16 C 136/2022 - 114

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0][Adresa zainteresované osoby 0/0], zastoupená zmocněnkyní [tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Adresa zainteresované osoby 1/0], proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0][Adresa zainteresované osoby 2/0], zastoupený [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokátem, AK [adresa], o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, částečným rozsudkem, takto: takto:

Výrok

I. Návrh žalovaného, na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, se zamítá.

II. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem a to: pozemku p. č. [hodnota], pozemku p. č. [hodnota] jehož součástí je stavba (rodinný dům č.p. [Anonymizováno]) a pozemku p. č. [hodnota], vše v obci [obec], v katastrálním území [obec], zapsáno na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [obec], se zrušuje a nařizuje se prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky každému jednou polovinou.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudu soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč do pokladny Okresního soudu v Chomutově do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Částečným rozsudkem ze dne 21.6.2023 okresní soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků a nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky každému jednou polovinou (výrok I.). Ve výroku II. soud rozhodl, že o vypořádání v širším slova smyslu a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 12.10.2023 rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud uložil okresnímu soudu posoudit návrh žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví jako samostatnou žalobu, vyzvat žalovaného k zaplacení soudního poplatku a samostatným výrokem rozsudku o návrhu žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví rozhodnout. Žalobkyně se žalobou ze dne 9.5.2022 domáhala, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným na LV č. [hodnota] pro k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [obec], a to pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] (zahrada), k pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří) se stavbou rodinného domu č.p. [hodnota] [adresa], a k pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] (zahrada), předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovanému, kterému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku, kterou určí soudní znalec, do 15 dnů od právní moci rozsudku. Svůj nárok žalobkyně opírala o skutečnost, že účastníci se stali podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí na základě usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 7.12.2001, které nabylo právní moci dnem 31.12.2001, kterým bylo rozhodnuto o dědictví po zůstavitelce [jméno FO] (matce účastníků) a to každý o velikosti ideální . Rodinný dům č.p. [hodnota] užívá žalovaný jako přechodné bydlení, v domě má své osobní věci, přespává zde. Přízemí domu a okolní stavby žalovaný užívá pro svoje živnostenské podnikání (opravy a údržba motorových vozidel), adresu domu má uvedenou jako svoje sídlo. V domě je jedna bytová jednotka, kde má žalobkyně vyčleněný jeden pokoj. Žalobkyně nemovitost nevyužívá od roku 2004, kdy se přestěhovala do Prahy. Žije již 13 let ve Středočeském kraji, pracuje jako asistentka na [Anonymizováno] [adresa]. Její dcera od narození žije v [adresa]. Žalobkyně nikdy neměla v úmyslu se do domu nastěhovat. Po dobu života otce účastníků se žalobkyně o otce starala a dům udržovala částečně ze svých prostředků, veškeré náklady na provoz nemovitosti platil otec ze svého důchodu. Žalobce v té době do nemovitosti neinvestoval. Žalobkyně platila daň z nemovitosti i pojistku na celý dům i přilehlé stavby žalovaného. Žalobkyně žádala žalovaného o zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví a vyplacení jejího podílu, od podzimu 2021 jej žádala opakovaně. Žalovaný její žádosti odmítal s tím, že nemá peníze. V současné době po rozvodu manželství musí žalobkyně obstarat pro sebe a pro dceru bydlení a nutně potřebuje peníze. Nemovitosti, které jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků využívá žalovaný, kdy žalobkyně žije a pracuje 130 km daleko. Společné užívání nemovitosti nepřichází v úvahu, kdy v domě není dostatek prostoru a mezi účastníky dochází opakovaně k neshodám. Reálné rozdělení nemovitosti není technicky možné a o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se účastníci nemohou dlouhodobě dohodnout, kdy žalovaný odmítá žalobkyni její podíl vyplatit. Při jednání soudu dne 16.8.2024 žalobkyně uvedla, že v mezidobí (po částečném rozhodnutí soudu) se snažila s žalovaným jednat, z jeho strany však nebyl žádný zájem. Návrh žalovaného na odklad žalobkyně považuje za účelový, sloužící k protahování sporu a odložení konečného rozhodnutí soudu, kdy vlastnictví žalovaného k nemovitostem sousedícím s nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků představuje trvalý stav. Žalovaný v podání ze dne 7.12.2022 učinil nesporným, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, kdy velikost spoluvlastnického podílu každého z účastníků činí . S ohledem na nepříznivou ekonomickou situaci žalovaný svoje podnikání od 2.1.2021 přerušil. Ke svému podnikání žalovaný užíval pouze nemovitosti (garáž, která je součástí pozemku p.č. [hodnota], dílnu, která je součástí pozemku p.č. [hodnota] a pozemek p.č. [hodnota]), které jsou v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaný žalobkyni k užívání nemovitostí opakovaně vyzýval, kdy žalobkyně o to nikdy neprojevila zájem a od roku 2004 žalovaný nemovitosti udržoval a provozoval vlastním nákladem. V letech 2019 – 2021 žalovaný provedl poměrně nákladnou rekonstrukci rodinného domu, která byla nezbytná (kompletní výměna oken v celém domě za plastová, výměna topných těles, výměna podlahových krytin v celém druhém nadzemním podlaží), kdy náklady dosáhly přibližně 500.000,- Kč. Od roku 2004 žalovaný hradí veškeré náklady spojené s provozem (spotřeba energií a vody, daň z nemovitosti a pojištění domu). Dle žalovaného je rodinný dům dvoupodlažní stavbou, kterou lze minimálními technickými úpravami rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky. Žalovaný není schopen žalobkyni vyplatit hodnotu vypořádacího podílu. Jednak s ohledem na jeho současnou finanční situaci, která se zhoršuje nutností hradit zvyšující se zálohy na energie spojené s provozem rodinného [právnická osoba] ohledem na blížící se důchodový věk. Tržní hodnotu nemovitostí, kterou určil znalec částkou 7.184.170,- Kč (aniž by chtěl snižovat hodnotu znaleckého posudku) považuje žalovaný za nepřiměřeně vysokou. Tato částka nezohledňuje setrvalý pokles cen nemovitých věcí v důsledku současné hospodářské krize, nezohledňuje extrémně vysoké provozní náklady a není zohledněna skutečnost, že pozemky sousedící s nemovitostí jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, což má vliv na možnost užívání a na tržní hodnotu celé nemovitosti. Částka 3.592.085,- Kč požadovaná žalobkyní převyšuje skutečnou aktuální hodnotu spoluvlastnického podílu žalovaného a za tuto částku žalovaný nemá zájem spoluvlastnický podíl nabýt. Žalovaný navrhuje, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků a nemovitosti rozdělí tak tak, že pozemky rozdělí na dvě samostatné části o stejné výměře, z nichž vždy jedna část bude přikázána do výlučného vlastnictví některého z účastníků a stavba rodinného domu bude rozdělena na dvě samostatné bytové jednotky, z nichž vždy jedna bytová jednotka bude přikázána do výlučného vlastnictví některého z účastníků. Neshledá-li soud podmínky pro rozdělení nemovitosti žalovaný navrhuje, aby soud nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, které uloží zaplatit žalovanému částku 3.592.085,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Případně, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků a současně nařídil prodej nemovitosti jen mezi účastníky řízení tak, že žalobkyně bude dražit podíl žalovaného a žalovaný bude dražit podíl žalobkyně s tím, že