16 C 201/2022 - 140

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 2/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o určení promlčení věcného břemena takto:

Výrok

I. Určuje se, že věcné břemeno užívání, spočívající v bezplatném užívání nemovitostí a zřízené smlouvou [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pro žalovanou k zatížení nemovitostí, a to pozemku parcelní č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je rozestavěná stavba v obci [adresa], katastrální území [adresa], nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [Anonymizováno] vedeném [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] pracovištěm [adresa], ve vlastnictví žalobců, je promlčeno.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné na nákladech řízení částku [částka] k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0], a to ve pravidelných měsíčních splátkách po [částka], přičemž první splátka je splatná do 3 dnů od právní moci rozsudku a potom vždy každého prvního dne v měsíci předem, k rukám zástupce žalobců, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhali určení, že věcné břemeno užívání, spočívající v bezplatném užívání nemovitostí a zřízené smlouvou [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pro žalovanou k zatížení nemovitostí, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 76[Anonymizováno]m, jehož součástí je rozestavěná stavba v obci [adresa], katastrální území [adresa], nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví (dále též LV) [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], ve vlastnictví žalobců, je promlčeno. Svou žalobu žalobci odůvodnili tím, že věcné břemeno bylo zřízeno ve prospěch žalované v roce [Anonymizováno] v souvislosti s uzavřením darovací smlouvy ze dne [datum], na základě níž žalovaná darovala svému [Anonymizováno], [Jméno zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno] žalobců, předmětné nemovitosti s tím, že obdarovaný zřídil dárkyni věcné břemeno spočívající v užívání celého prvního nadzemního podlaží včetně společných prostor a chodeb a přístupové cesty k nemovitosti. Žalobci se stali vlastníky nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Žalobci tvrdili, že žalovaná nevyužívala svého oprávnění vyplývajícího z věcného břemena nejméně od roku [Anonymizováno], přičemž s přihlédnutím k desetileté promlčecí lhůtě se právo vyplývající z věcného břemena promlčeno nejpozději v roce [Anonymizováno]. Za této situace mají žalobci zato, že lze předmětnou žalobou určit, že sjednané věcné břemeno je promlčeno.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, přičemž učinila nesporným skutečnost, že darovací smlouvou ze dne [datum] převedla bezplatně vlastnické právo k pozemku se stavbou na svého [Anonymizováno], [Jméno zainteresované osoby 1/0], neboť se jednalo o nedokončenou stavbu, jejíž dostavbu žalovaná nebyla schopna zrealizoval. Současně se s bratrem dohodli, že on stavbu dokončí, bude se o ní starat s tím, že žalovaná bude moci se svými dětmi užívat celé jedno patro chaty, což bylo zahrnuto do věcného břemena. Žalovaná tvrdila, že po převodu nemovitostí jí její bratr neumožnil výkon práv vyplývajících z věcného břemene, posléze vůči žalované zaujal nepřátelský postoj, což jí zcela znemožnilo využití předmětné nemovitosti v rozsahu sjednaného věcného břemena. Vzhledem k postoji svého bratra se žalovaná svých práv založených věcným břemenem u soudu odpovídajícím způsobem nedomáhala. Opětovně se žalovaná obrátila s požadavkem na umožnění výkonu práv z věcného břemena vůči žalobcům až v roce 2022. Žalobci na předmětný požadavek reagovali vznesením námitky promlčení, což žalovaná považuje za zjevné zneužití práva, které by nemělo požívat právní ochrany. Nemravnost vznesené námitky promlčení a zneužití práva ze strany žalobců žalovaná shledávala v tom, že jí nebylo nikdy umožněno užívání stavby sjednaným způsobem jak ze strany předchozích, tak i stávajících vlastníků stavby. S přihlédnutím k ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb. nemůže soud dovodit promlčení věcného břemene, neboť by se jedná o zjevné zneužití práva. [právnická osoba] výpisu z katastru nemovitostí [Anonymizováno] [Anonymizováno], z darovací smlouvy ze dne [datum], z dopisu právního zástupce žalobců žalované ze dne [datum], z emailové korespondence mezi žalovanou a žalobci a mezi dcerou žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], a žalobci, z dopisu žalované žalobcům ze dne [datum], z návrhu smlouvy o budoucí kupní smlouvě včetně přílohy č. [hodnota], z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno], z darovací smlouvy ze dne [datum], z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno], z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno], z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a z notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi žalovanou a [Jméno zainteresované osoby 1/0], bratrem žalované, byla dne [datum] podepsána darovací smlouva, na základě níž žalovaná převedla na svého bratra vlastnické právo k rozestavěnému rekreačnímu domku se stavební plochou [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa]. Z části III. darovací smlouvy vyplývá, že cena nemovitostí a věcí, jež jsou předmětem daru, byla zjištěna znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve výši [částka]. V části VIII. darovací smlouvy bylo obdarovaným bezplatně zřízeno ve prospěch dárkyně věcné břemeno, které ji opravňovalo k užívání celého první nadzemní podlaží objektu včetně společných prostor, chodeb a přístupové cesty k nemovitosti. Náklady na opravy, údržbu a provoz včetně energií se zavázal hradit vlastník nemovitosti. V bodě 2. části VIII. smlouvy je uvedeno, že hodnota věcného břemene podle bodu VIII. bod 1. smlouvy činí podle dohody stran jednu třetinu ceny nemovitosti v případě jejího prodeje třetí osobě. Darovací smlouva byla vložena do katastru nemovitostí dne [datum], přičemž právní účinky vkladu práva vznikly dnem [datum]. Darovací smlouvou ze dne [datum] došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem včetně dalších nemovitostí, které nejsou předmětem řízení, z [Jméno zainteresované osoby 1/0] a jeho manželky [jméno FO] na její rodiče, [jméno FO] a [jméno FO]. Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni [datum]. Tyto skutečnosti vyplývají z výpisu z katastru nemovitostí [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro obec [adresa], katastrální území (dále jen k.ú.) [adresa]. Z darovací smlouvy zpracované formou notářského zápisu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] má soud za prokázané, že [jméno FO] touto smlouvou převedla vlastnictví k předmětným nemovitostem na žalobce s tím, že [Jméno zainteresované osoby 0/0] nabyl spoluvlastnictví v rozsahu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nemovitostí a [Jméno zainteresované osoby 1/0] ml. v rozsahu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] nemovitostí. Tato skutečnost vyplývá rovněž z LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k.ú. [adresa] ze dne [datum]. Ve všech případech bylo v části C výpisu z katastru nemovitostí uvedeno věcné právo zatěžující nemovitosti, a to věcné břemeno žalované vyplývající z darovací smlouvy z roku [Anonymizováno].

4. Z elektronické korespondence v období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že v tomto období dcera žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], kontaktovala otce žalobců, [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., s požadavkem na umožnění využití prvního patra nemovitosti, žádala o předání klíčů s tím, že si chce do chaty dovést osobní věci a přechodně zde pobývat. Dcera žalované v elektronické zprávě z [datum] uvedla, že žádá o umožnění užívání nemovitosti v souladu s tím, k čemu je její matka oprávněna. Z korespondence uvedeného dne dále vyplývá, že dcera žalované uplatnila požadavek na vytyčení části pozemků ve vlastnictví otce žalobců s tím, že tato část bude zaměřena geodetem a mohla být předmětem převodu na žalovanou jako určitá kompenzace za nevyužívání nemovitosti ze strany žalované. Rovněž je zde prezentován názor a požadavek [tituly před jménem] [jméno FO] na občasné využívání objektu k rekreaci společně s jejími dětmi. Z další elektronické korespondence v období od [datum] do [datum] vyplývá, že žalovaná oslovila žalobce přípisem ze dne [datum] v němž uvedla, že otec žalobců jí nedovolil využívat část chaty dle sjednaného rozsahu věcného břemene vzhledem k negativnímu postoji matky žalobců k žalované. Současně žalobce požádala o možnost užívání nemovitosti v rozsahu věcného břemena, předání klíčů a uzavření dohody o úpravě užívání objektu. Obsahem je i návrh na vzdání se práv z věcného břemene ve prospěch žalobců oproti převodu části pozemku ve vlastnictví otce žalobců na žalovanou, za účelem výstavby vlastní rekreační chaty. Po vyměření části pozemku geodetem otec žalobců odmítl o této variantě jednat. Žalobcům byl zaslán návrh smlouvy o smlouvě budoucí za účelem dosažení smírného řešení věci s vyznačením části pozemku, na kterém by byla přístupová cesta. Ve zprávě ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] sděluje žalobcům a jejich otci, že nedošlo k žádné dohodě, která by se týkala převodu částí pozemku a za této situace již další kroky bude činit pouze žalovaná. Z dalších elektronických zpráv v období od [datum] do [datum] vyplývá komunikace mezi žalovanou a žalobci, v nichž jsou žalobci opakovaně žádáni o předání klíčů a umožnění užívání nemovitosti. Ze zprávy žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] žalované ze dne [datum] vyplývá, že je na dovolené a nelze se tedy osobně setkat. Dále uvedl, že předání klíčů k chalupě je nutné nejdříve důkladně probrat, neboť je zapotřebí vykomunikovat, jak bude užívání ke spokojenosti všech probíhat. Dále e-mail obsahuje příslib, že po návratu z dovolené se žalobci s žalovanou kontaktují.

5. Z výpovědí žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] má soud za prokázané, že v době nabytí vlastnického práva k nemovitostem věděli s bratrem o věcném břemenu žalované, avšak bylo jim s bratrem ze strany jejich otce řečeno, že věcné břemeno je vyřešená záležitost, neboť žalovaná o užívání chaty nemá zájem. První požadavek na užívání chaty vznesla žalovaná nebo její dcera v roce [Anonymizováno], kdy žalobci byli na dovolené. Jelikož v elektronické korespondenci žalované a její dcery bylo argumentováno právníky a soudním řešením věci, obrátil se žalobce se svým bratrem na právního zástupce, který je informoval, že věcné břemeno je promlčeno. Jaký byl obsah komunikace mezi otcem žalobců a dcerou žalované, není žalobci známo. K darování nemovitostí na žalobce došlo z důvodů vypořádání a rozdělení majetku za života dárce. Žalobci je známo, že otec vyplatil žalované jako určitou kompenzaci za darování movitostí částku [částka]. Žalobce uvedl, že za jeho života si nevzpomíná na situaci, kdy by nemovitost užívala žalovaná. Pokud se týká vztahu matky žalobce k žalované žalobce uvedl, že nikdy neslyšel ze strany své matky negativní připomínky na adresu žalované. Dle názoru žalobce chtěla chatu využívat spíše dcera žalované, než samotná žalovaná. Žalobce uvedl, že nepovažuje vznesení námitky promlčení práv žalované z věcného břemene za rozporné s dobrými mravy, neboť žalovaná nikdy neprojevovala zájem o užívání chaty a navíc obdržela finanční kompenzaci od otce žalobců. Postoj žalobce k využití práva věcného břemene ovlivnila komunikace nejen s žalovanou, ale i s její dcerou. Často obsahovala právní výhrůžky, což vedlo ke změně postoje žalobce k této věci. Pokud žalovaná přijela do Mirotínku, pak bydlela u své sestry, [jméno FO].

6. Z výpovědi žalobce b) má soud za prokázané, že dle jeho názoru záležitost vymáhání práv z věcného břemene není z vůle samotné žalované, ale její dcery, [tituly před jménem] [jméno FO] a právního zástupce žalované. Žalobci je známo, že došlo mezi jeho otcem a žalovanou před uzavřením darovací smlouvy k finančnímu vyrovnání. Přes tuto skutečnost žalovaná trvala, aby věcné břemeno bylo do darovací smlouvy zahrnuto. Jelikož tuto skutečnost řekla svému bratrovi, [Jméno zainteresované osoby 1/0] až poté, kdy jí vyplatil finanční kompenzaci, nebylo již možné darovací smlouvu změnit. V souvislosti s nabytím vlastnického práva k nemovitostem se žalobce nijak zvlášť nezabýval právním stavem nemovitosti, neboť měl za to, že je vše v pořádku. Prvotní zájem o využití věcného břemene prezentovala dcera žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], nikoliv samotná žalovaná. Žalobce potvrdil, že ve věci využití práv z věcného břemene zasílala korespondenci jeho otci [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž obsahovala určité výhrůžky právního charakteru. Žalovaná se svou dcerou měla v minulosti problematické vztahy, několikrát se po delší dobu nestýkaly. Žalovaná měla a má velmi problematický vztah i se svým synem. Vzhledem k postoji [tituly před jménem] [jméno FO] a charakteru její komunikace vůči žalobcům i jejich otci se rozhodli žalobci uplatnit námitku promlčení práv z věcného břemene. Do budoucna by žalobci měli zájem nemovitost užívat jako chatu společně s ostatními členy rodiny. Žalobce potvrdil, že žalovaná asi ve dvou případech bydlela po delší dobu zdarma v bytě jeho rodičů. Uplatnění promlčení z věcného břemena nepovažuje žalobce za nemorální, neboť má zato, že konfliktní situaci ve věci využití práv z věcného břemene zavinila žalovaná.

