16 C 188/2022-22

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 17.495,27 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.547,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.547,56 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku ve výši 4.847,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.847,71 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 100 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.000 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání shora uvedeného rozsudku, s odůvodněním, že žalobkyně dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] včetně platných obchodních podmínek do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná na tomto místě elektřinu odebírala. Smluvní strany se dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období a splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] splatnou dne [datum] na částku 2.547,56 Kč z titulu nezaplacené ceny odebrané elektřiny od [datum] do [datum], když se jedná o rozdíl mezi cenou odebrané elektřiny a souvisejících služeb za odebraných [anonymizováno] MWh. Na základě předmětné smlouvy pak byla dohodnuta povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením. Smluvní strany si dále dohodly odst.„ Ostatní ujednání“, ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou za uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. V souladu s uvedeným žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 400 Kč za prodlení se zaplacením záloh a faktury [variabilní symbol], která je však požadována pouze v částce 200 Kč. Splatnost jednotlivých záloh byla stanovena v plánu záloh na budoucí období ze dne [datum]. Vyúčtování smluvní pokuty žalobkyně provedla v rámci upomínky z [datum] a to pod [variabilní symbol] splatné dne [datum], a dále v rámci upomínky ze dne [datum] za prodlení s provedením platby sjednané za měsíc říjen 2020 splatné dne [datum]. Dále žalobkyně zúčtovala fakturou [variabilní symbol] za období od [datum] až [datum] celkové množství odebrané elektřiny [anonymizováno] MWh, splatné dne [datum] na částku 6.775,13 Kč. Tento nedoplatek nebyl uhrazen a po provedení opravy vyúčtování dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum] na částku 4.847 Kč za odebranou elektřinu ve výši [anonymizováno] MWh, nastala splatnost částky 4.847 Kč dne [datum]. Tato částka sestává z ceny odebrané elektřiny a souvisejících služeb ve výši 4.647,72 Kč a smluvní pokuty ve výši 200 Kč. Smluvní pokutu ve výši dalších 200 Kč žalobkyně neuplatňuje.

2. Soud postupoval dle ust. § 115a o. s. ř., když poučil účastníky o možnosti ve věci rozhodnout bez jednání, pouze na základě listinných důkazů, a to vzhledem k tomu, že proti tomuto postupu účastníci neprojevili nesouhlas, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky pro takové rozhodování, když ve věci bylo rozhodováno výlučně na základě listinných důkazů a nebylo potřeba postupovat dle § 118a o. s. ř. ve smyslu poučení účastníků o doplnění rozhodujících tvrzení či doplnění důkazních návrhů.

3. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou, byl sjednán produkt, který garantoval určitou cenu po celou dobu trvání smlouvy (po základní dobu trvání smlouvy a pro další období – prolongaci pak byl stanoven způsob, jak bude cena určena), což mělo za následek nižší jednotkovou cenu elektřiny. Pokud by žalovaná uzavřela smlouvu na dobu neurčitou, nemohla by získat jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy a nebyla by chráněna proti růstu cen elektřiny. Tento závazek žalobkyně pak byl utvrzen smluvní pokutou, která měla přimět zákazníka k řádnému plnění smlouvy po sjednanou dobu. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně a včas, žalobkyni vzniklo právo požadovat smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvané elektřiny zákazníkem ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost, a to za každý kalendářní měsíc, i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce trvání smlouvy (včetně případné prolongace). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 30 měsíců od data [datum] s možností automatické prolongace. Žalobkyně dne [datum] v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušení platebních povinností, a to nezaplacením zálohy za říjen 2020, splatné dne [datum] a fakturu [variabilní symbol] splatnou dne [datum], když na možnost ukončení dodávky byla žalovaná upozorněna a následně pak žalobkyně dne [datum] odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností. Odstoupení, stejně jako upomínky, byly žalované doručeny. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10.000 Kč dle faktury [variabilní symbol] vystavené dne [datum] splatné dne [datum] Smluvní pokuta je požadována za každý měsíc od [datum] do [datum], tedy za 25 měsíců po 400 Kč, což představuje celkem částku 10.000 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující deset dnů. Tato smluvní pokuta pak byla vyúčtovaná fakturou [variabilní symbol] splatnou dne [datum]. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] tak, že byly podepsány žalovanou jako zákazníkem a žalobkyní zastoupené svými jednateli. Smlouvami se žalobkyně zavázala žalované dodávat do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a zajistit na vlastní jméno a účet službu distribuční soustavy a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a za služby žalobkyni zaplatit cenu stanovenou žalobkyní a za službu distribuční soustavy a ostatní regulované služby cenu regulovanou stanovenou ERÚ. Smlouva je na předtištěném formuláři, do nějž se doplňují pouze identifikační údaje zákazníka, odběrné místo, výše záloh, a dále se vybírá z předtištěných možností platebních podmínek, důvod uzavření smlouvy a typu využitého produktu. Ostatní části smlouvy jsou předtištěny žalobkyní. V části smluv označené jako„ Sdružené služby dodávky elektřiny“ je uvedeno, že obchodní podmínky [číslo] včetně ceníku a ceníku služeb jsou umístěny na stránkách [webová adresa] s tím, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že se s těmito dokumenty seznámil a bez výhrad je akceptuje. V části smluv označené jako„ Ostatní ujednání“ je obsažena doložka, dle které: Zákazník je povinen poskytnout [anonymizováno] veškerou součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit žádná právní ani jiná jednání bránící [anonymizováno] v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn podle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu, a to ve výši 1 000 Kč pro Zákazníka kat. Domácnost a ve výši 5.000 Kč pro Zákazníka kat. Maloodběratel. Stejnou smluvní pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede [anonymizováno] v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném odběrném místě pokračovat v odběru u jiného dodavatele. V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu [anonymizováno] jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen [anonymizováno], zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od [anonymizováno] (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo [anonymizováno] v souladu s energetickým zákonem od takové Smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany Zákazníka a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je [anonymizováno] oprávněna účtovat Zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebráním pro Zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [anonymizováno] do konce doby trvání Smlouvy (vč. případné Prolongace). V případě Zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle Ceníku [anonymizováno] se částky smluvních pokut uvedené v předchozí větě snižují o polovinu. Zákazník je povinen zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. Zákazník je povinen vyúčtovanou smluvní pokutu uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle OP. Jde-li o smluvní pokutu za předčasné ukončení Smlouvy v rozporu se smluvními podmínkami. Zákazník se účinně zprostí povinnosti její úhrady, pokud takový jeho projev vůle směřující k předčasnému ukončení Smlouvy odvolá či vezme zpět a odstraní jeho nepříznivé následky vůči [anonymizováno]. Není-li shora v konkrétním případě stanoveno jinak, má [anonymizováno] vedle práva na smluvní pokutu vyplývající z porušení povinnosti Zákazníka, též právo na náhradu škody a úrok z prodlení vyplývající z porušení téže povinnosti. Případným odstoupením od Smlouvy nezaniká právo [anonymizováno] na smluvní pokutu vzniklou porušením povinnosti Zákazníkem před takovým odstoupením.“ Smlouvy neobsahují žádnou smluvní pokutu, která by stíhala žalobkyni za porušení jejích smluvních povinností. Smlouvy byly sjednány na dobu určitou, a to na 30 měsíců s účinností od [datum]. Adresa žalované pro doručování byla sjednána jako adresa odběrného místa.

5. Z obchodních podmínek o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] bylo zjištěno, že v bodě 8.4 obchodních podmínek je obsaženo ujednání o možnosti žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě, že je Zákazník v prodlení se splněním peněžitého závazku trvající déle než 15 dnů se zaplacením zálohy. V bodě [číslo] obchodních podmínek je obsažena fikce doručení poštovní zásilky pátý den po jejich prokazatelného odeslání Obchodní podmínky jsou platné od [datum].

6. Ve věci byly provedeny další důkazy, a to vyúčtování dodávky elektřiny, informace pro zákazníka, ceníky, faktury, upomínky, plán záloh, odstoupení od smluv, oznámení o přerušení dodávek, vyúčtování smluvního poplatku, z nichž bylo zjištěno, že obsahují skutečnosti, tvrzené v žalobě a soud je tedy v tomto odůvodnění již konkrétně necituje, neboť těmito listinami byla tvrzení žalobkyně prokázána. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

