16 C 23/2018-320

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl senátem složeným z předsedkyně senátu Mgr. Jany Tůmové a přísedících Mgr. Jiřiny Slavíkové a Václava Skaly ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením, takto:

Výrok

I. Žaloba, dle níž by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné dopisem ze dne [datum] ze strany žalované je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyni žalované částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ke dni [datum] dané mu ze strany žalované je neplatné. Svůj návrh odůvodnil tak, že uzavřel dne [datum] s žalovanou pracovní smlouvu, na základě které nastoupil do pracovního poměru na pozici„ [příjmení] od [anonymizováno]“. Sjednaný den nástupu do práce byl [datum], smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní dobou. Od [datum] je žalobce v pracovní neschopnosti, která (ke dni podání žaloby) stále trvá. Dne [datum] podal žalobce řádnou výpověď z pracovního poměru, na základě které mělo dojít k jeho skončení ke dni [datum]. Žalobce následně dne [datum] obdržel od žalované dopis označený jako„ pokyn zaměstnavatele“, kterým žalovaná předložila žalobci řadu údajných pochybení a současně požadovala splnění některých úkolů, které však nelze hodnotit jako pokyny k provánění práce; ty navíc žalovaná není oprávněna žalobci v době jeho pracovní neschopnosti udělovat. Dne [datum] ve večerních hodinách se za žalobcem do místa jeho bydliště dostavily dvě zaměstnankyně žalované, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pokusily se zde jednat s žalobcem a požadovaly podpis jemu neznámých listin, které označovaly jako„ dohodu“. Žalobce žádné listiny nepodepsal. Dne [datum] obdržel poštou zápočtový list a potvrzení o délce trvání zaměstnání, ze kterých plyne, že žalovaná s ním ukončila pracovní poměr formou okamžitého zrušení pracovního poměru dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to ke dni [datum]. Samotné zrušení pracovního poměru žalobce neobdržel. Dne [datum] žalobce rovněž obdržel evidenční list důchodového pojištění, ze kterého rovněž plyne, že pracovní poměr měl ke dni [datum] skončit. Žalobce se od počátku pracovního poměru nedopustil ničeho, co by mohlo být hodnoceno jako závažné porušení pracovních povinností, po celou dobu trvání pracovního poměru mu nebyla udělena ani jedna výtka a nebyl nikdy vyzván k odstranění jakýchkoli pochybení. Dne [datum] tak žalobce zaslal žalované dopis, ve kterém jí oznámil, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a trvá na to, aby jej žalovaná nadále zaměstnávala a poskytla mu náhradu mzdy.

