16 C 232/2023 - 78

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Kristýnou Mužnou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená obecným zmocněncem [Jméno zmocněnce] bytem [Adresa zmocněnce] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně je vlastníkem části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], určené geometrickým plánem právě v rozsahu, který je stanoven plotem mezi pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka], k rukám [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [Adresa advokáta], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastníkem části pozemku parc. č. [Anonymizováno] k. ú. a obci [adresa], určené geometrickým plánem, který bude přílohou rozsudku. V žalobě vymezila, předmětnou spornou část pozemku a následně při jednání konaném dne [datum] upřesnila petit žaloby tak, že se domáhá určení, že je vlastníkem části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], určené geometrickým plánem právě v rozsahu, který je stanoven plotem mezi pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Žalobu odůvodnila tvrzením, že je vlastníkem pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], k nimž nabyla vlastnické právo na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od svého otce [jméno FO]. Náhledem do katastrální mapy žalobkyně zjistila, že zobrazení jejich pozemků na hranici s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] neodpovídá skutečnosti. Skutečná hranice mezi pozemky je již více než 30 let neměnná a odpovídá plotu umístěnému mezi předmětnými pozemky. Otec žalobkyně v roce 1988 prodal část pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] právnímu předchůdci žalovaného, kterým byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] z důvodu výstavby komunikace [Anonymizováno] pro účely dolu [Anonymizováno]. Vytyčení hranice mezi pozemky včetně výstavby plotu zajišťoval [Anonymizováno] koncern [adresa]. V doplnění žaloby uvedla, že dle jejího názoru se jedná o spor o hranici pozemku. Žalobkyně dále namítla nedostatek dobré víry žalované jakožto nabyvatele vlastnického práva sporné části pozemku na základě smlouvy o koupi části závodu ze dne [datum] a namítla, že předmětná smlouva nebyla úplatná. Žalobkyně poukazovala na to, že na straně vlastníka sporné části pozemku vždy vystupoval stát, ačkoliv stát jednal prostřednictvím různých subjektů.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a vyjádřila se v tom smyslu, že žalovaná, respektive Česká republika, nabyla pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa] v dobré víře na základě úplatné smlouvy o koupi části závodu uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalovanou dne [datum] a souhlasného prohlášení o nabytí práva koupí závodu ze dne [datum]. Žalovaná odkázala na legitimní nabytí vlastnického práva právní předchůdkyně žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a poukázala na zásadu závaznosti a správnosti zápisu ve veřejném rejstříku, který nebyl po dobu 30 let zpochybněn. Žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť ze strany žalobkyně měla být chyba zápisu v katastru nemovitostí namítána dříve než po 30 letech. Tedy žalovaná má za to, že nárok na odstranění vady je promlčen.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil pouze to, že mezi žalovanou a vzdáleným sousedem žalobkyně panem [adresa] probíhají přibližně od roku 2022 nějaká sporná jednání o vlastnictví části pozemku.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] (č. l. 6) a výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] (č. l. 66) soud zjistil, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zapsaných na LV [Anonymizováno]. Součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům. Nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne [datum].

6. Z darovací smlouvy ze dne [datum] (č. l. 64-65) soud zjistil, že žalobkyně nabyla rodinný dům č. p. [Anonymizováno], pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1507 m2, a to se všemi součástmi a příslušenstvím zejména studnou, vše v k. ú. [adresa], na základě darovací smlouvy od otce [jméno FO].

7. Z náhledového částečného výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 23) a výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] (č. l. 29-32) soud zjistil, že jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] výměře 21 367 m2 je evidována Česká republika a právo hospodařit s majetkem státu má žalovaná. Nabývacím titulem bylo souhlasné prohlášení o nabytí práva koupí závodu ze dne [datum]. Zápis vlastnického práva ve prospěch žalované byl v katastru nemovitostí proveden dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum].

8. Z barevného náhledu katastrální mapy s barevným vyznačením sporné části pozemku (přílohová obálka žalované) soud zjistil, že sporná část pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] má obsah 176,6 m2 a je vymezena v pásu od plotu po konec hlavního uzávěru plynu, vlevo s malým trojúhelníkovým výběžkem hlouběji do pozemku parc. č. [Anonymizováno].

9. Z kupní smlouvy č. [hodnota] (č. l. 35) soud zjistil, že prodávající [jméno FO] a kupující [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] uzavřeli dne [datum] smlouvu, podle které části pozemků, jak byly odděleny geometrickým plánem SG v [adresa] ze dne [datum] č. zak. [Anonymizováno] jsou určeny pro výstavbu [Anonymizováno]. Kupující touto smlouvou nabývá do státního vlastnictví, správy [Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno], k.ú.o. z parc. č. [Anonymizováno] díl „x“ o výměře 1 981 m2 a z parc. č. [hodnota] díl „y“ o výměře 84 m2. Cena vykupovaných nemovitostí se stanoví podle vyhl. 128/84 Sb. částkou 4 Kčs za 1 m2, tj. 8 260 Kčs.

10. Z kupní smlouvy č. [hodnota] (č. l. 36) soud zjistil, že prodávající [jméno FO] a kupující [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno], k.ú.o. uzavřeli dne [datum] smlouvu, podle které pro definitivní řešení [Anonymizováno] nabývá kupující touto smlouvou socialistického celospolečenského vlastnictví, práva hospodaření [Anonymizováno] [adresa] - výkonu práva hospodaření [Anonymizováno] pozemky v k. ú. [adresa], zaměření geometrickým plánem S6 v [adresa] ze dne [datum], č. zak. [Anonymizováno] z pozemku parc. č. [hodnota] st. pl. část „q“ o výměře 101 m2 a z pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada část „r“ o výměře 189 m2, včetně oplocení a trvalých porostů, mimo ořešák vlašský, jak jsou uvedeny ve znaleckém posudku soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Cena vykupovaných nemovitostí se stanoví podle vyhl. 182/88 Sb. s použitím znaleckého posudku na částku 8 260 Kčs. Ve smlouvě je v čl. I konstatováno, že část pozemků již byla pro potřeby kupující organizace vykoupena smlouvou ze dne [datum].

11. Z Geometrického plánu [Anonymizováno] – Výkazu výměr podle evidence nemovitostí (č. l. 37-38) soud zjistil, že údaje ve výkazu výměr podle evidence nemovitostí odpovídají údajům uvedeným v kupní smlouvě č. [hodnota]. Geometrickým plánem byla z pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] oddělena část „q“ o výměře 101 m2 a z pozemku parc. č. [Anonymizováno]6 část „r“ o výměře 189 m2 a tyto části se staly součástí nového pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa].

12. Z přibližného náčrtu geometrického plánu (č. l. 50) ve spojení s aktuální katastrální mapou vytištěnou z katastru nemovitostí (č. l. 51) soud zjistil, že geometrický plán zachycuje pozemek parc. č. [Anonymizováno] tedy silnici [Anonymizováno]. Po porovnání obou map lze vidět, že tvar silnice a levá hranice pozemku parc. č. [Anonymizováno] (z pohledu shora) korespondují a tvarově odpovídají i v porovnání s ostatními pozemky.

13. Z náhledu na street view na Google mapy na dům č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] a okolí (z čehož do spisu byla vytištěna fotografie založená na č. l. 52) soud zjistil, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nachází asfaltová silnice, na kterou navazuje travnatý pás, příkop a pletivový plot s podezdívkou. Plot se nachází přibližně 1 metr od silnice. Za plotem následuje výsadba květin, stromů a zahrada. Po pravé straně na hranici pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] je obezděný hlavní uzávěr plynu (tzv. antoníček).

14. Z 5 fotografií (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že na asfaltovou silnici navazuje travnatý pás, příkop a kovový pletivový plot s podezdívkou. V místě, kde se nachází branka a příjezdová brána vede přes příkop mostek. Za plotem následuje výsadba květin, stromů a zahrada. Plot se nachází přibližně 1 metr od silnice.

15. Z černobílých dobových fotografií (č. l. 48) a 2 originálů černobílých fotografií (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že na zahradě rodiny žalobkyně byly v minulosti vzrostlé stromy a od cesty byl pozemek oddělen pletivovým plotem.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně je matkou žalobkyně. Pamatuje si, že bylo zahájeno řízení s doly [Anonymizováno] o rozšíření [Anonymizováno] tedy, že cesta povede jiným směrem. Probíhalo seznamování s plány a několikrát došlo k setkání účastníků na místě. Byli drobní zemědělci. Určitá část pozemků byla vykoupena natrvalo a některé části pouze dočasně. Na těch dočasných částech byly pracovní plochy, hromady hlíny a manipulační prostor. Tyto plochy se měly po skončení výstavby vracet. Cesta zasáhla také zahradu svědkyně, kde původně byly ovocné stromy, rybíz, angrešt a další vzrostlé stromy. Také tam byl původní plot a brána k cestě, kterou vozili uhlí ke sklepním okénkům. Vše bylo vykáceno a plot byl úplně zničen. Na místě původního plotu je dnes asfaltová cesta. Z pohledu od jejich domu za silnicí měli dělníci svůj prostor, jímky a stavební buňky, což bylo také na pozemku rodiny svědkyně. V požadavcích rodiny svědkyně bylo, aby jim [Anonymizováno] pomohla následně s výstavbou nového plotu. Ti stejní dělníci, kteří pracovali na výstavbě cesty, se následně podíleli na výstavbě nového pletivového plotu. Fyzicky stavěli plot pouze dělníci organizace [adresa], které najalo [Anonymizováno]. Dnes by se asi řeklo, že byli subdodavatelé. Svědkyně s manželem se na výstavbě plotu nijak nepodíleli, ani výstavbu nehradili, faktury svědkyně ani neviděla. Plot byl postaven podle projektové dokumentace silnice. Svědkyně s manželem se o to nestarali a neurčovali, kudy povede. Zaměřovalo se to asi dvakrát před stavbou samotné silnice. Asi tam byly nějaké změny oproti původnímu zaměření, ale před výstavbou plotu to už nikdo nezaměřoval. [adresa] k výstavbě plotu bylo určeno tak, že navazovalo na konec bloku cesty a přilehlá korýtka na odtok vody. Travnatý pruh podél cesty seče rodina svědkyně po dobu 30 let. Svědkyně si vzpomněla na jednoho dělníka, který na stavbě jezdil s nákladním vozem a přes něj následně dohledala pana [jméno FO], který byl tehdy stavbyvedoucí nebo stavební dozor, nyní je již v důchodu. [jméno FO] svědkyni nyní řekl, že plot určitě stavěli podle nějaké projektové dokumentace, která musí být někde uložena a nemohli ho postavit jen tak. Svědkyně si již nepamatuje, kdy byl plot postaven. Keře a stromy v zahradě kolem plotu sadili sami na vlastní náklady. Nesrovnalosti v zápisu v katastru nemovitostí svědkyně zjistila vloni na jaře, kdy se nesrovnalosti projevily při povinné evidenci pozemků u [Anonymizováno], které svědkyně jako zemědělec provádí. Doslechli se, že žalovaná začala požadovat od některých zemědělců nájemné, ale neví přesně od koho. O zahradu se v hranicích plotu po celou dobu starali a zahradu užívali. Starali se i o přilehlá pole. Plot natírali. Nikdy nikdo nevznesl žádný vlastnický nárok.

17. Z dohody ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že pro účely stavebního řízení [jméno FO] dne [datum] souhlasil s realizací stavby [Anonymizováno] na svých pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a prohlásil že na základě geometrického zaměření a vytyčení stavby v terénu uzavře s organizací [Anonymizováno] kupní smlouvu o převodu pozemku s upřesněnou výměrou a eventuálním příslušenstvím.

18. Ze stanoviska ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že [jméno FO] vyjádřil nesouhlas s odnětím pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], protože uvažována komunikace má být v těsné blízkosti novějšího rodinného domku a studny. Požádal o vhodnější umístění.

19. Z dopisu ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že manželé [jméno FO] zaslali [Anonymizováno] dopis s požadavky na úpravu terénu. Ustoupili od vybudování betonové zdi a požádali o původní variantu, tedy svahování, vodní příkop a drátěný plot v rámcích na pevné sokolové či betonové podezdívce. Příjezd ke sklepním okénkům bude zachován na místě stávajícím tak, aby nedošlo k dalšímu vykácení ovocných stromů. Podél nového plotu požádali o výsadbu nových ovocných stromků, především jabloní.

20. Z dohody o dočasném užívání pozemku ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že [Anonymizováno] a [jméno FO] uzavřeli dne [datum] dohodu, kterou vlastník přenechává investorovi pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] k dočasnému užívání za účelem výstavby v období od června 1988 do června 1992. Veškeré škody na uvedeném pozemku v důsledku stavební činnosti uplatní vlastník u investora.

21. Z předávacího protokolu ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že [jméno FO] dne [datum] převzal zpět od [právnická osoba]. pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě parc. č. [Anonymizováno] (0,0224 ha) a parc. č. [Anonymizováno] (0,1197 ha).

22. Z dokumentu seznam požadavků, nedatováno (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že byl sepsán seznam požadavků v souvislosti se stavbou komunikace [Anonymizováno]. Mimo jiné měla [Anonymizováno] pomoci s výstavbou plotu.

23. Ze žádosti o náhradu škody ze dne [datum] ve spojení s protokolem o zjištění rozsahu náhrady škody (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že [jméno FO] požádal o proplacení škody vzniklé v důsledku trvalého a dočasného odnětí zemědělské půdy na pozemku parc. č. [Anonymizováno].

24. Ze zápisu ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že manželé [jméno FO] žádali o úhradu za dočasný zábor jejich pozemků, které jsou v současné době zastavěny stavebními buňkami v souvislosti se stavbou silnice.

25. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství a výživy ČSR ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR udělilo předchozí souhlas s trvalým a dočasným odnětím v pozemku dle přílohy, tj. mimo jiné pozemku [jméno FO] parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře 280 m2.

26. Z anonymizované smlouvy o koupi části závodu ze dne [datum] (přílohová obálka žalované) soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem byla koupě části obchodního závodu provozované prodávající pod obchodní firmou [právnická osoba]., přičemž tato část je tvořena organizovaným souborem jmění sloužícím k činnosti při provozování a obsluze dolů [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno] a [adresa] a k dalším činnostem realizovaným v oblasti dobývacích prostorů [adresa], nebo vzhledem ke své povaze má k tomuto účelu sloužit, a která je tvořena zejména majetkem, dluhy, závazky, spoluvlastnickými právy a povinnostmi a zaměstnanci, jak jsou tyto složky blíže sepsány v seznamech v Příloze 1 této smlouvy. Podle čl. 2.2 smlouvy je část závodu převáděna jak stojí a leží (úhrnkem) ve smyslu § 1918 občanského zákoníku. Podle čl. 5 smlouvy se kupující zavázal zaplatit prodávajícímu za část závodu kupní cenu [částka], jak tato cena vyplývá ze znaleckého posudku. Při stanovení výše kupní ceny znaleckým posudkem byly uváženy veškeré očekávané náklady na útlum převáděné části závodu, tedy veškeré a jakékoli výdaje a jiné negativní majetkové dopady dalšího nakládání s částí závodu kupujícím. Kupní cena dále zohledňuje i fakt, že část závodu je prodávána pouze za účelem útlumu a zahlazení následků hornické činnosti a nikoli za účelem dalšího dolování nerostů a je prodávána úhrnem. Z relevantní části Přílohy č. [hodnota] předmětné smlouvy soud zjistil, že součástí převáděné části závodu byl také pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře 21 367 m2.

27. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. (č. l. 68) soud zjistil, že má právní formu akciové společnosti, IČO [IČO], sídlo [adresa]. Společnost vznikla dne [datum]. Jediným akcionářem společnosti je od [datum] společnost [právnická osoba]., IČO [IČO].

28. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. (č. l. 67) soud zjistil, že má právní formu akciové společnosti, IČO [IČO], sídlo [adresa]. Společnost vznikla dne [datum]. Jediným akcionářem společnosti je od [datum] [Anonymizováno].

29. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované (č. l. 72-75) soud zjistil, že žalovaná má právní formu státní podnik, IČO [IČO], sídlo [adresa]. Žalovaná vznikla dne [datum]. Jejím zakladatelem je [Anonymizováno]. Má odlišné členy statutárního a kontrolního orgánu než [právnická osoba]. a [právnická osoba]. Mezi ostatními skutečnostmi je v obchodním rejstříku uvedeno, že na základě smlouvy o koupi části závodu uzavřené dne [datum] mezi obchodní společností [právnická osoba]. jako prodávající a žalovanou jako kupující bylo na žalovanou převedeno vlastnické právo k části obchodního závodu obchodní společnosti [právnická osoba].

30. Z výzvy k jednání ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že žalobkyně písemně oslovila žalovanou k jednání za účelem odstranění nesouladu mezi skutečným stavem a zápisem v katastru nemovitostí, neboť vlastníkem vyznačené části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře cca 200 m2 je žalobkyně. Žalobkyně upozornila, že nebude-li uvedený problém vyřešen dohodou, obrátí se na soud.

31. Z dopisu žalované ze dne [datum] (přílohová obálka žalobkyně) soud zjistil, že žalovaná odpověděla žalobkyni, že vlastnické právo k uvedené části pozemku svědčí České republice tak, jak je zapsáno v katastru nemovitostí a žalovaná nemá žádných podkladů ani skutečností, které by prokazovaly opak.

32. Soud podle 120 odst. 2 o. s. ř. kromě důkazů navržených účastníky provedl rovněž jiné důkazy, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají z obsahu spisu. Konkrétně soud vyžádal listiny od Katastru nemovitostí Moravskoslezského kraje, Katastrální pracoviště [adresa], učinil vzdálený náhled na katastrální mapu do katastru nemovitostí a učinil náhled na street view Google maps (jako částečnou náhradu místního šetření).

33. Soud neprovedl některé navrhované důkazy pro jejich nadbytečnost, neboť z dosud provedených důkazů zjistil dostatečně skutkový stav, na základě kterého mohl provést právní hodnocení a ve věci rozhodnout. S ohledem na právní názor soudu a zamítnutí žaloby by bylo nadbytečné nechat vypracovat geometrický plán vytyčující spornou část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Zadání geometrického plánu by bylo důvodné v případě, že by soud hodlal žalobě vyhovět. Nadto mezi účastníky nebylo sporu o tom, že katastrální zápis hranice pozemku neodpovídá umístění plotu a rozsahu, v jakém žalobkyně pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] užívá. Za nadbytečné považuje soud místní šetření, neboť k důkazu byly provedeny fotografie, katastrální mapy a soud také provedl náhled na street view na Google maps, které zachycují spornou část pozemku a okolí. Soud neprovedl výslech [jméno FO], který je manželem žalobkyně, nebydlel v domě č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v době výstavby plotu, bydlí tam asi od roku 2006. Tento svědek byl navrhován k prokázání tvrzení o pokojné držbě, což však již bylo zjištěno z výslechu svědkyně [jméno FO] a nebylo potřeba k tomu provádět další dokazování. Ze shodného důvodu soud neprovedl ani navrhovaný účastnický výslech žalobkyně. Výslech svědka [adresa], vzdáleného souseda žalobkyně, byl rovněž nadbytečný, neboť mezi účastníky byla shoda na tom, že mezi žalovanou a [adresa] probíhají nějaká jednání ohledně sporné hranice pozemků. Důkazy úplnými výpisy z obchodního rejstříku společností [právnická osoba]., IČO [IČO] (č. l. 69) a [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno]), IČO [IČO] (č. l. 70), a smlouvou o převodu akcií mezi společností [právnická osoba]., IČO [IČO] a [právnická osoba]. byly nadbytečné už z důvodů samotných zjištění z výpisů z obchodního rejstříku ostatních společností, ze kterých soud zjistil, že [právnická osoba]., IČO [IČO] a žalovaná jsou dva rozdílné právní subjekty s jinou právní formou, jiným zakladatelem, resp. jediným akcionářem a jinými osobami v angažmá. Výslech svědka [jméno FO] staršího, který měl vykonávat stavební dozor při výstavbě plotu, je nadbytečný, neboť z dosud provedeného dokazování výslechem svědkyně [jméno FO] a listinných důkazů bylo prokázáno, že [jméno FO] se na výstavbě plotu nepodílel, výstavbu zajišťovalo [právnická osoba]. Zjištění, zda plot byl postaven na základě projektové dokumentace, není pro rozhodnutí věci podstatné, proto soud nečinil dotaz na [právnická osoba] [adresa] a nežádal dohledání případné projektové dokumentace z přelomu 80. a 90. let minulého století.

34. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], které jí daroval její otec [jméno FO] darovací smlouvou ze dne [datum]. Zápis hranice pozemků v k. ú. [adresa] parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] který tvoří asfaltovou cestu, neodpovídá vystavěnému plotu a rozsahu, v jakém žalobkyně a její rodina po dobu 30 let pozemky užívají. Sporná část pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] má obsah 176,6 m2 a je vymezena v pásu od plotu po konec hlavního uzávěru plynu, vlevo s malým trojúhelníkovým výběžkem hlouběji do pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Na přelomu 80. a 90. let minulého století probíhala v oblasti výstavba silnice [Anonymizováno] a za účelem výstavby byly od otce žalobkyně pana [jméno FO] odkoupeny části pozemků, mimo jiné parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] Některé pozemky byly předány k dočasnému užívání a následně byly navráceny. Konkrétně na základě kupní smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi prodávajícím [jméno FO] a kupující [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno], k.ú.o. pro definitivní řešení výstavby dolu [Anonymizováno] nabyl kupující vlastnictví pozemků v k. ú. [adresa], zaměřených geometrickým plánem dne [datum], č. zak. [Anonymizováno], a to z pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] část „q“ o výměře 101 m2 a z pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada část „r“ o výměře 189 m2, včetně oplocení a trvalých porostů. Výstavbu plotu po dokončení silnice [Anonymizováno] zajišťoval výhradně investor [Anonymizováno]. [jméno FO] neurčoval, kudy plot povede. Následně se o zahradu v hranicích plotu po celou dobu staral [jméno FO] s rodinou, zahradu užívali a rovněž natírali plot. Nikdy nikdo nevznesl žádný vlastnický nárok. Vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 21 367 m2 (cesta) je Česká republika a právo hospodařit s majetkem státu má žalovaná. Nabývacím titulem bylo souhlasné prohlášení o nabytí práva koupí závodu ze dne [datum] ve spojení se smlouvou o koupi části závodu ze dne [datum]. Kupní cena činila [částka] a byla stanovena znaleckým posudkem při zohlednění veškerých očekávaných nákladů na útlum převáděné části závodu a jiných negativních majetkových dopadů dalšího nakládání s částí závodu kupujícím a dále skutečnosti, že část závodu je prodávána pouze za účelem útlumu a zahlazení následků hornické činnosti a nikoli za účelem dalšího dolování nerostů a je prodávána úhrnem.

35. Při právním hodnocení věci soud jako první řešil otázku, zda žaloba je projednatelná, přičemž dospěl k závěru, že především po upřesnění žalobního petitu při jednání dne [datum] žaloba projednatelná je, neboť je zřejmé, v jaké části pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] se žalobkyně domáhá určení vlastnického práva, a to ačkoliv dosud nebyl vyhotoven geometrický plán. Lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], podle kterého žaloba na vydání části pozemku je přesná a určitá nejen tehdy, je-li uvedený díl pozemku identifikován připojeným geometrickým plánem, ale též pokud je označen jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o předmětu řízení.

36. Dále se soud zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k předmětné části pozemku podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Podle ustálené judikatury naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovité věci je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

37. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že v této věci se jedná o spor o hranici mezi pozemky. Pro odstranění případných pochybností soud podotýká, že projednávaná žaloba je žalobou na určení vlastnického práva, nikoliv určení, kudy vede hranice pozemku podle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“). Podle uvedeného ustanovení jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Rozdíl mezi žalobou na určení vlastnického práva a na určení hranice mezi pozemky vysvětlil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. „Občanský zákoník od [datum] umožňuje domáhat se určení hranic pozemku při objektivní neurčitelnosti hranic; vedle toho lze podat i žalobu na určení vlastnického práva, je-li hranice pozemků mezi účastníky řízení subjektivně sporná. Žaloba na „určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout. Žaloba podle § 1028 ObčZ se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. Každá z uvedených žalob se opírá o jiný skutkový stav a o jiné zákonné ustanovení.“ V projednávané věci žalobkyně netvrdí, že hranice mezi pozemky nelze zjistit, naopak uvádí, že je daná plotem. Navrhovaný petit a skutková tvrzení tak odpovídají žalobě na určení vlastnického práva.

38. K žalovaným vznesené námitce promlčení soud odkazuje na ustanovení § 614 o. z., podle kterého se nepromlčuje vlastnické právo ani právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene. Vlastnické právo se nepromlčuje a žalobkyně je oprávněna domáhat se jeho určení.

39. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně, její otec [jméno FO] spolu s rodinou užíval pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve větším rozsahu, než odpovídá katastrálnímu zápisu, neboť plot, který má vymezovat hranici mezi pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] a pozemkem parc. č. [Anonymizováno] byl vystavěn nesprávně na pozemku parc. č. [Anonymizováno] [jméno FO] vydržel část pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v rozsahu vymezeném plotem, neboť pozemek v tomto rozsahu nepřetržitě a v dobré víře držel a nakládal s ním jako s vlastním po dobu 10 let. Podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. [jméno FO] část pozemku vydržel v době do [datum], tedy za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Podle § 134 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle § 129 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 130 odst. 1 je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Nevyvstaly pochybnosti, že by [jméno FO] nebyl v dobré víře o užívání připlocené části pozemku, neboť plot byl vystavěn dělníky zajištěnými [Anonymizováno] [adresa], dle instrukcí [Anonymizováno] a na náklady [Anonymizováno], stejně tak celou stavbu silnice a kupní smlouvy iniciovalo právě [Anonymizováno]. Rovněž byla prokázaná nepřetržitá držba nejméně po dobu 10 let od roku 1992, kdy byla ukončena výstavba silnice, [jméno FO] byly vráceny dočasně zabrané pozemky a pravděpodobně v té době došlo k výstavbě plotu. Fakticky trvala držba i po započtení držby žalobkyně jakožto právní nástupkyně nejméně do roku 2023, kdy se v rodině žalobkyně objevily pochybnosti o správnosti katastrálního zápisu. Vůli s věcí nakládat jako s vlastní soud zjistil z výslechu [jméno FO], která potvrdila, že pozemek v hranicích plotu užívali, vysadili na zahradě keře a rostliny a plot natírali. Žalobkyně tak vstoupila do právního postavení svého právního předchůdce na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

40. Nicméně soud musel dále vzít v potaz ochranu nabyvatele práva v duchu zásady materiální publicity podle § 984 odst. 1 o. z., podle kterého není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. Žalovaná nabyla pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] na základě smlouvy o koupi části závodu ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba]. jako prodávající a žalovanou jako kupující. Zápis vlastnického práva ve prospěch žalované byl v katastru nemovitostí proveden dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum]. Ust. § 984 odst. 1 o. z. umožňuje, aby za stanovených podmínek došlo k nabytí práva od neoprávněného, tedy osoby, která ačkoliv je ve veřejném seznamu zapsaná jako osoba oprávněná, podle skutečného stavu osobu oprávněnou není. Ochrana směřuje k úplatným jednáním. Soud vyhodnotil smlouvu o koupi části závodu ze dne [datum] jako úplatnou smlouvu, ačkoliv kupní cena byla stanovena ve výši [částka]. Kupní cena byla určena znaleckým posudkem a zohledňovala relevantní okolnosti jako náklady na útlum převáděné části závodu, útlum těžby a zahlazení následků hornické činnosti. Další podmínkou pro aplikaci § 984 odst. 1 o. z. je dobrá víra nabyvatele v okamžiku podání návrhu na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dobrá víra se presumuje (§ 7 o. z.). Bylo na žalobkyni, aby dobrou víru žalované v katastrální zápis vyvrátila, což se žalobkyni nepodařilo. Při posouzení dobré víry žalované vycházel soud mimo jiné z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Dobrá víra představuje vnitřní přesvědčení osoby, že nejedná bezprávně. Lze očekávat obvyklou opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, za předpokladu, že osoba nemohla mít důvodné pochybnosti o tom, že údaje uvedené ve veřejném seznamu odpovídají skutečnému stavu. Obvyklá opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným právním stavem. To platí za předpokladu, že nejsou známy objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem. Pak by bylo na místě požadovat přiměřenou „investigativní“ aktivitu. Judikatura za objektivní důvod zakládající pochybnosti označila například poznámku spornosti vyplývající z katastru nemovitostí. V poměrech konkrétní věci soud vyšel z toho, že žádná poznámka spornosti ani jiná poznámka z katastru nemovitostí v době uzavření smlouvy o koupi části závodu a v době podání návrhu na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nevyplývala. Vlastnické právo k předmětnému pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] bylo převedeno v rámci smlouvy o koupi části závodu, tedy jako věci hromadné, která zahrnovala velké množství položek včetně velkého množství pozemků a jednalo se o prodej tzv. úhrnkem. V poměrech této konkrétní věci žalovaná neměla povědomí o místních poměrech a ani sama žalobkyně a osoby s ní žijící v daném místě rozpor ve skutečném a katastrálním stavu nezaznamenaly po dobu více než 30 let. Žalovaná tak neměla žádné informace, které by ji měly vést k pochybnostem a „investigativnímu“ šetření ve smyslu výše uvedené judikatury.

41. Neobstojí ani námitka žalobkyně, že ač docházelo k různým převodům pozemku parc. č. [Anonymizováno] de facto na straně vlastníka stále vystupoval v podstatě stát. Z provedeného dokazování vyplynulo, že smluvní strany, mezi kterými došlo k poslednímu převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku, jsou rozdílné právní subjekty. Společnost [právnická osoba]. je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je od roku 2018 společnost [právnická osoba]., jejímž jediným akcionářem je [Anonymizováno]. Žalovaná je státním podnikem, existuje od roku [datum] a jejím zakladatelem je [Anonymizováno]. Žalovaná má odlišnou právní formu, odlišné IČO a sídlo, odlišné členy statutárního a kontrolního orgánu než [právnická osoba]. a [právnická osoba].

42. V konkrétní věci převáží ochrana dobrověrného nabyvatele práva před skutečným vlastníkem, na kterého v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. mnohem důrazněji dopadá zásada, že práva náležejí bdělým. Proto soud v konečném důsledku žalobu zamítl.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná. Státnímu podniku nelze [právnická osoba] upřít právo nechat se zastoupit advokátem, záleží na obtížnosti případu. V této věci se nejednalo o bagatelní či standardní opakující případ, jak po právní tak skutkové stránce, a proto soud dospěl k názoru, že žalovaná má na náhradu nákladů řízení spočívající v právním zastoupení nárok. (např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 132/18 týkající se [právnická osoba].).

44. Náklady žalované sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu dále také jen „a. t.”), z tarifní hodnoty [částka] sestávající z částky [částka] za každý z 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání před soudem dne [datum] přesahující 2 hodiny, sepis vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], účast u jednání před soudem dne [datum]), tj. [částka]. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů [částka] podle § 13 odst. 4 a. t., za 6 úkonů právní služby v celkové výši [částka]. Dále cestovní náhrady podle § 13 a. t., a to v souvislosti s cestou k jednání na trase z [Anonymizováno] - [adresa] a zpět za 120 ujetých km realizovanou dne [datum] a dne [datum] ([částka] za litr paliva (benzín) při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a [částka]/km za náhradu za užití vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) 2x [částka], tj. celkem za dvě cesty k soudu [částka]. Dále náhrada za ztrátu času v souvislosti s cestou k jednání dne [datum] a dne [datum] v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 odst. 3 a. t., tj. celkem za dvě cesty k soudu [částka]. Dále advokátovi náleží náhrada za DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. v sazbě 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka]. Celkem náhrada nákladů řízení po zaokrouhlení činí [částka].