16 C 182/2024 - 186

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o 84 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně na přerušení řízení se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka]. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. K podpisu smlouvy došlo pomocí SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na její telefonní číslo. Žalovaná se zavázala půjčené peněžní prostředky žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách po [částka]. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjistila a ověřila majetkové poměry žalované a uzavřela, že je v jejich možnostech úvěr vrátit. Žalovaná nehradila řádně a včas splátky, dostala se do prodlení již se splátkou splatnou dne [datum], žalobkyně proto vyzvala žalovanou k její úhradě, a to první upomínkou ze dne [datum], dále druhou upomínkou ze dne [datum]. Když žalovaná ani přes upomínky žalobkyně splátky neplatila, žalobkyně dopisem ze dne [datum] dluh žalované zesplatnila. Rovněž dne [datum] byla žalované odeslána předžalobní výzva, ve které byla vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Žalobkyně proto po žalované nárokuje zaplacení jistiny ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka].

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR [č. účtu]-7 ze dne [datum], který žalovaná napadla včas podaným odporem.

3. K věci samé žalovaná uvedla, že nároky žalobkyně neuznává, a to s ohledem na probíhající trestní oznámení pro úvěrový podvod s tím, že si žalovaná úvěry nezakládala, o čemž žalobkyni předem informovala e-mailem.

4. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Právní zástupce žalobkyně i žalovaná svou účast na jednání soudu omluvili.

