak podepsána žalobkyní.

14. Z popisu pracovní náplně referent společné státní správy a samosprávy – správní referent podatelny ze dne [datum] [účinnost] bylo zjištěno, že k uvedené funkci zejména náleží, že na úseku správní činnosti samostatně zpracovává a zajišťuje ucelené odborné agendy úseku podatelny a agendy korespondence vězněných osob – zpracování a ochrana osobních údajů vězněných osob. Vedle toho vykonávala dalších 27 jiných úkolů. Tato listina je pak podepsána žalobkyní.

15. Z popisu pracovní náplně administrativní a spisový pracovník ze dne [datum] účinného od [datum] bylo zjištěno, že k uvedené funkci zejména náleží, že na úseku správní činnosti samostatně zpracovává a zajišťuje ucelené odborné agendy úseku podatelny a agendy korespondence vězněných osob – zpracování a ochrana osobních údajů vězněných osob. Vedle toho vykonávala dalších 26 jiných úkolů. Tato listina je pak podepsána žalobkyní.

16. Z popisu pracovní náplně Bc. [jméno] [příjmení] - referent správy vězeňství, správní referent účinný ode dne [datum] bylo zjištěno, že k uvedené funkci mimo jiné náleží na úseku správní činnosti samostatně zpracovávat a zajišťovat ucelené odborné agendy úseku podatelny a agendy korespondence vězněných osob – zpracování a ochrana osobních údajů vězněných osob, vedle toho vykonává dalších 39 úkolů.

17. Z popisu pracovní náplně [jméno] [příjmení] - referent správy vězeňství, správní referent účinný ode dne [datum] bylo zjištěno, že k uvedené funkci mimo jiné náleží na úseku správní činnosti samostatně zpracovávat a zajišťovat ucelené odborné agendy úseku podatelny a agendy korespondence vězněných osob – zpracování a ochrana osobních údajů vězněných osob, vedle toho vykonává dalších 39 úkolů.

18. Z popisu pracovní náplně [jméno] [příjmení], DiS. - referent správy vězeňství, správní referent účinný ode dne [datum] bylo zjištěno, že k uvedené funkci mimo jiné náleží na úseku správní činnosti samostatně zpracovávat a zajišťovat ucelené odborné agendy úseku podatelny a agendy korespondence vězněných osob – zpracování a ochrana osobních údajů vězněných osob, vedle toho vykonává dalších 39 úkolů.

19. Z dokladu z přijímacího řízení [jméno] [příjmení], DiS, bylo zjištěno, že byla doporučena k přijetí do pracovního poměru ke dni [datum]. Z pracovní smlouvy [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla zaměstnána na pozici„ správní referent“ a smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Z dohody o změně pracovního poměru bylo zjištěno, že pracovní smlouva s účinností od [datum] se v souladu s Nařízením vlády č. 222/2010 Sb. a ve znění NGŘ [číslo] 2019 mění název systemizovaného místa na referent společné státní správy a samosprávy s tím, že v ostatním zůstává pracovní smlouva beze změn. Z dohody o změně pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracovní poměr se s účinností od [datum] mění na dobu neurčitou s tím, že ostatní zůstává beze změn.

20. Z dohody o změně pracovního poměru bylo zjištěno, že pracovní smlouva s účinností od [datum] na základě sdělení ředitele odboru personálního GŘ VS ČR [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a podle NGŘ [číslo] 2019, kterým se mění NGŘ [číslo] 2019 se mění zařazení na pracovní místo„ referent správy vězeňství“.

21. Ze sdělení Vězeňské služby ČR ze dne 30. 12. 2019 bylo zjištěno, že ředitelé věznic byli informováni o tom, že od 1. 1. 2020 nabyde účinnosti nařízení vlády č. 352/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010.

22. Z návrhu ředitele [stát. instituce] na zrušení konkrétních pracovním míst ve věznici ze dne [datum] adresovanému generálnímu ředitelství Vězeňské služby ČR bylo zjištěno, že v souladu s materiálem vydaným pod č. j. VS-24835-17/ČJ-2019 [číslo] ředitel věznice navrhl zrušení 3 systemizovaných pracovních míst, a to lékaře [anonymizováno] střediska, administrativní a spisový pracovník oddělení správního v 8 platové třídě a provozář referátu stavebního oddělení logistiky. Zrušení místa administrativní a spisový pracovník oddělení správního odůvodnil tím, že činnosti budou rozděleny mezi správní referenty v 8 platové třídě, jejichž počet vzhledem k tomu, že jsou nástupní vazební věznicí, není možno snížit.