7. Z výpovědi žalované, jako účastníce řízení, má soud za prokázané, že nemovitosti, které byly předmětem darovací smlouvy z roku [Anonymizováno], byly koupeny tzv. do firmy, kterou společně provozovali s bratrem, [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Jelikož žalovaná již nechtěla ve firmě setrvat, dohodla se bratrem, že svou činnost ukončí a provede se vypořádání majetku firmy. Bylo dohodnuto, že nemovitosti zůstanou žalované s tím, že je budou moci užívat všichni členové rodiny žalované i jejího bratra. Žalovaná nepopřela, že obdržela v rámci vypořádání firmy od svého bratra [Jméno zainteresované osoby 1/0] částku [částka], avšak tato skutečnost nesouvisela s předmětnými nemovitostmi, jednalo se o část peněz firmy. Její bratr si z firmy ponechal auta, nějaké další movité věci a pohledávky z uzavřených smluv. Darování nemovitostí bratrovi žalovaná odůvodnila tím, že koupila byt v Brně a neměla dostatek času jezdit na chalupu do Mirotínku. Současně se s bratrem dohodla, že v její prospěch bude zřízeno věcné břemeno užívání nemovitosti pro ni a pro její rodinu. Žalovaná uvedla, že opakovaně žádala svého bratra o poskytnutí klíčů od chaty a o možnost jejího užívání, avšak bezúspěšně s různými odůvodněními. Jedním z důvodů měl být negativní vztah manželky jejího bratra k její osobě. Žalovaná tyto důvody akceptovala, neboť nechtěla vytvářet problémy v manželském vztahu svého bratra a jiným způsobem se těchto práv domáhat nechtěla. Žalovaná tvrdila, že naposledy mluvila se svým bratrem o využití nemovitosti asi před [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] lety, kdy u tohoto rozhovoru byla i její sestra, [jméno FO]. Skutečnost, že nemovitosti její bratr přepsal na rodiče své manželky, manžele [jméno FO], a následně byly převedeny na žalobce, žalovaná zjistila náhodou v souvislosti s novým zaměřením nemovitostí ze strany katastrálního úřadu. Dcera, i její zeť, právní zástupce žalované, ji upozornili na to, že by věcné břemeno mohlo být promlčeno. Tehdy pověřila žalovaná svou dceru, aby kontaktovala [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. s tím, aby jí za nevyužívání práv z věcného břemene byla poskytnuta nějaká kompenzace. Na přípis, který zaslala žalobcům reagoval pouze žalobce a). [adresa]-[Anonymizováno] lety, kdy o věcném břemenu hovořila se svým bratrem, [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., se žádným způsobem svého práva z věcného břemene u bratra ani u žádného jiného vlastníka těchto nemovitostí nedomáhala. Žalovaná připustila, že v současné době nevidí reálné využití práv z věcného břemene vzhledem k tomu, jakým způsobem se v souvislosti s tímto případem vyhrotily vztahy mezi členy rodiny. Žalovaná uvedla, že v současné době vyřešení této situace vidí v rovině poskytnutí finanční kompenzace za nevyužívání věcného břemene, příp. v možnosti převodu vlastnictví části pozemků žalobců, případně jejího bratra, na žalovanou.

8. Z výpovědi svědka [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., otce žalobců a bratra žalované, má soud za prokázané, že s žalovanou asi od roku [Anonymizováno] po dobu [Anonymizováno][Anonymizováno]let společně podnikali. Následně žalovaná chtěla skončit s podnikáním a přesto, že do firmy nevložila žádné finanční prostředky, došlo k rozdělení majetku firmy, do kterého patřily i nemovitosti v [Anonymizováno], na polovinu. Žalovaná si mohla vybrat nemovitosti nebo finanční hotovost ve výši kolem [částka]. Žalovaná nemovitosti nechtěla, proto se rozhodla pro finanční kompenzaci, kterou jí svědek vyplatil s tím, že následující den bude podepsána darovací smlouva na převod nemovitostí v [Anonymizováno], které byly v katastru nemovitostí zapsány pouze na žalovanou. Žalovaná však následující den přišla s podmínkou, že nemovitosti svědkovi daruje pouze za předpokladu, že bude v její prospěch zřízeno shora specifikované věcné břemeno. Jelikož žalovaná již měla vyplacené finanční prostředky a svědek chtěl docílit podpisu darovací smlouvy, s věcným břemenem souhlasil a darovací smlouvou tohoto obsahu podepsal. Svědek vypověděl, že nemovitosti v [Anonymizováno] byly zakoupeny asi za[tel. číslo] [Anonymizováno] Kč z finančních prostředků svědka, a to asi 2 roky před uzavřením darovací smlouvy. Veškeré opravy a úpravy nemovitosti ve výši asi [částka] financoval pouze svědek, konkrétně se jednalo o zbudování zdroje vody – [Anonymizováno], interiérové úpravy – obložení dřevem, výměna oken v prvním patře, výměna dlažby v přízemí. Obsah darovací smlouvy z roku [Anonymizováno] koncipoval notář [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dle názoru svědka se věcné břemeno vztahovalo pouze k žalované, ale nepopřel, že občas na chatu jezdila i její dcera, [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek uvedl, že nikdy nebránil tomu, aby žalovaná se svou rodinou chatu užívala. Byla to však žalovaná, která neměla zájem do nemovitosti jezdit, neboť jí nevyhovoval stavebnětechnický stav a vybavenost chaty. Pokud do [Anonymizováno] přijela, bydlela u své sestry [jméno FO]. Svědek popřel, že by ho někdy žalovaná žádala o možnost užívání chaty, přítomnost žalované i její dcery v [Anonymizováno] vždy vyvolávala napjatou atmosféru, neboť docházelo k hádkám i mezi nimi. Žalovaná chatu neužívala minimálně [Anonymizováno] let. Svědek potvrdil, že vztahy jeho manželky k žalované byly standardní, i když nepopřel určitý problém, který vznikl v souvislosti s dluhy za nájem podnikatelských prostor, které měla zaplatit žalovaná, avšak následně je uhradila manželka svědka. Asi půl roku bydlela žalovaná u svého bratra a jeho manželky zcela zadarmo, neboť neměla jinou možnost bydlení. Svědek potvrdil, že bylo jednáno o přenechání části pozemku žalované a že tuto část pozemku nechala žalovaná na své náklady zaměřit. Jelikož však celá rodina svědka s tímto nesouhlasila, k převodu pozemku nakonec nedošlo. O využití práv z věcného břemene hovořila se svědkem pouze dcera žalované, a to asi [Anonymizováno],[Anonymizováno] měsíce předtím, než byla podána žaloba ve věci. [tituly před jménem] [jméno FO] svědkovi vyhrožovala tím, že v chalupě udělají sklad, že už se tam nikdy nedostanou apod. Po tomto setkání žalobci probrali záležitost s právním zástupcem a rozhodli se podat žalobu. Žalovaná k žalobcům nemá příliš kladný vztah. Avšak žalobci byli vždy vychováváni takovým způsobem, aby se k členům rodiny chovali uctivě.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], sestry žalované i [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., má soud za prokázané, že se svým bratrem, [Jméno zainteresované osoby 1/0], i žalobci má velmi dobré vztahy. Pokud se týká žalované, tak jejich vztahy nejsou příliš dobré, žalovaná je arogantní, konfliktní a od ledna [Anonymizováno] se svědkyní nekomunikuje. Obdobný vztah má svědkyně i k dceři žalované. Svědkyně uvedla, že dle jejích vědomostí nemovitosti v [Anonymizováno] vlastnili žalovaná a její bratr, [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., přičemž poté, kdy se nedohodli na další spolupráci, nemovitosti získal [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. a žalovanou vyplatil, což se posléze začalo žalované jevit jako nespravedlivé a chtěla něco dalšího. Podle názoru svědkyně do celé záležitosti začala zasahovat dcera žalované, [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědkyně potvrdila, že žalovaná měla v nemovitosti zřízeno věcné břemeno, ale v čem konkrétně spočívalo, není svědkyni známo. Svědkyně uvedla, že v její přítomnosti se nikdy žalovaná nevyjádřila v tom smyslu, že by jí bratr, [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., bránil v užívání nemovitostí, odmítl jí dát klíče nebo něco obdobného. Dle názoru svědkyně žalovaná mohla na chatu jezdit kdykoliv, avšak ona o to sama neměla zájem, neboť se jí to tam příliš nelíbilo. O nemovitosti se nikdy nezajímala a nejméně 20 let se tam neukázala. Byla tam spousta práce, kterou však dělala svědkyně se svým přítelem a [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. se svou manželkou. Žalovaná nepřispěla žádnými finančními prostředky na opravu nemovitosti. Žalobci se k žalované chovají slušně, ale její přítomnost nevyhledávají, neboť ona pro ně měla vždy dost nelichotivé označení, čímž si jejich přízeň nezískala.

