16 C 180/2015-823

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení 868 344,70 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 155 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 155 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 621 341 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 621 341 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 447 073,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 12 221,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 2 878,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 868 344,70 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o dílo, jejímž předmětem byla realizace hrubé stavby rodinného domu v ul. [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], k níž se zavázala žalovaná jako zhotovitel pro žalobkyni jako objednatele. Dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně vůči žalované nárok z odpovědnosti za vady díla s tím, že provedené dílo vykazuje vady neodstranitelného charakteru, zejména: 1) vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou; nedostatečný překlad zdiva nad okny; důsledkem je vadná statika stavby domu; 2) chybně provedená hydroizolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu (použité asfaltové pásy jsou nekvalitní /zřejmě zbytky z jiné stavby/ a špatně položené); 3) vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů; 4) provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací; 5) vadné provedení vnitřních příček; 6) vadné provedení ležatého svodu kanalizace. Z důvodu vad díla vznikl žalobkyni nárok na slevu z ceny díla z titulu odpovědnosti za neodstranitelné vady. U vad charakteru odstranitelných vznikl žalobkyni nárok na slevu poté, co zhotovitel neodstranil tyto vady v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uplatnění. Výše této slevy činí: 1) částka 517 179,75 Kč bez DPH jako nárok na slevu z ceny díla z titulu odpovědnosti za neodstranitelné vady, a částka 237 902,60 Kč bez DPH jako nárok na slevu z ceny díla za vady, které nebyly žalovanou odstraněny v zákonné lhůtě, celkem tedy částka 755 082,35 Kč bez DPH, tj. 868 344,70 Kč včetně DPH.

2. Již po zahájení jednání ve věci samé vzala žalobkyně svým podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět, a to co do částky 92 003,70 Kč s příslušenstvím. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas ve svém podání ze dne [datum]. Soud proto řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a to usnesením ze dne 28.6.2022, č.j. 16 C 180/2015-709, které nabylo právním moci dne [datum]. V podání ze dne [datum] žalobkyně specifikovala svůj aktuální žalobní požadavek, a to s ohledem na znalecký posudek Ing. Jiřího Lampy [číslo] ze dne [datum] s tím, že tento znalec vyčíslil slevu odpovídající 6 tvrzeným vadám částkou celkem 776 341 Kč včetně DPH a tuto částku žalobkyně nadále činí předmětem své žaloby. Žalobou požadovaná částka je dle žalobkyně alokována k jednotlivým vadám jako součet stavebních nákladů na odstranění vady u každé z vad jednotlivě: 1) Vady svislých stavebních konstrukcí: a. vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou; cena stavebních nákladů na opravu – materiál: 152 825,67 Kč, cena nákladů na dlouhodobou sanaci: 280 776 Kč; b. nedostatečný překlad zdiva nad okny – sloupek v přízemí, cena stavebních nákladů na odstranění následků vady: 13 773,19 Kč; 2) Chybně provedená hydroizolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu; cena stavebních nákladů na odstranění následků vady: 54 564,56 Kč; 3) Vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů; cena stavebních nákladů na odstranění následků vady: 104 483,11 Kč; 4) Provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací; cena stavebních nákladů na odstranění následků vady: 24 599,56 Kč; 5) Vadné provedení vnitřních příček; cena stavebních nákladů na odstranění vady: 3 682,36 Kč; 6) Vadné provedení ležatého svodu kanalizace a nedodání střešních dešťových svodů – vadné provedení ležatého svodu kanalizace: 0 Kč (dle znalce nelze potvrdit, že je vadou); nedodání střešních dešťových svodů; cena stavebních nákladů na odstranění vady: 7 611,80 Kč. Žalobkyně tedy požaduje celkem za vady 1) až 6) částku 361 540,25 Kč, spolu se společnými vedlejšími a ostatními náklady ve výši 40 250 Kč, dohromady tedy 401 790,25 Kč; a dále nutné projektové a realizační náklady, spojené s provedením opravy vad, v částce 93 775 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že předmětné dílo prováděné žalovanou jako zhotovitelem pro žalobkyni jako objednatele bylo ze strany žalobkyně převzato bez výhrad dne [datum]; pokud tedy žalobkyně vznesla své údajné nároky z odpovědnosti žalované za vady díla, a to prostřednictvím dopisu ze dne [datum], nelze této přiznat právo za tyto vady, neboť veškeré tyto vady jsou vadami zjevnými a žalovaná namítla ve své písemné reakci ze dne [datum] opožděnost jejich uplatnění. Pokud by soud nepřisvědčil argumentaci žalované ohledně opožděného uplatnění nároků žalobkyně ze zjevných vad, bylo by nutné posoudit žalovaný nárok optikou problematiky skrytých vad a jejich případné odstranitelnosti. Žalovaná od samého počátku dávala najevo, že si je vědoma své odpovědnosti za případné záruční (skryté) vady předmětného díla, avšak žalobkyně žalované nikdy neumožnila uplatněné vady posoudit a reklamaci v souladu se zákonem vyřídit. Podle znaleckého posudku znalce Ing. Tomáše Jandy je jedinou neodstranitelnou vadou, se kterou by mohl být spojen nějaký nárok, žalobkyní uplatňovaná vada 1) vazba zdiva, ostatní vady 2) až 5) jsou vady odstranitelné. Pokud by byla teoreticky nadevší pochybnost prokázána odpovědnost žalované za uvedenou vadu 1) vada zdiva, měla by žalobkyně nárok na slevu z ceny díla ve výši max. 150 000 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Ostatní vady díla pod body 2) až 5) nejsou vadami, a pokud by soud došel k závěru, že v případě vady 2) – hydroizolace se jedná o skrytou odstranitelnou vadu, která měla být odstraněny v rámci reklamačního řízení, a pokud by soud došel k závěru, že žalovaná tuto řádně a včas neodstranila, vznikl by i v souvislosti s touto vadou žalobkyni nárok na slevu z ceny díla ve výši 5 000 Kč, jak vyplývá z posudku ve znění výslechu znalce Jandy. Pokud by tedy nebyly připuštěny výše uvedené výhrady žalované, v případě, že by veškeré vady díla oznámené žalobkyní žalované dopisem ze dne [datum] soud posoudil jako vady skryté a neodstranitelné, žalovaná by byla povinna uhradit žalobkyni slevu z ceny díla ve výši cca 155 000 Kč a nikoli v částce zažalované. Žalovaná poukázala i na tu skutečnost, že vady díla uplatněné žalobkyní byly vadami takového charakteru, které stavební dozor při náležité péči mohl a měl zjistit ještě při provádění díla, nejpozději však při jeho předání žalobkyni.

4. Ve věci bylo zdejším soudem rozhodnuto rozsudkem ze dne 17.10.2019, č.j. 16 C 180/2015-304, kdy žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 302 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 302 500 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I. uvedeného rozsudku), přičemž v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 565 844,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 565 844,70 Kč od [datum] do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (výrok II. uvedeného rozsudku). Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 104 903 Kč (výrok III. uvedeného rozsudku) a České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 3 036,80 Kč (výrok IV. uvedeného rozsudku), žalované poté povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 1 635,20 Kč (výrok V. uvedeného rozsudku). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9.6.2020, č.j. 35 Co 40/2020-337, byl rozsudek soudu I. stupně a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, a to především s tím, že odvolací soud za předčasný považuje závěr soudu I. stupně o včasnosti reklamace učiněné bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o.z“), vycházející z předpokladu, že se jednalo o vady skryté (vyjma jedné, kterou však soud neuznal za oprávněnou). Soud I. stupně v této souvislosti nevyšel z bližší specifikace konkrétních vad a z jejich projevu, ale jen ze závěrů znalců, kteří skutečnost, zda se jednalo o vady skryté či zjevné, posuzovali podle toho, zda žalobkyně má odborné předpoklady pro toto posouzení (podle vyjádření znalců při nedostatku stavebního vzdělání tyto vady jako zjevné nebylo možné charakterizovat). Zákon ale s dosaženým stavebním vzděláním schopnost rozlišit vady zjevné a skryté nespojuje. Odvolací soud v této souvislosti odkázal na závěry uvedené v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 1040/2009, kde Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla. Odvolací soud následně uzavřel, že na soudu I. stupně bude, aby vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání rozsahu uplatněné reklamace, když rozsah reklamace v počtu 6 bodů uvedený v dopise ze dne [datum], žalobkyně zpochybnila v odvolání, kde tvrdila, že nebyly dodány okapové svody uvedené v rozpočtu; v této souvislosti namítala, že předmět žaloby vymezila tak, že se jedná o nárok z odpovědnosti za vady spočívající zejména, nikoliv však výlučně, v šest vadách tam vymezených. Výčet vad tak nebyl uzavřen a k popisu vad žalobkyně odkázala na znalecký posudek Ing. Popenkové. Podle odvolacího soudu uvedená vada spočívající v nedodání okapových svodů však nebyla žalobkyní nikdy výslovně zmíněna v rámci skutkových tvrzení. Dále bude na žalobkyni, aby popsala jednotlivé reklamované vady takovým způsobem, aby mohl soud I. stupně posoudit, zda se jednalo o vady zjevné či nikoli a v návaznosti rozhodnout včasnosti jejich reklamace ve smyslu § 2605 odst. 2 o.z. V návaznosti na závěry o rozsahu včas reklamovaných vad se bude soud I. stupně zabývat výší požadované slevy z ceny díla u každé konkrétní včas reklamované vady, přičemž posoudí námitky účastnic v této souvislosti vznesené v odvolání. Bude se zabývat nárokem i s ohledem na obsah § 2112 odst. 2 o.z., případně zohlední tak, jak žalovaná namítala v rámci odvolacího jednání, postup žalované, která seznamovala žalobkyni a její stavební dozor průběžně s postupem stavby a s jednotlivými námitkami se vypořádávala již v jejím průběhu. Odvolací soud i v této souvislosti odkázal na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1040/2009, resp. sp. zn. 32 Cdo 2290/2014.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, znaleckými posudky a výslechy účastníků, svědků a znalců. Další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

6. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla vznesena důvodně pouze ve své menší části. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne [datum] Smlouvu o dílo (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni dílo na rodinném domě ul. [ulice a číslo], [obec a číslo], [PSČ], [část obce], spočívající v realizaci hrubé stavby rodinného domu s tím, že rozsah prací a činností, které jsou součástí díla prováděného podlé této smlouvy je určen touto smlouvou, přiloženým odsouhlaseným rozpočtem a projektovou dokumentací„ nástavba, přístavba a zateplení rodinného domu [ulice a číslo]“, zpracovanou [anonymizováno] – Ing. [jméno] [jméno] (článek I.

1. Smlouvy). Mezi účastníky bylo dále smluveno, že provádění díla bude zahájeno [datum], přičemž žalovaná se zavázala dokončit a žalobkyni předat předmět díla zhotovený v rozsahu podle této smlouvy bez vad a nedodělků, které brání v pokračování další stavby, v termínu do [datum] při zahájení prací k datu [datum] (článek II.

