16 C 190/2018-465

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. vykonávajícím advokacii jako společník [advokátní kancelář] [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Soud nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1. [název žalované], [IČO], sídlem [adresa žalované] (dále jen„ [název žalované]“), spravuje pozemek p. [číslo] v [katastrální území], který je ve vlastnictví státu. 2. [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě.

3. Oprávněná osoba má na základě rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad] [číslo jednací], [číslo] [jednací], [číslo] [jednací] a [číslo] [jednací] nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jí v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydané. 4. [název žalované] k uspokojení nároku oprávněné osoby na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí v rozsahu zjištěné ceny do vlastnictví oprávněné osoby pozemek p. [číslo] v [katastrální území] a oprávněná osoba tento pozemek do svého vlastnictví přijímá.

II. Ve vztahu k nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku p. [číslo] v [katastrální území] se žaloba zamítá.

III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ve znění jejího doplnění domáhal nahrazení projevu vůle žalované, a to jejího souhlasu s bezúplatným převodem žalobci zemědělských pozemků ve vlastnictví státu. K odůvodnění vzneseného nároku žalobce uvedl následující. Žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákonu č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), přičemž v zákonem stanovených lhůtách byl nárok uplatněn u [stát. instituce] - [pozemkový úřad]. Jako oprávněné osobě dle zákona § 4 zákona o půdě náleží žalobci náhrada dle § 11 zákona o půdě. Zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, se žalovaná stala právním nástupcem zrušeného [pozemkový fond] [anonymizována dvě slova], příslušným k výkonu jeho práv a povinností. Vzhledem k tomu je třeba všechny skutečnosti a obdobně též závěry judikatury vztahující se k [pozemkový fond] [anonymizována dvě slova] uplatnit i ve vztahu k žalované. Jelikož právní předchůdce žalované i sama žalovaná postupovala a postupuje při uspokojení nároku žalobce svévolně a liknavě tak, že doposud nemá restituční nárok vypořádán, domáhá se žalobce, v souladu se závěry judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího soudu, jeho vypořádání soudní cestou, a to tak, že žádá vydání náhradních pozemků. Dle pravomocného usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], žalobce nabyl z pozůstalosti po svém otci [jméno, příjmení], [rodné číslo], přímé restituční nároky vůči [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] - [krajský pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je tedy oprávněnou osobou. Jde o čtyři rozhodnutí - [číslo] [jednací] ze dne [datum], [číslo] [jednací] ze dne [datum], [číslo] [jednací] ze dne [datum] a [číslo] [jednací] ze dne [datum] (včetně rozsudku [název soudu], čj. [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí]), v nichž bylo rozhodnuto o restitučních nárocích [jméno, příjmení] na vydání pozemků, specifikovaných v uvedených rozhodnutích pozemkového úřadu, dotčených jeho restitučními nároky dle zákona o půdě tak, že pozemkový úřad [jméno, příjmení] neurčil jejich vlastníkem. Dále [číslo] [jednací] ve znění opravného usnesení. Výši restitučního nároku žalobce v cenové úrovni podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., ke dni nabytí účinnosti zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. ke dni 24. 6. 