23. Ze závěrů z jednání systemizační komise ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve [stát. instituce] budou zrušeny pozice lékař [anonymizováno] střediska a administrativní a spisový pracovník. Obsazená systemizovaná pracovní místa, která jsou na dobu určitou, budou skončena výpovědí podle ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., k 31. 12. 2019. Ze schválené tabulky nazvané Složení a počty zaměstnanců a příslušníků [stát. instituce] k 1. 9. 2019 bylo zjištěno, že na oddělení správní bylo celkem zaměstnáno 8 zaměstnanců s tím, že na pozici administrativní a spisový pracovník byl 1 zaměstnanec. Ze schválené tabulky nazvané Složení a počty zaměstnanců a příslušníků [stát. instituce] k 1. 1. 2020 bylo zjištěno, že na oddělení správní bylo celkem zaměstnáno 7 zaměstnanců s tím, že pozice administrativní a spisový pracovník již nebyla uvedena.

24. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:

25. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně dostala výpověď z pracovního poměru uzavřeného mezi žalobkyní a žalovaným na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a že výpověď žalobkyni byla doručena dne [datum] v kanceláři ředitele věznice za přítomnosti právničky Mgr. [příjmení] a personalistky Mgr. [příjmení]. Rovněž nebylo sporu o tom, že výpověď byla žalobkyni dána pro nadbytečnost. Zásadně spornou otázkou pak bylo, zda pozice žalobkyně zanikla a zda výpověď byla řádně odůvodněna.

26. Podle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“) zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

27. K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) ZP patří podle ustálené judikatury soudů to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel (nebo příslušný orgán) rozhodnutí, že se podle tohoto rozhodnutí konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě a jen v důsledku takového rozhodnutí (jeho provedením u zaměstnavatele) nadbytečným. Pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) ZP je současně charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud podle pracovní smlouvy konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o změně úkolů organizace, technického vybavení, o snížení stavu pracovníků za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zákon uvedeným způsobem zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Cz 215/67 ze dne 22. 2. 1968, uveřejněný pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 6 Cz 49/68 ze dne 23. 7. 1968, uveřejněný pod č. 94 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2002 sp. zn. 21 Cdo 1369/2001). Nadbytečným je zaměstnanec též tehdy, jestliže podle rozhodnutí o organizační změně zaměstnanci odpadne jen část jeho dosavadní pracovní náplně nebo pouze některá z více dosud vykonávaných prací (srov. rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21. 11. 1980 sp. zn. 6 Cz 36/80, uveřejněné pod č. 42 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1982, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014 sp. zn. 21 Cdo 4442/2013, uveřejněný pod č. 50 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015). O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 733/2003 ze dne 20. 11. 2003).

28. Podle ustanovení § 3 odst. 1 nařízení č. 39/2018, o zřízení poradních orgánů generálního ředitele Vězeňské služby ČR, systemizační komise projednává a předkládá generálnímu řediteli návrhy a doporučení, týkající se zejména organizačních změn v tabulkách složení a počtů zaměstnanců organizačních jednotek.

29. Podle § 3 odst. 5 ustanovení nařízení č. 10/2019, kterým se stanoví pravidla systemizace ve Vězeňské službě, návrh systemizace předkládá ředitel organizační jednotky prostřednictvím odboru personálního formou tabulky složení a počtů zaměstnanců a příslušníků, které schvaluje generální ředitel.

30. Podle čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení č. 8/2019, kterým se vydává organizační řád [stát. instituce], ředitel vazební věznice zejména má postavení vedoucí zaměstnance ve smyslu § 11 ZP ve vztahu k občanským zaměstnancům vazební věznice. A podle stejného ustanovení písm. g) plní další úkoly podle pokynů generálního ředitele. Podle přílohy č. 2 k nařízení vyplývá, že na oddělení správní je zaměstnáno 7 zaměstnanců (čl. 88 spisu).

