16 C 160/2021 - 310

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] bytem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] insolvenční správce dlužníka [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupený obecným zmocněncem [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném 1. zaplacení částky ve výši 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 500 000 Kč od 16.4.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 500 000 Kč od 11.10.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 84 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 1. [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0].

IV. Žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 106 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29.4.2021 domáhá po žalovaném 1. zaplacení částky ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím s tím, že usnesením Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 25.2.2020 byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba]., IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0], se sídlem [adresa] (dále jen [právnická osoba]. nebo dlužník); insolvenčním správcem byl ustanoven [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0], advokát, IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [adresa] (dále jen žalobce nebo insolvenční správce).Ve věci dlužníka již dříve probíhalo jiné konkursní řízení. Usnesením Krajského obchodního soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 29.3.2000 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne 26.11.2015, které nabylo právní moci dne 29.12.2015, bylo rozhodnuto o zrušení konkursu na majetek dlužníka. Poslední konkursní správkyní v tomto řízení byla [tituly před jménem] [jméno FO], advokátka, se sídlem [adresa]. Po zrušení konkursu zbyly u konkursní správkyně peněžní prostředky v řádu milionů korun, které byly majetkem dlužníka a které byla správkyně konkursní podstaty povinna dlužníkovi vydat. Dle zjištění žalobce přijal žalovaný z těchto peněžních prostředků na svůj bankovní účet č. [č. účtu] od [tituly před jménem] [jméno FO], správkyně konkursní podstaty, platbu ve výši 500 000 Kč na základě příkazu k úhradě ze dne 19.5.2016. Tato platba byla určena společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0]. O této skutečnosti se žalobce dozvěděl v únoru 2021. Na výzvu žalobce ze dne 11.2.2021 potvrdil otec žalovaného přijetí výzvy žalobce, avšak bez věcného vyjádření. Žalovaný se bezdůvodně obohatil tím, že získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu k tíži dlužníka [právnická osoba]. V účetnictví dlužníka [právnická osoba]. za rok 2016 tato operace není zaevidována. Vyplývá to zejména z účetní závěrky a daňového přiznání dlužníka. Není tedy prokázáno, že by byly uvedené prostředky společnosti [právnická osoba]. vyplaceny. Žalovaný žalobci přes výzvu ze dne 30.3.2021 dosud ničeho neuhradil.

2. Podáním ze dne 14.10.2021 žalobce navrhl, nechť do řízení přistoupí na straně žalovaných [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0], a to jakožto žalovaný 2., s tím, že z průběhu řízení vyplynuly skutečnosti, které odůvodňují tento návrh žalobce. Původně jediný žalovaný (nyní žalovaný 1.) staví svou obranu na tom, že na jeho straně nedošlo k bezdůvodnému obohacení, neboť je nezletilý, k přijetí předmětných peněžních prostředků nedal svůj souhlas, ani s těmito peněžními prostředky sám nedisponoval. Ze sdělení [právnická osoba]., č.j. [Anonymizováno] ze dne 30.9.2021 vyplývá, že k předmětnému bankovnímu účtu č. [č. účtu], ve prospěch kterého byly předmětné peněžní prostředky připsány, měl dispoziční oprávnění [Jméno zainteresované osoby 2/0], RČ [Anonymizováno]. Žalobce získal při své činnosti poznatek, že z předmětného účtu č. [č. účtu] činil [Jméno zainteresované osoby 2/0], otec žalovaného 1., následující hotovostní výběry: dne 25.5.2016 ve výši 184 000 Kč, dne 27.5.2016 ve výši 41 000 Kč, dne 1.6.2016 ve výši 68 000 Kč, dne 15.6.2016 ve výši 87 000 Kč, dne 17.6.2016 ve výši 96 419,67 Kč (přepočet 3 492,54 EUR), dne 1.7.2016 ve výši 17 000 Kč, dne 30.8.2016 ve výši 3 000 Kč a dne 5.9.2016 ve výši 2 000 Kč. Není však vyloučeno, že [Jméno zainteresované osoby 2/0] činil i další převody. Vzhledem k tomu, že dosud nebyla zjištěna míra způsobilosti k právním jednáním nezletilého žalovaného 1. v době přijetí a dalším nakládání s předmětnými peněžními prostředky, je zde možnost, že došlo k bezdůvodnému obohacení na straně osoby, která s nimi skutečně disponovala, tedy na straně [Jméno zainteresované osoby 2/0]. Vzhledem k těmto novým skutečnostem žalobce vyzval žalovaného 2. dopisem ze dne 6.10.2021 k plnění dle ustanovení § 142a OSŘ, tato výzva však zůstala zcela bez reakce. Z ustálené judikatury vyplývá, že nemá-li žalobce potřebnou jistotu o tom, která z více osob má ve věci tzv. pasivní legitimaci, zákon mu umožňuje podat žalobu proti všem v úvahu přicházejícím osobám. Žalobce je přitom přesvědčen, že návrh na přistoupení žalovaného 2. do tohoto řízení je zcela v souladu s požadavkem hospodárnosti řízení vyplývajícímu z ustanovení § 6 a § 100 odst. 1 OSŘ, přičemž souhlasu žalovaného 2. není třeba, neboť má vystupovat na straně žalované.