1. Smlouvy). Žalobkyně se zavázala zaplatit žalované cenu díla ve výši 1 629 207 Kč, sjednanou na základě položkového rozpočtu, který je jako příloha nedílnou součástí smlouvy, s tím, že k ceně díla bude připočtena daň z přidané hodnoty ve výši 15 %, resp. v sazbě platné k datu zdanitelného plnění, a to dle sjednaného splátkového kalendáře (články I., V. a VI. Smlouvy). Účastníci si dále sjednali, že žalovaná splní svoji povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním hmotných výsledků díla (předmětu díla) žalobkyni v místě provádění díla s tím, že o předání díla bude pořízen zápis (článek VIII.

1. Smlouvy). O průběhu a výsledku přejímacího řízení díla sepíší smluvní strany zápis (předávací protokol), z něhož bude patrný stav předmětu díla v době předání; objednatel v předávacím protokolu vytkne zhotoviteli vady a nedodělky, které jsou při převzetí této části díla zjevné, a výslovně uvede, zda stavbu nebo její část přejímá či ne; objednatel převezme předmět díla, pokud je dílo provedeno řádně, tzn. bez zjevných vad či nedodělků, bránících dalšímu pokračování díla (článek VIII. 3., 4. Smlouvy). Žalovaná jako zhotovitel odpovídá, že dílo zhotovené podle této smlouvy bude provedeno s odbornou péčí podle platných norem a technologických předpisů (článek IX.

1. Smlouvy). Záruční doba na stavbu podle této smlouvy je 60 měsíců a začíná běžet předáním předmětu díla objednateli, resp. dle konkrétního záručního listu v případě zabudovaných věcí a spotřebičů (článek IX.

2. Smlouvy). Objednatel je povinen výsledek dokončeného díla při přejímacím řízení prohlédnout a zjevné vady uvést v zápisu o převzetí; ostatní vady je objednatel povinen písemně oznámit zhotoviteli poté, kdy je zjistil, nejpozději však do konce záruční doby (článek IX.

3. Smlouvy). Je-li vada odstranitelná, může objednatel požadovat především její bezplatné odstranění; zhotovitel je povinen takovou vadu odstranit bez zbytečného odkladu (článek IX.

4. Smlouvy). Je-li zjištěna neodstranitelná vada díla, má objednatel především právo na slevu z ceny díla přiměřenou povaze zjištěné vady (článek IX.

5. Smlouvy). Vadou ve smyslu této smlouvy se rozumí odchylka v kvalitě a parametrech díla, stanovených projektovou dokumentací, touto smlouvou a obecně závaznými technickými normami a předpisy (článek IX.

6. Smlouvy). Všechny uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o dílo ze dne [datum] ve spojení s položkovým rozpočtem ze dne [datum]. Mezi účastníky není sporu o tom – a tato skutečnost byla zjištěna i z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [jméno], že jako stavební dozor na stavbě působil [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Z výpovědi uvedeného svědka dále vyplynulo, že stavební práce probíhaly standardně, žalovaná a její partner [příjmení] [příjmení] se o provádění díla aktivně zajímali, na stavbě probíhaly pravidelné kontrolní dny, kterých se vždy jeden z nich zúčastnil, příp. i oba, byl veden stavební deník, jehož obsah byl žalobkyni prokazatelně znám (toto je evidentní i ze samotného stavebního deníku, kdy zápisy z kontrolních dnů jsou žalobkyní či jejím partnerem podepisovány). Nad rámec zápisů rukou psaných do stavebního deníku jednatel žalované dané zápisy zaznamenal i v elektronické podobě a tyto žalobkyně zasílal e-mailovou poštou (k tomu viz např. e-mailová korespondence ze dne [datum] či [datum]). Z výpovědi svědka [jméno] má soud dále za prokázané, že v průběhu provádění díla byly realizovány dílčí změny tak, jak je v průběhu provádění díla takového typu a rozsahu zcela obvyklé; tyto změny byly zachyceny i v realizační projektové dokumentaci, po provedení díla předané žalobkyni [příjmení] [jméno] (tato skutečnost je zřejmá i z e-mailové korespondence ze dne [datum] ve spojení s touto dokumentací vydanou při realizaci stavby, dále ve spojení s předávacím protokolem ze dne [datum] – viz přílohová obálka č.l. 594 spisu). Nelze dále přehlédnout, že k těmto dílčím zzměnám bylo povětšinou přistupováno na žádosti a pokyny žalobkyně v průběhu stavby (např. nebyl realizován mezilehlý dřevěný sloup pod úžlabní krokví, upřesňování polohy příček, či došlo ke sjednání subdodávky oken a v této souvislosti byly dány výslovné pokyny pro přípravu okenních otvorů – k tomu viz dále u jednotlivých uplatněných vad díla). Z výpovědi svědka [jméno] rovněž vyplynulo, že standardní byl rovněž proces předání díla, když při tomto předání nebyly žalobkyní vytýkány žádné významné vady. Svědek [jméno] rovněž vypověděl ohledně vytýkané vady – provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací, že dílo bylo v tomto směru provedeno v souladu s projektovou dokumentací, dle které měly být realizovány dva sloupy sloužící k podepření, nicméně žalobkyně následně požadovala změnu tohoto řešení, bylo proto navrženo nové řešení v podobě jednoho sloupu; toto mělo být realizováno žalovanou až v rámci další etapy stavby, což se však nestalo. Tato výpověď je ve shodě s výpovědí jednatele žalované [jméno] [příjmení] i samotné žalobkyně, kteří oba vypověděli, že k žádosti žalobkyně došlo ke změně, přičemž úžlabí bylo z těchto důvodů podepřeno pouze provizorně s tím, že toto bude řešeno v další etapě, která měla dle původní dohody účastníků následovat; toto ujednání bylo rovněž zaznamenáno ve stavebním deníku v zápise ze dne [datum], podepsaném i samotnou žalobkyní. Protokolem o předání díla [číslo] má soud za prokázané, že dílo – realizace hrubé stavby rodinného domu [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], bylo předáno žalobkyni žalovanou dne [datum], a to bez zjištěných závad (kolonka„ Zjištěné závady“ je proškrtnuta). Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve spojení s jeho zprávou ze dne [datum] má soud za prokázané, že tento byl kontaktován žalobkyní za účelem prohlídky stavby – uskutečnily se tři prohlídky, prvá dne [datum]; svědek [příjmení] pořídil fotodokumentaci z těchto prohlídek a rovněž i videozáznam; [anonymizováno] [příjmení] poté vypracoval zprávu ze dne [datum]„ Posouzení stavu dokončené hrubé stavby – červenec 2014“, ve které uvedl, že na uvedené hrubé stavbě byly zjištěny významné vady, zejména na svislých nosných konstrukcích a hydroizolacích spodní stavby, s tím, že všechny uvedené vady doporučuje reklamovat zhotoviteli, přičemž vzhledem k tomu, že s výjimkou upevnění úžlabní krokve a oprav příček se jedná o vady neodstranitelné, je nutno požadovat přiměřenou slevu z neodborně provedených stavebních prací a dodávek materiálů; [anonymizováno] [příjmení] konkrétně poukázal na vadné provedení izolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu, vadné provedení svislých a vodorovných nosných konstrukcí, vadné osazení stavebních otvorů, skutečnost, že nebyl realizován sloup a zpevnění úžlabní krokve, dále vadné provedení vnitřní příčky a ležatého svodu kanalizace. Jak má soud za prokázané dopisem právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum], žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce uplatnila tímto podáním u žalované práva z odpovědnosti za vady, a to v případě následujících vad: 1) vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou; nedostatečný překlad zdiva nad okny; 2) chybně provedená hydroizolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu (použité asfaltové pásy jsou nekvalitní /zřejmě zbytky z jiné stavby/ a špatně položené); 3) vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů; 4) provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací; 5) vadné provedení vnitřních příček; 6) vadné provedení ležatého svodu kanalizace. Žalobkyně v uvedeném podání konstatovala, že žalovaná porušila zákonnou i smluvní povinnost provést dílo bez vad, s tím, že vzhledem k tomu, že s výjimkou zpevnění úžlabní krokve a oprav příček se jedná o vady neodstranitelné, uplatňuje jako tomu odpovídající nárok na přiměřenou slevu z neodborně provedených stavebních prací a dodávek materiálu – tuto vyčíslila 25 % z hodnoty stavby, tj. částkou 1 570 350 Kč, a požádala žalovanou o zaslání vyjádření k uplatněnému nároku na slevu z ceny díla a návrhu řešení jejího vypořádání do [datum]. Jak vyplývá z dopisu právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], žalovaná poukázala na tu skutečnost, že dílo bylo provedeno řádně a jako bezvadné žalobkyní převzato; žalovaná se však nikdy nebránila jakémukoli jednání o odstranění případných záručních vad díla, které by se na stavbě vyskytly po jejím předání, toto však nebylo nikdy žalobkyní umožněno; žalovaná nabídla žalobkyni provedení prohlídky stavby s vymezením požadavku žalobkyně na záruční opravy, ev. též definování případných skrytých vad, s tím, že do [datum] očekává návrh termínů. Z korespondence uvedených právních zástupců obou účastníků (dopis [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum], dopis [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum], e-mailová korespondence ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) je zřejmé, že s ohledem na odlišné právní názory mezi nimi nedošlo ani k osobnímu setkání za účelem prohlídky stavby, ani k žádné dohodě. [příjmení] je dále ta skutečnost, že žalovaná dosud z titulu reklamovaných vad žalobkyni ničeho neuhradila.

