16 C 174/2022 - 153

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje v části žaloby, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému v rámci společného jmění manželů vypořádání těchto položek: - investice ve výši 9 851 Kč na úhradu leasingové splátky z leasingové smlouvy ohledně vozidla Toyota Corolla, - investice ve výši 25 000 Kč za opravu vozidla Toyota Corolla, - zůstatky na bankovních účtech č. [č. účtu] a č. [č. účtu] ke dni [datum], - zůstatky na bankovních účtech žalovaného vedených u společností [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba] ke dni [datum], - vnos žalobkyně do SJM ve výši 300 000 Kč za nákup motorového vozidla Toyota Avensis, SPZ: [SPZ], - pozemek p.č. [číslo] v k.ú. a obci [obec].

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému v rámci společného jmění manželů vypořádání těchto položek: - oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec], - investice ve výši 50 000 Kč a 100 000 Kč na rekonstrukci podkroví domu na adrese [adresa], - investice ve výši 95 000 Kč na doplacení úvěru žalovaného u společnosti [právnická osoba]., - investice ve výši 105 500 Kč na doplacení leasingu žalovaného k vozidlu Toyota Corolla u společnosti [právnická osoba].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 1 383 522,42 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 6. 2022 domáhala vůči žalovanému vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřeli manželství dne 8. 8. 2009. Jejich manželství bylo následně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 5. 2021, č. j. 12 C 19/2018-24, který nabyl právní moci dne 17. 5. 2021. Manželé se na vypořádání SJM nedohodli. Žalobkyně navrhla vypořádání těchto položek SJM: investice ve výši 9 851 Kč na úhradu leasingové splátky z leasingové smlouvy ohledně vozidla Toyota Corolla, investice ve výši 25 000 Kč za opravu vozidla Toyota Corolla, zůstatky na bankovních účtech č. [č. účtu] a č. [č. účtu] ke dni [datum], zůstatky na bankovních účtech žalovaného vedených u společností [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba] ke dni [datum], vnos žalobkyně do SJM ve výši 300 000 Kč za nákup motorového vozidla Toyota Avensis, SPZ: [SPZ], pozemek p.č. [číslo] v k.ú. a obci [obec], investice ze SJM ve výši 75 000 Kč na výstavbu oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec], investice ze SJM ve výši 50 000 Kč a 100 000 Kč na rekonstrukci podkroví domu na adrese [adresa], investice ze SJM ve výši 95 000 Kč na doplacení úvěru žalovaného u společnosti [právnická osoba]., investice ze SJM ve výši 105 500 Kč na doplacení leasingu žalovaného k vozidlu Toyota Corolla u společnosti [právnická osoba]., investice ze SJM ve výši 10 000 Kč na výstavbu dřevěné pergoly s venkovním kamenným krbem a opěrnými kamennými zdmi, vše na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec], finanční prostředky za prodej pozemku p.č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo popisné], na adrese [adresa], vše zapsáno na listu č. [číslo] pod pořadovým číslem 1 a 2 v pozemkové knize [obec] u Obvodového soudu [obec], a výlučný vnos žalobkyně do SJM ve výši 70 000 Kč za nákup plynového kotle do domu na adrese [adresa]. Žalobkyně předložila fotografie, ze kterých je zřejmé, že v době uzavření manželství oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec], neexistovaly a byly na uvedeném pozemku postaveny až v době, kdy existovalo SJM a bylo zhotoveno ze společných prostředků účastníků náležejících do SJM. Žalobkyně navrhla výslech svědka [jméno FO] k prokázání tvrzení, že oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec], bylo postaveno za trvání manželství a že bylo hrazeno ze SJM. Žalobkyně odhadla náklady na výstavbu oplocení na částku 75 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že částky 50 000 Kč a 100 000 Kč byly ze SJM investovány na rekonstrukci podkroví domu na adrese [adresa], který byl v době provádění rekonstrukce ve výlučném vlastnictví žalovaného. Dále byla dle žalobkyně ze SJM vynaložena částka 95 000 Kč, která byla převedena na bankovní účet č. [č. účtu], což byl bankovní účet k úvěru žalovaného, ke kterému se žalovaný zavázal ještě před uzavřením manželství, a tedy ze SJM byl splacen výlučný závazek žalovaného ve výši 95 000 Kč. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na společnost [právnická osoba], že došlo ke splacení úvěru žalovaného za trvání manželství účastníků, a to v dubnu 2021. Žalobkyně dále uvedla, že ze SJM byl doplacen závazek z leasingové smlouvy žalovaného k vozidlu Toyota Corolla ve výši 105 500 Kč, který byl žalovaným sjednán ještě před uzavřením manželství a doplacen na účet č. [č. účtu], a to u bankovního ústavu [právnická osoba] Žalobkyně dále uvedla, že do vypořádání SJM chce zahrnout prostředky, které žalovaný obdržel za prodej pozemku p.č. [číslo], na němž je postavena budova číslo popisné [číslo popisné], na adrese [adresa], ve výši 160 000 Euro, přičemž žalovaný o prodeji této nemovitosti žalobkyni vůbec neinformoval. Žádnou investici do uvedené nemovitosti žalovaný se žalobkyní nekonzultoval, žalobkyně nikdy nesouhlasila s rekonstrukcí této nemovitosti, a tudíž částka 55 000 Euro nemůže být vyjmuta z vypořádání SJM. Náklady na provoz uvedeného domu i příjmy z nájemného tvořily součást SJM, byly investovány a spotřebovány za trvání SJM ze společných prostředků a nejsou tedy majetkovou hodnotou, která by měla být vypořádána v tomto řízení. Žalobkyně dále uvedla, že smlouva o hypotéčním úvěru za účelem financování koupě uvedené nemovitosti byla uzavřena dne 1. 12. 2014 mezi žalobkyní, žalovaným a společností [právnická osoba], nicméně samotnou kupní smlouvu již uzavřel pouze žalovaný. Pokud byl doplacen tento úvěr po prodeji uvedené nemovitosti, je nutné tento rozdíl započítat v rámci částky utržené za prodej uvedené nemovitosti.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že pozemek p.č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo popisné], na adrese [adresa], zakoupil v roce 2015 za trvání manželství za částku přibližně 53 200 Euro, nemovitost byla uhrazena hypotéčním úvěrem ve výši 78 000 Euro, úvěr na tuto nemovitost si brali společně se žalobkyní. Uvedenou nemovitost žalovaný prodal dne 17. 9. 2020 za částku 110 000 Euro, za 55 000 Euro byla provedena rekonstrukce domu po prodeji domu, přičemž žalovaný tuto rekonstrukci zařizoval a prováděly jí externí společnosti, dále byl doplacen dne 22. 10. 2020 hypotéční úvěr ve výši 64 512,16 Euro, a rozdíl těchto částek náleží do vypořádání SJM. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně s prodejem uvedené nemovitosti nesouhlasila, nesouhlasila ani s její rekonstrukcí, do nemovitosti nechtěla žádné peníze investovat a ani si žádné peníze na rekonstrukci této nemovitosti nechtěla půjčovat. Žalovaný dále uvedl, že nesouhlasí s položkami ve výši 50 000 Kč, 100 000 Kč, 95 000 Kč, 105 500 Kč, neboť se jednalo o dary od rodičů žalobkyně.