10. Z výpovědi svědka [jméno FO], druha žalované, má soud za prokázané, že s žalovanou žije ve společné domácnosti po dobu asi 18 let. O předmětu řízení se svědek bavil s žalovanou, se zástupcem žalované i s paní [jméno FO]. Rovněž svědek uvedl, že se seznámil s některými protokoly z jednání, kde se řeší dluhy za opravu provozovny, které měla hradit manželka [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. a je mu známo, co žalovaná vypověděla u jednání soudu. Jelikož v roce 1995 nežil společně s žalovanou, nejsou mu známy žádné okolnosti související s darováním nemovitosti v [Anonymizováno] [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. Asi před [Anonymizováno] – [Anonymizováno][Anonymizováno]lety svědek společně s žalovanou jeli na návštěvu k paní [jméno FO] a v této souvislosti chtěli navštívit chatu v [Anonymizováno]. Nemovitost jim zpřístupnil [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., ale žalovaná se tam jen podívala, a to bylo vše. Jednou svědek s žalovanou v chatě přestali, ale kdy to bylo, si nevzpomněl. Jakým způsobem se žalovaná s [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. vypořádala po skončení jejich společného podnikání nebylo svědkovi známo. Podle názoru svědka žalovaná darovala nemovitosti svému bratrovi proto, že se o ně nemohla sama starat. Zda žalovaná do nemovitostí v [Anonymizováno] investovala nějaké finanční prostředky nebylo svědkovi známo. Svědek nebyl nikdy přítomen tomu, že by žalovaná uplatňovala svá práva z věcného břemena vůči žalobcům nebo [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. Svědek byl pouze přítomen tomu, když se o této záležitosti bavila žalovaná se svou sestrou [jméno FO], která, dle názoru svědka, předala informaci o požadavku využití práv z věcného břemena [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. Ten měl naopak po [jméno FO] vzkázat žalované, že ji do chaty nepustí. Svědek nedokázal přesně uvést, kdy k této situaci došlo, připustil, že to mohlo být i v roce 2015, v průběhu tzv. covidového období. Někdy před 10 lety žalovaná chtěla zajet na chatu do [Anonymizováno], ale [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. to odmítl s tím, že na chalupě dělá něco s vodou. Podle názoru svědka vztah žalované s manželkou [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. byl neutrální. Do [Anonymizováno] začal svědek s žalovanou jezdit asi od roku 2006, ale přesně si to nevzpomíná. Svědek uvedl, že dcera žalované jednala s vlastníky nemovitosti o možnosti užívání části chaty a existovala varianta, kdy za zrušení věcného břemena by na žalovanou byla převedena část pozemku [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. Pokud se týká vztahu mezi žalovanou a [jméno FO] svědek uvedl, že žalovaná za svou sestrou jezdila minimálně 2x až 3x v měsíci, pečovala o ni, když byla [podezřelý výraz], nakupovala ji, vozila k lékaři, na [podezřelý výraz] a podobně.

11. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], dcery žalované a sestřenice žalobců, má soud za prokázané, že v rámci rodiny se řešily záležitosti, které jsou předmětem soudního řízení. Potvrdila, že matka po určitou dobu podnikala se svým bratrem, [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., přičemž firma byla vedena na osobu žalované, čímž na sebe převzala veškerá rizika související s podnikáním. Svědkyně připustila, že na počátku společného podnikání vložil do této činnosti [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. určité finanční prostředky a její matka zase zkušenosti. Po určité době se žalovaná rozhodla podnikatelskou činnost ukončit, což [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. nesl velmi nelibě, s rozhodnutím žalované nesouhlasil a po určitou dobu se s žalovanou odmítal finančně vypořádat. Následně bylo mezi nimi dohodnuto, že nemovitosti v [Anonymizováno] budou darovány [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. a do darovací smlouvy se zahrne ujednání umožňující užívání nemovitosti určitému okruhu osob. Skutečnost, že nemovitosti byly darovány jen [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., nikoliv jeho manželce, [jméno FO], byl důvodem negativního vztahu [jméno FO] k žalované, která si nepřála, aby žalovaná do nemovitosti v [Anonymizováno] jezdila a tímto narušovala poklidnou rodinnou atmosféru jejího bratra. Jelikož žalovaná tuto situaci vnímala velmi citlivě, vstoupila do řešení této záležitosti svědkyně a uskutečnila setkání se svým strýcem, [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. Rýsovala se varianta kompenzace nevyužití práv z věcného břemena převodem části pozemku strýce na žalovanou, avšak následně z této možnosti sešlo, neboť s tím tzv. širší rodina nesouhlasila z důvodu konfliktní povahy žalované. Z jakých prostředků byla zakoupena nemovitost v [Anonymizováno] nebylo svědkyni známo. Podle informací svědkyně podepsání darovací smlouvy nijak nesouviselo s vypořádáním žalované a jejího bratra po skončení společného podnikání. Žalovaná v této souvislosti dostala vyplacenou polovinu z finanční hotovosti na pokladně, což představovalo asi[tel. číslo] Kč, další polovina peněz zůstala [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. společně s nevypořádanými závazky včetně úroků. Svědkyně uvedla, že její matka uplatňovala právo z věcného břemene vůči vlastníkům nemovitosti v [Anonymizováno] několikrát během každého roku, avšak nebylo jí to umožněno s různými výmluvami. Z těchto důvodů žalovaná se svou rodinou bydlela při návštěvě [Anonymizováno] u své sestry [jméno FO]. Od opakovaných žádostí týkajících se umožnění využití práv z věcného břemena žalovaná upustila v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno]. Svědkyně má zato, že žalovaná neuplatnila své právo vyplývající z věcného břemena písemnou formou. Svědkyně připustila, že iniciativa ve věci výkonu práva věcného břemena začala až v roce 2022, kdy vzhledem ke snížení pracovního vytížení žalované tato chtěla v [Anonymizováno] relaxovat a odpočívat. Pokud svědkyně ve svých elektronických podáních hovořila o řešení této záležitosti soudní cestou, tak to nemyslela vážně, jednalo se pouze o určitou reakci na chování [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., který nedodržel příslib převodu části pozemku na žalovanou. Svědkyně připustila, že s navrhovateli otázku využití věcného břemena a případně převodu části pozemku neprojednávala. Svědkyně hovořila z [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. o možnosti podání žaloby na vrácení daru, což podle jejího názoru nebylo vyhrožováním, pouze chtěla, aby se [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. začal chovat k žalované slušně a pouze ji nevyužíval. Svědkyně potvrdila, že vztah mezi ní a žalovanou je problematický, dochází k hádkám a k přerušení komunikace, neboť žalovaná je komplikované a prudší povahy. V této souvislosti svědkyně připustila, že ostatním členům rodiny mohlo vadit, že její matka byla spouštěčem určitých konfliktů v rodině. Veškeré kroky svědkyně v této věci činila za účelem vytvoření podmínek pro rekreaci matky, svědkyně i jejích dětí.

12. Z výpovědi svědka [jméno FO], synovce žalované a bratrance žalobců, má soud za prokázané, že je mu znám předmět sporu, neboť se o tom bavil s žalobci. Uvedl však, že nebyl nikým ovlivňován ve své svědecké výpovědi. Svědek potvrdil, že na chatu v [Anonymizováno] jezdil již od dětských let, a to minimálně 5x – 7x v roce. Za posledních 15 let při těchto návštěvách nikdy nezažil, že by v [Anonymizováno] byla žalovaná. Pokud se týká vztahu žalované s [jméno FO], tak v případě setkání spolu běžně komunikovaly. Vztah žalované a [jméno FO] svědek považuje za dobrý. Svědek má bezproblémový vztah i s [tituly před jménem] [jméno FO], svou sestřenicí. Žádné bližší skutečnosti týkající se darovací smlouvy z roku 1995, vypořádání při ukončení společného podnikání žalované a [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., případně vznesení nároků žalované z věcného břemene nebyly svědkovi známy.

13. Z výpovědí svědkyně [jméno FO] má soud za prokázané, že žalobci jsou její synové a žalovaná její švagrová. Svědkyně potvrdila, že její manžel, [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., podepsal pod nátlakem darovací smlouvu s ujednáním o věcném břemeni, přestože takto nebyla žalovaná s jejím manželem dohodnuta. Důvodem předmětné žaloby je nátlak a výhružky ze strany žalované a její dcery, [tituly před jménem] [jméno FO], vůči manželovi svědkyně s tím, že pokud jim [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. neuvolní část pozemku, žalovaná zamkne přízemí nemovitosti a udělá z něj skladiště. Svědkyně rovněž potvrdila, že její manžel s žalovanou společně podnikali, ačkoliv formálně bylo vše vedeno na osobu žalované. V souvislosti s nástupem [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. do výkonu trestu odnětí svobody mu žalovaná oznámila, že s ním již nechce podnikat a požádala o vypořádání firmy. Žalovaná si mohla vybrat mezi finanční hotovostí nebo nemovitostmi v [Anonymizováno]. Žalovaná si vybrala finanční vyrovnání, přičemž jí byla vyplacena finanční kompenzace ve výši [částka] - [částka]. Jelikož chata v [Anonymizováno] byla ve špatném technickém stavu, žalovaná prohlásila, že o ní nemá zájem a přestala tam i s dcerou jezdit. Žalovaná nikdy do oprav či úprav nemovitosti neinvestovala žádné finanční prostředky. Po dobu výkonu trestu [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. nedošlo ze strany žalované ke vznesení požadavku na možnost užívání nemovitosti. [Anonymizováno] svědkyně ukončil výkon trestu v roce [Anonymizováno], možná [Anonymizováno], kdy po tomto datu žalovaná přijela [Anonymizováno] [Anonymizováno] možná 2x – 3x, ale poté tam nebyla minimálně [Anonymizováno] let, i více. Svědkyně potvrdila, že žalovaná u nich zdarma bydlela asi po dobu šesti měsíců, kdy odešla po konfliktu se svým synem z [Anonymizováno] a neměla kde bydlet. [právnická osoba] k uplatnění nároků z věcného břemena byly ze strany žalované provedeny v roce [Anonymizováno]. Žalovanou svědkyně označila za osobu konfliktní povahy, přičemž obdobnou povahu má i její dcera. Svědkyně rovněž potvrdila, že žalovaná společně se svou dcerou navrhovaly kompenzaci práv z věcného břemene převodem části pozemku ve vlastnictví svědkyně a jejího manžela.

14. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] má soud za prokázané, že uvedeného dne [jméno FO], narozená [datum], písemně potvrdila, že po dobu, kdy s manželem [jméno FO] vlastnili nemovitost v [Anonymizováno], paní [Jméno zainteresované osoby 2/0] nevyužila svého práva z věcného břemene a nikdy ani slovem či písmem neprojevila žádný zájem o využití svého práva užívat nemovitost. Podpis [jméno FO] byl úředně ověřen.

15. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

16. Podle § 3028 odst. 3 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle § 3036 o.z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

18. Podle § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do [datum] ( dále jen obč. zák.), právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

22. Podle § 100 odst. 2 obč. zák., promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

23. Podle § 109 obč. zák., právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

24. Podle § 151n odst. 1 obč. zák., věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.

25. Podle § 151n odst. 2 obč. zák., věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.

26. Podle § 151n odst. 3 obč. zák., pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.

27. Podle § 151o odst. 1 obč. zák., věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

28. Podle § 151o odst. 2 obč. zák., smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám.

29. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora uvedených ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že nárok žalobců je důvodný. Prvotně se však soud musel zabývat otázkou, zda na požadovaném určení je dán naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má preventivní povahu a jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Rozhodnutí o určovací žalobě by mělo být rovněž způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu, aby se předešlo (i potencionálně) případným dalším žalobám na plnění. Určovací žaloba má s ohledem na požadavek naléhavého právního zájmu své místo i v situacích, kdy žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah či dosah právního vztahu nebo práva, tzn. že určovací žaloba účinněji, než jiné procesní prostředky, vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu. V této souvislosti soud poukazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], v němž Nejvyšší soud konstatoval, že v případě, že se oprávněný a povinný ze služebnosti (dříve věcného břemene) na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu – katastru nemovitostí – nedohodnou, lze se u soudu domáhat určení, že služebnost (věcné břemeno) je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že na požadovaném určení mají žalobci naléhavý právní zájem, neboť bez žalobou navrženého rozhodnutí se nemohou domoci změny zápisu v katastru nemovitostí, tedy výmazu věcného břemena zapsaného ve prospěch žalované. Žádné skutečnosti, které by mohly vést k negativnímu závěru o aktivní či pasivní legitimaci označených účastníků řízení soud neshledal.

30. Dále soud považuje za podstatné konstatovat, jaká právní úprava byla na uplatněný nárok ze strany soudu aplikována. Při posuzování otázek souvisejících se vznikem věcného břemene, jakož i práv a povinností z něho vzniklých soud s odkazem na přechodné ust. § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), vycházel z úpravy zakotvené v ust. § 151n a § 151o obč. zák., neboť ke zřízení věcného břemene došlo dne [datum]. Podle přechodného ustanovení § 3036 o.z., se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. S odkazem na uvedené ustanovení soud konstatuje, že v případě délky a počítání promlčecí doby u vznesené námitky promlčení soud postupoval dle ustanovení § 100 a § 109 obč. zák., neboť promlčecí doba počala plynout od roku 1995. V případě posouzení skutečnosti, zda vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy soud postupoval dle § 547, § 580 odst. 1 a § 588 o. z., neboť námitka byla žalobci uplatněna za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., tedy nového občanského zákoníku.

31. Soud dále obecně k institutu věcných břemen uvádí, že věcná břemena představují seskupení subjektivních práv, která jsou spjata s určitým subjektivním právem k věci, nejčastěji právem vlastnickým. Jedná se o skupinu věcných práv, které umožňují oprávněnému užívat cizí věc stanoveným způsobem, čímž zakládají povinnosti určitého subjektu, vlastníka nemovitosti. Z legálního vymezení vyplývá, že věcným břemenem mohou být zatíženy pouze nemovitosti, přičemž předmětem zatížení nemusí být nemovitost jen jako celek, ale může jím být i její určitá část. Subjekty právního vztahu z věcného břemene jsou povinný a oprávněný. Z toho vyplývá, že v rámci věcného břemene jako právního vztahu musí vystupovat minimálně dva subjekty. Obsahem věcného břemene jsou subjektivní práva a povinnosti. Subjektivní povinnosti odpovídá právo oprávněného domáhat se stanoveného způsobu chování, jenž je obsahem věcného břemene. V případě, že vlastník nerespektuje uloženou povinnost strpět nebo zdržet se určitých úkonů, má oprávněný k dispozici občanskoprávní negatorní žalobu, jejímž prostřednictvím se může domoci vynucení povinnosti povinného respektovat sjednaný rozsah věcného břemene. Naopak bude-li panovat shoda mezi oprávněným a povinným, je možné nastavený rozsah práv a povinností dohodou změnit. K účinnosti této dohody je však nezbytný vklad do katastru nemovitostí, je-li v něm nemovitost evidována. [právnická osoba] s obecnou podstatou promlčení také práva odpovídající věcným břemenům podléhají promlčení, přičemž uplynutím promlčecí doby tato práva nezanikají, stávají se však nevynutitelnými.

32. Povinnost spojená s věcným břemenem (dnes služebností) nese povinnost v některé z klasických forem: konání (facere), zdržení se (omittere) nebo strpění (pátí). Spočívá-li povinnost v konání, zakládá věcné břemeno závazek povinného uskutečnit úkony, kterými je oprávněné osobě poskytován určitý prospěch. Povinný je omezen v realizaci užitné hodnoty vlastní nemovitosti tím, že je povinen něco konat, realizovat tuto užitnou hodnotu určitým způsobem, případně poskytovat určité plnění. Povinnost je dána opakovaně; nemůže se uskutečnit pouze jednorázově. Jde-li o povinnost ve formě strpění, je vlastník zatížené věci povinen nebránit úkonům oprávněné osoby. Pouhým strpěním se realizuje užitná hodnota vyvěrající z věcného břemene. Je-li povinnost stanovena ve formě zdržení se, je vlastník zatížené věci povinen se zdržet určitých úkonů, které by mu náležely z titulu jeho vlastnického práva. Oprávněný z této formy věcného břemene získává prospěch tím, že vlastník zatížené věci je ve svém chování omezen. Povinnosti vlastníka zatížené nemovitosti však nelze vztahovat na zákaz nemovitost zcizovat, což by neodpovídalo povaze a funkcím věcného břemene. Takové omezení totiž není možné vnímat jako právo k věci cizí a i soudní praxe se shodla, že vlastník nesmí být prostřednictvím věcného břemene omezen ve svém oprávnění nakládat s předmětem svého vlastnictví. Tímto je možný rozsah věcných břemen limitován, přestože zákon žádné omezení rozsahu věcného břemene nevyslovuje. Právo nemovitost zcizit, ať už převodem, nebo výměnou, tak musí zůstat přes zatížení věcným břemenem vlastníkovi zachováno. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité věci, nebo patří určité osobě. Věcněprávní charakter obou druhů věcných břemen se projevuje tím, že změna povinného subjektu, tedy vlastníka zatížené nemovitosti, nemá vliv na existující věcné břemeno. Dojde-li tak ke změně vlastníka zatížené nemovitosti, dochází ze zákona k přechodu povinností z věcného břemene na nabyvatele zatížené nemovitosti. [adresa] vlastník zatížené nemovitosti vstupuje do právního postavení svého předchůdce, a to bez ohledu na právní titul zakládající převod/přechod vlastnického práva.

33. K otázce promlčení práva z věcného břemen je nutné konstatovat, že počátek běhu promlčecí doby je závislí na tom, o jaký typ povinnosti spojené s věcným břemenem se jedná. U věcných břemen, v nichž má povinnost formu facere, tedy konání, začne běžet promlčecí doba okamžikem, kdy povinný subjekt přestal plnit svoji povinnost. Spočívá-li věcné břemeno v opakující se povinnosti dané vždy k určitému termínu, začne běžet promlčecí doba dnem následujícím po dni, v němž povinnost měla být splněna. Půjde-li o povinnost udržovat určitý stav, začne běžet promlčecí doba tím dnem, kdy nastal stav odporující stanovené povinnosti. U věcných břemen, kde povinnost má formu omittere, zdržení se, nastávají obdobné situace. Právo odpovídající takovému věcnému břemenu spočívá v možnosti domáhat se, aby povinný zachovával stanovenou povinnost. Nevykonávání takového práva nastává okamžikem, kdy povinný určenou povinnost porušil. U práv odpovídajících věcným břemenům, kterým koresponduje povinnost pati, něco strpět, začíná běžet promlčecí doba již tím dnem, kdy oprávněný přestal svoje právo vykonávat, aniž by se nutně musel vyžadovat nějaký zásah znemožňující vykonávání. Je tedy rozhodný poslední výkon práva. Nechce-li oprávněný, aby došlo k promlčení jeho práva, musí jej v průběhu promlčecí doby vykonat, čímž dojde k přerušení běhu promlčecí doby. Ani v jediném případě promlčení práv odpovídajících věcným břemenům není rozhodující, zda k nevykonávání práva došlo z objektivních nebo subjektivních důvodů.

34. V případě výkladu pojmu dobrých mravů soud vycházel z dostupné judikatury (např. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 87/04), která „dobré mravy“ považuje za souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Posouzení, zda je právní úkon v rozporu s dobrými mravy, závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, jemuž zákon dává širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí v souladu s pravidly ekvity přihlíželo ke všem okolnostem posuzovaného případu. Právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah tohoto právního úkonu tak, aby byl v souladu se základními zásadami [podezřelý výraz] řádu demokratické společnosti, a to bez ohledu na smluvní volnost (svobodu), bez ohledu na to, kdo rozpor s dobrými mravy zavinil a na to, zda druhá strana byla v dobré víře, a že odpovídající úsudek soudu tu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě (učinit) závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (rozhodnutí Ústavního soud II. ÚS 249/97). Platnost právního úkonu z hlediska jeho souladu s dobrými mravy se posuzuje k okamžiku a podle okolností existujících v době, kdy byl právní úkon učiněn. Případný závěr, že by se v nových podmínkách mohlo jednat o právní úkon pro jeho rozpor s dobrými mravy neplatný, nemá na platnost tohoto právního úkonu žádný vliv (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).

35. Po obecném úvodu právního hodnocení věci soud konstatuje, že v projednávaném případě považuje za prokázané, že v rámci darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. v roce [Anonymizováno] došlo platně ke zřízení věcného břemene ve prospěch žalované, kterým byla L. [jméno FO] st. uložena povinnost ve formě strpění, tedy, že vlastník zatížené věci je povinen nebránit úkonům oprávněné osoby. Jelikož se jedná o právo k nemovitosti, pak v daném případě musí uplynout lhůta 10 let, aby mohl povinný z věcného břemene uplatnit námitku promlčení. Promlčení je právní následek vyvolaný marným uplynutím lhůty, během níž bylo možné subjektivní právo věřitele vymáhat před orgány ochrany práva (zejména před soudem) a která uplynula, aniž by se toto právo realizovalo. Soud za účelem vyhodnocení věci provedl rozsáhlé dokazování výslechem nejen účastníků řízení a svědků, ale i listinnými důkazy. Z výpovědí žalobců, svědka [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., z čestného prohlášení [jméno FO], z výpovědi svědkyně [jméno FO], [jméno FO] a z elektronické korespondence z měsíců červen a červenec [Anonymizováno] dospěl soud k závěru, že od roku [Anonymizováno] do ledna roku [Anonymizováno] byl vlastníkem předmětných nemovitostí [Jméno zainteresované osoby 1/0] st., z jehož výpovědi, i výpovědi svědkyně [jméno FO] jednoznačně vyplynulo, že žalovaná právo vyplývající věcného břemene nevyužívala ani nebyl z její strany vznesen požadavek na umožnění výkonu těchto práv. Žalovaná považovala nemovitost za nedostatečně vybavenou a neměla zájem zde trávit svůj volný čas s rodinou. Pokud jezdila do [Anonymizováno], tak se zdržovala u své sestry [jméno FO], aniž by jakýmkoliv způsobem ve vztahu k vlastníkovi nemovitosti uplatňovala své požadavky oprávněné z věcného břemena. Pokud se týká období let [Anonymizováno] až [Anonymizováno], pak soud vycházel z čestného prohlášení [jméno FO], neboť další bývalý spoluvlastník nemovitostí v tomto období, [jméno FO], její manžel, zemřel před zahájením řízení. Navrženou svědkyni [jméno FO] se nepodařilo vyslechnout, neboť zemřela v průběhu řízení. Z čestného prohlášení učinil soud závěr, že po dobu vlastnictví nemovitosti ze strany manželů [jméno FO] nebyly ze strany žalované uplatňovány žádné požadavky na výkon práv z věcného břemene. V roce 2020 nabyli nemovitosti žalobci, kteří byli rámcově informování o zápisu věcného břemene ve prospěch žalované s tím, že uvedené věcné břemeno není ze strany žalované žádným způsobem využíváno. Až v polovině roku [Anonymizováno] uplatnila žalovaná písemně vůči žalobcům své právo na užívání části nemovitosti. Soud tedy uzavírá, že žalované se v průběhu řízení nepodařilo předloženými důkazy prokázat, že žalovaná od roku [Anonymizováno] do poloviny roku [Anonymizováno] žádala kteréhokoliv z vlastníků nemovitostí o možnost využívat své právo z věcného břemene. Tvrzení žalované o opakované snaze využívat svá práva do poloviny roku [Anonymizováno], potvrzovala pouze dcera žalované [tituly před jménem] [jméno FO], u které soud dovodil osobní zájem na výsledku sporu, neboť to byla právě dcera žalované, která začala tuto záležitost řešit se svým strýcem a žalobci. Soud má za to, že hlavní motivací [tituly před jménem] [jméno FO] nebylo získání možnosti využívat oprávnění z věcného břemena pro svou matku, ale snaha u získání části pozemku v dané lokalitě pro výstavbu vlastního rekreačního objektu, příp. vyplacení finanční kompenzace ze strany žalobců za zrušení věcného břemena dohodou. Svědek [jméno FO] pak ve své výpovědi uvedl, že o právu z věcného břemena hovořili s [jméno FO], která však vlastnicí předmětných nemovitostí nikdy nebyla. Svědkovi [jméno FO] nebyly známy žádné okolnosti týkající se darovací smlouvy. Svědek uvedl, že žalované navštívila nemovitost asi před [Anonymizováno] – [Anonymizováno] lety, tedy někdy v období let [Anonymizováno] - [Anonymizováno]. Rovněž svědek nebyl schopen podat bližší informace o způsobu vypořádání mezi žalovanou a [Jméno zainteresované osoby 1/0] st. po ukončení jejich podnikání, neboť v té době ještě s žalovanou nežil ve společné domácnosti. Svědek pak nebyl nikdy přítomen tomu, že by žalovaná uplatňovala právo vyplývající z věcného břemene vůči žalobcům nebo [Jméno zainteresované osoby 1/0] st.

36. Vzhledem k výše uvedenému lze za první jednání žalované směřující k uplatnění jejich oprávnění z věcného břemene považovat až její písemnou výzvu z poloviny roku [Anonymizováno] adresovanou žalobcům, v níž žádala o umožnění vstupu do objektu a upravení způsobu užívání chaty. Bylo sice prokázáno, že v období měsíce června 2022 o záležitosti jednala dcera žalované s otcem žalobců, avšak s negativním výsledkem, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] se snažila domoci svého požadavku výhružkami soudním sporem, uzamčením části nemovitosti a znemožněním jejího využití ze strany žalobců. Tato skutečnost následně vedla žalobce ke vznesení námitky promlčení a podání žaloby, neboť tento způsob jednání nepovažovali za solidní a akceptovatelný. Pokud využití oprávnění z věcného břemena žalovaná probírala se svou sestrou [jméno FO], pak takové jednání nelze považovat za uplatnění práva vůči povinnému z věcného břemena. Představa žalované i její dcery o rekreaci ve stávající chatě v [Anonymizováno] soud považuje za problematickou vzhledem k narušeným rodinným vztahům i skutečnosti, že oprávnění žalované z věcného břemena se váže pouze k části stavby a přístupové cestě, nikoliv k okolním pozemkům. Rovněž je nutné konstatovat, že z obsahu věcného břemena vyplývá, že oprávnění užívat část nemovitosti se váže pouze k osobě žalované, nikoliv, jak se domnívá žalovaná, případně její dcera, i k dalším osobám, byť rodinným příslušníkům žalované. Soud má rovněž za to, že žalovaná si je vědoma skutečnosti, že určitého finančního vyrovnání ze strany vlastníka nemovitosti by se jí dostalo dle části VIII. bod 2 darovací smlouvy jen v případě prodeje nemovitosti, nikoliv jejího darování. Rovněž žalovaná neprokázala, že by důvodem neuplatnění oprávnění z věcného břemena byly špatné vztahy s [jméno FO]. Uvedené tvrzení bylo vyvráceno především výpovědí svědků [Jméno zainteresované osoby 1/0], [jméno FO], [jméno FO] i skutečností, že žalovaná opakovaně bydlela po dlouho dobu ve společné domácnosti se svým bratrem, L. [jméno FO] st. a jeho manželkou.

37. Jelikož se v daném případě jednalo o právo z věcného břemene, kterému odpovídá povinnost něco strpět, začíná běžet promlčecí doba již tím dnem, kdy oprávněný přestal svoje právo vykonávat, aniž by se nutně musel vyžadovat nějaký zásah znemožňující vykonávání tohoto práva. Je tedy rozhodný poslední výkon práva. Nechce-li oprávněný, aby došlo k promlčení jeho práva, musí jej v průběhu promlčecí doby vykonat, čímž dojde k přerušení běhu promlčecí doby.

38. Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že žalovaná nejméně od roku [Anonymizováno] do poloviny roku [Anonymizováno] své právo z věcného břemene nevykonávala, přičemž nebyl prokázán jakýkoliv zásah ze strany některého z vlastníků nemovitostí, který by žalované výkon práva znemožnil. Jelikož uplynula doba delší 10 let, došlo k promlčení práva z věcného břemena, přičemž žalobci předmětnou námitku řádně uplatnily.

39. Žalovaná dále namítala, že uplatněná námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy, které představují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že námitka promlčení vznesená žalobci je v rozporu s dobrými mravy. Žalobci nabyli vlastnické právo k předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy uzavřené se svými prarodiči. Byli si vědomi toho, že k nemovitosti je zřízeno smluvní věcné břemeno ve prospěch žalované, avšak byli ujištěni především svým otcem, že žalovaná předmětná práva žádným způsobem nevyužívá, nemá o nemovitost zájem a z tohoto pohledu lze záležitost považovat za vyřešenou. Žalobci navíc věděli, že nemovitost byla zakoupena z finančních prostředků jejich otce a veškeré finanční náklady na opravy a investice byly hrazeny z peněz jejich rodičů. Žalovaná nemovitost nenavštěvovala a pokud přijela do Mirotínku, bydlela u své sestry [jméno FO]. Žalovaná do poloviny roku 2022 nikdy žalobce nekontaktovala ve věci využití svého oprávnění z věcného břemena. Pokud tedy v polovině roku 2022 začaly žalovaná i její dcera podnikat kroky za účelem využití nemovitosti, byli žalobci touto skutečností zaskočeni a vzhledem k oznámení postoje žalované, že hodlá věc řešit soudní cestou, vznesli předmětnou námitku promlčení. Skutečnost, že předmětný postup konzultovali jak se svým otcem, tak s právním zástupcem, nelze považovat za rozporuplné s dobrými mravy. Současně soud dodává, že pokud se žalovaná cítila dlouhodobě omezovaná ve svých právech, pak nic nebránilo domáhat se ochrany těchto práv soudní cestou. Lze tedy uzavřít, že námitku promlčení soud nepovažuje za vznesenou v rozporu s dobrými mravy.

40. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a určil, že věcné břemeno tak, jak je specifikováno ve výroku I. rozsudku se promlčelo.

41. Soud ujednání dne [datum] zamítl důkazy, a to výpis z registru obyvatel, výslech [jméno FO] a fotografie rodinných oslav na chatě [jméno FO]. Pokud se týkalo výpisu z registru obyvatel, pak tento návrh byl nadbytečný, neboť rozhodné skutečnosti, které měly být tímto důkazem prokázány vyplynuly z jiných listinných důkazů. Výslech [jméno FO] byl zamítnut vzhledem k úmrtí této svědkyně v průběhu řízení. V případě důkazního návrhu - rodinných fotografií soud konstatuje, že tyto byly navrženy až po koncentrační lhůtě, kdy žalovaná uvedla, že o existenci těchto fotografií věděla, avšak neměla zato, že by důkaz těmito fotografiemi mohl být v průběhu řízení právně významný. Soud nad rámec tohoto závěru uvádí, že fotografie rodinných oslav na chatě [jméno FO] by neměly žádný zásadní vliv na rozhodnutí soudu v dané věci.

42. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobci byli ve věci úspěšní. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši [částka] za jeden úkon právní služby u každého z žalobců, celkem [částka] za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobců učinil 18 úkonů právní služby, a to: - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1) písm. a), - podání žaloby dle § 11 odst. 1) písm. d), - doplnění žaloby ze dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. d), - písemné vyjádření ve věci ze dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. d), - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 2) písm. f) od 12.30 – 13.46 hod. – úkonu - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. g), od 12.30 – 15.15 hod. – 2 úkony, neboť jednání přesáhlo délku 2 hodin - písemné doplnění žaloby ze dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. d), - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. g), od 12.00 – 13.52 hod. - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. g), od 12.00 do 15.40 hod. – 2 úkony, neboť jednání přesáhlo délku 2 hodin - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. g), od 12.38- 16.40 hod. – 3 úkony, neboť jednání přesáhlo délku 4 hodin - účast na jednání soudu dne16. 1. 2024 dle § 11 odst. 1) písm. g), od 9. 30 – 12.14 hod. – 2 úkony, neboť jednání přesáhlo délku 2 hodin - účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. g), od 12.30 – 14.21 hod. - písemný závěrečný návrh ze dne [datum] dle § 11 odst. 1) písm. d), - účast na vyhlášení rozsudku před soudem dne [datum] dle § 11 odst. 2) písm. f) – úkonu Celková odměna představuje [částka] (18 úkonů x [částka]) bez DPH.

43. Ke každému úkonu právní služby byl žalobcům přiznán režijní paušál ve výši [částka], a to v souladu s § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 19 x [částka], celkem [částka] bez DPH.

44. Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji zástupce žalobců k procesnímu soudu ke shora uvedeným jednáním, přičemž cesta byla vykonána z [adresa] a zpět při celkové vzdálenosti 54 km/jedno jednání, celkem u tří jednání činí počet najetých kilometrů 162 km. Zástupce žalobců vykonal v roce 2023 tři jízdy vozidlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] s průměrnou spotřebou 7,9l benzinu 95 oktanů/100 km. Při třech jízdách činí náklady na pohonné hmoty dle vyhl č. 467/2022 Sb. částku [částka] (7,9 l : 100 x 162 km x [částka]). Paušální částka za cestovní výdaje představovala [částka] (162 km x [částka]). Dále zástupce žalobců vykonal 1 jízdu osobním automobilem zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v roce 2023 s průměrnou spotřebou 12,4 l benzinu 98 oktanů/100 km. Dle cit. vyhlášky představují náklady na pohonné hmoty částku [částka] (12,4l : 100 x 54 km x [částka]). Paušální částka za cestovní výdaje představovala [částka] (54 km x [částka]). Další náklady cestovních výdajů byly představovány čtyřmi cestami k procesnímu soudu, a to 1x v roce 2023 a 3x v roce 2024 vozidlem zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož průměrná spotřeba představuje 11,1 l benzinu 95 oktanů/100 km. Náklady na pohonné hmoty představovaly v roce 2023 dle shora cit. vyhlášky částku [částka] (11,1 l : 100 km x 54 km x [částka]). Paušální částka za cestovní výdaje představovala [částka] (54 km x [částka]). Náklady za pohonné hmoty v roce 2024 představovaly dle vyhl. č. 191/2023 Sb. za tři jízdy částku [částka] (11,1 l : 100 km x 162 km x [částka]). Paušální částka za cestovní výdaje představovala [částka] (162 km x [částka]). Celkem představují cestovní výdaje částku [částka] bez DPH.

45. Dále byla požadována náhrada za ztrátu času v souladu s § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., což představuje [částka] za každou započatou půlhodinu. Z [adresa] a zpět představuje náhrada za promeškaný čas 4 započaté půlhodiny/1 jednání po [částka]/půlhodinu. Při celkem [hodnota] jednáních činí náhrada za promeškaný čas částku [částka] (4 půlhodiny x 8 jednání x [částka]) bez DPH.

46. Jelikož zástupce žalobce osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny, režijních paušálů, cestovních výdajů a náhrady za promeškaný čas, tedy z částky [částka] (72 000 + 5 700 + 4 064,30 + 3 200) přiznána 21 % DPH ve výši [částka]. Náklady řízení představují včetně soudního poplatku ve výši [částka] celkem [částka].

47. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. o.s.ř., přičemž stanovil žalované u nákladů řízení pravidelné měsíční splátky po [částka], přičemž přihlédl k výši nákladů řízení, které není v možnostech žalované uhradit jednorázově. Současně soud zohlednil, že k úhradě nákladů řízení by mělo dojít v časovém horizontu 18 měsíců, což soud považuje za přiměřenou dobu k úhradě přiznané částky.

Poučení