16 C 21/2021-82

Rubrum

[název soudu] rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky 600 358 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Soud připouští rozšíření žaloby o zákonný úrok z prodlení z částky 600 358 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 600 358 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 600 358 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobce předmětnou částku požaduje jako náhradu nemajetkové újmy v důsledku tvrzené nepřiměřené délky a průtahů v řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V žalobě tvrdí, že předmětné soudní řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] u věcně nepříslušného [anonymizována tři slova] v [obec], když řízení o této žalobě bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] Touto žalobou se původní žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] domáhali po původní žalované (poznámka babičce žalobce) zaplacení částky 2 319 858,70 Kč s příslušenstvím za nespecifikované úpravy nemovitosti, které vynaložili v době, kdy původní žalobci měli v držbě tuto nemovitost. Této žalobě předcházela žaloba na určení vlastnictví k předmětné budově, kterou podala původní žalovaná (poznámka babička žalobce) u [název soudu], kdy řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] O této určovací žalobě rozhodl [název soudu] rozsudkem ze dne [datum], který byl dne [datum] potvrzen [název soudu]. Předmětná budova byla původní žalované fakticky předána až několik měsíců poté – dne [datum]. Pokud jde o řízení vedené nejprve u [anonymizována tři slova] v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], k tomu žalobce dále uvádí, že původní žalovaná v tomto řízení následně na počátku roku [rok] zemřela. V období mezi podáním žaloby a smrtí žalované, tedy více než 1 rok, nedošlo v soudním řízení k žádnému postupu. [anonymizována tři slova] v [obec] provedl první úkony ve věci až v [anonymizováno] [rok], tedy po smrti původní žalované. Krajský [anonymizováno] soud v [obec] v [anonymizováno] [rok] řízení o žalobě přerušil do doby ukončení dědického řízení vedeného po původní žalované u [název soudu]. Dědické řízení bylo ukončeno dne [datum]. Dědici po původní žalované se stali její synové – MUDr. [celé jméno žalobce] (poznámka otec žalobce) a Ing. [jméno] [celé jméno žalobce]. Až v [anonymizováno] [rok], tedy po čtyřech letech od podání žaloby, byla věc předložena [název soudu] k určení věcně příslušného soudu k řízení o žalobě. V [anonymizováno] [rok] byla věc postoupena [název soudu]. Zde bylo řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. [název soudu] až na počátku roku [rok], tedy více než rok po podání samotné žádosti, žádost o přerušení řízení zamítl. V [anonymizováno] [rok], tedy více než 7 let po podání samotné žaloby, se [název soudu] začal zabývat meritem věci. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl [název soudu] o tom, že v řízení bude na místo původní žalované pokračováno s Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] a MUDr. [celé jméno žalobce] [název soudu] nařídil jednání na den [datum]. Původní žalobci však požádali o odročení tohoto jednání a současně opakovaně navrhli přerušení řízení do doby rozhodnutí [název soudu] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] /V tomto řízení uplatnila původní žalovaná (poznámka babička žalobce) žalobu na vydání předmětné nemovitosti u [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu] usnesením ze dne [datum] řízení přerušil. Řízení bylo přerušeno téměř 3 roky, přičemž soud v řízení pokračoval až v [anonymizováno] roku [rok], kdy nařídil jednání ve věci na [anonymizováno] [rok] [název soudu] dále k návrhu původních žalobců usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], připustil záměnu na straně žalobců tak, že od roku 2012 byl v řízení o žalobě na straně žalobců právní nástupce Mgr. [jméno] [příjmení], na něhož původní žalobci svoji pohledávku v průběhu řízení převedli. První jednání ve věci se tak uskutečnilo až dne [datum], tedy 13 let po podání žaloby. Další jednání byla konána dne [datum] a [datum]. Následně soud zadal vypracování znaleckého posudku na ocenění hodnoty předmětné budovy v době jejího převzetí původními žalovanými od [anonymizováno] [obec] a v době jejího předání původní žalované v roce 1998. Výslech znalce proběhl až na jednání konaném dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu] zastavil řízení vůči žalovanému [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], rozhodl o náhradě nákladů řízení a dále v řízení pokračoval pouze proti původnímu žalovanému (poznámka otci žalobce). Dne [datum] konečně [název soudu] prostřednictvím německého soudu předvolal původního žalovaného k jednání nařízenému na den [datum]. Na tomto jednání dne [datum] soud vynesl rozsudek, č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto rozsudku podal původní žalovaný odvolání. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o vstupu JUDr. [jméno] [příjmení] na místo dosavadního původního žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednání u [název soudu] bylo nařízeno až 2 roky po podání odvolání. Jednání před [název soudu] proběhla ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] byl usnesením [název soudu], č. j. [číslo jednací], určen znalec. Následně došlo k úmrtí původního žalovaného (poznámka otce žalobce), což bylo dne [datum] oznámeno [název soudu] spolu se žádostí o přerušení řízení do ukončení dědického řízení po tomto původním žalovaném. Dne [datum] byl vypracován znalecký posudek za účelem zhodnocení budovy. Dne [datum] byl [název soudu] zaslán návrh na změnu v osobě žalovaného tak, aby v řízení bylo nadále pokračováno jako s žalovanými s dědici původního žalovaného [příjmení] [celé jméno žalobce], a to s jeho synem [celé jméno žalobce] (v tomto řízení žalobcem) a dále s manželkou původního žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení se žalovanými [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Jednání proběhlo dne [datum] a [datum]. V závěru bylo jednání odročeno na neurčito za účelem poskytnutí lhůty procesním stranám k dalším mimosoudním jednáním. Dne [datum] vzala žalobkyně zpět žalobu vůči žalovanému [celé jméno žalobce]. Následně došlo k mimosoudní dohodě i s [jméno] [celé jméno žalobce] žalobkyně vzala i vůči ní dne [datum] žalobu zpět. Řízení bylo zastaveno s prodlením soudu až dne [datum]. Žalobce k uvedenému řízení uvádí, že v důsledku těchto skutečností došlo k zásahu do práva žalobce na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů.