8. Na základě zadání žalobkyně byl vypracován znalecký posudek znalkyní z oboru stavebnictví – stavby obytné a průmyslové Ing. Miloslavou Popenkovou, CSc., a znalecký posudek znalcem z oboru ekonomika – ceny a odhady Pavlem Brousilem. Ze znaleckého posudku znalkyně Ing. Miloslavy Popenkové, CSc., ze dne [datum] ve znění jeho dodatku ze dne [datum] dále ve spojení s výpovědí uvedené znalkyně má soud za prokázané, že dle závěrů znalkyně byly zjištěny nedostatky při realizaci stavebních procesů dle předmětné Smlouvy o dílo ze dne [datum] a projektové dokumentace s tím, že tyto jsou důsledkem nerespektování materiálových, normových a technologických požadavků; znalkyně shledala tyto vady: 1) nedodržení základních technologických a statických požadavků na realizaci zděných prvků; zjištěna byla převážná vazba zdiva (převážka) v rozmezí 30 – 50 mm, což odporuje zásadám uvedeným v Technickém listu výrobku; realizace zdiva odporuje i normě ČSN EN 1996 [číslo]; z hlediska statického znalkyně konstatovala, že takto realizované zdivo není schopno roznášet soustředěná zatížení a je snížena prostorová tuhost celé stavby; 2) při realizaci nadokenních předkladů v míst. [číslo] a [číslo] a převážně i v ostatních případech byly zásadním způsobem porušeny doporučené technologické i normové požadavky; dle vyjádření statika je nutno, vzhledem ke snížení únosnosti zdiva (řezané prvky), zesílit sloup; 3) nedodržení základních požadavků na vodotěsnost podlahového souvrství; realizace je v rozporu s požadavky normy platné k datu zhotovení stavby; 4) dle položkového rozpočtu stavby měly být ohraničující konstrukce výplní okenních a dveřních otvorů před jejich montáží omítnuty jádrovou omítkou (ostění, parapet a nadpraží), z místního šetření znalkyně však vyplývá realizace výplní otvorů přímo na aplikované zdící prvky; před montáží výplní otvorů nebyly dodrženy požadavky na provedení připojovací spáry, která tvoří prostor mezi rámem výplně otvorů a stavební konstrukcí, v místě řezaných cihel je snížena únosnost kotvení; 5) nebyl realizován mezilehlý dřevěný sloup pod úžlabní krokví a nebylo provedeno ani dodatečně navržené zpevnění úžlabní krokve ocelovou příložkou; 6) realizace vnitřní příčky mezi místnostmi [číslo] a [číslo] neodpovídá požadavkům projektové dokumentace, lokálně nebyly dodrženy požadavky na tloušťku příčkového zdiva, polohu příčky a hydroizolaci pod příčkovým zdivem; 7) provedení ležatého rozvodu kanalizace není v souladu s požadavky projektové dokumentace pro stavební povolení, chybně, bez odvedení dešťové vody od objektu, nebyly osazeny hadice dešťového svodu. Znalkyně Popenková dále uvedla, že z hlediska neodstranitelných vad v realizaci nosného a obvodového zdiva, hydroizolace (demontáž realizované stavby), problematické opravy polohy kleštin, připojovací spáry výplní otvorů k ohraničujícím konstrukcím a oprav ležaté kanalizace je nevratně snížena hodnota objektu rodinného domu jak z hlediska statického, hydroizolačního, tepelně technického i užitného. Znalkyně doporučila ve svém znaleckém posudku slevu ve výši 25 % z fakturované částky 2 068 719 Kč bez DPH (2 379 026 Kč vč. DPH) a ponechání 10 % rezervy na očekávané opravy (tvorba trhlin v povrchových úpravách, dotvarování objektu aj.), častější údržbu a očekávanou nižší životnost stavby z celkové ceny za předmět shora uvedené smlouvy o dílo. Při jednání soudu poté znalkyně Popenková uvedla, že pokud v závěru svého znaleckého posudku doporučila slevu ve výši 25 %, vycházela čistě odhadem ze svých zkušeností, nicméně má za to, že by bylo vhodné výši slevy posoudit v rámci znaleckého posudku z ekonomického hlediska, neboť ona svou specializací ekonom není. Ke znaleckému posudku Ing. Popénkové, na který žalobkyně v souvislosti se svou žalobou opakovaně poukazovala, soud uvádí, že v průběhu řízení vyšlo najevo, že tato znalkyně neměla zcela jistě v úplné podobě relevantní podklady pro své závěry, když nedisponovala žádnou dokumentací o provedení změn v průběhu provádění stavby, neseznámila se s realizační dokumentací, ani se stavebním deníkem. Byla-li znalkyně Popénková přesto opakovaně předvolána k jednání soudu, aby doplnila svůj znalecký posudek, k tomuto jednání ([datum]) se bez omluvy nedostavila. Soud proto uzavírá, že závěry znaleckého posudku znalkyně Popénkové byly s ohledem na tyto podstatné skutečnosti zcela jistě překonány znaleckým posudkem znalce Jandy, zčásti pak i znaleckým posudkem znalce Lampy, byť ani tento neměl evidentně k dispozici veškeré potřebné listiny. Žalobkyně dále soudu předložila znalecký posudek [číslo] znalce z oboru ekonomika – ceny a odhady Pavla Brousila ze dne [datum], který ve svém znaleckém posudku uvedl, že náklady stavby činí celkem 688 149 Kč. Tento znalecký posudek včetně svého závěru však byl pro soud zcela nejasný a nepřezkoumatelný, přičemž tento stav se nepodařilo napravit ani při samotném výslechu znalce Brousila. Znalec v rámci své výpovědi nebyl schopen soudu srozumitelně osvětlit, jak došel k výsledné částce, ani jaké konkrétní částky by měly být vynaloženy na odstranění zjištěných konkrétních vad. Pouhý odkaz na použitý počítačový program či (pro soud) zcela nepřehledné výstupy z něj, příp. konzultanta Jaroslava Hanuše, který se měl dle znalce Brousila podílet na vypracování znaleckého posudku, se jeví jako zcela nedostačující. Soud proto přistoupil k ustanovení znalce z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví – stavby obytné Ing. Tomáše Jandy. Ke zjištěním vyplývajícím ohledně jednotlivých reklamovaných vad ze znaleckého posudku znalce Jandy [číslo] ze dne [datum] ve spojení s doplněním tohoto znaleckého posudku ze dne [datum] a rovněž i ve spojení s opakovanými výslechy znalce Jandy, dále pak i ke zjištěním vyplývajícím ze znaleckého posudku Ing. Jiřího Lampy [číslo] ze dne [datum], znalce z oboru ekonomika a stavebnictví, (znalecký posudek založený žalobkyní) ve spojení s jeho výslechem, se soud následně vyjadřuje v případně každé reklamované vady samostatně. V této souvislosti soud doplňuje, že i s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu uvedený v rámci jeho zrušujícího rozhodnutí se soud podrobně zabýval každou z uplatněných vad tak, aby bylo zřejmé, zda se jedná o vadu, případně pokud ano, zda o vadu skrytou či zjevnou, dále pak zda byla daná vada včas reklamována. Pro úplnost soud poukazuje na podání žalobkyně ze dne [datum] ve znění jeho opravy z [datum], kdy žalobkyně k výzvě soudu blíže specifikovala dané vady a jejich projevy. K jednotlivým reklamovaným vadám poté soud uvádí následující:

9. Vada č. 1 – Vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou; nedostatečný překlad zdiva nad okny – zde je třeba tuto vytčenou vadu rozdělit na 2 podčásti: jednak se jedná o nedostatečný překlad vazby zdiva – toto je jediná vada, která nebyla účastníky sporována, prokázána byla i všemi znaleckými posudky ve věci provedenými a shora označenými; ze znaleckého zkoumání je rovněž zřejmé, že se jedná o vadu zjevnou, neodstranitelnou. S ohledem na charakter této vady je dle soudu evidentní, že žalované jako odborníkovi ve stavební oblasti muselo býti v době odevzdání věci zřejmé, že v tomto směru nebylo dílo provedeno řádně v souladu s ČSN. Co do posouzení výše odůvodněné slevy soud zohlednil jednak rozsah takto zjištěné vady, ke kterému došli znalci (cca 85 % provedeného zdiva), dále se zabýval tím, jak je žalobkyně touto vadou omezena či zda a jak je komplikováno užívání nemovitosti, zda je snížena s ohledem na tuto vadu životnost nemovitosti, zda byly nutné nějaké opravy na eliminaci této vady apod. Ze znaleckého zkoumání znalců Jandy a Lampy bylo zjištěno, že daná vada může iniciovat vznik trhlin a tím spojené náklady na jejich odstraňování a dále malování. Nelze však přehlédnout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že výskyt trhlin v dané nemovitosti nebyl v nějakém větším rozsahu zjištěn – znalec [příjmení] nemovitost nenavštívil, znalec Janda ano, nicméně shledal pouze existenci drobných trhlin v podkroví, když dle něj však nelze dále říci, zda se tyto vyskytly v souvislosti s vadou překladu zdiva či nikoli. Znalec Janda dále uvedl, že„ Co se týká otázky životnosti, mám za to, že většinou, když se stavba stabilizuje a nestane se nic, co by narušilo statiku a mělo na statiku vliv, tak zdivo vydrží a bude fungovat tak, jako kdyby bylo vystaveno řádně. To, že by tedy mělo vadné provedení zdiva nějaký vliv na životnost stavby, to se nedomnívám.“, dále pak poukázal na skutečnost, že pokud by byly s ohledem na danou vadu problémy se statikou, tyto by se projevily cca 2-3 roky po dokončení stavby; nic takového se však v daném případě neprojevilo. Jako odůvodněnou slevu soud s ohledem na výše uvedené shledal částku 150 000 Kč. Zohlednil tu skutečnost, že v daném případě byla nekvalitně provedena práce, materiál však byl využitý – jak vyplynulo z výslechu znalce [celé jméno znalce], na provedení prací v tomto směru z rozpočtu připadla částka cca v této výši. K obdobné částce dospěli i oba znalci, kteří se k tomuto vyjadřovali, tj. Ing. Janda i Ing. Lampa, byť každý svým způsobem. Soud zdůrazňuje, že předmětem řízení byl požadavek slevy z ceny díla. Dle soudu proto nelze kalkulovat co do stanovení výše této slevy s nějakými hypotetickými výdaji do budoucna, jak činil znalec [příjmení], či nemajetkovou újmou dle úvahy znalce Jandy. Pokud znalec Lampa dále poukazoval na vedlejší rozpočtové náklady ve formě honoráře za výkony projektových prací a obstaravatelských činností – opět soud opakuje, že předmětem žaloby byl požadavek odůvodněné slevy z ceny díla; tuto odůvodněnou slevu nelze dle soudu ani odvíjet od vynakládání dalších částek v souvislosti se znaleckým zkoumáním; pokud znalec, potažmo žalobkyně v této souvislosti vynaložili nějaké finanční částky, jedná se o případné jiné případně samostatně uplatitelné nároky, o které však slevu z ceny díla navyšovat rozhodně nelze. Žalobkyně dále v souvislosti s touto prvou vadou žádala slevu z ceny díla s ohledem na vadu nedostatečného překladu zdiva nad okny. Soud má však po provedeném dokazování za to, že se o vadu díla zhotoveného žalovanou nejedná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná dílo zhotovila dle projektové dokumentace, kde byla tato část díla takto vyprojektována. Nelze odhlédnout ani od té skutečnosti, že projektant Ing. [jméno] byl rovněž stavebním dozorem, přičemž Ing. [jméno] vypověděl, že v této části bylo dílo provedeno zcela v souladu s projektem. Tato skutečnost je zřejmá i ze znaleckého zkoumání Ing. Lampy, který však poukazoval na vadu projektové dokumentace v tomto směru. Znalci Ing. Janda a Ing. Lampa poté shodně poukázali na odbornost žalované jakožto stavební firmy s tím, že měla v tomto směru vyvolat jednání s projektantem. Z výpovědi svědka Ing. [jméno] však vyplynulo, že skutečně tato záležitost byla v průběhu stavby řešena a stavebním dozorem nadstandardně kontrolována. Za této situace nelze dle soudu dávat žalované k tíži dle znalců nevhodnost projektu a zhotovení díla v této části hodnotit jako vadu žalované. Nicméně i pokud by se jednalo o vadu díla, tuto by bylo třeba zhodnotit jako vadu vizuálně zjistitelnou, tj. vadu zjevnou a žalobkyní tudíž s ohledem na námitku žalované opožděně vytknutou.

