16 C 131/2024 - 59

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno žalované], [Anonymizováno] [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená [Jméno Zástupce], sídlem [Adresa Zástupce] o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 286 040 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] společně s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu s odkazem na ustanovení § [Anonymizováno] zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb., za nepřiměřenou délku 5 a půl roku nezákonně vedeného [podezřelý výraz] řízení proti žalobci. Předmětné řízení bylo ukončeno usnesením [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], kterým bylo zamítnuto odvolání státního zástupce proti rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kterým byl žalobce obvinění v celém rozsahu zproštěn. Celkový nárok z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobce uplatnil u žalované ve výši [částka], přičemž žalovaná z této částky uznala a poskytla plnění v rozsahu [částka]. Zůstatek nároku učinil žalobce předmětem civilního řízení. Svůj nárok žalobce odůvodnil jednak nepřiměřenou délkou [podezřelý výraz] řízení v trvání 5 a půl roku a dále zásahem nezákonně vedeného [podezřelý výraz] řízení do osobního života žalobce. Žalobce tvrdil, že z důvodu [podezřelý výraz] stíhání nebyl zvolen v roce [Anonymizováno] do zastupitelstva obce [adresa] a dále, že dlouhodobý tlak spojeným [podezřelý výraz] stíhání měl negativní dopad na [podezřelý výraz] stav žalobce, kdy se u něj projevily problémy v rovině psychické i somatické, což vedlo ke zhoršení kvality jeho osobního života. V příčinné souvislosti se zhoršením [podezřelý výraz] stavu žalobce absolvoval lázeňský pobyt v hodnotě [částka]. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky od [datum], požadoval žalobce od uvedeného data zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne [datum] neuznala nárok uplatněný žalobcem co do důvodů ani výše. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce uplatnil dne [datum] nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy v celkové výši [částka] sestávající jednak z majetkové škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu ve výši [částka], z cestovních výdajů ve výši [částka] a ze zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka], a to vše z titulu nezákonného [podezřelý výraz] stíhání vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V případě zadostiučinění žalovaná poskytla žalobci plnění ve výši [částka]. Další uplatněné nároky nebyly předmětem civilního řízení. Žalovaná dále ve svém vyjádření uvedla, že usnesení [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] považuje za nezákonné, a tudíž jako odpovědnostní titul státu za škodu. Dále žalovaná odkázala na ustanovení § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. (dále též cit. zákona), v němž je stanovena šestiměsíční lhůta pro promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy, která počne běžet ode dne, kdy se poškozený dověděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do [Anonymizováno] let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, s níž je vznik nemajetkové újmy spojen. Žalovaná tvrdila, že žalobce se o vzniku nemajetkové újmy dověděl dne [datum], tedy v den, kdy nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] i [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum]. Jelikož žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na zadostiučinění dne [datum] a stanovisko žalované, kterým byla žádost žalobce věcně vyřízena, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne [datum], má žalobkyně za to, že posledním dnem promlčecí lhůty svědčící žalobci k úspěšnému žalobnímu uplatnění nároku připadl na [datum]. Pokud žalobce podal u soudu žalobu dne [datum], pak je jeho právo promlčeno. Z tohoto důvodu navrhla žalovaná zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Žalobce k uplatněné námitce promlčení vyjádřil své stanovisko v podání ze dne [datum], v němž označil námitku promlčení uplatněného práva žalobce na nemajetkovou újmu za nedůvodnou. Žalobce má za to, že je nutné poukázat na skutečnost, že rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo žalobci doručeno do vlastních rukou až v [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy dle názoru žalobce, až od tohoto data může být počítána promlčecí lhůta. Dále žalobce tvrdil, že v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 77 dnů, došlo ke stavění promlčecí lhůty, neboť probíhalo u Okresního soudu v [adresa] řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobce uplatnil zcela totožný nárok. Uvedené řízení bylo ukončeno dne [datum] a žalobce má zato, že v důsledku stavění promlčecí doby tato neskončila přede dnem [datum]. Závěrem žalobce konstatoval, že vznesenou námitku promlčení považuje za rozpornou s dobrými mravy především z důvodu délky [podezřelý výraz] řízení, kdy odkázal na nález Ústavního soudu I. ÚS 3391/15 a I. ÚS 2216/09, v nichž Ústavní soud zdůraznil specifickou povinnost státu jednat tak, aby sám nezasahoval do základních práv jednotlivců a aby aktivně poskytoval ochranu základním právům jednotlivce. Současně nelze odhlížet on toho, že žalobce byl vystaven po dlouhou dobu nezákonnému [podezřelý výraz] stíhání a zásah do jeho osobního života byl značný. Žalobce dále poukázal na porovnání délky nezákonného [podezřelý výraz] stíhání s extrémně krátkou promlčecí lhůtou stanovenou v § [Anonymizováno] odst. 1 cit. zákona, což vyvolává pocit nespravedlnosti a nepatřičnosti a vybízí k použití korektivu dobrých mravů.