3. Žalovaný v průběhu řízení uplatnil vzájemný návrh, kterým se domáhal vůči žalobkyni vypořádání v rámci SJM těchto tří položek: a) hodnoty motorového vozidla značky Toyota Avensis, SPZ: [SPZ], ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, b) částky ve výši 380 198 Kč spočívající v nákladech za provoz domu na adrese [adresa], v období od listopadu 2017 do ledna 2020, c) částky ve výši 433 000 Kč uhrazené žalovaným dne 4. 3. 2010 z účtu č. [č. účtu] na účet č. [č. účtu]. Usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 19. 6. 2024, č. j. 16 C 174/2022-145, které nabylo právní moci dne 10. 7. 2024, bylo řízení o shora uvedeném vzájemném návrhu žalovaného zastaveno, neboť žalovaný nezaplatil soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 2 000 Kč.

4. Žalobkyně dne 1. 12. 2023 a dne 30. 7. 2024 vzala žalobu částečně zpět ohledně vypořádání položek: Vnos žalobkyně do SJM ve výši 9 851 Kč na úhradu leasingové splátky z leasingové smlouvy ohledně motorového vozidla Toyota Corolla jako výlučného závazku žalovaného, Vnos žalobkyně do SJM ve výši 25 000 Kč za opravu vozidla Toyota Corolla, Zůstatky na bankovních účtech č. [č. účtu] a č. [č. účtu] ke dni [datum], Zůstatky na bankovních účtech žalovaného vedených u společností [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba] ke dni [datum], Vnos žalobkyně do SJM ve výši 300 000 Kč za nákup motorového vozidla Toyota Avensis, SPZ: [SPZ], pozemek p.č. [číslo] v k.ú. a obci [obec], přičemž žalovaný s uvedeným částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, soud proto v souladu s ustanovením § 96 o. s. ř. výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu uvedeného částečného zpětvzetí žaloby.

