16 C 213/2021-141

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neexistence zástavního práva smluvního a zákazu zcizení a zatížení nemovitostí a určení neplatnosti zápisu do veřejného seznamu takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že zástavní právo smluvní a zákaz zcizení a zatížení zatěžující nemovité věci: - jednotku [číslo] (vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů), způsob využití – byt ([list vlastnictví]), nacházející se v budově [adresa] – způsob využití – bytový dům ([list vlastnictví]), stojící na pozemku parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří ([list vlastnictví]), v části [územní celek], - spoluvlastnický podíl na společných částech shora popsané budovy [adresa] ([list vlastnictví]) vztahující se k jednotce [číslo] ve výši id. [číslo] vzhledem k celku, - spoluvlastnický podíl na pozemku - par. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku - zastavěná plocha a nádvoří ([list vlastnictví]) vztahující se k jednotce [číslo] ve výši id. [číslo] vzhledem k celku, vše zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], 4 zřízené na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva č. [rok] [číslo] ze dne [datum] (zřízené Smlouvou o zřízení zástavního práva č. [rok] [číslo] ze dne [datum]) uzavřené mezi žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] [anonymizováno], kdy zápis byl proveden dne [datum] ve prospěch žalované [číslo] pod [číslo jednací] k zajištění pohledávky žalované [číslo] ve výši [částka] s příslušenstvím za žalovanou [číslo] neexistují, a určení, že je neplatný zápis zástavního práva smluvního se zřízením zákazu zcizení a zatížení ve prospěch žalované [číslo] pod [číslo jednací], který je zapsán v katastru nemovitostí vedený u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský Kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, a kterým jsou zatíženy nemovité věci: - jednotka [číslo] (vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů), způsob využití – byt ([list vlastnictví]), nacházející se v budově [adresa] – způsob využití – bytový dům ([list vlastnictví]), stojící na pozemku parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří ([list vlastnictví]), v části [územní celek], - spoluvlastnický podíl na společných částech shora popsané budovy [adresa] ([list vlastnictví]) vztahující se k jednotce [číslo] ve výši id. [číslo] vzhledem k celku, - spoluvlastnický podíl na pozemku - par. [číslo] o výměře 394 m2, druh pozemku - zastavěná plocha a nádvoří ([list vlastnictví]) vztahující se k jednotce [číslo] ve výši id. [číslo] vzhledem k celku, vše zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], jež jsou součástí zaniklého dosud nevypořádaného SJM žalobce a žalované [číslo] protože byl proveden bez právního důvodu, a výmazu zápisu zástavního práva smluvního a zákazu zcizení a zatížení ve prospěch žalované [číslo] pod [číslo jednací] Katastrálním úřadem pro Jihomoravský Kraj, Katastrální pracoviště Břeclav.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 1. žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 2. žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že zástavní právo smluvní a zákaz zcizení a zatížení zatěžující nemovité věci: - jednotku [číslo] (vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů), způsob využití – byt ([list vlastnictví]), nacházející se v budově [adresa] – způsob využití – bytový dům ([list vlastnictví]), stojící na pozemku parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří ([list vlastnictví]), v části [územní celek], - spoluvlastnický podíl na společných částech shora popsané budovy [adresa] ([list vlastnictví]) vztahující se k jednotce [číslo] ve výši id. [číslo] vzhledem k celku, - spoluvlastnický podíl na pozemku - par. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku - zastavěná plocha a nádvoří ([list vlastnictví]) vztahující se k jednotce [číslo] ve výši id. [číslo] vzhledem k celku, vše zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], zřízené na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva č. [rok] [číslo] ze dne [datum] (zřízené Smlouvou o zřízení zástavního práva č. [rok] [číslo] ze dne [datum]) uzavřené mezi žalovanou [číslo] žalovanou [číslo] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] [anonymizováno], kdy zápis byl proveden dne [datum] ve prospěch žalované [číslo] pod [číslo jednací] k zajištění pohledávky žalované [číslo] ve výši [částka] s příslušenstvím za žalovanou [číslo] neexistují, dále určil, že zápis zástavního práva smluvního se zřízením zákazu zcizení a zatížení ve prospěch žalované [číslo] pod [číslo jednací], který je zapsán v katastru nemovitostí vedený u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský Kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, a kterým jsou zatíženy nemovité věci: - jednotka [číslo] (vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů), způsob využití – byt ([list vlastnictví]), nacházející se v budově [adresa] – způsob využití – bytový dům ([list vlastnictví]), stojící na pozemku parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří ([list vlastnictví]), v části [územní celek], spoluvlastnický podíl na společných částech shora popsané budovy [adresa] ([list vlastnictví]) vztahující se k jednotce [číslo] ve výši id. [číslo] vzhledem k celku, - spoluvlastnický podíl na pozemku - par. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku - zastavěná plocha a nádvoří ([list vlastnictví]) vztahující se k jednotce [číslo] ve výši id. [číslo] vzhledem k celku, vše zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], jež jsou součástí zaniklého dosud nevypořádaného SJM žalobce a žalované [číslo] byl proveden bez právního důvodu, proto je neplatný, a aby byl zápis zástavního práva smluvního a zákaz zcizení a zatížení ve prospěch žalované [číslo] pod [číslo jednací] Katastrálním úřadem pro Jihomoravský Kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, vymazán.

2. Žalobu odůvodnil následovně. Mezi žalobcem a žalovanou [číslo] bylo dne [datum] uzavřeno manželství, které bylo rozvedeno ke dni [datum]. Mezi žalobcem a žalovanou [číslo] nebylo do dnešního dne vypořádáno jejich zaniklé společné jmění manželů (dále jen„ SJM“). Žalovaná [číslo] nabyla sice formálně na základě Smlouvy kupní ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] [anonymizováno], kdy zápis byl proveden dne [datum], do svého výlučného vlastnictví výše označené nemovitosti, avšak nabyla je za trvání manželství, proto i tyto nemovité věci jsou na základě zákonné domněnky předmětem zaniklého SJM žalobce a žalované [číslo] tudíž i předmětem majetkového vypořádání jejich zaniklého SJM, které do dnešního dne nebylo vypořádáno pro absolutní neochotu žalované [číslo] se na vypořádání zaniklého SJM dohodnout. Žalobce proto podal žalobu na vypořádání zaniklého SJM soudní cestou. Dne [datum] uzavřela žalovaná [číslo] s žalovanou [číslo] bez vědomí, a tudíž i bez souhlasu žalobce Smlouvu o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku č. [rok] [číslo]. Na základě takto uzavřené smlouvy byl pod [číslo jednací] proveden dne [datum rozhodnutí] vklad zástavního práva smluvního a zákaz zcizení a zatížení ve prospěch žalované [číslo] zatěžující výše specifikované nemovité věci. Tato smlouva byla uzavřena bez souhlasu a bez účasti žalobce, přestože nemovitostí patří do SJM žalobce a žalované [číslo] proto žalobce považuje tuto smlouvu za absolutně neplatnou. Na základě výše uvedených skutečností žalobce touto žalobou napadá zápis zástavního práva smluvního a zřízení zákazu zcizení a zatížení ve prospěch žalované [číslo] pod [číslo jednací], který je zapsán v katastru nemovitostí vedený u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský Kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, a kterým jsou zatíženy předmětné nemovitosti, neboť tento zápis byl proveden od počátku bez právního důvodu na základě absolutně neplatné smlouvy. Žalobce již uplatnil své právo a podal k příslušnému Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský Kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, žádost o zápis poznámky spornosti zápisu dle § 24, odst. 1), věta druhá zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon. Předmětný zápis poznámky spornosti zápisu (neplatnost zástavního práva smluvního a zákazu zcizení a zatížení ve prospěch žalované [číslo]) byl na základě žádosti žalobce o zápis poznámky spornosti zápisu ze dne [datum] a upřesnění ze dne [datum] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský Kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, proveden dne [datum] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Nesoulad zápisu v katastru nemovitostí se skutečným právním stavem spočívá v rozporu mezi zapsaným výlučným vlastnickým právem žalované [číslo] k předmětným nemovitým věcem se skutečným stavem, podle něhož předmětné nemovité věci jsou ve společném jmění žalobce a žalované [číslo]. Takový nesoulad by mohl být odstraněn buď vypořádáním zaniklého SJM, anebo zápisem obou bývalých manželů, tedy žalobce a žalované [číslo]., jako společných vlastníků nemovitostí. Jelikož však obojí (tedy oba postupy, jak napravit nesoulad zápisu v katastru nemovitostí se skutečným právním stavem) žalovaná [číslo] která by mohla v tomto směru sjednat nápravu, odmítá, žalobci lze spravedlivě poskytnout ochranu, a to i na úkor ochrany zástavního věřitele podle ustanovení § 984 odst. 1 občanského zákoníku, pouze rozhodnutím soudu na základě této žaloby. Podle ustálené judikatury naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. K odstranění nejistoty v právním postavení žalobce nebo k zamezení ohrožení jeho práva může v tomto případě vést pouze určení toho, zda tu zástavní právo je či není. Pokud by se tak nestalo, mělo by toto omezení vlastnického práva na nemovitých věcech patřících do zaniklého SJM účastníků řízení negativní dopad na právo žalobce na spravedlivé vypořádání jejich zaniklého SJM. Naléhavý právní zájem podle § 80 o. s. ř. spatřuje žalobce v tom, že je jako spoluvlastník z titulu společného jmění manželů výše specifikovaných nemovitých věcí zápisem věcných práv podle Smlouvy o zřízení zástavního práva č. [rok] [číslo] ze dne [datum] do katastru nemovitostí dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu ve prospěch třetích osob bez právního důvodu a jeho právo na nakládání s předmětnými nemovitými věcmi zejména při vypořádání zaniklého, ale doposud nevypořádaného SJM, je ohroženo (omezeno) a že nápravy lze v soudním řízení dosáhnout rozsudkem určujícím, že tato věcná práva neexistují, a současně se domáhat jejich výmazu.

3. Žalovaná [číslo] k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává, neboť předmětné nemovitosti koupila od [právnická osoba] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], a to za kupní cenu ve výši [částka] uhrazenou z finančních prostředků získaných jako dar od svých rodičů, na základě darovací smlouvy ze dne [datum] Tyto nemovitosti tak nemohou spadat do SJM. Žalobou napadená věcná práva - zástavní právo smluvní a zákaz zcizení a zatížení zřízené jako práva věcná (společně dále i jen jako„ věcná práva“), byla do příslušného veřejného seznamu (katastru nemovitostí) zapsána na základě zástavní smlouvy č. [rok] [číslo], uzavřené dne [datum] mezi žalovanou [číslo] jako zástavcem a osobou povinnou ze zákazu zcizení a zatížení, a žalovanou [číslo] jako zástavním věřitelem a osobou oprávněnou ze zákazu zcizení a zatížení, (dále i jen jako„ zástavní smlouva“), na základě které byl dne [datum] proveden vklad do katastru nemovitostí pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Ke zřízení věcných práv na základě zástavní smlouvy došlo v souvislosti se smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [rok] [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi žalovanou [číslo] jako úvěrovanou a žalovanou [číslo] jako úvěrující (dále i jen jako„ úvěrová smlouva“), kdy zástavní smlouva byla uzavřena k zajištění dluhů žalované [číslo] vůči žalované [číslo] vzniklých na základě úvěrové smlouvy. Předmětné nemovitosti nabyla žalovaná [číslo] vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí v řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], s právními účinky zápisu ke dni [datum], na základě kupní smlouvy uzavřenédne [datum] mezi žalovanou [číslo] jako kupující a [právnická osoba], s.r.o., [IČO], jako prodávající, za kupní cenu ve výši [částka], která byla zaplacena při uzavření kupní smlouvy, v hotovosti, a to výhradně z peněžních prostředků, které tvořily předmět výlučného vlastnictví žalované [číslo] neboť byly získány darem od rodičů žalované [číslo] na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou [číslo] jako obdarovanou, a jejími rodiči, jako dárci, v souladu s níž poskytli rodiče žalované [číslo] v hotovosti částku [částka] při podpisu darovací smlouvy. V darovací smlouvě je výslovně uvedeno, že darovaná částka je určena ke koupi předmětných nemovitostí. Z darovaných peněžních prostředků byla vedle kupní ceny samotné pokryta rovněž daň z nabytí nemovitostí. Mezi žalovanou [číslo] žalobcem nebyla uzavřena žádná smlouva modifikující zákonný režim jejich společného jmění manželů. S ohledem na skutečnost, že předmětné nemovitosti byly nabyty výhradně z peněžních prostředků ve výlučném vlastnictví žalované [číslo] se předmětné nemovitosti staly výlučným vlastnictvím žalované [číslo]. Předmětné nemovitosti tedy nebyly nabyty do společného jmění manželů žalované [číslo] žalobce, a ani po rozvodu jejich manželství tak netvořily součást jejich zaniklého a nevypořádaného společného jmění. Předmětné nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalované [číslo] přičemž byly rovněž v době podání návrhu na vklad věcných práv dle zástavní smlouvy v jejím výlučném vlastnictví a byly výlučným vlastnictvím žalované [číslo] i v době uzavření zástavní smlouvy a provedení vkladu práv na jejím základě do katastru nemovitostí. Nad rámec své výše uvedené obrany žalovaná [číslo] dále uvedla, že předně nelze přisvědčit názoru žalobce, že by v dané věci mohlo být uvažováno o absolutní neplatnosti zástavní smlouvy. I pokud by totiž předmětné nemovitosti spadaly do zaniklého a nevypořádaného společného jmění žalobce a žalované [číslo] (což však žalovaná [číslo] důrazně odmítá a na základě své výše uvedené obrany proti žalobě vyvrací), bylo by možné posoudit právní jednání spočívající v uzavření zástavní smlouvy jako nanejvýše relativně neplatné jednání. V této souvislosti žalovaná [číslo] zdůrazňuje, že k provedení vkladu věcných práv na základě zástavní smlouvy nemohlo dojít bez právního důvodu, když i takové jednání, které by (fakticky) splňovalo důvody relativní neplatnosti, je považováno za platné, dokud není (právně relevantním způsobem) namítnuta jeho neplatnost. K okamžiku podání návrhu na vklad, k němuž nastaly účinky vzniku věcných práv, nebyla žádná námitka neplatnosti žalobcem vznesena, tudíž i jen z tohoto důvodu nemohla být věcná práva zřízena bez právního důvodu, jak tvrdí žalobce. Aktuální judikatura se při konkurenci ochrany práv přiklání k prioritě ochrany práv třetí osoby (v daném případě zástavního věřitele resp. osoby oprávněné ze zákazu zcizení a zatížení) a žaloba podaná žalobcem v tomto řízení by musela být zamítnuta i v takovém případě, že by předmětné nemovitosti byly skutečně součástí zaniklého a nepořádaného společného jmění žalované [číslo] žalobce (což však nejsou). Žalovaná [číslo] dále namítá, že žalobce podal návrh na zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí nesprávně ve smyslu § 24 odst. 1 věty druhé zákona č. č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, když poznámkou podle tohoto ustanovení se zapisuje tzv. poznámka spornosti ve smyslu § 986 občanského zákoníku, které se je oprávněn domáhat ten, kdo je ve svém právu (zapsaném do katastru nemovitostí) dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu. Podmínky pro podání takové poznámky spornosti u žalobce nebyly splněny. Zatímco poznámka rozepře podle § 985 chrání skutečný stav oproti stavu zapsanému do katastru nemovitostí, a navazuje na ni ustanovení § 24 odst. 1 věta první katastrálního zákona, poznámka spornosti podle §986 chrání práva zapsaná do katastru nemovitostí a navazuje na ni ustanovení § 24 odst. 1 věta druhá katastrálního zákona. Aktivní věcná legitimace v případě žaloby podle § 986 občanského zákoníku, na nějž navazuje § 24 odst. 1 věta druhá katastrálního zákona, svědčí osobě, jejíž (ve veřejném seznamu zapsané) právo bylo zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu dotčeno. Jiné osoby také mohou žalovat na určení existence nebo neexistence práva zapsaného do veřejného seznamu, musí však prokázat naléhavý právní zájem na takovém určení ve smyslu § 80 občanského soudního řádu a rozhodnutí o jejich žalobě nebude mít účinky podle § 986 odst. 2 občanského zákoníku. Jak vyplývá z důvodové zprávy k § 24 katastrálního zákona, vedle poznámek spornosti v případě žalob podaných podle ustanovení § 985 a § 986 občanského zákoníku se bude i nadále zapisovat poznámka spornosti v případech, že bude u soudu napadena platnost právního jednání v době mezi podáním návrhu na vklad a případným provedením vkladu (jedná se o poznámku spornosti podle ust. § 24 odst. 1 věta třetí katastrálního zákona), přičemž tuto žalobu budou moci podat osoby, které se dozví o tom, že má být podle podaného návrhu proveden vklad, a podají odpovídající žalobu preventivně již před tím, než podání žaloby předvídá § 986 občanského zákoníku; poznámka spornosti bude mít v tomto případě pro další případné zápisy v katastru stejný význam jako poznámka zapisovaná podle § 986 občanského zákoníku. Žalobce nesplnil ani jednu z podmínek pro zápis poznámky spornosti, když ve vztahu k poznámkám podle § 24 odst. 1 věta první a věta třetí katastrálního zákona nebyla splněna podmínka již podané žaloby (žaloba byla podaná až dne [datum]) a poznámka podle § 24 odst. 1 věta druhá katastrálního zákona navazující na § 986 občanského zákoníku chrání práva zapsaná do katastru dotčená vkladem provedeným bez právního důvodu, což nebyl a není případ žalobce (přesto žalobce tímto ustanovením podání poznámky odůvodnil). Žalobce tedy nesplnil zákonné podmínky pro zápis (žádné) takové poznámky spornosti, která by mohla jakkoli prolomit ochranu práv třetí osoby (žalované [číslo]) jako nabyvatele práva ve smyslu § 984 odst. 1 občanského zákoníku.

4. Žalovaná [číslo] k žalobě uvedla, že jí považuje za nedůvodnou, a navrhla, aby soud žalobu zamítl. Uvedla, že je bankou dle zákona a současně je zástavním věřitelem k zástavě – předmětným nemovitostem na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] a že tato zástava zajišťuje úvěr specifikovaný níže. Je to právě žalovaná [číslo] (dále jen„ [příjmení]“), kdo je zástavním věřitelem, a tedy oprávněným ze zástavního práva. Přestože by se z tohoto řízení mohlo zdát, že je Banka„ druhořadým“ účastníkem sporu a že se jedná o spor zejména mezi dvěma rozvedenými manželi, je to právě její právo, které je v tomto řízení sporováno. Žalovaná [číslo] je samostatnou úvěrovanou dle Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [rok] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy vznikla žalované [číslo] povinnost poskytnout žalované [číslo] po splnění sjednaných podmínek účelový úvěr ve výši [částka] na změnu stavby podle stavebního zákona nebo její připojení k veřejným sítím. Úvěr nebyl doposud načerpán, jelikož nebyly splněny všechny podmínky pro načerpání ze strany žalované [číslo] žalovaná [číslo] proto čerpání úvěru nepovolila. Důvodem nepovolení čerpání je skutečnost, že se po uzavření Smlouvy snížila hodnota zajištění Úvěru ve vztahu k Zástavě, přičemž snížením hodnoty se rozumí zejména probíhající soudní anebo jiný spor vztahující se k Zástavě. Pokud by žalovaná [číslo] nyní povolila čerpání, mohlo by to s ohledem na tento probíhající spor znamenat, že se úvěr stane nezajištěným, což je u hypotečního úvěru nepřípustné. Žalovaná [číslo] je přesvědčena, že pro existenci zástavního práva není relevantní, zda Zástava, v době uzavření spadala nebo nespadala do společného jmění manželů. Relevantní v této věci je pouze stav zapsaný v katastru nemovitosti. Žalovaná [číslo] nebyla v době uzavření Smlouvy v manželském svazku, proto nebylo potřeba souhlasu druhého manžela z uzavření úvěrové smlouvy. Pokud je kterýkoli žadatel o hypoteční úvěr ženatý/vdaná, vždy Banka vyžaduje k úvěrové smlouvě souhlas druhého manžela, jelikož se nejedná o obvyklou záležitost. Rodinný stav žadatele zjišťuje Banka z občanského průkazu a žalovaná [číslo] byla k [datum] rozvedená, což bylo zjištěno ze zadní strany jejího občanského průkazu. Banka před uzavřením zástavní smlouvy kontroluje i list vlastnictví, na kterém je zástava zapsána. Na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] byla k [datum] zapsána jako výlučný vlastník žalovaná [číslo] přičemž nabývacím titulem byla Smlouva kupní ze dne [datum]. Na listu vlastnictví nebyla rovněž zapsána žádná poznámka spornosti. Tyto údaje byly znovu ověřeny dne [datum], kdy byla podepsána zástavní smlouva a současně byl žalovanou [číslo] podán návrh na vklad vypracovaný Bankou. Banka tedy nikterak nepochybila, když v kontraktačním procesu uzavírala úvěrovou smlouvu s rozvedenou osobou a zástavní smlouvu dle katastru s výlučným vlastníkem nemovitosti, tj. s knihovním vlastníkem. Je to naopak žalobce, kdo mohl z veřejného seznamu zjistit, že Zástava podle zápisu v katastru nenáleží do SJM, přičemž na toto zjištění měl více než 4 roky. Žalovaná [číslo] nabyla věcné právo (zástavní právo) za úplatu (závazek Banky poskytnout úvěr ve výši [částka] se splatností [anonymizováno] let) v dobré víře a od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu (žalovaná [číslo]) - nesporné, proto svědčí zapsaný stav ve prospěch žalované [číslo]. K tomu žalovaná [číslo] uvádí, že smlouva o úvěru je pojmově úplatnou smlouvou (závazek poskytnout částku výměnou za její vrácení a úroky) a současně je zástavní právo akcesorickým k úplatnému úvěrovému vztahu. Byť ve své žalobě žalobce s ustanovením § 986 odst. 2, 3 obč. zák. (výjimka z dobré víry) nikterak nepracuje, je zřejmé, že jeho postup na aplikaci ustanovení míří, když byl vklad zástavního práva proveden ke dni [datum] a poznámka spornosti byla vyznačena [datum], tedy při zachování měsíční lhůty předpokládané v § 986 odst. 2 obč. zák. Žalobci ale zřejmě uniká, že vklad zástavního práva je pouze derivativním právním jednáním, které je přímo odvozeno od (dle žalobce tvrzeného) nesprávného zápisu vlastnického práva pro žalovanou [číslo]. Tento vklad vlastnického práva však žalobce rozporuje po více než [anonymizováno] letech, tedy po více než měsíci (subjektivní lhůta dle § 986 odst. 2 obč. zák.) i více než 3 letech (objektivní lhůta dle § 986 odst. 3 obč. zák.). K tomu žalovaná [číslo] odkázala na komentářovou literaturu: 1 SPÁČIL a kol. Občanský zákoník III: komentář.

1. Vydání, Praha: C.H. Beck, 2013 str. 59 a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018. Dle názoru žalované [číslo] nelze určit neplatnost zástavního práva. Žalobce by se mohl teoreticky domáhat pouze uvedení do souladu stavu skutečného a zapsaného v katastru ohledně vlastnického práva, případně náhrady škody po žalované [číslo]. Nelze však pominout, že je to právě žalobce, kdo nese zásadní díl na tom, že je žalovaná [číslo] v katastru více než [anonymizováno] let vedena jako výlučný vlastník.

5. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. Žalovaná [číslo] je bankou podnikající v České republice od [datum] (zjištěno z obchodního rejstříku). Žalobce a žalovaná [číslo] byli manželé od [datum] do [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo jejich manželství rozvedeno (zjištěno z uvedeného rozsudku). Dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu žalobu na vypořádání SJM žalobce a žalované [číslo] řízení o této žalobě je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a doposud nebylo skončeno (zjištěno z rejstříku zdejšího soudu). Žalovaná [číslo] byla ke dni [datum] zapsaná jako výlučná vlastnice předmětných nemovitostí, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kdy účinky zápisu tohoto práva nastaly dne [datum], a že zápis byl proveden ke dni [datum]. Žádná omezení, poznámky, plomby či upozornění týkající se předmětných nemovitostí nebyly k uvedenému dni v katastru nemovitosti zapsány (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný ke dni [datum]). Kupní smlouvu, na základě níž bylo vlastnické právo žalované [číslo] zapsáno do katastru nemovitostí, uzavřela žalovaná [číslo] jako jediná kupující se [právnická osoba] s.r.o., coby prodávajícím, a kupní cena byla sjednána ve výši [částka] (zjištěno z uvedené smlouvy a ze shodných tvrzení žalobce a žalované [číslo]).

6. Dne [datum] uzavřela žalovaná [číslo] jako klient a úvěrovaný, a žalovaná [číslo] jako banka a úvěrující, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení č. [rok] [číslo], v níž se žalovaná [číslo] zavázala poskytnout žalované [číslo] úvěr ve výši [částka] za účelem změny stavby podle stavebního zákona nebo jejího připojení k veřejným sítím, a tou stavbou byly míněny předmětné nemovitosti. Zároveň se ve smlouvě dohodly, že k předmětným nemovitostem bude uzavřena zástavní smlouva, kdy zástavní právo bude sloužit k zajištění dluhů žalované [číslo] z titulu poskytnutého úvěru. Tentýž den [datum] byla mezi týmiž účastníky uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem, kdy žalovaná [číslo] je zástavcem a žalovaná [číslo] zástavním věřitelem, k zajištění dluhů žalované [číslo] z výše uvedené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru na bydlení (zjištěno z uvedené smlouvy). Z kopie zadní strany občanského průkazu žalované [číslo] soud zjistil, že je v něm uvedeno, že žalovaná [číslo] je rozvedená. Jedná se o kopii [číslo obč. průkazu], na základě něhož byl ověřován podpis žalované [číslo] na smlouvě o zřízení zástavního práva dne [datum] [stát. instituce].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaná [číslo] byla k uvedenému dni stále evidovaná jako výlučná vlastnice předmětných nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum], že v katastru nemovitostí bylo zapsáno zástavní právo smluvní k předmětným nemovitostem, závazek žalované [číslo] nezajistit zástavní právo ve výhodnějším pořadí pro nový dluh, závazek neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého a zákaz zcizení a zatížení předmětných nemovitostí, a to vše na základě výše zmíněné smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] ve prospěch žalované [číslo]. Právní účinky zápisu těchto práv do katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum] a zápis byl proveden dne [datum].

8. Dále z výše uvedeného výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že dne [datum] byl proveden zápis poznámky spornosti – neplatnost zástavního práva smluvního a zákazu zcizení a zatížení předmětných nemovitostí pro žalovanou [číslo] na základě žádosti žalobce o tento zápis ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

9. Ze znaleckého posudku vyhotoveného Ing. [příjmení] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že jmenovaný znalec posuzoval předmětné nemovitosti za účelem stanovení jejich obvyklé ceny, že dne [datum] byl nemovitosti prohlédnout za přítomnosti žalované [číslo] že byt byl dlouhodobě neudržovaný, ve zhoršeném až zanedbaném stavu a že se předpokládá, že bude provedena jeho oprava a modernizace. Součástí znaleckého posudku jsou fotografie bytu plného odpadků, špíny a nepořádku.

10. U jednání před soudem dne [datum] žalovaná [číslo] uvedla, že předmětný byt koupila za života nájemníka, který v průběhu jejího vlastnění zemřel, a ona se až po smrti tohoto nájemníka dozvěděla, v jakém je byt vlastně stavu, který doložila výše zmíněným znaleckým posudkem Ing. [příjmení] [příjmení].

11. K tomu sám žalobce uvedl, že co se týče fotek, tak žalobce i žalovaná [číslo] byli v tom bytě ještě před tím, než jeho nájemník pan [příjmení] zemřel. Žalobce, jakožto jednatel SVJ, to s panem [příjmení] řešil, protože sousedé si stěžovali na zápach z bytu. Pan [anonymizováno] to uklidil a uvedl do„ civilizovaného“ stavu a potom už si nikdo nestěžoval. Takže žalované [číslo] ten stav bytu byl znám před smrtí pana [příjmení].

12. Žalovaná [číslo] uvedla, že ona sama v předmětném bytě před úmrtím pana [příjmení] nikdy nebyla, že v souvislosti s koupí bytu vše vyřizoval žalobce s panem [příjmení], tzn. kupní smlouvu a všechno, a říkal žalované [číslo] že se nemusí o nic starat. Ona v té době byla dlouhodobě nemocná.

13. Z dalších předložených důkazů soud žádné další významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci nezjistil.

14. Předmětem tohoto řízení je tvrzený nárok žalobce, coby osoby, která tvrdí, že má k předmětným nemovitostem spoluvlastnické právo zároveň s žalovanou [číslo] kdy se jedná o jejich SJM, přičemž toto její spoluvlastnické právo není a ani nebylo nikdy zapsáno v katastru nemovitostí, na určení, že neexistuje věcné právo k těmto nemovitostem, a to konkrétně zástavní právo zřízené ve prospěch žalované [číslo] zřízené na základě smlouvy mezi žalovanými [číslo] [číslo] k zajištění závazků žalované [číslo] z úvěrové smlouvy uzavřené žalovanými [číslo] [číslo] zákaz zcizení a zatížení těchto nemovitostí, zřízený jako věcné právo, (dále jen„ zástavní právo“), a to rovněž ve prospěch žalované [číslo] Jako důvod pro určení neexistence těchto věcných práv žalobce uvádí, že smlouva o zřízení zástavního práva byla uzavřena neplatně, neboť předmětné nemovitosti v té době stále náležely do sice zaniklého avšak stále nevypořádaného SJM žalobce a žalované [číslo] žalobce k uzavření této smlouvy nedal souhlas.

15. Institut zástavního práva je upraven v zákoně č. 89/2012 sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“), v ustanoveních §§ 1309 až 1394, což je 3. oddíl 5. dílu II. hlavy třetí části OZ, jako jedno z věcných práv k cizí věci.

16. Podle § 980 odst. 1 OZ, je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Podle odst. 2, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Podle § 981 OZ, je-li do veřejného seznamu zapsáno věcné právo k cizí věci, má přednost před věcným právem, které není z veřejného seznamu zjevné. Podle § 982 odst. 1 pro pořadí věcných práv k cizí věci rozhoduje doba podání návrhu na zápis práva.

17. Podle § 984 odst. 1 OZ, není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

18. Podle § 7 OZ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

19. Podle § 985 OZ, není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

20. Podle § 986 odst. 1 OZ, kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. Podle odst. 2, požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře. Podle odst. 3, nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden.

21. Podle § 708 odst. 1 OZ to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle § 709 odst. 1 OZ součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

22. Na základě tvrzení žalobce a zjištěných skutečností má soud v tomto případě za to, že žalobce tvrdil i prokázal, že je dán jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení neexistence zástavního práva a na výmaz tohoto práva z katastru nemovitostí ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), s ohledem na to, že předmětné zástavní právo k nemovitostem je zapsáno v katastru nemovitostí a jiným způsobem, než podáním určovací žaloby, se žalobce změny tohoto zápisu nemůže domoci. Naopak naléhavý právní zájem žalobce soud neshledal u jeho návrhu na určení, že je neplatný zápis zástavního práva smluvního se zřízením zákazu zcizení a zatížení ve prospěch žalované [číslo] který je zapsán v katastru nemovitostí, jelikož tuto otázku soud řeší jako otázku předběžnou v řízení o určení neexistence tohoto práva.

23. Jako primární důvod pro určení neexistence předmětného zástavního práva žalobce tvrdí, že předmětné nemovitosti jsou v doposud nevypořádaném SJM jeho a žalované [číslo] že v rozporu s tímto skutečným právním stavem tomu neodpovídá zápis v katastru nemovitostí. V řízení však bylo zjištěno, že zápis výlučného vlastnického práva pro žalovanou [číslo] byl proveden za trvání manželství s žalobcem dne [datum] a že žalobce ani v zákonné tříleté lhůtě od tohoto zápisu, tj. do [datum], nepožádal o poznamenání spornosti tohoto zápisu dle § 986 odst. 3 OZ, přestože popírá výlučné vlastnické právo žalované [číslo]. Soud pak má za to, že pokud žalobce tvrdí, že je nesprávný zápis výlučného vlastnického práva k předmětným nemovitostem pro žalovanou [číslo] měl dostatek času, a to [anonymizováno] roky, na to, aby se domáhal souladu zapsaného stavu v katastru nemovitostí s , podle žalobce, skutečným právním stavem.

24. Soud se zcela ztotožňuje s námitkami a argumentací žalované [číslo] že v tomto řízení je to právě její právo, coby zástavního věřitele, které je v tomto řízení sporováno, a že má být chráněna její dobrá víra, coby třetí osoby, v pravdivost údajů zapsaných do katastru nemovitostí, coby veřejného seznamu. Žalovaná [číslo] totiž nabyla uvedené věcné právo (právo zástavní) k předmětným nemovitostem za úplatu, tj. za poskytnutí úvěru ve výši [částka] žalované [číslo] coby obligačnímu dlužníkovi a zástavci v jedné osobě. Soud se tedy zabýval otázkou, zda v řízení bylo prokázáno, že byla zpochybněna dobrá víra žalované [číslo] při uzavírání předmětné zástavní smlouvy s žalovanou [číslo] týkající se výlučného vlastnictví předmětných nemovitostí žalovanou [číslo] na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno, že by tato dobrá víra žalované [číslo] byla zpochybněna. Vzhledem k tomu, že v tomto případě se předmětné věcné právo - zástavní právo - zapisuje do veřejného seznamu – katastru nemovitostí, je rozhodným okamžikem pro posouzení existence dobré víry den podání návrhu na zápis zástavního práva do katastru nemovitostí, tj. [datum], což je den, k němuž nastaly účinky zápisu tohoto práva. Soud má za prokázané, že ke dni [datum] byla žalovaná [číslo] zapsaná jako výlučná vlastnice předmětných nemovitostí, že u těchto nemovitostí nebyla v katastru nemovitostí zapsána žádná poznámka spornosti tohoto zápisu, že žalovaná [číslo] byla rozvedená a tento stav měla uvedený také v občanském průkazu, který předložila žalované [číslo] při uzavírání úvěrové smlouvy a zástavní smlouvy. Žalovaná [číslo] neměla důvod pochybovat o správnosti údajů zapsaných jak v občanském průkazu, tak v katastru nemovitostí a soud rozhodně nesouhlasí s názorem žalobce, že by se banka měla zabývat způsobem a okolnostmi nabytí předmětných nemovitostí žalovanou [číslo]. Žalovaná [číslo] jako banka je totiž soukromoprávní subjekt a nemá žádné prostředky, jako například soud, ale ani oprávnění přezkoumávat údaje zapsané ve veřejných seznamech, a i na ní se proto vztahuje ochrana dle § 984 OZ, tedy ochrana její dobré víry.

25. Soud si na tomto místě dovoluje odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1353/2019, v němž je uvedeno:„ Běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je vskutku v souladu se skutečným právním stavem a že nedošlo ke změně oprávněné osoby, aniž by se tato změna promítla ve veřejném seznamu. Požadavek na takové ověřování souladu mezi zápisem ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem by byl v rozporu s ustanovením § 980 odst. 2 OZ, které zakládá domněnku souladu stavu zapsaného ve veřejném seznamu se skutečným stavem. Vyloučení potřeby šetření skutečného právního stavu je ostatně smyslem materiální publicity veřejných seznamů, vyjádřené zejména v ustanovení § 984 odst. 1 OZ. Uvedené však neplatí, jsou-li tu objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem. V takovém případě naopak je na nabývající osobě, aby si ověřila (aktivně zjišťovala), zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem.“ 26. V tomto řízení však nebyla zjištěna existence žádné objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem ke dni [datum]. Soud s ohledem na prokázané skutečnosti a citovaná ustanovení právních předpisů dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná v celém rozsahu, proto ji v celém rozsahu zamítl.

27. S ohledem na uvedené závěry se soud v tomto řízení z důvodu nadbytečnosti a nehospodárnosti nezabýval tím, zda údaje v katastru nemovitostí ohledně zapsaného vlastnického práva k předmětným nemovitostem odpovídají skutečnému právnímu stavu.

28. Pro úplnost soud dodává, že i z tvrzení samotného žalobce, že byl„ jednatelem SVJ“ v předmětném domě a že v předmětném bytě byl on i žalovaná [číslo] před tím, než nájemce pan [příjmení] zemřel, vyplývá, že žalobci muselo být známo, že žalovaná [číslo] se stala v roce [rok] vlastníkem předmětného bytu, a je tedy s podivem, že se po celou dobu nepokoušel o změnu zapsaných údajů v katastru nemovitostí, pokud tvrdí, že nemovitostí patří do SJM.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož, má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků řízení, který byl plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným byly obě žalované, proto soud každé z nich přiznal vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

30. Náklady žalované [číslo] spočívaly v nákladech na její zastoupení advokátem ve výši [částka], z čehož odměna advokáta v tomto případě činí [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení a příprava, vyjádření k žalobě, účast u jednání před soudem dne [datum]) podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a s § 9 odst. 3 písm. a) a podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu (odvolání proti usnesení zdejšího soudu o přerušení řízení) s poloviční odměnou ve výši [částka], kdy tarifní hodnota sporu činí [částka], jelikož předmětem řízení byly dva nároky, a to nárok na určení neexistence zástavního práva a nárok na výmaz tohoto práva z katastru nemovitostí. Náhrada hotových výdajů advokáta činí [částka] za uvedené 4 úkony právní služby, a to podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, kdy se jedná o paušální náhradu hotových výdajů odpovídající [částka] za 1 úkon právní služby. Celkem tak náklady žalované [číslo] činily [částka], proto jí je soud přiznal.

31. Náklady žalované [číslo] spočívaly v nákladech na její zastoupení advokátem ve výši [částka], z čehož odměna advokáta v tomto případě činí [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení a příprava, vyjádření k žalobě, účast u jednání před soudem dne [datum]) podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a s § 9 odst. 3 písm. a) a podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy tarifní hodnota sporu činí [částka], jelikož předmětem řízení byly dva nároky, a to nárok na určení neexistence zástavního práva a nárok na výmaz tohoto práva z katastru nemovitostí. Náhrada hotových výdajů advokáta činí [částka] za uvedené 3 úkony právní služby, a to podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, kdy se jedná o paušální náhradu hotových výdajů odpovídající [částka] za 1 úkon právní služby. Náhrada za ztrátu času stráveného cestou z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáním dne [datum] činí [částka] za 15 započatých půlhodin po [částka] dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a uvedených náhrad advokáta, tj. z částky [částka], činí [částka]. Náhrada cestovného za cestu vlakem z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s uvedeným jednáním činí [částka].