16 C 17/2017 - 404

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 33 516 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 461,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 461,09 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhá vůči žalované zaplacení částky 29 054,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 054,91 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 72 371 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalované se vrací část zaplacené zálohy na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 7 116 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal zaplacení částky 33 516 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel se žalovanou smlouvu o dílo na základě emailové objednávky ze dne 26. 7. 2016, jejíž součástí je i grafická část. Předmětem této smlouvy byl závazek žalobce vyrobit 4 403 trubičkových sáčků naplněných energetickým gelem a 100 kusů doypackových sáčků s uzávěrem. Žalovaná se zavázala uhradit za takovéto dílo sjednanou cenu a to na základě cenové nabídky ze dne 26. 5. 2016 v rozsahu 6, 132 Kč bez DPH za l ks trubičkových sáčků a 7 Kč bez DPH za l ks doypackových sáčků. Cena 7 Kč za jeden kus uzavíratelných sáčků byla mezi účastníky sjednána ústně, a to mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení] jako pověřeným zaměstnancem žalované. Množství zboží zaznamenané v e-mailové komunikaci bylo pouze orientační, skutečně bylo dodáno tolik zboží, kolik je uvedeno v daňovém dokladu, neboť v dané emailové komunikaci se pracovalo s množstevní odchylkou. O takových podmínkách, resp. s takovým obsahem závazku byli účastníci srozuměni a byl mezi nimi potvrzen ústně. Dílo bylo rozděleno na tři části a postupně převzato žalovanou dne 8. 9. 2016, 16. 9. 2016 a 20. 9. 2016. Každá jednotlivá část díla byla předána a převzata žalovanou v bezvadném stavu, který byl stvrzen podpisy na dodacích listech ze dne 8. 9. 2016, 16. 9. 2016 a 20. 9. 2016. Za žalovanou jednal vždy pověřený zaměstnanec pan [příjmení] [příjmení] nebo jednatel žalované pan [jméno] [příjmení] a jejich požadavky se žalobce řídil. Jednatel nebo pověřený zaměstnanec vždy při předání díla za žalovanou dílo zkontroloval, převzal a bezvadné převzetí díla stvrdil svým podpisem na příslušném dodacím listu. Na žádném z dodacích listů při převzetí díla nikdy žádné výhrady k dílu ani jeden z nich neuvedl a žalovaná tak neuplatnila své právo z vad včas. [právnická osoba] a [právnická osoba] má téhož společníka a téhož jednatele. Pokud by žalobce žalované neplnil, resp. dílo by žalované nepředal v množství 4 403 ks trubičkových sáčků a 100 ks doypackových sáčků, žalovaná by nepochybně neuhradila daňový doklad z důvodu, že neobdržela plnění a nikoliv z důvodu tvrzeného vadného plnění. Dne 20. 9. 2016 byl vystaven daňový doklad [číslo] na částku 33 516 Kč s datem splatnosti 4. 10. 2016 a žalované doručen. Tento daňový doklad ke dni splatnosti nebyl uhrazen a dne 5. 10. 2016 tak žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě. Při dodání díla dne 20. 9. 2016 žalovaná ústně upozornila žalobce na to, že v dodávce díla ze dne 8. 9. 2016 byly sáčky v jednom balení potřísněny. Žalovaná žalobci blíže nespecifikovala konkrétní důvody potřísnění, resp. neoznačila vadu díla, neuvedla, jak se vada díla projevuje a ani nekonkretizovala počet případně vadných sáčků. Žalobce při dodávce díla dne 20. 9. 2016 pečlivě zkontroloval dílo a v žádné krabici neobjevil vadný sáček nebo sáček potřísněný hmotou. Tato skutečnost se odráží v dodacím listu a tuto skutečnost žalobce žalované sdělil emailem ze dne 20. 9. 2016, přičemž žalovanou upozornil na to, že v případě reklamace bude potřebovat řádně zdokumentovanou zprávu (tedy fyzicky sáčky, které jsou poškozené, jejich množství, popis vady, příp. foto). Pokud jde o vytčení vady ze dne 20. 9. 2016, jednalo se o vytčení vady, která nebyla přesně specifikována, a následně téhož dne žalobcem bylo reagováno. Žalobce navštívil žalovanou, bylo mu umožněno prohlédnout a odnést si s sebou 22 kusů údajně vadných sáčků. Žalobce však na místě zjistil, že pouze dva z nich jsou poškozené, a to proseknutím. Tyto sáčky byly zřejmě poškozeny mechanicky, nikoliv výrobní vadou či vinou žalobce. Po tomto zjištění žalobce na místě požádal o společnou kontrolu celé dodávky sáčků s tím, že si je případně odveze za účelem dalšího prověření. Toto mu nebylo ze strany žalované umožněno. Bylo mu umožněno nahlédnout do skladu žalované, kde však byly pouze dva přeplněné kartony s naházenými sáčky. O zbývajících sáčcích mu bylo sděleno, že jsou již u zákazníka žalované. Žalobce tak neměl možnost prověřit tvrzené vady díla a případně se postarat o jejich odstranění. Žalobce proto na místě žalovanou vyrozuměl o tom, že žádné vady na dodaných sáčcích v těsnosti sváru neshledal. Tím považoval reklamaci za vyřízenou. Dopisem ze dne 5. 10. 2016 žalovaná reklamovala převzaté dílo a důvodem reklamace měla být skutečnost, že některé sáčky protékají přes sváry. Teprve zde uvedla konkrétní důvody reklamace, resp. označila vadu a uvedla, jak se vada projevuje, tedy že některé sáčky (cca 100 kusů ze 4 503 kusů) měly protékat přes sváry. Žalovaná reklamovala pouze 100 ks sáčků, jež měly protékat svárem. Žalovaná nikdy nereklamovala více než 100 ks sáčků, jež by měly vykazovat výrobní vadu, tj. protékání sáčků ve svárech. Takovéto vytčení má strana žalobce za opožděné. Žalobce má za to, že dílo bylo provedeno, tj. dokončeno a předáno a žalobci tak vzniklo právo na úhradu sjednané ceny díla. Dílo bylo dodáno v bezvadném stavu a žalobce má za to, že sáčky neprotékaly z důvodu tvrzené výrobní vady, ale z důvodu mechanického poškození způsobeného pravděpodobně při skladování nebo manipulací u žalované. Žalovaná neskladovala dodané dílo (sáčky) řádně, o čemž svědčí fotografie pořízená na asfaltu, ale zejména žalovaná s dílem (sáčky) nevhodně manipulovala. Žalovaná dodané sáčky přesypávala a zejména je měla uskladněny tak, že kartóny byly přeházeny přes sebe nebo sesypány do sebe, a to tak, že hrany sáčků směřovaly na plochu dalších sáčků. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci neprezentovala žádnou jinou vadu díla, ani jiné další vady díla nereklamovala, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy datované dnem 26. 10. 2016. Žalovaná byla povinna vytknout vadu bez zbytečného odkladu poté, kdy měla možnost zboží prohlédnout a vadu zjistit a žalobce má za to, že žalovaná neuplatnila jím tvrzenou vadu díla včas, přičemž zjištěnou vadu způsobila sama a tudíž jí právo z jí tvrzeného vadného plnění nenáleží. Dopisem ze dne 11. 11. 2016 žalovaná trvala na reklamované vadě protékání sáčků ve svárech a dlužnou částku neuhradila. Žalovaná proto byla znovu vyzvána k úhradě do 9. 12. 2016. V dopise žalované ze dne 5. 10. 2016, ani ze dne 27. 10. 2016 a ani ze dne 11. 11. 2016 se žalovaná o odstoupení od smlouvy nikterak nezmiňuje. Teprve v dopise ze dne 9. 12. 2016 právní zástupce žalované odstupuje od smlouvy o dílo, a to z důvodu podstatného porušení smlouvy. Odstoupení od smlouvy o dílo je neplatné, protože žalovaná nebyla oprávněna odstoupit pro podstatné ani pro nepodstatné porušení smlouvy o dílo. Žalovaná neprokázala, že by došlo k podstatnému či k nepodstatnému porušení smlouvy o dílo. Dle tvrzení žalované mělo být vadných cca 100 sáčků ze 4 503 ks. I takto převzaté dílo nepochybně slouží svému účelu, jedná se o dílo dokončené a předané a žalovaná byla povinna zaplatit žalobci sjednanou cenu na základě vystaveného daňového dokladu. Žalovaná nepostupovala při reklamaci sáčků řádně, neboť sáčky, u nichž se měla vyskytnout vada protékáním přes sváry, případně se měl sáček proříznout jeden o druhý, byly žalovanou vyhozeny bez toho, aniž by tato likvidace sáčků případně stav těchto sáčků byl nějakým způsobem zadokumentován a dokonce i bez toho, aniž by byly tyto sáčky odeslány zpět žalobci. Se sáčky bylo několikanásobně manipulováno, případně se jednalo o sáčky, jež putovaly do vzdálenějších míst jako Švýcarsko a zpět, sáčky byly nadměrně zatěžovány nesprávnou manipulací. Navíc se sáčky se manipulovalo i tak, že byly přebalovány do jiných krabic, přičemž následně tyto sáčky prošly i zavařením do horkovzdušné fólie. Dle závěrečné zprávy [obec] školy chemicko-technologické v [obec] ze dne 18. 5. 2017, kde byla posuzována kvalita svárů právě u takto reklamovaných a žalobcem odvezených sáčků, ani jeden ze dvou testovaných vzorků neměl až do stanovení netěsnosti ve flexibilním obalu pomocí emise bublin porušenou integritu obalu, což svědčí o dobré kvalitě svárů. O mechanickém poškozování sáčků svědčí i přeposlaný email od koncového zákazníka žalované ze dne 20. 9. 2016, ve kterém se uvádí, že fólie sáčků jsou poškozeny tím, že se o sebe proříznou, a dokonce i dopis žalované ze dne 5. 10. 2016, ve kterém žalovaná reklamuje to, že dochází k proříznutí sáčků jeden o druhý. Za tuto vadu však žalobce neodpovídá. Žalobce reklamaci vyřídil dříve, než žalovaná odstoupila od smlouvy o dílo. Žalovaná žalobci nepředložila či žádným jiným způsobem nevrátila reklamované dílo, nevrátila ani jeden ze sáčků, jenž by měl vykazovat písemně reklamované vady (protékání svárů). Protože žalobci nebyly předloženy a ani vráceny žádné takové sáčky, jež by vykazovaly žalovanou tvrzené vady (protékání svárů), žalobce nemohl a ani neměl možnost případné další vady posoudit a případně ani odstranit. Navíc žalovaná objednala pouze 4 240 ks sáčků, tudíž pokud podle tvrzení žalované mělo být vadných 100 kusů sáčků vinou žalobce (protékání přes sváry), pak i tak žalobce smlouvu o dílo plnil řádně, neboť žalované z dodávky 4 403 ks sáčků zbylo (při vadnosti 100 ks) stále 4 304 ks sáčků bez vytčených vad, resp. vad, za které by měl žalobce odpovídat. Práva z vadného plnění žalované nenáleží, protože za prvé - žalovaná sáčky převzala dle dodacích listů bez výhrad a žalobce namítl, že právo z vadného plnění nebylo uplatněno včas dle § 2605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen:„ o.z.“) a za druhé - žalovaná nevytkla vady bez zbytečného odkladu poté, kdy měla možnost sáčky prohlédnout a vady zjistit (resp. neoznámila vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistila nebo při náležité pozornosti zjistit měla) a žalobce namítl, že žalovaná vadu vytkla opožděně dle § 1921 o.z., resp. § 2618 o.z., neboť žalovaná vadu spočívající v protékání svárů vytkla až poté, co zboží vyexpedovala svému koncovému zákazníkovi. Pokud by i přes výše uvedené žalované vzniklo právo odstoupit od smlouvy o dílo, při částečném plnění by žalovaná mohla odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění a jen s účinky do budoucna, tím spíš, když z celkové dodávky 4 503 ks sáčků zbylo jen 2 946 ks. Žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla a žalované povinnost toto dílo uhradit, a to minimálně v rozsahu bezvadného plnění, u něhož nebyly vytknuty žádné vady, tj. minimálně v rozsahu 4 240 ks sáčků za cenu ve výši 6, 123 Kč bez DPH za 1 ks a 100 ks sáčků za cenu 7 Kč bez DPH za 1 ks, neboť toto množství sáčků bez jakýchkoliv pochybností nevykazovalo žádnou vadu a odpovídalo smlouvě o dílo. Pokud by i přes uvedené žalované vzniklo právo z vadného plnění, resp. právo na odstoupení od smlouvy, vzniklo by jí právo na odstoupení pouze v rozsahu vadné části díla, nikoliv právo na odstoupení od celé smlouvy o dílo, protože případná výrobní vada sama o sobě nečinila ostatní sáčky nezpůsobilými a ostatní sáčky tedy mohly nadále sloužit ke svému účelu, načež sama žalovaná žalobci znemožnila odstranit případné výrobní vady sáčků, když mu žádný takto vadný sáček k reklamaci nepředala. Žalobce dále polemizuje se závěry znaleckého posudku ITC ze dne 5. 6. 2018, který aritmetickým průměrem stanovil, že cca 5,33 % výrobků z celé dodávky sáčků mohlo být dotčeno výrobní vadou. Předmětné sáčky byly vyrobeny v roce 2016 s exspirací v roce 2017 a znalec prováděl zkoumání v sedmém měsíci 2018, tedy déle jak dva roky od výroby. Přesto konstatoval, že technologii svařování sáčků a její vhodnost po takové době zkoumat nemůže. Otázkou je, zda závěry znalce jsou relevantní při zkoumání dva roky po exspiraci. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 1. 2019 je zřejmé, že žalobce použil při výrobě předmětných sáčků tytéž kleště, a pokud by to byla vada při výrobě, měla by se projevit na všech sáčcích, nikoliv jen na některých, jak uvádí znalec. Závěry znalce proto pokud jde o vadu označenou MO a MO po kvašení nejsou relevantní, kdy sám znalec konstatuje, že tyto vady se vyskytovaly u některých sáčků, nikoliv u všech. Je zřejmé, že od chvíle, kdy byly sáčky převzaty až do doby znaleckého zkoumání, se sáčky manipulovalo více osob, což mohlo mít vliv na jejich vadnost, respektive funkčnost. Při nesprávné manipulaci, tj. při nadměrném namáhání obalu tlakem, nadměrných ohybech apod. sáčky skutečně povolují ve sváru, ale nikoliv v důsledku výrobní vady, ale právě v důsledku nesprávné manipulace. O nesprávné manipulaci ze strany žalované svědčí i fotografie pořízená na asfaltu a založená stranou žalovanou. Sáčky, jež byly podrobeny znaleckému zkoumání, prošly několikanásobnou manipulací několika subjektů, případně se jednalo o sáčky, jež putovaly do vzdálenějších míst jako Švýcarsko a zpět. Ve vztahu k vrácení plnění z titulu bezdůvodného obohacení pak žalobce uvedl, že po žalované požaduje 1) obvyklou hodnotu 100 ks doypackových sáčků s uzávěrem, případně majetkovou hodnotu, kterou získala žalovaná za prodej těchto 100 ks doypackových sáčků s uzávěrem, 2) obvyklou hodnotu za výrobu obalu a následného plnění gelu do 2 946 ks trubičkových sáčků s potiskem, 3) majetkovou hodnotu za 1 457 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných gelem, kterou žalovaná skutečně získala za prodej těchto 1 457 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných gelem, a zároveň navrhl vypracování znaleckého posudku z odvětví ceny a odhady za účelem stanovení hodnoty bezdůvodného obohacení a znaleckého posudku z odvětví účetní evidence, jehož úkolem bude zjistit, jaký skutečný počet trubičkových sáčků naplněných gelem žalovaná v období od 8. 9. 2016 do doby předání uvedených sáčků soudu prvního stupně předala a za jakou kupní cenu.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že vznesený nárok neuznává ani z části a namítá, že se žalobcem neuzavřela smlouvu o dílo na dodání 4 403 ks trubičkových sáčků naplněných energetickým gelem a 100 ks doypackových sáčků s uzávěrem. Dne 26. 7. 2016 žalovaná objednala u žalobce dodání 1000 ks sáčků s anglickým potiskem, 1000 ks sáčků s německým potiskem a 2 240 ks sáčků s českým potiskem. Objednávka byla učiněna na základě cenové nabídky žalobce ze dne 26. 5. 2016, dle které se žalobce zavázal dodat trubičkové sáčky s potiskem naplněné energetickým gelem v částce 6 132 Kč/1000 ks bez DPH. Žalovaná tedy uzavřela se žalobcem smlouvu o dílo dne 26. 7. 2016 s předmětem [anonymizováno] - výroba a dodání trubičkových sáčků naplněných energetickým gelem v počtu 4 240 ks. Celkem cena za předmět smlouvy o dílo činila 25 965,76 Kč bez DPH, tj. celkem 31 418,60 Kč vč. DPH. Žalovaná učinila sporným objednané množství s tím, že ani telefonicky nebylo komunikováno mezi účastníky o žádné množstevní odchylce. Je pravdou, že do sídla společnosti bylo dodáno množství produktu dle založeného daňového dokladu, kterým dílo bylo vyúčtováno. Žalovaná činí sporným sjednání ceny ve výši 7 Kč za kus za uzavíratelné doypackové sáčky, neboť nemá takovouto cenu za sjednanou mezi účastníky vztahu a uvádí, že ani jednou nedošlo ze strany žalobce k řádnému předání díla. Žalovaná nepřevzala dílo bez výhrad, jak tvrdí žalobce. Mezi účastníky bylo sjednáno, že dílo bude dokončeno do dvou týdnů od dodání gelu ze strany žalované. Žalovaná gel dodala žalobci dne 18. 8. 2016. V mezidobí od 18. 8. 2016 do 7. 9. 2016 žalobce řešil problém s dodanou folií a teprve dne 7. 9. 2016 sdělil žalobce žalované, že již započal s výrobou – problém byl údajně odstraněn přelakováním folie. Ačkoli dílo mělo být dokončeno do dvou týdnů od předání gelu ze strany žalované, tj. do 1. 9. 2016, ve skutečnosti bylo dílo dodáno až dne 20. 9. 2016. Žalobce dále postupně dodal dílo nikoli řádně, ale ve třech termínech. Podle dodacího listu ze dne 8. 9. 2016 měl žalobce dodat žalovanému 522 ks sáčků s gelem a 100 ks doypackových prázdných sáčků. Podle dodacího listu [číslo] měl tuto část plnění převzít pan [příjmení], nejenže na dodacím listu není podpis přebírajícího, ale je zde navíc razítko jiné společnosti než žalované, která jistě nebyla oprávněna k převzetí díla. Pokud žalobce dílo předal [právnická osoba] s.r.o., jak je uvedeno na dodacím listu ze dne 8. 9. 2016, nedošlo ze strany žalobce k řádnému předání díla. Žalovaná nestvrdila svým podpisem, že zboží bylo dne 8. 9. 2016 předáno v neporušeném stavu a bez výhrad. Na dalším doloženém dodacím listu [číslo] ze dne 16. 9. 2016 opět není podpis osoby pověřené žalovanou k převzetí díla, tj. pana [jméno] [příjmení]. Na tomto dodacím listu jsou dva podpisy nad dodatkem o tom, že zboží bylo předáno v neporušeném stavu. Žalovaná namítá, že ani dne 16. 9. 2016 nedošlo k řádnému předání díla, pokud neurčitý podpis je učiněn nad poznámkou o tom, že zboží je předáno v neporušeném stavu. Podstatná část díla měla být žalobcem žalované řádně předána dne 20. 9. 2016. Tato část díla nebyla řádně předána, žalovaná nestvrdila svým podpisem převzetí díla. Žalobce neposkytl žalované možnost řádného převzetí díla, respektive tuto část díla ponechal žalobce pouze v sídle žalované bez poskytnutí času ke kontrole díla. Pokud jde o zboží, které nebylo předáno přímo žalované, toto se do její dispozice dostalo, a to v rozsahu, který byl účtován. V této době se začaly projevovat vady na první dodávce sáčků, proto žalovaná odmítla dílo převzít bez výhrad. Žalovaná upozornila dne 20. 9. 2016 žalobce na vady, které se začaly objevovat na první dodané sérii sáčků. Pan [příjmení] [příjmení] telefonicky kontaktoval žalobce s vytčením vad a na základě této telefonické komunikace byla zaslána e-mailová korespondence. Žalovaná zaslala žalobci fotografii, ze které je patrné, že gel ze sáčků vytéká. Žalobce reagoval na zahájenou reklamaci emailem ze dne 20. 9. 2016, kde ujišťoval žalovanou, že celou zakázku prověří a zjistí přesnou příčinu projevené vady. Vady díla nebyly uplatněny u žalobce dopisem ze dne 5. 10. 2016, ale reklamační řízení bylo zahájeno již před tímto datem. Žalovaná se žalobcem též reklamaci řešila telefonicky před datem 5. 10. 2016. Žalovaná tedy vytkla vady díla bez zbytečného odkladu poté, co se vada na díle projevila, tj. včas. Na základě zahájeného reklamačního řízení dne 20. 9. 2016 se následně žalobce dostavil do sídla žalované, kde jsou gely uskladněny. Žalovaná opět sdělila žalobci, že dílo vykazuje vady – protékání gelu ze sáčků přes sváry. Tím, že gel vytekl ze svárů některých sáčků, došlo ke znehodnocení (znečištění) ostatních sáčků s gely. Žalobci bylo umožněno zkontrolovat celé plnění, nikoli pouze část. V době provedené kontroly a dosud jsou sáčky uloženy v původním balení provedeném žalobcem. Žalobce odmítl při této osobní schůzce převzít dílo a sdělil žalované, že si odveze pouze část vadných vzorků a sdělí žalované výsledek reklamace. Žalobce při této osobní schůzce uznal, že vada je zřejmě způsobena neodbornými sváry. Obaly byly určeny ke komerčnímu prodeji, tudíž by i muselo dojít k přepravě do prodejny. Aniž by žalobce po osobní schůzce sdělil žalované, jakým způsobem zjedná nápravu, zaslal žalované upomínku ze dne 5. 10. 2016. Žalovaná na tuto upomínku reagovala dopisem ze dne 5. 10. 2016. Žalovaná odmítla uhradit požadovanou částku, neboť dosud nebylo ze strany žalobce ukončeno reklamační řízení, trvala na uplatněných vadách, zároveň sdělila, že dílo nebylo dodáno řádně a včas, neboť nebylo dodáno v dohodnutém termínu. Žalovaná měla zájem věc vyřešit smírnou cestou a opětovně vyzvala žalobce k projednání věci a možného nalezení řešení sporu s tím, že pokud se žalobce do jednoho týdne nevyjádří, odstupuje od smlouvy o dílo a uplatňuje způsobenou náhradu škody. Žalobce nereagoval na dopis žalované ze dne 5. 10. 2016. Vzhledem k tomu, že žalobce neodstranil vadu díla a nepřistoupil ke smírnému řešení sporu, vyzvala žalovaná žalobce dopisem ze dne 27. 10. 2016, aby si vadné dílo převzal v sídle žalované s ohledem na odstoupení od smlouvy o dílo. Žalobce na výzvu žalované nereagoval. Žalovaná vyjádřila jasný nesouhlas s výzvami, které jí byly zaslány. Je pravdou, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem ze dne 26. 10. 2016 k úhradě dlužné částky. Na tuto předžalobní upomínku žalovaná reagovala dopisem ze dne 11. 10. 2016. Žalovaná stále trvala na uplatněných vadách, na které žalobce nereagoval. Žalovaná opětovně vyzvala žalobce k převzetí vadného plnění ze strany žalobce. Žalobce si stále vadné plnění nepřevzal. Žalobce prostřednictvím právního zástupce dále zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne 29. 11. 2016 Ani prostřednictvím této předžalobní výzvy žalobce na řádně a včas uplatněnou vadu díla a s tím související odstoupení od smlouvy nereagoval. Žalovaná dne 8. 12. 2016 prostřednictvím právního zástupce sdělila žalobci, že nadále trvá na tom, že dílo ze strany žalobce nebylo dodáno řádně a včas a vykazuje vady. Žalovaná trvala na důvodech, které ji vedly k odstoupení od smlouvy o dílo pro podstatné porušení smlouvy o dílo, a opět vyzvala žalobce, aby si vadné plnění převzal. Žalovaná uvádí, že dílo vykazuje vadu, která byla na sáčcích již v době, kdy došlo k přechodu nebezpečí škody na žalovanou, byť se vada projevila až později. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je přesvědčena, že sáčky vykazují vadu, která byla dána již v době převzetí díla, oslovila žalovaná společnost I pro testování a certifikaci, a.s. (dále jen:„ ITC“), za účelem zjištění příčiny netěsnosti svaru. ITC se k dodaným vzorkům vyjádřil dne 21. 3. 2017 tak, že sváry mají nízkou pevnost, příčinou netěsnosti může být tedy nevhodná teplota, příliš nízký nebo naopak příliš vysoký tlak při svařování. ITC určil, že příčinou vady je svár s nízkou pevností. Žalovaná namítá, že dílo nebylo předáno řádně a včas ve smyslu § 2604 o.z. Dílo bylo částečně dodáno jiné společnosti než žalované. Žalovaná nepřevzala dílo bez výhrad dle § 2605 o.z., žalovaná nestvrdila svým podpisem, že dílo bylo předáno řádně v kvalitě popsané dle předložených dodacích listů. Vada na díle byla již v době, kdy došlo k přechodu nebezpečí škody na žalovanou ve smyslu § 2100 o.z., neboť vada spočívá v netěsnosti svárů, kterou žalovaná nemohla ovlivnit. Žalovaná řádně a včas uplatnila vadu díla ve smyslu § 2618 o.z. Žalovaná byla oprávněna odstoupit od smlouvy o dílo pro podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 o.z., neboť již při uzavření smlouvy o dílo muselo být žalobci známo, že by žalovaná smlouvu o dílo neuzavřela, pokud by věděla, že po určitém čase od předání díla dojde k protékání gelu ze sáčků. Žalovaná vadu vytkla včas, tj. bezodkladně poté, kdy gel začal protékat z prvně dodaných sáčků. Vada je způsobena netěsností svárů, žalovaná tedy nemohla vadu na díle způsobit sama, jak tvrdí žalobce. Žalovaná neobjednala výrobu 4 403 ks sáčků s gelem a 100 ks prázdných sáčků, jak tvrdí žalobce. Reklamace díla byla zahájena ještě před tím, než vůbec byla konečná dodávka dne 20. 9. 2016 předána. Již dne 20. 9. 2016 žalovaná žalobce upozornila na vady díla, tj. protékání některých sáčků. Je tedy otázkou, zda žalobce vůbec splnil smlouvu a vznikl mu nárok na zaplacení ceny díla. Je zřejmé, že dílo bylo zhotoveno a dodáno postupně, a že již v okamžiku, kdy byla dodávána poslední část díla, bylo zřejmé, že dílo není bezvadné. Pokud dílo nemůže sloužit svému účelu ve smyslu § 2605 o.z., nevzniká žalobci právo na zaplacení ceny díla ve smyslu § 2610 odst. 1 o.z. Žalovaná je přesvědčena, že žalobci vůbec nevzniklo právo na zaplacení ceny díla. Žalovaná reklamovala dílo a od smlouvy odstoupila řádně a včas. Žalovaná má za to, že dílo nebylo provedeno a nevznikl nárok na cenu, případně, že dílo bylo provedeno vadně, vady díla nebyly žalobcem uznány a žalovaná tak důvodně odstoupila od smlouvy.

3. Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 11. 10. 2019, č.j. 16 C 17/2017-211, zamítl žalobu o zaplacení částky 33 516 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 73 324,10 Kč (výrok II.) a rozhodl o vrácení části zaplacené zálohy na provedení důkazu znaleckým posudkem (výrok III.). Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že účastníci uzavřeli na základě objednávky ze dne 26. 7. 2016 smlouvu o dílo, podle které žalobce dodal žalované 4 403 kusů trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem za cenu po 6, 1323 Kč za kus a 100 kusů doypackových sáčků s uzávěrem za cenu po 7 Kč za jeden kus celkem za cenu 33 516,03 Kč vč. DPH. Smlouvu soud posuzoval podle § 2586 o.z. jako smlouvu o dílo. Dílo bylo dodáno ve třech dílčích dodávkách, nejednalo se však o tzv. postupné provádění díla ve smyslu § 2606 o.z. Nárok žalobce je zaplacením ceny za provedené dílo. Soud uzavřel, že dílo bylo žalobcem provedeno, dokončeno a předáno žalované. Poslední část dodávky převzala žalovaná dne 20. 9. 2016 a týž den reklamovala elektronickou poštou vady díla spočívající v tom, že občas se najde gel, který teče, a to ve sváru. Tím jsou znečištěny i další gely. Prováděla čištění sáčků s gelem a žádala finanční kompenzaci. V opačném případě žádá o odvoz gelů a jejich přebalení s výjimkou gelů již dodaných zákazníkovi do Švýcarska. Následovala reklamace ze dne 5. 10. 2016. Soud prvního stupně dovodil, že u provedeného díla se jednalo o vadu skrytou, která nebyla patrná při převzetí díla a projevovala se postupně. Žalobkyně důvodně odstoupila od smlouvy o dílo v souladu s § 2002 o.z., protože vytkla skrytou vadu díla řádně a včas. Vycházel ze znaleckého posudku ITC ze dne 5. 6. 2018. Ve zkoumaném materiálu se nacházelo 2 946 kusů sáčků s gelem. Z toho bylo z důvodu vady technologie svařování a uzavírání sáčků označeno 157 kusů. Vada způsobená vnějším vlivem – mechanicky byla zjištěna u 31 kusů. Znalec prováděl i tlakový test pěti náhodně vybraných balení a zjistil, že bezvadně provedené sáčky odolávají zatížení více než 30 kg, při vadném provedení sváru povolují při zatížení již 2,5 kg. Soud dospěl k závěru, že žalobce porušil smlouvu ve své povinnosti dodat bezvadné dílo, a to podstatným způsobem. Žalovaný platně odstoupil od smlouvy o dílo, a proto soud žalobu o zaplacení ceny za dílo zamítl v plném rozsahu.

4. Proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podal včas odvolání žalobce. Namítl nesprávné skutkové zjištění o době uzavření smlouvy a vymezení předmětu díla. Předmětem smlouvy bylo dodání 4 240 kusů sáčků, což vyplývá z objednávky. Nabídku zaslal žalobce žalované 26. 5. 2016, přičemž žalovaná přijala týž den nabídku s odchylkou v množství sáčků a žalobce takovou změnu neodmítl, tedy uzavřeli smlouvu dne 26. 5. 2016 na zhotovení 4 240 kusů sáčků za cenu 6 132 Kč za 1 000 kusů. Trval na tom, že podle § 2004 o.z. šlo o postupné dílčí plnění, kdy může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. Dále namítal, že soud prvního stupně opomněl hodnotit důkaz samotnými sáčky, které byly soudu předloženy. Žalobce navrhoval doplnit znalecký posudek k posouzení vlivu manipulace se sáčky na kvalitu jejich obalu, návrhu soud nevyhověl. Vychází-li žalobce ze závěru, že měl dodat 4 240 kusů bezvadných sáčků a vadou bylo dotčeno 240 kusů sáčků, pak žalobce plnil na smlouvu o dílo řádně, protože dodal 4 263 kusů bezvadných sáčků. Důsledkem toho je také to, že výrobní vada zjištěná znalcem nečinila ostatní sáčky v počtu 4 263 kusů nezpůsobilými. Tyto sáčky mohly sloužit svému účelu, pokud by s nimi bylo řádně manipulováno. Žalované tak nevzniklo právo odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení. Žalobce také namítl, že žalovaná mu svým jednáním znemožnila přezkoumat vadu sáčků, protože žalovaná vadné sáčky žalobci nepředala, naopak je podle tvrzení jednatele žalované vyhodila. Pokud tedy pouze vyzvala žalobce, aby si sáčky odvezl, nepostupovala v souladu se zákonem. Dovozoval, že žalobce dílo dokončil, předal, žalovaná převzala všechna dílčí plnění bez výhrady a žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny za dílo. Konečně uvedl, že v případě, že by došlo k platnému odstoupení od smlouvy, měl by soud posoudit nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení žalované. K odvolání žalobce připojil znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 3. 2020, který dospěl k závěru, že hlavní příčinou poškození sáčků bylo nadměrné působení mechanických sil při manipulaci, skladování nebo přepravě. Navrhoval, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 26. 5. 2020, č.j. 64 Co 33/2020-292, zrušil rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 10. 2019, č.j. 16 C 17/2017-211, v plném rozsahu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci, přičemž předmětem díla byla dodávka sáčků v takovém množství, v jakém bylo žalobcem žalované dodáno a žalovanou bez výhrad přijato, smlouva o dílo byla uzavřena ještě před tím, než mělo být dílo zhotoveno a předáno, to je koncem srpna 2016, a to jak na základě písemné komunikace, jak uváděl žalobce, tak nepochybně i ústně (přinejmenším o množství a ceně doypackových sáčků). Odvolací soud dále shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná řádně a včas vady díla reklamovala (§ 2112 o.z.), a to dopisem ze dne 20. 9. 2016 a následně ze dne 5. 10. 2016. Popsala vady díla a navrhovala slevu z ceny (v dopise ze dne 20. 9. 2016) a následně vrácení plnění, přičemž tyto vady představují podstatné porušení smluvní povinnosti dodat dílo odpovídající smlouvě, tedy bez vad. Žalovaná proto platně odstoupila od smlouvy o dílo dopisem ze dne 9. 12. 2016 v souladu s § 2002 o.z. Vztah mezi účastníky je proto třeba posoudit z hlediska bezdůvodného obohacení v souladu s § 2993 o.z., což soud prvního stupně zcela pominul. Vzhledem k tomu, že žalobce zpracoval věc objednatele (energetický gel) na místě jiném než u žalované, nabývá podle § 2599 o.z. vlastnické právo k předmětu díla žalobce. Žalovaná by mu měla vrátit dodané dílo. Protože to již v plném rozsahu není možné, vzniká žalobci podle § 2999 o.z. právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny za část díla, tj. zhotoveného obalu zboží. Nelze ponechat stranou ani 100 kusů doypackových sáčků, u kterých se vada neprojevila, nebo peněžitou náhradu za ně. Odvolací soud se snažil, aby žalobce z důvodu odlišného právního hodnocení odvolacího soudu doplnil svá tvrzení o výši bezdůvodného obohacení, případně se strany domluvily na smírném řešení vztahu, což se nepodařilo. Žalobce navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o výši bezdůvodného obohacení a jejich provedení a hodnocení přesahovalo možnosti odvolacího soudu vymezené v § 213 odst. 4 o. s. ř. Odvolací soud proto musel rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušit a věc mu vrátil k dalšímu řízení, ve kterém soud prvního stupně určí, zda a oč se žalovaná na úkor žalobce obohatila a v jakém rozsahu mu má toto obohacení vydat.

6. Soud prvního stupně při dodržení závazného právního názoru odvolacího soudu věc znovu projednal a rozhodl.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 26. 5. 2016 žalobce zaslal žalované cenovou nabídku na výrobu 3 000 kusů trubičkových sáčků s objemem plnění 50 ml energetického gelu s potiskem CMYK+bílý za cenu 6,132 Kč/ks v případě odběru 1 000 kusů s tím, že cena je bez dopravy a DPH. Stejný den žalovaná prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] (zaměstnance žalované) objednala u žalobce výrobu obalů a následné plnění energetických gelů s tím, že zákazníkem má být vyrobeno 205 kg gelu což vychází na 1000 ks AJ, 1000 ks NJ, 2240 ks ČJ. Součástí objednávky byl technický list s plánem tisku a údaji pro kalkulaci. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že v rozhodné době byl zaměstnán u žalované jako manažer a objednávku uzavíral se žalobcem přímo on. Jednalo se o naplnění sáčků s tím, že energetický gel dodávala žalovaná. Šlo o zakázku v různých jazycích a v množství odhadem mezi 2000 ks – 4000 ks. Dle dodacího listu [číslo] ze dne 8. 9. 2019 bylo dodáno a převzato 100 doypackových sáčků (prázdných) a 522 kusů trubičkových sáčků - napu gel. Svědek [příjmení] [příjmení] jako zaměstnanec žalované uvedl, že dodací list podepsal, a bylo dodáno i tvrzené množství. On sám do dodacího listu žádné výhrady nezaznamenal a razítko nepoužíval. Dle dodacího listu [číslo] ze dne 16. 9. 2019 bylo dodáno a převzato 250 kusů trubičkových sáčků – napu gel a toto převzetí bylo podepsáno nečitelným podpisem s tím, že žalovaná činila sporným převzetí tohoto zboží oprávněnou osobou. Dle dodacího listu [číslo] ze dne 20. 9. 2019 bylo dodáno a převzato celkem 19 kartonů s počtem 2881 ks trubičkových sáčků – napu gel. Svůj podpis na tomto dodacím listu opět potvrdil svědek [příjmení] [příjmení], stejně jako to, že proti dodanému zboží nevznesl žádné námitky. Daňovým dokladem [číslo] ze dne 20. 9. 2016 bylo žalobcem účtováno žalované za výrobu a balení směsí do sáčků dle dodacího listu [číslo] za 4 403 kusů napu gel po 6, 1323 Kč/ks a 100 ks doypackových sáčků s uzávěrem za cenu 7 Kč/ks, celkem tedy 33 516,03 Kč včetně DPH s datem splatnosti 4. 10. 2016, přičemž uvedený daňový doklad [číslo] ze dne 20. 9. 2016 byl žalované doručen dne 20. 9. 2016, což prokazuje email ze dne 20. 9. 2016 adresovaný žalobcem žalované. Žalovaná následně učinila nesporným, že účtované množství a charakter předmětu díla byly dodány do sídla společnosti a daňový doklad [číslo] jí byl následně doručen.

8. Podle § 1724 o.z. smlouvou strany projevují vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo tedy jsou: a) označení smluvních stran, b) specifikaci díla, c) povinnost zhotovitele provést pro objednatele určité dílo na svůj náklad a nebezpečí, d) povinnost objednatele zaplatit cenu díla, e) stanovení ceny díla.

9. Na základě shora provedených důkazů má soud za to, že byly dostatečně identifikovány strany závazkového vztahu a dostatečně byl specifikován i předmět díla. Občanský zákoník nestanoví obligatorně písemnou formu smlouvy o dílo. Je zřejmé, že se žalované dostal do dispozice předmět díla v množství a za deklarovanou cenu, která byla uvedena v daňovém dokladu [číslo] ze dne 20. 9. 2016, aniž by žalovaná proti množství, charakteru dodaného zboží, či vyúčtované ceně vznesla námitky proti odchylkám oproti její emailové objednávce, a aniž by žalobce následně požadoval zpět předmět smlouvy o dílo dodaný nad rámec emailové objednávky. Soud tak uzavírá, že s přihlédnutím k následnému chování stran mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo v souladu s § 2586 o.z., a to částečně písemně, na základě emailové komunikace účastníků a částečně konkludentně, a to na větší množství předmětu díla na základě nerozporovaného nad emailovou objednávku dodaného zboží, jeho charakteru i ceně zboží. Smlouvou o dílo se žalobce tedy zavázal vyrobit 4 403 kusů trubičkových sáčků - napu gel za 6, 1323 Kč/ks a 100 ks doypackových sáčků s uzávěrem za cenu 7 Kč/ks za částku 33 516,03 Kč vč. DPH. Z takto uzavřené smlouvy vznikla žalobci povinnost dílo ve sjednaném množství, charakteru a ceně dodat v bezvadném provedení.

10. Žalovaná v průběhu řízení tvrdila, že doba dodání předmětu díla byla sjednána na dva týdny. Z provedených důkazů však takovéto ujednání stran nevyplývá. Pro stanovení doby, kdy měl být předmět díla dodán, proto soud vychází z ustanovení § 2590 o. z., s tím, že zboží mělo být dodáno v době přiměřené. Nebylo prokázáno, že by žalovaná bezprostředně po dodání předmětu díla rozporovala dobu, ve které došlo k dodání celého předmětu díla (první prokázaná výhrada proti době dodání díla byla uplatněna až přípisem ze dne 5. 10. 2016) a byla jí bez dalšího akceptována, pro žalovanou tak byla dobou zjevně přiměřenou. Za této situace žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla v souladu s ustanovením § 2610 o.z. provedením díla.

11. Podle § 2606 o.z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech. Z akceptace postupného dodávání předmětu díla žalovanou nelze dovodit, že mezi účastníky bylo ujednání o tom, že dílo bude prováděno a plněno postupně, nešlo ani o odlišitelné stupně zhotovování díla, ale pouze o dodávání předmětu díla po částech. K předání díla tak došlo až dodáním celého konečného množství dne 20. 9. 2016. Žalobce jako zhotovitel nebyl zproštěn povinnosti (pro vznik nároku na zaplacení sjednané celkové ceny díla) toto dílo provést ve smyslu ustanovení § 2610 o. z., tj. dokončit jej v celém rozsahu zcela a v celém rozsahu předat podle § 2604 a 2605 o. z.

12. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu a objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad (§ 2605 o.z.). Znamená to, že i když má objednatel výhrady k dílu, zpravidla tedy pro jeho určité vady, po jeho předvedení je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno (§ 2608 o.z.), vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. I dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla, nebylo-li sjednáno něco jiného.

13. Podle dodacího listu [číslo] ze dne 8. 9. 2016 bylo dodáno dílo v rozsahu 2 kartonů (522 ks trubičkových sáčků – napu gel) a 1 kartonu (100 ks doypackových sáčků) s podpisem za žalovanou“ Lelek”, dne 16. 9. 2016 bylo dodáno dílo v rozsahu 4 kartonů (1 000 ks trubičkových sáčků – napu gel) s podpisy [příjmení] a jedním nečitelným a dne 20. 9. 2016 bylo dodáno 12 kartonů (2 881 ks trubičkových sáčků – napu gel) a převzato osobou“ Lelek”. Dle tvrzení žalované se předmět díla v množství a složení uváděném ve všech dodacích listech dostal do dispozice žalované a ta bezprostředně po té nerozporovala cenu ani množství ani dobu dodání. Svědek [příjmení] [příjmení] též potvrdil, že bylo dodáno tvrzené množství. On sám do dodacích listů žádné výhrady nezaznamenal. Pokud jde o dodání zboží ze dne 20. 9. 2016, toto přebíral přímo osobně, a kontroloval i obsah kartonů. Dne 8. 9. 2016 zboží přebíral též osobně (razítko, které se nachází na dodacím listu, tam bylo dodatečně dáno ve firmě, protože on sám sebou razítko nikdy nevozil). Žádné výhrady do dodacích listů neuváděl, neboť žádné neměl. Mezi účastníky bylo nesporné, že svědek [příjmení] [příjmení] byl osobou pověřenou k jednání za žalovanou a zastupoval ji ve všech jednáních, k nimž obvykle při činnosti žalované dochází (§ 430 o.z.). Soud tak uzavírá, že dílo bylo provedeno, tedy dokončeno a předáno žalované. Žalobci tedy vzniklo právo na zaplacení ceny díla. Pokud žalovaná uvádí, že na dodacím listu ze dne 16. 9. 2016 není podpis osoby pověřené žalovanou k převzetí díla, tj. pana [jméno] [příjmení], a že nedošlo k řádnému předání díla, má soud tuto námitku za nerelevantní, neboť sama žalovaná uvedla, že se celý předmět díla dostal do její dispozice a nebylo prokázáno, že by jí jakékoliv okolnosti bránily v tom, aby se seznámila se způsobilostí díla sloužit svému účelu, či tuto okolnost namítala jako nesplněnou vůči žalobci. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení sjednané ceny díla v souladu s ustanovením § 2610 o.z.

14. Z provedeného dokazování soud dále zjistil, že podle daňového dokladu [číslo] ze dne 20. 9. 2016 byla žalobcem účtována žalované za výrobu a plnění energetického gelu do sáčků dle dodacího listu [číslo] za 4 503 kusů částka 33 516,03 Kč včetně DPH s datem splatnosti 4. 10. 2016. Přípisem neoznačeného data žalobce upomíná žalovanou, že nebyla uhrazena faktura [číslo] je vznášen požadavek na její uhrazení. Přípisem ze dne 5. 10. 2016 kromě jiného sděluje žalovaná žalobci, že reaguje na dopis ze dne 6. 10. 2016 (zjevně překlep) a sděluje, že daňový doklad [číslo] nebyl vůbec doručen. Žalobce ve svém účastnickém výslechu sám uvedl, že dne 27. 10. 2016 volal opět pan [příjmení] [příjmení], že mu nebyla doručena faktura. Dne 26. 10. 2016 byla žalované zaslána předžalobní upomínka, jejíž součástí je daňový doklad [číslo]. Ze dne 27. 10. 2016 pochází přípis žalované žalobci, ve kterém je kromě jiného sdělováno, že obdržela faktura emailem ze dne 21. 10. 2016 a že dosud žalovaná tuto neměla k dispozici. Ze všech těchto důkazů je zjevné, že žalobce žalované vyúčtoval dodané dílo a vyzval ji k úhradě ceny díla.

15. Pokud dílo bylo provedeno, zhotovitel nese odpovědnost za vady, které dílo mělo v době předání podle ustanovení § 2617 o.z. Dílo má vady, pokud neodpovídá smlouvě (§ 2615 odst. 1 o.z.). Nejsou-li vlastnosti díla ve smlouvě dohodnuty, musí být dílo provedeno tak, aby bylo vhodné pro účel plynoucí ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Pokud je dílo vadné a přitom bylo provedeno, tedy dokončeno a předáno, povinnost zhotovitele dílo provést sice zaniká (protože je splněno), ale zhotoviteli vznikají povinnosti nové, a to povinnosti z vadného plnění (§ 2617 o.z.). Práva objednatele z vadného plnění zhotovitele se řídí právní úpravou kupní smlouvy (§ 2615 odst. 2 o. z.) s odchylkami stanovenými speciálně pro smlouvu o dílo. Podstatným důsledkem § 2605 odst. 2 o. z. je to, že soud nepřizná objednateli právo ze zjevných vad díla, neuplatní-li objednatel při převzetí díla žádné výhrady a namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas, tedy výhradou při předání díla. Podle ustanovení § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Jakmile objednatel vadu zjistí, musí ji včas oznámit u zhotovitele a dále musí zvolit konkrétní právo z vadného plnění, které uplatňuje. Podstatné je tedy hodnocení, zda se jedná o vady zjevné či skryté. Za zjevné vady díla lze považovat právě např. množství, či dobu dodání díla s tím důsledkem, že nebyly-li uplatněny při předání a převzetí, jsou k námitce zhotovitele nevymahatelné.

16. Pokud žalovaná tvrdí, že dílo nebylo dodáno ve sjednané době a tuto výhradu žalovaná neuplatnila při předání a převzetí díla a žalobce jakožto zhotovitel namítl, že uplatněné vady nebyly vytčeny včas, je nutno této námitce přisvědčit, pokud jde o dobu dodání díla žalované, neboť ta akceptovala dodání celého díla k 20. 9. 2016 a první výhrada vůči době dodání se objevuje až v přípise ze dne 5. 10. 2016, ve kterém se mimo jiné uvádí:„ Žádáme Vás tedy o odstranění nedostatků dodávky popsaný v následujících bodech. Reklamace: bod 2) termín dodání – objednávku společně s tiskovými daty jsme Vám zaslali dne 26. 7. 2016, přičemž dne 18. 8. 2016 jste nás informoval, že jste obdrželi folii na zhotovení zakázky – došlo k problémům s praskáním folie na stroji a řešili jste toto s dodavatelem materiálu. Po opravě přelakováním obalu jsme převzali první část dodávky (1 000 kusů) dne 8. 9. 2016, druhou část 16. 9. 2016 a závěrečnou třetí část 20. 9. 2016. Dodání zboží tedy trvalo od objednání téměř dva měsíce, přestože slíbený termín byl do dvou týdnů. Takovéto vytčení vady pozdního dodání má soud za opožděné a k námitce strany žalobce jako zhotovitele nevymahatelné a to i s přihlédnutím k faktu, že žalovaná neprokázala, že tvrzenou sjednanou dobou plnění dodání předmětu díla byly dva týdny.

17. Případnou skrytou vadu díla musí objednatel oznámit zhotoviteli bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při vynaložení dostatečné péče zjistit, nikoliv však později než do dvou let ode dne předání díla (§ 2618 o.z.). V občanském zákoníku není upravena forma výhrady uplatnění práv z vad, proto ji lze učinit i ústně a je nutno ji posuzovat ve smyslu ustanovení § 545 odst. 1 o.z. podle obsahu.

18. Z provedeného dokazování soud dále zjistil, že dne 20. 9. 2016 v 8.46 hod. byla zákazníkem žalované zaslána žalované emailová zpráva týkající se dodávky, kterou žalovaná od žalobce obdržela dne 8. 9. 2016, následujícího znění:„ Dobré ráno pane [anonymizováno], pane [příjmení], včera v podvečer jsem se s kolegou podrobně podíval do krabic s gelem a zjistil jsem, že se občas najde gel, který teče a to ve sváru. Do večera jsme gely čistili, aby se mohly odeslat. U velké části gelů jsou malé praskliny na folii, které jsou buď způsobené při výrobě, nebo se proříznou o sebe ostrým rohem v krabici. Bohužel nemáme čas řešit standardní reklamaci a gely Vám odevzdat zpět. Považuji tuto dodávku od začátku jako nepovedenou a přikládám to„ testování“, jak tvaru, tak i použitého materiálu. Žádám Vás o dodání zbytku německé mutace gelů a to dnes do 13 hod. na adresu naší provozovny v [obec]. Předpokládám, že dojde ze strany výrobce k finanční kompenzaci, která bude přenesena na nás. Pokud ne, tak nás o tom prosím obratem informujte a my gely připravíme k odvozu a budeme požadovat jejich přebalení. Již dnes dodáme gely do Švýcarska se ztrátou, neboť máme obavu z praskání obalů. Máme štěstí, že náš partner situaci chápe a dohodl se s námi, že podstatná část gelů bude brána jako bezplatný vzorek. Vaše vyjádření očekávám obratem.“ Téhož dne v 11:35 hod. zaslala žalovaná žalobci uváděnou korespondenci od zákazníka a ve 14:08 hod. je žalobci zasíláno foto, které žalovaná obdržela od zákazníka. Na tuto zprávu je žalobcem reagováno téhož dne v 18:36 hod. takto:„ Dobrý den, Vaší zprávu jsem četl a v následujícím mailu viděl foto (ve velmi špatném rozlišení) děravých sáčků, nevím však, jak bych na základě těchto informací měl udělat závěr k vyjádření, prozatím víme, že předchozí kontrola před expedicí nezjistila žádné vizuální ani mechanické poškození sáčků. Dnes jste velmi pečlivě kontroloval převzetí zboží, resp. každou krabici a nikde jste neobjevil vadný sáček anebo sáčky potřísněné hmotou, i když je to nepříjemné, pro průkaznou reklamaci před FÚ (musí být dokladováno snížení příjmu) budeme potřebovat řádné zdokumentovanou zprávu (tedy fyzicky sáčky, které jsou poškozené, jejich množství, popis vady, případně foto). Prosím tedy o úhradu přiložené faktury (jelikož řešení reklamace nemá vliv na prodloužení faktury již vystavené) a následného vystavení výše zmíněné dokumentace, abychom mohli celou zakázku prověřit a zjistit, kde je příčina. Děkuji za pochopení.” Dle vyjádření svědka [jméno] [příjmení] na části dodané 8. 9. 2016 neshledal tento žádnou vadu v době převzetí, stejně jako na dodávce ze dne 20. 9. 2016, která byla pečlivě zkontrolována a nevykazovala žádné vady i dle emailového sdělení žalobce ze dne 20. 9. 2016. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že reklamační proces probíhal telefonicky. První část dodaného zboží byla převezena do skladovacích prostorů firmy a pak došlo k přebalení [právnická osoba], jednalo se přibližně o dvě krabice dodaného zboží. Pokud jde o první telefonické vytknutí vady poté, co byla vytčena zákazníkem, si svědek vybavuje reakci pouze rámcově. Žalobce se podivil, měl snahu to řešit a rovnou se dojednalo, že se dostaví do firmy. Následně se žalobce dostavil v rozsahu následujícího týdne do firmy a provedla se kontrola, u které svědek [příjmení] [příjmení] nebyl. Po této kontrole zase v řádu týdnu bylo zboží přebráno kus po kuse a byly objeveny další vady přibližně v řádech desítek kusů. Z provedeného dokazování soud dále zjistil, že k prvému vytčení vad došlo dne 20. 9. 2016, a to po převzetí poslední dodávky předmětu díla od žalobce, neboť svědek [příjmení] [příjmení] uvedl ve své výpovědi, že v době převzetí poslední části dodávky dne 20. 9. 2016 žádné námitky nevznášel. Žalobce potvrdil, že email i s vyjádřením zákazníka žalované obdržel. Soud má za to, že z přiloženého emailu zákazníka žalované je zřejmý dostatečný popis vady. Svědek [příjmení] [příjmení] potvrdil, že tuto vadu uplatnil u žalobce též telefonicky a dohodl se s žalobcem na schůzce a následně telefonicky kontaktoval žalobce opět a sdělil mu existenci dalších vad (po prvé reklamaci) opět spočívající v protékání sáčků. Podle vypracovaného znaleckého posudku ITC ze dne 5. 6. 2018 se u předmětu díla jednalo převážně o netěsnost svárů, která se viditelně projevila při zatížení 25 N (2,5 kg) po dobu 10 vteřin (znalcem označené jako běžné zatížení), případně u vady typu MO (nafouknutý kvašením) až po zkvašení náplně obalu, tedy vada se nemusela nutně projevit hned, ale až s určitým časovým odstupem od výroby, resp. dodání díla žalované. Z těchto důkazů soud dovozuje, že se jednalo u provedeného díla o vadu skrytou, která při předání a převzetí nebyla patrná a projevovala se postupně s ohledem na charakter vady a objednatel v takovémto případě má právo z vadného plnění tehdy, pokud tuto vadu způsobil zhotovitel porušením své povinnosti ze smlouvy o dílo dle § 2615 odst. 1 o.z., tedy v případě, že dílo neodpovídá smlouvě. Vada na části dodávky byla dostatečně určitě popsána již dne 20. 9. 2016 a uplatněna bez zbytečného odkladu poté, co ji žalovaná zjistila na části dodaného předmětu smlouvy na základě sdělení svého zákazníka.

19. Oba účastníci učinili nesporným, že žalobce na prvé vytčení vady reagoval a dostavil se do provozovny žalované ke kontrole vadnosti a projednání postupu. Popis průběhu této schůzky účastníků se podle výslechu účastníků řízení liší. Žalobce ve svém výslechu uvedl, že ke schůzce došlo dne 27. 9. 2016, byl vyzván panem [jméno] [příjmení], aby se dostavil, což obratem udělal, aby zjistil, jaká nastala škoda. Přivítal ho jednatel žalované pan [jméno] [příjmení] s nějakou paní, kterou žalobce považoval za vedoucí skladu. Této paní ho jednatel žalované předal s tím, že se mu bude věnovat. Žalobce tedy chtěl vidět škodu, paní mu ukázala krabici, kterou vysypali a ve které našli ložisko tečení. Prohlídli jednotlivé sáčky, kterých bylo přibližně 30 ks potřísněných, zbylé byly suché. Tyto sáčky postupně omývali, až našli dva mechanicky poškozené (proseknuté). Po nahlédnutí do skladu zjistil, že se zde nachází dva kartony, ve kterých bylo zboží sesypané, a žalobce paní upozornil, že takto může dojít právě k poškození, které popisoval. Bylo mu sděleno, že zbytek dodávky už je u zákazníka a že to, co odešlo, bylo v pořádku, neboť jinak by vedoucí nedovolili odeslání. Tím měl žalobce reklamaci za ukončenou, chtěl o tom referovat jednateli žalované, ale bylo mu sděleno, že tento odjel. Další komunikace probíhala telefonicky a emailem a až na začátku října 2016 byl žalobce poprvé písemně obeznámen s vytýkanou vadou, kdy si mohl přečíst, co žalovaná zjistila. Na konci října, bylo to dne 27. 10. 2016, volal opět svědek [příjmení] [příjmení], jednak s tím, že mu nebyla doručena faktura a jednak s tím, že jde pořád o vyřešení reklamace, na to mu žalobce odpověděl, že již na místě byl, že mu nic nepředali a že tedy nebylo co opravit a k čemu se vyjadřovat. Jednatel žalované [jméno] [příjmení] ve svém účastnickém výslechu uvedl, že reklamaci na místě provozovny řešili spolu za přítomnosti zaměstnankyně žalované paní [jméno] [příjmení], která ukázala žalobci, kde je zboží uloženo, provedli s žalobcem a zaměstnankyní žalované paní [jméno] [příjmení] zkoušku a nalezli nějaké poškozené sáčky. Žalobce doporučil sáčky omýt a to také společně udělali. Jeho závěr byl takový, že došlo k poškození sáčků při manipulaci, že reklamaci neuznává a odjel. Z celkového objemu z předmětné dodávky bylo k dispozici v době popisované reklamace asi 10 krabic. V tento den jednatel žalované také požádal žalobce, aby si dodávku odvezl. Žalobce si vzal několik vzorků, přibližně do 10 kusů. Po výzvě, aby si žalobce odvezl celou zbývající dodávku, toto žalobce odmítl s tím, že si odveze jenom vzorky a dokáže, že to není jeho chyba. Tato konverzace zazněla hned na úvod setkání, ale protože se jednatel žalované pohyboval po firmě, nebyl schopen dále uvést, zda to bylo před mytím nebo po mytí sáčků. Po popsané reklamaci dal jednatel žalované pokyn zaměstnancům, aby ve skladu hlídali zboží, co zůstalo na provozovně, jestli se neprojeví další protékání a přibližně po dobu dvou měsíců dělali to, co doporučil žalobce, tedy prasklé sáčky omývali, ale protože došlo k tomu, že praskaly jeden po druhém, po této době toho zanechali. Potom jednatel žalované dal pokyn svému zaměstnanci, aby zaslal žalobci dopis s výzvou k vyzvednutí předmětného zboží. Pokyn k tomu, aby zboží bylo odvezeno žalobci, nedal a žalobce byl několikrát telefonicky, emailem a písemně vyzván k jeho převzetí a vyzvednutí. K přebalení určitých sáčků došlo, byla to první série, tedy ta, která již částečně odešla k zákazníkovi. On sám viděl poškození 20% 25% dodávky a to protékajícím svárem. Vždy se reklamovala dodávka celá. Reklamaci dne 5. 10. 2016 provedl jednatel žalované. Zmíněný jednatel žalované dále uvedl, že pokud jde o sáčky, které činí početní rozdíl mezi sáčky dodanými ke zkoumání soudu a sáčky dodanými žalobcem, jednalo se o sáčky, které v důsledku vady byly na pokyn žalovaného vyhozeny.

20. Přes rozpory v popisu průběhu schůzky je zřejmé (zejména z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že žalobce, když se dostavil do firmy, sdělil, že vadu neuznává, neboť mohlo dojít k vadě materiálu), že žalobce uzavřel svou kontrolu předložené části dodávky tak, že se nejedná o vadu způsobenou žalobcem. Vzhledem k tomuto závěru soud považoval za nadbytečný výslech zaměstnankyně žalované paní [jméno] [příjmení], která se účastnila této kontroly.

21. Z provedeného dokazování soud dále zjistil, že přípisem ze dne 5. 10. 2016 sdělila žalovaná žalobci, že reaguje na dopis ze dne 6. 10. 2016 (zjevný překlep) a sděluje, že daňový doklad [číslo] nebyl vůbec doručen. Dále je zde konstatováno, že pokud jde o zakázku energetických gelů, bylo zahájeno reklamační řízení (tekoucí hadicové sáčky přes sváry), které zatím nebylo ukončeno. Tento přípis dále obsahuje text:„ Při Vaší návštěvě v našem sídle, kde jste měl možnost chybnou dodávku prohlédnout, jste si odnesl příklady vadných obalů s tím, že se k reklamaci vyjádříte. Doposud jsme žádné vyjádření neobdrželi. Žádáme Vás tedy o odstranění nedostatků dodávky popsané v následujících bodech. Reklamace: 1) kvalita balení – některé sáčky s gely protékají přes sváry. Zatím se podařilo nalézt přibližně 100 kusů vadných – vzhledem ke způsobu balení do krabic po minimálně 250 kusech způsobuje tekoucí sáček znečištění dalších sáčků – zákazník takové zboží samozřejmě nechce – v některých případech také dochází k proříznutí gelů jeden o druhý. 2) termín dodání – objednávku společně s tiskovými daty jsme Vám zaslali dne 26. 7. 2016, přičemž dne 18. 8. 2016 jste nás informoval, že jste obdrželi folii na zhotovení zakázky – došlo k problémům s praskáním folie na stroji a řešili jste toto s dodavatelem materiálu. Po opravě přelakováním obalu jsme převzali první část dodávky (1 000 kusů) dne 8. 9. 2016, druhou část dne 16. 9. 2016 a závěrečnou třetí část dne 20. 9. 2016. Dodání zboží tedy trvalo od objednání téměř dva měsíce, přestože slíbený termín byl do dvou týdnů. Upozorňujeme, že kromě škody ve smyslu poškození našeho jména tak nekvalitní dodávkou vznikají další náklady z nutností další kontroly, třídění dodaného zboží, jeho mytí a opětovného balení. Zboží je určené k maloobchodnímu prodeji, není tedy možné je používat zašpiněné nebo nedokonale uzavřené. Způsob řešení vzniklé situace jsme ochotni s Vámi projednat na společné schůzce, nejpozději však do jednoho týdne od obdržení tohoto dopisu. V případě, že do té doby od Vás neobdržíme termín schůzky, vrátíme Vám celou objednávku a budeme požadovat úhradu veškeré způsobené škody včetně nákladů na energetický gel. Sdělte nám neprodleně termín schůzky u nás v kanceláři, který Vám vyhovuje.“ Svědek [příjmení] [příjmení] v rámci své výpovědi u soudu uvedl, že pokud jde o druhou reklamaci, o té se již žalobce bavit nechtěl. Osobně telefonicky kontaktoval žalobce a sdělil mu existenci dalších vad, ale již se na řešení nedohodli, neboť žalobce nechtěl reklamaci řešit, protože nemá uhrazené faktury. On sám viděl vady, které by popsal tak, že předmětné sáčky měly podélný tvar, na obou stranách byly sváry a ve svárech gel protékal. Probíhala kontrola většího množství zboží, kus po kuse se zboží omývalo a kontrolovalo. Tato kontrola trvala přibližně dva až tři dny, někdy u toho svědek byl i přítomen. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] (bratr žalobce) uvedl, že byl přítomen telefonickému hovoru mezi žalobcem a svědkem [jméno] [příjmení] na cestě do [anonymizováno], kam jeli na pohřeb bývalému sousedovi dne 27. 10. 2016, proto si také toto datum pamatuje. Žalobce má ve voze handsfree, svědek seděl na místě spolujezdce a žalobce několikrát během hovoru osobu oslovil – [příjmení] [příjmení]. Šlo o nějaké sáčky a jejich reklamaci, kdy chtěl pan [příjmení] [příjmení] ještě o nějaké reklamaci jednat a žalobce mu na to odpověděl, že už na místě bylo všechno vyřešeno a že nedostal zaplacenou fakturu.

22. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že přípisem ze dne 5. 10. 2016 a telefonátem pana [jméno] [příjmení] žalovaná uplatnila vady celé dodávky předmětu smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděla a vady dostatečně specifikovala, pokud uvedla, že:„ Některé sáčky s gely protékají přes sváry. V některých případech také dochází k proříznutí gelů jeden o druhý.“, a provedla i volbu nároku z vadného plnění, pokud uvedla, že:„ V případě, že do té doby od Vás neobdržíme termín schůzky, vrátíme Vám celou objednávku a budeme požadovat úhradu veškeré způsobené škody včetně nákladů na energetický gel.“ 23. Do doby řádného vyřízení reklamace (odstranění vady díla) objednatel nemusí platit zhotoviteli část ceny díla odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu z ceny díla (§ 2108 o.z.). A pokud zhotovitel neodstraní vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z ceny díla, anebo může od smlouvy odstoupit.

24. Z přípisu žalobce ze dne 26. 10. 2016 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobce v něm konstatuje výrobu a dodání vyrobených trubičkových sáčků včetně převzetí dodávky v neporušeném stavu, jakož i vystavení daňového dokladu a žalovaná je opět vyzývána k úhradě fakturované částky ve výši 33 516,03 Kč včetně DPH.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že vadné kusy zůstaly ve firmě a žalobce byl vyzván k tomu, aby si je vyzvedl. Výzvu k převzetí telefonicky sděloval žalobci svědek a podílel se též na formulaci písemné výzvy. Na firmě následně zůstal celý objem dodaných sáčků včetně těch, které byly označeny za vadné, neboť si již firma nedovolila je odeslat zákazníkovi, protože nevěděli, které budou protékat. Žalobce mohl zkontrolovat část dodávky, bez první části dodávky, která byla již u zákazníka.

26. Z přípisu žalované ze dne 27. 10. 2016 soud zjistil, že žalovaná sděluje žalobci, že obdržela fakturu emailem ze dne 21. 10. 2016 a že dosud tuto neměla k dispozici. Je zde konstatováno, že dne 7. 10. 2016 byl vyzván žalobce k vyjádření k reklamačnímu řízení a že dosud žalovaná neobdržela žádné vyjádření. Upozorňuje zde na další problémy s protékáním sáčků a na fakt, že zákazník zboží vrátil. Dále je zde konstatováno, že faktura se vrací žalobci z důvodu nekvalitně provedené práce a žalobce je vyzván, aby si zboží vyzvedl v sídle společnosti žalované. Tento přípis dle podacího lístku byl zaslán žalobci dne 27. 10. 2016.

27. Z přípisu žalované ze dne 11. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaná konstatuje obdržení upomínky ze dne 8. 11. 2016 a dále, že došlo k ústní reklamaci vad z důvodu protékání sáčků. Je uváděno, že žalobce byl osobně předmětnou záležitost řešit, několik sáčků si odvezl a uvedl, že sdělí výsledek. Opět je konstatováno, že časem dochází k povolování svárů sáčků a takto zabalené zboží je naprosto nepoužitelné s tím, že na tuto skutečnost byl žalobce upozorněn dopisem ze dne 5. 10. 2016 a byl vyzván, aby se k celé záležitosti vyjádřil, odstranil vzniklé nedostatky dodávky, případně sdělil termín schůzky. Žalobce se k celé záležitosti ke dni 11. 11. 2016 nevyjádřil. Po té co byla faktura zaslána na správnou adresu žalované, byla vrácena s tím, že dodávka je nekvalitní. Dále se zde konstatuje, že žalobce byl vyzván k vyzvednutí dodávky dopisem ze dne 27. 10. 2016 a že zboží je stále připravené v sídle společnosti žalované k vyzvednutí.

28. Z výzvy žalobce ze dne 29. 11. 2016 soud zjistil, že v ní žalobce konstatuje, že předmětné zboží došlo v bezvadném stavu, že vady nebyly vytknuty bez zbytečného odkladu a zjištěné vady byly způsobeny neodborným nakládáním se zbožím žalovanou.

29. Na základě těchto provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná vytkla skrytou vadu několikrát a to dostatečně určitě i v rozsahu celé části dodaného předmětu díla (tj. všech trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem), a žalobce vadu odmítl odstranit.

30. Z přípisu žalované ze dne 9. 12. 2016 soud zjistil, že žalovaná sděluje žalobci, že přes vytčenou vadnost díla tato vada nebyla odstraněna, a to přesto, že žalobce byl vyzván žalovanou dne 5. 10. 2016 k odstranění vady díla, tj. k dodání nového díla bez vady, proto žalovaná odstupuje od smlouvy o dílo, neboť dodáním vadných obalů bylo znemožněno naplnění účelu smlouvy o dílo, opětovně je vyzýván žalobce, aby si převzal dodané obaly v sídle žalované. Dle podací stvrzenky tento přípis byl odeslán 12. 12. 2016.

31. Od smlouvy lze účinně dostoupit jen tehdy, pokud je k tomu dán právem předjímaný důvod. Ten může být stanoven přímo zákonem, případně si jej mohou strany smlouvy sjednat (§ 2001 o.z.). Podle ustanovení § 2002 odst. 1 o.z. může strana od smlouvy odstoupit, jestliže druhá strana poruší smlouvu podstatným způsobem. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Pro podstatné porušení smlouvy může objednatel od smlouvy odstoupit. Podle ustanovení § 2615 odst. 1 o.z. má dílo vady, neodpovídá-li smlouvě. Z tohoto obecného vymezení vadnosti díla plyne, že určujícím pro posouzení toho, zda dílo je či není řádně provedeno, je dohoda smluvních stran o jeho vlastnostech (zejména množství, jakosti a způsobu provedení) promítnutá do smlouvy. Nejsou-li vlastnosti díla ve smlouvě dohodnuty, musí být dílo provedeno tak, aby bylo vhodné pro účel plynoucí ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. V daném případě si strany nesjednaly důvod odstoupení od smlouvy ani specifické vlastnosti díla. Soud se tedy zabýval otázkou, zda dílo bylo provedeno tak, aby bylo vhodné pro účel obvyklý a zda případná vadnost díla byla podstatným porušením smlouvy.

32. Dle znaleckého posudku ITC ze dne 5. 6. 2018 (vč. jeho doplnění ze dne 30. 7. 2018, ze dne 22. 2. 2019 a ze dne 16. 4. 2019) se v testovaném vzorku nacházelo 2 946 kusů. Z tohoto množství bylo jako vada technologie svařování a technologie uzavírání sáčků označeno 157 kusů. Pokud jde o vadu, kterou znalec hodnotil jako poškození vnějším vlivem – mechanicky, tato vada byla shledána v rozsahu 31 kusů. Vadnost technologického postupu tak byla shledána v rozsahu 5,3%, mechanická vada v rozsahu jednoho procenta a ne tento typ vady mohla mít vliv nesprávná manipulace, nesprávné skladování, nadměrná zátěž, tření hran. V ostatních případech se jednalo o vadu, která vznikla při výrobě sáčků a to jako netěsnost rovným svárem jako problém technologie svařování dále značená jako SR, netěsnost svárem určeným k otevření výrobku jako problém technologie svařování dále značená jako SO. V případě původu vad typu SR a SO se nedá předpokládat narušení ostrým či tupým předmětem, vada je jednoznačně ve sváru, tedy mezi vnitřními plochami laminátu. Za další vadu při výrobě byla označena netěsnost v důsledku mechanického poškození ve sváru určeného k otevření výrobku, jako problém technologie uzavírání sáčků dále značená MO a MO+kvašení. Pokud jde o posledně jmenovanou vadu, kdy byl obal poškozen svařovacími čelistmi mechanicky při svařování, je trhlina natolik malá, že nedochází k masivnímu výtoku gelu, ale pouze k vniknutí kyslíku dovnitř balení spolu s mikrobiálním znečištěním, které způsobuje kvašení obsahu sáčku. Tlak vzniklého oxidu uhličitého (produktu kvašení) poté vytlačí malé množství gelu a tento po zaschnutí zalepí tuto mikrotrhlinu. Na vznik této vady nemohla mít vliv nesprávná manipulace, nesprávné skladování, nadměrná zátěž, tření hran, změna teplot či kvalita náplně. Je možné při vadě označené„ MO“ a„ MO+ kvašení“ teoreticky dovodit, že by nějaký ostrý hrot mohl způsobit lokální narušení fólie, které by rezultovalo v popsanou vadu. Proti tomu fakt, že všechny vady takto označené se vyskytují na témže místě, nelze dovodit, že by na takto hotové výrobky působil hrot až po jejich výrobě. Balení by muselo být poškozeno po celé ploše, nikoliv jen v jednom konkrétním místě. Je zjevné, že v případě vad typu MO a MO+kvašení vzniká vada vždy ve stejném místě a to v místě, které by mohlo být teoreticky namáháno při svařování, ale rovněž je toto místo místem, kde by mohlo vzniknout poškození obalu v důsledku namáhání obalu tlakem. Takto provedené sváry dle zmíněného znaleckého posudku neodpovídají obecné úrovni provedení pro obdobné zboží na trhu v daném období. Znalec dále uvedl, že pokud jde o sáčky, které nevykazují výrobní vady, tyto odpovídají provedení na obecné úrovni pro obdobné zboží na trhu v daném období. Změna teplot mohla mít vliv pouze v případě, že by byla extrémní, aby vůbec došlo k poškození obalu. Kvalita náplně pak roli ve vadnosti nehrála, stejně jako kvalita obalu. Znalecký ústav se nezabýval zkoumáním a posuzováním samotného svařovacího stroje a jeho technologie a mechaniky vzniku poškození. Dále byl proveden tlakový test pěti náhodně vybraných balení a bylo zkoumáno, jak se tyto obaly chovají při tlakovém zatížení. U bezvadně provedených výrobků tyto odolávají zatížení více než 30 kg, což je dostatečné pro běžnou manipulaci. Pokud byl sáček vadný, sváry povolovaly již při zatížení 2,5 kg. Při testech všech výrobků byly výrobky trubičkových gelů podrobeny zatížení pouhých 25 N po dobu deseti sekund. Při tomto minimálním zatížení, které se ani desetinou neblíží tomu, co vydrželo pět náhodně vzorkovaných výrobků v průběhu tlakového testu, povolily sváry rovně (tedy vady typu SR a SO). Bylo tedy prokázáno, že rovné sváry některých balení měly mimořádně špatné provedení, které nevydrželo ani takto malé zatížení. Nález vadných balení, kdy působením síly 25 N došlo u mnohých výrobků k rozlepení přímých svárů je dle zmíněného znaleckého posudku dostatečným důkazem toho, že sváry neměly kvalitu běžnou pro tento typ výrobku, což nelze přičíst na vrub ničemu jinému než vadnému svařování. Vadné sváry dle zkoumání mohly být důsledkem špatně nastavených parametrů svařovacího stroje, nebo byla kontaminovaná plocha fólie určená ke svařování a parametry svařování byly nastaveny správně. Kontaminovaná mohla být plocha laminátu před svařováním a gel vzhledem ke svým vlastnostem pak může působit jako separátor při svařování dvou folií. V obou případech však případný svár trpí vadou a to vadou výrobní. To, že většina výrobků je bezvadná a pouze některé jsou vadné, svědčí o nestálé kvalitě produkce. Nelze zpětně ověřit, zda v každém okamžiku výroby byly všechny parametry svařování konstantní, správné a neměnné. Dále je ve znaleckém posudku konstatováno, že dvě krabice byly silně slepeny vytečeným gelem. V krabicích se nacházely gely v celkovém počtu 159 kusů z toho vadných s popsanou vadou SO, SR, MO v počtu 72 kusů.

33. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 1. 2019 soud zjistil, že tato společnost odpověděla na dotaz, zda svařovací čelisti mohou při svařování fólie, resp. při výrobě produktu způsobit vadu na svařované fólii, resp. vadu na produktu tak, že poškození svařované fólie svařovacími čelistmi po čas svařování je v daném případě technicky nemožné, protože svařovací čelisti jsou dvoudílné, přesně obrobeného materiálu, určené k tepelnému svařování obalových materiálů. Svařování probíhá za současného působení tepla v konstantní výši a konstantního tlaku. Čelisti jsou osově souměrné, což zabezpečuje mechanické vedení těchto čelistí. Čelisti jsou v průběhu výroby velmi přesně spasovány vzájemně k sobě. Není možné, aby svařovací čelisti poškozovaly pouze některé sáčky po čas svařování. V případě poškození svařovacími čelistmi by musely být poškozeny všechny sáčky, a nikoliv pouze některé. Toto vyjádření společnost [právnická osoba] zaslala jakožto výrobce svařovacích čelistí, které žalobce použil při svařování předmětných sáčků.

34. Ze závěrečné zprávy [obec] školy chemicko-technologické v [obec] ze dne 18. 5. 2017 soud zjistil, že tato zpráva posuzovala dva sáčky, a to co do kvality svárů, kdy došla k závěru, že testované vzorky nemají porušenou integritu obalu a kvalita svárů je dostatečná. Při zátěžové zkoušce deskami silou 10 kg také nedošlo k porušení integrity obalu. Samotné hodnocení kvality svárů bylo konstatováno jako dobré.

35. Ze žalovanou předložených fotografií soud zjistil, že na nich jsou zaznamenány předmětné sáčky naplněné gelem zabalené po několika kusech v kartonových krabicích a obalených průhlednou fólií. Vzhledem ke kvalitě fotografií nelze rozpoznat zachycení místa úniku gelu. Na poslední založené fotografii je vyfoceno sedm kusů sáčků slepených vytékajícím gelem, opět bez možnosti identifikace odkud a jak gel z jednotlivých sáčků vytéká.

36. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud dále zjistil, že zboží bylo zabaleno tak, že na vrchu bylo překryto průhlednou folií, takto bylo dodáno zákazníkovi a od zákazníka přímo pocházely fotografie stavu zboží a to v rámci přibližně 100-200 kusů z prvé dodávky. Po dobu transportu, kdy měl předmětné zboží k dispozici svědek, nedošlo k žádné nestandardní situaci. S dodávkou se zacházelo většinou na dvou místech, a to buď na recepci, nebo ve skladu, protože to probíhalo tak, že se na recepci donesly nějaké krabice, ty se přebalily a odnesly zpět do skladu, přičemž sklad se nachází hned vedle recepce. V době, kdy svědek ukončoval pracovní poměr, on sám viděl, že některé krabice, ať už přebalené nebo nikoliv, byly protečené. Bylo to přibližně v řádu několika kusů krabic.

37. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 3. 2020 soud zjistil, že znaleckým posudkem [anonymizováno] ze dne 5. 6. 2018 nebylo zcela objasněno, proč sáčky s gelem uložené v originálních krabicích nevykazují prakticky žádné poškození na rozdíl od těch, které byly uloženy v neoriginálních krabicích, a lze se tedy domnívat, že skutečnou příčinou všech zjištěných vad pravděpodobně byla nevhodná a nepřiměřená manipulace a skladování ze strany žalované. Dále znalec uvedl, že není možné, aby zjištěné vady byly způsobeny závadou na svařovací technologii, neboť pokud by byly poškozeny svařovací kleště, tak by byly poškozeny všechny sáčky.

38. Soud na základě znaleckého posudku [anonymizováno] ze dne 5. 6. 2018 dospěl k závěru, že provedené dílo trpělo převážně vadou výrobní, tedy vadou, kterou dílo mělo již při jeho předání, která se však neprojevovala ihned po dodání zboží, ale postupně s určitým časovým odstupem (viz především Závěry o kvašení gelu a odolnosti vůči tlaku), a to způsobem, který od počátku byl popisován a jako vada označován žalovanou. Předmět díla trpící touto vadou dle zmíněného znaleckého posudku neodpovídá obecné úrovni provedení pro obdobné zboží na trhu v daném období. Tento závěr nevyvrací ani závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 3. 2020, především s ohledem na to, že uvedený znalec fyzicky neměl k dispozici ke zkoumání (na rozdíl od znaleckého ústavu ITC) žádné předmětné sáčky s gelem, znalec vycházel při zpracování svého posudku pouze ze znaleckého posudku ITC ze dne 5. 6. 2018, fotodokumentace poškozených sáčků s gelem, vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 1. 2019, interního předpisu pro seřizování čelistí, objednávky žalované a příslušných dodacích listů. Soud je toho názoru, že nutnost fyzického zkoumání poškozených sáčků s gelem je v tomto případě zcela zásadní, a především proto se přiklonil k závěrům znaleckého posudku [anonymizováno] ze dne 5. 6. 2018, a nikoliv znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 3. 2020, který zpochybňuje znalecký posudek [anonymizováno] ze dne 5. 6. 2018 především v tom směru, že nebylo zcela objasněno, proč sáčky s gelem uložené v originálních krabicích nevykazují prakticky žádné poškození na rozdíl od těch, které byly uloženy v neoriginálních krabicích, a lze se tedy domnívat, že skutečnou příčinou pravděpodobně byla nevhodná a nepřiměřená manipulace a skladování ze strany žalované. K tomu soud poukazuje na to, že dle dohody se znaleckým ústavem [anonymizováno] a oběma účastníky tohoto řízení bylo uvedeným znaleckým ústavem zkoumáno pouze vybrané množství sáčků s gelem (oproti celkovému množství nepoměrně menší), konkrétně bylo ke zkoumání vybráno 10 ks sáčků s gelem z krabic [číslo] všechny sáčky s gelem z krabic [číslo] (tj. 90 ks) a [číslo] (tj. 69 ks). Dle znaleckého posudku [anonymizováno] ze dne 5. 6. 2018 se pak v originálních krabicích [číslo] neprojevily žádné vady, v originální krabici [číslo] se projevila vada mechanického poškození (M), na druhé straně v neoriginálních krabicích [číslo] se neprojevily žádné vady, v neoriginální krabici [číslo] se projevila vada mechanického poškození (M), v neoriginálních krabicích [číslo] se projevily vady výroby (MO), v neoriginálních krabicích [číslo] se pak projevily jak vady mechanického poškození (M), tak i vady výroby (MO, MO – nafouknutý kvašením, SR, SO). Z uvedeného je tedy zřejmé, že rozdělením krabic na originální a neoriginální (a v nich projevené, resp. neprojevené vady sáčků s gelem) nelze jednoznačně určit poškození všech předmětných trubičkových sáčků pouze z důvodu mechanického poškození způsobeného nesprávnou manipulací nebo nesprávným skladováním ze strany žalované. Jednak totiž mj. i v originální krabici [číslo] se projevila vada mechanického poškození (M), všechny originální krabice tedy nebyly zcela bez projevených vad, u neoriginálních krabic pak buď nebyly zjištěny vůbec žádné vady, případně jen vady mechanického poškození, nebo jen vady výroby nebo i oba druhy těchto vad, navíc jak již bylo uvedeno shora, s ohledem na zvolený způsob znaleckého zkoumání, kdy byl vybrán pouze určitý (oproti celkovému množství nepoměrně menší) počet sáčků s gelem, mohlo dojít u těch krabic, kde bylo vybráno pouze 10 ks z nich, k výběru převážně pouze bezvadných sáčků, ačkoliv zbývající sáčky v těchto krabicích mohly být vadné. Tento závěr podporuje i fakt, že jakmile byl znalcem zkoumán celý obsah krabic [číslo] (tj. 90 ks) a [číslo] (tj. 69 ks), v obou uvedených krabicích se vždy projevily jak vady výroby (ve větším množství), tak i vady mechanického poškození (v menším množství). Shora uvedený závěr soudu o vadách z výroby pak nevyvrací ani závěry uvedené v závěrečné zprávě [obec] školy chemicko-technologické v [obec] ze dne 18. 5. 2017, která testovala pouze dva předložené vzorky, ani vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 1. 2019, které pouze popisuje funkci svařovacích kleští a jejich užívání, když znalecký posudek pracuje s hypotézou nastavených parametrů svařovacího stroje. Nebylo prokázáno, že za mechanické poškození sáčků odpovídá žalobce. Znalecký posudek [anonymizováno] však striktně od sebe odděluje toto poškození a poškození, které spočívá ve výrobním procesu žalobce, přičemž mechanickému poškození odpovídá pouze jedno procento vad. Pokud jde o námitku nadměrného zatěžování žalovanou při manipulaci s předmětem díla, ze znaleckého posudku [anonymizováno] je zjevné, že při takovém zacházení by se vada projevovala zcela jinak, a to tak, že poškození by se objevovalo v rovných svárech po celé jejich ploše a to při tlaku více než 30 kg, takový projev vady však znalcem nebyl zaznamenán. Neobstojí ani argumentace žalobce odkazující na vznik dané vady v souvislosti s působením výkyvů teplot při manipulaci s dodávkou, neboť znalec uvedl, že by muselo jít o extrémní změny teplot, aby došlo k poškození obalu, a z provedeného dokazování neplyne, že by k takové situaci došlo. Z provedených důkazů nelze dovodit, že by mechanická poškození díla byla způsobena žalovanou.

39. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žalobce částečně porušil sjednanou smlouvu o dílo, a to ve své povinnosti dodat bezvadné dílo v rozsahu 4 403 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem. Vzhledem k tomu, že oběma stranám bylo od počátku známo, že předmětem smlouvy je mj. plnění gelu do trubičkových sáčků s potiskem, které budou dále sloužit k jednotlivému prodeji, za situace, kdy již od žalobce byly dodávány v balení po desítkách kusů v krabici a jejich vada spočívá v protékání některých z nich, se zcela jistě jedná o vadu porušující smlouvu o dílo podstatným způsobem, neboť dochází ke znečištění i bezvadné části díla a proto dílo v rozsahu dodaných 4 403 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem je nevhodné pro obvyklý účel, tedy prodej jednotlivých sáčků s gelem zákazníkovi, neboť dochází k ušpinění a slepení ostatních trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem. Je zjevné, že za takové situace se jedná o podstatné porušení smlouvy o dílo a žalovaná proto řádně částečně odstoupila od smlouvy v souladu s ustanovením § 2002 odst. 1 o.z. a § 2004 odst. 1, 2 o.z., a to v rozsahu 4 403 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem. Tuto volbu (tj. odstoupení od smlouvy) provedla žalovaná poté, kdy žalobce vadu zhodnotil a neuznal po prvé provedené kontrole a na upozornění, že vada se projevuje stále a na další části již reagoval jen sdělením, že vadu neuznává. Žalobce již při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že by druhá strana smlouvu o dílo v rozsahu dodaných 4 403 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.

40. Odstoupení od smlouvy jakožto jeden ze zákonem předvídaných způsobů zániku závazku se realizuje jednostranným právním jednáním smluvní strany a má za následek nejen ukončení smluvního vztahu k okamžiku jeho účinnosti (doručením jeho adresátu - druhé smluvní straně), tj. že ze smlouvy nadále nevznikají účastníkům práva a povinnosti, ale také i zrušením smlouvou založených závazků od samého počátku, tedy jako by smlouva vůbec nebyla uzavřena (§ 2004 odst. 1 o. z.), tedy strany mají povinnost vrátit si vzájemně poskytnutá plnění, v projednávané věci v rozsahu dodaných 4 403 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem v souladu s § 2004 odst. 2 o.z., neboť s ohledem na to, že vady díla u dodaných 100 kusů doypackových sáčků s uzávěrem se vůbec neprojevily a žalovanou ani nebyly v průběhu závazkového vztahu nikdy reklamovány, přičemž v této části bylo dílo ze strany žalobce řádně provedeno a předáno žalované, navíc dle dodacího listu ze dne 8. 9. 2016 bylo uvedených 100 kusů doypackových sáčků s uzávěrem předáno žalované v samostatné krabici (tedy byly žalované dodány odděleně od vadných trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem) a nemohlo tedy vůbec dojít k ušpinění od těchto vadných trubičkových sáčků, soud dospěl k závěru, že pro žalovanou tedy uvedená část díla v rozsahu dodaných 100 kusů doypackových sáčků s uzávěrem měla význam ve smyslu § 2004 odst. 2 věty druhé o.z. S ohledem na to, že žalovaná za tuto část řádně provedeného a dodaného díla dosud sjednanou cenu žalobci neuhradila, soud uložil žalované v souladu se sjednanou smlouvou o dílo zaplatit žalobci částku 847 Kč za 100 kusů doypackových sáčků s uzávěrem po 7 Kč/ks (tj. 700 Kč) a k tomu 21% DPH ve výši 147 Kč. Žalobce doručil žalované dne 20. 9. 2016 (což prokazuje email žalobce ze dne 20. 9. 2016 adresovaný žalované) výzvu k úhradě uvedené částky se splatností do 4. 10. 2016, ode dne následujícího (tj. od 5. 10. 2016) je žalovaná v prodlení s úhradou zmíněné částky, soud proto dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 847 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení.

41. Z výpovědi jednatele žalované [jméno] [příjmení] ze dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že část díla z první série dodávky trubičkových sáčků s gelem ze dne 8. 9. 2019 byla po jejich přebalení odeslána k zákazníkovi, který je následně dne 20. 9. 2019 u žalované reklamoval, zbývající část díla v rozsahu trubičkových sáčků s gelem, které již žalovaná není schopna žalobci vrátit, byly na pokyn žalované vyhozeny.

42. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ze dne 27. 9. 2017 soud zjistil, že zboží dodané od žalobce bylo zabaleno tak, že na vrchu bylo překryto průhlednou folií, takto bylo následně dodáno zákazníkovi a od tohoto zákazníka pak přímo pocházely fotografie zboží, a to v rámci přibližně stovek kusů z první dodané série.

43. Z výpovědi žalobce ze dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že při kontrole vadných sáčků v provozovně žalované bylo žalobci sděleno, že část dodaného zboží se již nachází u zákazníka a že to, co odešlo, bylo v pořádku, neboť jinak by vedoucí nedovolili odeslání.

44. Z emailové komunikace ze dne 10. 6. 2020 mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobcem soud zjistil, že bylo sjednáno, že žalovaný měl dodané gely kompletně zpracovat reklamně i je fyzicky zabalit a [právnická osoba] sport, koncept [právnická osoba] je dodat. To se i stalo, nicméně po této dodávce byla zjištěna vadnost balení, které bylo žalované reklamováno. Více to pak již nebylo řešeno a se žalovanou se rozešli se shodou. Společnosti [příjmení] [anonymizováno], koncept [právnická osoba] zůstala jedna vadná bedna gelů, které uvedená společnost rozdala nebo prodala pro snížení ztrát v tomto projektu.

45. Z daňového dokladu č. FV-3/ 2017 ze dne 13. 5. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] sport, koncept [právnická osoba] vyfakturovala dne 13. 5. 2017 odběrateli [jméno] [příjmení] částku 2 250 Kč za 50 ks energetických gelů NAPU.

46. Z daňového dokladu č. [anonymizováno] 2016 ze dne 18. 10. 2016 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], koncept [právnická osoba] vyfakturovala dne 18. 10. 2016 odběrateli [jméno] [příjmení] částku 2 825 Kč za 60 ks energetických gelů NAPU vč. poštovného a balného ve výši 125 Kč.

47. Soud vzhledem ke shora provedeným důkazům dále dospěl k závěru, že s ohledem na platné částečné odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalované mají strany povinnost vrátit si vzájemně poskytnutá plnění, tj. žalovaná má povinnost vrátit žalobci plnění v rozsahu dodaných 4 403 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem, nicméně z provedeného dokazování soud dále zjistil, že část dodaného zboží v rozsahu 1 457 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem již žalovaná není schopna žalobkyni vrátit, a proto v tomto rozsahu je nutné vztah mezi účastníky posuzovat z hlediska bezdůvodného obohacení podle § 2 993 a násl. o.z. Vzhledem k tomu, že žalobce vyrobil trubičkové sáčky s potiskem a naplnil do nich energetický gel dodaný žalovanou na místě jiném než u žalované, nabývá podle § 2599 o.z. vlastnické právo k předmětu díla žalobce. Žalovaná má povinnost vrátit žalobci celé dodané dílo. Protože to již v plném rozsahu není možné, vzniká žalobci podle § 2999 odst. 1 o.z. právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny za část zhotoveného díla, tj. žalobcem zhotoveného obalu zboží (trubičkových sáčků s potiskem), neboť energetický gel dodala žalobci ke zpracování do finálního výrobku žalovaná. Pro určení peněžité náhrady je pak nutné aplikovat ustanovení § 2999 odst. 1 o.z., neboť ustanovení § 2992 odst. 2 o.z. se aplikuje pouze, pokud plnění odpovídá obsahu smlouvy. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce plnil dílo s vadami, které způsobily podstatné porušení sjednané smlouvy o dílo a následné odstoupení od smlouvy ze strany žalované. Aplikace § 2992 odst. 2 o.z. je proto v tomto případě vyloučena a je nutné aplikovat náhradu ve výši obvyklé ceny podle § 2992 odst. 1 o.z., která odpovídá předmětu plnění jak co do relevantního trhu (čas, místo), tak i co do parametrů plnění (kvalita, rozsah, urgentnost aj.), včetně kvality provedení a případných vad. Rozhodující není, co podle smlouvy poskytnuto být mělo, ale co poskytnuto vskutku bylo. Takto stanovená cena by měla prospívat zachování rovnovážného stavu mezi účastníky, neboť se neblíží ani jedné z hodnot krajních (nejvyšší či nejnižší), jež by mohly nepřiměřeně zvýhodňovat jednoho z účastníků vztahu z bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4137/2011 a Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář, 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1959 -1960).

48. Soud pak při určení obvyklé ceny vycházel ze znaleckého posudku ze dne 30. 10. 2020 vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], jehož znaleckým úkolem bylo mj. stanovit obvyklou cenu trubičkových sáčků (obalů na gel) zejména dle specifikace na čl. 5, [číslo] a [číslo] spisu s přihlédnutím k vadnosti a reálnému využití obalů na gel s ohledem na jejich vadnost dle znaleckého posudku ITC. Uvedený znalec pak stanovil při dodávce více jako 4 000 ks trubičkových sáčků (tj. hotového obalu připraveného pro naplnění energetickým gelem) značky NAPU obvyklou cenu ve výši 2,05 Kč za jeden kus, přičemž dospěl mj. k závěru, že u posuzované folie na výrobu trubičkových sáčků se jedná o vysoce specifikovaný obal a na trhu se neobjevuje, jedná se tedy o zakázkovou výrobu speciálního produktu. Soud k uvedenému znaleckému posudku uvádí, že splňuje všechny náležitosti ustanovení § 13 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném do 1. 1. 2021, přičemž znalecký posudek byl znalcem vypracován dne 14. 12. 2020. Uvedený znalecký posudek byl vyžádán soudem, nejedná se tedy o soukromý znalecký posudek předložený účastníkem řízení a neaplikuje se proto na něj ve vztahu k povinným náležitostem znalecké doložky ustanovení § 127a o.s.ř. Oborem znalce [celé jméno znalce] je pak mj. také ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, průmyslového zboží, strojů a zařízení (věci movité), mezi které nepochybně patří znalcem oceňované průmyslové výrobky v podobě trubičkových sáčků s potiskem pro naplnění energetickým gelem. S ohledem na to, že žalovaná dle provedeného dokazování není schopna žalobci vrátit 1 457 ks trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem a s ohledem na obvyklou cenu stanovenou znalcem [celé jméno znalce] ve výši 2,05 Kč za jeden kus, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci celkem částku 3 614,09 Kč (tzn. 1 457 kusů zhotoveného obalu zboží - trubičkových sáčků s potiskem po 2,05 Kč/ks (tj. 2 986,85 Kč) a k tomu 21% DPH ve výši 627,24 Kč). Žalobce doručil žalované dne 20. 9. 2016 (což prokazuje email žalobce ze dne 20. 9. 2016 adresovaný žalované) výzvu k úhradě dlužné částky se splatností do 4. 10. 2016, ode dne následujícího (tj. od 5. 10. 2016) je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky, soud proto dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 614,09 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku.

49. Soud dále neprovedl z důvodu nadbytečnosti důkaz znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 3. 9. 2020, neboť obě znalcem zodpovězené otázky nemají pro rozhodnutí v této právní věci relevantní význam. Žalovaná má povinnost s ohledem na platné částečné odstoupení od smlouvy o dílo část vadného díla v rozsahu zmíněných 2 946 ks sáčků s gelem vrátit žalobci (viz argumentace shora), určení obvyklé hodnoty práce za výrobu obalu a za plnění gelu do 2 946 ks sáčků s gelem je proto v této právní věci nadbytečné. S ohledem na to, že žalobci vzniklo podle § 2999 odst. 1 o.z. právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny za část zhotoveného díla, tj. žalobcem zhotoveného obalu zboží (trubičkových sáčků s potiskem v rozsahu 1 457 ks, které již není žalovaná schopna žalobci vrátit), neboť energetický gel dodala žalobci ke zpracování do finálního výrobku žalovaná, je nadbytečné taktéž určení tržní hodnoty [číslo] ks celého kompletního výrobku, tj. trubičkových sáčků s potiskem naplněných energetickým gelem učiněné znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v rámci zodpovězené otázky [číslo] v jím vypracovaném znaleckém posudku ze dne 3. 9. 2020.

50. Pokud žalobce dále namítl, že žalovaná neposkytla k hodnocení vady dostatečný prostor a součinnost, má soud za to, že toto tvrzení se nezakládá na pravdě, neboť po prvém vytčení vady a fyzické kontrole zboží žalobcem, jakož i prvém závěru o nepřijetí vadnosti zboží ze strany žalobce, žalovaná opakovaně vyzývala žalobce k provedení další kontroly a převzetí zboží, na což už žalobce nereagoval a ani sám žalovanou k předložení zboží pro vyhodnocení reklamace po opětovném projevu vad, nevyzval. Pokud žalobce namítl, že žalovaná žádným způsobem z vlastní iniciativy nepředložila předmět smlouvy o dílo k posouzení vadnosti, nemůže to jít k tíži žalované. Tato povinnost ze žádných ujednání stran ani ze zákona nevyplývá, zejména za situace, kdy z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaná několikrát vyzvala žalobce, aby si dílo převzal. Z občanského zákoníku nevyplývá, že k účinnému vytknutí vad je zapotřebí předložit i předmět díla. Takový požadavek je třeba řešit až následnou komunikací stran smlouvy, která by měla vést k co neúčinnějšímu a nejefektivnějšímu řízení o reklamaci. Je zjevné, že k vyřízení reklamace je nezbytné, aby v tomto případě žalovaná jako objednatel umožnila žalobci jakožto zhotoviteli o reklamaci rozhodnout a posoudit, zda předmět smlouvy o dílo skutečně vykazuje vytčené vady. Žalovaná jakožto objednatel v daném případě žalobci jakožto zhotoviteli umožnila, aby se s předmětnou vadou seznámil a zhodnotil ji, když jej několikrát vyzvala, aby si předmět díla vyzvedl. Nebylo prokázáno, že by jakýmkoliv způsobem bránila tomu, aby žalobce posoudil vadu tak, jak na ni byl průběžně upozorňován, a nic také žalobci jakožto zhotoviteli nebránilo v tom, žalovanou jakožto objednatele vyzvat, aby případně po prvém posouzení vadnosti části dodávky žalobcem v jím stanovené lhůtě další tvrzené vadné zboží předložila žalobci ke kontrole.

51. Nelze ani přisvědčit námitce žalobce, že žalovaná nikdy nereklamovala více než 100 ks sáčků, jež by měly vykazovat výrobní vadu, tj. protékání sáčků ve svárech. Je pravdou, že žalovaná ve svém přípise ze dne 5. 10. 2016 konstatuje že:„ Zatím se podařilo nalézt přibližně 100 kusů vadných.“, zcela zjevně se však nejedná o formulaci, kterou by uplatňovala žalovaná vadu u části dodaného díla v rozsahu 100 kusů, ale pouze o konstatování momentálního stavu díla.

52. Soud dále neprovedl žalobcem navržený důkaz samotnými trubičkovými sáčky naplněnými energetickým gelem, neboť z takto provedeného důkazu by soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti důležité pro rozhodnutí soudu v této věci. Příčinu poškození předmětných trubičkových sáčků jako otázku odbornou je schopen zodpovědět pouze příslušný soudní znalec znaleckým zkoumáním.

53. Pokud žalobce požadoval po žalované v rámci bezdůvodného obohacení majetkovou hodnotu za 1 457 ks sáčků s gelem (tedy celého výrobku), kterou žalovaná skutečně získala za prodej těchto 1 457 ks celého výrobku, a k tomu žalobce navrhl provedení důkazu – znaleckého posudku z odvětví účetní evidence, soud tomuto důkaznímu návrhu nevyhověl, neboť s ohledem na skutečnost, že se v projednávané věci jedná o vzájemná plnění účastníků, která byla poskytnuta na základě úplatné smlouvy, je na danou věc třeba aplikovat ustanovení § 3002 odst. 1 o.z., podle kterého platí, že strany úplatných smluv, pokud obdržené smluvní plnění nelze dobře vydat nebo zaniklo, zkazilo se, zhoršilo se či bylo dále zcizeno, jsou povinny si poskytnout peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny podle § 2999 o.z. Z uvedeného tedy plyne, že zjištění možného prodeje chybějících trubičkových sáčků s potiskem naplněných gelem či jejich ceny ze strany žalované je v předmětném řízení bez významu.

54. Žalovaná při jednání konaném u Okresního soudu v Sokolově dne 7. 8. 2020 vznesla vůči žalobci námitku započtení spočívající v nároku na náhradu škody za zmařený dohodnutý obchod, a to v rozsahu žalobcem uplatněné pohledávky, tedy jako obranu ve věci, přičemž žalovaná vycházela z částky 80 Kč/ks s tím, že výsledná částka měla být rozdělena mezi dva subjekty a ze strany žalované je tedy uplatněna v rozsahu 50%. Částka 80 Kč/ks měla být realizována v rámci dojednaného obchodu, přičemž k prokázání žalovaná navrhla výslech Mgr. [jméno] [příjmení], jednatele žalované [jméno] [příjmení] a dohodu se zahraničním subjektem o realizaci obchodu a jeho podmínkách. Žalobce proti této námitce započtení namítl promlčení a dále namítl, že nelze započíst nejistou pohledávku, neboť není zřejmé, v jakém rozsahu, respektive z čeho rozsah uvedený žalovanou vychází. Soud k tomu uvádí, že žalovanou uplatněný nárok na náhradu škody v rozsahu specifikovaném shora (tj. aktivní pohledávka) je objektivně sporný, neboť žalobce vznesl proti této pohledávce shora uvedené relevantní věcné argumenty a prokázání této pohledávky co důvodu a výše by vyžadovalo rozsáhlejší a složitější dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce, zvlášť v situaci, kdy tato námitka nebyla uplatněna na počátku tohoto soudního řízení, ale až v jeho pokročilejší fázi (více jak tři a půl roku po podání žaloby), přičemž žalovaným uplatněný nárok z titulu náhrady škody za zmařený obchod (tj. aktivní pohledávka) nepochází ze stejného právního vztahu jako nárok žalobce uplatněný v žalobě z titulu neuhrazené ceny za provedené dílo, resp. bezdůvodného obohacení po platném odstoupení od smlouvy o dílo (tj. pasivní pohledávka). Soud proto dospěl k závěru, že uplatněná aktivní pohledávka žalované je nejistá, neurčitá a tedy nezpůsobilá k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z., a proto toto započtení ze strany žalované je neplatné s ohledem na žalobcem vznesenou námitku relativní neplatnosti. Soud proto neprovedl k důkazu žalovaným navržené důkazy – a to výslech Mgr. [jméno] [příjmení], jednatele žalované [jméno] [příjmení] a dohodu se zahraničním subjektem o realizaci obchodu a jeho podmínkách.

55. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšné žalobkyni v částce 72 371 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalobce (6 554,79 Kč, tj. 13,31% - kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku) odečetl od částečného úspěchu žalované (42 691,13 Kč, tj. 86,69% - kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku) při výsledku 73,38 % z částky 98 624 Kč, která sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 33 516 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze čtrnácti a půl úkonu právní služby uvedených v § 11 odst. 1, 2 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 19. 4. 2017, účast na jednání dne 17. 5. 2017, 12. 7. 2017, 27. 9. 2017, 25. 1. 2019 a 25. 9. 2019, dále účast na jednání dne 11. 10. 2019, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí (účtováno pouze úkonu), dále účast na jednání dne 3. 3. 2020, 26. 5. 2020 a 7. 8. 2020, dále účast na jednání dne 2. 8. 2022 (zde účtovány dva úkony, neboť toto jednání trvalo 2:40 hod.), vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 10. 11. 2021, vyjádření – dotazy na znalce ze dne 5. 4. 2022), včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. z náhrady za promeškaný čas ve výši 2 200 Kč (tj. za 22 půlhodin po 100 Kč za devět cest k jednáním konaným dne 12. 7. 2017 (dvě půlhodiny), 27. 9. 2017 (dvě půlhodiny), 25. 1. 2019 (dvě půlhodiny), 25. 9. 2019 (dvě půlhodiny), 11. 10. 2019 (dvě půlhodiny), 3. 3. 2020 (čtyři půlhodiny), 26. 5. 2020 (čtyři půlhodiny), 7. 8. 2020 (dvě půlhodiny) a 2. 8. 2022 (dvě půlhodiny)), dále z náhrady cestovních výdajů v celkové výši 3 996 Kč, která sestává z částky 240 Kč za cestu na jednání konané dne 12. 7. 2017 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [anonymizována dvě slova]. [příjmení] 57) a zpět (celkem 40 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty /100 km, při ceně pohonné hmoty ve výši 28,60 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 440/2016 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 3,90 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 440/2016 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 84 Kč (0,073 litrů/km x 40 km x 28,60 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 156 Kč (40 km x 3,90 Kč), dále z částky 240 Kč za cestu na jednání konané dne 27. 9. 2017 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizováno]) a zpět (celkem 40 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty [číslo] km, při ceně pohonné hmoty ve výši 28,60 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 440/2016 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 3,90 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 440/2016 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 84 Kč (0,073 litrů/km x 40 km x 28,60 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 156 Kč (40 km x 3,90 Kč), dále z částky 263 Kč za cestu na jednání konané dne 25. 1. 2019 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizováno]) a zpět (celkem 40 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty [číslo] km, při ceně pohonné hmoty ve výši 33,60 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,10 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 99 Kč (0,073 litrů/km x 40 km x 33,60 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 164 Kč (40 km x 4,10 Kč), dále z částky 263 Kč za cestu na jednání konané dne 25. 9. 2019 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizováno]) a zpět (celkem 40 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty [číslo] km, při ceně pohonné hmoty ve výši 33,60 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,10 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 99 Kč (0,073 litrů/km x 40 km x 33,60 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 164 Kč (40 km x 4,10 Kč), dále z částky 263 Kč za cestu na jednání konané dne 11. 10. 2019 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizováno]) a zpět (celkem 40 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty /100 km, při ceně pohonné hmoty ve výši 33,60 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,10 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 99 Kč (0,073 litrů/km x 40 km x 33,60 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 164 Kč (40 km x 4,10 Kč), dále z částky 1 070 Kč za cestu na jednání konané dne 3. 3. 2020 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [ulice a číslo]) a zpět (celkem 164 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty /100 km, při ceně pohonné hmoty ve výši 31,80 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 381 Kč (0,073 litrů/km x 164 km x 31,80 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 689 Kč (164 km x 4,20 Kč), dále z částky 1 070 Kč za cestu na jednání konané dne 26. 5. 2020 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [ulice a číslo]) a zpět (celkem 164 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty /100 km, při ceně pohonné hmoty ve výši 31,80 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 381 Kč (0,073 litrů/km x 164 km x 31,80 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 689 Kč (164 km x 4,20 Kč), dále z částky 261 Kč za cestu na jednání konané dne 7. 8. 2020 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizováno]) a zpět (celkem 40 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty /100 km, při ceně pohonné hmoty ve výši 31,80 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,20 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 93 Kč (0,073 litrů/km x 40 km x 31,80 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 168 Kč (40 km x 4,20 Kč), a dále z částky 326 Kč za cestu na jednání konané dne 2. 8. 2022 z [obec] (ulice: [ulice a číslo]) do [obec] (ulice: [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizováno]) a zpět (celkem 40 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,3 litrů nafty /100 km, při ceně pohonné hmoty ve výši 47,10 Kč podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty ve výši 138 Kč (0,073 litrů/km x 40 km x 47,10 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla ve výši 188 Kč (40 km x 4,70 Kč), žalované pak dále náleží 21% DPH ve výši 9 674 Kč (počítáno z částky 46 066 Kč). Žalovaná v průběhu řízení zaplatila soudu částku 50 000 Kč jako zálohu na náklady znaleckého posudku, přičemž výrokem IV. tohoto rozsudku soud vrátil žalované část nespotřebované zálohy ve výši 7 116 Kč v souladu s § 141 odst. 1 o.s.ř., a tedy rozdíl uvedených částek, tj. částka 42 884 Kč jako spotřebovaná část zálohy na náklady znaleckého posudku náleží taktéž mezi náklady řízení žalované (dle usnesení na č.l. 130 vyplaceno znalečné ve výši 36 649 Kč ze zálohy ve výši 50 000 Kč složené žalovanou, dle usnesení na č.l. 194 vyplaceno znalečné ve výši 4 235 Kč ze zálohy ve výši 50 000 Kč složené žalovanou, dle usnesení na č.l. 341 vyplaceno znalečné ve výši 3 600 Kč (z toho 2 000 Kč vyplaceno ze zálohy ve výši 2000 Kč složené žalobcem a 1 600 Kč vyplaceno ze zálohy ve výši 50 000 Kč složené žalovanou) a dle usnesení na č.l. 388 vyplaceno znalečné ve výši 400 Kč ze zálohy ve výši 50 000 Kč složené žalovanou). Soud pro úplnost dodává, že nepřiznal žalované odměnu za žalovanou účtovaný úkon – písemný závěrečný návrh ze dne 9. 10. 2019, neboť se jedná o neúčelný úkon, který mohl a měl být ze své povahy přednesen při ústním jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3521/2017). Soud dále nepřiznal žalované odměnu za žalovanou účtovaný úkon – dotazy na znalce ze dne 15. 9. 2020, neboť uvedené podání žalované nebylo soudu vůbec doručeno.

Poučení