1991, a podle stavu (charakteru) oceňovaných pozemků k datu jejich odnětí státem, činí dle posudku [právnická osoba] [číslo znaleckého posudku] [anonymizováno] ze dne [datum] částku 815 094,80 Kč (dle rozhodnutí [číslo jednací] částku 406 750 Kč, dle [číslo jednací] částku 36 822,50 Kč, dle [číslo jednací] částku 16 057,70 Kč, dle [číslo jednací] částku 91 500 Kč a dle části [číslo jednací] částku 263 964,60 Kč). Pozemky, které byly oprávněné osobě odňaty a následně pak nevydány pro jejich zastavěnost, byly součástí sportovního zařízení - [sportovní zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a tedy všechny přímo souvisely s provozováním jeho činnosti. Je nutné tedy pozemky posuzovat jako pozemky stavební, a tak je i ocenit. V tomto smyslu žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1013/2012, podle kterého má být pozemek, zařazený v územně plánovací dokumentaci jako pozemek určený k zastavění, ke dni přechodu na stát v cenové úrovni platné k datu [datum], dle vyhlášky MF ČR č.182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., považován za pozemek stavební. Ocenění pozemků jako určených pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb.) pak odpovídá ustálené soudní judikatuře (viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 176/03 anebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 28 Cdo 1974/2010, 28 Cdo 1816/2013, 28 Cdo 4237/2013, 28 Cdo 444/2014 nebo 28 Cdo 2956/2014). Dle § 11 zákona o půdě ve spojení s § 14 větou druhou a § 17 odst. 3 písm. a) téhož zákona má žalobce oprávněný nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům (dle derogované dikce § 11 odst. 2 zákona o půdě k tzv.„ jiným pozemkům ve vlastnictví státu“), a to právě náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Žalobce ke dni podání žaloby (tj. ke dni 19. 6. 2018), tedy více jak po 27 letech, nemá uspokojen svůj restituční nárok, a to ani v minimálním rozsahu. O převod tzv. náhradních pozemků z vlastnictví státu do svého vlastnictví náhradou za pozemky v restituci nevydané žalobci, ale ani její právní předchůdce (otec), prakticky dosud nemohli žádat, tedy ani se aktivně účastnit nekvalitních veřejných nabídek žalované, protože ještě v současné době stále existuje další nedořešená restituční pohledávka žalobce, konkrétně s čj. [číslo] [jednací] (není ještě ani vydáno rozhodnutí [pozemkový úřad] o vydáni či nevydání původních pozemků), která jde rovněž za žalovanou, tato však není předmětem tohoto řízení (a ani nemůže být, protože není ze strany žalované od roku [rok] dokončená), ale zcela jistě svědčí o níže uváděné liknavosti a svévoli žalované vůči žalobci. Není tedy stále zřejmá celková výše restitučního nároku žalobce. Právnímu zástupci žalobce je dopodrobna známa argumentace žalované i nejaktuálnější judikatura v obdobných soudních řízeních. Argumentace žalované je taková, že žalobě na nahrazení projevu vůle nemůže být vyhověno z důvodu, že tzv. náhradní pozemky lze převést na oprávněné osoby pouze v rámci veřejné nabídky, tedy že převod mimo tuto veřejnou nabídku není možné. Tato argumentace je ale již překonána judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Žalobce jako věřitel má nárok domáhat se vůči žalované takových pozemků, které budou svou kvalitou, polohou i velikostí odpovídat pozemkům nevydaným. Je pochopitelné, že oprávněná osoba bude požadovat vydání takových pozemků, které se alespoň nacházejí na území stejné obce, jako pozemky nevydané. Tohoto se žalobce nemůže v rámci veřejné nabídky domoci, pokud žalovaná žádné adekvátní pozemky nenabízí. Nabídka pozemků na území [obec] [anonymizováno] ze dne [datum] obsahovala pouze 7 pozemků, u 4 z nich byla navíc uzavřena nájemní smlouva a 3 z těchto pozemků, měly v součtu pouze [výměra] a i další nabídky ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byly obdobného charakteru. Toto je veškerá nabídka pozemků učiněná žalovanou v letech [rok] až [rok]. Je tedy zřejmé, že takováto nabídka neodpovídá zákonným požadavkům, soudní judikatuře a tento postup žalované lze bezesporu označit za liknavý a svévolný, když v součtu všech pozemků nabízených ve veřejné nabídce na území [obec] [anonymizováno] nemůže být ani zdaleka uspokojen nárok ani jednoho prvorestituenta. Žalobce si proto sám vybral náhradní pozemky:

2. Žalovaná uvedla, že nárok neuznává. Vznesla námitku promlčení restitučních nároků. Dále konstatovala, že žalobce se měl zúčastnit veřejných nabídkových řízení. Neprokazuje liknavost žalované, ani svévoli a diskriminaci žalobce. Navíc některé pozemky jsou z vydání vyloučeny, jiné jsou předměty dalších soudních řízení. Sporné je v řadě případů i žalobcem uváděné ocenění nevydaných pozemků, když je nutné řešit otázky stavební povahy pozemků a dále případných srážek dle Přílohy 7 oceňovací vyhlášky.