10. Vada č. 2 – Chybně provedená hydroizolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu (použité asfaltové pásy jsou nekvalitní /zřejmě zbytky z jiné stavby/ a špatně položené) – zde žalobkyně žalované vytýkala, že„ byť v projektové dokumentaci je navržena hydroizolace Alkorplan [číslo] v tl. 1,5mm včetně ochranných vrstev geotextilií jako vhodné a spolehlivé řešení i proti pronikání radonu z podloží, neboť na pozemku stavby byl zjištěn střední radonový index stavby, izolace skutečně použitá na stavbě je z asfaltových pásů více typů a tlouštěk; pokládka proběhla chybně; provedení hydroizolací neodpovídá požadavkům ČSN 73 [číslo] Ochrana staveb proti radonu z podloží; velmi vážným problémem stavby je poté dle žalobkyně žádný nebo nedostatečný přesah izolace pod obvodovými zdmi na vnější bok základové zdi – v místech, kde přesah byl, je utržený, protože nebyl přitaven na vnější povrch základů, z toho důvodu proto nebude možné realizovat zpětný spoj se svislou částí hydroizolace na soklu obvodových zdí“. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] a dále i znalců Lampy a Jandy vyplynulo, že všude tam, kde měla být hydroizolace položena, tj. všude pod novým zdivem, také položena byla. Soud se proto dále zabýval tím, zda byla tato hydroizolace provedena řádně a zda byla použita hydroizolace dle smlouvy. Dle položkového rozpočtu tvořícího nedílnou součást smlouvy bylo mezi účastníky smluveno použití pásu izolačního Alkorplan [číslo] v tl. 1,5mm event. podobné, stejných parametrů, a to pouze pod obvodové zdivo, dodávka a montáž přitavením, penetrace. Mezi účastníky není sporu o tom, že Alkorplan v daném případě použit nebyl, položeny byly blíže neidentifikované betonové pásy. Z provedeného dokazování (stavební deník, e-mailová komunikace, výpověď svědka [jméno]) nevyplynulo, že by při pokládce hydroizolace vyvstal nějaký problém či se nějaký problém řešil. Žalobkyně převzala nemovitost dne [datum] a na žádné vady ani v tomto směru nepoukazovala. Ze znaleckého zkoumání znalců Jandy a Lampy však shodně vyplynulo, že nebyly dány dostatečné přesahy položené hydroizolace tak, aby mohlo dojít k následnému navázání na tuto hydroizolaci, a dále její dostatečné přitavení. K otázce adekvátní náhrady za hydroizolaci Alkorplan se vyjádřil znalec Lampa tak, že asfaltové, neboli bitumenové pásy takovou adekvátní náhradou zcela jistě nejsou, a to s ohledem na poskytovanou ochranu proti pronikání radonu. Uvedl však také, že v stavební praxi se hydroizolace v této podobě využívá, v roce 2014 byly i některé pásy tohoto typu certifikované. Znalec Janda ve svém znaleckém posudku uvedl, že izolace asfaltovými modifikovanými pásy, jak bylo v daném případě provedeno, byla adekvátní projektu. Soud uzavírá, že v případě této reklamované vady lze žalobkyni co do existence této vady částečně přisvědčit. Vadné nebylo shledáno položení hydroizolace co místa této polohy, neboť všude tam, kde měla být hydroizolace položena, tak skutečně žalovaná učinila. Jako vadné soud po posouzení všech okolností dané věci soud neshledal ani použití izolace v podobě asfaltových pásů místo hydroizolace Alkorplan, neboť možnost nahrazení Alkorplanu hydroizolací obdobných parametrů bylo smlouvou umožněno. Byť otázka adekvátní náhrady Alkorplanu asfaltovými pásy se může jeviti jako sporná, soud zohlednil, že použití asfaltových pásů jakožto hydroizolace je ve stavební praxi běžně používané a bylo tomu tak především i v roce 2014, ke kterému bylo provedené dílo posuzováno. Položení hydroizolace v podobě použité žalovanou nebylo žalobkyní ani stavebním dozorem při provádění díla nijak zpochybňováno, rovněž znalec [celé jméno znalce] uvedl, že použitá hydroizolace byla adekvátní projektu. Navíc, i pokud by se v případě použití hydroizolace jiné než Alkorplanu mělo jednat o vadu, již v průběhu provádění díla by byla tato vizuálně zřejmá, tj. zjevná. Žalovaná postupovala způsobem ve stavebnictví standardním a nelze dovodit, že již v době provádění díla (konkrétně hydroizolace) a jejího předání měla o takové případné vadě díla vědět. Žalovaná pak dle soudu důvodně poukázala na tu skutečnost, že žalobkyně mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči tuto vadu zjistit a bez zbytečného odkladu oznámit, a pokud tak neučinila, není na místě jí právo z takového vadného plnění přiznat. Co však soud shledává v daném případě jako poskytnutí vadného plnění ze strany žalované, je, jak již bylo výše poukazováno na zjištění učiněná znalci Ing. Jandou a Ing. Lampou, že nebyly dány dostatečné přesahy položené hydroizolace tak, aby mohlo dojít k následnému navázání na tuto hydroizolaci, a dále její dostatečné přitavení. V daném případě se rovněž jedná evidentně o vadu zjevnou, kterou žalobkyně mohla při dostatečné péči zjistit nejpozději při převzetí díla. Žalovaná namítla opožděné vytknutí této vady, a to opětovně s přihlédnutím k ust. § 2112 odst. 2 o.z., soud má však za to, že žalované jako odborníkovi ve stavební oblasti muselo býti v době odevzdání věci zřejmé, že v tomto směru nebylo dílo provedeno zcela řádně. Soud nepopírá, že mohlo dojít k částečnému poškození ponechaných přesahů po předání díla, nicméně znalci poukazovali na přesahy zcela chybějící a vedle toho i její nedostatečné přitavení. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni z tohoto titulu přísluší sleva z ceny díla, k jejíž výši uvádí: Znalec Janda v této souvislosti poukazoval pouze na částku adekvátní k provedení nápravy takto vzniklého stavu ve výši 5 000 Kč s tím, že takto zjištěné vadné provedení hydroizolace nemá vliv na užívání stavby, ani na její životnost, nedochází ani k žádnému snížení funkčních vlastností stavby. Znalec Lampa poukazoval na zdravotní aspekty chybně položené hydroizolace, avšak při shledání vady jakožto jejího celku (tj. i s přihlédnutím k té skutečnosti, že měla být položena hydroizolace Alkorplan, nikoli náhrada v podobě bitumenových pásů), když rovněž poukazoval na cenu stavebních prací, které je třeba provést za účelem odstranění takto zjištěného stavu, a to ve výši 54 564,56 Kč. V této souvislosti znalec Lampa poukazoval dále na vedlejší rozpočtové náklady ve formě honoráře za výkony projektových prací a obstaravatelských činností – k tomu soud opakovaně uvádí, že předmětem žaloby byl požadavek odůvodněné slevy z ceny díla, když tuto odůvodněnou slevu nelze dle soudu odvíjet od vynakládání dalších částek v souvislosti se znaleckým zkoumáním; pokud znalec, potažmo žalobkyně v této souvislosti vynaložili nějaké finanční částky, jedná se o případné jiné případně samostatně uplatitelné nároky, o které však slevu z ceny díla navyšovat nelze. Soud po posouzení všech aspektů dané věci dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl s ohledem na zjištěnou vadu v podobě chybějících přesahů hydroizolace a nedostatečného přitavení hydroizolace nárok na slevu ve výši 5 000 Kč tak, jak lze dovodit ze znaleckého zkoumání znalce Jandy. Soud v této souvislosti zohlednil tu skutečnost, že v řízení nebylo nijak prokázáno, že by s ohledem na zjištěnou vadu skutečně docházelo k nějakým zdravotním omezením (žalobkyně ostatně žádná měření apod. po provedení stavby neiniciovala), přičemž jak vyplynulo z výpovědi znalce Janda, takto zjištěné vadné provedení hydroizolace nemá vliv na užívání stavby, ani na její životnost, nedochází ani k žádnému snížení funkčních vlastností stavby. Nelze ani odhlédnout od částky sjednané za provedení prací v podobě položení hydroizolace tak, jak vyplývá ze sjednaného rozpočtu, kdy žalobkyní mělo být za tímto účelem vynaloženo 11 249 Kč. Za situace, kdy hydroizolace byla položena všude, kde se tak mělo stát, a vytčená vada byla shledána důvodnou pouze ve své části, se pak výše slevy 5 000 Kč jeví jako přiměřená, když stanovení slevy v částce vyšší (54 564,56 Kč, jak uvádí znalec Lampa, či dokonce 110 400 Kč, jak požadovala žalobkyně ve svém podání ze září, potažmo října 2020) by byla dle soudu v hrubém nepoměru k částce v této souvislosti žalobkyní na provedení sjednaného díla vynaložené.

11. Vada č. 3 – Vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů – žalobkyně žalované vytýkala, že„ dle položkového rozpočtu stavby, měly být ostění, parapet a nadpraží stavebních otvorů (okna a dveře) omítnuty jádrovou omítkou před montáží jejich výplní, tj. plastových oken a dveří. Zhotovitel však tuto přípravu nesplnil do termínu montáže, z toho důvodu byly výplně namontovány do hrubých povrchů zdiva. Na takto nepřipravený povrch nebylo možno kvalitně napojit vnitřní a vnější okenní pásky, jejich funkce je tímto snížena. Dále v místě řezaných cihel, kdy je z cihly odstraněna vnější silná skořepina, je snížena únosnost kotvení výplní turbo-šrouby. Kvalitní kotvení rámů výplní mělo právě řešit zpevnění povrchu omítkou, když již nebyly použity koncové cihly. Rozměry stavebních otvorů nedopovídají v několika případech projektové dokumentaci pro stavební povolení. Například šířka stavebního otvoru pro vstupní dveře dle projektu 1700 mm je ve skutečnosti realizovaná cca 1800 mm.“. V této souvislosti však bylo zjištěno, že žalobkyně si sjednala v průběhu provádění stavby pro montáž a výplň stavebních otvorů subdodávku od firmy [právnická osoba], a žalované byly dány za přítomnosti a se souhlasem žalobkyně pokyny pro přípravu stavebních otvorů – viz zápis ve stavebním deníku ze dne [datum], kde je výslovně uvedeno:„ Příprava pro okna – promaltovat řezané cihly ve špaletách“. V řízení bylo prokázáno výpovědí znalce Jandy, že tato příprava byla provedena. Subdodavatel oken se poté dostavil, okna osadil a žalobkyně tyto výrobky a práce osobně převzala (viz zápis o předání a převzetí výrobků a prací ze dne [datum] – č.l. 432 spisu). Soud má za to, že pokud žalovaná postupovala dle výslovných pokynů subdodavatele a žalované, subdodavatel okna do připravených otvorů namontoval a žalobkyně tyto práce převzala, a to dokonce s tím, že špalety byly připraveny dle p. [příjmení] (za subdodavatele) s poukazem na zápis ve stavebním deníku, nelze následně přičítat žalované k tíži, že na daný povrch nebylo dle tvrzení žalobkyně možno kvalitně napojit vnitřní a vnější okenní pásky a došlo dle žalobkyně ke snížení jejich funkce, navíc s protichůdným tvrzením žalobkyně, že povrch nebyl připraven. Dle soudu se z uvedených důvodů nejedná o vadu provedeného díla. I pokud by se však o vadu díla mělo jednat, evidentně by taková vada byla vadou zjevnou, vizuálně zjistitelnou. Bylo na žalobkyni, aby případně na tuto dle ní vadu poukázala při převzetí díla, kdy byla tato žalobkyní tvrzená vada při prohlídce díla již při dostatečné péči zjistitelná. Nelze tedy přehlédnout, že tato tvrzená vada byla žalobkyní vytknuta až v září 2014, přičemž žalovaná na tuto skutečnost v rámci tohoto řízení poukázala. Soud však shrnuje výše uvedené, tj. že žalovaná postupovala dle pokynů žalobkyně, potažmo jím sjednaného subdodavatele, a se souhlasem žalobkyně, a byť žalovaná připravila povrch dle těchto pokynů a žalobkyně by přesto v jejím postupu spatřovala vadu a rozpor provádění díla se sjednanou smlouvou, žalovaná tuto skutečnost v době předání díla nevěděla a ani nemohla vědět. Pro úplnost soud uvádí, že předmětem této uplatněné vady a zažalované vady dle žalobkyně bylo výslovně vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů. Poukazovala-li následně žalobkyně ve svém podání ze září, potažmo října 2020, dále na tu skutečnost, že rozměry stavebních otvorů nedopovídají v několika případech projektové dokumentaci pro stavební povolení, soud konstatuje, že se jedná o nová tvrzení uplatněná až po koncentraci řízení.

12. Vada č. 4 – Provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací – dle žalobkyně„ byla chybně realizována dřevěná konstrukce krovu dle projektové dokumentace, což mělo za následek snížení světlé výšky obytných místností v podkroví. Žalobkyně poukazovala na tu skutečnost, že dle dokumentace k provedení stavby byl vypuštěn mezilehlý dřevěný sloup pod úžlabní krokví; z toho důvodu bylo navrženo zpevnění úžlabní krokve ocelovou příložkou. Sloup nebyl realizován, ale zpevnění také nebylo provedeno. Tato úžlabní krokev je na nižším konci provizorně podepřena trámem, měl být realizován sloup. Realizace sloupu a zpevnění úžlabní krokve byly fakturovány, i když nebyly provedeny.“. Mezi účastníky není sporu o tom, že k realizaci daného sloupu nebylo skutečně přistoupeno, nicméně bylo tomu tak s ohledem na pokyn žalobkyně daný žalované v průběhu provádění díla, když dle dohody účastníků došlo k provedení podpory provizorním způsobem. Uvedené skutečnosti vyplývají jednak z e-mailová komunikace účastníků (e-mailová korespondence ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), rovněž je zřejmé, že došlo k odečtení méněprací v tomto směru ze strany žalované (položkový rozpočet odpočet ze dne [datum], dopis právního zástupce žalované žalobkyni ze dne [datum]). Bylo-li dále poukazováno na nižší osazení kleštin a v této souvislosti snížení světelné výšky, toto nebylo jakožto vada prokázáno; znalec Lampa výslovně uvedl, že zde neshledal nic, co by šlo k tíži žalované jako zhotovitele, rovněž znalec Janda se ve své výpovědi, uskutečněné po zrušení původního rozsudku zdejšího soudu soudem odvolacím, vyjadřoval k této otázce pouze ve velmi obecné podobě. Uvedl-li znalec Janda ve svém původním znaleckém posudku, že došlo k nižšímu osazení kleštin, nebyly mu dle soudu známy veškeré podstatné skutečnosti, zejména spočívající ve změně skladby podlahy dle úvahy žalobkyně. S ohledem na dokazování provedené po zrušení původního rozsudku zdejšího soudu soud v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že ani znalkyni Popenkové, rovněž tak znalci Jandovi v době zpracování jeho znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] ve spojení s doplněním tohoto znaleckého posudku ze dne [datum], nebyla známá realizační dokumentace se zakreslenými změnami, přičemž znalci se zabývali pouze dokumentací, kterou měli k dispozici, tj. počáteční dokumentací pro provedení stavby. K plánované změně ve skladbě podlahy ze strany žalobkyně pak soud poukazuje na projektovou dokumentaci – půdorys 2. NP, kdy žalobkyně původně požadovala podlahu plovoucí laminátovou, následně dle projektu pro stavební povolení je již uváděna podlaha plovoucí vinylová (k tomu viz projektová dokumentace – půdorys 2. NP - pro stavební povolení a půdorys 2. NP - pro provedení stavby; v přílohové obálce č.l. 540 spisu). Rovněž ze zápisu ve stavebním deníku ze dne [datum] je patrné, že při kontrolním dnu, a to i za účasti partnera žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], byla měřena tloušťka podlahy v 2. NP (11 mm), přičemž nebylo shledáno žádné pochybení. Soud konečně v souvislosti s uplatněnou vadou [číslo] uvádí, že poukazoval-li znalec Lampa ve svém znaleckém posudku na„ průběžnou trhlinu v úžlabní krokvi“, nic takového nebylo doposavad ze strany žalobkyně tvrzeno, soud proto opětovně poukazuje na koncentraci řízení, navíc není nijak zřejmé, kdy se daná trhlina objevila. Pokud by tomu tak mělo být v době předání díla, jednalo by se jistě o skutečnost vizuálně identifikovatelnou, kdy lze s ohledem na aktivitu žalobkyně po celou dobu provádění díla důvodně předpokládat, že by byla zjištěná již při předání díla. Soud proto s ohledem na všechny skutečnosti uvedené v tomto odstavci dospěl k závěru, že se v případě vady specifikované jako provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací o vadu nejedná. Pro úplnost však soud doplňuje, že i pokud by se mělo přesto o vadu jednat, jednalo by se o vadu zjevnou, zjistitelnou již při samotném převzetí díla, přesto včas neuplatněnou.

13. Vada č. 5 – Vadné provedení vnitřních příček – žalobkyně v souvislosti s touto vadou uváděla, že„ v 1.NP poloha zdiva příček neodpovídá a byla použita odlišná tloušťka jejich zdiva, než bylo požadováno v projektové dokumentaci pro stavební povolení. Byly tak změněny rozměry vnitřního prostoru. V případě dělící příčky mezi místnostmi [číslo] a [číslo] bude nutno příčku vybourat a realizovat znovu.“. Soud nejprve předesílá, že při jednání soudu dne [datum] žalobkyně výslovně uvedla, že se nadále omezuje na projev této vady tak, jak je uvedeno v rámci znaleckého posudku Ing. Lampy. Znalec Lampa v případě této vady uvedl, že tuto vadu spatřuje v té skutečnosti, že příčka byla postavena tak, že nesvírala pravý úhel se zdí oddělující schodiště od místnosti [číslo] a [číslo], nicméně dále s tím, že čerpal pouze z informací uváděných žalobkyní; rovněž bylo zjištěno, že k projektové dokumentaci skutečného provedení stavby tento znalec vůbec nepřihlížel. V řízení však vyšlo najevo, že ke změně této příčky došlo s ohledem na přání žalobkyně (k tomu viz e-mailová komunikace ze dne [datum] včetně zaslané projektové komunikace se zakreslenou změnou v tomto směru – č.l. 443 spisu). Uskutečněná změna v tomto směru je rovněž prokázána ze srovnání založené projektové dokumentace půdorysu 1.NP, a to projektové dokumentace pro stavební povolení a dokumentace skutečného provedení stavby. Dokumentací skutečného provedení stavby, a to dokumentací půdorysu 1.NP, je pak prokázáno tvrzení žalované, následně podložené i výpovědí znalce Jandy, že zachování pravého úhlu v daném případě nebylo možné. V případě vady [číslo] se tak dle soudu o vadu díla nejedná.

14. Vada č. 6 – Vadné provedení ležatého svodu kanalizace – žalobkyně poukazovala na tu skutečnost, že„ provedení ležatého svodu neodpovídá projektové dokumentaci pro stavební povolení, dále s tím, že použití měkkého pp potrubí z tvarovek HT není vhodné pro ležaté potrubí přímo zabetonované v podkladním betonu“. Při jednání soudu dne [datum] poté k výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že je vytýkáno, že byly použity při realizaci ležatého svodu kanalizace tvarovky HT, přičemž měly být použity tvarovky KG. Tato skutečnost však v řízení prokázána nebyla, navíc žalobkyně následně deklarovala, a to nejen v rámci svého podání ze dne [datum], kterým byla vzata žaloba částečně zpět, ale i ve svém závěrečném návrhu, že na této vadě již nadále netrvá. Pokud v průběhu řízení, a to ponejprve v rámci odvolacího řízení, počala žalobkyně poukazovat na vadu související v nedodaných okapových svodech, soud nejprve podotýká, že na tuto vadu žalobkyně poukázala až po koncentraci řízení, když ze žalobních tvrzení v části výčtu vad, byť se jednalo o výčet„ zejména“, neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by měl soud vyvodit tuto žalobkyní vytknutou vadu, navíc ji nijak nespecifikovala ani ve svém doplňujícím podání ze září, potažmo října 2020. I pokud by se však přesto měl soud těmito okapovými svody zabývat, nelze přehlédnout, že byť je nesporné, že tyto svody žalovanou skutečně nebyly dodány, žalovaná výslovně žalobkyni sdělila, že o tuto částku je ponižována cena díla, když tyto okapové svody nebyly dodány s ohledem na ukončení spolupráce již po 1. etapě, tj. dokončení hrubé stavby (k tomu viz dopis právního zástupce žalované žalobkyni ze dne [datum] ve spojení s dodejkou); pokud si žalobkyně korespondenci žalované ze dne [datum] v tomto směru nepřevzala, nemůže jít tato skutečnost dle soudu k tíži žalované.

15. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní důvodně podána pouze zčásti, když bylo v řízení prokázáno, že na předmětné nemovitosti se vyskytovaly žalobkyní řádně a včas reklamované vady v podobě vady nedostatečného překladu vazby zdiva a v podobě vady chybějících přesahů hydroizolace a nedostatečného přitavení hydroizolace, nicméně požadovaná sleva týkající se těchto zjištěných vad se ve světle provedeného dokazování, a to zejména znaleckého dokazování, jeví jako neadekvátní.