5. Při jednání dne [datum] byl soudem zamítnut návrh žalobkyně na přerušení řízení, když soud neshledal pro přerušení řízení důvod, a to s ohledem na důvody uvedené níže v odůvodnění rozsudku (výrok I. tohoto rozsudku).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně podepsala smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], nepodepsanou druhou stranou, pouze s uvedenou autorizační doložkou - „Autorizační doložka – identifikátor a časový klíč“ obsahující údaj: IP adresa 89.102.204.253, datum podpisu [datum], čas podpisu 13:24:11, SMS kód 7126, SMS kód potvrzen z tel. čísla [hodnota]. Na závěr je připojen podpis předsedy představenstva žalobkyně. Žalobkyně vystupuje ve smlouvě jako poskytovatel, na druhé straně smlouvy je uvedena žalovaná jako spotřebitel. V článku 4.2 Smlouvy se žalobkyně zavázala, že poskytne žalované na její výslovnou žádost a v její prospěch spotřebitelský úvěr typu hotovostní úvěr v celkové výši [částka] s tím, že částka [částka] bude vyplacena na účet spotřebitele č. [č. účtu] a částka [částka] bude vyplacena ve prospěch věřitele žalované, tj. žalobkyni za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované vůči žalobkyni vyplývající ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] a činil celkem [částka]. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnutý úvěr a současně také úrok ve výši 10 % p. m. Celková dlužná částka tak činila [částka] a měla být uhrazena formou pravidelných 12ti měsíčních splátek po [částka]. První splátka byla splatná dne [datum] a poslední dne [datum]. Přílohou č. [hodnota] bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, v němž je uvedeno, že je žalovaná svobodná, je zaměstnána u zaměstnavatele ZŠ [tituly před jménem] M. [jméno FO] [adresa], její měsíční příjem činil [částka], náklady na bydlení činily [částka]. Ke smlouvě byly připojeny předsmluvní informace ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou plánovaly mezi sebou uzavřít žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako spotřebitel. Předsmluvní informace obsahovaly roční procentní sazbu nákladů, formulář pro standardní informace a tabulku umoření. Nepodepsaný dokument obsahoval „Autorizační doložku – identifikátor a časový klíč“ obsahující údaj: IP adresa 89.102.204.253, datum podpisu [datum], čas podpisu 13:24:11, SMS kód 7126, SMS kód potvrzen z tel. čísla [hodnota] /viz předsmluvní informace na č. l. 12 - 15 spisu, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru na č. l. 16 - 20 spisu, příloha č. [hodnota] posouzení úvěruschopnosti spotřebitele na č. l. 20 - 23 spisu, výplatní lístek na č. l. 173 – 175 spisu/. Ke dni [datum] nebyl ve vztahu k žalované evidován v registru SOLUS ani v registru platebních informací žádný negativní záznam. Proti žalované nebylo ke dni [datum] vedeno insolvenční řízení. Ke dni [datum] nebyla proti žalované vedena žádná exekuce. Dále žalobkyně provedla ověření bankovního účtu č. [č. účtu], jehož majitelkou byla žalovaná /viz lustrace na č. l. 179 – 182 spisu, ověření bankovního účtu na č. l. 183 spisu/. Totožnost žalované žalobkyně ověřila z kopie občanského průkazu žalované, přičemž tento doklad neprocházel evidencí neplatných dokladů a dále předložila kopii řidičského průkazu žalované /viz kopie občanského průkazu na č. l. 176 spisu, řidičského průkazu na č. l. 177 spisu a kontrola OP v neplatných dokladech na č. l. 178 spisu/. Dne [datum] byla provedena platba z účtu žalované č. [hodnota] ve výši [částka] ve prospěch účtu žalobkyně uvedeného ve smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru s variabilním symbolem [var. symbol] a zprávou pro příjemce „tímto souhlasím s návrhem smlouvy č. [hodnota]“. Dne [datum] žalobkyně vygenerovala potvrzení o vyplacení úvěru ve výši [částka] a tato částka byla dne [datum] odeslána na účet žalobkyně. Žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet žalované č. [č. účtu] vedený [právnická osoba]. částku ve výši [částka] pod VS [var. symbol] s poznámkou „CFIG doplatek úvěru“ /viz platby převodem na č. l. 26 – 26 spisu, sdělení banky na č. l. 160 spisu, výpis z účtu na č. l. 161 – 163 spisu/. Žalovaná byla upomínána žalobkyní k uhrazení dlužné splátky splatné dne [datum]. Naposledy byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě téhož dne k úhradě celkové dlužné částky po zesplatnění úvěru ve výši [částka] nejpozději do [datum] /viz upomínky včetně podacího lístku na č. l. 27 – 32 spisu/. Z obsahu spisového materiálu PČR č. j. KRPS-28412/TČ-2024-010681, včetně sdělení vrchního inspektora nprap. [jméno FO] adresovaného zdejšímu soudu, se podává, že v uvedené věci stále probíhá trestní řízení a nebylo do současné doby rozhodnuto, když v současné době probíhá vyhodnocování dokumentace. V současné době je však patrné, že prověřované trestné činnosti se dopustila [jméno FO], nar. [datum], bytem [Adresa žalované], která se k této trestné činnosti doznala na ÚZ o podání vysvětlení. Žalovaná podala dne [datum] vysvětlení na PČR, Územní odbor [adresa], ve kterém uvedla, že se jí její dcera [jméno FO] poté, co žalované začaly chodit upomínky od různých úvěrových společností, přiznala, že si na její osobu brala různé půjčky, mimo jiné od společnosti CFIG, VS [var. symbol]. [jméno FO], dcera žalované, podala dne [datum] vysvětlení na PČR, Územní odbor [adresa], ve kterém uvedla, že si brala nebo navyšovala úvěry od různých společností. Tyto úvěry byly vedeny na její matku [Jméno žalované] (žalovanou). O úvěrech matka nevěděla, dozvěděla se o nich až začátkem roku 2024, kdy jí začaly chodit upomínky. Pokud tedy jde o úvěry, které si brala na žalovanou, tak se jedná mimo jiné o společnost [právnická osoba], kdy se jednalo o navýšení předchozích úvěrů. Doložila doklady žalované a peníze jí přišly na účet u [právnická osoba]. Poslední úvěr byl ve výši [částka], ale v podstatě se jednalo o doplacení staršího úvěru novým a tedy navýšení o pár tisíc Kč. Tento poslední úvěr ve výši navýšení přišel na účet žalované u [právnická osoba], přičemž [jméno FO] žalované řekla, že jí přijde přeplatek z nějakého doplaceného úvěru a poprosila jí, aby jí ho přeposlala na účet u [právnická osoba] č. [č. účtu], který výhradně sama používala. Žalovaná o navyšování úvěrů nevěděla, dcera jí to tajila kvůli tomu, že začala hrát hazard a pořád doufala, že to nějak zachrání. Žalobkyně učinila dne [datum] dotaz adresovaný PČR na stav trestního řízení ve věci [jméno FO], do kterého by se žalobkyně ráda připojila jako poškozená. V dotazu žalobkyně mimo jiné uvedla, že eviduje úvěr ve výši [částka] ze dne [datum] na jméno žalované. Dne [datum] žalobkyně obdržela e-mail ve znění „[právnická osoba], celý úvěr je podvod, moje jméno je [jméno FO], jsem dcera [jméno FO], r. č. [hodnota]. Údaje a účet jsem zneužila. Jsem v insolvenci, která bude zrušena, je na mne podáno hromadné trestní oznámení. Prosím, veškerou odpovědnost směřujte na mne.“ Žalobkyně uvedla v reakci na žádost o spolupráci PČR ze dne [datum], že na jméno žalované eviduje celkem pět uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru, a to mimo jiné úvěr č. [hodnota] ve výši [částka], který byl sjednán dne [datum]. Úvěr byl vyplacen dne [datum] na bankovní účet č. [č. účtu] /viz spisový materiál PČR č. j. KRPS-28412/TČ-2024-010681 na č. l. 38 – 157 spisu/.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr : Žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet žalované vedený [právnická osoba]. částku ve výši [částka] pod VS [var. symbol] s poznámkou „CFIG doplatek úvěru“, k tomuto účtu neměla jiná osoba dispoziční oprávnění. Ohledně uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala žalobkyně s [jméno FO], dcerou žalobkyně, a to bez vědomí žalobkyně.

8. V řízení nebylo prokázáno, že by smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které bylo žalované poskytnuto shora uvedené plnění, byla uzavřena se žalovanou. Žalobkyně v řízení předložila nepodepsanou smlouvu, nijak blíže však netvrdila a neprokazovala, jak byla zjištěna a ověřena identita jednající osoby. Pouze ze skutečnosti, na čí bankovní účet byly peněžní prostředky zaslány, nelze jednající osobu uzavřít, tj. že by smlouvu sjednávala žalovaná (přestože v nepodepsané smlouvě jsou uvedeny její osobní údaje, které lze rovněž bez pochyb ověřit, tj. jméno, rodné číslo a bydliště). Jelikož není zřejmé, jak byla identita jednající osoby zjištěna a ověřena, mohla při uzavírání smlouvy jménem žalované vystupovat, a zjevně vystupovala, i jiná třetí osoba, tedy dcera žalované. S ohledem na odeslané finanční prostředky na bankovní účet uvedený v nepodepsané smlouvě, kdy rovněž identifikace osoby obsažená v nepodepsané smlouvě odpovídá majiteli účtu, nemá soud pochyb o tom, že ke sjednání smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a třetí osovou, tedy dcerou žalované, v nějaké podobě došlo. Lze si jen těžko představit, že by právní předchůdkyně žalobkyně bez dalšího na daný bankovní účet finanční prostředky odeslala, aniž by jí jiná osoba, mající na odeslání těchto finančních prostředků zájem, tyto údaje sdělila. Nebylo však v řízení provedenými důkazy prokázáno, jak byla ověřena identita jednající osoby, a naopak bylo prokázáno, že vůli uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru se žalobkyní projevila [jméno FO], dcera žalované.

9. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní, ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne [datum] uzavřela s žalobkyní předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru a tedy, že by projevila vůli být vázána touto smlouvou s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. K důkazům byla založena listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru a dále listina označená jako předsmluvní informace, kde jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak obě bez elektronického podpisu žalované, neboť tyto listiny v elektronické podobě (tj. soudu předložené PDF dokumenty) neobsahují žádné záznamy o tom, že by k nim byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Z těchto listin nelze uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, neboť nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených listin o spotřebitelském úvěru. Současně skutečnost, že žalovaná provedla verifikační platbu ve výši [částka] na bankovní účet žalobkyně, a že ta disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle, kopií občanského průkazu či kopií řidičského průkazu žalované bez toho, aniž by si byla (s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy) jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle názoru soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Tento závěr soudu podporuje rovněž skutečnost dosud probíhajícího trestního řízení vedeného proti [jméno FO], nar. [datum], dceři žalované, která se doznala do úředního záznamu o podaném vysvětlení, že si vzala úvěr od žalobkyně ve výši [částka] na jméno žalované, když zneužila údaje žalované a žalovaná o tomto úvěru nevěděla. Tyto okolnosti rovněž žalovaná uplatnila jako obranu proti podané žalobě. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že skutečnost, že žalovaná projevila vůli s žalobkyní uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, nebyla prokázaná.

22. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ( založená na č. l. 16 - 20 spisu), nemohl by ji soud posoudit jako platně uzavřenou, když nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. V případě žalované žalobkyně nedostatečným způsobem posoudila výdaje žalované. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění sice tvrdila, avšak nepředložila soudu žádné listiny k ověřování výdajové stránky žalované, není tedy patrné, jak žalobkyně ověřila výdaje žalované.

23. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

24. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala na bankovní účet žalované č. [č. účtu] dne [datum] částku ve výši [částka] bez právního důvodu, přičemž k tomuto účtu nemá dispoziční oprávnění žádná další osoba. Ze strany žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení a povinností žalované je toto obohacení žalobkyni vydat. Na tomto závěru ničeho nemůže změnit tvrzení dcery žalované, [jméno FO] v podaném vysvětlení /viz spisový materiál PČR č. j. KRPS-28412/TČ-2024-010681 na č. l. 65 spisu/, v němž uvedla, že žalovanou poprosila, aby ji navýšení zaslané na účet žalované žalobkyní přeposlala na její účet u [právnická osoba] a žalovaná by takto skutečně učinila a předložila by o tom soudu důkaz. Obecně ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení musí ochuzený (tj. žalobkyně) prokázat tvrzení o přesunu majetkových hodnot na obohaceného. Naopak obohaceného (tj. žalovanou) tíží důkazní břemeno k prokázání spravedlivého důvodu získaného plnění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Povinnost vydat plnění získané bez spravedlivého důvodu (uzavření smlouvy s konkrétní osobou zakládající takový důvod nebylo prokázáno) vzniká podle zákona tomu, kdo je získal. Tím, kdo plnění získal, není osoba, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení nebo osoba, která je skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez spravedlivého důvodu plněno. Osobou povinnou vydat plnění získané bez spravedlivého důvodu je tudíž adresát tohoto plnění (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud tedy následně nabude předmět plnění třetí osoba, povinnost vydat bezdůvodné obohacení na ni s předmětem bezdůvodného obohacení nepřechází, neboť odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení vzniká podle zákona jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení vzniklo. Pozdější osud bezdůvodného obohacení není pro povinnost osoby, která se bezdůvodně obohatila, je vydat, relevantní. Obohacený se tak obohatí v okamžiku, kdy je na jeho bankovní účet připsána předmětná částka, aniž by byl obohacený pouze platebním místem. Výše bezdůvodného obohacení pak představuje částka připsaná na bankovní účet obohaceného, neboť v ní v daném okamžiku spočívá zvýšení majetku obohaceného. Této částce totiž odpovídá v daném okamžiku pohledávka obohaceného za bankou. Co se s prostředky na účtu obohaceného poté stane, není pro jeho povinnost vydat bezdůvodné obohacení relevantní. Bezdůvodné obohacení je objektivní stav. Jeho subjektivní zavinění či protiprávní jednání tak nejsou relevantní, stejně jako následný osud předmětné částky po jejím připsání na účet obohaceného. (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 234/19). V posuzované věci bylo bez právního důvodu plněno žalované, neboť na její účet (do její výlučné dispozice) byla převedena částka [částka], aniž k tomu byl právní důvod. Bezdůvodné obohacení vzniklo tedy pouze žalované a jen ona je z hlediska hmotného práva nositelkou závazku k jeho vydání.

25. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, resp. nebyla vůbec uzavřena se žalovanou, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. žalobkyni vydat. Žalovaná je tak povinna vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši [částka], o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla výzva ze dne [datum] odeslaná téhož dne prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalované se dostala třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.), tedy dne [datum]. Žalovaná byla dle textu výzvy povinna uhradit dluh z bezdůvodného obohacení do [datum]. Ode dne následujícího, tedy [datum], je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

26. Ve zbylé části žaloby soud nárok žalobkyně zamítl, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s tvrzeným obsahem a se žalovanou (výrok III. tohoto rozsudku).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení