16 C 233/2022 - 162

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/1] zastoupené advokátkou [Anonymizováno]. se sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupené advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o nahrazení projevu vůle – povinnosti uzavřít kupní smlouvu takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu, jejímž předmětem je pozemek parc. č. [hodnota] zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [jméno FO] pod [jméno FO], kat. území [adresa] II za kupní cenu 26.670,12 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 56.882,10 Kč k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 11. 2022 domáhá nahrazení projevu vůle – uzavření kupní smlouvy k nemovitosti – pozemek parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa] II, obec [jméno FO] ve prospěch žalobkyně. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] v kat. území [adresa] II, obec [jméno FO] pod [jméno FO] na LV č. [hodnota]. Žalobkyně je zároveň výlučným vlastníkem kanalizační přípojky včetně septiku a studny nedílně účelově spojené se stavbou čp. [Anonymizováno], když tyto podzemní stavby jsou umístěny po celém pozemku parc. č. [hodnota], jak je písemně a projektově zdokladováno v archivu stavebního odboru [právnická osoba] [jméno FO] pod [jméno FO], a to zejména projektovou dokumentací studny s vodovodním potrubím ze studny do objektu čp. [Anonymizováno], septiku s kanalizační přípojkou, Rozhodnutím o přípustnosti stavby [Anonymizováno] ze dne 6. 6. 1963, stavebním povolením čj. [Anonymizováno]K ze dne 3. 12. 1974 [Anonymizováno] a kolaudačním rozhodnutím čj. Vod.[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/80-Pa Odboru vodního a lesního hospodářství ze dne 17. 6. 1980. Žalovaná nabyla do vlastnictví pozemek parc. č. [hodnota] v kat. úz. [adresa] II, obec [jméno FO] pod [jméno FO] na základě kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022 od původních vlastníků (restituenti), kteří jej získali v řízení proti [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Podkladem v řízení o vydání náhradního pozemku pro restituenty byl znalecký posudek č. 7704-74/2020 vypracovaný [tituly před jménem] Stanislavem Hlaváčem a v tomto posudku byl pozemek parc. č. [hodnota] popsán tak, že se jedná o pastvinu, užívanou chovatelem masného skotu a oceněn byl tento pozemek částkou 5.191,43 Kč. Sama žalobkyně si nechala zpracovat nový znalecký posudek, neboť dle ní byl posudek [tituly před jménem] Hlaváče zcela mimo realitu. Dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který nechala žalobkyně zpracovat, je pozemek parc. č. [hodnota] popsán tak, že se jedná o pozemek značně svažitý, na němž je vybudována studna s vodovodním potrubím, septik s kanalizační přípojkou, jež tvoří součást k objektu bydlení čp. [Anonymizováno]. Současně jsou na pozemku vybudované opěrné zdi, které stabilizují pozemek proti sesuvu svahu u objektu čp.

149. Jedná se o řádně udržovaný pozemek na základě nájemní smlouvy s [Anonymizováno] včetně toho, že žalobkyně, respektive její právní předchůdci, na pozemku vysazovali vlastní rukou dřeviny apod. Pakliže žalovaná při nákupu pozemku parc. č. [hodnota] pro kat. úz. [adresa] II postupovala s péčí řádného hospodáře, tak musela již při uzavření kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022 vědět, co nakupuje a v jakém stavu právním i faktickém se pozemek parc. č. [hodnota] nachází, zejména když osoby, kterým je udělována plná moc od restituentů vystupovaly ohledně daného pozemku již před tím, než pro žalovanou vlastnické právo k předmětnému pozemku parc. č. [hodnota] bylo příslušným katastrálním úřadem povoleno, včetně toho, že část kupní ceny za tento pozemek byla uhrazena žalovanou restituentům dle znění kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022 již v roce 2018.

