16 C 179/2022 - 46

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovaným: neznámí dědicové [celé jméno žalované], rozené [příjmení], narozené dne [datum] v Příboře, posledně bytem [adresa], zemřelé dne [datum] zastoupení opatrovnicí [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] pro určení vlastnického práva k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem nemovitých věcí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Příbor, obec Příbor, okres [okres], a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, byla ke dni své smrti, tj. ke dni [datum], [celé jméno žalované], rozená [příjmení], narozená dne [datum] v [anonymizováno], posledně bytem [adresa].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že vlastníkem nemovitých věcí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Příbor, obec Příbor, okres [okres], a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, byla ke dni své smrti, tj. ke dni [datum], [celé jméno žalované], rozená [příjmení], narozená dne [datum] v [anonymizováno], posledně bytem [adresa].

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně provedla v souladu s ust. § 65 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), šetření k dohledání vlastníka zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Příbor, kterým je paní [celé jméno žalované], adresa neznámá. Podle výsledků provedeného šetření se jmenovaná zapsaná vlastnice narodila dne [datum] v [anonymizováno] a zemřela dne [datum] v [anonymizována dvě slova]. Podle ust. § 65 odst. 8 katastrálního zákona je žalobkyně povinna v případě zjištění, že zapsaný vlastník nežije, podat podnět k zahájení řízení o pozůstalosti příslušnému soudu a předat mu zjištěné informace o zapsaném vlastníkovi a o jeho nemovitosti. Žalobkyně učinila podáním ze dne [datum] podnět k zahájení řízení o projednání dědictví po [celé jméno žalované] ohledně předmětných pozemků. Dědické řízení bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], a to s odůvodněním, že jediný identifikační údaj, který pojí zůstavitelku s vlastnicí pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Příbor, představuje společné jméno„ [jméno]“, což nemůže být dostačující k učinění jednoznačného závěru o totožnosti. Žalobkyně následně návrhem ze dne [datum] učinila opětovný podnět k zahájení řízení o projednání dědictví po [celé jméno žalované] ohledně předmětných pozemků, a to s podrobnějším popisem skutkových okolností případu a s odkazem na dohledané listiny. V rámci podruhé zahájeného dědické řízení pod sp. zn. [spisová značka] Mgr. [jméno] [příjmení], notář, soudní komisař, žalobkyni sdělil, že řízení bude pravděpodobně opět zastaveno. Ke dni konání jednání žalobkyně doplnila, že podruhé zahájené dědické řízení zastaveno dosud nebylo a notář, soudní komisař, pravděpodobně vyčkává výsledku tohoto soudního řízení. Žalobkyně dále uvedla, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, jelikož skutkové okolnosti případu nasvědčují tomu, že žalobou dotčené nemovité věci připadnou žalobkyni na základě ust. § 462 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném ke dni smrti zůstavitelky, a to jako dědictví, které nenabyl žádný dědic. Podle právní úpravy platné v den smrti zůstavitelky měl stát při tzv. odúmrti obdobné postavení jako dědic a nabýval dědictví smrtí zůstavitele. Rozsudek, kterým by soud žalobnímu návrhu vyhověl, bude způsobilým podkladem pro projednání dědictví po [celé jméno žalované] ohledně žalobou dotčených pozemků a dojde k odstranění stavu právní nejistoty, zda žalobkyně svědčí k žalobou dotčeným pozemkům vlastnické právo.

