16 C 220/2020-100

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. [jméno] [příjmení] a soudců JUDr. Zdeňka Bureše a JUDr. Evy Gregorové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 27. září 2021, č.j. 16 C 220/2020-53 takto:

Výrok

I. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 27. září 2021, č. 16 C 220/2020-53, se ve výroku č. I v části týkající se lhůty k plnění v trvání tří dnů od právní moci tohoto rozsudku potvrzuje.

II. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 27. září 2021, č.j. 16 C 220/2020-53, se ve výroku č. II, v části nároku a), ve které byla žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a na zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítnuta, a v části nároku b), ve které byla žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a na zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítnuta, a ve výroku č. III potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Břeclavi jako soud prvního stupně vydal ve věci výše označený rozsudek, jehož výrokem č. I uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni a) částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jehož výrokem č. II zamítl žalobu ohledně a) částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši sazby 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši sazby 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a jehož výrokem č. III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Takto rozhodl soud prvního stupně o žalobě doručené mu dne [datum], jíž se žalobkyně jako ve věci tvrzená právní nástupkyně společnosti [právnická osoba], [IČO], domáhala po žalované tvrzených nároků ze dvou s ní uzavřených smluv nazvaných smlouvami o spotřebitelském úvěru. První z nároků (soudem prvního stupně ve výrocích jeho rozsudku označovaný pod písm. a) žalobkyně spojovala se smlouvou [číslo] uzavřenou mezi její právní předchůdkyní a žalovanou dne [datum], na základě níž poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, s administrativním poplatkem ve výši [částka] a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], což představovalo celkovou částku k zaplacení [částka], žalovaná dohodnutými celkem 58 týdenní splátkami po [částka] právní předchůdkyni žalobkyni řádně a včas nesplácela, když naposledy hradila dne [datum] a celkem tak uhradila jen [částka]. Žalobní požadavek vzhledem k této smlouvě na zaplacení částky celkem [částka], sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad za služby ve výši [částka] (tj. dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]), kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (23, 72 % z částky [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do [datum], tj. do dne postoupení pohledávky), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] (z částky [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do [datum], tj. do dne postoupení pohledávky), úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud prvního stupně posoudil za důvodný toliko co do částky [částka] na neuhrazené jistině, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu žalobě výrokem č. I písm. a) svého rozsudku vyhověl a ve zbývajícím rozsahu ji výrokem č. II písm. a) zamítl. K žalobkyni přisouzené částce vyšel z toho, že podle předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru měla žalovaná vrátit částku [částka] na jistině a částku [částka] na úrocích, což činí celkem [částka], do [datum]. Poněvadž žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně na poskytnutý úvěr pouze částku [částka], je s nesplacenou částkou [částka] v prodlení iž od [datum]. Další nárok soudem prvního stupně označovaný jako nárok pod písm. b) žalobkyně spojovala se smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou mezi její právní předchůdkyní a žalovanou dne [datum], na základě níž poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, administrativním poplatkem ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], což představovalo celkovou částku k zaplacení [částka], žalovaná dohodnutými celkem 58 týdenními splátkami po [částka] právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas nesplácela, když naposledy hradila dne [datum] a celkem takto zaplatila částku [částka]. Žalobní požadavek vzhledem k této smlouvě na zaplacení částky [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad za služby ve výši [částka] (tj. dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek), kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (23,79 % ročně z částky [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do [datum], tj. do dne postoupení), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] (z částky [částka] od [datum], tj. tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do [datum], tj. do dne postoupení), úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud prvního stupně posoudil za důvodný toliko co do částky [částka] na neuhrazené jistině úvěru, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu žalobě výrokem č. I písm. b) vyhověl a ve zbývajícím rozsahu ji výrokem č. II písm. b) svého rozsudku zamítl. K žalobkyni přisouzené částce uvedl, že podle smlouvy o úvěru měla žalovaná vrátit částku poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka] spolu se sjednanými úroky ve výši [částka], což činí celkem [částka], a to do [datum]. Poněvadž žalovaná zaplatila za poskytnutý úvěr pouze [částka], s nesplacenou částkou [částka] je od [datum] v prodlení.

3. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil obě smlouvy uzavřené se žalovanou jako smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) a zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru. Přijal závěr, že v obou smlouvách byly úroky sjednány pevnou částkou, v případě smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka] a v případě smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka], o jejíchž výši byla žalovaná jasně a konkrétně informována. Úrok ve výši 23,72 % ročně soud prvního stupně považoval za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 o.z., jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, přičemž úrok a jeho různé výše byly zmíněny v textu smluv několikrát, navíc drobným písmem formulářově předtištěným. K tomuto ujednání proto soud prvního stupně nepřihlížel. Za neplatná pro rozpor se zákonem posoudil soud prvního stupně ujednání v obou smlouvách o administrativním poplatku a za neplatná pro rozpor s dobrými mravy posoudil ujednání o poplatku za inkaso splátek. K tomu, jak právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost k posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěrů (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru), soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku nic bližšího neuvedl. Aktivní legitimaci žalobkyně ve věci měl soud prvního stupně za prokázánu smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem pohledávek k ní a oznámením postoupení žalované. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř, podle něhož rozhodl, že žádný z účastníků, kteří byli úspěšní jen částečně, právo na náhradu nákladů řízení nemá.

4. Proti výroku č. II, v části nároku pod písm. a), ve které byla zamítnuta žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a v části nároku pod písm. b), ve které byla zamítnuta žaloba na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a proti souvisejícímu výroku č. III o náhradě nákladů řízení podala žalobkyně odvolání podáním ze dne [datum] s odkazem na odvolací důvody uvedené v ustanoveních § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o.s.ř. Žalobkyně vyslovila vzhledem k oběma smlouvám s spotřebitelském úvěru zásadní nesouhlas se zamítnutím žaloby co do požadovaných úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od skončení sjednané doby splátkového kalendáře až do zaplacení. Uvedla, že úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy nepožadovala, neboť ty byly před podáním žaloby zcela uhrazeny. Poukázala na znění čl. 1 smluv, v němž byla úroková sazba platná po celou dobu trvání smluv stanovena v závislosti na sjednané době trvání splátkového kalendáře, v daném případě tedy u 58 týdenních splátek činila úroková sazba 23,72 % ročně. Doba trvání smluv pak byla vymezena v článku 6.1 smluv, tak, že smlouva zaniká uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tedy včasným a řádným vypořádáním všech vzájemných závazků smluvních stran. Uvedla, že úroky byly sjednány na základě § 2392 odst. 1 o. z. V čl. 1 smlouvy byl úrok vyčíslen na dobu trvání smluvního vztahu (tj. od uzavření první smlouvy [datum] do data poslední řádné splátky dle sjednaného splátkového kalendáře [datum], a od uzavření druhé smlouvy [datum] do data poslední řádné splátky dle sjednaného splátkového kalendáře [datum]) za předpokladu, že splátkový kalendář bude ze strany žalované splácen řádně ve sjednané výši a včas. Jelikož však žalovaná sjednané splátky řádně a včas nezaplatila, úročí se dle smluvních ujednání neuhrazená jistina i po ukončení splátkového kalendáře až do vypořádání veškerých závazků ze smlouvy, tj. až do úplného zaplacení jistiny. Zdůraznila, že úroky představují cenu peněz (odměnu za užívání peněžních prostředků), s nimiž nemá věřitel možnost až do jejich vrácení disponovat, a je tedy logické, že tato úplata věřiteli náleží až do úplného zaplacení jistiny. Z ustálené judikatury navíc vyplývá, že úroky i úroky z prodlení mohou být věřitelem požadovány vedle sebe s ohledem na jejich rozdílnou funkci. Ke svým argumentacím poukázala rovněž na rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 3. 3. 2021, č. j. 27 Co 32/2021-68 (bod 16. jeho odůvodnění) a Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4.2021, č. j. 23 Co 63/2021-46 (bod 7. jeho odůvodnění). Žalobkyně má za to, že jí vůči žalované náleží úroky z nesplacené jistiny až do jejího zaplacení. S ohledem na rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí části jistiny pak žalobkyně žádá úrok pouze z této přiznané jistiny, a to vzhledem k první smlouvě v kapitalizované výši [částka] (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]) a dále ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále vzhledem ke druhé smlouvě v kapitalizované výši [částka] (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]) a dále ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Odvolacímu soudu navrhla změnu napadené části rozsudku soudu prvního stupně vyhověním žalobě i v tomto rozsahu a uložením povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobkyni.

5. Žalovaná podala proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně odvolání podáním ze dne [datum] směřující proti lhůtě k plnění stanovené ke splnění výrokem č. I jí uložených povinností v trvání tří dnů od právní moci rozsuadku. Z důvodu tvrzené finanční tísně požádala o možnost splátkového kalendáře, podáním ze dne [datum] doplnila, že je schopna splácet [částka] měsíčně.

6. Žalovaná se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřila.

7. Žalobkyně se vyjádřila k odvolání žalované podáním ze dne [datum], v němž souhlasila se splátkami žalované po [částka] měsíčně. Toto své vyjádření spojila současně s návrhem na vyhovění jejímu odvolání proti části zamítavého výroku č. II rozsudku soudu prvního stupně.

8. Krajský soud v Brně při jednání konaném dne [datum] toliko za přítomnosti zástupkyně žalobkyně (řádně předvolaná žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila) na základě včasných (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), přípustných (§ 201 o.s.ř., § 202 odst. 1 a 2 o.s.ř. – a contrario) a požadované náležitosti obsahujících odvolání (§ 205 odst. 1 o.s.ř.) žalobkyně a žalované přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v jimi napadeném rozsahu, postup soudu prvního stupně jeho vydání předcházející, zopakoval dokazování některými listinnými důkazy provedenými již v řízení před soudem prvního stupně (čtením podstatných údajů z karty zákazníka, žádosti o zápůjčku ze dnů [datum] a [datum] ze smluv o spotřebitelském úvěru z týchž dnů) a učinil ve věci následující zjištění a závěry.

9. Předmětem odvolacího řízení zůstal toliko žalobní požadavek žalobkyně na zaplacení úroku v kapitalizované výši [částka] (23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]) a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od 30. 11. 2 19 do zaplacení vážící se ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a na zaplacení úroku v kapitalizované výši [částka] (23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]) a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od 30. 11. 2 19 do zaplacení vážící se ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřených mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou.

10. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] nadepsaná jako„ Fajn půjčka“ uzavřená mezi společností [právnická osoba], jako věřitelem a žalovanou označenou jejím jménem, příjmením, rodným číslem a adresou trvalého pobytu jako zákazníkem, která obsahuje celkem 10 článků a v rámci nich jednotlivé body, je smlouvou formulářovou obsahující předem tištěný text, do něhož byly pouze vepsány údaje týkající se žalované, jí poskytnutého úvěru, jeho splácení, doby trvání smlouvy a údajů ohledně refinancování. Smlouva ve svém článku 1. (Základní ustanovení o spotřebitelském úvěru) k druhu spotřebitelského úvěru (bod 1.1) uvádí, že [příjmení] [jméno] poskytuje zákazníkovi bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky (dále jen„ spotřebitelský úvěr“). Podle bodu 1.2 celková výše spotřebitelského úvěru činí [částka] a zákazník si zvolil způsob čerpání spotřebitelského úvěru v hotovosti při podpisu této smlouvy. Podle bodu 1.3 k údaji trvání spotřebitelského úvěru je uvedeno:„ Smlouva se uzavírá na dobu určitou v délce 58 týdnů.“ V bodu 1.4 je k zápůjční úrokové sazbě uvedeno, že zákazník uhradí [příjmení] [jméno] za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy. Zápůjční úroková sazba činí v případě smlouvy na 58 týdnů (58 splátek) 23,72 % p.a. (dále jen úrok). Úroková sazba není navázaná na žádný index či referenční úrokovou sazbu. Podle bodu 1.5 zákazník uhradí [příjmení] [jméno] za poskytnutí spotřebitelského úvěru administrativní poplatek ve výši 20 % z výše jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Podle bodu 1.6 označeného jako„ Doplňkové služby“ odměna za hotovostní inkaso splátek činí v případě smlouvy na 58 týdnů (58 splátek) 40 % z výše jistiny za celou dobu trvání smlouvy. V bodu 1.7 smlouvy je k celkové částce ke splacení uvedeno, že za předpokladu řádného a včasného splácení spotřebitelského úvěru uhradí zákazník částku ve výši [částka]. Tato celková částka je tvořena položkami sestávajícími z jistiny [částka], úroku [částka], administrativního poplatku [částka] a odměny za hotovostní inkaso splátek [částka]. Roční procentní sazba nákladů je v bodu 1.8 uvedena výší 195 %. Bod 1.9 obsahuje ustanovení, podle něhož v případě smlouvy na 58 týdnů zákazník splatí [příjmení] [jméno] celkovou částku v 58 týdenních hotovostních splátkách. Výše každé splátky činí [částka]. Zákazník je povinen splácet celkovou částku v hotovosti do rukou oprávněného zástupce [příjmení] [jméno], první splátku je povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Článek 2. označený jako„ Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru“ obsahuje ve svých bodech 2.1 až 2.5 ustanovení týkající se podmínek čerpání spotřebitelského úvěru, evidence splátek, způsobu splácení, umoření jistiny a započítávání jednotlivých úhrad zákazníka Dle čl. 2 smlouvy úhrady žalovaného v podobě týdenních splátek se započítávají nejprve na (i) úrok, poté na (ii) administrativní poplatek, poté na (iii) doplňkové služby hotovostního inkasa a životního pojištdění, pokud si je zákazník zvolil, a až následně splácí zákazník jistinu spotřebitelského úvěru.. Bod 2.6 smlouvy označený jako„ doba trvání spotřebitelského úvěru“ zní:„ Tato smlouva je uzavíraná na dobu určitou, určenou počtem týdnů podle článku 1. smlouvy, která trvá ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru dle této smlouvy (přijetí peněžních prostředků zákazníkem) až do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly na základě nebo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem dle této smlouvy, s výjimkou oprávněného odstoupení, kdy smlouva zanikla doručením odstoupení druhé smluvní straně“. Článek 3. smlouvy je označen jako„ Právo zákazníka na předčasné splacení“, článek 4. jako„ Právo zákazníka na odstoupení smlouvy“. V článku 5. jsou upraveny„ Následky nesplácení spotřebitelského úvěru“. Podle bodu 5.1 v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky (celkové částky) vzniká [příjmení] [jméno] právo požadovat následující platby: a) úhradu celé doposud nesplacené jistiny, b) zákonné úroky z prodlení c) smluvní pokutu ve výši 0,1% denně, d) náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením, e) náhradu nákladů vynaložených v souvislosti se soudním vymáháním dluhu. Mezi další následky nesplácení spotřebitelského úvěru uvedenými v bodu 5.2 patří odstoupení od smlouvy ze strany [příjmení] [jméno] (písm. a/). Článek 6. je označen jako„ Zánik smlouvy“. Podle jeho bodu 6.1 smlouva zaniká uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tedy včasným a řádným vypořádáním všech vzájemných závazků smluvních stran“. Podle bodu 6.2 smlouva zaniká též písemným odstoupením od smlouvy doručeným druhé smluvní straně. Článek 7. smlouvy je označen jako„ Prohlášení a další povinnosti zákazníka“ a článek 8. zahrnuje nutná poučení a prohlášení v souvislosti s ochranou osobních údajů. Podle čl. 9 označeného jako„ Refinancování“ zákazník požádal [příjmení] [jméno], aby spotřebitelský úvěr, který čerpá dle této smlouvy, byl použit ke splacení ke dni uzavření této smlouvy dosud neuhrazeného spotřebitelského úvěru, který zákazník u [příjmení] [jméno] čerpal v minulosti (dále jen refinancování). [příjmení] [jméno] tuto žádost zákazníka o refinancování akceptuje a na důkaz toho činí smluvní strany následující dohodu o vzájemném započtení pohledávek. Smluvní strany se dohodly, že„ nárok“ [příjmení] [jméno] na splacení částky v celkové výši [částka], po případném zohlednění snížení nákladů v důsledku předčasného splacení, dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] se započítává oproti„ nároku zákazníka na vyplacení spotřebitelského úvěru dle této smlouvy.“ Zákazník souhlasí s tím, že mu po uvedeném započtení bude v hotovosti při podpisu této smlouvy vyplacen rozdíl mezi jistinou spotřebitelského úvěru a zůstatkem refinancovaného spotřebitelského úvěru, tedy částka ve výši [částka]. Článek 10. smlouvy obsahuje„ Závěrečná ustanovení.“, následují data a podpisy obchodního zástupce za [právnická osoba] a žalovaného.

11. Téhož znění je i text smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi týmiž stranami dne [datum], liší se pouze v údajích o výši úvěru [částka] (bod 1.3), o výši celkové částky ke splacení [částka], která je tvořena položkami sestávajícími z jistiny [částka], úroku [částka], administrativního poplatku [částka] a odměny za hotovostní inkaso splátek [částka] (bod 1.7), o výši týdenních splátek [částka] (bod 1.9) a v údajích o refinancování dle čl.

9. Podle něj se smluvní strany dohodly, že„ nárok“ [příjmení] [jméno] na splacení částky v celkové výši [částka], po případném zohlednění snížení nákladů v důsledku předčasného splacení, dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] se započítává oproti„ nároku zákazníka na vyplacení spotřebitelského úvěru dle této smlouvy.“ Zákazník souhlasí s tím, že mu po uvedeném započtení bude v hotovosti při podpisu této smlouvy vyplacen rozdíl mezi jistinou spotřebitelského úvěru a zůstatkem refinancovaného spotřebitelského úvěru, tedy částka ve výši [částka].

12. Právní problematiku sporu účastníků soud prvního stupně správně posuzoval podle zákona č. 89/201 Sb., občanského zákoníku (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na něž také odkazovaly obě smlouvy uzavřené se žalovanou jako se spotřebitelem. Jde o smlouvy spotřebitelské, na něž dopadá speciální právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru a obecná právní úprava ochrany spotřebitele obsažená v občanském zákoníku. Odvolací soud však nesdílí právní názor soudu prvního stupně, že předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] nadepsané jako„ Fajn půjčka“ jsou smlouvami o úvěru podle § 2395 o. z. uzavřenými mezi společností [právnická osoba], jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Dle názoru odvolacího soudu jde o smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. Při tomto svém posouzení odvolací soud vyšel v prvé řadě z toho, že bylo třeba respektovat vůli smluvních stran promítnutou do žádostí žalované o zápůjčku a do textu uzavřených smluv (nepochybně vyhotoveného právní předchůdkyní žalobkyně podpisem žalované akceptovaného). Zákon o spotřebitelském úvěru ve svém § 106 odst. 1 stanoví, jaké informace musí smlouva o spotřebitelském úvěru vždy obsahovat, mezi nimi pod písm. a) druh spotřebitelského úvěru. V předmětných smlouvách uzavřených se žalovanou byla forma spotřebitelského úvěru uvedena jako peněžitá zápůjčka (bod. 1.1), způsob čerpání na základě volby žalované byl uveden„ v hotovosti při podpisu této smlouvy“ (bod 1.2).

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 věta druhá o. z. úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, pltí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Smlouvy uzavřené se žalovanou dne [datum] a dne [datum] obsahují řádné vymezení zapůjčených finančních prostředků i lhůtu k jejich vrácení (§ 2390 o. z.). Jak uvedl Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) např. v rozsudku ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1261/2019, podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsensuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky. Při peněžité půjčce (nyní zápůjčce) může dojít k předání peněz i bezhotovostním převodem na účet vydlužitele (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2008, sp. zn. 33 Odo 454/2006). Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu připouští určení bankovního účtu třetí osoby jako místa, kam má být předmět půjčky (nyní zápůjčky) převeden, pokud se na tom strany smlouvy dohodnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3790/2008). Jestliže konstantní judikatura, ve shodě s odbornou literaturou (srov. Švestka, [příjmení], [příjmení], Občanský zákoník, komentář, II. díl, [obec], C. H. Beck 2008, str. [číslo]) nevyžaduje fyzické předání předmětu zápůjčky vydlužiteli a umožňuje jeho převod na bankovní účet třetí osoby, bylo by zbytečným a neodůvodněným omezením autonomie vůle smluvních stran nepřipustit určení třetí osoby, která je dle pokynu vydlužitele tím, komu má být předmět zápůjčky předán, pokud se na tom strany smlouvy o zápůjčce dohodnou. Uskutečněným přenecháním předmětu zápůjčky třetí osobě je pak splněna podmínka předání předmětu zápůjčky vydlužiteli podle § 2390 o. z. Stejně tak lze připustit i jinou dohodu, podle níž nedojde k fyzickému předání zápůjčky vydlužiteli. Uvedené odvolací soud zmiňuje v souvislosti s citovaným ujednáním čl. 9 smlouvy označeným jako„ Refinancování“ obsahujícím dohodu stran smlouvy o způsobu přenechání předmětu zápůjčky (zapůjčených peněžních prostředků).

15. Z ustanovení § [číslo] vyplývá, že placení úroků není pojmovým znakem smlouvy o zápůjčce, při peněžité zápůjčce však lze úroky sjednat (§ 2392 odst. 1 o. z.). V posuzovaném případě byly obě smlouvy dle jejich čl. 1 bodu 1.3 uzavírány na dobu určitou v délce 58 týdnů. Bod 1. 4 obou smluv jasně stanoví závazek vydlužitele uhradit zapůjčiteli za poskytnutí spotřebitelského úvěru úrok stanovený fixní úrokovou sazbou platnou po celou dobu trvání smlouvy. Zápůjční úroková sazba v případě smlouvy na 58 týdnů činí 23,72 % p.a. V bodu 1. 7. smlouvy ze dne [datum] je úrok uveden výší [částka], v bodu 1. 7. smlouvy ze dne [datum] je úrok uveden výší [částka].

16. Žalobkyně v rámci svých žalobních tvrzení nic konkrétního neuvedla ke skladbě dohodnutých pravidelných 58 měsíčních splátek, k jejichž placení se žalovaná zavázala, tedy, co konkrétně jimi mělo být hrazeno. K žalobě nepřipojila ani žádný splátkový kalendář, z něhož by byly tyto údaje zjistitelné. Lze usuzovat, že úhrady žalované byly započítávány způsobem stanoveným v citovaném čl. 2 bodu 2. 5. smluv, tedy nejprve na úrok, poté na poplatky a následně na jistinu. Tomu nasvědčují tvrzení žalobkyně, že úhradou žalované na plnění ze smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] byl zaplacen úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Úhradou žalované na plnění ze smlouvy ze dne [datum] ve výši [částka] byla dle tvrzení žalobkyně zaplacena jistina ve výši [částka], úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka].

17. Odvolací soud, zabývaje se k odvolací námitce žalobkyně tím, zda bylo podle předmětné smlouvy povinností vydlužitele platit zapůjčiteli úroky z případně nezaplacené jistiny poskytnutých peněžních prostředků za dobu po splatnosti poslední splátky, má za to, že taková dohoda v rámci smluvních ujednání uzavřena nebyla. Placení úroků pro případ nevrácení poskytnutých peněžních prostředků dohodnutým způsobem ve smlouvě výslovně sjednáno nebylo, takovou dohodu dle názoru odvolacího soudu nezakládají ani citovaná a žalobkyní argumentovaná ustanovení bodů 2.6 a 6.1 smluv. Článek 5. smluv označený jako„ Následky nesplácení spotřebitelského úvěru“ otázku placení úroků nezmiňuje.

18. Poněvadž ze smluvních ujednání nevyplývá, že by žalovaná byla povinna po sjednané době 58 týdnů platit za poskytnuté peněžní prostředky úroky, za žádanou dobu od [datum] vzhledem ke smlouvě ze dne [datum] a za žádanou dobu od [datum] vzhledem ke smlouvě ze dne [datum] žalobkyni úroky nenáleží. Odvolací soud, byť při jiném právním posouzení obou předmětných smluv o spotřebitelském úvěru, proto sdílí závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti žaloby žalobkyně v rozsahu dotčeném jejím odvoláním, již v tomto rozsahu výrokem č. II svého rozsudku zamítl. Správně rozhodl jeho výrokem č. III rovněž o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

19. Odvolací soud nevyhověl ani odvolání žalované, v němž požádala o možnost svůj dluh vůči žalobkyni splácet navrhovanými měsíci splátkami po [částka]. Vyšel z toho, že od podání odvolání žalované uplynula dostatečně dlouhá doba k tomu, aby žádanými splátkami dluh vzhledem k jeho výši uhradila, jakož i k tomu, že žalovaná, která se k jednání odvolacího soudu nedostavila, žádné konkrétní údaje ke své tvrzené špatné finanční situaci neuvedla. Konečně o případném splátkovém kalendáři může žalovaná jednat se samotnou žalobkyní (jejím zástupcem).

20. Odvolací soud pro nedůvodnost odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně v jím napadené části zamítavého výroku č. II a ve výroku č. III o náhradě nákladů řízení jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Potvrdil jej k odvolání žalované i ve výroku č. I v části týkající se lhůty k plnění v trvání tří dnů o právní moci tohoto rozsudku.

21. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř.. V odvolacím řízení o odvolání neúspěšné žalobkyně úspěšné žalované žádné náklady, o nichž by muselo být v odvolacím řízení rozhodováno, nevznikly. Souhlasné vyjádření žalobkyně s návrhem žalované na určení splátek a jejich výše dle názoru odvolacího soudu žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení o odvolání žalované nezakládá.

Poučení