2. Podle § 3056 o. z. žalobkyni svědčí předkupní právo k pozemku parc. č. [hodnota] pro kat. území [adresa] II a toto její předkupní právo k pozemku par. č. [hodnota] bylo porušeno tím, že restituenti nenabídli pozemek v rámci předkupního práva žalobkyni ve smyslu ust. § 3056 ve spojení s § 2140 o. z. S ohledem na toto faktické porušení zákonného předkupního práva svědčí žalobkyni nárok, aby se po žalované domáhala uzavření kupní smlouvy na předmětný pozemek za stejných podmínek, za kterých jej nabyla žalovaná od původních vlastníků, tj. restituentů. Kupní cena za tento pozemek v souladu s kupní smlouvou ze dne 22. 8. 2022 při své výměře činí 26.670,12 Kč. Žalobkyně vyzvala dne 7. 11. 2022 žalovanou k uzavření kupní smlouvy, kdy součástí této smlouvy byl i celý text návrhu kupní smlouvy, na který však žalovaná nijak nereagovala. Navíc žalovaná krátce poté, co byl předmětný pozemek přepsán do jejího vlastnictví, vypověděla nájemní smlouvu č. 7880817/54, uzavřenou mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a žalobkyní ze dne 16. 11. 2017 a vyzvala žalobkyni, aby pozemek vyklidila a předala žalované k 31. 1. 2022. Zároveň žalovaná sdělila, že je připravena žalobkyni prodat předmětný pozemek, avšak za cenu pro žalobkyni neakceptovatelnou.

3. Žalovaná uplatněný nárok neuznává s tím, že žalobkyni nesvědčí předkupní právo. Kanalizační přípojka včetně septiku a studny není stavbou ve smyslu citovaného ustanovení § 3056 o. z., když je stavbou inženýrské sítě a jejího příslušenství, kteréžto nejsou ve syslu ust. § 509 o. z. považovány za součást pozemku. Dle odborné literatury (systém ASPI, autor JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.) ke stavbám inženýrských sítí v režimu dle § 509 o. z. zákonné předkupní právo dle § 3056 o. z. nevzniká. Žalovaná je přesvědčena, že ustanovení § 3056 o. z. bylo do občanského zákoníku přijato z důvodu naplnění zásady superficies solo cedit a to pouze v těch případech, kde „podle § 3054 a § 3055 o. z. má být stav oddělitelnosti pozemku a stavby jen dočasná“ (opět viz komentář ASPI k ust. § 3056 o. z. autor JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.). Toto jistě není případ inženýrské sítě, která netvoří součást pozemku ze zákona. [právnická osoba] obraně žalované žalobkyně doplnila, že všechny uvedené stavby pak plní svoji funkci – přenosu médií – a to ke stavbě čp. [Anonymizováno], což znamená, že se jedná o samostatnou nemovitou věc nedílně spjatou s vlastnictvím objektu čp. [Anonymizováno], k jehož zásobování slouží a mají výsadní právo chráněné zákonem. Z těchto důvodů, a i s ohledem na to, že stavby byly zkolaudovány v roce 1980, nelze uvedené stavby podřadit pod tzv. liniové stavby, neboť neslouží účelu tzv. liniových staveb a jako takové nebyly zkolaudovány. Popisované zařízení bylo vybudováno tehdejším vlastníkem čp. [Anonymizováno] (pozn. žalobkyně: v době, kdy se měnila čísla popisná Objekt čp. [Anonymizováno] měl v letech 1877 – 1981 čp. 152) v kat. úz. [adresa] II na pozemku p. č. [hodnota]. V rámci rekonstrukce objektu bydlení čp. [Anonymizováno] byla povolena výstavba tříkomorového biologického septiku typ SM 8 a přípojky kanalizace z kameninového potrubí DN 150 z objektu čp. [Anonymizováno] a odvod přečištěné vody ze septiku do vodoteče, konkrétně Žlebského potoka. Dále byla vybudovaná kopaná studna vystrojena betonovými skružemi s vodovodním potrubím rovněž do čp. [Anonymizováno]. Žalobkyně má za to, že jak po stavební stránce, tak i po právní stránce jsou stavby septiku a přípojky kanalizace včetně vodovodního potrubí stavbou, na kterou se právě předkupní právo vztahuje a které při převodu pozemku parc. č. [hodnota] na žalovanou, bylo porušeno. Je nepochybné, že stavby umístěné v pozemku parc. č. [hodnota] byly zřízeny za režimu zák. č. 40/1964 Sb. v souladu s tehdy platnými právními předpisy a tedy jedná se o věci nemovité ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Proto je zcela vyloučena argumentace žalované, kterou odmítá předkupní právo k předmětným stavbám. Tyto existující stavby – kanalizační a vodovodní přípojky včetně septiku a studny umístěné po celém pozemku parc. č. [hodnota] byly jako samostatné stavby dány do užívání kolaudačním rozhodnutím č.j.: Vod.235/1093/80- /a Odboru vodního a lesního hospodářství. V daném případě tím, že se jedná o samostatné stavby (věci v právním smyslu), pak jejich vlastník může být odlišný od vlastníka pozemku, ve kterém jsou tyto stavby umístěné, a nejedná se o součást pozemků, protože plní funkci výlučně spojenou s užíváním stavby čp. [Anonymizováno], kterým je výlučně žalobkyně. Tím je vyloučena aplikace tzv. liniové stavby, protože stavba neplní veřejně prospěšný zájem liniové stavby a není určena pro širší okruh lidí. Tento závěr je potvrzen i rozhodnutím o povolení k nakládání s vodami, které vydal [právnická osoba] v Trutnově, Odbor životního prostředí čj. [adresa]/2023, ze kterého vyplývá omezená kapacita pro vlastníka stavby čp. [Anonymizováno], tj. jen pro žalobkyni.