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] konstatovala, že námitky strany žalující nelze považovat za opodstatněné. V případě data uplatnění nároku u soudu žalovaná odkázala na ustanovení § [Anonymizováno] odst. 3 cit. zákona, kdy šestiměsíční lhůta pro uplatnění nároku počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy se poškozený dověděl o vzniklé nemajetkové újmě, což v daném případě představuje datum právní moci zprošťující rozsudku, kdy na podporu tohoto závěru žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]. Současně žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobce byl osobně přítomen vyhlášení rozsudku u Okresního soudu v [adresa] dne [datum]. Vědomost žalobce o existenci nároku na zadostiučinění za majetkovou újmu před datem doručení usnesení Krajského soudu v [adresa] vyplývá i z data uplatnění nároku u žalované - [datum], a dále z data udělení plné moci zástupci žalobce k uplatnění předmětného nároku - [datum]. K námitce stavění promlčecí doby po dobu vedení řízení u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], které skončilo usnesením o zastavení řízení, žalovaná uvedla, že v souladu s ustanovením § [Anonymizováno] věta první občanského zákoníku, promlčecí lhůta neběží pouze za situace, uplatní-li věřitel v této lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li v řádně zahájeném řízení. Pokud řízení bylo zastaveno z důvodu procesní nečinnosti účastníka řízení, pak takový postup nelze vyhodnotit jako řádné pokračování řízení ve smyslu citovaného ustanovení občanského zákoníku a za této situace ke stavění promlčecí lhůty nedošlo. V tomto směru žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde byla řešena situace zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby a její vliv na stavení promlčecí doby. V závěru žalovaná uvedla svou argumentaci týkající se uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy, které nepovažovala za důvodné. Žalobkyně i v tomto směru odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], nebo sp. zn. [spisová značka], přičemž zdůraznila, že žalobce v zásadě netvrdil žádné skutkové okolnosti, které by v rámci individuálního posouzení případu vedly k závěru, že by vznesená námitka promlčení ze strany žalované měla být v rozporu s dobrými mravy. Pokud se týká délky promlčecí lhůty, pak žalovaná odkázala na usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3252/12, v němž bylo konstatováno, že zákonem stanovená promlčecí lhůta poskytuje dostatečný časový prostor k uplatnění nároku dle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb.