2. Žalobce se proto obrátil na žalovanou se žádostí o přiznání nároků na přiměřené zadostiučinění ve výši 783 562 Kč. Žalovaná poskytla žalobci na přiměřeném zadostiučinění částku ve výši 192 000Kč. Toto stanovisko žalované bylo žalobci doručeno dne [datum]. Žalobce s tímto posouzením nesouhlasí a požaduje na přiměřeném zadostiučinění částku ve výši 600 358 Kč (V žádosti o přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění byla žalobcem vyčíslena částka přiměřeného zadostiučinění do data podání žádosti, řízení však v této době ještě nebylo ukončeno. V této žalobě žalobce uplatňuje částku přiměřeného zadostiučinění za celou délku řízení.) Žalobce jakožto žalovaný v naříkaném řízení je oprávněn, s ohledem na judikaturu ESLP i judikaturu [název soudu] - rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], domáhat se finančního zadostiučinění za celou délku řízení. Řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a pravomocně ukončeno dne [datum] Soudní řízení tak trvalo celkem 20 let, 8 měsíců a 21 dní. Ve věci nebylo nikdy rozhodováno dovolacím soudem. Z hlediska složitosti otázek, jež bylo třeba v rámci projednávání žaloby projednat, se nejedná o složitý spor, jehož vyřešení by odůvodňovalo více než 20 let trvání sporu. Soudní řízení o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení za blíže nespecifikované stavební úpravy trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, přičemž takový postup soudu je třeba jednoznačně hodnotit jako nesprávný úřední postup. Navíc se soud dopustil několika závažných procesních pochybení (opomenutí původního žalovaného jako účastníka řízení, když mu soud nedoručoval), kterými zcela vyloučil možnost původního žalovaného vyjádřit se k předmětnému sporu. Vznik nemajetkové újmy na straně žalobce tedy vyplývá již ze samotné existence nepřiměřené délky řízení (nevydání rozhodnutí v zákonné lhůtě). K samotné výši odškodnění žalobce uvedl, že svědčí-li dědicům původního účastník celková délka řízení jako skutečnost zakládající nárok na náhradu imateriální újmy, je jim přičitatelná, stali-li se účastníky takového řízení, i újma vzniklá jeho nepřiměřenou délkou jejich právnímu předchůdci. Žalobce se navíc o záležitosti zůstavitelky vždy zajímal a staral se o ně. Vzhledem ke skutečnosti, že soudní řízení trvalo celkově 20 let, 8 měsíců a 21 dní, představuje základní částka přiměřeného zadostiučinění pro žalobce částku ve výši cca 396 179 Kč (první 2 roky celkem 20 000 Kč, následujících 18 let za 360 000 Kč, následných 8 měsíců ve výši 1 667 Kč za každý měsíc trvání řízení - celkem 13 336 Kč, a dále 21 dnů ve výši 1 176 Kč). Dále žalobce žádá o navýšení základní částky o 100 %, a to zejména v důsledku nepřípustného postupu orgánů veřejné moci v rámci celého řízení. Konkrétně žalobce požaduje navýšení základní částky o 10 %, neboť o žalobě rozhodoval pouze soud I. a II. Stupně poprvé. Další navýšení o 30 % považuje žalobce s ohledem na kritérium složitosti řízení, kdy se dle žalobce jednalo o zcela běžné řízení o zaplacení bezdůvodného obohacení, kdy bylo možné vycházet i z pouhých listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že žalobce ani jeho procesní předchůdci nezavdali příčinu k zahájení soudního řízení ani důvod k průtahům v řízení, žalobce navýšil základní částku o dalších 15 %. S ohledem na množství pochybení soudů a jeho neschopnost postupovat tak, aby v řízení nedocházelo k průtahům, navýšil žalobce základní částku přiměřeného zadostiučinění o dalších 15 %. S ohledem na důležitost sporu – jeho významnou hodnotu žalobce navýšil základní částku přiměřeného zadostiučinění o dalších 30 % - tedy v součtu o uvedených celkových 100 %. Celková výše přiměřeného zadostiučinění pro žalobce by tedy měla představovat částku ve výši 792 368 Kč. Dne [datum] podal žalobce u žalované žádost o přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 783 562 Kč. Ministerstvo spravedlnosti přiznalo žalobci dne [datum] přiměřené zadostiučinění ve výši 192 000 Kč. Uvedenou částku však žalobce požaduje za nedostatečnou, a proto se se zbývajícím nárokem na přiměřené zadostiučinění - částku ve výši 600 358 Kč obrátil na soud.