3. Žalobce argumentaci žalované odmítl. Poukázal na to, že žalovaná uznává žalobcův restituční nárok pouze ve výši zhruba 61 %, což žalobci znemožňuje účastnit se veřejných nabídek pozemků. Nebylo namístě provádět srážky ze zjištěných cen.

4. Žalobce se žalobou původně domáhal převodu pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [část obce], p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a p. [číslo] v k.ú. [obec]. Při jednání dne 14. 10. 2021 vzal žalobu zpět ve vztahu k pozemkům p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil usnesením ze dne 14. 10. 2021, č.j. 16 C 190/2018-260. Podáním ze dne 22. 11. 2021 vzal žalobce žalobu zpět ve vztahu k pozemkům p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] a soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení zastavil usnesením ze dne 5. 4. 2022, č.j. 16 C 190/2018-324. Žalobce současně podáním ze dne 22. 11. 2021 navrhl změnu žaloby tak, že namísto pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] bude předmětem řízení vydání pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [obec], p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizováno] a p. [číslo] v k.ú. [obec] a tomuto návrhu soud vyhověl usnesením ze dne 19. 1. 2022. Podáním ze dne 21. 4. 2022 vzal žalobce žalobu zpět ve vztahu k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] a soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil usnesením ze dne 15. 5. 2022, č.j. 16 C 190/2018-343. Podáním ze dne 7. 9. 2022 vzal žalobce žalobu zpět ve vztahu k pozemkům p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], p. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizováno] a p. [číslo] v k.ú. [obec] a soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil usnesením ze dne 7. 12. 2022, č.j. 16 C 190/2018-395. Předmětem řízení tak zůstalo vydání pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] a p. [číslo] v k.ú. [obec].

5. Z důkazů, provedených při jednáních soudu, byl prokázán následující skutkový stav.

6. Rozhodnutím [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že [jméno, příjmení], [rodné číslo] (dále jen„ [jméno, příjmení] [anonymizováno]“), není vlastníkem nemovitostí dle [anonymizováno] část parcely [číslo] – zahrada o výměře [výměra] a dle [anonymizováno] část parcely [číslo] – zahrada o výměře [výměra] (dle KN parcely [číslo]) v [katastrální území]. Rozhodnutím [stát. instituce] - [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že [jméno, příjmení] [anonymizováno] není vlastníkem nemovitostí dle [anonymizováno] část par. [číslo] – role o výměře [výměra] (dle KN parc. [číslo] části parc. [číslo]) v [katastrální území]. Rozhodnutím [stát. instituce] - [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že [jméno, příjmení] [anonymizováno] není vlastníkem nemovitostí dle [anonymizováno] část parc. [číslo] – role o výměře [výměra] (dle KN parc. [číslo]) a dle [anonymizováno] část parc. [číslo] – role o výměře [výměra] (dle KN parc. [číslo] část parc. [číslo]) v [katastrální území]. Rozhodnutím [stát. instituce] - [pozemkový úřad] ze dne [datum], čj. [číslo] [jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že [jméno, příjmení] [anonymizováno] není vlastníkem nemovitostí dle [anonymizováno] část parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] (dle KN část parc. [číslo]) v [katastrální území]. Poslední jmenované rozhodnutí nedoznalo změny ani v důsledku rozhodnutí soudu, když [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítl žalobu, která směřovala ke změně rozhodnutí čj. [číslo] [jednací]. Ve všech případech byla důvodem, pro který bylo určeno, že [jméno] [příjmení] [anonymizováno] není vlastníkem, existující překážka vydání, přičemž již v samotných rozhodnutích bylo konstatováno, že za nevydané pozemky náleží oprávněné osobě náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17, popřípadě § 16 zákona o půdě.