5. Z žádosti o odškodnění ze dne [datum], z vyjádření a stanoviska [právnická osoba] ze dnů [datum] a [datum], z potvrzení o dodání a doručení stanoviska žalované do datové schránky zástupci žalobce, z průkazu diabetika vedeného pro osobu žalobce a z dokladu o přijaté platbě č. [hodnota] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce, [tituly před jménem] [jméno FO], uplatnil u žalované svým podáním ze dne [datum] žádost o odškodnění dle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb., která zahrnovala náklady za obhajobu ve výši [částka], náklady za cestovní výdaje ve výši [částka] a nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Svou žádost žalobce odůvodnil délkou [podezřelý výraz] řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] po dobu [Anonymizováno],[Anonymizováno] roku, kdy až na základě rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] byl žalobce obžaloby zproštěn. V žádosti byly uvedeny stejné argumenty k uplatnění nemajetkové újmy, které byly konstatovány v žalobě v dané věci. [Jméno žalované] svým podáním ze dne [datum] potvrdilo doručení žádosti žalobce dne [datum]. Současně byl žalobce informován, že po dobu mimosoudního projednávání uplatněného nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců, se zastavuje běh promlčecích lhůt. Dne [datum] bylo vypracováno stanovisko žalované k žádosti o odškodnění, které obsahovalo odůvodnění přiznané náhrady majetkové škody ve výši [částka] spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu, a cestovních výdajů ve výši [částka]. V případě nároku na nemajetkovou újmu žalovaná ve svém stanovisku provedla právní rozbor uplatněného nároku, v němž konstatovala, že Nejvyšší soud ve své judikatuře dovodil kritéria, na základě nichž se postupuje při poskytnutí nemajetkové újmy. Jedná se především o povahu [podezřelý výraz] věci, délku [podezřelý výraz] řízení a následky způsobené [podezřelý výraz] řízením v osobní sféře poškozené osoby. V souladu se srovnávací judikaturou byla žalobci poskytnuta nemajetková újma v peněžité formě ve výši [částka], kdy byly zohledněny délka [podezřelý výraz] stíhání, [podezřelý výraz] bezúhonnost žalobce a míra zásahu [podezřelý výraz] stíhání do osobní a psychické sféry žadatele. Žalovaná však nepovažovala za dostatečně doloženou příčinnou souvislost mezi [podezřelý výraz] stíháním žalobce a nedosažením jeho volebního úspěchu v komunálních volbách v roce [Anonymizováno] a zhoršením [podezřelý výraz] stavu žadatele. Současně se žalovaná omluvila za vydání nezákonného rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] ředitelství [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum]. Předmětné vyjádření bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne [datum]. Žalobce dále předložil průkaz diabetika vedeného na svou osobu, kdy údaje o výši glykemie jsou zaznamenány od [datum]. Dále žalobce doložil doklad o platbě pod č. [hodnota] na částku [částka], kterou žalobce uhradil za lázeňskou péči poskytnutou v [právnická osoba]. Doklad byl vystaven dne [datum].

6. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], především z identifikátoru o datu podání žaloby u soudu, z žaloby ve věci, z usnesení ze dne [datum], z potvrzení o dodání a doručení do [Anonymizováno], z usnesení ze dne [datum], včetně potvrzení o dodání a doručení do [Anonymizováno] má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podal u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] zcela totožnou žalobu o uhrazení částky [částka] představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Rozhodnutím soudu ze dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši [částka]. Usnesení bylo doručeno jeho právnímu zástupci dne [datum]. Jelikož žalobce ve lhůtě stanovené soudem v délce 15 dnů od doručení usnesení neuhradil soudní poplatek, bylo řízení usnesením ze dne [datum] zastaveno a rozhodnuto o nákladech řízení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum], neboť právnímu zástupci žalobce bylo usnesení doručeno dne [datum]. K dotazu soudu u jednání v dané věci zástupce žalobce uvedl, že existuje vysvětlení pro to, že žalobce v daném řízení neuhradil soudní poplatek, avšak s přihlédnutím k povinnosti mlčenlivosti se zástupce žalobce odmítl k těmto důvodům blíže vyjadřovat.

7. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], z obžaloby ve věci, z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], z rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], z protokolu o hlavním líčení ve věci [spisová značka] ze dne [datum], z rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], z protokolu o veřejném zasedání [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ve věci [spisová značka] ze dne [Anonymizováno]. a [datum] a z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] má soud za prokázané, že usnesením [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zahájeno [podezřelý výraz] stíhání žalobce pro [podezřelý výraz] porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno], [Anonymizováno] písm. b) [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. V průběhu [podezřelý výraz] řízení, po podání [Anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], byly vydány ve věci [spisová značka] tři rozsudky, a to dne [datum], [datum] a [datum], kdy ve všech těchto rozhodnutí byl žalobce uznán vinným ze skutku obsaženého v obžalobě, přičemž byl žalovanému uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem, dále peněžitý trest a trest zákazu činnosti spočívající v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ve všech třech případech došlo rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ke zrušení rozsudku, přičemž usnesení ze dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] uložil [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] projednat předmětnou žalobu v jiném senátě. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení ve věci, u něhož došlo k vydání rozsudku, kterým byl žalobce obžaloby zproštěn. Navrhovatel byl uvedenému jednání osobně přítomen. Z protokolů o veřejném zasedání senátu [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v [adresa] ze dnů [datum] a [datum] má soud za prokázané, že odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] bylo [Anonymizováno]. Usnesení Krajského soudu v [adresa], jakož i rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum], nabyly právní moci dne [datum]. Rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] bylo žalobci doručeno do vlastních rukou [datum].

8. Z plné moci udělené žalobcem svému právnímu zástupci, [tituly před jménem] [jméno FO], advokátovi se sídlem [adresa], ze dne [datum], má soud za prokázané, že již uvedeného dne byl právní zástupce žalobce zmocněn k uplatnění nároku vůči [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [právnická osoba] dle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, vzniklých v souvislosti s [podezřelý výraz] řízením vedeným před [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

9. Podle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též cit. zákona), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení [podezřelý výraz].

10. Podle § 6 odst. 1 a 2 písm. a) cit. zákona, ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v [podezřelý výraz] řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem.

11. Podle § 7 odst. 1 cit. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle § 14 odst. 1 a 3 cit. zákona, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 cit. zákona, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 26 cit. zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

15. Podle § 31a odst. 1 a 2 cit. zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

16. Podle § 32 odst. 3 věta první cit. zákona, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

17. Podle § 35 odst. 1 cit. zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

18. Podle § 648 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též o. z.), uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

19. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobce není důvodný, neboť vznesenou námitku promlčení ze strany žalované lze považovat za opodstatněnou. Z dokazování vyplynulo, že rozhodnutím [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo nezákonně zahájeno [podezřelý výraz] stíhání žalobce pro [podezřelý výraz] porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] [podezřelý výraz] zákoníku. Po podání obžaloby u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] byly v období od [datum] do [datum] vyneseny tři rozsudky okresního soudu, jimiž byl žalobce uznán vinným [podezřelý výraz] jednáním, pro které byla vůči jeho osobě podána obžaloba. Ve všech třech případech došlo následně rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ke zrušení rozsudku a posledním rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] pak bylo uloženo [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] projednat věc v jiném senátě. Dne [datum] byl vynesen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby v celém rozsahu. Na základě odvolání státního zástupce se věcí zabýval [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], který odvolání státního zástupce zamítl. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] i usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] nabyly právní moci dne [datum]. Z protokolu o hlavním líčení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] dne [datum] vyplývá, že žalobce byl přítomen vyhlášení a odůvodnění tohoto rozsudku. Již dne [datum], tedy asi [Anonymizováno] dnů po pravomocném ukončení [podezřelý výraz] řízení, udělil žalobce plnou moc svému právnímu zástupci, [tituly před jménem] [jméno FO], aby jej zastupoval při uplatnění všech nároků vůči [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalované] v souvislosti s nezákonně vedeným [podezřelý výraz] řízením. Dne [datum] žalovaná potvrdila žalobci doručení jeho žádosti o odškodnění majetkové a nemajetkové újmy dle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. V souladu s ustanovením § 35 odst. 1 cit. zákona je pro žalovanou stanovena zákonem lhůta nejdéle šest měsíců pro projednání uplatněného nároku. Žalovaná v zákonné lhůtě vypracovala stanovisko datované dnem [datum], které bylo zástupci žalobce doručeno do datové schránky téhož dne. V předmětném stanovisku žalobkyně specifikovala rozsah přiznaného nároku na náhradu majetkové škody představující náklady na obhajobu a cestovní výdaje ve výši [částka] a [částka], celkem [částka]. Ve stejném stanovisku pak žalobci bylo sděleno, že za vydání příslušného rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] se žalovaná omlouvá a v případě zadostiučinění za nemajetkovou újmu byla žalobci přiznána v souladu se srovnávací judikaturou částka [částka]. Žalobkyně současně v tomto podání odůvodnila, proč přiznání vyšší částky za nemajetkovou újmu považuje za nedoložené a neopodstatněné. Již [datum] podal žalobce u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] žalobu na přiznání nemajetkové újmy, která je zcela totožná s žalobou projednávanou pod sp. zn. [spisová značka]. V prvním řízení ([spisová značka]) byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, který v 15denní lhůtě neuhradil a řízení bylo pravomocně zastaveno ke dni [datum]. Žalobce žádným způsobem neobjasnil důvody, pro které neuhradil soudem vyměřený soudní poplatek. Druhá žaloba ve věci byla u soudu podána dne [datum]. Shora uvedená data jsou zásadní pro posouzení, zda zákonná promlčecí doba 6 měsíců uplynula či nikoliv.

20. Prvotně je nutné si vyhodnotit otázku počátku běhu promlčecí lhůty. V tomto směru žalobce namítal, že rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] ze dne [datum] mu bylo doručeno až [datum], kdy až od tohoto data měla být počítána šestiměsíční promlčecí lhůta. Z ustanovení § 32 odst. 3 citovaného zákona vyplývá, že nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o vzniklé nemajetkové újmě. Žalovaná v této souvislosti argumentovala poměrně rozsáhlou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozsudku), z níž vyplývá, že okamžik, od kterého počíná běžet subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění nároku, je den právní moci rozhodnutí vydaného v [podezřelý výraz] řízení. V tomto směru lze odkázat na uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, s jejímiž závěry se ztotožnil i soud při právním hodnocení počátku běhu promlčecí lhůty. Vědomost žalobce o výsledku [podezřelý výraz] řízení i důvodech jeho zproštění obžaloby dále prokazují i data udělení plné moci právnímu zástupci žalobce ([datum]) a uplatnění nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu u žalované ([datum]). Soud tedy uzavírá, že momentem rozhodným pro počátek běhu promlčecí lhůty byl den nabytí právní moci rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] i [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa], tedy [datum]. Od podání žádosti ze strany žalobce u žalované, tedy od [datum] do [datum], promlčecí lhůta neběžela, neboť po tuto dobu byl projednáván nárok žalobce u [právnická osoba]. Opětovně začala promlčecí lhůta plynout od [datum]. V této souvislosti soud konstatuje, že za období od [datum] do [datum] uplynulo celkem [hodnota] dnů.

21. Dále bylo nutné posoudit, zda došlo ke stavení promlčecí lhůty po dobu vedení řízení u [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V této souvislosti soud aplikoval obecná ustanovení občanského zákoníku, a to § 648 o. z., kdy v případě uplatnění nároku u orgánu veřejné moci promlčecí lhůta neběží, pokračuje-li ji věřitel řádně v zahájeném řízení. Jak bylo již shora konstatováno, řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů, kterou soud považuje za přiměřenou ke splnění poplatkové povinnosti žalobce. Žádné důvody neuhrazení soudního poplatku nebyly soudu předestřeny. Soud má zato, že při právním posouzení této otázky lze analogicky vycházet z rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. [spisová značka], který sice řešil obdobnou otázku při zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby, avšak soud má za to, že závěry tohoto rozhodnutí je možné použít i v případě zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí konstatoval, že řízení, které bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby, nelze považovat za řádně vedené řízení. Obdobná situace pak nastává i v případě, pokud žalobce zcela bezdůvodně neuhradil soudní poplatek splatný s podáním žaloby ve věci [spisová značka]. Vzhledem k výše uvedenému tedy nedošlo ke stavení promlčecí doby v období od [datum] do [datum] a promlčecí lhůta plynula i v tomto časovém úseku. Závěrem lze konstatovat, že v období od [datum] do [datum] uplynula doba 6 měsíců a 19 dnů, když v celkovém souhrnu s dobou uplynulou od [datum] do [datum] (33 dnů) celková doba, po kterou nebylo právo uplatněno, představuje 7 měsíců a 21 dnů. Jelikož žalobce druhou žalobu ve věci podal u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [adresa] dne [datum] je nepochybné, že šestiměsíční promlčecí lhůta stanovená v § 32 odst. 3 cit. zákona uplynula před podání žaloby ve věci [spisová značka].