nejvyšší podání učiněné v dražbě bude vyplaceno tomu ze spoluvlastníků, který věc nevydražil. Žalovaný dále uvádí, že za současné situace na realitním trhu a současnému extrémnímu nárůstu provozních nákladů, vzniká důvodná obava, že v případě prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě vznikne oběma spoluvlastníkům zásadní majetková ztráta, které je nutno zabránit a proto navrhuje, aby soud zrušení podílového spoluvlastnictví odložil o dva roky. Při jednání soudu dne 21.6.2023 žalobkyně uvedla, že dům nelze právně rozdělit na dvě bytové jednotky, kdy vstup do domu a zádveří by bylo pro obě bytové jednotky společné, také kotelna by musela být společná a vstup na zahradu z horní bytové jednotky by musel jít přes dolní bytovou jednotku. Žalobkyně s rozdělením nesouhlasí, kdy nemovitosti nevyužívá a užívat nebude. Navíc mezi účastníky dochází k takovým konfliktům, které by bránily řádnému užívání nemovitostí. Dům nelze prodat, protože k němu ze všech stran těsně přiléhají stavby ve výlučném vlastnictví žalovaného. Jedinou spravedlivou možností je to, aby se žalovaný stal vlastníkem celého domu č.p. 4523 a měl v majetku všechny nemovitosti a stavby s domem související. Každé jiné řešení by bylo výrazně finančně nevýhodné a poškozovalo by oba účastníky. Pokud jde o cenu nemovitosti, žalobkyně o zjištění ceny požádala renomovaného soudního znalce a je přesvědčena, že odpovídá stavu a velikosti domu i pozemků, a respektuje i blízkost vedlejších staveb. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaný, s ohledem na jeho podnikatelské zázemí a schopnosti, je schopen si požadovanou částku obstarat. Žalovaný je dále spolumajitel bytové jednotky, kterou lze prodat a celá jeho rodina může trvale bydlet v domě č.p. 4523. Žalobkyně nesouhlasí, aby žalobkyně vyplatila žalovaného, nesouhlasí se žádným způsobem dražby a nesouhlasí ani s odložením řešení sporu. Žalovaný při jednání soudu dne [datum] uvedl, že je zaměstnancem [právnická osoba]. od roku 2007. Oprava automobilů byl jeho koníček a podnikání jako doplňkový příjem. Důvodem přerušení podnikání byla elektronická evidence tržeb, kdy došel k závěru, že se mu podnikání nevyplatí. Žalovaný potvrdil, že má spolu s manželkou (v SJM) v osobním vlastnictví byt, kde v současné době bydlí jeho manželka. Žalovaný s manželkou nesdílí společnou domácnost, kdy manželka s ním bydlet nechce. Pokud jde o rozdělení nemovitosti na dvě bytové jednotky, šlo by nemovitost horizontálně rozdělit, kdy dole by byla bytová jednotka 2+1 (nebo 1+1), kdy z garáže by se dala udělat koupelna a záchod. Nahoře je bytová jednotka 4+1. Horní bytová jednotka by měla samostatný vstup, kdy jsou již postavené schody pro vstup do horního podlaží. Topení by bylo na jeden kotel. Pokud jde o vodu, neví, zda by bylo potřeba udělat nové rozvody. Cenu přestavby odhaduje na 300.000,- Kč až 500.000,- Kč, záleží na tom, co by si člověk udělal sám a kolik by stál materiál. V podání ze dne 14.8.2023 žalovaný uvedl, že sousedící nemovitosti, které s předmětnými nemovitostmi tvoří de facto jediný funkční celek, jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, což zásadním způsobem snižuje využitelnost předmětných nemovitostí a tím i reálnou cenu předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě. Skutečnost, že předmětné nemovitosti budou ve veřejné dražbě prodány za nepřiměřeně nízkou cenu, představuje hrozící majetkovou ztrátu žalovaného, kdy se společná věc dotýká jeho majetkových zájmů tím, že jako spoluvlastník do společné věci významně investoval. Návratnost jeho investice, s ohledem na hrozící nízkou prodejní cenu, a současně nemajetnost žalobkyně, je zásadně ohrožena. Při jednání soudu dne 21.6.2023 žalovaný uvedl, že žádá o vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu podle ustanovení § 1148 odst. 1 o.z., kdy v letech 2019 - 2021 provedl rekonstrukci rodinného domu č.p. [hodnota] (kompletní výměna oken, výměna topných těles a výměna podlahových krytin v celém druhém nadzemním podlaží), kdy celkové náklady na tuto rekonstrukci dosáhly přibližně 500.000,- Kč, kterou žádá vypořádat. Soud proto rozhodl částečným rozsudkem, kdy ve výroku II. uvedl, že o vypořádání v širším slova smyslu a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. V podání ze dne 21.8.2023 žalovaný doplnil svůj návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu, kdy uvedl, že provedl na vlastní účet nutné opravy společné věci, které specifikoval. Náklady na nákup materiálu dosáhly celkové výše 232.113,- Kč, žalobce dále požaduje náhradu za práci ve výši 232.113,- Kč. Žalovaný dále požadoval náklady za vytápění rodinného domu v období od 5.4.2018 do 8.4.2022 ve výši 119.268,34 Kč. Náklady celkem činily částku 583.494,34 Kč, kdy žalovaný požaduje, aby se žalobkyně na úhradě těchto nákladů podílela částkou 291.747,17 Kč. Usnesením ze dne 19.2.2024 soud řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu ve výši 291.747,17 Kč zastavil z důvodu, že žalovaný nereagoval na výzvu soudu a nezaplatil soudní poplatek. Usnesení nabylo právní moci dne 19.3.2024. Soud má za prokázané tyto skutečnosti: Z kopie usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 7.12.2001 soud zjistil, že v řízení o projednání dědictví po zůstavitelce [jméno FO] RČ [hodnota] posledně bytem [adresa] zemřelé [datum] byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které rod. domek čp. [hodnota] v [obec], postavený na st.p. [hodnota], se st.p. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] zast. plocha a nádvoří, spolu s venkovnímu úpravami, zahradou [hodnota] o výměře [Anonymizováno], zahradou [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, spolu s venkovními úpravami, zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [obec] a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu v [obec] oceněného v hodnotě 1.400.000,- Kč nabyli rovným dílem dcera [jméno FO] (nar. [datum]) a syn [Jméno zainteresované osoby 2/0] ([Datum narození zainteresované osoby 2/0]). Podle výpisů z katastru nemovitostí jsou účastníci podílovými spoluvlastníky nemovitostí a to: pozemku parcelní číslo [hodnota], pozemku parcelní číslo [hodnota], jehož součástí je stavba, pozemku parcelní číslo [hodnota] vše v katastrálním území [obec], zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [obec]. Podle dopisu ze dne 28.2.2022 zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Současně vyzvala žalovaného k součinnosti, kdy pro objektivní zjištění ceny nemovitostí bude nutné vypracovat znalecký posudek. Podle dopisu ze dne 22.3.2022 zástupce žalovaného sdělil žalobkyni, že žalovaný má zájem podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, nicméně s ohledem na jeho současné finanční možnosti, není schopen za podíl žalobkyně zaplatit nijak dramatickou kupní cenu. Dále uvedl, že nemovitosti, zejména rodinný dům č.p. 4523 začal užívat teprve přibližně před jedním rokem. Připomíná, že v letech 2019 – 2021 provedl poměrně nákladnou rekonstrukci domu, která byla vzhledem k technické zastaralosti domu naprosto nezbytná a její náklady dosáhly přibližně 500.000,- Kč. Dále připomněl, že po celou dobu hradí veškeré náklady spojené s běžným provozem. Předpokládá, že žalobkyně je připravena veškeré tyto náklady v navrhované dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zohlednit. Podle dopisu ze dne 29.3.2022 zástupce žalobkyně reaguje na dopis právního zástupce žalovaného tak, že je předčasné vypočítávání všech pohledávek a závazků a žádá o sdělení termínu, kdy by mohlo dojít k ohledání nemovitostí znalcem (navrhuje termíny: 19.4.2022, 21.4.2022, 26.4.2022, 28.4.2022). Podle emailové korespondence ze dne 21.4.2022 (č.l. 9) nedošlo mezi účastníky ke sjednání termínu, kdy by znalec mohl provést prohlídku nemovitostí. Podle dopisu ze dne 2.5.2022 zástupkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že s ohledem na to, že nabídka možného vyřešení věci smírnou cestou nebyla využita, podají návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví u soudu. Ze znaleckého posudku (doručeného soudu dne 5.10.2022) č. [hodnota] ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že znalec dne [datum] předmětné nemovitosti prohlédl a fotograficky zdokumentoval za účelem jejich ocenění. Znalec nemovitosti popsal, kdy se nacházejí cca 1,4 km západně od historického centra města [obec] v zástavbě samostatných rodinných domů v [adresa]. Hlavní stavbou je dům č.p. [hodnota], postaven v roce 1974, okolo roku 1998 byla provedena přístavba vstupu do domu. Dům č.p. [hodnota] je samostatně stojící patrový zděný dům, nepodsklepený, s plochou střechou se vstupní dvoupodlažní přístavbou z jihovýchodní strany a s výstupním přízemním přístavkem do dvorku a zahrady, je připojen na rozvody vody, kanalizace, el. energie a plynu. Jedná se o rodinný dům, který má dvě nadzemní podlaží, obsahuje jeden byt. V 1. nadzemním podlaží je přední zádveří, chodba, schodišťová hala, schodiště, pokoj, kuchyň, garáž, sklad, prádelna s kotlem, zadní zádveří. V 2. nadzemním podlaží jsou čtyři obytné místnosti, kuchyň, koupelna s vanou a umyvadlem, WC, chodba, chodba se schodišťovou halou. Stavba je ve velmi dobrém technickém stavu s dobrou údržbou. Prvky dlouhodobé životnosti jsou původní v dobrém technickém stavu. Prvky krátkodobé životnosti byly průběžně modernizovány. Byla provedena nová fasáda se zateplením severní zdi domu, plastová okna. Ve 2. NP byla před dvěma lety modernizována koupelna a WC (nové dlažby, obklady a zařizovací předměty), byly provedeny nové úpravy povrchů (omítky, podlahové krtiny, podhled), byl instalován nový plynový kotel. Není dokončena renovace schodiště. Součástí nemovitosti jsou pozemky ve funkčním celku, dům č.p. [hodnota], venkovní úpravy (oplocení pozemků s vraty a vrátky, zpevněné plochy, přípojky inženýrských sítí započtené v ceně hlavní stavby a skleník). Součástí pozemku č. parc. [hodnota] jsou trvalé porosty (okrasné dřeviny, ovocný strom, vinná réva). Znalec provedl ocenění nemovitostí cenou zjištěnou: a to stavební pozemky celkem ve výši 732.937,65 Kč, dům č.p. [hodnota] cena stanovená porovnávacím způsobem na částku 3.261.202,79 Kč, skleník cena 14.322,74 Kč, porost na pozemku parc. [hodnota] cena 5.066,11 Kč. Zjištěná cena činí celkem 4.013.530,- Kč. Při zjišťování obvyklé a tržní ceny znalec hodnotil umístění nemovitostí a jejich výhody a nevýhody, které mají vliv na cenu. Nemovitosti se nacházejí v nižší zástavbě s úplnou technickou vybaveností, občanská vybavenost v dostupné vzdálenosti. Výhodou je velmi dobrý technický stav domu. Nevýhodou je, že součástí funkčního celku s domem č.p. [hodnota] jsou pozemky, vedlejší stavby a garáž jednoho z vlastníků (LV [hodnota]). Byla provedena analýza trhu v dané lokalitě, kdy trh s obdobnými nemovitostmi v posledních letech je v dané lokalitě stabilní s převisem poptávky. V posledním roce nebyly zjištěny realizované prodeje obdobných nemovitostí. Protože nelze porovnat danou nemovitost s realizovanými prodeji obdobných nemovitostí v dané lokalitě a v daném čase, nelze zjistit obvyklou cenu porovnáním. Tržní hodnotu znalec zjistil porovnáním dané nemovitosti s nabídkou obdobných rodinných domů k prodeji na [obec] v daném čase - v červnu 2022 (inzerovány na internetovém realitním servru). Z nabízených cen znalec odvozuje realizovanou cenu na základě doporučené úpravy objektivizačním koeficientem (0,60-1,00) z nabízené ceny, který zohledňuje pravděpodobnost prodeje a dále např. snížení ceny o provize, právní servis aj. Na základě porovnání nemovitosti s dle inzerce realitních kanceláří na [obec] nabízených nemovitostí, s přihlédnutím ke stavu, velikosti, vybavení a umístění nemovitosti a s přihlédnutím k zjištěné ceně nemovitosti, odhadl znalec výslednou tržní hodnotu daných nemovitostí k 3.6.2022 v úrovni ceny zjištěné porovnáním na částku 7.184.170,- Kč. Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Na základě usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 7.12.2001 se účastníci stali podílovými spoluvlastníky pozemku parcelní číslo [hodnota], pozemku parcelní číslo [hodnota], jehož součástí je stavba, a pozemku parcelní číslo [hodnota] vše v katastrálním území [hodnota], zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [obec] s tím, že oba účastníci jsou vlastníky podílu o velikosti ideální vzhledem k celku. Žalobkyně předmětné nemovitosti neužívá a ani nemá zájem je užívat a z toho důvodu nemá zájem ve spoluvlastnictví nadále setrvávat. Před podáním žaloby se žalobkyně pokoušela s žalovaným dohodnout. Předmětné nemovitosti mají obvyklou cenu 7.184.170,- Kč, kdy žalovaný není ochoten žalobkyni polovinu této hodnoty na vypořádací podíl vyplatit. Podle § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2). Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1155 o.z. soud může na návrh spoluvlastníka odložit zrušení spoluvlastnictví, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. V projednávané věci není pochyb, že mezi stranami nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a proto žalobkyně, která nadále nechce v podílovém spoluvlastnictví setrvávat, využila zákonem dané právo na jeho zrušení soudem, neboť ji nelze nutit, aby ve spoluvlastnictví setrvávala. Nesmí se tak ale dle § 1140 odst. 2 o.z. žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Žalovaný s odkazem na to, že současná situace na realitním trhu, kdy dochází k poklesu cen nemovitostí pro bydlení a současné k extrémnímu nárůstu provozních nákladů, namítal nevhodnost současného vypořádání, kdy prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě by oběma spoluvlastníkům vznikla zásadní majetková ztráta a žádal, aby soud zrušení spoluvlastnictví odložil o dva roky. Dále poukazoval na skutečnost, že v důsledku toho, že sousedící nemovitosti, které tvoří s předmětným nemovitostmi funkční celek, jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, budou předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě prodány za nepřiměřeně nízkou cenu, což představuje majetkovou ztrátu žalovaného, který do společné věci významně investoval. Návratnost jeho investice je tak zásadně ohrožena. Soud může na návrh spoluvlastníka odložit zrušení spoluvlastnictví, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. Smyslem této právní úpravy je umožnit soudu, aby na návrh některého ze spoluvlastníků umožnil časově omezené prodloužení existence spoluvlastnictví. Protože se jedná o výjimku z pravidla, že se může spoluvlastník kdykoliv domáhat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je třeba k ustanovení § 1155 odst. 1 o.z. přistupovat a vykládat je spíše restriktivně. Sama důvodová zpráva zdůrazňuje, že by se mělo jednat o námitky zásadní. Vedle toho je třeba zohlednit okolnost, nakolik lze po ostatních spoluvlastnících spravedlivě požadovat setrvání ve spoluvlastnictví, jakož i předpokládaný stav, který by nastal po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví či který by naopak nastal, pokud by ke zrušení spoluvlastnictví nedošlo. Odklad vypořádání spoluvlastnictví by totiž neměl jako takový sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví. Odklad může být odůvodněn a) požadavkem na zabránění majetkové ztráty některého spoluvlastníka nebo b) požadavkem na předejití vážného ohrožení oprávněného zájmu některého ze spoluvlastníků. Pokud jde o majetkovou ztrátu, společná věc se může dotýkat majetkových zájmů spoluvlastníka např. tím, že generuje zisk z pronájmu, který slouží k získání obživy či k zaplacení úvěru, nebo tím, že spoluvlastník do společné věci významně investoval a čeká návratnost své investice, např. v podobě bezplatného bydlení, nebo že společnou věc užívá k podnikání. Okamžitým zrušením spoluvlastnictví by přitom mohlo dojít k jeho majetkové ztrátě, která by však mohla být umenšena, pokud by došlo k odkladu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Pro odklad spoluvlastnictví však nepostačuje riziko vzniku jakékoliv majetkové ztráty, ale mělo by jít o majetkovou ztrátu dostatečné intenzity, která opodstatní zásah do práva domáhat se zrušení spoluvlastnictví. V projednávané věci žalovaný uvedl, že by k majetkové ztrátě došlo prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě, v důsledku poklesu cen nemovitostí na realitním trhu a extrémnímu nárůstu provozních nákladů. Soud jeho tvrzení považuje za účelové, kdy v poslední době dochází k nárůstů cen nemovitostí, a i ceny energií se v současné době snižují. Jako další důvod žalovaný uvedl, že nemovitosti budou ve veřejné dražbě prodány za nepřiměřeně nízkou cenu v důsledku toho, že sousedící nemovitosti, které tvoří s předmětným nemovitostmi funkční celek, jsou v jeho výlučném vlastnictví a s ohledem na to, že žalovaný do společné věci investoval (jak sám uváděl 500.000,- Kč), návratnost jeho investice je tak zásadně ohrožena. Tuto námitku žalovaného soud nepovažuje za námitku natolik zásadní, aby rozhodl o odkladu. Výlučné vlastnictví žalovaného představuje trvalý stav a žalovaný ani netvrdí, že má v úmyslu v dohledné době tuto skutečnost nějak změnit, odklad by tak nepřinesl žádnou změnu v postavení účastníků ani ohledně nižší prodejní ceny předmětných nemovitostí. S ohledem na tuto skutečnost má soud za to, že nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat setrvání ve spoluvlastnictví, kdy žalovaný odmítá věc konstruktivně řešit, na její návrhy nereaguje a v podstatě požaduje zachovat stávající stav trvajícího spoluvlastnictví. Protože nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro odklad, soud návrhu žalovaného nevyhověl a zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví neodložil. V § 1144 odst. 1 a § 1147 o.z. je stanoveno závazné pořadí způsobu vypořádání (soud jinak návrhy účastníků na způsob vypořádání není vázán). Pokud jde o první způsob a sice reálné rozdělení společné věci, pak soud dospěl k závěru, že reálné rozdělení věci odpovídající podílům spoluvlastníků není v daném případě možný. Jedná se o rodinný dům, který má dvě nadzemní podlaží a obsahuje jeden byt. V 1. nadzemním podlaží je přední zádveří, chodba, schodišťová hala, schodiště, pokoj, kuchyň, garáž, sklad, prádelna s kotlem, zadní zádveří, v 2. nadzemním podlaží jsou čtyři obytné místnosti, kuchyň, koupelna s vanou a umyvadlem, WC, chodba, chodba se schodišťovou halou. Rozdělení domu na dvě bytové jednotky horizontálně (jak uvedl žalovaný) shledává soud problematické, kdy by byly nutné stavební úpravy, dle odhadu žalovaného ve výši 300.000,- Kč až 500.000,- Kč, když v současné době, jak uvádí oba účastníci nemají dostatek finančních prostředků. Žalobkyně podala návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z důvodu potřeby finančních prostředků, je tedy zřejmé že nemá peněžní prostředky, které by do přestavby investovala. Navíc dosavadní judikatura prozatím připouští pouze dělení vertikální (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.4.2002 22 Cdo 1465/2000) a nikoliv horizontální tak, jak by přicházelo dle žalovaného v úvahu v dané věci. Vedle toho by i při rozdělení měli účastníci společnou střechu, kotelnu, zádveří a halu a byl by problém se vstupem z horního bytu na zahradu. Tento způsob soud nepovažuje za vhodný i z toho důvodu, že žalobkyně nemá zájem nemovitost (i kdyby vznikla samostatná bytová jednotka) užívat, kdy má bydliště mimo [obec] a do [obec] se nechce vracet. Dalším důvodem jsou napjaté vztahy mezi účastníky, které popisují obě strany (a které předvedli v době přerušení soudního jednání), kdy bytové spoluvlastnictví by tyto napjaté vztahy nevyřešilo, ba naopak by vznikly další třecí plochy. Rozdělení předmětných nemovitostí tedy není možné. Žalovaný v počátku projevil o vlastnictví předmětných nemovitostí zájem (kdy v současné době v domě č.p. [hodnota] bydlí), ale po jejich ocenění, dospěl k závěru, že na vyplacení podílu žalobkyni nemá potřebné finanční prostředky a zájem ztratil. Žalobkyně o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví nemá zájem, kdy nemovitosti neužívá a ani užívat nechce. Přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví proti vůli podílového spoluvlastníka nelze. Tedy přikázání nemovitostí do vlastnictví některého ze spoluvlastníků v dané věci nepřipadá v úvahu. Návrh žalovaného, aby soud rozhodl o prodeji nemovitosti dražbou pouze mezi spoluvlastníky ve smyslu poslední věty § 1147 o.z. považuje soud ze strany žalovaného za účelové chování a za snahu snížit hodnotu podílu požadovaného žalobkyní dle znaleckého posudku. Z tvrzení žalobkyně je jednoznačně zřejmé, že žalobkyně se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví domáhá z toho důvodu, že „po rozvodu manželství potřebuje zajistit bydlení pro sebe a svou dceru, kdy potřebuje finanční prostředky na nákup bytu.