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] potvrdila, že u ní žalobce přípisem doručeným žalované dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 783 562 Kč. Důvod nároku spatřoval žalobce v nesprávném úředním postupu v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená. Ve smyslu ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 192 000 Kč. K předmětnému nalézacímu řízení žalovaná uvedla, že řízení bylo zahájeno dne [datum] doručením žaloby o zaplacení částky 2 319 858,78 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení [název soudu]. Dne [datum] výpisem z evidence obyvatel soud zjistil, že původní žalovaná zemřela. Dne [datum] je žaloba doručena MUDr. [celé jméno žalobce] (procesnímu předchůdci žadatele). Dne [datum] [ulice] soud rozhodl o věcné příslušnosti [název soudu], kam byl spis dne [datum] postoupen. Rozsudek ve věci před soudem I. stupně byl vyhlášen dne [datum]. Dne [datum] došla soudu informace o úmrtí žalovaného a s tím související návrh na změnu v osobě žalovaného. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o pokračování v řízení s [jméno] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] jako žalovanými. V souvislosti s mimosoudním řešením sporů a následným zpětvzetím žaloby dne [datum] vůči [celé jméno žalobce] a dne [datum] vůči [jméno] [celé jméno žalobce] [název soudu] dne [datum] zrušil rozsudek soudu I. stupně a řízení zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Celková délka řízení činila ve vztahu k nynějšímu žalobci, který měl v posuzovaném řízení postavení žalovaného, 17 let. V tomto směru vychází žalovaná z ustálené judikatury ESLP, z níž lze dovodit, že žalovaný v civilním procesu nemůže negativně vnímat délku řízení, když o něm neví, a není tak vystaven nejistotě o osudu svých civilních práv a závazků. V situaci, kdy původní žalovaný zemřel, a do jeho procesních práv vstoupil jeho nástupce, lze analogicky dovodit shodný rozhodný den pro počátek řízení ve vztahu k nynějšímu žalobci - v tomto případě [datum], kdy byla doručena žaloba MUDr. [celé jméno žalobce] a o řízení se tak dozvěděl. V řízení bylo procesně rozhodováno [název soudu], [název soudu] a [název soudu]. Meritorně bylo rozhodováno jednou soudem nalézacím, vícekrát pak bylo rozhodováno o částečném zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby vůči konkrétním žalovaným. Dle žalované věc vykazovala jistou míru právní, resp. procesní i skutkové složitosti - ve věci byly vypracovány 2 znalecké posudky, žalobce měnil žalobní petit, soud 2x řešil právní nástupnictví na straně žalované, 2x bylo žádáno o povolení záměny na straně žalobce, 2x bylo rozhodováno o návrhu na delegaci jinému soudu, 2x o návrhu na přerušení řízení, 1x o osvobození od soudních poplatků. Opakovaně bylo doručováno do ciziny, soud si vyžádal vícero souvisejících spisů. Řízení bylo rovněž přerušeno od srpna 2008 do září 2011. Význam řízení pro současného žalobce shledala žalovaná jako standardní. V řízení byly zjištěny jednotlivé dílčí průtahy ze strany soudu, kdy tento nečinil některé procesní úkony v přiměřených lhůtách. Současný žalobce se svým chováním na průtazích nijak nepodílel. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 320 000 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 20 000 Kč, přičemž za první 2 roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na objektivní složitost řízení a význam řízení pro osobu žalobce, kdy vzhledem k tomu, že vlivem procesního nástupnictví v řízení figurovalo více žalovaných, došlo k částečnému sdílení vzniklé újmy, kterážto újma je z tohoto důvodu shledána sníženou. Základní částka přiznaného zadostiučinění byla tedy celkově snížena o 30 % z důvodu složitosti a o 10 % z důvodu sdílení újmy. Celkově tak byla snížena o 40 %. Žalovaná považuje zadostiučinění poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci za zcela přiměřené a dostačující. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

4. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] vyjádřil nesouhlas se stanoviskem žalované. Především nesouhlasí s tím, že by délka řízení ve vztahu k žalovanému měla činit 17 let, neboť délka řízení se odvíjí od data podání žaloby. Žalobce byl totiž v nejistotě ohledně výsledků řízení již ode dne podání žaloby, neboť podání žaloby předchází zaslání předžalobní výzvy, žalobce tak o žalobě věděl dříve, než mu byla žaloba doručena. Dle žalobce se soudy v řízení dopustily významných průtahů a zásadně zkrátili účastníka řízení na jeho procesních právech, když mu opakovaně a v rozporu s právními předpisy nedoručovaly soudní písemnosti a zamezily mu tak se k věci vyjádřit. Žalobce s odkazem na sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, požaduje výši přiměřeného zadostiučinění za zcela odpovídající. Zároveň žalobce požádal, aby mu byla přiznána částka přiměřeného zadostiučinění společně s úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty 6 měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil, tedy ode dne [datum]. Žalobce tak po žalované požaduje zaplacení částky ve výši 600 358 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum].

5. Podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili a věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy.

6. Výrokem I. soud rozhodl o připuštění změny žaloby v podobě jejího rozšíření o žalobcem požadovaný úrok z prodlení v souladu s ust. § 95 o. s. ř.

7. Soud vzal v řízení za prokázáno, a to ze žádosti žalobce o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení ze dne [datum], že žalobce uplatnil mimosoudně tento svůj nárok na zaplacení zadostiučinění v celkové výši 783 562 Kč u žalované, když žádost žalobce došla dle podacího razítka žalované dne [datum]. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 192 000 Kč s tím, že tato částka bude žadateli poukázána na účet sdělený právním zástupcem žadatele dne [datum]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány za citovaných listin. Ze shodných vyjádření účastníků řízení pak rovněž vyplývá, že přiznané zadostiučinění ve výši 192 000 Kč bylo rovněž žalobci před podáním této žaloby také ze strany žalované uhrazeno.

8. Z předmětného nalézacího spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Dne [datum] došla Krajskému [anonymizováno] soudu v [obec] žaloba žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], narozené [datum], a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], proti žalované [příjmení]. [jméno] [příjmení], narozené [datum], na zaplacení částky 2 319 858,78 Kč s příslušenstvím. Žalobci v žalobě uvedli, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], byl potvrzen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým byla žalovaná určena vlastníkem nemovitostí, a to parc. [číslo] stavební plocha o výměře [anonymizováno] m s domem [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce]. Žalobci žalovanou částku požadují jako zhodnocení uvedené nemovitosti, kterou nabyli na základě kupní smlouvy registrované dne [datum] a kterou dne [datum] předali žalované. Věc byla u Krajského [anonymizováno] soudu v [obec] vedena pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu] výzvou ze dne [datum] vyzval oba žalobce k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] soud výpisem z centrální evidence obyvatel zjistil úmrtí žalované [jméno] [příjmení]. Žádostí ze dne [datum], s urgencí ze dne [datum] soud požádal [název soudu] o sdělení dědiců po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Dne [datum] došlo soudu usnesení [název soudu] ze dne [datum] v dědické věci po zůstavitelce PhMr. [jméno] [příjmení], na základě kterého byli účastníky dědického řízení pozůstalý syn Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a pozůstalý syn MUDr. [celé jméno žalobce], [datum narození]. Výzvou ze dne [datum] soud účastníky řízení včetně obou dědiců po žalované vyzval k vyjádření se k věcné příslušnosti soudu s tím, že věc bude předložena [název soudu] k rozhodnutí o této otázce. Dne [datum] spis došel [název soudu] k posouzení věcné příslušnosti. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] je příslušný okresní soud a věc bude postoupena k dalšímu řízení [anonymizována dvě slova] [obec]. Podaná žaloba došla právnímu nástupci PhMr. [jméno] [příjmení] – Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] a MUDr. [celé jméno žalobce] došla na poštu ve [příjmení] [anonymizováno] [země] dne [datum]. V [anonymizováno] [rok] pak soud reklamoval u pošty v [obec] nevrácení se růžové doručenky k jednomu ze žalovaných – MUDr. [celé jméno žalobce], kterému bylo soudem doručováno do [příjmení] [anonymizováno] [země]. Dne [datum] spis došel [název soudu]. Zde byla věc vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Podáním došlým ještě Krajskému soudu [obec] dne [datum] žalobci navrhli přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do právní moci rozhodnutí o nároku uplatněném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] požádal [anonymizována dvě slova] [obec] o zapůjčení spisu Krajským soudem [obec], sp. zn. [spisová značka]. Zapůjčení spisu bylo opakovaně urgováno. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku z podané žaloby. Dne [datum] došla soudu žádost žalobců o osvobození od soudních poplatků s opakovaným návrhem na přerušení řízení. Dne [datum] došlo soudu vyplněné Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků za oba žalobce. Dne [datum] byl [název soudu] zapůjčen požadovaný spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o žádosti obou žalobců o přiznání osvobození od soudních poplatků. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] soud učinil dotaz na stav řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Přípisem soudu ze dne [datum] byli oba žalobci vyzváni k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů. Dne [datum] došlo soudu doplnění skutkových tvrzení ze strany obou žalobců včetně navržení důkazů. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byli žalobci vyzváni k odstranění vad žaloby postupem podle § 43 o. s. ř. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že v řízení bude dále pokračováno na místo žalované [příjmení]. [jméno] [příjmení] s žalovaným 1) – Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným [datum], a s žalovaným 2) – MUDr. [celé jméno žalobce], narozeným [datum]. Soud rozhodl o právním nástupnictví podle § 107 o. s. ř.

9. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobců do tohoto usnesení s tím, že právním nástupcem zemřelé je pouze Ing. [jméno] [celé jméno žalobce]. Dne [datum] soudu došlo rovněž odvolání žalovaného 2) MUDr. [celé jméno žalobce]. Dne [datum] spis došel [název soudu] s podanými odvoláními. [název soudu] usnesením ze dne [datum] usnesení soudu prvého stupně potvrdil. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh žalobců na přerušení řízení i jejich žádost o odročení ústního jednání. K návrhu na přerušení řízení žalobci uvedli, že před [název soudu] probíhá řízení pod sp. zn. [spisová značka], které má zásadní význam pro další pokračování žalobců v tomto řízení. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] došel [název soudu] návrh žalobců na pokračování v přerušeném řízení. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] se pokračuje. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] došla [název soudu] žádost žalobce 2) [jméno] [příjmení] o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dne [datum] došel [název soudu] návrh žalobců na právní nástupnictví na jejich straně dle § 107a o. s. ř., neboť žalobci své pohledávky postoupili na Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] došel [název soudu] návrh žalovaného 1) Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] na přikázání věci [název soudu] z důvodu vhodnosti. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] došla soudu omluva žalovaného 2) MUDr. [celé jméno žalobce] z účasti na nařízeném jednání ze zdravotních důvodů. Jednání nařízené na den [datum] bylo s ohledem na uvedenou omluvu i z důvodů procesních návrhů účastníků zrušeno. Dne [datum] pak došlo soudu vyjádření žalovaného 1). Dle protokolu o jednání před soudem I. stupně dne [datum], kdy se nedostavil žádný z účastníků řízení, bylo toto jednání odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o procesním nástupnictví a o návrhu na delegaci vhodnou. [název soudu] usnesením ze dne [datum] připustil, aby na místo dosavadních žalobců do řízení vstoupil Mgr. [jméno] [příjmení], a to na základě postupní smlouvy podle § 107a o. s. ř. Dne [datum] spis došel [název soudu] s návrhem žalovaného [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] na delegaci vhodnou. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], rozhodl tak, že věc [název soudu] sp. zn. [spisová značka] se nepřikazuje [název soudu]. Dne [datum] soud nařídil ve věci jednání na den [datum]. K tomuto jednání se nepodařilo řádně obeslat žalovaného 2) MUDr. [celé jméno žalobce]. Jednání bylo odročeno na den [datum]. V mezidobí soud zjišťoval adresu žalovaného 2) MUDr. [celé jméno žalobce]. Z uvedených důvodů bylo jednání nařízené na den [datum] soudem přeodročeno na den [datum]. V mezidobí soud zjistil adresu žalovaného 2) MUDr. [celé jméno žalobce] ve [příjmení] [anonymizováno] [země]. K dalšímu nařízenému jednání dne [datum] se žalovaný 2) MUDr. [celé jméno žalobce], ač řádně obeslán, nedostavil. Z tohoto důvodu bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. V závěru bylo jednání odročeno na den [datum] za účelem doplnění dokazování. Dne [datum] bylo ve věci jednáno – bylo prováděno dokazování čtením listinných důkazů, vyslechnuta svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaný 2) MUDr. [celé jméno žalobce] se opětovně k jednání soudu nedostavil, doručení bylo vykázáno. V závěru bylo jednání odročeno na neurčito. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] k zaplacení soudního doplatku za žalobu. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byl ve věci ustanoven znalec z oboru ceny a odhady nemovitostí – Ing. [jméno] [příjmení] za účelem stanovení obecné ceny zhodnocení předmětných nemovitostí provedenou investicemi původních žalobců v konkrétním období. Spis byl zaslán znalci dne [datum]. Dne [datum] požádal znalec o prodloužení lhůty pro odevzdání znaleckého posudku do [datum] s ohledem na problematické stanovení data místního šetření a umožnění prohlídky nemovitosti. K další žádosti znalce o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku mu tato byla soudem prodloužena do [datum]. Dne [datum] soudu došel vypracovaný znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. V mezidobí byl rovněž spis zaslán [název soudu] za účelem jeho prostudování právním zástupcem žalovaného 2) Ing. [jméno] [celé jméno žalobce]. K žádosti žalovaného 2) z důvodu jeho onemocnění bylo nařízené jednání přeodročeno na den [datum]. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, soud vyslechl znalce k vypracovanému znaleckému posudku. V závěru bylo jednání odročeno na den [datum] za účelem dalšího doplnění dokazování. K jednání dne [datum] neměl žalovaný 2) MUDr. [celé jméno žalobce] vykázáno doručení. Současně probíhalo smírné jednání mezi žalobcem a žalovaným 1). Jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem řádného obeslání žalovaného 2). Dne [datum] došlo soudu zpětvzetí žaloby vůči žalovanému 1) Ing. [jméno] [celé jméno žalobce]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení vůči žalovanému 1) Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] zastaveno. Výrok I. o zastavení řízení včetně výroku II. o nákladech řízení mezi oběma účastníky nabyl právní moci dne [datum]. Další jednání ve vztahu k žalovanému 2) MUDr. [celé jméno žalobce] bylo nařízeno na den [datum], kdy současně byl žalovaný 2) předvolán prostřednictvím mezinárodního dožádání. Dne [datum] došlo [název soudu] odvolání žalobce proti výroku III. usnesení [název soudu] ze dne [datum], kterým soud rozhodl o nákladech státu. Dne [datum] byla do spisu založena plná moc udělená žalovaným 2) MUDr. [celé jméno žalobce]. Dne [datum] bylo soudem ve věci jednáno, kdy v závěru byl ve věci vynesen rozsudek ve vztahu žalovanému 2) MUDr. [celé jméno žalobce]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla výrokem I. žalovanému [příjmení] [celé jméno žalobce] uložena povinnost zaplatit žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení] částka 813 324,36 Kč s příslušenstvím. Výrokem II. byla žaloba co do části požadovaného příslušenství zamítnuta. Dále bylo soudem rozhodnuto o nákladech státu a nákladech řízení mezi účastníky. Proti tomuto rozsudku podal dne [datum] odvolání žalobce – v rozsahu výroku II. a výroku IV. a současně oznámil postoupení své pohledávky po vyhlášení rozsudku podle § 107a o. s. ř. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalovaného proti předmětnému rozsudku. Dne [datum] došel spis [název soudu] s odvoláním žalobce i žalovaného proti vynesenému rozsudku. Dne [datum rozhodnutí] byl zapůjčený spis [spisová značka] vrácen Ministerstvem spravedlnosti ČR zpět [název soudu]. Dne [datum] požádal [název soudu] o souhlas JUDr. [jméno] [příjmení] se vstupem do tohoto řízení na místo předchozího žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto tak, že do řízení na místo dosavadního žalobce vstupuje JUDr. [jméno] [příjmení]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání před [název soudu] – [název soudu]. V závěru bylo jednání odročeno za účelem připojení navrhovaných spisů na den [datum]. Před [název soudu] dále proběhla jednání ve dnech [datum] a [datum]. V závěru posledně uvedeného jednání bylo toto odročeno na den [datum] za účelem učinění dotazu na znalce o metodice možnosti určení výše zhodnocení k roku 1998. Dne [datum] proběhlo další jednání před [název soudu], kdy bylo prováděno další dokazování. V závěru bylo jednání odročeno na neurčito za účelem zaslání posudku k formulaci otázek znalci týkajících se zhodnocení. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, stavebnictví – Ing. [jméno] [příjmení] k určení zhodnocení předmětné budovy k datu [datum] investicemi prováděnými v době od [datum] do [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost znalce o prodloužení termínu podání znaleckého posudku z konkrétních uvedených důvodů. Vypracovaný znalecký posudek, který následně došel soudu, je datován dnem [datum] a soudu došel dne [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh na změnu v osobě žalovaného s odůvodněním, že žalovaný [příjmení] [celé jméno žalobce] dne [datum] zemřel. Na základě své poslední vůle povolal k dědictví svého syna [celé jméno žalobce] (poznámka tj. žalobce) a svou manželku [jméno] [celé jméno žalobce]. [název soudu] svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl o tom, že na místo MUDr. [celé jméno žalobce] se v řízení pokračuje s [celé jméno žalobce], narozeným [datum], a [jméno] [celé jméno žalobce], narozenou [datum], na místě žalovaných. Dne [datum] proběhlo další jednání před [název soudu]. Při tomto jednání byl vyslechnut znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k vypracovanému znaleckému posudku. V závěru bylo jednání odročeno za účelem poskytnutí lhůty účastníkům k mimosoudnímu jednání na den [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost žalobkyně o odročení nařízeného jednání za účelem pokračování jednání o smírném vyřešení věci. Další jednání před [název soudu] bylo konáno dne [datum]. Jednání bylo v závěru odročeno za účelem vyhovění žádosti procesních stran sporu a poskytnutí lhůty k dalším mimosoudním jednáním s předpokládaným výsledkem v dubnu 2020. Dne [datum] došlo soudu zpětvzetí žaloby vůči žalovanému [celé jméno žalobce]. Dne [datum] pak došlo soudu zpětvzetí žaloby i ve vztahu k žalované [jméno] [celé jméno žalobce]. Dne [datum] byl spis vrácen zpět [název soudu] bez věcného vyřízení s požadavkem dodatečného zpracování předkládací zprávy k odvolání žalobce proti usnesení soudu ze dne [datum]. Spis byl [název soudu] opětovně přeložen dne [datum] [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v napadených výrocích III. a IV. zrušil s tím, že o nákladech řízení bude rozhodnuto až v konečném rozhodnutí týkajícím se i procesních nástupců původního žalovaného 2) MUDr. [celé jméno žalobce]. Dalším usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek [název soudu] ze dne [datum] zrušen a řízení bylo zastaveno. Současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky navzájem a o nákladech řízení státu. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] [název soudu] dalším usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl návrh žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] na opravu usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z připojeného spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka].

10. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 tohoto zákonného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. S poukazem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Žalobce, jakožto jeden z právních nástupců původních účastníků řízení, se v tomto řízení domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu újmy nemajetkové, a to za nepřiměřenou délku a průtahy v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a skutečnosti, které vzal v řízení za prokázané, dospěl k závěru, že v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě a celkovou délku předmětného řízení je třeba (s ohledem na kritéria podrobně níže uvedená) hodnotit jako nepřiměřenou. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení peněžitého zadostiučinění. Soud však současně dospěl k závěru, že zadostiučinění v částce 192 000 Kč, které před podáním této žaloby poskytla žalovaná žalobci, je z hlediska výše poskytnuté částky zadostiučiněním přiměřeným.

13. Nejprve je třeba konstatovat, že v souladu s ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnil žalobce svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku u žalované, a to podáním ze dne [datum], které žalované došlo dne [datum]. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum] dospěla k závěru o nepřiměřenosti délky předmětného nalézacího řízení a přiznala žalobci nárok na zadostiučinění ve výši 192 000 Kč. Uvedenou částku žalobci také před podáním této žaloby uhradila, což potvrzuje i sám žalobce v podané žalobě došlé soudu dne [datum]. Žalobce měl v posuzovaném řízení postavení jednoho z právních nástupců žalovaného. Pokud jde o samotný průběh a délku předmětného občansko-právního řízení vedeného u [název soudu] pod spisovou značkou [spisová značka] dospěl soud k závěru, že celkovou délku tohoto řízení, které bylo ve vztahu k žalobci zahájeno doručením žaloby právnímu předchůdci žalobce – jeho otci [příjmení] [celé jméno žalobce] do [příjmení] [anonymizováno] [země] dne [datum], a které bylo pravomocně ukončeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] o zrušení rozsudku soudu I. stupně a zastavení řízení (právní moci nabylo dne [datum]), je třeba vyhodnotit v souladu s judikaturou [název soudu] jako řízení, které trvá nepřiměřeně dlouhou dobu. Celková délka tohoto řízení tak činí 17 let. V této souvislosti soud považuje za podstatné uvést, že úplně prvé žalované – babičce současného žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], nebyla žaloba vůbec doručena, neboť tato zemřela dne [datum] - tedy dříve, nežli byl soudem (v té době ještě Krajským [anonymizováno] soudem v [obec]) učiněn první úkon ve věci. Z tohoto důvodu rovněž sama první žalovaná nemohla negativně vnímat délku řízení, neboť o něm nevěděla. Za těchto okolností se tedy soud dále zabýval otázkou stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, neboť samotné konstatování porušení práva by se, dle názoru soudu, nejevilo jako dostačující. Pokud jde o samotnou výši přiměřeného zadostiučinění, soud věc hodnotil podle kritérií stanovených v ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2301/2009, uvedl, že s přihlédnutím i k věci Apicella proti Itálii, pro poměry České republiky odpovídá základní částka odškodnění v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení. Takto stanovenou základní částku je třeba přizpůsobit okolnostem konkrétního případu, zejména dle kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění. Výsledkem je konkrétní výše odškodnění.

14. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění soud v tomto případě vycházel z částky 20 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení, což za řízení v délce 17 let činí 320 000 Kč (16x 20 000 Kč). Takto stanovená základní částka byla dále soudem posuzována dle konkrétních okolností dané věci.

15. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, toto probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, kdy soudem prvého stupně bylo ve věci samé rozhodováno jednou, [název soudu] pak rovněž jednou. Dále však bylo 2x rozhodováno [název soudu] – 1x o otázce věcné příslušnosti, neboť žaloba byla podána k věcně nepříslušnému soudu, 1x pak v průběhu řízení o návrhu na delegaci vhodnou. Dále byl spis opakovaně předkládán [název soudu], a to jak v souvislosti s odvoláním do usnesení o právním nástupnictví, tak v souvislosti s odvoláním do rozhodnutí o nákladech řízení v rámci usnesení o zastavení řízení vůči žalovanému [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce]. Řízení vykazovalo určitou složitost i po procesní a skutkové stránce, neboť 2x bylo soudem rozhodováno o právním nástupnictví na straně žalobců dle ust. § 107a o. s. ř., 2x bylo rovněž rozhodováno o právním nástupnictví na straně žalované v souvislosti s úmrtím původní žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a následně též v souvislosti s úmrtím jejího právního nástupce MUDr. [celé jméno žalobce] – otce žalobce v tomto odškodňovacím řízení. Soudem bylo rovněž rozhodováno o návrhu na přerušení řízení, o osvobození od soudních poplatků. Žalovanému [příjmení] [celé jméno žalobce] bylo soudem opakovaně doručováno do zahraničí – [příjmení] [anonymizováno] [země]. V průběhu řízení byly soudem vypracovány postupně dva znalecké posudky.

16. Pokud jde o podíl žalobce na délce řízení, žalobce se na délce předmětného řízení nijak nepodílel.

17. Pokud jde o samotný postup soudu ve věci [spisová značka], byla shledána tato konkrétní období nečinnosti: a) od [datum], kdy žalobci předložili vyplněné formuláře pro osvobození od soudních poplatků, do [datum], kdy bylo usnesením soudu o této žádosti rozhodnuto, včetně následného dalšího nekoncentrovaného postupu soudu; b) od [datum], kdy byl odvolacímu [název soudu] vrácen Ministerstvem spravedlnosti zapůjčený předmětný nalézací spis, do [datum], kdy [název soudu] požádal nástupce žalobce o souhlas s jeho vstupem do řízení. V počátku řízení, kdy byl spis veden u (věcně nepříslušného) Krajského [anonymizováno] soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka], se toto řízení vykazovalo delším obdobím nečinnosti, což však pro posouzení věci z pozice žalované strany není podstatné s ohledem na datum, kdy byla žaloba právnímu předchůdci žalovaného v předmětném nalézacím řízení doručena.