3. Soud neshledal důvody, pro které by nemohlo být v tomto stádiu řízení, kdy doposavad nebylo přistoupeno k zahájení jednání ve věci samé, procesnímu návrhu žalobce vyhověno; postupoval proto ve smyslu ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a přístup žalovaného 2. do řízení připustil usnesením ze dne 9.2.2022, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 30.3.2022.

4. Žalovaný 1. navrhl zamítnout žalobu jako nedůvodnou s tím, že žalovaný 1. není v dané věci pasivně legitimován. Účet, na který byly odeslány dané finanční prostředky, založil žalovaný 2., otec žalovaného 1., který jediný měl k danému účtu dispoziční právo a který následně i tento účet zrušil. Žalovaný 1. měl v té době 12 let a o vedení účtu se vůbec nedozvěděl. Žalovaný 1. rovněž z opatrnosti vznesl námitku promlčení.

5. Žalovaný 2. rovněž navrhl zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že daná částka byla předmětem zápůjčky mezi žalovaným 2. a insolvenčním dlužníkem, přičemž na základě dohody mezi těmito dvěma stranami došlo následně k vrácení dané zápůjčky, a to dne 31.5.2018 formou předání hromadné listiny (akcie) nahrazující akcie pořadových čísel 099001-100000, která se tímto stala vlastnictvím zapůjčitele – insolvenčního dlužníka (společnosti [právnická osoba].). Žalovaný 2. dále vznesl námitku promlčení zažalovaného nároku. K jednání soudu dne 27.2.2024, potažmo k vyhlášení rozsudku dne 5.3.2024, se poté žalovaný 2., resp. zástupce žalovaného 2., bez omluvy nedostavil, soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného 2., a to podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

6. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, předloženými účastníky řízení. Navrhl-li žalobce doplnit dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za účelem posouzení pravosti listin předložených žalovaným 2., tomuto důkaznímu návrhu soud nevyhověl s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, když dosavadní výsledky dokazování skýtají dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu.

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.2.2020, č.j. [spisová značka], v insolvenčním řízení vedeném ve věci dlužníka: [právnická osoba]., IČO: [IČO zainteresované společnosti 1/0], (dále rovněž jako „dlužník“) byl zjištěn úpadek dlužníka a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs; insolvenčním správcem se stal již dříve jmenovaný předběžný insolvenční správce [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 1/0]; v rámci odůvodnění svého usnesení poukázal Městský soud v Praze na tu skutečnost, že dlužník je nedůvěryhodným podnikatelským subjektem, který řádně neplní své zákonné povinnosti související s podnikáním, zejména nezakládá účetní listiny do sbírky u Městského soudu a řádně nevede účetnictví, rovněž pak nezaplatil daň z příjmu za rok 2018 ve výši 552 330 Kč, dále mimo jiné s tím, že je soud toho názoru, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti a není schopen dostát svým splatným závazkům v přibližné výši 19 mil. korun. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku bylo poté zjištěno, že insolvenční řízení vedené pod sp.zn. [spisová značka] bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu ze dne 20.7.2018, dále ze insolvenční správce [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] byl ustanoven předběžným insolvenčním správcem na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25.4.2019, č.j. [spisová značka]. Ve věci dlužníka však již v minulosti probíhalo jiné konkursní řízení, zahájené usnesením Krajského obchodního soudu ze dne 29.3.2000, č.j. [spisová značka]. Tato skutečnost je mezi účastníky nesporná, a to dále s tím, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26.11.2015, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 29.12.2015, bylo rozhodnuto o zrušení tohoto konkursu. Jak lze zjistit náhledem do obchodního rejstříku, poslední konkursní správkyní v tomto řízení pod sp.zn. [spisová značka] byla [tituly před jménem] [jméno FO].

9. Z podání [Jméno zainteresované osoby 3/0], statutárního ředitele [právnická osoba]., ze dne 19.5.2016 ve spojení s přípisem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20.4.2021 má soud za prokázané, že po skončení konkursu ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka] požádala společnost [právnická osoba]., prostřednictvím svého statutárního ředitele mimo jiné o zaslání finanční částky ve výši 500 000 Kč na účet č. [č. účtu]. Z příkazu k úhradě ze dne 19.5.2016 ve spojení s výpisem z účtu č. [č. účtu] je zřejmé, že částka 500 000 Kč byla na uvedený účet uhrazena konkursní správkyní [tituly před jménem] [jméno FO] dne 23.5.2016. Ze zprávy UniCredit Bank ze dne 29.3.2023 bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] byl zřízen na jméno žalovaného 1., když disponentem s tímto účtem byl od 1.7.2016 až do jeho zrušení žalovaný 2. Z výpisů z daného účtu lze vysledovat, že byť žalovaný 1. činil z tohoto účtu drobnější platby prostřednictvím platební karty, veškeré výběry velkých finančních částek v hotovosti činil v období od června 2016 žalovaný 2.; daný účet byl zcela evidentně používán žalovaným 2. pro větší finanční operace, a to v období let 2016-2017, rovněž i ve vztahu k zahraničí; účet byl zrušen ke dni 4.10.2019; výběry větších finančních částek včetně odchozích plateb do zahraničí byly uskutečněny v období několika měsíců počínaje dnem 25.5.2016 v objemu přesahující částku 500 000 Kč.

10. Z korespondence účastníků má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného 1. dopisy ze dne 11.2.2021 a 30.3.2021 k vydání částky 500 000 Kč, žalovaný 2. mu však v dopise ze dne 12.4.2021 sdělil, že je zákonným zástupcem žalovaného 1., v té době nezletilého syna, a požádal o postup cestou zákonného zástupce. Žalobce dále vyzval k úhradě částky 500 000 Kč žalovaného 2., a to výzvou ze dne 6.10.2021. Mezi účastníky není sporu o tom, že částka ve výši 500 000 Kč nebyla žalobci na základě jeho výzev ani jedním ze žalovaných dosud zaplacena.