7. Žalobce jako dědic nabyl z pozůstalosti po svém otci [jméno, příjmení] [anonymizováno] přímé restituční nároky vůči [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] - [krajský pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] z rozsudku čj. [číslo jednací] a z rozhodnutí [číslo] [jednací], [číslo] [jednací], [číslo] [jednací], [číslo] [jednací].

8. Rozhodnutím [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], čj. [číslo] [jednací], ve znění opravné rozhodnutí ze dne [datum], čj. [číslo] [jednací] opr., která nabyla právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem nemovitostí dle [anonymizováno] část parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] (dle KN parc. [číslo]), dle [anonymizováno] část parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] (dle KN parc. [číslo]), dle [anonymizováno] část parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] (dle KN část parc. [číslo]), dle [anonymizováno] část parc. [číslo] [pozemek] o výměře [výměra] (dle KN část parc. [číslo]), všech v [katastrální území].

9. Žalobce a žalovaná se v minulosti neshodli a dosud neshodují na výši nároku, který žalobci svědčí z důvodu nevydaných pozemků. Byť žalovaná dokládala, že plní své povinnosti nabízet veřejně osobám oprávněným dle § 11 zákona o půdě náhradní pozemky, nebylo v konkrétním žalobcově případě prokázáno, že by tak bylo činěno způsobem, který by mu umožnil ucházet se o pozemky a získat je, a to právě z důvodu sporné výše jeho nároku.

10. K výši cen byly k důkazu provedeny znalecké posudky [titul] [jméno] [příjmení] a znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], vypracované pro [pozemkový fond] [anonymizována dvě slova], nemající charakter znaleckých posudků, které lze ve smyslu ustanovení § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez dalšího použít v soudním řízení, avšak sloužící jako podklad žalované ke stanovení hodnot pozemků, které jsou jí uznávány jako správné. Znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], předložený žalobcem, který byl stvrzen ústně při jednání soudu, dospěl k závěru, že ke dni [datum], při zohlednění jejich stavu k datu odnětí měly pozemky dle rozhodnutí [číslo] [jednací] hodnotu 406 750 Kč (shodně ocenil [titul] [příjmení]) při ceně 250 Kč/m2; dle rozhodnutí [číslo] [jednací] hodnotu 36 822,50 Kč (shodně ocenil [titul] [příjmení]) při ceně 10,30 Kč/m2; dle rozhodnutí [číslo] [jednací] hodnotu 16 057,70 Kč (shodně ocenil [titul] [příjmení]). Podle rozhodnutí [číslo] [jednací] má pozemek (p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] v k.ú. [obec]) dle znaleckého ústavu hodnotu 91 500 Kč, když znalecký ústav neuplatňuje žádnou srážku a oceňuje jako stavební pozemek cenou 250 Kč/m2, zatímco dle [titul] [příjmení] hodnotu 6 810 Kč, když oceňuje jako zahradu cenou 20 Kč/m2. Podle rozhodnutí [číslo] [jednací] ve znění opravného usnesení mají pozemky (p. [číslo] o výměře [výměra] zahrada, p. [číslo] o výměře [výměra] zahrada, p. [číslo] o výměře [výměra] zahrada, p. [číslo] [pozemek] o výměře [výměra], vše v k.ú. [obec]) dle znaleckého ústavu hodnotu 298 778,60 Kč, když zčásti byly oceněny jako stavební cenou 250 Kč/m2, zbytek pak cenou 10,30 Kč/m2; podle [titul] [příjmení] mají hodnotu 61 078,20 Kč, když zčásti byly oceněny jako zahrady cenou 20 Kč/m2, zbytek pak cenou 10,30 Kč/m2.