31. Z účastnického výslechu žalobkyně, z pracovní smlouvy a jejich dodatků a zejména z popisu pracovní náplně žalobkyně má soud za prokázané, že pracovní náplň žalobkyně souvisela vždy s prací na podatelně, když zejména na úseku správní činnosti samostatně zpracovávala a zajišťovala ucelené odborné agendy úseku podatelny a agendy korespondence vězněných osob – zpracování a ochrana osobních údajů vězněných osob. Vedle toho vykonávala dalších 26-27 jiných úkolů. Ještě před organizační změnou účinnou od 1. 1. 2020 bylo ve [stát. instituce] na oddělení správní zaměstnáno celkem 8 zaměstnanců, což ostatně potvrdila i sama žalobkyně. Po organizační změně účinné od 1. 1. 2020 bylo na oddělení správní zaměstnáno 7 osob, a to na základě rozhodnutí systemizační komise Vězeňské služby ČR.

32. O rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel zamýšlí regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Není samo o sobě významné, jak zaměstnavatel (příslušný orgán) své rozhodnutí označil; jestliže rozhodnutí zaměstnavatele (příslušného orgánu) bylo opravdu přijato (posuzováno podle jeho skutečného smyslu) k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny.

33. Ze svědecké výpovědi ředitele [stát. instituce] má soud za prokázané, že snižování stavu ve věznicích předcházel přípis ředitelům vězeňské služby ze [anonymizováno] [rok], ve kterém byla sdělována informace o rozhodnutí vlády o zrušení systemizovaných míst ve vězeňské službě ČR. S výzvou ředitelům konkrétních jednotek k posouzení možnosti zrušení pracovních míst na konkrétní jednotce. Z návrhu ředitele [stát. instituce] ze dne [datum] pak má soud dále za prokázané, že ředitel věznice navrhl zrušení 3 systemizovaných pracovních míst, což mu ostatně bylo doporučeno, když jedno z těchto pracovních míst bylo místo, které zastávala žalobkyně, toto odůvodnil tím, že činnosti budou rozděleny mezi správní referentky v 8 platové třídě, jejichž počet nelze snížit, neboť [stát. instituce] je nástupní vazební věznicí. Ze schválené tabulky systematizační komisí má pak dále soud za prokázané, že k [datum] byl snížen stav zaměstnanců na oddělení správní na 7, což ostatně ve své účastnické výpovědi potvrdila sama žalobkyně, když uvedla, že výpovědi z pracovního poměru předcházelo jednání s ředitelem věznice, který jí sdělil, že náplň její práce bude rozdělena mezi ostatní zaměstnance věznice.

34. Žalobkyně namítala, že její pozice nezanikla, k tomu soud dále uvádí, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že došlo ke snížení počtu zaměstnanců na úseku správním, což ostatně potvrdila i sama žalobkyně ve své účastnické výpovědi, když uvedla, že došlo ke snížení počtu zaměstnanců z 8 na 7, což ostatně i vyplývá z tabulek nazvaných Složení a počty zaměstnanců a příslušníků [stát. instituce] k [datum] a k [datum], když z tabulky k [datum] vyplývá, že již není vedena pozice administrativní a spisový pracovník, kterou zastávala žalobkyně. Touto změnou žalovaný, potažmo systemizační komise Vězeňské služby ČR, jednoznačně sleduje snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce a snížení finančních nákladů na zaměstnance.

35. Rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách není právním úkonem ve smyslu ustanovení § 240 odst. 1 ZP, neboť nejde o takový projev vůle, s nímž by právní předpisy spojovaly změnu nebo zánik práv a povinností účastníků pracovněprávního vztahu. Jedná se pouze o skutečnost (tzv. faktický úkon), která je hmotněprávním předpokladem pro právní úkony tam, kde to právní předpisy stanoví (například pro podání výpovědi podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce), a která není sama o sobě způsobilá přivodit následky v právních vztazích účastníků pracovněprávního vztahu. Protože nejde o právní úkon, nelze rozhodnutí zaměstnavatele samo o sobě přezkoumávat z hlediska platnosti ve smyslu zásad uvedených v ustanovení § 242 ZP; vznikne-li pochybnost, zda zaměstnavatel rozhodl o organizačních změnách, může se soud zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato a zda je učinil zaměstnavatel - fyzická osoba, příslušný orgán zaměstnavatele - právnické osoby nebo ten, kdo je k tomu jinak oprávněn.