16. Podle ust. § [číslo] odst. 1 oz. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

17. Podle ust. § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

18. Podle ust. § 2590 odst.1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

19. Podle ust. 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

20. Podle ust. § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

21. Podle ust. § 2615 odst. 1 o.z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

22. Podle ust. § 2619 odst. 1 o.z. dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla.

23. Podle ust. § 2629 odst. 1 o.z. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

24. Podle ust. § 2095 o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

25. Podle ust. § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

26. Podle ust. § 2107 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

27. Podle ust. § 2112 odst. 1 o.z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo v souladu s ust. § 2586 a násl. o.z., v rámci které se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést dílo na rodinném domě ul. [ulice a číslo], [obec a číslo], [PSČ], [část obce], spočívající v realizaci hrubé stavby rodinného domu, a to cenu díla ve výši 1 629 207 Kč + DPH. Mezi účastníky není sporu o tom, že dílo bylo provedeno a žalobkyni žalovanou předáno dne [datum], a to bez zjištěných závad (kolonka„ Zjištěné závady“ byla proškrtnuta). Jak dále vyplynulo ze shora provedeného dokazování, žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], dopisem ze dne [datum], u žalované uplatnila práva z odpovědnosti za vady, a to v případě následujících vad: 1) vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou; nedostatečný překlad zdiva nad okny; 2) chybně provedená hydroizolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu (použité asfaltové pásy jsou nekvalitní /zřejmě zbytky z jiné stavby/ a špatně položené); 3) vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů; 4) provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací; 5) vadné provedení vnitřních příček; 6) vadné provedení ležatého svodu kanalizace; a zároveň po žalované požadovala ve smyslu ust. § 2615 odst. 2 o.z. ve spojení s ust. § 2107 odst. 1 o.z. slevu z ceny provedeného díla (žalobkyně tak provedla volbu svého nároku z odpovědnosti žalované za vady díla), když tuto vyčíslila 25 % z hodnoty stavby, tj. 1 570 350 Kč. Žalovaná poukazovala v rámci své procesní obrany jednak na neexistenci takto uplatněných vad (s výjimkou vady„ nedostatečné vazby zdiva“), dále s tím, že i pokud by se o vady mělo jednat, tyto jsou zjevné, přičemž jejich uplatnění nebylo ze strany žalobkyně včasné (ust. § 2112 odst. 1 o.z.). Soud se proto následně zabýval jednotlivými uplatněnými vadami, a to poté, co byly ze strany žalobkyně tyto vady a jejich projevy blíže specifikované (zejména podání žalobkyně ze dne [datum] ve znění jeho opravy ze dne [datum]), když vedle posouzení vlastní existence těchto vad na tyto nahlížel rovněž optikou jejich zjevnosti, tj. zda se jedná o vadu skrytou či zjevnou, dále pak i případnou včasností reklamace takové vady. Soud v této souvislosti zohlednil i relevantní judikaturu v tomto směru, akcentovanou i odvolacím soudem. Lze tak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Cdo 1040/2009, kdy byť tento odkazuje na předchozí právní úpravu, jeho závěry jsou aplikovatelné i v projednávané věci. Nejvyšší soud ČR v tomto svém rozhodnutí uvedl mimo jiné následující:„ Z ustanovení § 560 obch. zák. vyplývá, že zhotovitel odpovídá objektivně pouze za vady, které mělo dílo v době předání. Tyto vady mohou být zjevné nebo skryté. Ustanovení § 562 odst. 1 obch. zák. ukládá objednateli povinnost provést kontrolu předmětu díla co nejdříve po předání. Při této kontrole by měl objednatel odhalit všechny zjevné vady díla. Nedodržení povinnosti uložené v odstavci 1 nepostihuje zákon přímou sankcí, nesplnění této povinnosti však může být příčinou, že se objednatel nedomůže práv z odpovědnosti za vady soudní cestou. Ustanovení § 562 odst. 2 obch. zák. upravuje lhůty, ve kterých nejdéle musí objednatel oznámit vady díla zhotoviteli (dobu odpovědnosti), pokud nechce omezit svou možnost domoci se uspokojení práv z odpovědnosti za vady soudní cestou. Pokud objednatel oznámí vady díla zhotoviteli později, může jej zhotovitel uspokojit dobrovolně, objednatel se však může svého práva domoci soudně jen s omezením vyplývajícím z § 562 odst. 3 obch. zák…Ustanovení § 428 odst. 2, 3, na něž se odvolává třetí odstavec, koncipuje nemožnost domoci se práv z odpovědnosti za vady po uplynutí stanovené lhůty soudní cestou podobně jako u promlčení. Soud práva z odpovědnosti za vady nepřizná, pokud objednatel neoznámí zhotoviteli vady ve lhůtách uvedených v § 562 odst. 2 a zhotovitel nedodržení lhůty v soudním řízení namítne; soud však práva z odpovědnosti za vady přizná, i když lhůta stanovená v § 562 odst. 2 nebyla dodržena, pokud se zhotovitel nedodržení lhůty u soudu nedovolá. Pokud však zhotovitel věděl nebo vědět musel v době předání předmětu díla o skutečnostech, jejichž důsledkem jsou vady díla, může se objednatel domoci u soudu práv z odpovědnosti za vady bez ohledu na nedodržení lhůt podle § 562 odst. 2 a námitku zhotovitele. Za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla.“. Co do posouzení adekvátní výše slevy z ceny díla soud dále poukazuje na kritéria, ze kterých je třeba v této souvislosti vycházet – k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 1991/2008, dle kterého„ Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popř. snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad.“.

29. K jednotlivým reklamovaným vadám soud uvádí: 1) vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou; nedostatečný překlad zdiva nad okny: Soud poukazuje na zjištěný skutkový stav ohledně této vady (rozdělené do dvou pododdílů) tak, jak je blíže rozveden v odst. 9 tohoto rozsudku. Vada ve formě nedostatečné vazby zdiva byla prokázána všemi ve věci vypracovanými znaleckými posudky, sporována nebyla ani samotnou žalovanou. V řízení bylo prokázáno, že se jedná o vadu zjevnou, neodstranitelnou. Pokud žalovaná poukazovala v intencích ust. § 2112 odst. 2 o.z. na opožděné vytčení této vady, soud má za to, že žalované jako odborníkovi ve stavební oblasti muselo býti v době odevzdání věci zřejmé, že v tomto směru nebylo dílo provedeno řádně v souladu s ČSN. Je zde proto na místě postup dle ust. § 2112 odst. 2 věta druhá o.z., kdy dle soudu žalované nepřísluší právo na námitku v tomto směru. Soud se proto zabýval výši odůvodněné slevy v případě této konkrétní vady. Zohlednil při tom rozsah takto zjištěné vady, ke kterému došli znalci (cca 85 % provedeného zdiva), zabýval se dále tím, jak je žalobkyně touto vadou omezena či zda a jak je komplikováno užívání nemovitosti, zda je snížena s ohledem na tuto vadu životnost nemovitosti, zda byly nutné nějaké opravy na eliminaci této vady apod. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, daná vada nemá žádný podstatný vliv na životnost dané stavby (k tomu viz výslech znalce Ing. Tomáše Jandy). Pokud se v nemovitosti objevily drobné trhliny v podkroví, nebylo postaveno najisto, zda se tyto vyskytly v souvislosti s vadou překladu zdiva či nikoli. V řízení nebylo zjištěno žádné podstatnější omezení žalobkyně při užívání dané nemovitosti. Zohledněna byla rovněž ta skutečnost, že byť byla v daném případě zcela nepochybně ze strany žalované provedena nekvalitní práce, materiál byl plně využit – jak vyplynulo z výslechu znalce Jandy, na provedení prací v tomto směru z rozpočtu připadla částka ve výši cca 150 000 Kč. K obdobné částce dospěli i oba znalci, kteří se k tomuto vyjadřovali, tj. Ing. Janda i Ing. Lampa, byť každý svým způsobem, a to zejména z pohledu kritéria nákladů směřujících k odstranění dané vady. Po zohlednění všech výše uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že jakožto adekvátní sleva z ceny provedeného díla se z pohledu vady„ nedostatečná vazba zdiva“ jeví částka v opakovaně uvedené výši, tj. částka 150 000 Kč (ust. § 2107 odst. 1 o.z.). Co do dalších požadavků žalobkyně ohledně této vady soud uvádí: Soud především zdůrazňuje, že předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na slevu z ceny díla. Dle soudu proto nelze kalkulovat co do stanovení výše této slevy s nějakými hypotetickými výdaji do budoucna, jak činil znalec Lampa, či nemajetkovou újmou dle úvahy znalce Jandy, či dokonce s náklady spojenými se znaleckým zkoumáním. K žádnému dalšímu navýšení soudem zjištěné přiměřené slevy z ceny díla pro uvedenou vadu z tohoto pohledu proto nebylo soudem přistoupeno. Žalobkyně dále v souvislosti s touto vadou žádala slevu z ceny díla s ohledem na vadu nedostatečného překladu zdiva nad okny. Soud má však za to, že se o vadu díla zhotoveného žalovanou nejedná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná dílo v tomto směru zhotovila zcela v souladu s projektovou dokumentací, kde byla tato část díla takto vyprojektována. Za této situace nelze dle soudu dávat žalované k tíži dle znalců nevhodnost projektu a zhotovení díla v této části hodnotit jako vadu díla způsobenou žalovanou. Nicméně i pokud by se mělo jednat o vadu díla, tuto by bylo třeba zhodnotit jako vadu vizuálně zjistitelnou, tj. vadu zjevnou, a žalobkyní tudíž s ohledem na námitku žalované opožděně vytknutou. K tomu soud poukazuje na ust. § 2112 o.z., když postup dle odst. 2 věta druhá tohoto ustanovení se s ohledem na okolnosti zhotovení této části stavby blíže osvětlené v odst. 9 rozsudku dle soudu neuplatní.

30. K vadě: 2) chybně provedená hydroizolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu (použité asfaltové pásy jsou nekvalitní /zřejmě zbytky z jiné stavby/ a špatně položené): Soud poukazuje na zjištěný skutkový stav ohledně této vady (tak, jak je blíže rozveden v odst. 10 tohoto rozsudku, když má za to, že v případě této reklamované vady lze žalobkyni co do existence této vady částečně přisvědčit. Vadné nebylo shledáno položení hydroizolace co místa této polohy, neboť všude tam, kde měla být hydroizolace položena, tak skutečně žalovaná učinila. Jako vadné soud po posouzení všech okolností dané věci soud neshledal ani použití izolace v podobě asfaltových pásů místo hydroizolace Alkorplan, neboť možnost nahrazení Alkorplanu hydroizolací obdobných parametrů bylo smlouvou umožněno. Jak již bylo uvedeno výše, soud zohlednil, že použití asfaltových pásů jakožto hydroizolace je ve stavební praxi běžně používané a bylo tomu tak především i v roce 2014, ke kterému bylo provedené dílo posuzováno. Položení hydroizolace v podobě použité žalovanou nebylo žalobkyní ani stavebním dozorem při provádění díla nijak zpochybňováno, rovněž znalec Janda uvedl, že použitá hydroizolace byla adekvátní projektu. Žalovaná postupovala způsobem ve stavebnictví standardním a nelze dovodit, že již v době provádění díla (konkrétně hydroizolace) a jejího předání měla o takové případné vadě díla vědět. Žalovaná pak dle soudu důvodně poukázala na tu skutečnost, že pokud by byla tato vytýkaná skutečnost posouzena jako vada díla, žalobkyně mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči tuto vadu zjistit a bez zbytečného odkladu oznámit, a pokud tak neučinila, není na místě jí právo z takového vadného plnění přiznat (ust. § 2112 odst. 1 věta prvá, odst. 2 věta prvá o.z.). Soud však shledal v daném případě jako poskytnutí vadného plnění ze strany žalované neexistenci dostatečných přesahů položené hydroizolace tak, aby mohlo dojít k následnému navázání na tuto hydroizolaci, a dále její dostatečné přitavení. V daném případě se rovněž jedná evidentně o vadu zjevnou, kterou žalobkyně mohla při dostatečné péči zjistit nejpozději při převzetí díla. Žalovaná namítla opožděné vytknutí této vady, a to opětovně s přihlédnutím k ust. § 2112 odst. 2 věta prvá o.z., soud má však za to, že žalované jako odborníkovi ve stavební oblasti muselo býti v době odevzdání věci zřejmé, že v tomto směru nebylo dílo provedeno zcela řádně. Soud nepopírá, že mohlo dojít k částečnému poškození ponechaných přesahů po předání díla, nicméně znalci poukazovali na přesahy zcela chybějící a vedle toho i její nedostatečné přitavení. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni z tohoto titulu přísluší v souladu s ust. § 2107 odst. 1 o.z. sleva z ceny díla, přičemž po provedeném dokazování dospěl k závěru, že jakožto sleva přiměřená se jeví částka 5 000 Kč. Soud zejména zohlednil skutečnosti zjištěné ze znaleckého zkoumání znalce Jandy, dle kterého takto zjištěné vadné provedení hydroizolace nemá vliv na užívání stavby, ani na její životnost, nedochází ani k žádnému snížení funkčních vlastností stavby; částku 5 000 Kč poté znalec Janda posoudil jako částku adekvátní k provedení nápravy vzniklého vadného stavu. Soud v této souvislosti přihlédl i ke skutečnosti, že v řízení nebylo nijak prokázáno, že by s ohledem na zjištěnou vadu skutečně docházelo k nějakým zdravotním omezením (žalobkyně ostatně žádná měření apod. po provedení stavby neiniciovala). Nelze odhlédnout ani od částky sjednané za provedení prací v podobě položení hydroizolace tak, jak vyplývá ze sjednaného rozpočtu, kdy žalobkyní mělo být za tímto účelem vynaloženo 11 249 Kč. Za situace, kdy hydroizolace byla položena všude, kde se tak mělo stát, a vytčená vada byla shledána důvodnou pouze ve své části, se pak i z tohoto pohledu výše slevy 5 000 Kč jeví jako přiměřená, když stanovení slevy v částce vyšší (54 564,56 Kč, jak uvádí znalec Lampa, či dokonce 110 400 Kč, jak požadovala žalobkyně ve svém podání ze září, potažmo října 2020) by byla dle soudu v hrubém nepoměru k částce v této souvislosti žalobkyní na provedení sjednaného díla vynaložené.

31. K vadě: 3) vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů: Soud poukazuje na zjištěný skutkový stav ohledně této vady tak, jak je blíže rozveden v odst. 11 tohoto rozsudku. V této souvislosti s touto reklamovanou vadou bylo zjištěno, že žalobkyně si sjednala v průběhu provádění stavby pro montáž a výplň stavebních otvorů subdodávku od firmy [právnická osoba], a žalované byly dány za přítomnosti a se souhlasem žalobkyně pokyny pro přípravu stavebních otvorů. Sjednaná příprava dle těchto pokynů byla následně žalovanou provedena. Subdodavatel oken se poté dostavil, okna osadil a žalobkyně tyto výrobky a práce osobně převzala. Soud má za to, že pokud žalovaná postupovala dle výslovných pokynů subdodavatele a žalované, subdodavatel okna do připravených otvorů namontoval a žalobkyně tyto práce převzala, nelze následně přičítat žalované k tíži, že na daný povrch nebylo dle tvrzení žalobkyně možno kvalitně napojit vnitřní a vnější okenní pásky a došlo dle žalobkyně ke snížení jejich funkce, navíc s protichůdným tvrzením žalobkyně, že povrch nebyl připraven. Dle soudu se z uvedených důvodů nejedná o vadu provedeného díla. I pokud by se však o vadu díla mělo jednat, evidentně by taková vada byla vadou zjevnou, vizuálně zjistitelnou. Bylo na žalobkyni, aby případně na tuto dle ní vadu poukázala při převzetí díla, kdy byla tato žalobkyní tvrzená vada při prohlídce díla již při dostatečné péči zjistitelná. Byla-li tato vada žalobkyní vytknuta až v září 2014 a žalovaná na tuto skutečnost poukázala (viz ust. § 2112 odst. 1 věta prvá, odst. 2 věta prvá o.z.), nebylo by možné plnění z takové vady, jednalo-li by se o vadu, žalobkyni přiznat, a to právě s ohledem na její opožděné vytknutí. Ust. § 2112 odst. 2 věta druhá o.z. by dle soudu nemělo v daném případě své místo, neboť žalovaná postupovala dle pokynů žalobkyně, potažmo jím sjednaného subdodavatele, a se souhlasem žalobkyně, a byť žalovaná připravila povrch dle těchto pokynů a žalobkyně by přesto v jejím postupu spatřovala vadu a rozpor provádění díla se sjednanou smlouvou, žalovaná tuto skutečnost v době předání díla nevěděla a ani nemohla vědět. Pro úplnost soud uvádí, že předmětem této uplatněné vady a zažalované vady dle žalobkyně bylo výslovně„ vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů“. Poukazovala-li následně žalobkyně ve svém podání ze září, potažmo října 2020, dále na tu skutečnost, že rozměry stavebních otvorů nedopovídají v několika případech projektové dokumentaci pro stavební povolení, soud konstatuje, že se jedná o nová tvrzení uplatněná až po koncentraci řízení.

32. K vadě: 4) provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací: Soud poukazuje na zjištěný skutkový stav ohledně této vady tak, jak je blíže rozveden v odst. 12 tohoto rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že nebylo skutečně přistoupeno k realizaci mezilehlého dřevěného sloupu pod úžlabní krokví dle projektové dokumentace pro stavební povolení, nicméně nestalo se tak s ohledem na pokyn žalobkyně daný žalované v průběhu provádění díla. K podepření došlo dle dohody účastníků provizorním způsobem. Poukazoval-li znalec Lampa v této souvislosti ve svém znaleckém posudku na„ průběžnou trhlinu v úžlabní krokvi“, nic takového nebylo do té chvíle ze strany žalobkyně tvrzeno (viz specifikace dané vady v podání žalobkyně ze dne [datum] ve znění jeho opravy z [datum]), soud proto opětovně poukazuje na koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., o které byli účastnici řádně poučeni; navíc není zřejmé, kdy se daná trhlina objevila. Pokud by tomu tak mělo být v době předání díla, jednalo by se jistě o skutečnost vizuálně identifikovatelnou, kdy lze s ohledem na aktivitu žalobkyně po celou dobu provádění díla důvodně předpokládat, že by byla zjištěná již při předání díla. Bylo-li dále v souvislosti s touto vadou poukazováno na nižší osazení kleštin, potažmo snížení světelné výšky, toto nebylo jakožto vada prokázáno: znalec Lampa výslovně uvedl, že zde neshledal nic, co by šlo k tíži žalované jako zhotovitele, rovněž znalec Janda se ve své výpovědi, uskutečněné po zrušení původního rozsudku zdejšího soudu soudem odvolacím, vyjadřoval k této otázce pouze ve velmi obecné podobě. Pro úplnost soud poté opětovně uvádí, že nejen znalkyni Popénkové, ale především znalci Jandy, z jehož znaleckého posudku soud zejména vycházel, nebyla v době zpracování znaleckého posudku známá realizační dokumentace se zakreslenými změnami, přičemž znalci se zabývali pouze dokumentací, kterou měli k dispozici, tj. počáteční dokumentací pro provedení stavby (znalci tedy neměli ani žádné informace týkající se změny skladby podlahy, ke které bylo s ohledem na požadavek žalobkyně přistoupeno v průběhu realizace stavby). Soud s ohledem na uvedené skutečnosti uzavírá, že v případě vady specifikované jako provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací se o vadu nejedná. Nicméně zcela pro úplnost – pokud by se mělo přesto o vadu jednat, jedná se o vadu zjevnou, zjistitelnou již při samotném převzetí díla, přesto včas neuplatněnou (ust. § 2112 o.z.).

33. K vadě: 5) vadné provedení vnitřních příček: Soud poukazuje na zjištěný skutkový stav ohledně této vady tak, jak je blíže rozveden v odst. 13 tohoto rozsudku. Soud nejprve předesílá, že při jednání soudu dne [datum] žalobkyně výslovně uvedla, že se nadále omezuje na projev této vady tak, jak je uvedeno v rámci znaleckého posudku Ing. Lampy. Znalec Lampa v případě této vady uvedl, že tuto spatřuje v té skutečnosti, že příčka byla postavena tak, že nesvírala pravý úhel se zdí oddělující schodiště od místnosti [číslo] a [číslo], nicméně dále s tím, že čerpal pouze z informací uváděných žalobkyní; rovněž bylo zjištěno, že k projektové dokumentaci skutečného provedení stavby tento znalec vůbec nepřihlížel. V řízení však jednak vyšlo najevo, že ke změně této příčky došlo s ohledem na přání žalobkyně, dále bylo prokázáno tvrzení žalované, že pravý úhel v daném případě nebylo možné zachovat. Soud proto dospěl k závěru, že v případě žalobkyní uplatněné vady vadné provedení vnitřních příček se o vadu zhotoveného díla nejedná.

34. K vadě: 6) vadné provedení ležatého svodu kanalizace: Soud poukazuje na zjištěný skutkový stav ohledně této vady tak, jak je blíže rozveden v odst. 14 tohoto rozsudku. Žalobkyní vytýkaná vada, že byly použity při realizaci ležatého svodu kanalizace tvarovky HT, přičemž měly být použity tvarovky KG, nebyla v řízení prokázána, navíc sama žalobkyně následně deklarovala, a to nejen v rámci svého podání ze dne [datum], kterým byla vzata žaloba částečně zpět, ale i ve svém závěrečném návrhu, že na této vadě již nadále netrvá. Pokud v průběhu řízení, a to ponejprve v rámci odvolacího řízení, počala žalobkyně poukazovat na vadu související v nedodaných okapových svodech, soud opětovně poukazuje na koncentraci řízení dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., o které byli účastníci řádně poučeni. Žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních v části výčtu vad, byť se jednalo o výčet„ zejména“, neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by měl soud vyvodit tuto žalobkyní vytknutou vadu, navíc ji nijak nespecifikovala ani ve svém doplňujícím podání ze září, potažmo října 2020. I pokud by se však přesto měl soud těmito okapovými svody zabývat, nelze přehlédnout, že byť je nesporné, že tyto svody žalovanou skutečně nebyly dodány, žalovaná výslovně žalobkyni sdělila, že o tuto částku je ponižována cena díla, když tyto okapové svody nebyly dodány s ohledem na ukončení spolupráce již po 1. etapě, tj. dokončení hrubé stavby. Pokud si pak žalobkyně korespondenci žalované ze dne [datum] v tomto směru nepřevzala, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalované. Zcela pro úplnost a nad rámec uvedeného soud uvádí, že i za situace, kdy by mělo být nedodání okapových svodů považováno za vadu díla, tato skutečnost by se zcela jistě objevila v rámci protokolu o předání díla, neboť se jedná o skutečnost naprosto zřetelně vizuálně zjistitelnou i naprostým laikům. Nestalo-li se tak, přičemž žalobkyně počala na tuto dle ní vadu poukazovat až v souvislosti s podaným odvoláním proti prvnímu rozsudku zdejšího soudu, tj. koncem roku 2019, jako důvodná by byla shledána rovněž námitka žalované ve smyslu ust. § 2112 o.z.