11. Správnost stanovené výše nicméně zůstala i v průběhu soudního řízení nadále spornou, když žalovaná žádala v případě ocenění pozemků jako stavebních provedení srážek z hodnot dle Přílohy 7 oceňovací vyhlášky s ohledem na nenapojení předmětných pozemků na kanalizaci a jejich stavební nesrostlost s intravilánem [obec], zatímco žalobkyně důvodnost srážek odmítala.

12. Otázka neaplikování srážek za stavební nesrostlost byla znaleckým ústavem přesvědčivě vysvětlena a korespondovala také s mapami, z nichž bylo zřejmé, že lokalita [část obce] byla již na počátku 90. let 20. století stavebně srostlou součástí této obce, nacházející se mezi centrální částí města a ještě vzdálenějšími městskými částmi. Tento závěr nezvrátilo ani Opatření [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum], které stanovilo vedle jiných také [katastrální území] [anonymizováno] jako část stavebně nesrostlou se zastavěným územím [územní celek], neboť opatření svůj závěr o nesrostlosti nijak neodůvodňuje a nemá povahu pro soud právně závazného stanoviska. Naopak zde existuje judikatura vysokých soudů (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4048/16, nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1088/12), podle nichž mají být odňaté pozemky oceněny bez ohledu na změny v administrativním členění obcí, nikoliv jako pozemky„ venkovské“ (což byl jejich charakter ke dni odnětí státem), ale jako pozemky nacházející se ke dni účinnosti zákona o půdě na území hlavního města Prahy podle § 28a zákona o půdě částkou 250 Kč/m2.

13. Spornou otázku připojení pozemků, resp. lokality, kde se nacházejí, na kanalizaci, vyřešila svědecká výpověď svědka [titul] [příjmení z "právnická osoba"] a zejména sdělení [právnická osoba], podle nějž předmětné pozemky, resp. jejich okolí, nejsou na veřejný vodovod a kanalizaci napojeny, nebo byly na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci napojeny až po roce [rok] s výjimkou pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [obec], napojeného na veřejný vodovod v roce [rok] a pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [obec], napojeného na veřejný vodovod v roce [rok]. Je tak zřejmé, že srážky za nepřipojení na veřejnou kanalizaci ve výši 7 % ze zjištěné ceny ve smyslu položky č. 4 Přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách pozemků a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků, bylo namístě provést a hodnota předmětných pozemků, za které se vydává náhrada, tak je o 7 % nižší, než jak ji zjistil znalecký ústav, vycházející ze skutkového stavu, který neodpovídal přesně skutečnosti.

14. Lze tudíž uzavřít, že dni [datum], při zohlednění jejich stavu k datu odnětí a po zohlednění 7% srážky za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci a 5% srážky za nemožnost napojení na veřejný vodovod měly pozemky dle rozhodnutí [číslo] [jednací] hodnotu 357 940 Kč (namísto znalecky uvedené ceny 406 750 Kč), dle rozhodnutí [číslo] [jednací] hodnotu 32 403,80 Kč (namísto 36 822,50 Kč), dle rozhodnutí [číslo] [jednací] hodnotu 14 130,78 Kč (namísto 16 057,70 Kč), dle rozhodnutí [číslo] [jednací] hodnotu 80 520 Kč (namísto 91 500 Kč) a dle rozhodnutí [číslo] [jednací] ve znění opravného usnesení hodnotu 262 925,17 Kč (namísto 298 778,60 Kč). Přepočet cen po zohlednění srážek není znaleckým úkonem, ale čistě matematickou operací, zohledňující právním předpisem stanovenou srážku, k závěru, o jejíž oprávněnosti dospěl soud na základě jiného závěru o skutkovém stavu, než z jakého vycházel znalecký ústav, a jako takovou ji mohl provést soud sám.