7. Žalovaná a žalobkyně podepsaly dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny, jejich dopravy a souvisejících služeb. Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na 30 měsíců, s účinností od [datum]. Tato smlouva byla ukončena v důsledku neplnění povinností ze strany žalované, která neplatila řádně a včas, což vedlo k ukončení dodávek sjednaných energií a k odstoupení od smlouvy. Smlouva je vytvořena na žalobkyní předchystaném formuláři, do kterého se pouze vepisují údaje o zákazníkovi, odběrném místě, výši záloh a produktové řadě žalobkyně. Součástí smlouvy je mj. i ujednání opravňující žalobkyni účtovat si smluvní pokutu v případě porušení povinnosti zákazníka, který svým jednání způsobí nemožnost dodávky energií ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Dále je žalobkyně oprávněna dle tohoto ujednání účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Doložka obsahující ujednání o smluvní pokutě je formulována v dlouhých souvětích, obsahujících řadu vedlejších vět, kumuluje v sobě smluvní pokuty jak pro spotřebitele, tak pro podnikatele. Ve smlouvě není ujednána žádná smluvní pokuta, která by naopak za porušení smluvních povinností stíhala žalobkyni. Tak jak je uvedeno shora, žalobkyně vyúčtovala žalované částku, kterou jí dluží za dodanou elektřinu, za smluvní pokuty za prodlení a dále za smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby písemně upomínala k úhradě dluhu. Žalovaná na vymáhaný dluh dosud ničeho neuhradila.

8. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

9. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1800 odst. 1 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

12. Podle § 1810 o. z. se ustanovení části IV., hlavy I, dílu 4. z. použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

13. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Podle článku 3 Směrnice Rady 93/ EHS o nepřiměřených smluvních podmínkách ve spotřebitelských smlouvách je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, jestliže byla sepsána předem, a spotřebitel proto nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky, zejména v souvislosti s předem sepsanou běžnou smlouvou. Skutečnost, že některé aspekty podmínky nebo jedna konkrétní podmínka byly individuálně sjednány, nevylučuje použití tohoto článku pro zbytek smlouvy, jestliže celkové posouzení smlouvy ukazuje, že jde o předem sepsanou běžnou smlouvu. Jestliže některý prodávající nebo poskytovatel tvrdí, že určitá běžná podmínka byla individuálně sjednána, je povinen o tom předložit důkaz. Příloha obsahuje informativní a nevyčerpávající seznam podmínek, které mohou být pokládány za nepřiměřené. Podle bodu 1 písm. e) Přílohy Směrnice je takovou podmínkou i požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné; Podle článku 4 bod 1 Směrnice aniž je dotčen článek 7, posuzuje se nepřiměřenost smluvní podmínky s ohledem na povahu zboží nebo služeb, pro které byla smlouva uzavřena, a s odvoláním na dobu uzavření smlouvy s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy, a na všechny další podmínky smlouvy nebo jiné smlouvy, ze kterých vychází.

16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně nedůvodná. Při posouzení oprávněnosti žalovaného nároku soud vycházel ze dvou závěrů: 1) že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se tak o smlouvu spotřebitelskou; 2) že se jednalo o smlouvu adhezní, která neumožňuje spotřebiteli měnit jejich obsah a jsou konstruovány na principu„ take it or leave it“. U takových smluv musel soud z úřední povinnosti zkoumat (viz stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 200/2011), zda nejsou v rozporu s kogentní právní úpravou na ochranu spotřebitele, coby slabší smluvní strany, a to konkrétně s výše citovanými ustanoveními § [číslo], § 1813 a § 1815 o. z. Soud dále vycházel z evropské právní úpravy, a to zejména ze směrnice Rady č. 93/13 EHS, a to konkrétně z čl. 3, z judikatury soudního dvora Evropské unie (konkrétně rozhodnutí SDEU C [číslo], SDEU C [číslo]) a také ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 200/2013.