11. S ohledem na procesní obranu žalovaného 2., dle které byla částka 500 000 Kč poskytnuta žalovanému 2. z titulu zápůjčky, následně žalovaným 2. vrácené ujednaným způsobem, bylo zjištěno následující: Ze Smlouvy o půjčce (zápůjčce) ze dne 10.5.2016 vyplývá, že na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba]. jako zapůjčitel zavázala zapůjčit žalovanému 2. jako vydlužiteli částku ve výši 500 000 Kč, a to převodem na platební místo – účet č. [č. účtu] nejpozději do 30.5.2016; žalovaný 2. se zavázal vrátit zápůjčku na účet zapůjčitele, dále s tím, že bude ručit za půjčku 1 ks hromadné akcie o nominální hodnotě [hodnota] mil. Kč. Na základě Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne 10.5.2016, datovaného dnem 10.1.2017, byla sjednána povinnost žalovaného 2. vrátit zápůjčku na aktuální účet zapůjčitele nejpozději do 30.5.2019. Na základě Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne 10.5.2016, datovaného dnem 28.5.2018, bylo sjednáno, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný 2. jakožto vydlužitel nebude moci uhradit zapůjčenou částku v hotovosti, bude celá zapůjčená částka včetně úroků uhrazena hromadnou listinou nahrazující 1000 kusů akcií společnosti [právnická osoba]., o jmenovité hodnotě 1 000 Kč za jednotlivou akcii o celkové jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč s tím, že tato hromadná akcie nahrazuje akcie pořadových čísel 099001-100000, když tato hromadná listina byla předána zapůjčiteli jako ručení za půjčku ze dne 10.5.2016 při podpisu smlouvy. V rámci Kvitance ze dne 31.5.2018 potvrdila společnost [právnická osoba]., prostřednictvím statutárního ředitele [Jméno zainteresované osoby 3/0] žalovanému 2., že dne 28.5.2018 na základě Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o zápůjčce ze dne 10.5.2016 ve výši 500 000 Kč došlo k realizaci zástavního práva ze smlouvy uzavřené mezi oběma stranami dle odstavce II. článek 3. citované smlouvy, dále s tím, že zapůjčitel potvrzuje, že hromadná listina (akcie) nahrazující akcie pořadových čísel 099001-100000, která byla předána zapůjčiteli jako ručení za půjčku ze dne 10.5.2016 při podpisu smlouvy, se tímto stala vlastnictvím zapůjčitele společnosti [právnická osoba]., a tímto aktem zanikl dluh vydlužitele včetně příslušenství plynoucí ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10.5.2016 a je zcela vypořádaný. Soud si je vědom námitky žalobce, který zpochybnil pravost takto předložených listin a v této souvislosti navrhl znalecké zkoumání co do doby vzniku těchto listin a pravosti podpisů na nich, nicméně byť i soud má své pochybnosti co do účelového zhotovení daných listin, zhotovení znaleckého posudku za účelem tohoto posouzení považuje za nehospodárné, neboť věc lze uzavřít shodným způsobem, ať již by byl daný nárok posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, či jako nárok z titulu případně poskytnuté (a dosud neuhrazené) zápůjčky (k tomu viz dále v části právního hodnocení). V této souvislosti soud poukazuje na další v řízení prokázané skutečnosti: Jak vyplývá z podání „námitka relativní neplatnosti s poučením o jejích důsledcích“ ze dne 4.4.2023, v rámci exekučního řízení vedeného ve věci oprávněné [právnická osoba] a povinného žalovaného 2. u soudní exekutorky [tituly před jménem] [jméno FO] pod č.j. [spisová značka], uvedená soudní exekutorka sdělila žalovanému 2. a rovněž i společnosti [právnická osoba]., že byla pověřena vedením exekuce dle pověření Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24.6.2014, č.j. [spisová značka], k vymáhání uspokojení pohledávky na peněžité plnění dle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 18.12.2012, č.j. [spisová značka] a dále pro náklady oprávněného v exekučním řízení a náklady exekuce podle § 43a odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., dále s tím, že vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 7.7.2014, č.j. [spisová značka], bylo povinnému (žalovanému 2.) doručeno dne 25.7.2014; soudní exekutorka dále po citaci ustanovení § 44a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, sdělila, že v průběhu exekuce povinný navzdory zákazu disponovat se svým majetkem dodatkem č. [hodnota] ze dne 28.5.2018 ke smlouvě o půjčce (zápůjčce) ze dne 10.5.2016 mezi povinným a [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa], uhradil jako vydlužitel svou zápůjčku hromadnou listinou nahrazující 1000 kusů akcií společnosti [právnická osoba]. o jmenovité hodnotě [hodnota], Kč za jednotlivou akcii o celkové jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč, přičemž uvedená hromadná listina nahrazuje akcie pořadových čísel 099001 – 100000, a to s tím, že citovaný dodatek č. [hodnota] ze dne 28.5.2018 ke smlouvě o půjčce (zápůjčce) ze dne 10.5.2016 mezi povinným a [právnická osoba]., uzavřený až po doručení vyrozumění o zahájení exekuce povinnému, není možné považovat za běžnou obchodní a provozní činnost, uspokojování základních životních potřeb povinného či a osob, ke kterým má povinný vyživovací povinnost, ani za udržování a správu jeho majetku; soudní exekutorka proto tímto z výše uvedených důvodu vznesla vůči účastníkům předmětného právního jednání, sjednání dodatku ke smlouvě o zápůjčce, námitku relativní neplatnosti citovaného dodatku č. [hodnota] ze dne 28.5.2018 dle § 44a odst. 1 exekučního řádu v rozsahu, ve kterém byla uhrazena zápůjčka povinného hromadnou listinou nahrazující 1 000 kusů akcií společnosti [právnická osoba]. o jmenovité hodnotě 1 000 Kč za jednotlivou akcii o celkové jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč, přičemž uvedená hromadná listina nahrazuje akcie pořadových čísel 099001 – 100000, čímž se tato smlouva stává v uvedeném rozsahu od počátku neplatnou. Z účetní závěrky [právnická osoba]., za rok 2018 poté vyplývá, že společnost [právnická osoba]., o vlastních akciích neúčtovala. Mezi účastníky pak není sporu o tom, že o tomto případném nabytí vlastních akcií valná hromada společnosti nerozhodovala. Z přiznání k dani z příjmu právnických osob společnosti [právnická osoba]., za rok 2016 ve spojení s Rozvahou pro podnikatele a Výkazu zisku a ztráty pro podnikatele za uvedené období je poté zřejmé, že žádné zápůjčky nejsou v roce 2016 v případě společnosti [právnická osoba]., evidovány.

12. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v celém svém rozsahu důvodně, nicméně pouze ve vztahu k žalovanému 2.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle ustanovení § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

17. Podle ustanovení § 610 odst. 1 věta prvá o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

18. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o.z jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

19. Podle ustanovení § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

20. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

21. Podle ustanovení § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění, (dále jen „exekuční řád“) nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

22. Podle ustanovení § 298 odst. 1 zákona č. 90/2012, o obchodních korporacích, (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) společnost nesmí upisovat vlastní akcie. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení vlastní akcie může společnost nabývat jen za podmínek stanovených tímto zákonem.