5. Žalobkyně se v podání ze dne 3. 11. 2023 vyjádřila k právnímu posouzení liniové stavby tak, že předmětné stavby nejsou liniovou stavbou. Za liniové stavby jsou dle žalobkyně považovány stavby zasahující rozsáhlejší území, tedy jejichž délka převažuje nad šířkou a výškou.

6. V podání ze dne 13. 11. 2023 žalovaná v reakci na tvrzení žalobkyně doplnila, že právní posouzení věci žalobkyní nemá oporu v právních předpisech a jde o prosté úvahy žalobkyně. Zákon přímo do svého demonstrativního výčtu ohledně liniových staveb v ust. § 509 o. z. pojímá příklady, které dopadají na předmětný spor (kanalizační přípojka) a dále pak uvádí, že tyto stavby ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejedná se tedy o absolutní pravidlo, nýbrž obvyklý stav. Žalobkyně opírá svou argumentaci toliko o vymyšlený konstrukt, který ve finále ani v případě, že by byl existující a správný, nezaložil zákonné předkupní právo žalobkyně k pozemku žalované, který je více než evidentní toliko z litery zákona či judikatury že kanalizační a vodovodní přípojky jsou samostatné věci, nejsou součástí pozemku a toto předkupní právo tedy na ně nedopadá.

7. V dalším podání, doručeném soudu po jednání dne 14. 11. 2023 (zřejmě písařskou chybou nesprávně datováno dne 3. 11. 2023 – pozn. soudu) žalobkyně objasňuje, co je vodovod vodovodní přípojka a vodní dílo. Uzavírá, že na základě kolaudačního rozhodnutí, ve kterém jsou popsány stavby na pozemku parc. č. [hodnota] (které jsou zároveň prokázány geodetickým zaměřením), neodpovídají stavebně technickému řešení, ze kterého by bylo možné jednoznačně dovodit, že se jedná an block o kanalizační přípojky, a automaticky je podřadit pod liniové stavby a v té souvislosti konstatovat, že k liniovým stavbám nesvědčí žalobkyni předkupní právo ze zákona. S tím souvisí i nemožnost dělení předmětného pozemku parc. č. [hodnota], neboť jak vyplývá z geometrického plánu č. [Anonymizováno]/2023, je potrubí, studna a septik rozložena po celém pozemku parc. č. [hodnota]. Předmětem soudního zkoumání by muselo být, zda žalovaný, jakožto vlastník předmětného pozemku může pozemek účelně využívat i poté, co by od předmětného pozemku byla oddělena jeho část zatížená předkupním právem. Zohlednit by se pak měla zejména velikost a tvar pozemku, dosavadní způsob jeho využití žalovaným, jakož i poměry žalovaného pozemku a vlastníka stavby č.p. [Anonymizováno] a vlastníka potrubí (přípojky) septiku a studny. Za tím účelem žalobkyně navrhla ustanovení geodeta k vypracování geometrického plánu k dělení předmětného pozemku včetně posouzení toho, zda je možné předmětný pozemek vůbec s přihlédnutím ke všem těmto akceptům rozdělit.

8. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:

9. Mezi účastníky je nesporné (a jejich tvrzení v tomto směru korespondují i s provedenými listinnými důkazy), že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. St. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] pro kat. území [adresa] II, obec [jméno FO] pod [jméno FO] a současně, že žalobkyně je zároveň výlučným vlastníkem kanalizační přípojky včetně septiku a vodovodního potrubí včetně studny, nedílně účelově spojené se stavbou čp. [Anonymizováno], když tyto podzemní stavby jsou umístěny na pozemku parc. č. [hodnota] ve vlastnictví žalované.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 11, 12, 19, 21) soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemkové parcely č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] II (dále jen „předmětný pozemek“) na základě kupní smlouvy uzavřené dne 22. 8. 2022.

11. Z kupní smlouvy (č. l. 23-29) soud zjistil, že dne 22. 8. 2022 byla mezi žalovanou jako kupující a jejími právními předchůdci – [jméno FO] a [jméno FO] – jako prodávajícími uzavřena kupní smlouva, kdy předmětem koupě byl nejen sporný pozemek, ale další soubor pozemků za celkovou sjednanou kupní cenu 570 817 Kč.

12. Z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. 11. 2021, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 10. 3. 2022, č. j. [spisová značka] (č. l. 31-44), soud zjistil, že právní předchůdci žalované nabyli předmětný pozemek od České republiky – Státního pozemkového úřadu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (tj. v rámci „restituce“).

13. Z rozhodnutí odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV v Trutnově ze dne 17. 5. 1983 (č. l. 13) soud zjistil, že pro rekreační objekt č. p. [Anonymizováno]/II v Peci pod [jméno FO] bylo mj. uděleno povolení k nakládání s vodami spočívající v odběru podzemní vody z v množství 3096 m3/rok, 258 m3/měsíc, 8,6 m3/den, 0,1 l/sec a ve vypouštění odpadních vod splaškových do vodoteče v množství 3096 m3/rok, 258 m3/měsíc, 8,6 m3/den, 0,1 l/sec.

14. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne 24. 1. 2023, č. j. [adresa]/2023 (č. l. 114-116), soud zjistil, že žalované bylo vydáno povolení k nakládání s vodami spočívající v odběru podzemních vod z kopané studny pro objekt č. p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] na předmětném pozemku o maximálním povoleném odběru 140 m3/rok s platností rozhodnutí do 31. 7. 2024. Dále bylo žalované tímto rozhodnutím povoleno vypouštět odpadní vody do vod povrchových ze septiku pro objekt č. p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a to na pozemku parc. č. [hodnota].

15. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 17. 6. 1980 (č. l. 14) soud zjistil, že bylo povoleno užívání stavby biologického septiku v katastrálním území [jméno FO] pod [jméno FO] č. p. 152, přičemž stavba obsahuje biologický septik, odpadní potrubí a výústní objekt odpadu.

16. Z nájemní smlouvy (č. l. 8-10) soud zjistil, že žalobkyně užívala předmětný pozemek na základě smlouvy o nájmu uzavřené dne 16. 11. 2017 mezi žalobkyní a [Anonymizováno] pozemkovým úřadem. Nájem byl sjednán od 1. 1. 2018 na dobu neurčitou, přičemž nájemné bylo sjednáno na částku 2 447 Kč a bylo splatné ročně dopředu vždy k 1. 10. běžného roku.

17. Z výpovědi z nájmu z 3. 10. 2022 (č. l. 22) soud zjistil, že žalovaná vypověděla žalobkyni nájem předmětného pozemku s tím, že nájem měl skončit k 31. 1. 2023.

18. Ze znaleckého posudku [jméno FO], znalce v oboru Ekonomika, ceny a odhady nemovitostí (č. l. 48-54) soud zjistil, že předmětem ocenění byl předmětný pozemek. Jedná se o pozemek, na němž je vybudována studna s vodovodní přípojkou a septik s kanalizační přípojkou, jež tvoří součást k objektu bydlení č. p. [Anonymizováno].

19. Ze zaměření inženýrských sítí (č. l. 99) soud zjistil, že inženýrské sítě sloužící domu č. p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc. č. [hodnota], vedou jednak ke studni, která se nachází na předmětném pozemku, jednak k septiku, který se rovněž nachází na předmětném pozemku. Ze septiku následně směřují inženýrské sítě na pozemek parc. č. [hodnota].

20. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil pro posouzení věci žádná významná skutková zjištění.

21. Soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobkyně o vyjádření stanoviska MěÚ TU, zda septik a kanalizační přípojku lze připojit na jiné subjekty než objekt žalobkyně. Stejně tak byl zamítnut návrh na místní šetření, když z provedených důkazů zjistil skutkový stav a umístění předmětných staveb. Zamítnut byl i návrh žalobkyně na ustanovení geodeta k vypracování geometrického plánu k dělení předmětného pozemku pro nadbytečnost, protože žalobkyně i žalovaná shodně tvrdí, že pozemek je nedělitelný.

22. Podle § 3056 odst. 1 o. z. vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. Dle odst. 2 cit. Ustanovení lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě.

23. Podle § 3061 o. z. ustnovení tohoto oddílu se nepoužijí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona, nebo o nemovitou věc podle § 498 odst. 1 věty druhé.

24. Podle § 2140 odst. 1 o. z. ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému). Dle odst. 2 cit. ustanovení předkupní právo lze zvláštním ujednáním rozšířit i na jiné způsoby zcizení. Předkupní právo lze také ujednat i mimo souvislost s kupní smlouvou.

25. Podle § 509 o. z. liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemku, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

26. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

27. V daném případě se žalobkyně domáhá žalobou, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu, kterou by nabyla žalobkyně do svého vlastnictví pozemkovou parcelu č. [hodnota] v kat. úz. [adresa] II, obec [jméno FO] pod [jméno FO] za kupní cenu 26.670,12 Kč, když původní vlastníci – restituenti tuto pozemkovou parcelu prodali žalované spolu s dalšími pozemky kupní smlouvou ze dne 22. 8. 2022 přesto, že k předmětné parcele svědčilo žalobkyni předkupní právo.

28. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a namítla, že žalobkyni předkupní právo nesvědčí, když předmětné stavby kanalizační přípojky včetně septiku a studny jsou jednak stavbami liniovými, jednak jde o samostatné stavby, které nejsou součástí pozemku.

29. V daném případě soud účastníky na počátku řízení seznámil s tím, že bude na místě zodpovědět tři otázky, a to 1) zda je kanalizační přípojka včetně septiku a studny stavbou ve smyslu civilního práva, 2) zda je kanalizační přípojka včetně septiku a studny liniovou stavbou a 3) zda dopadá předkupní právo podle § 3056 o. z. na liniové stavby.

30. V tomto řízení bylo prokázáno především kolaudačním rozhodnutím ze dne 17. 6. 1980 (č. l. 14), že kanalizační přípojka včetně septiku a vodovodní potrubí (ke studni) jsou stavbami ve smyslu civilního práva, když jde ve všech případech o výsledek stavební činnosti, který má svůj samostatný význam v právním styku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1118/2005) a jde o výsledek stavební činnosti, který je jednoznačně identifikovatelný v tom směru, že se zřetelně odlišuje od předmětu (pozemku, stavby), na němž je umístěn (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3259/2018). Ostatně charakter výsledku stavební činnosti v tomto konkrétním případě vyplývá i z konkrétního stavebně-technického provedení. V daném případě má soud za to, že i studna je samostatnou stavbou ve smyslu shora uvedeného (dle vyjádření žalobkyně je vyztužena betonovými skružemi, bylo vydáno stavební povolení…) a jako taková je součástí liniové stavby (přívodního potrubí) ve smyslu ust. § 509 o. z., neboť s přívodním potrubím provozně souvisí (k tomu dále bod 31 an. odůvodnění). Účastníci tuto skutečnost, že se jedná o stavby ve smyslu civilního práva, ani nečinili v průběhu řízení spornou.

31. Soud má dále za to, že předmětné stavby jsou liniovými stavbami ve smyslu § 509 o. z. Odborná literatura (Lavický a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vydání. C. H. Beck, 2022, komentář k § 509 či Petrov, Výtisk, Beran a kol. Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace). C. H. Beck, 2023, komentář k § 509) popisuje následující charakteristické znaky liniových staveb: a) mohou vést nad povrchem (nadzemní energetické vedení, akvadukty), pod povrchem (potrubí, kanalizace) či na povrchu (pozemní komunikace); b) jejich účelem je přepravovat osoby či materiál; c) budou zpravidla stavbami v občanskoprávním smyslu, neboť se bude jednat o statický výsledek stavební činnosti, který má samostatný význam; d) převládá u ní jeden rozměr, tj. délka nad šířkou a výškou; e) zpravidla budou zasahovat na vícero pozemků. Poslední znak je pravidlem, z něhož jsou přípustné výjimky. Tak například u rozlehlých pozemků v horských oblastech si lze představit, že stavba vleku bude splňovat pojmové znaky liniové stavby, přestože bude umístěna pouze na jediném pozemku. Naopak liniovou stavbou nebude soustava, která prochází pouze pod jedním pozemkem jednoho vlastníka a s tímto pozemkem má hospodářskou souvislost (např. vodovodní potrubí vedoucí ze studny do domu, přičemž studna i dům se nachází na jednom pozemku). V projednávané věci však jak kanalizační přípojka, tak vodovodní potrubí procházejí nejméně 2 pozemky (předmětný pozemek a pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno]), které jsou ve vlastnictví různých vlastníků. Stejně tak jsou naplněny i veškeré další znaky liniových staveb.

32. V § 509 o. z. je pak výslovně uvedeno, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Septik u kanalizační přípojky, resp. studna u vodovodního potrubí pak nepochybně takovými součástmi jsou, tedy ani na ně ustanovení o předkupním právu nedopadá.

33. Žalobkyně tvrdí, že v daném případě předmětné stavby (septik s kanalizační přípojkou a studna s vodovodním potrubím) liniovými stavbami nejsou, jelikož obsluhují pouze její nemovitost č. p. [Anonymizováno] a neslouží uspokojování potřeb širokého okruhu osob. Tato argumentace však není podle soudu přiléhavá, když je opřena o ojedinělý názor publikovaný v [jméno FO], K. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I (§ 1-654, obecná část). Wolters Kluwer. 2020. Zdejší soud pak není toho názoru, že by nezbytnou podmínkou pro to, aby šlo věc označit za liniovou stavbu, bylo bezpodmínečně i uspokojování potřeb širokého okruhu osob.

34. Pokud jde o otázku, zda dopadá předkupní práva podle § 3056 o. z. na liniové stavby, pak soud dospěl s odkazem na § 3061 o. z. k závěru, že nikoli. Zákon (v § 509 o. z.) liniové stavby nepovažuje za stavby, které by byly součástí pozemku, a tedy zde není předkupní právo ve prospěch vlastníka liniové stavby založeno.

35. Pro úplnost soud dodává, že i v případě, kdy by předmětné stavby nebyly liniovými stavbami, by zákonné předkupní právo žalobkyni ani tak nenáleželo, jelikož kanalizační a vodovodní přípojky, septik i studna jsou ve smyslu § 498 odst. 1 o. z. podzemními stavbami se samostatným účelovým určením, a nejsou proto součástí pozemku. Všechny řešené stavby mají vlastní využití jakožto nemovité věci a podzemní stavby (skutečnost, že studna nepatrnou částí zasahuje na povrch, nemění charakter studny jakožto podzemní stavby, jelikož její naprosto převážná část se nachází pod zemí – k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2597/2010, a předpoklad podzemní konstrukce jako nezbytnému znaku studny jako stavby v občanskoprávním smyslu či závěry zvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 217/2019). Předkupní právo by na ně proto podle § 3061 o. z. nedopadalo ani v tomto případě.