5. Na základě provedeného dokazování a ze shodných tvrzení účastníků soud učinil následující skutková zjištění.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 5. 2021, č. j. 12 C 19/2018-24, soud zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno dne 8. 8. 2009 a následně bylo dne 10. 5. 2021 rozvedeno, přičemž uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 17. 5. 2021.

7. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že náklady na zhotovení dřevěné pergoly s venkovním kamenným krbem a opěrnými kamennými zdmi na pozemku p.č. [číslo] v k.ú. a obci [obec] činily částku ve výši 10 000 Kč a byly uhrazeny ze SJM za trvání manželství. Dále soud ze shodných skutkových tvrzení účastníků zjistil, že žalobkyně ze svých výlučných prostředků ve výši 70 000 Kč uhradila za trvání manželství nákup plynového kotle do domu na adrese [adresa], který byl v době nákupu uvedeného plynového kotle součástí SJM.

8. Z výslechu svědka Bc. [jméno FO], nar. [datum], soud zjistil, že uvedený svědek přibližně před třinácti lety pomáhal žalovanému při výstavbě oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec], které bylo děláno svépomocí. Svědek si již nepamatuje, jaká byla uhrazena částka za zhotovení tohoto oplocení ani z jakých finančních prostředků byla tato částka hrazena.

9. Z výslechu svědka [jméno FO], nar. [datum], soud zjistil, že uvedený svědek si již nepamatuje přesně, jaká částka byla zaplacena za zhotovení oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec], možná to bylo 17 000 Kč placených z mateřské žalobkyně, určitě to však nebyla celá částka za oplocení. Svědek pomáhal žalovanému při rekonstrukci podkroví domu na adrese [adresa], která byla prováděna svépomocí pravděpodobně v roce 2011, svědek si již nepamatuje, jaké byly náklady na tuto rekonstrukci ani z jakých byly hrazeny prostředků, zřejmě to bylo hrazeno z prostředků žalobkyně a žalovaného, které nabyly za trvání manželství. Svědek poskytl půjčku žalovanému na úhradu leasingu ve výši 105 000 Kč a 95 000 Kč na úhradu hypotéky na rodinný dům v [obec].

10. Z návrhu na vypořádání zaniklého SJM ze dne 29. 9. 2021 a z podacího lístku ze dne 30. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala dne 30. 9. 2021 žalovaného ke smírnému řešení ohledně vypořádání zaniklého SJM žalobkyně a žalovaného.

11. Z výpisu z pozemkové knihy [anonymizováno] soud zjistil, že dne 8. 4. 2016 byl žalovaný zapsán do pozemkové knihy [anonymizováno] u Obvodového soudu [obec] jako vlastník pozemku p.č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo popisné], na adrese [adresa].

12. Z příkazu k úhradě ze dne 30. 3. 2011 soud zjistil, že dne 30. 3. 2011 byla z účtu č. [č. účtu] uhrazena částka 105 500 Kč na účet č. [č. účtu] pod VS: [var. symbol].

13. Z fotografií v počtu 36 kusů soud zjistil, že na fotografii č. 1 ze dne 27. 9. 2010 se nachází žalovaný a jeho bratr svědek Bc. [jméno FO], oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k.ú. a obci [obec], se na uvedené fotografii nenachází stejně jako na fotografiích č. 2 a č.

3. Na fotografiích č. 4, 5, 6 a 25 ze dne 18. 10. 2010 se naopak již nachází zhotovené oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Na fotografiích č. 7 až 18 ze dne 11. 1. 2011 je zobrazeno provádění rekonstrukce podkroví domu na adrese [adresa].

14. Z úvěrové smlouvy ze dne 1. 12. 2014 soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 12. 2024 mezi žalobkyní, žalovaným a společností [právnická osoba], přičemž jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 78 000 Euro za účelem koupě a rekonstrukce nemovitosti s úrokovou sazbou ve výši 4,55 % ročně.

15. Z dohody ze dne 1. 12. 2014 soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 12. 2024 mezi žalobkyní, žalovaným a společností [právnická osoba], přičemž jejím předmětem bylo ujednání smluvních stran o způsobu vyplnění jednoho kusu neúplné směnky vystavené výstavcem směnky za účelem zajištění všech dluhů z úvěrové smlouvy ze dne 1. 12. 2014.

16. Z výpisu z účtu – zůstatek k 30. 9. 2020 soud zjistil, že dne 22. 10. 2020 byla z účtu č. [č. účtu] uhrazena splátka úvěru na účet č. [č. účtu] ve výši 64 512,16 Euro.

17. Z příkazu k úhradě ze dne 11. 11. 2015 a z výpisu z účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že dne 11. 11. 2015 byla z účtu č. [č. účtu] uhrazena částka 80 000 Kč na účet č. [č. účtu].

18. Z příkazu k úhradě ze dne 3. 6. 2013 soud zjistil, že dne 3. 6. 2013 byla z účtu č. [č. účtu] uhrazena částka 100 000 Kč na účet č. [č. účtu] pod VS: [var. symbol].

19. Z příkazu k úhradě ze dne 14. 6. 2013 soud zjistil, že dne 14. 6. 2013 byla z účtu č. [č. účtu] uhrazena částka 50 000 Kč na účet č. [č. účtu] pod VS: [var. symbol].

20. Z příkazu k úhradě ze dne 2. 12. 2016 soud zjistil, že dne 2. 12. 2016 byla z účtu č. [č. účtu] uhrazena částka 300 000 Kč na účet č. [č. účtu] pod VS: [var. symbol].

21. Z příkazu k úhradě ze dne 30. 3. 2011 soud zjistil, že dne 30. 3. 2011 byla z účtu č. [č. účtu] uhrazena částka 95 000 Kč na účet č. [č. účtu] pod VS: [var. symbol].

22. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne 16. 5. 2024 soud zjistil, že tato společnost vyzvala soud k bližší specifikaci k poskytnutému úvěru ze stavebního spoření a k požadované leasingové smlouvě za účelem dohledání a poskytnutí požadovaných informací.

23. Z kupní smlouvy ze dne 17. 9. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], jako kupujícím, přičemž předmětem této smlouvy byl prodej pozemku p.č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo popisné], na adrese [adresa], vše zapsáno na listu č. [číslo] pod pořadovým číslem 1 a 2 v pozemkové knize [obec] u Obvodového soudu [obec], za kupní cenu ve výši 165 000 Euro, přičemž první splátka kupní ceny ve výši 110 000 Euro musela být připsána do 14 dnů ode dne, kdy se kupující dozvěděl, že v katastru nemovitostí byl proveden předběžný vklad ve prospěch kupujícího ve správném pořadí a notář obdržel osvědčení obce o předkupním právu, které je nezbytné pro přepis vlastnictví, a druhá splátka kupní ceny ve výši 55 000 Euro byla splatná po splatnosti první splátky, jakmile budou ukončeny stavební úpravy uvedené v článku IX. bod 3. kupní smlouvy, ve kterém se prodávající a kupující se dohodli, že prodávající na své náklady provede do 31. 10. 2020 stavební úpravy na předmětu prodeje, resp. zajistí jejich provedení třetími osobami, přičemž podrobný popis stavebních prací nebyl ke kupní smlouvě připojen.

24. Z výpisu z účtu ze dne 12. 3. 2010 soud zjistil, že dne 4. 3. 2010 byla z účtu č. [č. účtu] provedena platba ve výši 433 000 Kč na účet č. [č. účtu].

25. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti významné pro předmětné řízení.

26. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť má za to, že ta jsou ve vzájemném souladu.

27. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „o.z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

28. Podle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

29. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

30. Podle § 742 odst. 1 o.z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

31. Nejprve se soud zabýval obecnými předpoklady pro vypořádání SJM účastníků.

32. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení byli od 8. 8. 2009 do 17. 5. 2021 manželé, přičemž jejich manželství zaniklo rozvodem na základě rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 5. 2021, č. j. 12 C 19/2018-24, který nabyl právní moci dne 17. 5. 2021. Žaloba v této právní věci byla podána dne 22. 6. 2022, přičemž tříletá lhůta uvedená v ustanovení § 741 o.z. uplynula až dne 17. 5. 2024, tedy ze strany žalobkyně byly veškeré položky jako předmět vypořádání SJM uplatněny včas.