3. Žaloba je dále odůvodněna tvrzeními, že pozemek parc. [číslo] vznikl z pozemku bývalého pozemkového katastru číslo st. 188 a pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vznikly z pozemku bývalého pozemkového katastru [číslo]. Pozemky bývalého pozemkového katastru číslo st. 188 a [číslo] byly zapsány v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro katastrální území Příbor. Podkladem zápisu vlastnického práva k uvedeným pozemkům ve prospěch paní [celé jméno žalované] v katastru nemovitostí byla dle části E výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Příbor„ [příjmení] kniha vložka [číslo] [číslo] - Odevzdací listina Okresního soudu ve [obec] [obec] ze dne 9. 4. 1948, č.j. D 147/47“. Jak vyplývá ze zmíněné odevzdací listiny Okresního soudu ve Valašském Meziříčí paní [celé jméno žalované] nabyla předmětný nemovitý majetek děděním po své matce, paní [jméno] ([jméno]) Friedezké, zemřelé dne [datum], která byla ke dni své smrti podle výpisu z knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy pro katastrální území Příbor výlučnou vlastnicí daného majetku. Žalobkyně poukázala na to, že [celé jméno žalované] je v předložených listinách označována jako manželka profesora Ing. [jméno] [příjmení] s adresou v [obec] [část obce] (nebo též v [obec a číslo]), [ulice] [číslo]. Manželům byla povolena změna příjmení na„ [příjmení]“ z původního„ Reichenbaum“. [celé jméno žalované] měla z jejího prvního manželství s [jméno] [příjmení], které bylo rozloučeno roku 1935, dceru [jméno] narozenou [datum] v [část obce], která zahynula dne [datum] v [obec]. Velvyslanectví České republiky v Izraeli zaslalo na základě žádosti žalobkyně k osobě [celé jméno žalované], [datum narození], úmrtní list, který obdrželo prostřednictvím mezinárodního oddělení správy soudů v Izraeli a podle něhož [jméno] [příjmení], nar. [rok], zemřela dne [datum] v [anonymizována dvě slova]. Dle sdělení uvedeného Velvyslanectví ze dne [datum] nebyly informace o dědicích zemřelé [celé jméno žalované] nalezeny.

4. Opatrovnice žalovaných se ve věci vyjádřila tak, že nárok uplatněný v žalobě uznává z opatrnosti pouze částečně. Z žalobních tvrzení lze dospět k závěru, že [celé jméno žalované], která je zapsána jako vlastník předmětných nemovitostých věcí je totožná se [celé jméno žalované], [datum narození], roz. [anonymizováno], roz. [příjmení], manželkou profesora Ing. [jméno] [příjmení]. Opatrovnice se domnívá, že toto žalobní tvrzení je prokazováno zejména evidenčním listem domácnosti ze dne [datum] ve spojení s domovskou kartou Ing. [jméno] [příjmení] a návrhu na zahájení pozůstalostního řízení pro [jméno] [příjmení]. Z úmrtního listu a přípisu mezinárodní oddělení správy soudu v Izraeli ze dne [datum] vyplývá však pouze to, že [jméno] [příjmení], která zemřela v [anonymizována dvě slova] dne [datum], se narodila v roce 1909 a není tak jednoznačně určeno datum jejího narození, příp. pozůstalý manžel. Opatrovnice žalovaných navrhla, aby soud rozhodl v souladu s výsledky provedeného dokazování.

5. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro katastrální území Příbor soud zjistil, že jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, vše katastrální území Příbor, je zapsána [celé jméno žalované], adresa neznámá, bez další identifikace této osoby. Na pozemku parc. [číslo] o výměře 214 m2, stojí stavba [adresa], bytový dům, [list vlastnictví]. V části E výpisu nadepsané Nabývací tituly a jiné podklady zápisu je jako nabývací titul vlastnického práva pro [celé jméno žalované] zapsána listina„ [příjmení] kniha vložka [číslo] [číslo] - Odevzdací listina Okresního soudu ve [obec] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]“.

7. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín ze dne 18. 5. 2022, č. j. PU-672/2022-804 soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Příbor vznikl z pozemku bývalého pozemkového katastru číslo st. 188 a pozemky parc. [číslo] v katastrálním území Příbor vznikly z pozemku bývalého pozemkového katastru [číslo].

8. Z návrhu [celé jméno žalované] na zahájení pozůstalostního řízení po [jméno] [příjmení] (obsaženo v připojeném spisu Okresního soudu ve Valašském Meziříčí sp. zn. D 147/47) soud zjistil, že [celé jméno žalované], manželka profesora [anonymizováno] školy ve [část obce], [ulice] [číslo] podala dne [datum] návrh na zahájení pozůstalostního řízení po zemřelé matce [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] a přihlásila se za dědice ze zákona. V návrhu je jméno navrhovatelky uvedeno tak, že původně znělo [anonymizováno] a následně bylo opraveno na [celé jméno žalované]. V návrhu je uvedeno, že matka [jméno] [příjmení] je knihovní vlastnicí domu [adresa] v [anonymizováno] zapsaného ve vložce [číslo] [příjmení] knihy pro katastrální území Příbor. K tomuto domu, jenž stojí na stavební ploše [číslo] patří ještě zahrada, parc. [číslo] další zahrada [anonymizováno] [rok].