23. Podle ustanovení § 301 odst. 1 zákona o obchodních korporacích společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, jen byl-li zcela splacen jejich emisní kurs, a jen pokud a) se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada, b) nabytí akcií, včetně akcií, které společnost nabyla již dříve a které stále vlastní, a akcií, které na účet společnosti nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem, nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, a c) společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie, je-li vytvoření tohoto fondu podle § 316 vyžadováno. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení usnesení valné hromady podle odstavce 1 písm. a) upraví podrobnosti předpokládaného nabytí akcií, a to alespoň a) nejvyšší počet akcií, které může společnost nabýt, a jejich jmenovitou hodnotu, b) dobu, po kterou může společnost na základě tohoto pověření akcie nabývat, ne delší než 5 let, a c) nejvyšší a nejnižší cenu, za niž může společnost akcie nabýt, a to při nabývání akcií za úplatu.

24. Podle ustanovení § 302 zákona o obchodních korporacích společnost nemůže sama ani prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu.

25. Podle ustanovení § 306 odst. 1 zákona o obchodních korporacích společnost může nabývat vlastní akcie i bez splnění podmínek podle § 301 až 303 tehdy, nabývá-li je a) za účelem provedení rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu, b) jako univerzální právní nástupce, případně v souvislosti s nabytím závodu nebo jeho části, c) z důvodu plnění povinnosti stanovené právním předpisem nebo na základě soudního rozhodnutí k ochraně menšinových akcionářů, d) v důsledku neplnění povinnosti akcionáře splatit emisní kurs, nebo e) v soudní dražbě při výkonu rozhodnutí na vymožení pohledávky proti vlastníkovi splacených akcií. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení společnost může nabýt akcie podle odstavce 1, s výjimkou jejich nabytí podle odstavce 1 písm. a), jejichž jmenovitá hodnota dosahuje 10 % základního kapitálu. Nabyde-li společnost akcie podle odstavce 1 s výjimkou jejich nabytí podle odstavce 1 písm. a) nad výši uvedenou ve větě první, zcizí do 3 let ode dne jejich nabytí jejich část převyšující 10 % základního kapitálu, nebo o jejich jmenovitou hodnotu převyšující 10 % základního kapitálu sníží základní kapitál a akcie zruší.

26. Podle ustanovení § 307 odst. 1 zákona o obchodních korporacích v případě nabytí vlastních akcií obsahuje výroční zpráva podle jiného právního předpisu také tyto údaje a) důvody nabytí akcií, k němuž došlo v průběhu účetního období, b) počet a jmenovitou hodnotu akcií nabytých a zcizených v průběhu účetního období a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují, c) počet a jmenovitou hodnotu akcií ve vlastnictví společnosti a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, a to na počátku a na konci účetního období, d) v případě nabytí nebo převodu za úplatu, protihodnotu poskytnutou za tyto akcie a e) uvedení osoby, od které společnost akcie nabyla, ledaže je nabyla na evropském regulovaném trhu. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nemá-li společnost povinnost vyhotovit výroční zprávu, uvede údaje podle odstavce 1 v příloze v účetní závěrce podle právních předpisů upravujících účetnictví.

27. V řízení bylo prokázáno, že na základě insolvenčního návrhu podaného dne 20.7.2018 byl následně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.2.2020, č.j. [spisová značka], v insolvenčním řízení vedeném ve věci dlužníka: [právnická osoba]., IČO: [IČO zainteresované společnosti 1/0], (dále rovněž jako „dlužník“) zjištěn úpadek dlužníka a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs; insolvenčním správcem se stal již dříve, a to usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.4.2019, č.j. [spisová značka], jmenovaný předběžný insolvenční správce [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Dlužník se však již dříve nacházel v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka], ukončeném v roce 2015. V souvislosti s tímto předchozím konkursním řízením, a to poté, co bylo rozhodnuto o zrušení konkursu na majetek dlužníka, zbyly u konkursní správkyně [tituly před jménem] [jméno FO] finanční prostředky v nemalé výši. [Jméno zainteresované osoby 3/0], jakožto tehdejší statutární orgán dané společnosti a v tomto řízení zástupce žalovaného 2. (svého syna), dal konkursní správkyni dne 19.5.2016 pokyn k převodu těchto finančních částek na 4 účty, mimo jiné částku 500 000 Kč na účet č. [č. účtu]. Není sporu o tom, že na tento účet byla uvedená částka převedena a bylo s ní dále nakládáno. Daný účet byl zřízen na jméno žalovaného 1., zrušen pak byl ke dni 4.10.2019; v době převodu dané finanční částky bylo žalovanému 1. 12 let, v době jeho zrušení, 15 let. V řízení poté vyšlo najevo, že disponentem daného účtu pak byl po celou dobu žalovaný 2., tj. otec žalovaného 1. Z výpisů z daného účtu lze vysledovat, že daný účet byl zcela evidentně používán žalovaným 2. pro větší finanční operace, a to v období let 2016-2017, když žalovaný 1. činil prostřednictvím tohoto účtu pouze drobné úhrady platební kartou. Ostatně lze si velmi těžko představit, že by žalovaný 1., a to s ohledem na svůj nízký věk, aktivně disponoval danými statisícovými finančními částkami za účelem provádění častých finančních transakcí co do takto vysokých finančních částek, a to i ve vztahu do zahraničí. S ohledem na požadavek žalobce na úhradu dané částky žalovaným 1. z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. poté soud uvádí, že si je vědom judikatorního rozhodnutí, na které poukazuje žalobce (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 528/2023), nicméně má za to, že z tohoto rozhodnutí není na projednávanou věc zcela přiléhavé, když jednak toto uvedené rozhodnutí především řeší otázku institutu záměny účastníka, potažmo přistoupení účastníka do řízení, dále je však především třeba dle soudu zohlednit konkrétní okolnosti dané věci. V daném případě je zřejmé, že byť majitelem účtu, na který byla daná finanční částka poukázána, byl žalovaný 1., tento měl v té době 12 let a s daným účtem disponoval pouze co do malých finančních částek prostřednictvím plateb uskutečňovaných platební kartou. Veškeré ostatní finanční operace zcela evidentně činil jeho otec, tj. žalovaný 2., který s daným účtem po této stránce zcela disponoval, když jen v období od 25.5.2016 do 28.7.2017 z daného účtu v hotovosti vybral přes 900 000 Kč. Rovněž ke zrušení daného účtu muselo dojít ze strany žalovaného 2. jako zákonného zástupce žalovaného 1., neboť v době zrušení účtu měl žalovaný 1. pouze 15 let, tj. byl nezletilý. Soud má za to, že byť byla daná finanční částka poukázána na účet zřízený ve prospěch žalovaného 1., tento s ohledem na výše uvedené skutečnosti s velkou mírou pravděpodobnosti, hraničící takřka s jistotou, neměl žádné povědomí o inkasu této částky a další dispozicí s ní. Dle soudu tak nelze dojít k závěru, jak činí žalobce, že by se žalovaný 1. jakkoli bezdůvodně obohatil na úkor dlužníka, potažmo žalobce. Soud má za to, že v řízení tak není žalovaný 1. pasivně legitimovaný, žaloba proti němu byla proto soudem jako nedůvodně podaná zamítnuta (výrok I. rozsudku). Pro úplnost soud uvádí, že bylo-li by poskytnutí dané částky posouzeno jakožto plnění z poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. o.z., jak v rámci své procesní obrany tvrdí žalovaný 2., ani v takovém případě by nebyla dána pasivní legitimace žalovaného 1., neboť pasivně legitimovanou osobou by byl rovněž žalovaný 2. (k tomu viz dále).

28. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že i pokud by zde byl dán nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k žalovanému 1., tento by nemohl obstát s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovaným 1. v souladu s ustanovením § 609 a násl. o.z. Žaloba byla podána proti žalovanému 1. dne 29.4.2021, daná částka byla poukázána na předmětný účet dne 23.5.2016. Délka promlčecí doby činí dle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. 3 roky a počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být poprvé vykonáno. V daném případě by se žalovaný 1. případně obohatil ve vztahu ke společnosti [právnická osoba]., již ke dni přijetí dané finanční částky na svůj účet, tj. 23.5.2016 (neboť v tento okamžik by dlužník nepochybně nabyl vědomosti o případném vzniku bezdůvodného obohacení), 3 letá promlčecí doba by poté uplynula ke dni 23.5.2019, tedy ještě před samotným podáním žaloby. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby pak nijak neovlivní změna osoby věřitele v souvislosti s prohlášením konkursu; soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, např. sp.zn. 29 Cdo 1414/2021. Námitka vznesená žalobcem, že taková námitka promlčení by byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, neobstojí. Soud si je vědom rodinných vztahů obou žalovaných a [Jméno zainteresované osoby 3/0], nicméně okolnosti dané věci, zejména věk žalovaného 1. v době přijetí dané finanční částky, svědčí o tom, že veškeré dané finanční transakce šly mimo jeho osobu, navíc žalovaný 1. z dané finanční částky neměl evidentně žádný finanční prospěch. Námitka žalobce co do případného rozporu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy tak není dle soudu odůvodněná.

29. Ve vztahu k žalovanému 2. je však situace odlišná. Žalovaný 2. v rámci své procesní obrany především poukázal na uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne 10.5.2016 ve znění jejích dodatků ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. o.z. Byť má soud své pochybnosti co do účelového zhotovení takto žalovaným 2. předložených listin, pramenících zejména z té skutečnosti, že případné sjednání zápůjčky není nijak zachyceno v účetnictví dlužníka, tj. společnosti [právnická osoba]., k bližšímu dokazování co do pravosti těchto listin soud nepřistoupil, neboť i pokud by byla prokázána pravost uzavřené smlouvy o zápůjčce, potažmo poskytnutí zažalované částky z tohoto titulu, z výsledků dalšího dokazování je zřejmé, že by doposavad nedošlo k řádnému vrácení takto poskytnuté zápůjčky žalovaným 2. dlužníku. K tomu soud uvádí dále následující:

30. V řízení bylo dle soudu především postaveno najisto, že částka 500 000 Kč se dostala poukazem na účet č. [č. účtu] dne 23.5.2016 do dispozice žalovaného 2. Byla-li ze strany žalovaného 2. tvrzena existence titulu pro inkasování této částky, soud, jak již uváděl výše, má vážné pochybnosti o této žalovaným 2. tvrzené skutečnosti, neboť daná účetní operce nijak neprochází účetnictvím společnosti [právnická osoba]., a pochybnosti budí i nakládání s dalšími finančními částkami po ukončení konkursu vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka] na základě pokynu [Jméno zainteresované osoby 3/0], kdy v tomto směru jsou vedena další soudní řízení. Pokud by nebylo prokázáno, že k nabytí dané finanční částky došlo žalovaným 2. na základě řádně poskytnuté zápůjčky, odůvodněný by tak byl závěr soudu o vzniku bezdůvodného obohacení žalovaného 2. na úkor dlužníka, resp. žalobce, ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o.z. Nicméně vycházel-li by soud z té skutečnosti, že mezi společností [právnická osoba]., a žalovaným 2. byla skutečně uzavřena dne 10.5.2016 platná smlouva o zápůjčce dané částky 500 000 Kč, a to ve znění výše označených dodatků, nelze přehlédnout důvodně vznesené námitky ze strany žalobce v rámci jeho podání ze dne 11.4.2023. V řízení bylo zejména prokázáno, že s ohledem na vedenou exekuci na majetek povinného [Jméno zainteresované osoby 2/0], tj. žalovaného 2., v řízení vedeném soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO], na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24.6.2014, byl v souvislosti se zahájením exekuce na základě vyrozumění ze dne 7.7.2014, povinnému doručeného dne 25.7.2014, tomuto uložen v souladu s ustanovením § 44a exekučního řádu zákaz nakládat se svým majetkem, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku, a to s tím, že právní jednání, kterým povinný poruší tuto povinnost, je neplatné, je-li vznesena námitka relativní neplatnosti ze strany k tomu oprávněných osob, mimo jiné exekutora. Takovou námitku soudní exekutorka vznesla právě s ohledem na uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne 10.5.2016 ve znění jejích dodatků a tvrzenou úhradu prostřednictvím hromadné listiny nahrazující 1000 kusů akcií společnosti [právnická osoba]. Již z tohoto faktu je tedy zřejmé, že i pokud by došlo k platnému sjednání dané smlouvy o zápůjčce ve znění jejích dodatků, k úhradě takto případně poskytnuté zápůjčky ve výši 500 000 Kč tvrzeným způsobem dosud nedošlo, a tedy nárok žalobce ve vztahu k žalovanému 2. by byl důvodný i z titulu dosud řádně neuhrazené zápůjčky. Na místě je i námitka žalobce s poukazem na ustanovení § 302 zákona o obchodních korporacích, dle kterého společnost nemůže sama ani prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat akcie, pokud by si tím přivodila úpadek. Vzhledem k tomu, že k tomuto žalovaným 2. tvrzenému údajnému nabytí akcií mělo dojít dne 31.5.2018 a insolvenční řízení bylo opětovně zahájeno 20.7.2018, je to evidentně případ předvídaný právě zmíněným ustanovením § 302 zákona o obchodních korporacích, kdy s ohledem na výsledky hospodaření společnosti [právnická osoba]., shrnuté i v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25.2.2020, č.j. [spisová značka], je nepochybné, že hodnota akcií dlužníka byla v té době zcela nepochybně minimální. Nelze ani přehlédnout, že nabytí vlastních akcií nebylo v rozporu s ustanovením § 307 zákona o korporacích ani zachyceno ve výroční zprávě či příloze účetní závěrky dané společnosti za rok 2018. Dle soudu nebyly rovněž splněny podmínky stanovené v ustanovení § 298 odst. 2 a § 301 zákona o obchodních korporacích (minimálně již s ohledem na tu skutečnost, že nabytí vlastních akcií nebylo schváleno valnou hromadou), tj. opět – i pokud by došlo skutečně ke sjednání smlouvy o zápůjčce a zápůjčka byla takto poskytnuta, k jejímu navrácení však doposavad řádně nedošlo. Pro úplnost soud uvádí, že poukazoval-li žalovaný 2. na případný postup dle ustanovení § 306 zákona o obchodních korporacích, není již dále zřejmé, v čemž žalovaný 2. spatřuje důvody pro tento výjimečný postup. Soud tedy shrnuje, že žaloba vůči žalovanému 2. byla žalobcem podána důvodně, když i pokud by měl soud za řádně prokázané poskytnutí zápůjčky ve výši zažalované částky žalovanému 2., tato zápůjčka nebyla do dnešního dne věřiteli (insolvenčnímu dlužníku, potažmo žalobci jakožto insolvenčnímu správci) řádně vrácena. Nebyla-li by postavena najisto existence titulu v naznačeném směru, lze dojít k závěru, že za takové situace by se žalovaný 2. bezpochyby bezdůvodně obohatil na úkor insolvenčního dlužníka (žalobce), tj. i v takovém případě je podání žaloby ve vztahu k žalovanému 2. zcela důvodné. Žalobě podané žalobcem proti žalovanému 2. bylo proto soudem v plném rozsahu vyhověno (výrok II. rozsudku).

31. O příslušenství dlužné částky ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. K námitce promlčení vznesené žalovaným 2. poté soud uvádí: Z pohledu případné řádně sjednané smlouvy o zápůjčce vyplývá z dodatku č. [hodnota] k této smlouvě, že k úhradě zápůjčky mělo dojít ke dni 30.5.2019. Žaloba byla proti žalovanému 2. podána dne 14.10.2021, tj. před uplynutím 3 leté promlčecí doby dle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. Byla-li by daná smlouva posouzena jako neplatně uzavřena, a soud by vycházel z režimu bezdůvodného obohacení, je třeba uvést: Teprve v průběhu vedeného řízení vyšlo najevo, že částka 500 000 Kč, poukázaná na účet žalovaného 1., byla fakticky určena žalovanému 2., dostala se do jeho držby, neboť žalovaný 2. s daným účtem fakticky disponoval a činil tak i s takto poskytnutou finanční částkou. Vzhledem k tomu, že žalobce se danou skutečnost, tj. že s účtem a danou částkou fakticky disponoval žalovaný 2. jakožto otec žalovaného 1., a nikoli žalovaný 1., tj. majitel daného účtu, poprvé dozvěděl až v souvislosti s procesní obranou žalovaného 1. v tomto řízení, a to konkrétně dne 11.8.2021, kdy mu bylo vyjádření žalovaného 1. (učiněné prostřednictvím žalovaného 2. jako jeho otce a v době podání tohoto vyjádření rovněž zákonného zástupce s ohledem na jeho tehdejší nezletilost) v tomto směru doručeno (ustanovení § 621 o.z.), a žaloba byla proti žalovanému 2. žalobcem podána již dne 14.10.2021, námitka promlčení vznesená žalovaným 2. neobstojí.

33. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1. (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalovaný 1. byl se svou procesní obranou vůči žalobci v řízení zcela úspěšný, soud žalovanému 1. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8 úkony právní pomoci po 10 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 2.2.2023, účast při jednání soudu dne 16.2.2023, sepis vyjádření ze dne 19.4.2023, účast při jednání soudu dne 23.5.2023, účast při jednání soudu dne 21.9.2023, sepis vyjádření ze dne 20.10.2023 a účast při jednání soudu dne 27.2.2024) a dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 8 náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Žalovanému 1. tak náleží na náhradě nákladů právního zastoupení, potažmo nákladů řízení, částka ve výši 84 800 Kč.

34. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2. (výrok IV. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobce byl vůči žalovanému 2. v řízení zcela úspěšný, soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 10 úkony právní pomoci po 10 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu na přistoupení žalovaného 2. do řízení ze dne 14.10.2021, sepis vyjádření ze dne 1.6.2022, účast při jednání soudu dne 16.2.2023, sepis vyjádření ze dne 11.4.2023, účast při jednání soudu dne 23.5.2023, účast při jednání soudu dne 21.9.2023, sepis vyjádření ze dne 21.11.2023 a účast při jednání soudu dne 27.2.2024) a dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 10 náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Žalobci tak náleží na náhradě nákladů právního zastoupení, potažmo nákladů řízení, částka ve výši 106 000 Kč.

35. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.