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, neboť má za to, že podmínky pro okamžité ukončení pracovního poměru byly dány. Označila za nesporné uzavření pracovní smlouvy mezi účastníky ze dne [datum] a uvedla, že žalobce jako zaměstnanec byl povinen dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k jím vykonávané práci a kvalitně plnit pracovní úkoly a pokyny žalované. V průběhu měsíců září a říjen 2017 žalovaná nabyla podezření, že žalobce porušuje pracovní povinnosti vyplývající pro něj z pracovní smlouvy a k majetkové újmě žalované podstatným způsobem překračuje své pravomoci, vyhýbá se odpovědím na žádosti o vysvětlení svého jednání, manipuluje s informacemi o plnění své práce a neuvádí pravdu ve vztahu k podezření ze zpronevěry finančních prostředků. Žalovaná proto zahájila detailní proces ověřování činnosti žalobce, které podezření potvrdilo. Konkrétně bylo zjištěno, že žalobce manipuloval s daňovými doklady, které opakovaně nechával vystavovat na fiktivní plnění (a to konkrétně ve věci společnosti [právnická osoba]), přes opakované urgence neposkytl žalované výstupy (služby a produkty) třetích stran žalobcem objednané, které byly v důsledku jednání žalobce žalovanou uhrazeny, opakovaně sjednával nevýhodné smluvní podmínky bez vědomí žalované, a to se společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], kdy v některých případech dokonce žalobce ohrozil zákonné povinnosti žalované, uvedl žalovanou v omyl stran informací o ukončení spolupráce se společností [právnická osoba], kdy v důsledku informace poskytnuté žalobcem byl přijat další zaměstnanec, který byl přitom s ohledem na přetrvávající spolupráci se společností [právnická osoba] a jeho pracovní náplň zjevně nadbytečný, opakovaně objednával školení pro sebe a své kolegy zcela bez vědomí HR oddělní žalované, ačkoli tato povinnost vyplývala z interní směrnice žalované. Žalobce vedl jednání směřující k uzavření dohod o mlčenlivosti se společností [právnická osoba] týkající se společností i [právnická osoba] a [právnická osoba], patřících do holdingu žalované. Tyto smlouvy však byly pro žalovanou nevýhodné, neboť neposkytovaly dostatečnou ochranu obchodního tajemství a osobních dat předávaných [právnická osoba]. Žalobce dále uzavřel smlouvu, která zavazuje společnost i [právnická osoba] k nemožnému plnění, neboť tato společnost je cestovní agenturou, neposkytuje zájezdy a nemohla tak být z její strany vystavena faktura dle uzavřené smlouvy. Žalobce dále sjednal provedení internetové kampaně formou soutěže na webových stránkách se [právnická osoba] s.r.o., která pro žalovanou nebyla efektivní (soutěž byla chybně nastavená, logo žalované nebylo dohledatelné a kampaň tak měla minimální dosah). Žalobce dále chybně vystavoval faktury, kdy sdružoval položky v rámci fakturace, vystavoval faktury na nesprávnou společnost a následně je nesprávně zúčtovával. Manipuloval s daňovými doklady, které nechával upravovat a vystavovat na fiktivní plnění, vyžadoval umělé navyšování plnění, aby prostřednictvím upravené faktury došlo k úhradě plnění, které nikdy nebylo žalované poskytnuto (např. plnění„ linkbuilding“, které reálně nebylo poskytnuto a za které žalovaná na základě pokynu žalobce uhradila částku [částka] bez DPH). Tyto faktury mj. zahrnovaly hodnotu voucherů, které žalobce čerpal ke svému osobnímu prospěchu. Žalobce objednával a schvaloval faktury za analýzy, které nebyly nikdy dodány. Žalobce dále sjednal nevýhodnou smlouvu týkající se modulů [spisová značka] service integration, [anonymizováno] a [anonymizováno], na základě kterých hradila žalovaná částku [částka] a [částka] za moduly, které nevyužívá. Dále sjednal pronájem GoPro kamer, o kterých žalované sdělil, že pronájem jedné činí [částka] týdně a budou pronajaty do června, žalobcem podepsaná objednávka však zní na částku [částka] týdně až do [datum]. Za čtyřměsíční pronájem kamer tak žalovaná uhradila více jako dvojnásobek jejich pořizovací hodnoty a sjednaný nájem byl tak zjevně nevýhodný. Žalobce v mailu ze dne [datum] výslovně přiznal své pochybení. Žalovaná vyzvala žalobce k bezodkladnému vysvětlení, zejména ve vztahu k uzavření nevýhodných smluv a podezření na zpronevěru či podvod při nakládání s finančními prostředky žalované. Žalobce poté dne [datum] nastoupil do pracovní neschopnosti. Žalobce se dopustil jednání, které je dle názoru žalované způsobilé naplnit skutkovou podstatu zločinu podvodu ve smyslu § 209 zákona č.40/2009 Sb., trestního zákona, když opakovaně zneužil nevědomosti žalované o jeho nezákonném jednání, zamlčel podstatné skutečnosti o dodávaném plnění a vymohl si poskytnutí osobních finančních výhod neoprávněným navýšením poskytnutého zdanitelného plnění účtovaného k tíži žalované. Vzhledem k zajištěným důkazům žalovaná vyzvala žalobce k jednání, aby mu umožnila vysvětlit předmětná zjištění. Na to reagoval žalobce nejdříve výpovědí pracovního poměru ze dne [datum], následně se sám dostavil k žalované dne [datum] s tím, že chce vše vysvětlit, a požádal o ukončení pracovního poměru dohodou ke dni [datum]. Žalovaná podmínila uzavření dohody tím, že žalobce pravdivě vysvětlí své jednání a umožní žalované ověření jím tvrzených skutečností. Žalovaný se na jednání doznal, že po některých dodavatelích žalované požadoval osobní finanční výhody, a to buď formou podílu na navýšených fakturacích, nebo formou voucherů, když své jednání odůvodnil tím, že měl v úmyslu neoprávněně získané prostředky použít k odměňování svých kolegů. Žalovaná navrhla žalobci, aby se dne [datum] znovu dostavil na pracoviště s návrhem na vyřešení celé situace. Poté však s žalovanou přestal komunikovat, žalovaná proto přistoupila k okamžitému zrušení pracovního poměru, přičemž s ohledem na pracovní neschopnost žalobce mu příslušnou listinu doručila do místa, kde se měl podle rozhodnutí o pracovní neschopnosti nacházet; žalobce se v místě, kde se měl v době pracovní neschopnosti zdržovat, v souladu s tímto rozhodnutím nenacházel a bylo třeba jej navštívit opakovaně. K řádnému doručení okamžitého zrušení došlo dne [datum].

3. Žalobce v reakci na to popřel, že by se na jednání dne [datum] k čemukoli doznal, žádný záznam z této schůzky nepodepsal. Jednotlivá pochybení uváděná žalovanou žalobce popřel, nadto uvedl, že nejsou relevantní, neboť je žalovaná neuvedla v okamžitém zrušení pracovního poměru, přičemž důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru nelze doplňovat dodatečně. Žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici„ [příjmení] od [anonymizováno]“, fakticky tak byl vedoucí online oddělení pro [právnická osoba] [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] a do jeho náplně práce náleželo objednávání služeb, vypisování výběrových řízení, přijímání a schvalování faktur a jejich předávání účetnímu oddělení. Pokud jde o jeho nepřítomnost v jeho bydlišti, jednalo se vždy o případ, kdy byl u lékaře.

4. K prokázání skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: Výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], výpis z obchodního rejstříku na č.l. 7 spisu, pracovní smlouva ze dne [datum] na č.l. 8 -14 spisu, výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem na č.l. 15 spisu ze dne [datum], evidenční list důchodového pojištění na č.l. 16 spisu, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu nezaměstnanosti na č.l. 17 spisu, potvrzení o zaměstnání žalobce (zápočtový list) ze dne [datum] na č.l. 18 spisu, pokyn zaměstnavatele ze dne [datum] na č.l. 19 - 20 spisu, ukončení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne [datum] na č.l. 21 spisu, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti na č.l. 22 spisu, dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] signovaná toliko žalobcem na na č.l. 38 spisu, okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] na č.l. 39, 39 pv spisu ze záznamem o tom, že zaměstnanec - žalobce to odmítl převzít signována paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti na č.l. 40, 40 pv spisu, udělení souhlasu společnosti [právnická osoba] s použitím všech dat včetně obsahu emailové komunikace ze dne [datum] na č.l. 46 spisu, zpráva o pronájmu [anonymizováno] kamer na č.l. 77 - 79 spisu, mailová komunikace na č.l. 80 - 86 spisu, dárkový certifikát na č.l. 87 spisu, faktura [číslo] na č.l. 88 spisu, mailová komunikace na č.l. 230 spisu, objednávka ze dne [datum] na č.l. 231 spisu, faktura ze dne [datum] na č.l. 233 spisu, objednávka ze dne [datum] na č.l. 232 spisu, faktura ze dne [datum] na č.l. 234 spisu, nabídka digitálních kamer aktuální ke dni [datum] na č.l. 235 – 237 spisu, aktuální nabídka [anonymizována tři slova] aktuální ke dni [datum] na č.l. 238 spisu, DVD obsahujících celkem 3 obrazové stopy.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], a to na pracovní pozici„ [příjmení] od [anonymizováno]“ s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. [příjmení] mezi účastníky zůstalo, zda byly dány důvody pro okamžité ukončení pracovního poměru ze strany žalované, zda toto ukončení mělo zákonné náležitosti (tedy specifikaci pochybení žalobce) a zda bylo žalobci řádně doručeno.

6. Pro provedení dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce byl vedoucím online oddělení [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizováno], jeho úkolem bylo objednávat služby v souladu se zájmem žalované, vybírat vhodné kandidáty, následně mohl sám schvalovat faktury a předávat je účtárně k proplacení. V srpnu 2017 žalobce objednal voucher s tím, že jej zamýšlí pro svého podřízeného jako vánoční dárek, voucher byl však čerpán dříve a žalobce na výzvu nevysvětlil, kdo jej čerpal (což potvrdil i svědek [příjmení]). Posléze od [právnická osoba] objednal další vouchery v hodnotě cca [částka], dále objednal několikadenní školení pro zaměstnance za [částka] a [částka], ke kterým se sám připojil, tato společnost však uváděla jiné částky a žalobce rozpor nevysvětlil. Žalobce sjednal nájem gopro kamer s tím, že svědkyni [příjmení] sdělil, že jejich nájem byl sjednán za částku [částka] týdně, a to do konce června (jak plyne i z e-mailu žalobce ze dne [datum]). Skutečná cena nájmu však činila cca [částka] týdně (zjištěno rovněž z emailové komunikace na č.l. 80 a dopisu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na č.l. 77 spisu); smlouva nadto byla nevýhodná, neboť cena nájmu převyšovala pořizovací cenu kamer. Z výslechu svědka [příjmení] (a e-mailu tohoto svědka adresovaného dne [datum] [jméno] [příjmení], na č.l. 81 spisu) plyne, že s ním jakožto zástupcem [právnická osoba] žalobce jakožto zaměstnanec žalované navázal na jaře 2017 spolupráci týkající se digitálního marketingu. Během osobního setkání žalobce uvedl, že„ 5 nebo 10 procent bude pro něj“ (což plyne i z e-mailu svědka [příjmení] ze dne [datum] na č.l. 81 spisu). Žalobce byl několikrát vyzýván k vysvětlení a nápravě svých pochybení, jak plyne z e-mailové komunikace, zejména e-mailů zaslaných žalobci [jméno] [příjmení] (viz maily na č.l. 140-145 spis, ve kterých je žalobce několikrát urgován, aby odpověděl na předchozí žádosti o vysvětlení svých postupů, v e-mailu ze dne [datum] žalobce přiznává„ velké pochybení“ v rámci marketingové akce na [webová adresa], dále maily na č.l. 151-159 spisu, ve který žalobce – opět až po urgenci ze strany [jméno] [příjmení] - uvádí, že způsobil nejasnosti ve fakturaci, [jméno] [příjmení] žalobci vytýká„ lajdácký přístup“ při proplácení faktur a žádá ho o kontrolu a zaslání toho, co je případně třeba opravit). Na první schůzce s žalovanou se žalobce ke svým pochybením přiznal, přislíbil předložit vyčíslení škody a splátkového kalendáře a poskytl žalované přístup do svého počítače a e-mailové komunikace (jak plyne i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a ze souhlasu žalobce ze dne [datum] na č.l. 46 spisu), na základě které žalovaný dospěl k závěru, že žalobce porušil své pracovní povinnosti. Svědek [příjmení] k průběhu této schůzky uvedl, že jejím obsahem byla jednotlivá podezření na pochybení žalobce, konkrétně na zpronevěry peněz žalované, umělé navyšování zakázek, manipulace s fakturacemi, zadávání nevýhodných zakázek, objednávání nákladných školení pro nové zaměstnance a nevýhodný pronájem [anonymizována dvě slova]. Žalobce na schůzce mj. uvedl, že vouchery čerpal sám, resp. jeho přátelé (např. poukaz na víkendový pobyt v resortu [příjmení]), a že má další vouchery v ceně cca [částka] doma. Na další sjednanou schůzku se žalobce nedostavil a dohodnuté podklady (tedy vyčíslení škody a návrh řešení, např. formou splátkového kalendáře), nepřeložil. Žalobci bylo dne [datum] vystaveno rozhodnutí o pracovní neschopnosti. Z listiny„ Pokyn zaměstnavatele“ ze dne [datum] plyne, že žalobci bylo s ohledem na jeho doznání k nezákonnému jednání uloženo zpracovat detailní popis závazkové dokumentace, která v příčinné souvislosti s jednáním žalobce založila jakýkoli závazek členů koncernu ke zdanitelnému plnění, dále aby navrhl způsob řešení majetkové újmy, kterou žalobce svým jednáním způsobil a vysvětlil, proč se nedostavil na pracoviště k převzetí podkladů pro zpracování dokumentace a nedoložil skončení své pracovní neschopnosti dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce výpověď z pracovního poměru, který měl tak skončit ke dni [datum]. Dne [datum] žalovaná s žalobcem okamžitě ukončila pracovní poměr s odůvodněním, že nekvalitně plnil pracovní úkoly, nejednal v souladu se zájmy žalované a neřídil se interními předpisy, konkrétně žalobce manipuloval s daňovými doklady, které opakovaně nechával vystavovat na fiktivní plnění (a to konkrétně ve věci společnosti [právnická osoba]), přes opakované urgence neposkytl žalované výstupy (služby a produkty) třetích stran žalobcem objednané, které byly v důsledku jednání žalobce žalovanou uhrazeny, opakovaně sjednával nevýhodné smluvní podmínky bez vědomí žalované, a to se jmenovitě se společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], kdy v některých případech dokonce žalobce ohrozil zákonné povinnosti žalované, uvedl žalovanou, zejména tedy oddělení HR žalované, v omyl stran informací o ukončení spolupráce se společností [právnická osoba], kdy v důsledku informace poskytnuté žalobcem byl přijat další zaměstnanec, který byl přitom s ohledem na přetrvávající spolupráci se společností [právnická osoba] a jeho pracovní náplň zjevně nadbytečný, opakovaně objednával školení pro sebe a své kolegy zcela bez vědomí HR oddělní žalované, ačkoli tato povinnost vyplývala z interní směrnice žalované. Listina obsahuje doložku, že žalobce ji dne [datum] za přítomnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odmítl převzít. S ukončením pracovního poměru projevil žalobce nesouhlas dopisem ze dne [datum].

7. Podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (z.p.) je od vzniku pracovního poměru zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru 8. Podle § 301 z. p. jsou zaměstnanci povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni a řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

9. Podle § 55 odst. 1 písm. b) z. p. zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

10. Podle § 60 z. p. v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

11. Na základě skutkových zjištění z předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť po provedeném dokazování má soud za to, že byly splněny podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru. V řízení bylo shora uvedenými listinnými důkazy a svědeckými výpověďmi prokázáno, že žalobce mj. sjednával nevýhodné smlouvy (např. smlouvy o nájmu [anonymizována dvě slova]), čímž žalované způsobil majetkovou škodu. V několika případech rovněž sjednal nákup voucherů s tím, že mají být určeny zaměstnancům žalované. Tyto vouchery však byly čerpány žalobcem či jemu blízkými osobami. Žalobce byl na svá pochybení opakovaně upozorňován, a to zejména e-maily ze strany [jméno] [příjmení], poté na osobní schůzce, na které byl vyzván k nápravě. Soud má za to, že jednání žalobce, kterým byla žalované způsobena majetková škoda a kterým pro sebe žalobce získal osobní výhody na úkor žalované, naplňuje hypotézu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a představuje hrubé porušení pracovních povinností (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp.zn. 21 Cdo 2596/2011, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí pod sp.zn. R 25/2013 civ., dle kterého„ Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.“). Soud má tak za to, že mezi účastníky došlo k významnému narušení důvěry a za této situace nebylo možno po žalované spravedlivě požadovat, aby v pracovněprávním vztahu s žalobcem nadále setrvala. Soud se dále zabýval otázkou, zda byla pochybení žalobce v dopise obsahujícím okamžité zrušení pracovního poměru dostatečně specifikována tak, aby vyhovovala ust. § 60 z.p. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit (k tomu srov. i žalobcem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2001, sp.zn. 21 Cdo 1899/99). Soud má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci tomuto požadavku vyhovuje, neboť obsahuje výčet jednotlivých pochybení, která žalovaná žalobci vytýkala; žalovaná zde konkrétně uvádí jednání, kterých se měl žalobce dopustit (manipulace s doklady a jejich vystavování na fiktivní plnění, sjednávání nevýhodných smluvních podmínek, opakované objednávání školení bez vědomí HR oddělení, neposkytnutí součinnosti žalované, atp.), i konkrétní partnery žalované, se kterými žalobce v uvedených případech takto jednal ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]).

12. Soud tedy dospěl k závěru, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalovanou žalobci bylo dáno po právu a je platné. Proto nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] za úkon dle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu za 12,5 úkonů (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě, 3. účast na jednání dne [datum], 4. účast na jednání dne [datum], 5. účast na jednání dne [datum], 6. účast na jednání dne [datum], 7. vyjádření ze dne [datum], 8. účast na jednání dne [datum], 9. účast na jednání dne [datum], 10. účast na jednání dne [datum], 11. vyjádření ze dne [datum], 12. účast na jednání dne [datum], 12,5 (půlúkon). účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]). Soud nepřiznal samostatnou odměnu za podání ze dne [datum] představující doplnění důkazů, neboť má za to, že ty mohly být založeny již při prvním vyjádření ve věci. Dále nepřiznal odměnu za písemný závěrečný návrh, neboť byl současně přednesen na ústním jednání. Odměna tedy činí [částka]. Dále žalované náleží 13x paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. po [částka] za úkon, tedy [částka] Celkem žalované náleží [částka], s tím, že právní zástupkyně žalované není plátcem DPH a proto soud nenavyšoval odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně.

14. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalobci uložena povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalované, ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.