9. Z protokolu ze dne [datum] (obsaženo v připojeném spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že dne [datum] byla před soudním komisařem projednána pozůstalost po [jméno] též [jméno] [příjmení], v domácnosti, z [obec], [ulice] ulice [adresa], zemřelé dne [datum] v koncentračním táboře někde na východě bez zanechání posledního pořízení. Mezi aktiva pozůstalosti byl zařazen dům [adresa] s pozemky parc. [číslo] stavební plocha, [číslo] zahrada, 1995 zahrada ve vložce [číslo] [příjmení] knihy katastrální území Příbor podle kupní smlouvy ze dne [datum] a odevzdávací listiny ze dne [datum].

10. Ze vzdání se dědických nároků (obsaženo v připojeném spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] ze [příjmení] [jméno] v Brazílii prohlásil, že se výslovně a bez nátlaku ze svého svobodného rozhodnutí vzdává veškerých nároků po své zemřelé matce [jméno] [příjmení].

11. Z odevzdací listiny [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] (obsaženo v připojeném spisu Okresního soudu ve Valašském Meziříčí sp. zn. D 147/47) soud zjistil, že pozůstalost po [jméno] též [jméno] [příjmení], v domácnosti, z [obec], [ulice] ulice [adresa], zemřelé dne [datum] v koncentračním táboře někde na východě bez zanechání posledního pořízení byla soudem odevzdána podle zákona jediné přihlášené zákonné dědičce zůstavitelky dceři [celé jméno žalované]. Podle výsledku projednání pozůstalosti byl povolen vklad v [příjmení] knize pro katastrální území Příbor ve vložce [číslo] na dům [adresa] s pozemky vlastnického práva, jehož nabyla dcera zůstavitelky [celé jméno žalované].

12. Z usnesení ze dne [datum] (obsaženo v připojeném spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že byl dne [datum] povolen zápis vlastnického práva ve vložce [číslo] pro katastrální území Příbor podle odevzdací listiny [název soudu] ze dne 9. 4. 1948, č. j. [spisová značka], jehož nabyla po zůstavitelce [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované], manželka profesora v [obec], [ulice a číslo].

13. Z výpisu z knihovní vložky [číslo] [příjmení] knihy pro katastrální území Příbor soud zjistil, že se zápis týká pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] do uvedené knihovní vložky byl pod [číslo] zapsán vklad vlastnického práva podle odevzdací listiny [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], jehož nabyla [celé jméno žalované].

14. Z evidenčního domovního listu domu [adresa] v obci [obec] soud zjistil, že národním správcem a domovníkem domu [adresa] v obci [obec] byla od [datum] ustanovena [celé jméno žalované], bytem [adresa].

15. Z evidenčního listu domácnosti ze dne [datum] soud zjistil, že v domácnosti žil Ing. [jméno] [příjmení], ženatý, [datum narození], profesor a jeho manželka [celé jméno žalované], vdaná, [datum narození], v domácnosti. V evidenčním listu nejsou uvedeny žádné děti ani jiné osoby. Na zadní straně evidenčního listu je uvedeno, že manželé žili od listopadu 1945 ve [část obce], [ulice a číslo].

16. Z domovské karty na jméno Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení], původně příjmením [anonymizováno], [datum narození], byl ženatý s povoláním profesor, učitel, bydlištěm [ulice a číslo]. Jeho manželka byla [jméno] rozená [příjmení], rozloučena [příjmení], [datum narození] v [anonymizováno], v domácnosti. Podle údajů ze zadní strany domovské karty byla dne [datum] povolena změna příjmení na [příjmení] namísto [anonymizováno].

17. Z výňatku z publikace [jméno] [příjmení]„ Židé v dějinách [obec]“ str. 112 a str. [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], domovsky příslušná do [anonymizováno], vdova, české národnosti, židovského náboženství, dcera [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], byla matkou [jméno] [příjmení], manželky [příjmení] [jméno] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] se přestěhovala do [obec] [datum] z [část obce]. Učitel Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], byl synem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jeho žena [jméno], [datum narození] v [anonymizováno], byla dcerou [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) a [jméno] [příjmení]. Manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] se spolu s dcerou [jméno] dne [datum] odhlásili z [obec] do [obec]. Dne [datum] manželé [příjmení] přijeli z [obec] transportem [anonymizováno] do [obec]. Jejich dcera [jméno] zahynula v [obec] [datum]. Ing. [jméno] [příjmení] byl deportován z [obec] do Osvětimi [datum] a dočkal se osvobození v polské [anonymizováno]. Jeho žena [jméno] se dostala do [anonymizováno] s transportem [anonymizováno] [datum] a dožila se osvobození v [anonymizováno]. Reichenbaumovi po roce 1945 přijali příjmení [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení] vyučoval na střední průmyslové škole strojnické v [obec] - Vítkovicíh. Rodina se později vystěhovala do [anonymizováno]. [jméno] [datum narození] byla dcerou [jméno] z jejího prvního manželství s [jméno] [příjmení], které bylo rozloučeno roku 1935.