15. Rozhodnutí o restitučních nárocích, uplatněných v roce 1991, probíhala v letech 2001 až 2018. V roce [rok] se právní předchůdce žalobce, [jméno, příjmení] [anonymizováno], účastnil veřejné nabídky. Když v roce [rok] zemřel, probíhalo do [měsíc] [rok] dědické řízení. Žalobce sám se již nabídkových řízení nezúčastnil s výjimkou snahy o účast v řízení u [krajský pozemkový úřad] [anonymizováno 5 slov] počátkem roku [rok], kdy jeho žádost byla úřadem označena za neplatnou z důvodu nižšího zůstatku restitučního nároku, než je součet cen pozemků v jeho žádosti. I v tu dobu byl zřejmý rozdílný názor žalované a žalobce, resp. jeho právního předchůdce, na výši restitučního nároku.

16. Žádané náhradní pozemky p. [číslo] v k.ú. [obec] a p. [číslo] v k.ú. [obec] jsou ve vlastnictví státu, přičemž právo hospodaření s nimi náleží [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova].

17. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že cena pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] činí 111 804,96 Kč a cena pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] činí 69 294,41 Kč. Je tudíž zřejmé, že bez ohledu na to, zda je namístě aplikovat 7% srážku za nenapojení na veřejnou kanalizaci, ev. 5% srážku za nenapojení na veřejný vodovod, výše žalobcova nároku v každém případě postačuje k pokrytí ceny žádaných pozemků.

18. Ve vztahu k pozemku p. [číslo] v k.ú [obec] byla žalovanou vznesena námitka existence pravomocné předběžné opatření [název soudu], č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které zakazuje žalované nakládání s tímto pozemkem. Existence uvedeného soudního rozhodnutí je prokázána. Existence předběžného opatření – byť nikoliv podrobných informací o něm – je zjistitelná ze zdarma poskytovaného veřejného systému Informace o pozemku ČÚZK. Z úplného výpisu z katastru nemovitostí pak lze zjistit, že poznámka existence předběžného opatření byla vyznačena v katastru nemovitostí dne [datum], resp. ve vztahu k potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu dne [datum]. Uplatnění nároku na předmětný pozemek v jiném soudním řízení i vydání zjistitelného předběžného zakazující dispozici s pozemkem je tudíž dřívější, než vznesení nároku na pozemek v tomto soudním řízení, k čemuž došlo usnesením soudu ze dne 19. 1. 2022, jímž bylo vyhověno návrhu žalobce na připuštění změny žaloby ze dne 2. 11. 2021. Jiné překážky, bránící převodu pozemku nebyly žalovanou tvrzeny, ani v průběhu řízení nevyšly najevo.

19. Ve vztahu k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] nebyly žalovanou tvrzeny, ani nevyšly najevo, žádné překážky, které by bránily převodu pozemku.

20. Skutkový stav v bodech 6. a 8. prokazují tam uvedená rozhodnutí. Skutkový stav v bodě 7. prokazuje usnesení [název soudu], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Skutkový stav v bodě 10. prokazuje znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum] a jeho ústní doplnění učiněné při jednání soudu dne 19. 1. 2022 zástupcem znaleckého ústavu [titul] [jméno] [příjmení], přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby dle § 11 ze dne [datum]. Skutkový stav v bodě 12. prokazují mapy lokality [část obce] a [část] [obce] z roku [rok], Opatření [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum]. Skutkový stav v bodě 13. prokazují vyjádření a mapové podklady [právnická osoba], svědecká výpověď [celé jméno svědka], dále pak též další listinné důkazy, které však nebyly jednoznačné a následně s ohledem na jasné vyjádření [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] pozbyly významu (rozhodnutí o poskytnutí informací [právnická osoba] ze dne [datum]; vyjádření žalované ze dne 16. 12. 2021 a dodatek [číslo] ke znaleckému posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení]; důvody – [titul] [příjmení]; stanovisko [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne [datum]; protokol ze dne [datum]; rozhodnutí o povolení stavby ze dne [datum]; platební výměr na vodné; dopis ze dne [datum], vyjádření [státní instituce] [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum], projekt provizorního odkanalizování [sportovní zařízení] [anonymizována dvě slova] z roku [rok], výkres koordinační situace pro projekt provizorního odkanalizování [sportovní zařízení] [anonymizována dvě slova]). Skutkový stav v bodě 15. prokazují listiny: přehled účasti právního předchůdce žalobce ve veřejných nabídkách k [datum], usnesení [název soudu], čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], přehled veřejných nabídek, přehled účasti žalobce ve veřejných nabídkách k [datum], přehled pozemků nabízených ve veřejných dražbách, starších nabídek od [rok] do [rok] a od roku [rok], sdělení [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] – [krajský pozemkový úřad] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ze dne [datum], výzva žalobce o nové ocenění restitučního nároku ze dne [datum], odpověď [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], výzva k novému ocenění pozemku ze dne [datum], odpověď [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Skutkový stav v bodě 16. prokazují informativní výpisy z katastru nemovitostí. Skutkový stav v bodě 18. prokazují tyto listiny: usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]; opravné usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí]; usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]; náhled z veřejnosti dostupného internetového systému Nahlížení do katastru nemovitostí ve vztahu k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]; úplný výpis z katastru nemovitostí ve vztahu k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec].

21. Soud dále při jednáních provedl další listinné důkazy, které zde však nehodnotí a z nichž nevychází, neboť se vztahovaly k pozemkům, ohledně nichž byla žaloba vzata zpět.

22. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žaloba je zčásti důvodná.

23. Předně nutno konstatovat, že důvodná není žalovanou vznesená námitka promlčení, neboť ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4173/2017, sporná výše samotného restitučního nároku nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení. Žalobcův nárok na vydání náhradních pozemků, ani právo domáhat se správného ocenění pozemků odňatých a nevydaných, tak nejsou promlčeny.

24. Svévoli žalované, bránící žalobci uspokojit celý svůj nárok, představuje sporná výše restitučního nároku, když nebylo možné po žalobci spravedlivě požadovat, aby se účastnil veřejných nabídek náhradních pozemků, nabízených žalovanou, jen v té části, v níž nebylo mezi žalobcem a žalovanou sporu o výši ceny odňatých a nevydaných pozemků. Nelze přehlédnout, že žalovaná setrvávala na nesprávné výši ocenění odňatých pozemků i poté, kdy žalobce podal žalobu na nahrazení projevu vůle, v níž liknavost a svévoli žalované odůvodňoval právě chybným oceněním odňatých pozemků. Své stanovisko žalovaná nezměnila ani poté, kdy bylo dokazování zjištěno, že přinejmenším zčásti (ve vztahu ke stavební nesrostlosti území) její argumentace není důvodná. Soudní rozhodovací praxe se shoduje, že v případě liknavého, svévolného, či diskriminujícího postupu státu (či jeho právního předchůdce [pozemkový fond] [anonymizována dvě slova]) při uspokojování nároků oprávněné osoby na převod náhradního pozemku může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou, kterou se domáhá převodu konkrétního pozemku, a to bez toho, aby důvodnost žaloby byla vázána na podmínku zahrnutí pozemku do veřejné nabídky, přičemž takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009). Soudní rozhodovací praxe se shoduje také v tom, že jako přinejmenším liknavý, ba až svévolný lze označit postup žalované (resp. jejího právního předchůdce), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžuje uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným způsobem (tedy prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků, pro něž nelze po oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017; či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015). Postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce lze proto označit za liknavý a svévolný, neboť právě chybným oceněním nároků žalobce za neodňaté pozemky znemožnila žalobci účast na veřejných nabídkách, neboť se žalobce v rámci těchto veřejných nabídek nemohl domáhat převodu pozemků v hodnotě odpovídající jeho restitučnímu nároku.

25. Navíc nelze přehlédnout, že žalobce s žalovanou souběžně s tímto soudním sporem vedl se stejným právním základem také spor sp. zn. [spisová značka] u [název soudu], v němž bylo žalobě vyhověno rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který byl (až na výjimku jednoho pozemku) potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalované tak byl znám názor soudů na otázku liknavosti a správné ocenění nároků již v průběhu tohoto soudního řízení a mohla na závěry soudní rozhodovací praxe reagovat právě i ve vztahu k předmětu tohoto řízení.

26. Pozemky, ohledně nichž žalobce žádá nahrazení souhlasného projevu vůle žalované s jejich bezúplatným převodem žalobci, jsou ve vlastnictví státu. Ve vztahu k pozemku v [katastrální území] nevyšla najevo žádná skutečnost, která by bránila jeho převodu žalobci. Jinak tomu je ve vztahu k pozemku v [katastrální území]. Sama skutečnost, že soud v jiném řízení zakázal žalované dispozici s pozemkem, není překážkou tomu, aby soud v tomto řízení mohl žalobě vyhovět (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2416/2020, popř. ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2910/2020). Nelze však přehlédnout, že vydání tohoto pozemku se jiná osoba domáhá v jiném řízení již od roku 2020, zatímco v tomto řízení žalobce navrhl změnu žaloby ve vztahu k tomuto pozemku podáním ze dne 2. 11. 2021. Stalo se tak za situace, kdy v katastru nemovitostí byla vyznačena poznámka existence předběžného opatření vydaného v jiném řízení již ode dne [datum], resp. ve vztahu k potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu ode dne [datum]. Soud tak má za to, že při existující konkurenci uplatněných nároků na vydání předmětného pozemku, by měla být dána přednost nároku osoby, která jej uplatnila dříve, oproti nároku osoby, která nárok vznesla později, navíc za situace, kdy při jisté míře obezřetnosti mohla z katastru nemovitostí zjistit, že již pozemek je dotčen předběžným opatřením zakazujícím nakládání s ním, tudíž zřejmě již na tento pozemek dříve někdo uplatnil nárok (přičemž jistoty mohl žalobce nabýt, pokud by u místně příslušného katastrálního úřadu nahlédl do sbírky listin a seznámil se s přesným obsahem v katastru nemovitostí poznamenaného předběžného opatření). Soud proto žalobě vyhověl co do nároku na nahrazení souhlasu žalované s bezúplatným převodem pozemku p. [číslo] v [katastrální území], naopak žalobu zamítl ve vztahu k pozemku p. [číslo] v [katastrální území].

27. Poměřováno hodnotou uspokojeného nároku měl v konečném rozhodnutí soudu větší úspěch žalobce, než žalovaná. Předmětem řízení však byly původně a poté i v průběhu řízení jiné pozemky, ohledně nichž vzal žalobce žalobu, aniž by žalovaná splnila, čeho se po ní žalobce domáhal, tedy tyto pozemky mu převedla. Zdaleka větší míru úspěchu ve věci tak ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ měla žalovaná. Nelze však přehlédnout specifikum tohoto druhu řízení, kdy je to žalobce, kdo musí vybírat a navrhovat pozemky, jejichž vydání žádá, aniž by znal (a mohl znát) veškeré informace o těchto pozemcích, včetně možných závad bránících převodu, či skutečnosti, že pozemky budou v průběhu soudního řízení převedeny jiné osobě, ať již v důsledku veřejné nabídky, či soudního rozhodnutí v jiném sporu. Povaha tohoto druhu soudního řízení je dle názoru soudu důvodem hodným zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 150 OSŘ, pro nějž nelze klást žalobci k tíži jeho rozhodnutí o změnách a dílčích zpětvzetí žaloby a je namístě rozhodnout, že účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.