18. Konečně, pokud jde o význam řízení pro fyzickou či právnickou osobu obecně, v případech újmy, která je vyvolaná nepřiměřenou délkou řízení, vychází právní úprava ze silné, ale vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu zásadně nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. V případě žalobce pak soud nehodnotil význam řízení jako nikterak zvýšený, neboť se v jeho případě nejednalo o odškodňovací řízení týkající se rodinných, pracovních či trestně právních vztahů, kde v těchto posledně uvedených případech je třeba vzít v úvahu specifický dopad takového probíhajícího řízení do života poškozeného.

19. Pro posouzení konkrétní částky zadostiučinění je však dle názoru soudu rovněž podstatné, že žalobce [celé jméno žalobce], jako jeden z dědiců původního účastníka řízení, vstoupil do předmětného nalézacího řízení až v jeho závěrečné fázi, kdy bylo usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodnuto o právním nástupnictví po zemřelém MUDr. [celé jméno žalobce]. Otázkou, jakým konkrétním způsobem má soud postupovat a jak má stanovit částku zadostiučinění s ohledem na pluralitu účastníků, kteří v řízení vystupují jako dědicové původního účastníka, a to ve vztahu k období, kdy se řízení účastnil jejich právní předchůdce, se zabýval [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Uzavřel, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, které náleží jednomu z procesních nástupců původního účastníka, je na místě nejprve určit zadostiučinění, které by náleželo původnímu účastníku řízení za tu část řízení, jíž se sám účastnil. Tuto částku je poté třeba vydělit počtem dědiců původního účastníka, kteří do řízení nastoupili na jeho místo – a to z toho důvodu, aby částka přiznaná v součtu jednotlivým dědicům nepřevyšovala částku, která by náležela původnímu účastníku řízení. Za další část řízení, od smrti původního účastníka až do konce řízení, náleží každému z dědiců zadostiučinění vypočítané postupem podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod č. 58/ 2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen„ Stanovisko“), procentuálně snížené z důvodu sdílení újmy nerozlučnými procesními společníky. Tento postup je na místě pouze v případě, ve kterém procesní nástupci i za života zůstavitele projevovali o zůstavitelovy záležitosti zájem. Pokud by o zůstavitelovy záležitosti za jeho života zájem vůbec neměli, pak by jim za část řízení, které se účastnil zůstavitel, zadostiučinění nenáleželo vůbec, nebo ve výrazně menším rozsahu.

20. S poukazem na shora uvedené hodnocení konkrétních okolností případu je v případě původního účastníka řízení MUDr. [celé jméno žalobce], dle názoru soudu, dán důvod pro 15 % snížení základní částky s ohledem na skutkovou a procesní složitost věci a dále pro 10 % snížení základní částky s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, dále pro 15 % navýšení základní částky za postup soudu v řízení. Se zohledněním výše uvedeného ponížení i navýšení základní částky (tj. mínus 15 %, mínus 10 %, plus 15 %), je pak celková nemajetková újma představována – za období od [datum] do [datum] částkou 255 001 Kč – to je / (14x 20 000 Kč) + (2x 1 667 Kč) = 283 334 Kč, to celé ponížené o výsledných 10 %. Jedna polovina z této částky je pak představována částkou 127 500,50 Kč. Za další část řízení – to je od [datum] do [datum] je pak částka zadostiučinění pro dědice původního účastníka řízení [celé jméno žalobce] představována částkou 20 000 Kč + (10x 1 667 Kč) = 36 670 Kč. Tuto částku je však třeba rovněž ponížit o 15 % s ohledem na skutkovou a procesní složitost věci a dále o 10 % s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, navýšit o 15 % za postup soudu v řízení a konečně ponížit o 5 % za sdílení, když oba dědicové po zemřelém MUDr. [celé jméno žalobce] postupovali společně a byli zastoupeni rovněž stejným advokátem. Po výsledném ponížení této základní částky o celkových 15 % se pak jedná o částku 31 169,50 Kč. Soud současně neshledal další důvody pro snížení či zvýšení takto stanoveného peněžitého zadostiučinění. Výsledná částka zadostiučinění připadající na žalobce [celé jméno žalobce] je pak představována součtem obou podtržených částek, to je celkovou částkou 158 670 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná mimosoudně plnila před podáním žaloby na žalobcem uplatněný nárok částkou 192 000 Kč, tedy částkou vyšší, nežli by byla částka soudem přiznaná, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta jako zjevně neopodstatněná. Z těchto důvodů se soud již podrobněji nezabýval tím, zda žalobce jako procesní nástupce i za života zůstavitele projevoval o zůstavitelovy záležitosti zájem nebo ne, neboť na závěrech soudu shora uvedených o důvodnosti zamítnutí žaloby by to ničeho nezměnilo.

21. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon v podobě vyjádření k žalobě ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu).