16 C 230/2024 - 215

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] pro 318 103 Kč / náhrada škody takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 272 617 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 272 617 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 13 348 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 348 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 285 965 Kč od 26. 7. 2024 do 16. 9. 2024.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 63 307,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Vedlejší účastník na straně žalovaného je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 63 307,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

V. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Okresního soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení vynaložených na znalečné částku ve výši 1 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Vedlejší účastník na straně žalovaného je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení vynaložených na znalečné částku ve výši 1 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Okresního soudu v Karlových Varech na soudním poplatku částku ve výši 7 149,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Vedlejší účastník na straně žalovaného je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karlových Varech na soudním poplatku částku ve výši 7 149,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy na zdraví původně ve výši 318 103 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení, kdy v průběhu řízení byla vedlejším účastníkem na straně žalovaného uhrazena žalobci částka 32 138 Kč, zůstala předmětem řízení částka ve výši 285 965 Kč s příslušenstvím). Uvedl, že dne 14. 9. 2019 kolem 11:32 hodin na silnici č. I/20 kolem [územní celek] zavinil žalovaný, jako řidič osobní automobilu značky [jméno FO] [jméno FO], dopravní nehodu, kterou způsobil žalobci těžkou újmu na zdraví. Trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 4. 2020, č. j. [spisová značka], byl žalovaný shledán vinným tím, že z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. Žalobce utrpěl polytrauma zahrnující tříštivou zlomeninu horního konce pravé pažní kosti s vymknutím, otevřenou zlomeninu kostí dolní části pravého předloktí, zlomeninu záprstní kosti pravé ruky, sériovou zlomeninu pravostranných žeber s kontuzemi pravé plíce, zlomeninu pravé lopatky a zhmoždění hrudníku, což si vyžádalo celkem čtyři operace, a to dne 14. 9. 2019, 25. 9. 2019, 8. 9. 2020 a 15. 3. 2022. Protiprávním jednáním způsobil žalovaný žalobci nemajetkovou újmu, a to v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění. Žalobce při stanovení požadované výše peněžité náhrady za vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění vyšel ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], zpracovaného dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (č. 63/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen„ Metodika“), kde znalec dospěl k celkové částce 781 500 Kč (385 242 Kč za vytrpěné bolesti a 396 258 Kč za ztížení společenského uplatnění). Vedlejší účastník na straně žalované [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], [IČO] (dále též jen„ pojišťovna“ či„ [anonymizováno]“) za žalovaného jako svého pojištěnce žalobci částečně uhradil nároky z titulu bolestného (77 299 Kč) a ztížení společenského uplatnění (386 098 Kč) v celkové výši 463 397 Kč, avšak neuhradil nároky žalobce zcela (ve zbytku pojišťovna plnění odmítla). Žalobce požadoval zbylý dluh, z titulu bolestného částku 307 943 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí částku 275 805 Kč s příslušenstvím) a z titulu ztížení společenského uplatnění částku 10 160 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného (který vstoupil do řízení sdělením ze dne 7. 2. 2025) nárok uplatněný v žalobě zcela neuznali. Žalovaný ani vedlejší účastník nerozporovali skutkové okolnosti dopravní nehody, ani utrpěná zranění žalobce.

3. Žalovaný namítal, že by se žalobce měl nároku domáhat vůči pojistiteli vozidla (které řídil žalovaný) [právnická osoba], když žalovaný viník dopravní nehody je pojištěncem [anonymizováno]. Dále nesouhlasil s položkami ve znaleckém posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], a to u klasifikace poškození zdraví v roce 2019 s bodovým ohodnocení položky [anonymizováno] – zhmoždění stěny hrudníku, když dle Metodiky činí 10 bodů, avšak znalec uvedl 20 bodů, a dále s položkou [anonymizováno] – ekvivalent narkózy a dalších invazí v souvislosti s operačním zákrok ohodnocenou 20 body, když tato nemá oporu v předložené lékařské dokumentaci. Vedlejší účastník na straně žalovaného i žalovaný vznesli námitku promlčení ohledně nároku žalobce na odškodnění vytrpěných bolestí v roce 2019. Uvedli, že v případě nároku na odškodnění vytrpěných bolestí se poškozený dozví o škodě v době, kdy lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti. Od té doby běží subjektivní promlčecí lhůta. Žalobce přitom uplatnil u vedlejšího účastníka nárok na odškodnění vytrpěných bolestí v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou poprvé dne 16. 9. 2022, tedy více než tři roky po datu dopravní nehody. Konstatovali tedy, že nárok na bolestné za rok 2019 je promlčený, neboť po operaci dne 25. 9. 2019 (resp. relativně brzo po operaci) bylo objektivně možné provést hodnocení bolestného za diagnózy a zákroky v roce 2019, že k ustálení bolestivého stavu došlo u těchto položek již v roce 2019. Pokud byla podána žaloba až dne 12. 8. 2024, uplynula tříletá subjektivní promlčecí lhůta. Z tohoto důvodu tento nárok na odškodnění bolestí vytrpěných v roce 2019 neuznali. Dále neuznali nárok ve výši 10 160 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění, položku [anonymizováno] – intimní vztahy – trvalý následek v podobě erektilní dysfunkce, neboť dle jejich mínění nebyla prokázána příčinná souvislost s dopravní nehodou, při níž nebyla poraněna oblast pánve, a nebyla ani doložena odborným vyšetřením, tuto doménu tedy nelze považovat za prokázanou.

4. S námitkou žalovaného a vedlejšího účastníka, že nárok žalobce na odškodnění bolestí vytrpěných v roce 2019 je promlčen žalobce nesouhlasil. Uvedl, že promlčecí lhůta začala běžet až v okamžiku, kdy bylo objektivně možné provést ohodnocení bolesti, tedy dne 9. 9. 2022, kdy traumatolog stanovil ustálení zdravotního stavu. V případě žalobce po dopravní nehodě, ke které došlo 14. 9. 2019, nastal řetězec nutných reoperací a rehabilitací, k poslední reoperaci došlo až 15. 3. 2022. Od okamžiku dopravní nehody kontinuálně pokračovaly bolesti fyzického charakteru doprovázené psychickými útrapami a obavami. Mezi jednotlivými zákroky se fyzické bolestivé stavy neutlumily ani nevymizely. O nároku na bolestné lze uvažovat pouze komplexně, jednalo se o nepřetržitý stav bolestivých útrap.

5. Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. 5. 2025, č. j. [číslo jednací], bylo řízení ohledně zaplacení částky 32 138 Kč s příslušenstvím zastaveno z důvodu vyplacení této částky vedlejším účastníkem v průběhu řízení (žalovaný uvedl, že částka byla vyplacena za utrpěnou bolest v roce 2020 a 2022, za položky dříve [příjmení] neuznané, a to nově v souladu s Aktualizovanou verzí Metodiky). Usnesení nabylo právní moci dne 3. 6. 2025. Po částečném zastavení žaloby tak předmětem řízení zůstala částka 285 965 Kč s příslušenstvím.

6. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 14. 9. 2019 kolem 11:32 hodin na silnici č. I/20 kolem [územní celek] zavinil žalovaný, jako řidič osobní automobilu značky [jméno FO] [jméno FO], dopravní nehodu, kterou způsobil žalobci těžkou újmu na zdraví. Trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 4. 2020, č. j. [spisová značka], byl žalovaný shledán vinným tím, že z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. Žalovaný utrpěl polytrauma zahrnující tříštivou zlomeninu horního konce pravé pažní kosti s vymknutím, otevřenou zlomeninu kostí dolní části pravého předloktí, zlomeninu záprstní kosti pravé ruky, sériovou zlomeninu pravostranných žeber s kontuzemi pravé plíce, zlomeninu pravé lopatky a zhmoždění hrudníku, což si vyžádalo celkem čtyři operace, a to dne 14. 9. 2019, 25. 9. 2019, 8. 9. 2020 a 15. 3. 2022 (dále i z trestního příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 4. 2020, č. j. [spisová značka], z lékařské dokumentace za období od 14. 9. 2019 do 9. 9. 2022).

8. V souvislosti s uvedenou újmou na zdraví žalobci plnila za žalovaného [právnická osoba] (vedlejší účastník na straně žalovaného) na základě pojistné smlouvy z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když [anonymizováno] je odpovědnostním pojistitelem vozidla žalovaného. [anonymizováno] po nahlášení škodné události plnila pojistné plnění ve výši 201 877 Kč, částka byla žalovanému vyplacena. Konkrétně pojišťovna plnila tak, že částka ve výši 77 299 Kč byla vyplacena jako náhrada za vytrpěné bolesti a částka 124 578 Kč, jako nemajetková újma v podobě ztížení společenského uplatnění (dále též jen„ [anonymizováno]“). Pojišťovna poskytla žalobci plnění na základě lékařských zpráv a odborného lékařského posudku zpracovaného pro pojišťovnu. Pojišťovna žalobci sdělila, že jím uplatněný nárok za vytrpěné bolesti je v neuznané části promlčen. Následně [anonymizováno] plnila žalovanému částku 261 520 Kč co do nároku z titulu ztížení společenského uplatnění, a to na základě žalobcem předloženého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], a odborného lékařského posouzení MUDr. [jméno] [jméno], ve zbytku pojišťovna žalobcem požadované plnění odmítla. Celkem [anonymizováno] za žalovaného žalobci plnila částku 463 397 Kč (mezi účastníky nesporné, ze sdělení výše pojistného plnění ze dne 16. 1. 2023 včetně odborného lékařského posudku, sdělení ze dne 18. 4. 2023 včetně odborného lékařského posouzení za [anonymizováno] MUDr. [jméno] [jméno] a sdělení výše pojistného plnění ze dne 21. 11. 2023).

9. V průběhu předmětného soudního řízení vedlejší účastník na straně žalovaného poskytl žalobci pojistné plnění v částce 32 138 Kč jako náhradu na vytrpěné bolesti (ze sdělení výše pojistného plnění ze dne 25. 4. 2025).

10. Z lékařských zpráv za období od 14. 9. 2019 do 9. 9. 2022 byl zjištěn lékaři zaznamenaný průběh dopravní nehody (škodné události), diagnóza poranění (poškození zdraví), průběh léčby, reoperací, rehabilitací. Z lékařských zpráv se podává, že po prvních operacích v roce 2019, kdy byly žalobci mimo jiné aplikovány kovové implantáty, následovala léčba a probíhala řízená rehabilitace. Žalobce trpěl trvalými bolestmi pravého zápěstí a ramene, jejich omezenou hybností. U žalobce se vyskytl i kolapsový stav v souvislosti se silnými bolestmi, musel být hospitalizován. Bylo plánováno, že kovový implantát v rameni bude odstraněn cca v létě 2020. Následovaly dvě reoperace, první 8. 9. 2020, kdy proběhla korekční osteotomie distálního předloktí vpravo, a druhá 15. 3. 2022 (původně plánovaná na podzim roku 2021), kdy proběhla korekční osteotomie proximálního humeru vpravo. Až do vyšetření dne 9. 9. 2022 probíhala řízená rehabilitace, na tomto vyšetření lékař uzavřel, že následky ve smyslu omezení hybnosti pravého zápěstí a ramene lehkého stupně lze považovat za trvalé, přičemž konstatoval že kov (kovové implantáty) ponechány in situ (na místě). Z žádné lékařské zprávy za období od 14. 9. 2019 do 9. 9. 2022 nevyplývá, že by si žalobce stěžoval na nějaké problémy v sexuální oblasti, konkrétně na obtíže s erektilní dysfunkcí.

11. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [číslo] ze dne 11. 9. 2023 soud zjistil, že znalec postupoval dle Metodiky, na podkladě vyšetření poškozeného (žalobce) a zdravotnické dokumentace konstatoval, jaká poškození zdraví žalobce utrpěl a tyto položky ohodnotil v rámci hodnocení bolestného (bodově ohodnotil bolesti stanovené podle části B Metodiky). Znalec hodnotil 865 body bolestné za rok 2019 (samotný úraz, operace 14. 9. 2019 a 25. 9. 2019), 171 body bolestné za rok 2020 (operace 8. 9. 2020) a 135 body bolestné za rok 2022 (operace 15. 3. 2022). Konstatoval, že operační zákrok byly prováděny v celkové anestezii provázené nevolností srovnatelnou s položkou S0600 otřes mozku lehký byly hodnoceny 20 body, přičemž použití tohoto analogu pokrylo všechny další invaze při nemocničním pobytu. Co se týče výše náhrady za [anonymizováno] znalec uvedl, že je založena na objektivně popsaných skutečnostech uvedených v lékařských zprávách, na výsledku vlastního šetření poškozené osoby znalcem a na subjektivních pocitech. Výši odškodnění [anonymizováno] následkem předmětného úrazu určil celkem částkou 396 258 Kč. Erektilní dysfunkce se promítla do kvalifikace domény kapitoly Mezilidská jednání a vztahy – [anonymizováno] Intimní vztahy, obtíž byla stanovena jako lehká.

12. Z doplňku znaleckého posudku [číslo] MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], ze dne 10. 8. 2025, kdy soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu zvažoval, zda by bylo možno odlišit (posuzovat odděleně) jednotlivé bolestivé stavy, přičemž se jedná o odbornou otázku, kterou si soud nemůže sám posoudit (k tomu viz níže), bylo zjištěno, že znalec zde konstatoval, že odškodnění bolesti podle doby vzniku jednotlivých elementů poruchy zdraví bylo rozděleno do tří tabulek jen z toho důvodu, že navrhovaná výše odškodnění za jeden bod se mění každým rokem v závislosti na průměrné mzdě v národním hospodářství. Z analýzy dat neplynou žádné etapy uzavřených poruch zdraví, když po trvající zdravotní diskomfort navazovaly nutné operační zákrok až do vyčerpání léčebných možností a konstatování již trvalé (stabilizované) poruchy zdravotního stavu. Až období po posledním operačním zákroku na pravém rameni představovalo stabilizaci bolesti. Traumatolog až 9. 9. 2022 konstatoval následky úrazu v podobě lehkého omezení hybnosti pravého zápěstí a pravého ramene již trvalé, bylo tedy možné přistoupit k jejich odškodnění. Dle znalce tedy všechny kvalifikované položky poškození zdraví (rozdělené do třech tabulek dle roků) lze považovat za jeden nedílný bolestivý stav (tedy všechny bolesti shodně vyvolané, působící a ustálené), představující jeden komplexní nárok na náhradu za bolest. Znalec uzavřel, že nepovažuje za správné vybrané položky poruch zdraví členit do různých bolestivých stavů.

13. Z odborného lékařského posouzení za [anonymizováno] vypracovaného MUDr. [jméno] [jméno] dne 4. 11. 2023 na základě lékařských zpráv a znaleckého posudku MUDr. [jméno FO], [titul za jménem], soud zjistil, že zde u posuzovaného [celé jméno žalobce] (žalobce) nebylo doporučeno pojišťovně plnit v položce [anonymizována dvě slova] – Intimní vztahy, když tato porucha nebyla doložena odborným vyšetřením, nebyla poraněna oblast pánve.

14. Z výslechu svědka pana [jméno] [celé jméno žalobce] (bratra žalobce) vyplynulo, že první měsíc od dopravní nehody žalobce omdléval bolestí, bolest byla opravdu značná. Když chtěli spolu pokračovat v zaměstnání, dokázal se žalobce soustředit na práci jen cca 1 – 2 hodiny, jeho práci musel převzít svědek. Bolesti trvaly dlouho, několik roků, přičemž v průběhu nenastal žádný významný zlom. Následné reoperace pomohly. Určitými bolestmi však žalobce trpí i dnes, zejména při změně počasí, v současné době neprovozuje žádné sportovní aktivity, pracuje tak na 90 %.

15. Z výslechu svědkyně paní [jméno] [příjmení] (partnerky žalobce) vyplynulo, že se s žalobcem seznámila až po předmětné autonehodě v srpnu 2020, kdy už probíhala reoperace. Bolestmi žalobce trpí do současné doby, avšak např. v závislosti na počasí. Bolest se projevuje při namáhání ruky, může ji méně používat. Intimní vztah mezi žalobcem a svědkyní je dle vyjádření svědkyně prakticky nulový, jedná se o úplnou ztrátu libida. Když se seznámili, tak vše v sexuální oblasti normálně nefungovala, avšak žalobce a svědkyně doufali, že dojde ke zlepšení či vymizení tohoto problému v souvislosti s reoperacemi. Z pohledu svědkyně se však po reoperacích v tomto ohledu nic nezměnilo. Svědkyně a žalobce však zplodili na začátku roku 2021 dítě (dcera se narodila 5. 11. 2021), a to přirozenou cestou. Svědkyně k tomu uvedla, že jednou měli sexuální styk, žalobce dosáhl vyvrcholení a podařilo se jim zplodit dítě. Svědkyně má za to, že před autonehodou byl žalobce se svým sexuálním životem a apetitem spokojený.

16. Z účastnického výslechu žalobce vyplynulo, že žalobce cítil ohromnou bolest (nikdy takovou nezažil) již při samotné dopravní nehodě. Nejintenzivnější bolest byla prvního půl roku, žalobce byl pod silnými léky (opiáty), kolaboval (byl hospitalizován). Nejhorší bolesti však dle žalobce nastaly až tehdy, když musel vysadit silné léky, které do té doby bral, což bylo asi půl roku po úrazu. Nevěděl, kdy bolesti skončí, nebyl si jistý, co bude následovat, zda se někdy vrátí do normálního života. Hybnost ramene a zápěstí byla minimální, asi v rozsahu 15 %. Lékaři hledali řešení situace žalobce (řešení bolestí a hybnosti), během té doby bolesti přetrvávaly. Po první reoperaci a následné rehabilitaci se zlepšila hybnost zápěstí. Následovala reoperace ramene a rehabilitace. Posun po této reoperaci, co se týče hybnosti, byl obrovský, mohl už vykonávat běžné činnosti, nikoli však určité druhy sportu. Bolest však stále pociťuje. Když žalobce skončil s rehabilitacemi, tak mu bylo sděleno, že se už jedná o [anonymizováno] stav zápěstí a ramene. Kromě bolestí zápěstí a ramene pociťoval i problémy s žebry, plícemi, nicméně tyto bolesti moc nevnímal, a to z důvodu silné, intenzivní bolesti ramene a zápěstí. Bolest žalobce i v současné době omezuje např. v práci, při spánku. Co se týče intimního života, tak žalobce o tom nechtěl mluvit s tím, že pro muže je obtížené o tomto problému hovořit. Vypověděl, že od doby úrazu trpí omezením v sexuálním životě, že má problémy s erekcí, která, když už nastane, tak trvá jednotky minut.

17. Z výzvy k náhradě újmy ze dne 23. 7. 2024 se podává, že žalobce měl (prostřednictvím svého zástupce) žalovaného vyzvat k úhradě dlužné částky 318 103 Kč z titulu způsobené újmy, a to ve lhůtě 5 dnů. K výzvě nebyl doložen žádný doklad o odeslání či doručení žalovanému.

18. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnost pro rozhodnutí v dané věci. Soud neprovedl výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], když účastníci na tomto výslechu netrvali, nenavrhovali (viz protokol z jednání ze dne 18. 6. 2025) a soud považoval závěry vyslovené ve znaleckém posudku a jeho následně na výzvu soudu zpracovaném doplňku (potřebné pro své rozhodnutí ve věci) za dostatečně srozumitelné, pochopitelné, nevzbuzující pochybnosti, přičemž výslech znalce by dle soudu nepřinesl nic nového, podstatného.

19. Další důkazy, které byly účastníky navrženy, soud neprováděl, a to pro jejich nadbytečnost s ohledem na závěry soudu vyslovené níže. Soud neprovedl dokazování výpovědí MUDr. [jméno] [příjmení], Krajská zdravotnická, a.s., [ulice] nemocnice [obec], Klinika úrazové chirurgie, revizním znaleckým posudkem jmenovaným soudem, když okamžik ustálení zdravotního stavu a kontinuálnost bolestí byli zjištěny znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], a jeho doplňkem a soud neshledal důvod zde vyslovené závěry zpochybňovat, když tyto shledal dostatečně srozumitelnými a přesvědčivými. Znalecký posudek k posouzení otázky existence a kontinuity psychického strádání ve spojení s fyzickými bolestmi soud k důkazu neprovedl, když tato otázka nebyla pro rozhodnutí ve věci rozhodná.

20. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr.

21. Žalobce dne 14. 9. 2019 kolem 11:32 hodin na silnici č. I/20 kolem [územní celek] zavinil žalovaný, jako řidič osobní automobilu značky [jméno FO] [jméno FO], dopravní nehodu, kterou způsobil žalobci těžkou újmu na zdraví. Trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 4. 2020, č. j. [spisová značka], byl žalovaný shledán vinným tím, že z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. Žalovaný utrpěl polytrauma zahrnující tříštivou zlomeninu horního konce pravé pažní kosti s vymknutím, otevřenou zlomeninu kostí dolní části pravého předloktí, zlomeninu záprstní kosti pravé ruky, sériovou zlomeninu pravostranných žeber s kontuzemi pravé plíce, zlomeninu pravé lopatky a zhmoždění hrudníku, což si vyžádalo celkem čtyři operace, a to dne 14. 9. 2019, 25. 9. 2019, 8. 9. 2020 a 15. 3. 2022. V souvislosti s uvedenou újmou na zdraví žalobci plnila za žalovaného [právnická osoba] (vedlejší účastník na straně žalovaného) na základě pojistné smlouvy z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. [anonymizováno] po nahlášení škodné události plnila pojistné plnění ve výši 201 877 Kč, částka byla žalovanému vyplacena. Konkrétně pojišťovna plnila tak, že částka ve výši 77 299 Kč byla vyplacena jako náhrada za vytrpěné bolesti a částka 124 578 Kč, jako nemajetková újma v podobě [anonymizováno]. Následně [anonymizováno] plnila žalovanému částku 261 520 Kč co do nároku z titulu [anonymizováno], a to na základě žalobcem předloženého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], ve zbytku pojišťovna žalobcem požadované plnění odmítla. Celkem [anonymizováno] za žalovaného žalobci před zahájením řízení plnila částku 463 397 Kč. V průběhu předmětného soudního řízení vedlejší účastník na straně žalovaného poskytl žalobci pojistné plnění v částce 32 138 Kč jako náhradu na vytrpěné bolesti v roce 2020 a 2022 v souvislosti v Aktualizovanou verzí Metodiky (za položky, které dříve v souladu s původní verzí Metodiky neuznal). Žalobcův zdravotní stav byl, co se týče ztížení společenského uplatnění i odškodnění bolesti, ustálen 9. 9. 2022. V dané věci neexistovaly žádné etapy uzavřených poruch zdraví, kvalifikované položky poškození zdraví žalobce tvořily jeden nedílný bolestivý stav, představovaly jeden komplexní nárok na náhradu za bolest.

22. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

23. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle odstavce druhého téhož ustanovení nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

24. Dle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

25. Podle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil.

26. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

27. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

28. Podle § 620 odst. 1 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

29. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

30. Podle § 648 občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

31. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že došlo k poškození zdraví žalobce při dopravní nehodě dne 14. 9. 2019 a že tato škoda (újma) byla způsobena protiprávním jednáním žalovaného. [příjmení] spočíval v tom, zda uplatněný nárok žalobce za bolest vytrpěnou v roce 2019 je promlčen či nikoli, a zda žalobci vznikla rovněž nemajetková újma z důvodu trvalých následků na zdraví žalobce spočívající v erektilní dysfunkci a zda byla způsobena (je v příčinné souvislosti s ) předmětnou dopravní nehodou. Dále byly sporné i určité konkrétní položky ohodnocení bolesti (k tomu viz níže).

33. Nemajetková újma se v obecné rovině projevuje v těžce definovatelné sféře vnímání obtíží, nepohodlí, stresu, obav a jiných nežádoucích účinků spojených se zásahem zejména do základních lidských hodnot.

34. Shora citované ustanovení § 2958 občanského zákoníku zakládá při újmě na zdraví právo poškozeného na náhradu za bolest, za ztížení společenského uplatnění a za další nemajetkové újmy. Byť jde o důsledek téže škodní události, jedná se o různé nároky, lišící se svým skutkovým vymezením. Bolestné má poškozenému vynahradit přechodné („ vytrpěné“) bolestivé stavy (ať fyzické či psychické), včetně určité míry nepohodlí a omezení, obvykle provázejících léčbu. Náhrada za ztížení společenského uplatnění slouží k odčinění trvalých nepříznivých následků, představujících překážku lepší budoucnosti poškozeného poté, kdy se jeho zdravotní stav ustálil natolik, že nelze očekávat další zlepšení. Jedním z rozdílů mezi uvedenými dvěma nároky je doba jejich trvání.

35. K námitce žalovaného, že by se měl žalobce žalobního nároku domáhat proti pojistiteli vozidla [anonymizováno], soud uvádí, že škůdcem je osoba, která způsobila škodu svým jednáním anebo i opomenutím, porušením smlouvy, zákona, či dobrých mravů. V případě vzniku škody, a to majetkové nebo nemajetkové, má poškozený právo požadovat náhradu takové škody primárně přímo po škůdci. Přímé právo poškozeného na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti škůdce je sice v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zakotveno (viz § 9), žalobce tedy mohl uplatnit svůj nárok přímo proti pojišťovně, nicméně poškozený může vždy uplatňovat své právo na náhradu škody pouze (přímo) vůči škůdci – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2207/2020.

36. Žalobce v posuzované věci utrpěl bolesti jednak při úraze samotném v roce 2019 a dvou operacích (provedených hned či v brzké době po úrazu v roce 2019), jednak při dvou následných reoperacích (v roce 2020 a 2022); ani po ustálení zdravotního stavu není poškozený zcela bez bolestí.

37. V případě nároku na náhradu bolestného se žalobce vůči žalovanému domáhal na základě posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], primárně částky 275 805 Kč odpovídající 865 bodům za úraz a poranění v roce 2019, částky 58 354 Kč odpovídající 171 bodům za poranění v roce 2020 a částky 51 083 Kč odpovídající 135 bodům za poranění v roce 2022 (celkem tedy za úraz a poranění se domáhal částky 385 242 Kč). Vedlejší účastník na straně žalované žalobci na základě posudku zpracovaného pojišťovnou vyplatil částku 77 299 Kč. Žalobce tak v žalobě uplatil částku 307 943 Kč (385 242 Kč – 77 299 Kč). V průběhu řízení pak vedlejší účastník na straně žalovaného uhradil žalobci 32 138 Kč za vytrpěnou bolest v roce 2020 a 2022 (za položky, které dříve neuznal, avšak které jsou nyní v souladu s Aktualizovanou verzí Metodiky), žaloba byla v této části vzata zpět.

38. Předmětem řízení a sporným mezi účastníky tak zůstal nárok za vytrpěnou bolest v roce 2019 (samotný úraz dne 14. 9. 2025 a operace dne 14. 9. 2019 a 25. 9. 2019) v částce 275 805 Kč.

39. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Výkladem § 2958 o. z. nelze dovodit, že nyní má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, uveřejněné pod [číslo] 2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

40. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované vznesli námitku promlčení ve vztahu k nároku za utrpěné bolesti (samotný úraz o první dvě operace po úrazu) v roce 2019, soud se tak primárně zabýval posouzením důvodnosti této námitky.

41. V případě nároku na odškodnění bolesti se poškozený dozví o škodě v době, kdy se jeho zdravotní stav ustálil a lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 676/2007). Rozhodující z hlediska promlčení je tedy okamžik ustálení zdravotního stavu poškozeného. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3936/2017, pak doplnil, že rozhodující z hlediska promlčení je okamžik ustálení zdravotního stavu poškozeného, avšak ustálení zdravotního stavu ve vztahu ke konkrétnímu poškození zdraví, ve spojitosti s nímž bolesti vznikly.

42. U nároku na náhradu za bolest tedy běh subjektivní promlčecí lhůty počíná okamžikem, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil a lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti. Skutkové zjištění, kdy se z hlediska bolestí zdravotní stav ustálil, závisí na vyjádření lékaře, nikoliv na volné úvaze soudu, jedná se totiž o posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí ve smyslu ustanovení § 127 o. s. ř. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3228/2014).

43. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1654/2019) se soud v souvislosti s otázkou promlčení zabýval tím, zda je v dané věci, kdy žalobce utrpěl mnohačetná poranění, uplatněný nárok na bolestné nutno považovat bez dalšího za jeden nedílný nárok či je možno ho nějakým způsobem rozlišit (rozdělit) na jednotlivé dílčí nároky tak, aby tyto bylo možno posuzovat samostatně.

44. Jestliže tedy soud zvažoval, zda za situace, kdy u žalobce došlo k mnohačetným poraněním, by nebylo možno určité položky poškození zdraví vzniklé při úrazu (spojené s určitým konkrétním poraněním) hodnotit jako samostatné bolestivé stavy, pak si nemohl sám tuto otázku posoudit. Jedná se o odbornou otázku, ke které je třeba odborných znalostí. Soud tudíž vyšel z odborného závěru odborníka/lékaře, z doplňku znaleckého posudku [číslo] MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], ze dne 10. 8. 2025, kde znalec v této souvislosti vyslovil jednoznačný, srozumitelný závěr, že všechny kvalifikované položky poškození zdraví lze považovat za jeden nedílný bolestivý stav (tedy všechny bolesti shodně vyvolané, působící a ustálené), představující jeden komplexní nárok na náhradu za bolest, že z analýzy dat neplynou žádné etapy uzavřených poruch zdraví, že až období po posledním operačním zákroku v roce 2022, po vyčerpání navazujících léčebných možností v roce 2022, představovalo stabilizaci bolesti. K odškodnění bolesti bylo možno přistoupit až poté, kdy 9. 9. 2022 konstatoval následky úrazu. Znalec uzavřel, že by nebylo správné členit vybrané položky poruch zdraví do různých bolestivých stavů.

45. Soud tedy vyšel ze závěru znalce, že poškození zdraví (i když došlo k mnohačetným poraněním) žalobce je v dané věci třeba chápat jako jeden celek (jeden bolestivý stav), z něhož nelze jednotlivá dílčí poškození (bolestivé stavy) oddělovat, když neshledal důvod pro zpochybnění tohoto odborného závěru lékaře (soudního znalce). Tento závěr znaleckého posudku přitom soud hodnotit v souvislosti s dalšími provedenými důkazy, když v řízení nevyplynula z ostatních provedených důkazů odlišná zjištění.

46. Ani co se týče srovnání s jinou rozhodovací praxí soudů, tak soud neshledal, že by některá z mnohačetných poranění vzniklých v rámci jedné škodné události (dopravní nehody) byla posuzována soudy zvlášť, jako samostatné (dílčí) nároky na bolest. V této souvislosti je tak vyslovený závěr i v souladu s principem dodržování předvídatelnosti soudního rozhodování.

47. Z lékařských zpráv se podává, že po prvních operacích v roce 2019, kdy byly žalobci mimo jiné aplikovány kovové implantáty, následovala léčba a probíhala řízená rehabilitace. Žalobce trpěl trvalými bolestmi pravého zápěstí a ramene, omezenou hybností. U žalobce se vyskytl i kolapsový stav v souvislosti se silnými bolestmi, musel být hospitalizován. Bylo plánováno, že kovový implantát v rameni bude odstraněn cca v létě 2020. Následovaly dvě reoperace, první 8. 9. 2020, kdy proběhla korekční osteotomie distálního předloktí vpravo, a druhá 15. 3. 2022 (původně plánovaná na podzim roku 2021), kdy proběhla korekční osteotomie proximálního humeru vpravo. Až do vyšetření dne 9. 9. 2022 probíhala řízená rehabilitace, na tomto vyšetření lékař uzavřel, že následky ve smyslu omezení hybnosti pravého zápěstí a ramene lze považovat za trvalé, přičemž konstatoval že kov (kovové implantáty) ponechány in situ (na místě).

48. V souladu se závěry znalce ve spojení s lékařskými zprávami, výslechem žalobce a se závěry vyslovenými v judikatuře Nejvyššího soudu (viz např. sp. zn. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2558/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1654/2019, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 676/2007) je tak na místě v dané věci v rámci nároku na náhradu za bolest poskytnout jednorázovou náhradu zohledňující bolest pociťovanou při škodní události (dopravní nehodě), za niž odpovídá škůdce (žalovaný), a při lékařských zákrocích vedoucích k odstranění následků a k léčbě poranění (přičemž součástí tohoto procesu byly postupně prováděné výkony – reoperace). Žalobce po prvních operacích v roce 2019 stále pociťoval bolesti, tyto přetrvávaly, nedošlo k jejich útlumu, a měl značně omezenou pohyblivost pravé ruky (ramene a zápěstí), řízeně stále rehabilitoval, po celou dobu nebyl spokojen s výsledkem těchto prvních operací, bolestivý stav nepovažoval za již neměnný, ustálený, tudíž se rozhodl podstoupit další reoperace (aby se zmenšila bolest a zlepšila hybnost). Příčinou reoperací v roce 2020 a 2022 tak byl zcela jednoznačně úraz (škodná událost) žalobce v roce 2019, jinou příčinou nebyly způsobeny, následné bolesti (v roce 2020 a 2022) tedy nebyly vyvolány odlišně. S ohledem na průběh léčení a vývoj bolestí tak nelze jednotlivé bolesti v daném případě hodnotit odděleně a nemohou být považovány za samostatné nároky, když po jednotlivých operacích nedošlo k ustálení (vymizení) bolesti.

49. Soud uzavírá, že ke škodné události došlo dne 14. 9. 2019, když promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci žalovaným počala v souladu s § 619 odst. 1, § 620 odst. 1 občanského zákoníku běžet až ode dne 9. 9. 2022, neboť až toho dne došlo po vyčerpání navazujících léčebných možností, po hojení po poslední reoperaci provedené dne 15. 3. 2022, po ukončení rehabilitací, k ustálení jeho zdravotního stavu, jak vyplývá ze zdravotní dokumentace a dodatku ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] (srov. 25 Cdo 3936/2017), když až tehdy žalobce mohl zjistit výši nemajetkový újmy, která mu vznikla v důsledku dopravní nehody. Promlčecí doba přitom, jak vysvětleno shora, začala v dané věci běžet pro všechny klasifikované položky poškození zdraví ve znaleckém posudku MUDr. [anonymizováno], [titul za jménem], současně v jeden okamžik (tedy i pro poškození zdraví, k nimž došlo přímo dopravní nehodou a následně při operacích v roce 2019), když všechny bolestivé stavy spolu souvisely, nebylo možno je od sebe oddělit, bolest byla kontinuální. Až dne 9. 9. 2022 se žalobce mohl prvně dozvědět, že mu takto ucelený nárok na náhradu za vytrpěnou bolest vznikl. Žaloba byla podána dne 12. 8. 2024, tedy před uplynutím promlčecí lhůty. Námitku promlčení uplatněného nároku na náhradu za utrpěnou bolest v roce 2019 tak soud důvodnou (opodstatněnou) neshledal.

50. Po vyřešení otázky pasivní věcné legitimace žalovaného a otázky promlčení se soud zabýval meritem věci, přičemž nejprve uplatněným nárokem na náhradu za bolest.

51. Podkladem pro stanovení výše náhrady za bolest je zpravidla posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví (viz vyhláška č. 505/2020 Sb.; do 31. 12. 2020 odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, viz vyhláška č. 123/2015 Sb., zrušená ustanovením § 49 bodu 11 zákona č. 254/2019 Sb.). Pouze v jednoduchých případech se lze spokojit s odborným vyjádřením lékaře. Účelem posudku znalce, který disponuje příslušnou specializací, osvědčil k tomu potřebné znalosti a byl pro uvedený obor zapsán do seznamu znalců, je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující příslušný odborný lékařský závěr (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 8 Tdo 190/2017, publikované pod [číslo] 2018 Sb. rozh. tr.).

52. Soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ve svém posudku [číslo] při hodnocení bolesti v souvislosti s úrazem žalobce den 14. 9. 2019 postupoval dle Metodiky, přičemž vycházel z vyšetření žalobce znalcem a z lékařské dokumentace předložené žalobcem, což představovalo dostatečný podklad pro bodové hodnocení bolesti.

53. Soud se zabýval námitkou žalovaného, že položka [anonymizováno] ekvivalent narkózy a dalších invazí v souvislosti s operačním zákrok ohodnocena 20 body, použitá znalcem v rámci klasifikace poškození zdraví v roce 2019, nemá oporu v předložené dokumentaci.

54. Operační zákrok v roce 2019 byl prováděn pod celkovou anestezií. Znalec při stanovení odškodnění bolesti utrpěné žalobcem v roce 2019, kdy vycházel z Metodiky, mimo jiné ohodnotil 20 body, když operační zákrok v celkové anestezii provázený nevolností považoval za srovnatelný s položkou S0600 (aplikoval ji analogicky) – otřes mozku lehký. Znalec přitom v době zpracování posudku (11. 9. 2023) logicky vycházel z verze Metodiky platné do 31. 12. 2024, kdy nebyly ještě nově stanoveny (coby položky BS – Bolestivé stavy) konkrétní položky s určením bodové hodnoty pro vybrané lékařské výkony (zejména anesteziologické, chirurgické a další intervenční výkony), musel tedy přistoupit k analogii. Dle Aktualizované verze 2.0 Metodiky, platné od 1. 1. 2025, je již stanovena (doplněna) konkrétní položka [anonymizováno] Celková anestezie při operaci [číslo] minut (běžné operace v celkové anestezii), která je ohodnocena 20 body, přičemž s doplněnými položkami je třeba nakládat jako s odborným doporučením či se změněným právním výkladem. Je tedy zcela na místě celkovou anestezii při operačním zákroku v roce 2019 ohodnotit (v době rozhodování soudu) 20 body.

55. V této souvislosti pak soud poukazuje i na to, že vedlejší účastník u nároků, u nichž nevznesl námitku promlčení (bolestné za rok 2020 a 2022) akceptoval změnu, která přinesla Aktualizovaná verze 2.0 Metodiky, když žalobci doplatil mimo jiné i náhradu za vytrpěnou bolest v roce 2020 a 2022 (operace provedené v celkové anestezii) – 2 x položka S0600 ekvivalent narkózy a dalších invazí v souvislosti s operačním zákrok 20 bodů (viz Sdělení výše pojistného ze dne 25. 4. 2025), přičemž žalovaný na jednání soudu sdělil, že plnění pojišťovny bylo provedeno v souladu s novou Metodikou (viz protokol o jednání dne 30. 4. 2025).

56. Dále se soud zabýval námitkou žalovaného, že položka S202 – zhmoždění stěny hrudníku – má být správně ohodnocena 10 body, nikoli 20 body, jak učinil ve svém posudku znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. S touto výtkou se soud ztotožňuje, když dle Metodiky (rozhodne-li se postupovat podle Metodiky, měl by jí doporučená pravidla respektovat, aby tato pomůcka neztratila svůj význam pro sjednocování soudní i mimosoudní praxe, neboť výstupy z jednotlivých řízení, v nichž by s Metodikou bylo nakládáno odlišně, by nebyly vzájemně porovnatelné a vedly by k neodůvodněným rozdílům ve výši odškodnění ve skutkově srovnatelných případech - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2207/2020) je tato položka poškození zdraví ohodnocena 10 body, přičemž znalec neuvedl žádný konkrétní důvod, proč k této položce bolestivého stavu přiřadil 20 bodů (dle názoru soudu se tak jednalo toliko o chybu v psaní).

57. Znalec hodnotil dle Metodiky 865 body bolestné za rok 2019. Jak bylo shora vysvětleno, bolestné za rok 2019 (které zůstalo předmětem řízení a kde soud neshledal po právu vznesenou námitku promlčení) má být správně dle Metodiky ohodnoceno 855 body. Pro určení výše náhrady přitom soud výsledný bodový součet vynásobil částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu, která činí jedno procento hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok (vznikla bolest), tedy za kalendářní rok 2018 (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2207/2020). Základní náhrada za bolest vytrpěnou v roce 2019 tedy odpovídá 272 617 Kč (hodnota jednoho bodu činila 318,85 Kč).

58. Soud neshledal v daném případě výjimečné individuální okolnosti na straně poškozeného pro případnou modifikaci (zvýšení či snížení) zjištěné částky základního ohodnocení náhrady za bolest (zjištěné na podkladě znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno], [titul za jménem] a za pomocí aplikace Metodiky, resp. její aktualizované verze 2.0), když žalovaný dosahuje (dosahoval) věku v rozmezí od 45 do 55 let (tedy spadá do věkové kategorie, kdy není na místě základní částku zvýšit či snížit) a žádné další výjimečné okolnosti nebyly tvrzeny a prokázány. Znalec využil možnost procentního navýšení bodového ohodnocení vyplývajícího přímo z Metodiky, a to o 10 % (komplikace středně závažná) u položky S4226 zlomenina horního konce humeru tříštivá luxační a položky S5262 zlomenina dolního konce kostí předloktí tříštivá, a to z důvodu potřeby následných operací zlomenin. Znalec pak ve svém posudku neuvádí žádnou jinou (další) komplikaci, která by stav žalobce jakkoliv odlišovala od jiných obdobných případů. Celkově stanovenou částku bolestného soud považuje v dané věci za přiměřenou.

59. Na základě shora uvedeného soud proto přiznal žalobci náhradu za bolest (utrpěnou v roce 2019) ve výši 272 617 Kč, v části 3 188 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl.

60. Dále se soud zabýval nárokem žalobce za ztížení společenského uplatnění.

61. Účelem náhrady za ztížení společenského uplatnění je poskytnutí peněžité satisfakce za imateriální újmy vzniklé zásahem do tělesné integrity, tedy za frustraci z trvalého poškození tělesných orgánů, za stres a strádání z překonávání zdravotních obtíží, za pozbytí ztráty životních příležitostí a možností, vč. abstraktní ztráty množností pracovního uplatnění a zapojení se do dalších životních aktivit. Účelem poskytnutí peněžité náhrady není uvedení do stavu existujícího před poškozením, ale poskytnutí prostředků, za které si poškozený může opatřit náhradní požitky, které mají zmírnit jeho strádání.

62. Ve vztahu k nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění se žalobce vůči žalovanému (resp. vedlejšímu účastníku) domáhal na základě posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] primárně částky 396 258 Kč. Vedlejší účastník na straně žalovaného (pojišťovna) žalobci na základě posudku vypracovaného pojišťovnou a následně na základě posudku MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] vyplatil částku celkem 386 098 Kč. 63. [příjmení] tedy mezi účastníky zůstal nárok ve výši 10 160 Kč, který odpovídal trvalému zdravotnímu následku, a to omezení kapacity v doméně 770 Intimní vztahy v kapitole Mezilidská jednání a vztahy, a to stupněm 1 – lehká (mírná, nízká) obtíž (mezi účastníky nebylo sporu o tom, že částka ve výši 10 160 Kč odpovídá právě a jen náhradě za ztížení společenského uplatnění z titulu omezení kapacity v uvedené doméně).

64. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované namítali, že erektilní dysfunkce nebyla doložena odborným vyšetřením, že nebylo prokázáno, že by se žalobce vůbec léčil s tímto problémem (poruchou, obtíží), že není prokázána příčinná souvislost erektilní dysfunkce s předmětnou dopravní nehodou, při níž ani nebyla poraněna oblast pánve.

65. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] konstatoval, že porucha funkce (erektilní dysfunkce) v daném případě nevyplývala ze zaznamenaných strukturálních změn, že se jednalo o projev psychosomatický. Doménu 770 kvalifikoval na základě sdělení posuzovaného o vážné obtíži, která mu v souvislosti s nehodou vznikla. Pro nepředložení zprávy specialisty uznal jen lehkou, snadno tolerovatelnou obtíž. Uvedl, že poranění pánve není podmínkou pro vznik erektilní dysfunkce, že těžký úraz je psychickými obtížemi provázen dosti často. V neprospěch poškozených ale v mnohých případech působí obava před ostudou pro léčbu u psychiatra, sexuologa. Znalec však neuzavřel ani nepotvrdil, že by žalobcem tvrzená erektilní dysfunkce byla v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Nezabýval se tím, zda byl sexuální život žalobce před dopravní nehodou v normě. Znalec jednoznačně neuzavřel, od kdy měl žalobce touto obtíží trpět, když ve znaleckém posudku uvedl, že erektilní dysfunkce vznikla subjektivně od nehody, a současně tvrdil, že v poúrazovém období. Není ani zřejmé, z čeho znalec dovodil ustálení stavu v tomto ohledu (a ke kterému konkrétnímu datu), z čeho dovodil, že zde není předpoklad zlepšení či vyléčení.

66. V této souvislosti soud uvádí, že Ústavní soud ve nálezu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. I. ÚS 1010/22, konstatoval, že„ v kategorii ztížení společenského uplatnění převážně nejde o odborná skutková zjištění (namátkou zda se pacient dorozumí řečí, zda je schopen pečovat o domácnost, zda je schopen práce a udržování mezilidských vztahů). Zjištění, jak je poškozený v každodenním životě omezen - v oblasti pracovní, kulturní, sportovní, společenské, sexuální, psychické, každodenního života - není "odborné" a není třeba je dokazovat znalecky, postačí využít další (mimo jiné méně nákladné a časově náročné) důkazní prostředky (typicky výslechy svědků, listinné důkazy apod.)“.

67. Žalobce netvrdil ani neprokazoval, jaká byla jeho sexualita před dopravní nehodou. Netvrdil, ani neprokázal, že před předmětnou nehodou byl v této oblasti žalobce v pořádku, že erektilní dysfunkcí netrpěl. Stejně tak žalobce netvrdil a neprokazoval, že by poté, kdy sexuální obtíže zjistil a tyto trvaly delší dobu, začal užívat nebo se snažil užívat nějaké léky (či zkoušel jiné metody), které by měly problém zlepšovat či obtíže zmenšovat, že by se žalobce s tímto problémem obrátil na lékaře (odborníka). Žalobce nedoložil žádné zprávy z urologické (andrologické) ambulance, netvrdil ani, že by s tímto problémem byl někdy na nějakém konkrétním vyšetření. Stejně tak žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by podstoupil psychologické sexuologické vyšetření. Neexistují tedy zřejmě žádné lékařské záznamy dokládající předmětný sexuální problém žalobce.

68. Z výslechu přítelkyně žalobce vyplynulo, že spolu s žalobcem na počátku roku 2021 zplodili dítě, a to přirozenou cestou. Žalobce byl tedy v této době (cca rok a půl po dopravní nehodě) evidentně schopen pohlavního styku, dosáhnout erekce i vyvrcholení. Jen těžko uvěřitelná se přitom jeví soudu skutečnost, že by se žalobci podařilo s jeho přítelkyní zplodit dítě zrovna při zcela ojedinělém neselhání jeho erekce a vyvrcholení (jak tvrdila při svém výslechu přítelkyně žalobce).

69. Z lékařských zpráv za období od 14. 9. 2019 (dopravní nehoda) do 9. 9. 2022 (ustálení bolesti, stabilizace zdravotního stavu) nevyplývá, že by si žalobce stěžoval na nějaké problémy v sexuální oblasti, konkrétně na obtíže s erektilní dysfunkcí.

70. Je zcela pochopitelné, že o předmětném negativním ovlivnění intimního života se žádnému muži nehovoří nijak lehce, že nemá tendenci se někomu v tomto směru svěřovat. Nicméně pokud měl tento problém po dopravní nehodě v sexuálním životě žalobce trvat po delší dobu, dalo by se logicky očekávat (pokud dříve neměl v tomto směru žádné obtíže), že se žalobce na lékaře (odborníka) obrátí (nota bene když žalobce o tomto problému hovořil se soudním znalcem a následně se ho neostýchal tvrdit a prokazovat v rámci předmětného soudního řízení).

71. Soud nesporuje, že je obtížné mluvit o sexuálním problému, zde konkrétně o erektilní dysfunkci. Nicméně jestliže žalobce požaduje po žalovaném náhradu za ZSU v této oblasti, pak je to on, kdo nese břemeno tvrzení a důkazní o tom, že žalobce skutečně dlouhodobě trpí touto obtíží a že tato vznikla v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Pokud se žalobce domáhá nějakého nároku, je na něm, aby tvrdil a prokázal všechny rozhodné relevantní skutečnosti týkající se tohoto uplatněného nároku.

72. Jak plyne ze shora uvedeného, tak nelze mít za prokázané, že žalobce skutečně trpí erektilní dysfunkcí. Ani příčinná souvislost tvrzené erektilní dysfunkce pak prokázána nebyla (i kdyby byla prokázána samotná tato obtíž). Žalobce ani netvrdil (natož aby tato skutečnost byla prokázána), že jeho sexuální život byl v tomto směru před dopravní nehodou v pořádku. Ani znalec na otázku soudu týkající se příčinné souvislosti neodpověděl, znalec vycházel pouze z toho, co mu žalobce sám sdělil, nikterak znalec toto tvrzení neověřil. Není tak možno jednoznačně uzavřít, že by příčinou tvrzené obtíže (pokud by tato byla skutečně prokázána) nemohl být např. věk žalobce (v době vyšetření znalcem měl žalobce 50 let), či případně vysoký krevní tlak, nedostatek pohybu či psychický stav (např. deprese, úzkosti, problémy ve vztahu, v práci).

73. S ohledem na výše uvedené soud žalobci požadovaný nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 10 160 Kč, která měla odpovídat trvalému zdravotnímu následku, a to omezení kapacity v doméně [anonymizováno] Intimní vztahy, nepřiznal a žalobu v této části zamítl.

74. Žalovaný soudem přiznaný nárok ve výši 272 617 Kč neuhradil ani následující den poté, co k tomu byl vyzván žalobou, která mu byla prostřednictvím soudu doručena 13. 9. 2024 (pátek), dostal se tedy minimálně od 17. 9. 2024 do prodlení dle § 1968 o. z. s vrácením částky ve výši 272 617 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost za dobu od 17. 9. 2024 do zaplacení uhradit žalobci i úrok z prodlení v žalované výši (kdy soud je vázán návrhem žalobce, nemůže jej překročit) 11,75 % ročně z částky 272 617 Kč a ve zbytku požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl. Skutečnost, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před 13. 9. 2024 prokázána nebyla. Soudu nebyla předložena listina (listiny), z níž by vyplývalo, že výzva k úhradě ze dne 23. 7. 2024 (či nějaká předchozí výzva) byla žalovanému odeslána a doručena nebo se dostala do jeho dispozice. Žalobce přitom tyto skutečnosti ani netvrdil.

75. Výrok III. a IV. je odůvodněn dle § 146 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce měl ve věci v poměrně významné části úspěch (neúspěšný byl jen v poměrně nepatrné části ve vztahu k žalované částce, a to cca 4 %). Žalobce vzal žalobu co do částky 31 138 Kč s příslušenstvím zpět z důvodu úhrady vedlejším účastníkem na straně žalovaného (v podstatě za žalovaného), procesně tedy strana žalovaná zavinila částečné zastavení řízení. Namítá-li žalovaný, že pojišťovna uhradila v průběhu řízení částku 32 138 Kč jen z důvodu změny Metodiky, že tento nárok nebyl v době podání žaloby uplatněn po právu, pak soud upozorňuje, že dle § 154 odst. 1 o. s. ř. je rozhodný stav ke dni vyhlášení rozhodnutí.

76. Soud tak přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 126 614,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 318 103 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, z částky 9 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, ze dne 12. 8. 2024, z částky 9 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, ze dne 15. 2. 2025, z částky 9 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, ze dne 5. 3. 2025, z částky 4 790 Kč za písemné vyjádření dle § 11 odst. 2 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, ze dne 2. 4. 2025 a z částky 9 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, dne 30. 4. 2025 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, z tarifní hodnoty ve výši 285 965 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, ze dne 13. 5. 2025, z částky 9 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, dne 18. 6. 2025, z částky 9 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, dne 24. 9. 2025, z částky 9 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, dne 20. 10. 2025 a z částky 9 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, ze dne 9. 10. 2025 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 104 640 Kč ve výši 21 974,40 Kč. Pro úplnost soud dodává, že žalobci nepřiznal požadovanou náhradu nákladů řízení za soudní poplatek, když žalobce v dané věci soudní poplatek soudu neuhradil (nebyl soudem ani k úhradě vyzýván), a to z důvodu jeho osvobození od placení soudního poplatku ze zákona.

77. Náhradu nákladů řízení žalobce v celkové výši 126 614,40 Kč uložil soud zaplatil žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného rovným dílem, tj. každý 63 307,20 Kč (nejedná se o nerozlučné společenství žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalovaného, když účast vedlejšího účastníka je fakultativní), a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) – výrok III. a IV. rozsudku.

78. O náhradě nákladu řízení vynaložených v souvislosti s přibráním znalce, kdy tento vyhotovil doplněk ke znaleckému posudku (nezálohované znalečné bylo vyplaceno znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], v celkové výši 3 140 Kč na základě usnesení ze dne 9. 9. 2025, č.j. 16 C 230/2024-184), rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože nebyly žalovaným či vedlejším účastníkem na straně žalovaného tvrzeny skutečnosti rozhodné pro osvobození od soudních poplatků a výsledek řízení je takový, že žalobce měl ve věci úspěch (nebyl úspěšný jen v poměrně nepatrné části), jsou tak žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného povinni nahradit (doplatit) České republice na účet Okresního soudu v Karlových Varech částku 3 140 Kč, a to každý rovným dílem (nejedná se o nerozlučné společenství žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalované, když účast vedlejšího účastníka je fakultativní), tedy každý částku 1 570 Kč – výrok V. a VI. rozsudku.

79. O povinnosti žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalovaného zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu rozhodl soud následovně. V souladu s § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), je od poplatku osvobozen navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví. Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomu, že žalobce byl na základě výše uvedeného ustanovení osvobozen od soudního poplatku, jeho návrhu bylo vyhověno (nebyl úspěšný jen v poměrně nepatrné části), soud uložil povinnost zaplatit soudní poplatek podle výsledku řízení za toto řízení žalovanému a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného, a to opět rovným dílem (nejedná se o nerozlučné společenství žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalovaného, když účast vedlejšího účastníka je fakultativní). Na neuhrazeném soudním poplatku je částka 14 299 Kč, tedy každý (žalovaný i vedlejší účastník na straně žalovaného) je povinen zaplatit státu částku 7 149,50 Kč – výrok VII. a VIII.

Poučení