35. S ohledem na vše výše uvedené proto soud dospěl k závěru, že žalobkyni přísluší právo na uhrazení přiměřené slevy z ceny díla v souladu s ust. § 2615 odst. 2 o.z. ve spojení s ust. § 2107 odst. 1 o.z. v celkové výši 155 000 Kč (vada„ vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou“ – 150 000 Kč, vada„ neexistence dostatečných přesahů položené hydroizolace“ – 5 000 Kč). Co do této částky bylo proto žalobě vyhověno (výrok I. rozsudku), ve zbývající části, tj. co do částky 621 341 Kč s příslušenstvím, pak byla žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).

36. O příslušenství soudem přiznané částky soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

37. K námitce žalované, že žalobkyně žalované nikdy neumožnila uplatněné vady posoudit a reklamaci v souladu se zákonem vyřídit, soud pro úplnost doplňuje, že z předložených listin sice vyplývá, že účastníci byli v e-mailovém kontaktu již v průběhu července 2014, kdy žalobkyně poukazovala na některé vady, jednalo se však o vady odlišné, než vady následně uplatněné po provedení znaleckého zkoumání dopisem ze dne [datum]; účastníci pak v rámci e-mailové komunikace řešili především dosud neuhrazenou finální fakturu. Z e-mailové komunikace účastníků z období července 2014, byť v řízení k důkazu provedené, proto soud neučinil žádná pro toto řízení podstatná zjištění. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně učinila volbu svého nároku z odpovědnosti za vady ve smyslu ust. § 2107 odst. 1 o.z., když požadovala po žalované přiměřenou slevu z ceny díla. Námitka žalované co do nemožnosti vyřízení reklamace tak dle soudu nemá pro výsledek řízení žádný význam, navíc nelze ani přehlédnout tu skutečnost, že stěžejní vada ve formě vadné vazby zdiva, mezi účastníky nesporná, je vadou neodstranitelnou, kdy jiná možnost než odškodnění formou přiměřené slevy z ceny díla není na místě.

38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaná byla ve věci úspěšná v převážné části zažalovaného nároku, a přísluší jí tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o výši nákladů řízení soud zohlednil dvě etapy řízení, a to prvou do částečného zpětvzetí žaloby, kdy v části tohoto zpětvzetí postupoval při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle ust. § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., neboť žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení bylo v této části zastaveno, a druhou po tomto částečném zpětvzetí žaloby až do tohoto rozhodnutí soudu. V případě prvé uvedené etapy je úspěch žalované dán co do částky 713 344,70 Kč (tj. úspěch co do 82 %), její neúspěch pak co do částky 155 000 Kč (18 %); žalované proto v této prvé etapě náleží právo na úhradu 64 % jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu zálohy na znalecký posudek ve výši 6 000 Kč, úhradu soudního poplatku z odvolání ve výši 15 125 Kč a dále od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 39,5 úkony právní pomoci po 11 780 Kč (jedná se o tyto úkony: převzetí zastoupení; sepis vyjádření ze dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; sepis vyjádření ze dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; sepis vyjádření ze dne [datum]; sepis vyjádření ze dne [datum]; sepis vyjádření ze dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; sepis závěrečného návrhu ze dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; sepis vyjádření ze dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] – úkonu právní pomoci; sepis odvolání proti rozsudku soudu I. stupně; účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; sepis vyjádření ze dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum]; účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci;; účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne [datum]; sepis vyjádření ze dne [datum]; sepis vyjádření ze dne [datum]) a dále v souladu s ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 40 náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Celková výše nákladů právního zastoupení v prvé uvedené etapě činí 477 310 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalované plátcem, poté 577 545 Kč. Po následném připočtení složené zálohy na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 6 000 Kč a uhrazeného soudního poplatku z odvolání ve výši 15 125 Kč pak činí celková výše nákladů řízení vynaložených žalovanou v období od podání žaloby do částečného zpětvzetí žaloby 598 670 Kč (577 545 Kč + 6 000 Kč + 15 125 Kč = 598 670 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v této etapě úspěšná co do 64 %, přísluší jí pro tuto etapu právo na úhradu nákladů řízení ve výši 383 149 Kč (64 % z částky 598 670 Kč). V případě druhé uvedené etapy, tj. po částečném zpětvzetí žaloby do vyhlášení rozsudku dne [datum], je úspěch žalované dán co do částky 621 341 Kč (tj. úspěch co do 80 %), její neúspěch pak co do částky 155 000 Kč (20 %); žalované proto v této druhé etapě náleží právo na úhradu 60 % jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 7,5 úkony právní pomoci po 11 420 Kč (jedná se o tyto úkony: účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; účast při jednání soudu dne [datum] – jednání nad 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne [datum]; sepis závěrečného návrhu; účast při jednání soudu dne [datum]; účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] – úkonu právní pomoci) a dále v souladu s ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhradami hotových výdajů po 300 Kč. Celková výše nákladů právního zastoupení v druhé uvedené etapě činí 88 050 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalované plátcem, poté 106 540,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v této etapě úspěšná co do 60 %, přísluší jí pro tuto druhou etapu právo na úhradu nákladů řízení ve výši 63 924,30 Kč (60 % z částky 106 540,50 Kč). S přihlédnutím k výše uvedenému tak žalované přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 447 073,30 Kč (383 149 Kč + 63 924,30 Kč = 447 073,30 Kč) – výrok III. rozsudku.

39. Pro úplnost soud uvádí, že navrhovala-li žalobkyně případný postup dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého pokud měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, s jejím návrhem v tomto směru se soud neztotožnil. V této souvislosti soud zejména poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR týkající se vymezení vad – rozhodnutí sp.zn. 33 Cdo 2013/2015, dle kterého„ I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. může být aplikováno v případě, kdy je účastník částečně neúspěšný proto, že oproti znalci jinak odhadl výši plnění, nikoliv však v případě, kdy důvodem jeho částečného neúspěchu je skutečnost, že v žalobě jinak stanovil základ nároku.“. Z uvedeného rozhodnutí je zřejmé, že o nákladech řízení dlel ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. není na místě rozhodovat v případě, kdy není žalobkyni přiznána sleva v souvislosti se všemi v žalobě skutkově vymezenými vadami. V projednávané věci bylo sice rozhodnutí o výši slevy odvislé od znaleckého zkoumání, nicméně po provedeném dokazování nebylo žalobkyni přiznáno právo na slevu co do všech reklamovaných a následně žalobou uplatněných vad – i v tomto případě byla žalobkyně úspěšná v menšinové části svého požadavku. Již z tohoto důvodu nebyly shledány předpoklady pro možný postup soudu dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud dále zohlednil i tu skutečnost, že žalobkyně přistoupila k požadavku úhrady vysoké finanční částky, byť tuto neměla nijak reálně důkazně podloženou, a na tomto svém požadavku setrvala po převážnou část vedeného řízení; žalovaná tak byla v této souvislosti nucena vynakládat v souvislosti se svým právním zastoupením nemalé finanční náklady (odvíjející se od výše zažalované částky), a to i s ohledem na rozsáhlé a dlouhé dokazování, které dané řízení obnášelo. Z uvedených důvodů proto soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z procenta úspěchu a neúspěchu, a to v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.

40. O povinnosti účastníků zaplatit České republice náklady řízení vzniklé státu (výroky IV. a V. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když soud přihlédl k poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků, přičemž opětovně zohlednil obě etapy soudního řízení, tj. do doby částečného zpětvzetí žaloby a po tomto úkonu. Co do prvé etapy pak soud uložil žalobkyni uhradit 82 % těchto nákladů, žalované pak 18 % těchto nákladů; v případě druhé etapy pak byla tato povinnost stanovena žalobkyni co do 80 % a žalované co do 20 % Náklady státu jsou v prvé etapě tvořeny znalečným vynaloženým z rozpočtových prostředků státu, když pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že převážná část znalečného byla znalci Ing. Jandovi uhrazena ze záloh na znalečné, které v průběhu řízení složili oba účastníci na účet zdejšího soudu. Z rozpočtových prostředků soudu byla poté uhrazena znalci Pavlu Brousilovi na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 15.11.2017, č.j. 16 C 180/2015-124, na znalečném částka 700 Kč, znalci Ing. Tomáši Jandovi na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 31.10.2018, č.j. 16 C 180/2015-199, na znalečném částka 100 Kč, znalci Ing. Tomáši Jandovi na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 9.4.2019, č.j. 16 C 180/2015-253, na znalečném částka 3 025 Kč, rovněž znalci Ing. Tomáši Jandovi na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 30.7.2019, č.j. 16 C 180/2015-261, na znalečném částka 847 Kč, a konečně opět znalci Ing. Tomáši Jandovi na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 9.3.2022, č.j. 16 C 180/2015-632, na znalečném částka 2 420 Kč Náklady řízení státu vynaložené v prvé etapě tak celkem činí 7 092 Kč, žalobkyně je proto povinna uhradit pro tuto etapu státu částku 5 815,40 Kč (82 % z 7 092 Kč), žalovaná pak 1 276,60 Kč (18 % z 7 092 Kč). V druhé etapě jsou náklady státu tvořeny znalečným v částce 8 007,60 Kč vynaloženým z rozpočtových prostředků státu na úhradu znalečného znalci Ing. Jiřímu Lampovi na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 1.11.2022, č.j. 16 C 180/2015-734 (celkem bylo na znalečném přiznáno Ing. Lampovi 10 507,60 Kč, částka 2 500 Kč však byla uhrazena ze zálohy složené žalobkyní). Žalobkyně je proto povinna uhradit pro tuto etapu státu částku 6 406,10 Kč (80 % z 8 007,60 Kč), žalovaná pak 1 601,50 Kč (20 % z 8 007,60 Kč). S přihlédnutím k výše uvedenému tak České republice přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení státu v celkové výši 12 221,50 Kč (5 815,40 Kč + 6 406,10 Kč = 12 221,50 Kč – výrok IV. rozsudku) a vůči žalované v celkové výši 2 878,10 Kč (1 276,60 Kč + 1 601,50 Kč = 2 878,10 Kč – výrok V. rozsudku).

41. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.

Poučení