17. Pokud se jedná o nárok na zaplacení částky 10.000 Kč, soud jej posoudil jako nároky na zaplacení smluvní pokuty podle § 2048 o. z., vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], uzavřené podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (obdobně Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 - dle soudu je však právní názor Nejvyššího soudu vyslovený v citovaném rozhodnutí ohledně platnosti tohoto ujednání neaplikovatelný na nyní projednávanou věc, neboť Nejvyšším soudem řešený spor se týkal smluvního vztahu uzavřeného mezi dvěma podnikateli, nikoliv však mezi podnikatelem a spotřebitelem, jako je tomu v nyní projednávané věci). Dle výše citované judikatury (bod 21) musí soud v případě spotřebitelských smluv smluvní pokutu zkoumat ex offo, a zjistí-li, že je v rozporu s generální klauzulí obsaženou v ustanovení § 1813 o.z., musí na ni pohlížet, jako by nebyla, a podnikateli takové plnění nemůže přiznat. Ujednání o smluvní pokutě přitom není ujednáním o ceně, ani o předmětu plnění. Dle Soudního dvora Evropské unie je pojem významná nerovnováha v neprospěch spotřebitele třeba posuzovat na základě analýzy vnitrostátních právních předpisů, které by se použily v případě neexistence dohody stran, aby bylo možné posoudit, zda a případně, do jaké míry je právní postavení spotřebitele smlouvou zhoršeno ve srovnání s právním postavením, jaké by měl podle platné vnitrostátní právní úpravy. Ve vztahu k ujednání o smluvní pokutě Nejvyšší soud ve svém stanovisku sp. zn. Cpjn 200/2013 uzavřel, že je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele smluvní pokutu uhradit by nastoupilo výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu občanského zákoníku a tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoliv poskytovatele služby, lze dle Nejvyššího soudu uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinností, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele.

18. V tomto konkrétním případě jsou ve smlouvách obsaženy doložky označené jako„ Ostatní ujednání“ v nichž jsou ujednány smluvní pokuty zatěžující výhradně spotřebitele. Naopak žalobkyni jako podnikatele žádné smluvní pokuty pro porušení jejích smluvních povinností, k nimž se ve smlouvách zavázala (například dodávat do odběrného místa energie po celou dobu trvání sjednané smlouvy apod.), nestíhají. Ustanovení § 2048 o. z. je přitom ustanovením dispozitivním a není povinnou náležitostí smlouvy podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalované by tedy žádná povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu nevznikla, pokud by nebyla výslovně ujednána. Ujednání proto dle soudu zakládá zjevnou nerovnováhu v právech a povinnostech účastníků, coby smluvních stran.

19. I pokud jde o samotnou výši smluvní pokuty, soud dospěl k závěru, že tato je nepřiměřená. Žalobkyně tvrdila, že smluvní pokuta představuje paušalizovanou náhradu škody, vzniklou neodebráním elektřiny. Dle soudu si lze jen stěží představit, že by žalobkyně jako jeden z největších obchodníků s energiemi na českém trhu, nebyla schopna využít pro žalovanou nasmlouvané množství elektřiny (když toto množství je nutno považovat, s ohledem na spotřebu žalovaného, za zcela marginální vzhledem k objemům, které žalobkyně distribuuje) pro své nové, či stávající zákazníky. Při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty lze dle soudu podpůrně vycházet i z ustanovení § 63 odst. 1 písm. p) bod 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v němž zákonodárce definoval podmínky, za kterých je možné spotřebiteli účtovat úhradu v případě předčasného ukončení smlouvy o veřejně dostupné službě elektronických komunikací. Soud si je vědom toho, že předmětná úprava nedopadá na smlouvy o sdružených dodávkách energií. Při hodnocení přiměřenosti výše smluvní pokuty však, dle soudu, nelze odhlédnout od skutečnosti, že pokud není v případě tohoto druhu spotřebitelských smluv pro zákonodárce akceptovatelná výše úhrady vyšší než jedna pětina ceny zbývajících měsíčních paušálů (po novele zákona účinné od 1. 4. 2020 dokonce [číslo]), pak by bylo nepřípustným znevýhodňováním spotřebitele, byla-li by bez dalšího taková úhrada považována za přiměřenou u obdobného typu spotřebitelských smluv, jejichž předmětem je jen jiná komodita. Žalobkyně přitom sama jakkoliv výši smluvní pokuty neodůvodňovala, netvrdila žádné okolnosti, pro které by měla být smluvní pokuta v ujednané výši, nepředložila ani žádné důkazy, které by měly přiměřenost ujednané smluvní pokuty odůvodňovat. Z úřední činnosti je přitom soudu známo, že ujednání o smluvní pokutě je i v jiných smlouvách žalobkyně totožné jako v nyní projednávaném případě, bez ohledu na faktickou spotřebu zákazníka či výši sjednaných záloh (například ve sporech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 10C 226/2019, 10C 214/2019). Nadto je také třeba poukázat na skutečnost, že ujednání kumuluje sankce tak, že pro porušení jedné povinnosti, spustí tři sankce, jak se tomu stalo i v případě žalované. Hodnotit je přitom třeba kumulativní účinek všech klauzulí smlouvy uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na jejich plné úhradě a bez ohledu na to, zda některé z nich mohou být považovány z hlediska norem vnitrostátního práva za neplatně sjednané (viz rozsudek SDEU C [číslo]). Žalovaná neuhradila včas dvě zálohy za dodávky elektřiny, za což jí byla vyúčtována smluvní pokuta za každou jednotlivou splátku, následně tato skutečnost vedla k odstoupení žalobkyně od smlouvy a k vyúčtování smluvních pokut jako náhrady škody za neodebranou elektřinu po dobu, po kterou měla smlouva trvat. Soud proto uzavírá, že uvedené ujednání zakládá, v rozporu s požadavkem přiměřenosti, významnou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi smluvních stran, a to výlučně v neprospěch spotřebitele, neboť tíží výhradně spotřebitele. Žalobkyně sama přitom tuto nerovnováhu smluvních stran nijak neodůvodňuje. K ujednání smlouvy tedy podle ustanovení § 1813 o. z., ve spojení s ustanovením § 1815 o. z., soud jako k nepřiměřenému nepřihlížel, když je třeba porovnat vyúčtovanou výši smluvní pokuty oproti dlužným částkám za dodané energie.

20. Soud dále dospěl k závěru, že ujednání o smluvních pokutách není srozumitelné pro osobu, která má rozum průměrného člověka. Předmětná část smluv je psána v dlouhých souvětích o několika řádcích, obsahujících řadu vedlejších vět, závorek a navíc v sobě kombinuje sankce pro dva druhy zákazníků. Je psána malým písmem a jedná se o souvislý tok textu, který nijak nezdůrazňuje podstatné pasáže. Dle soudu si i profesionál musí tuto část smlouvy přečíst několikrát, aby byl schopen rozklíčovat, jaké sankce jsou v doložce obsaženy, porušení jakých povinností stíhají a naopak kdy, a na která jednání účastníka smlouvy nedopadají. Pokud je doložka formulována tak, že jí s obtížemi rozumí i osoba znalá práva, nelze dospět k závěru, že je srozumitelná pro spotřebitele průměrného rozumu, bez právního vzdělání. Vedle toho je ujednání o smluvní pokutě obsaženo v části smlouvy označené jako„ ostatní ujednání“, kdy z tohoto označení nelze očekávat, že by v ní byly obsaženy sankce stíhající spotřebitele. Tedy již samotné označení této pasáže je dle soudu zavádějící. Předmětná doložka přitom zcela zjevně nebyla individuálně sjednána, když je předchystána na žalobkyní předtištěném formuláři, kumuluje v sobě smluvní sankce pro různé druhy zákazníků (zákazník/maloodběratel) a výše smluvní pokuty je fixní bez ohledu na výši spotřeby každého jednotlivého zákazníka či na jiné individuální okolnosti obchodního případu (počet osob v domácnosti apod.). Dle soudu je proto uvedené ustanovení smluv neplatné i podle ustanovení § 1800 o. z., když se podle ustanovení § 588 o. z. jedná o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2199/2018).

21. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu v části, v níž se domáhala zaplacení smluvních pokut výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.

22. Naopak pokud se jedná o nárok na zaplacení nedoplatku za cenu elektřiny ve výši 2.447,56 Kč, částku 4.647,71 Kč, částku 200 Kč, částku 100 Kč a částku 100 Kč, jako smluvní pokuty za prodlení, pak tento soud shledal důvodným. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyně svůj závazek vyplývající z této smlouvy splnila, když žalované dodala do sjednaného odběrného místa elektřinu včetně souvisejících služeb. Žalovaná naopak svou povinnost zaplatit cenu za sdružené služby dodávky elektřiny nesplnila, ačkoliv se k tomu zmíněnou smlouvou zavázala. Ujednání o ceně pak nepodléhá ustanovení § 1813 o. z. Žalobkyni tak vzniklo, vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu, právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vyúčtovaných dodávek. Soud tedy přiznal tyto částky žalobkyni dle § 1970 o. z. spolu s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. Pokud jde o vyúčtované smluvní pokuty za prodlení, pak v této části rovněž soud žalobě vyhověl, když shledal nároky žalobkyně jako důvodné, když v této části bylo ujednání o smluvní pokutě uzavřeno platně, a to co do důvodu a její výše.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a vzhledem k tomu, že žalované náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.