33. Soud v projednávané věci dále určil výši celkového majetku tvořícího součást SJM účastníků ke dni 17. 5. 2021, dále výši výlučného vnosu žalobkyně do SJM a výši investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného takto:

34. A) Finanční prostředky ve výši 100 487,84 Euro (tj. 2 687 044,84 Kč) za prodej nemovitosti - pozemku p.č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo popisné], na adrese [adresa], vše zapsáno na listu č. [číslo] pod pořadovým číslem 1 a 2 v pozemkové knize [obec] u Obvodového soudu [obec]:

35. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný nabyli ke dni 8. 4. 2016 do SJM pozemek p.č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo popisné], na adrese [adresa], za kupní cenu ve výši 53 200 Euro, přičemž pro financování koupě této nemovitosti oba účastníci uzavřeli dne 1. 12. 2014 se společností [právnická osoba] úvěrovou smlouvu na částku 78 000 Euro. Následně žalovaný bez souhlasu a bez vědomí žalobkyně prodal na základě kupní smlouvy ze dne 17. 9. 2020 pozemek p.č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo popisné], na adrese [adresa], vše zapsáno na listu č. [číslo] pod pořadovým číslem 1 a 2 v pozemkové knize [obec] u Obvodového soudu [obec], za kupní cenu ve výši 165 000 Euro, kterou v plné výši obdržel žalovaný od kupujícího, což žalovaný potvrdil při jednání konaném dne 3. 10. 2023, přičemž z této částky byl dne 22. 10. 2020 doplacen ze strany žalovaného shora uvedený hypoteční úvěr částkou 64 512,16 Euro. Rozdíl uvedených částek tedy činí 100 487,84 Euro, přičemž tyto finanční prostředky s ohledem na shora uvedené tvoří součást SJM a je nutné je mezi účastníky vypořádat. Uvedená částka ve výši 100 487,84 Euro byla přepočtena kurzem 26,74 Kč/Euro ke dni 17. 9. 2020, tj. na výslednou částku ve výši 2 687 044,84 Kč.

36. Soud pro úplnost dodává, že žalovaný v řízení tvrdil, že na shora uvedené nemovitosti po jejím prodeji zajistil provedení stavební úprav v hodnotě 55 000 Euro, nicméně žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal původ finančních prostředků ve výši 55 000 Euro použitých na úhradu těchto stavebních úprav, přičemž svojí neúčastí při jednání konaném dne 30. 7. 2024 se žalovaný zbavil možnosti být poučen soudem za účelem doplnění skutkových tvrzení a důkazů ve vztahu k prokázání původu finančních prostředků ve výši 55 000 Euro použitých na úhradu uvedených stavebních úprav. Žalovaný tedy v tomto směru neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní a soud proto částku 55 000 Euro nezapočetl oproti shora uvedené výsledné částce 100 487,84 Euro. S ohledem na shora uvedené pak soud z důvodu nadbytečnosti neprovedl k důkazu listiny navržené žalovaným jako doklady o provedení (faktury) shora uvedených stavebních úprav.

37. B) Výlučný vnos žalobkyně do SJM ve výši 70 000 Kč na nákup plynových kotlů do nemovitosti v SJM - pozemku p.č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo popisné], na adrese [adresa]:

38. V řízení bylo prokázáno na základě shodných skutkových tvrzení účastníků, že žalobkyně ze svých výlučných prostředků ve výši 70 000 Kč uhradila za trvání manželství nákup plynového kotle do domu na adrese [adresa], který byl v době nákupu plynového kotle součástí SJM. Částku 70 000 Kč je proto nutné mezi účastníky vypořádat jako výlučný vnos žalobkyně do SJM.

39. C) Investice ze SJM ve výši 10 000 Kč na výlučný majetek žalovaného (výstavba pergoly s kamenným krbem a opěrnými zdmi na pozemku p.č. [číslo] v k.ú. a obci [obec]):

40. V řízení bylo prokázáno na základě shodných skutkových tvrzení účastníků, že náklady na zhotovení dřevěné pergoly s venkovním kamenným krbem a opěrnými kamennými zdmi na pozemku p.č. [číslo] v k.ú. a obci [obec] (který byl v době výstavby ve výlučném vlastnictví žalovaného) činily částku ve výši 10 000 Kč a byly uhrazeny ze SJM za trvání manželství. Částku 10 000 Kč je proto nutné mezi účastníky vypořádat jako investici ze SJM na výlučný majetek žalovaného.

41. Soud následně při výpočtu podílů obou účastníků tohoto řízení vycházel z těchto pravidel:

42. Za výchozí pravidlo je v projednávané věci třeba považovat rovnost podílů obou manželů podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z., je dáno přirozeným právem rovnosti i výslovně zakotvenou rovností manželů v manželství, přičemž ani jeden z účastníků v tomto řízení netvrdil ani neprokázal takové skutečnosti, na základě kterých by soud přistoupil ke stanovení odlišné velikosti podílů (tzv. disparitě podílů) podle pravidel uvedených v § 742 odst. 1 písm. d), e), f) o.z.

43. V případě pravidla uvedeného v ustanovení § 742 odst. 1 písm. b) o. z. týkajícího se zohlednění investic ze SJM na výlučný majetek jednoho z manželů soud vycházel z toho, že při vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu by mělo být v případě investic ze společného na výlučný majetek vždy zohledněno, že použité společné prostředky náleží i manželovi, v jehož prospěch bylo takto plněno. Hodnota investice, kterou je jeden z manželů povinen vrátit (zaplatit), by tak měla být při výpočtu nejprve přičtena k celkové hodnotě vypořádávaného majetku. Tím je určena celková výše majetku, který by byl vypořádáván, pokud by k vynaložení prostředků ve prospěch výlučného jmění jednoho z manželů nedošlo. Takto navýšená částka pak tvoří základ pro určení výše podílů na vypořádání obou manželů, přičemž následně po určení výše podílů obou manželů je nutné od podílu manžela, v jehož výlučný prospěch bylo plněno, odečíst hodnotu příslušné investice vynaložené ze SJM na výlučný majetek tohoto manžela (srov. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975), 2. vydání, 2020, s. 351 - 374: J. Psutka).

44. V případě pravidla uvedeného v § 742 odst. 1 písm. c) o. z. týkajícího se zohlednění výlučného vnosu jednoho z manželů do SJM soud vycházel z těchto závěrů ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018): A) Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv – dále jen „výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů. B) Způsob určení výše podílu každého z manželů: I. Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků. II. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na „čistém“ majetku (t.j. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů). III. K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku). IV. Jestliže však byl v řízení některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak – protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu (protože otázka vypořádání společného dluhu nebyla v dovolání zpochybněna, dovolací soud se jí nezabýval). C) Vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu: Konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá [bod B) II.], zvýšený o hodnotu jeho vnosu [bod B) III.] a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně [bod B) IV.], porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

45. Způsob určení a výpočet výše podílu každého z manželů v projednávané věci:

46. Od částky 2 687 044,84 Kč jako celkové výše masy SJM (viz body 34.-36. tohoto rozsudku) byl odečten výlučný vnos žalobkyně ve výši 70 000 Kč (viz body 37.-38. tohoto rozsudku) a dále byla přičtena investice ze SJM ve výši 10 000 Kč na výlučný majetek žalovaného (viz body 39.-40. tohoto rozsudku). Z výsledné částky ve výši 2 627 044,84 Kč byl určen podíl každého z účastníků na „čistém“ majetku SJM, kdy u obou účastníků se jedná o jednu polovinu, tj. částku 1 313 522,42 Kč, neboť soud vycházel z pravidla uvedeného v § 742 odst. 1 písm. a) o.z., že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Od podílu žalovaného ve výši 1 313 522,42 Kč je pak nutné odečíst částku 10 000 Kč jako shora uvedenou investici ze SJM na výlučný majetek žalovaného, výsledná výše podílu žalovaného po tomto započtení proto činí částku 1 303 522,42 Kč (tj. 1 313 522,42 Kč - 10 000 Kč). K podílu žalobkyně ve výši 1 313 522,42 Kč je naopak nutné přičíst částku 70 000 Kč jako shora uvedený výlučný vnos žalobkyně do SJM, výsledná výše podílu žalobkyně tedy po tomto započtení činí částku 1 383 522,42 Kč (tj. 1 313 522,42 Kč + 70 000 Kč), přičemž součet výsledných podílů žalobkyně a žalovaného po provedeném započtení pak ve svém souhrnu dává celkovou hodnotu aktiv SJM, tj. v daném případě částku 2 687 044,84 Kč.

47. Částka 1 383 522,42 Kč je v projednávané věci zároveň i hodnotou vypořádacího podílu náležejícího žalobkyni, neboť v projednávané věci byly vypořádávány pouze majetkové hodnoty spočívající ve finančních prostředcích, přičemž částku 2 687 044,84 Kč jako celkovou výši masy SJM obdržel po prodeji shora uvedené nemovitosti v plné výši žalovaný. Soud proto výrokem pod bodem III. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 1 383 522,42 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta tří měsíců k zaplacení vypořádacího podílu byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty druhé o.s.ř., přičemž při jejím stanovení soud zohlednil především vysokou výši vypořádacího podílu.

48. Soud dále dospěl k závěru, že za předmět vypořádání SJM účastníků naopak nepovažuje následující položky:

49. A) Investice ze SJM ve výši 75 000 Kč na stavbu oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec]:

50. Žalobkyně v žalobě uvedla, že oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec] (který byl v době zhotovení oplocení ve výlučném vlastnictví žalovaného) byly na uvedeném pozemku postaveny v září 2010, tedy až v době, kdy existovalo SJM a tato investice byla hrazena ze SJM. Soud žalobkyni při jednání dne 21. 5. 2024 vyzval k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, zejména k tomu, kdy a v jaké konkrétní výši byla uhrazena výstavba oplocení se vstupními pojezdovými bránami na pozemku p.č. [číslo] v k. ú. a obci [obec], a dále jaký byl původ těchto finančních prostředků, tj. jakým způsobem a kdy tyto finanční prostředky byly nabyty do SJM. Žalobkyně následně v doplnění skutkových tvrzení a důkazů uvedla, že náklady na výstavbu oplocení odhaduje na částku 75 000 Kč s tím, že tato částka byla uhrazena z finančních prostředků, které oba účastníci vydělali vlastní prací v rámci výkonu své pracovní činnosti, a navrhla výslech svědků Bc. [jméno FO] a [jméno FO]. Svědek Bc. [jméno FO] uvedl, že si již nepamatuje, jaká byla částka za výstavbu oplocení ani z jakých finančních prostředků byla výstavba hrazena. K výslechu svědka [jméno FO] pak soud uvádí, že tento svědek má blízký vztah k žalobkyni, neboť je jejím otcem, a věrohodnost jeho výpovědi je tak značně snížena, navíc obsah jeho výpovědi byl značně neurčitý, neboť svědek uvedl, že si nevzpomíná přesně, jaké byly náklady na výstavbu oplocení, možná to byla dle svědka částka 17 000 Kč placená z mateřské žalobkyně, určitě to ale nebyla celá částka za oplocení. Důkaz výslechem uvedených svědků tedy neprokázal původ finančních prostředků ve výši ve výši 75 000 Kč na výstavbu oplocení, přičemž žádný jiný důkaz žalobkyně nenavrhla. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní ohledně prokázání původu finančních prostředků ve výši ve výši 75 000 Kč (tj. že uvedené finanční prostředky oba účastníci vydělali vlastní prací v rámci výkonu své pracovní činnosti), a proto soud tuto položku pro vypořádání v rámci SJM účastníků zamítl.

51. B) Investice ze SJM ve výši 50 000 Kč a 100 000 Kč na rekonstrukci podkroví domu na adrese [adresa]:

52. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že ze SJM byla uhrazena investice ve výši 50 000 Kč a 100 000 Kč na rekonstrukci podkroví domu na adrese [adresa], který byl v době provádění rekonstrukce ve výlučném vlastnictví žalovaného. Soud žalobkyni při jednání dne 21. 5. 2024 vyzval k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, zejména k tomu, jaký byl původ finančních prostředků ve výši 50 000 Kč a 100 000 Kč, kterými byla uhrazena rekonstrukce podkroví domu na adrese [adresa], ve výlučném vlastnictví žalovaného, tj. jakým způsobem a kdy tyto finanční prostředky byly nabyty do SJM. Žalobkyně následně v doplnění skutkových tvrzení a důkazů uvedla, že uvedená rekonstrukce byla uhrazena z finančních prostředků náležejících do SJM, které oba účastníci vydělali vlastní prací v rámci výkonu své pracovní činnosti. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně navrhla důkaz výslechem svědka [jméno FO]. Soud k výslechu uvedeného svědka uvádí, že tento svědek má blízký vztah k žalobkyni, neboť je jejím otcem, a věrohodnost jeho výpovědi je tak značně snížena, navíc obsah jeho výpovědi byl značně neurčitý, neboť svědek uvedl, že si již nepamatuje, jaké byly náklady na uvedenou rekonstrukci ani z jakých byly hrazeny prostředků, uvedl pouze, že zřejmě to bylo hrazeno z prostředků žalobkyně a žalovaného, které nabyly za trvání manželství. Důkaz výslechem uvedeného svědka tedy neprokázal původu finančních prostředků ve výši ve výši 50 000 Kč a 100 000 Kč, přičemž žádný jiný důkaz žalobkyně nenavrhla. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní ohledně prokázání původ finančních prostředků ve výši ve výši 50 000 Kč a 100 000 Kč (tj. že uvedené finanční prostředky oba účastníci vydělali vlastní prací v rámci výkonu své pracovní činnosti), a proto soud tuto položku pro vypořádání v rámci SJM účastníků zamítl.

53. C) Investice ze SJM ve výši 95 000 Kč na doplacení úvěru žalovaného u společnosti [právnická osoba].:

54. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že ze SJM byl doplacen závazek z úvěrové smlouvy žalovaného ve výši 95 000 Kč, který byl žalovaným sjednán ještě před uzavřením manželství. Svědek [jméno FO] však při svém výslechu uvedl, že žalovanému půjčil částku 95 000 Kč na doplacení úvěru žalovaného u společnosti [právnická osoba]. Soud žalobkyni při jednání dne 21. 5. 2024 vyzval k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, zejména k bližší konkrétní specifikaci uvedené úvěrové smlouvy a k tomu, jaký byl původ finančních prostředků ve výši 95 000 Kč, kterými byl doplacen shora uvedený úvěr žalovaného, tj. jakým způsobem a kdy tyto finanční prostředky byly nabyty do SJM. Žalobkyně ohledně bližší specifikace úvěrové smlouvy navrhla, aby soud učinil dotaz společnost [právnická osoba], přičemž z následného vyjádření uvedené společnosti vyplynulo, že s ohledem na nedostatečnou specifikaci nelze příslušnou úvěrovou smlouvu a požadované údaje dohledat. K prokázání původu finančních prostředků ve výši 95 000 Kč pak žalobkyně žádný důkaz nenavrhla. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně bližší specifikace úvěrové smlouvy a původu finančních prostředků ve výši 95 000 Kč, a proto soud tuto položku pro vypořádání v rámci SJM účastníků zamítl.

55. D) Investice ze SJM ve výši 105 500 Kč na doplacení leasingu žalovaného k vozidlu Toyota Corolla u společnosti [právnická osoba].:

56. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že ze SJM byl doplacen závazek z leasingové smlouvy žalovaného k vozidlu Toyota Corolla ve výši 105 500 Kč, který byl žalovaným sjednán ještě před uzavřením manželství. Svědek [jméno FO] však při svém výslechu uvedl, že žalovanému půjčil částku 105 500 Kč na doplacení leasingu žalovaného k vozidlu Toyota Corolla u společnosti [právnická osoba]. Soud žalobkyni při jednání dne 21. 5. 2024 vyzval k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, zejména k bližší konkrétní specifikaci uvedené leasingové smlouvy a k tomu, jaký byl původ finančních prostředků ve výši 105 500 Kč, kterými byl doplacen shora uvedený leasing žalovaného, tj. jakým způsobem a kdy tyto finanční prostředky byly nabyty do SJM. Žalobkyně ohledně bližší specifikace leasingové smlouvy navrhla, aby soud učinil dotaz společnost [právnická osoba], přičemž z následného vyjádření uvedené společnosti vyplynulo, že s ohledem na nedostatečnou specifikaci nelze příslušnou leasingovou smlouvu a požadované údaje dohledat. K prokázání původu finančních prostředků ve výši 105 500 Kč pak žalobkyně žádný důkaz nenavrhla. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně bližší specifikace leasingové smlouvy a původu finančních prostředků ve výši 105 500 Kč, a proto soud tuto položku pro vypořádání v rámci SJM účastníků zamítl.

57. Soud pro úplnost dodává, že z důvodu nadbytečnosti neprovedl k důkazu listiny navržené žalovaným vztahující se k částce ve výši 380 198 Kč spočívající v nákladech za provoz domu na adrese [adresa], v období od listopadu 2017 do ledna 2020, neboť řízení o vzájemném návrhu žalovaného ve vztahu k uvedené částce ve výši 380 198 Kč bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 19. 6. 2024, č. j. 16 C 174/2022-145, neboť žalovaný nezaplatil soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 2 000 Kč.

58. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud se přitom řídil aktuální judikaturou Ústavního soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 572/19, nebo nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22), podle které v případě iudicia duplex má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 o. s. ř. bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva. Jelikož soud nemá za to, že procesní postup některého účastníka řízení v tomto řízení by bylo možné posoudit jako šikanózní výkon práva, obstrukční chování anebo zneužití procesních práv, není dán důvod postupovat podle § 142 odst. 3 o. s. ř., tedy uložit povinnost zaplatit jednomu z účastníků náhradu nákladů řízení účastníku druhému.