18. Z žádosti o součinnost při dohledání údajů o paní [celé jméno žalované] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně požádala [anonymizováno] České republiky v Izraeli o součinnost s izraelskými orgány státní správy ve věci dohledání data úmrtí, posledního místa pobytu, případně sdělení jmen a bydliště dědiců paní [celé jméno žalované], když je pravděpodobné, že již zemřela. Žalobkyně v žádosti uvedla, že šetřením dosud bylo zjištěno, že paní [celé jméno žalované], rozená [příjmení], [datum narození], byla provdána za učitele Ing. [jméno] [příjmení]. Po druhé světové válce manželé změnili příjmení na [příjmení] a měli se odstěhovat do [anonymizováno], dnešního Izraele.

19. Z přípisu Velvyslanectví České republiky v Izraeli ze dne [datum] soud zjistil, že ve věci označené doručení písemností – [celé jméno žalované], [datum narození], Velvyslanectví České republiky na základě žádosti žalobkyně o právní spolupráci dle [anonymizováno] Úmluvy o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních z roku 1970 zaslalo úmrtní list shora jmenované, který Velvyslanectví obdrželo prostřednictvím Mezinárodního oddělení správy soudů v Izraeli. [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil, že bohužel žádné informace o dědicích zemřelé nebyly nalezeny.

20. Z přípisu mezinárodního oddělení správy soudů v Izraeli ze dne [datum] soud zjistil, že ve věci žádosti o informace k zemřelé [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]) byl zaslán úmrtní list [jméno] [příjmení], která zemřela [datum] v [anonymizována dvě slova]. Bylo sděleno, že se nepodařilo dohledat žádné informace ohledně dědiců zemřelé.

21. Z úmrtního listu [celé jméno žalované] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], č. totožnosti 0 [číslo] 2, národnosti [příjmení], náboženství židovského, vdaná, nar. dle gregoriánského kalendáře v roce 1909, zemřelá dle gregoriánského kalendáře [datum] v [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]. Důvod úmrtí není uveden. Úmrtní list byl vydán v souladu s § 30 zákona o registru obyvatel Úřadem veřejné správy obyvatelstva a migrace v [anonymizováno] dne [datum]. Úmrtí bylo zaregistrováno v [anonymizováno] úmrtí. Úmrtní list obsahuje razítko a podpis konzula [jméno] [příjmení].

22. Z návrhu na projednání dědictví ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Novém Jičíně žádost o projednání dědictví po zůstavitelce [celé jméno žalované], a to pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec].

23. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že [název soudu] ve věci dědictví po paní [jméno] [příjmení], narozené roku [rok], posledně bytem stát Izrael, [anonymizována dvě slova], zemřelé dne [datum] rozhodl notářem v [anonymizováno] Mgr. [jméno] [příjmení], jako soudním komisařem, že dědické řízení se zastavuje. Z odůvodnění tohoto usnesení se podává, že jediný identifikační údaj, který pojí zůstavitelku s nabyvatelkou předmětných pozemků zapsanou v katastru nemovitostí, je společné jméno„ [jméno]“, což není dostačující k učinění jednoznačného závěru o jejich totožnosti.

24. Z návrhu na projednání dědictví ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala návrh na projednání dědictví po [celé jméno žalované] ohledně pozemků zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a návrh podložila listinnými důkazy.

25. Z výzvy soudního komisaře k součinnosti ze dne [datum] soud zjistil, že notář pod sp. zn. [spisová značka] vyzval žalobkyni dne [datum rozhodnutí] k předložení jakéhokoli právně závazného dokumentu, kterým bude prokázáno, že zůstavitelka byla totožná se zapsanou majitelkou pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Jestliže notář neobdrží žádný takový dokument ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, dojde k opětovnému zastavení dědického řízení.

26. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila notáři, že již nemá k dispozici jiné než dosud předložené listiny tvořící přílohu návrhu na zahájení řízení o projednání dědictví.

27. Z žádosti žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žádala notáře o sdělení stavu dědického řízení.

28. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že důkazy tvoří logický celek a hodnověrně podávají informace o životě [celé jméno žalované] podstatné pro rozhodnutí v této věci. Úmrtní list soud hodnotil jako věrohodný a důležitý důkaz a o jeho pravosti nepochyboval, neboť jeho poskytnutí zprostředkovalo Velvyslanectví České republiky v Izraeli a na úmrtní list připojil razítko a podpis konzul, který jeho získání vyřizoval. Soud si připojil originál spisu Okresního soudu ve Valašském Meziříčí sp. zn. [spisová značka] a veškeré listiny, které jsou jeho součástí, měl tedy k dispozici v originále, tudíž nevznikla žádná pochybnost o pravosti těchto důkazů. Rovněž soud vycházel z informací uvedených v publikaci [jméno] [příjmení]„ Židé v dějinách [obec]“, neboť autor publikace nemohl mít v době vydání knihy v roce 2004 žádný zájem na výsledku tohoto řízení a soud nemá žádnou vědomost o tom, že by informace v publikaci nebyly pravdivé a objektivní.

29. Po provedeném hodnocení důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Jako vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, vše v katastrálním území Příbor, je zapsána [celé jméno žalované], adresa neznámá. Nabývacím titulem vlastnického práva pro [celé jméno žalované] byla odevzdací listina [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] zapsaná v pozemkové knize vložka [číslo]. Pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Příbor vznikl z pozemku bývalého pozemkového katastru číslo st. 188 a pozemky parc. [číslo] v katastrálním území Příbor vznikly z pozemku bývalého pozemkového katastru [číslo]. Předmětné nemovité věci dnes evidované pod parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše katastrální území Příbor, nabyla po zůstavitelce [jméno] [příjmení] jediná dědička její dcera [celé jméno žalované], manželka profesora v [obec], [ulice a číslo] [celé jméno žalované] se narodila dne [datum] v [anonymizováno], byla manželkou [příjmení] [jméno] [příjmení], původně příjmením [anonymizováno], narozeného dne [datum], profesora [anonymizováno] školy ve [část obce], byla bytem v [obec], [ulice] [číslo]. Po skončení druhé světové války byla manželům [příjmení] povolena změna příjmení na Roš/Rošová [celé jméno žalované] byla v období od [datum] národním správcem a domovníkem domu [adresa] v obci [obec], který se nachází na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Předmětná [celé jméno žalované] se odstěhovala do Izraele, kde dne [datum] v [anonymizována dvě slova] zemřela. O dědicích [celé jméno žalované] není dosud nic známo. Okresním soudem v Novém Jičíně, soudním komisařem Mgr. [jméno] [příjmení], notářem v [anonymizováno], je vedeno pod sp. zn. [číslo jednací] řízení ve věci dědictví po paní [jméno] [příjmení], narozené roku [rok], posledně bytem stát Izrael, [anonymizována dvě slova], zemřelé dne [datum], které nebylo dosud skončeno. Notář vyzval žalobkyni k doložení dalších důkazů o totožnosti [celé jméno žalované], jinak bude dědické řízení zastaveno.

30. Soud se nejprve zabýval pasivní legitimací žalovaných, přičemž vycházel z judikatury, podle které není-li v probíhajícím dědickém řízení dosud zjištěn okruh dědiců zemřelého dlužníka, může věřitel podat žalobu proti neznámým dědicům zemřelého (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 751/2006). Dále je podstatné, že otázka, kdo je dědicem zůstavitele, nemůže být posuzována v jiném než dědickém řízení, a to ani jako otázka předběžná (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3326/2013). Soud v občanskoprávním řízení o určení vlastnického práva tedy není oprávněn sám činit závěr o tom, kdo je dědicem zůstavitele a zda dědici existují, pokud okruh dědiců nebyl dosud zjištěn v dědickém řízení a dědické řízení dosud nebylo skončeno. Soud k ochraně práv a zájmů neznámých dědiců [celé jméno žalované] ustanovil opatrovníka podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců. Podle závěrů usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2964/2017, soud může ustanovit opatrovníka neznámým dědicům i v případě, kdy není zřejmé, zda probíhá, případně bylo ukončeno dědické řízení po zůstaviteli a není nepřípustné v řízení s ustanoveným opatrovníkem neznámým dědicům rozhodnout ve věci samé.

31. Dále se soud z důvodu povahy řízení zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem, neboť podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je ve věci dán v tom ohledu, že je žádoucí, aby mohlo dojít k zápisu skutečného vlastníka předmětných nemovitých věcí do katastru nemovitostí, tedy aby zapsaný stav ve veřejném seznamu byl v souladu se skutečným a právním stavem, čímž bude odstraněna nejistota v majetkových poměrech, neboť v katastru nemovitostí je aktuálně zapsána osoba, která není dostatečně identifikována. Rozsudek v řízení o určení vlastnického práva [celé jméno žalované] k datu úmrtí bude podkladem pro dědické řízení po zemřelé ohledně předmětných pozemků. V dědickém řízení bude stanoven okruh dědiců, případně existuje možnost, že předmětné pozemky připadnou státu jako odúmrť podle § 462 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 4. 1964, k čemuž však může dojít teprve až na základě pravomocného usnesení v dědickém řízení.

32. Soud posoudil shora uvedený skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Obecně se lze domáhat určení, že právní předchůdce žalobce byl ke dni úmrtí vlastníkem nemovitých věcí. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že [celé jméno žalované], narozená dne [datum] v [anonymizováno], nabyla na základě odevzdací listiny [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] vlastnické právo k pozemkům číslo st. [anonymizováno] a [číslo]. Dnes se jedná o pozemky parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, vše v katastrálním území Příbor. Současně nebylo (především z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro katastrální území Příbor) zjištěno, že by [celé jméno žalované] za svého života předmětné pozemky zcizila. [celé jméno žalované], narozená dne [datum], zemřela dne [datum] v [anonymizována dvě slova]. Soud nemá pochybnost, že úmrtní list, který žalobkyně předložila k důkazu, je úmrtním listem [celé jméno žalované], narozené dne [datum] v [anonymizováno], manželky profesora [příjmení]. [jméno] [příjmení], bytem [adresa], ačkoliv v úmrtním listu je uveden pouze rok narození [rok] a příjmení je v překladu úmrtního listu uvedeno jako [příjmení] v nepřechýlené podobě. Rok narození odpovídá zjištěným údajům o [celé jméno žalované] a ve spojení s žádostí o součinnost při dohledání údajů o paní [celé jméno žalované] ze dne [datum] a přípisem Velvyslanectví České republiky v Izraeli ze dne [datum], kde je uvedena podrobná identifikace osoby [celé jméno žalované], není pochybnost, že izraelské orgány státní správy mohly osobu dostatečně ztotožnit, když v úmrtním listu je uvedeno také číslo totožnosti. Skutečnost, že příjmení je v překladu úmrtního listu uvedeno jako [příjmení] v nepřechýlené podobě, není nijak zarážející, neboť přechylování s koncovkou –ová je české specifikum, které často není v zahraničí používáno (což je notorietou). S ohledem na historický kontext a poválečný vývoj dějin, kdy dokazováním bylo zjištěno, že [celé jméno žalované] po návratu z koncentračního tábora změnila příjmení a později se odstěhovala do [anonymizováno], dnešní Izraele, v té době teprve nově vznikajícího státu, který čelil přílivu nového obyvatelstva, má soud pochopení pro to, že údaje v úmrtním listu osoby, která zemřela v roce [rok], nejsou zcela kompletní včetně přesného data narození. Pokud je v úmrtním listu uvedeno příjmení otce„ [anonymizováno]“, soudní překladatelka k uvedenému údaji uvedla poznámku, že jméno je možné psát různými variantami, nicméně toto jméno nepřipomíná žádné známé existující jméno a je možné, že je chybně napsáno. Nad rámec uvedeného lze rovněž poznamenat, že je více než pravděpodobné, že [celé jméno žalované], narozená dne [datum], již ke dni rozhodnutí soudu zemřela, neboť by dosahovala věku 113 let.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch ve smyslu podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., se náhrady nákladů řízení vzdala.

34. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch a na straně žalované jsou účastníkem řízení neznámí dědicové, kterým byl ustanoven procesní opatrovník, dospěl soud k závěru, že povinnost k náhradě nákladů řízení státu neuloží žádnému z účastníků a o této povinnosti ani nerozhodoval samostatným výrokem.

Poučení