“ Žalobkyně tedy nemá finanční prostředky, kterými by mohla svůj podíl dražit. Soudu proto nezbyla jiná možnost vypořádání než nařízení prodeje předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen v souladu s velikostí jejich podílů, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Při rozhodování o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nelze odhlédnout od specifik tohoto řízení, konkrétně od jeho ústavně právního rozměru a od jeho procesních specifik. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje také právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit) a v případě podílového spoluvlastnictví se pak specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení a vypořádání celého spoluvlastnictví, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z uvedené zásady, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a tedy účast spoluvlastníka nelze vynucovat proti jeho vůli, přitom vyplývá i to, že žádný ze spoluvlastníků nemůže být sankcionován pro svůj návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (vyjma případů zneužití práva). Z procesního hlediska představuje řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tzv. iudicium duplex. Řízení může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci, tj. obě procesní strany, v řízení mají postavení žalobce i žalovaného, nehledě na to, kdo žalobu podal. Soud pak vydá konstitutivní rozhodnutí, kdy přitom není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání jiným způsobem, než je navrhováno (srovnej nález II. ÚS 315/05 ze dne 16.3.2006). Volba konkrétního způsobu vypořádání je v konečném důsledku výlučně na soudu, který je přitom vázán zákonným pořadím jednotlivých způsobů vypořádání (rozdělení věci, přikázání věci jednomu, či více spoluvlastníkům za náhradu, nařízení prodeje ve veřejné dražbě). Tato specifika je nutné zhodnotit i při rozhodování o nákladech řízení. Žádného ze spoluvlastníků nelze sankcionovat za to, že spoluvlastnictví má být zrušeno a vypořádáno, respektive za to, že byl u soudu podán příslušný návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Zahájení a vedení řízení před soudem nelze bez dalšího klást k tíži ani tomu spoluvlastníku, který řízení inicioval, ani tomu, který se formálně ocitl na straně žalované. Současně je třeba zohlednit, že spoluvlastníci sami nemohou plně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu o způsobu vypořádání (trvá-li některý ze spoluvlastníků na jeho zrušení). Plný úspěch ve věci při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je dán pouze tehdy, zamítne-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 o. z., pouze v takovém případě lze hovořit o plném úspěchu či neúspěchu ve věci, čemuž by odpovídalo použití § 142 odst. 1 o. z. Za okolností, kdy spoluvlastníci předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých spoluvlastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, kdy všichni spoluvlastníci mají v řízení shodné postavení žalobců i žalovaných a kdy se v řízení jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, se jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. V projednávané věci však soud takové zvláštní důvody neshledal, a proto v souladu se závěry Ústavního soudu (srovnej nález Ústavního soudu II. ÚS 572/19, I.ÚS 262/20, IV. ÚS 404/22) soud vyšel z toho, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je stejný vzhledem k tomu, že se jim z podílového spoluvlastnictví dostalo relativně stejného podílu. Proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).

Poučení