36. Pro závěr, zda bylo přijato rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, samozřejmě není významné, jak zaměstnavatel (příslušný orgán) své rozhodnutí označil. Především je podstatné, zda rozhodnutí zaměstnavatele (příslušného orgánu) sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, nebo zda podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli. Jestliže rozhodnutí zaměstnavatele (příslušného orgánu) bylo opravdu přijato (posuzováno podle jeho skutečného smyslu) k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, byl splněn hmotněprávní předpoklad pro podání platné výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce; to platí i tehdy, nebyl-li organizační změnou sledovaný efekt později dosažen nebo ukázala-li se přijatá organizační změna posléze jako neúčinná (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4999/2008 ze dne 8. 12. 2009).

37. Rovněž neobstojí ani námitka žalobkyně, že žalovaný dal přednost zaměstnankyni, která byla v danou dobu zaměstnána na dobu určitou a byla [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] tohoto oddělení, neboť zákon umožňuje zaměstnavateli, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, když o výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat, jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu. Tedy zaměstnavatel využil svého oprávnění rozhodnout o profesním složení zaměstnanců tak, aby zaměstnával pouze takový počet zaměstnanců v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Tedy ze své pozice rozhodl o výběru pracovního místa, které je pro něho nadbytečné, když bylo možné činnosti související s činností podatelny rozdělit na ostatní zaměstnankyně oddělení správního, když tyto dle popisu jejich pracovní náplně vykonávají více pracovních úkolů, než vykonávala žalobkyně, tudíž u žalovaného došlo ke zvýšení efektivnosti práce. Je také zřejmé,že ke změně pracovního poměru [jméno] [příjmení] Dis., z doby určité na dobu neurčitou došlo již dne [datum] před výpovědí z pracovního poměru žalobkyně ([datum]), a že tedy ke dni přijetí organizačního rozhodnutí ředitele [stát. instituce] (byť v nepísemné podobě) byl charakter pracovního poměru žalobkyně a [jméno] [příjmení] stejného typu, tedy pracovní poměr na dobu neurčitou.

38. Neobstojí ani námitka žalobkyně, že výpověď nebyla řádně odůvodněna.

39. Podle ustanovení § 44 odst. 2 ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů výslovně stanovených v ustanovení § 46 odst. 1 ZP, výpovědní důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.

40. Z citovaného ustanovení vyplývá, že důvod výpovědi musí být v písemné výpovědi z pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou zaměstnavatele k tomu, že rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl tímto právním úkonem projevit, tj. který zákonný důvod výpovědi uvedený v ustanovení § 46 odst. 1 ZP uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platné výpovědi z pracovního poměru je tedy třeba. Důvod výpovědi z pracovního poměru musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 ZP byl uplatněn, ale současně takovým způsobem, aby bylo nepochybné, v čem je spatřován, jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, a že výpovědní důvod nebude možné dodatečně měnit. Skutečnosti, které byly důvodem výpovědi, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je výpověď z pracovního poměru neplatná jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla zaměstnanci dána výpověď.

41. Z písemné výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] má soud za prokázané, že ve výpovědi byl uveden výpovědní důvod a rovněž bylo skutkově popsáno, z jakého důvodu žalobkyně obdržela výpověď, konkrétně ve výpovědi bylo až vyčerpávajícím způsobem uvedeno, že od [datum] došlo ke zrušení systemizovaného pracovní místa„ administrativní a spisový pracovník oddělení správního“, na kterém byla žalobkyně zaměstnána. Dne [datum] generální ředitel Vězeňské služby ČR potvrdil svým podpisem Závěry z jednání systemizovaných pracovních míst za účelem plánovaného snížení rozpočtu na mzdové výdaje v roce 2020. Na základě těchto Závěrů bylo v rámci organizační jednotky [stát. instituce] ke dne [datum] zrušeno systemizované pracovní místo„ administrativní a spisový pracovním oddělení správního. K tomu je nutné i zmínit, že s žalobkyní byla výpověď i ústně projednána. Tudíž výpověď byla řádně odůvodněna, neboť nemohou vzniknout pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl s žalobkyní rozvázán pracovní poměr.

42. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] byla dána žalobkyni v souladu se zákoníkem práce, když byly naplněny všechny potřebné zákonné předpoklady pro výpověď podle ustanovení § 52 písm. c) ZP a žalobu zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jakožto úspěšná strana náhradu nákladů řízení nepožadoval.