22. Poslední námitkou, kterou se zabýval soud v souvislosti s uplatněným nárokem, byla rozpor vznesené námitky promlčení s dobrými mravy. Tuto námitku žalobce odůvodnil smyslem institutu promlčení, který by neměl představovat ochranu státu před následky jeho nesprávného úředního postupu a bránit dosažení zadostiučinění osobám poškozeným nesprávným postupem státu. V tomto směru žalobce odkázal na dvě rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3391/15 a I. ÚS 2216/09 (viz. blíže bod 3. odůvodnění tohoto rozsudku). Z předmětných rozhodnutí vyplývá, že k institutu promlčení nároku na náhradu újmy vzniklé při výkonu veřejné moci je z hlediska ústavněprávního nutno přistupovat s přihlédnutím k tomu, že se jedná o institut obsahující napětí mezi ochranou práv oprávněného na straně jedné a ochranou právní jistoty povinného, tedy státu, na straně druhé. [adresa] souladu práv, respektive jejich výkonu s dobrými mravy, představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor k uplatnění spravedlnosti a slušnosti. V případě nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3391/15 se Ústavní soud zabýval uplatněnou námitkou v případě [podezřelý výraz] řízení, na které v další fázi navazovalo řízení přestupkové, což souvisí s určitou procesní komplikovaností těchto navazujících řízení. Současně bylo v tomto případě přihlédnuto ke složité osobní situaci oprávněné osoby, která se vypořádávala s úmrtím nejbližší osoby, manželky, která zemřela za tragických okolností ([Anonymizováno]), což se nutně muselo projevit na [podezřelý výraz] a [podezřelý výraz] stavu oprávněného. Zdejší soud konstatuje, že uvedené rozhodnutí Ústavního soudu řešilo odlišnou situaci především v osobních poměrech žadatele o odškodnění, než jaké existovaly na straně žalobce. V případě dalšího rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2216/09 se jednalo o ochranu vlastnického práva stěžovatele ve zcela specifickém privatizačním vztahu mezi jednotlivcem a státem, což není situace, která by byla skutkově obdobná projednávané věci. Žalobce neuvedl žádné zásadní důvody, které by mu bránily v nedodržení šestiměsíční promlčecí lhůty k uplatnění nároku u soudu. Na straně žalobce nebyly tvrzeny ani prokázány žádné mimořádné okolnosti či skutečnosti, které by mohly soud vést ve ke zmírnění tvrdosti zákona a uplatnit pravidlo dobrých mravů ve vztahu k nedodržení promlčecí lhůty. Již v rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 643/04 bylo konstatováno, že vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje. Mohou však nastat situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem jejího zneužití na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatněného nároku a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Soud konstatuje, že v daném případě neshledal žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že uplatnění námitky promlčení ze strany žalované by bylo výrazem zneužití jejího práva na úkor žalobce. Soud naopak v průběhu řízení zjistil, že žalobce svým liknavým postupem ve věci sp. zn. [spisová značka] zavinil zastavení soudního řízení pro neuhrazení soudního poplatku. Takové řízení pak nebylo možné s přihlédnutím k ustanovení § 648 o. z. považovat za řádně vedené. Soud tedy uzavírá, že vznesenou námitku promlčení ze strany žalované nepovažuje za námitku uplatněnou v rozporu s dobrými mravy.

23. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť právo, které uplatnil žalobce u soudu žalobou, bylo promlčeno.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), přičemž přihlédl k tomu, že žalobce nebyl ve věci úspěšný a je tedy povinen nahradit náklady řízení straně žalované. Tyto náklady řízení byly tvořeny 4 režijními paušály ve výši [částka]/úkon za vyjádření žalované ze dnů [datum] a [datum], příprava účasti u jednání a účast u jednání soudu dne [datum], a to dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s §1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji zástupce žalované k procesnímu soudu u jednání dne [datum] dle vyhl. č. 398/2023 Sb., přičemž cesta byla vykonána z [adresa] a zpět při celkové vzdálenosti 2 x 80 km, celkem [hodnota] km. Paušální částka za cestovní výdaje představovala [částka] (160 km x [částka]), náklady na pohonné hmoty činily [částka], přičemž byly vypočítány z průměrné spotřeby vozidla 4,9 l motor. nafty/100 km, vzdálenosti 160 km a ceně za 1 litr motor. nafty ve výši [částka]. Celkové náklady řízení představovaly [částka].

25. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.