36. Dle soudu žalovaná v tomto řízení přiléhavě argumentovala tím, že pokud by byla akceptovatelná tvrzení žalobkyně, pak si lze představit nelogickou až absurdní situaci, která by tak mohla nastat, kdy by kupříkladu ve městech byla rozvodná síť elektrické energie či vodního zásobování považována za součást pozemku a vztahovalo by se tak na ní žalobkyní předpokládané zákonné předkupní právo. To by v důsledku znamenalo, že vlastníkovi této rozvodné sítě by náleželo zákonné předkupní právo ke všem nemovitostem, na kterých se tato síť nachází. Lze souhlasit se žalovanou i v tom, že dotčený oddíl o. z. (§ 3054 – 3061) předpokládá zákonné předkupní právo v případech, kdy věc, která podle dřívější právní úpravy nebyla součástí pozemku, se nyní součástí pozemku stává. Jelikož však zákon i judikatura uvádí, že řešené stavby nejsou součástí pozemku a mají vlastní využití jakožto stavby nemovité a podzemní, nelze na ně toto zákonné předkupní právo vztáhnout.

37. Soud ze shora uvedených důvodů uzavřel, že žalobkyni zákonné předkupní právo z titulu vlastnictví předmětných staveb (studny a vodovodního potrubí, septiku a kanalizační přípojky), nesvědčí.

38. Nadto je třeba upozornit, že pokud by nadepsaný soud i přes výše uvedené dospěl k závěru existence zákonného předkupního práva, tak by nebylo možno žalobě vyhovět, jelikož dle § 3056 odst. 2 obč. zákoníku by toto právo dopadalo jen na část předmětného pozemku. Jelikož žalobní petit zní na nahrazení projevu vůle – povinnost uzavřít kupní smlouvu na celý pozemek, bez jakékoliv možnosti alternativy a žalobkyně tak opomněla citované zákonné ustanovení.

39. Žalobkyně namítla při jednání dne 17. 1. 2024, že jí soudem nebylo dáno poučení ke změně žalobního petitu ve smyslu oddělení části předmětného pozemku. Soud k této námitce uvádí, že účastníkům může poskytovat pouze procesní poučení, nikoli též poučení hmotněprávní a bylo pouze na žalobkyni, jak formuluje žalobní petit a případně jej změní v návaznosti na průběh řízení. V souladu s o. s. ř. je soud vázán návrhem účastníků a nemůže jej překročit. Navíc se sama žalobkyně v tomto řízení opakovaně vyjadřovala tak, že předmětný pozemek je nedělitelný, což měl potvrdit i ustanovený geodet za účelem vypracování geometrického plánu k dělení předmětného pozemku.

40. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve své žalobě neúspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení vůči ní žalovaná. Žalovaná v tomto řízení učinila 9 úkonů právní služby, a to převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 11. 1. 2023, účast při jednání soudu dne 18. 5. 2023, vyjádření ze dne 13. 11. 2023, účast při jednání soudu dne 14. 11. 2023, vyjádření k výzvě soudu ze dne 7. 12. 2023, vyjádření k výzvě soudu ze dne 16. 1. 2024, účast při jednáni soudu dne 17. 1. 2024 a účast při jednání soudu dne 12. 2. 2024. Zástupce žalované se domáhal, aby mu byla přiznána odměna v souladu s § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy sazba za jeden úkon dle § 7 cit. vyhlášky činí 3.100 Kč. Předmětem řízení je žaloba o nahrazení projevu vůle, přičemž určení práva k věci je v tomto konkrétním případě penězi ocenitelné, a to částkou 26.670,12 jako požadovanou kupní cenou. Soud proto přiznal odměnu žalované za zastupování nikoli žalovanou vyčísleným tarifem, ale podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 cit. vyhlášky z hodnoty předmětu sporu, kdy odměna za 9 úkonů právní služby činí celkem 19.620 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 2.180 Kč). Dále byla žalované přiznána paušální náhrada hotových výloh za 9 úkonů právní služby po 300 Kč. Konečně bylo přiznáno cestovné za použití vozidla ke čtyřem jednáním soudu ve výši 18.290 Kč (trasa České Budějovice – Trutnov a zpět vždy 594 km cesta k jednomu jednání x 4 jednání v souladu s písemným vyúčtováním zástupce žalované) a náhrada za čas promeškaný cestou ke čtyřem jednáním 6.400 Kč (16 x 30 minut po 100 Kč x 4 jednání). Zástupce žalované doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 47.010 Kč. Daň činí 9.872,10 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 56.882,10 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

41. Pokud jde o úkony právní služby, spočívající ve vyjádření k výzvě soudu ze dne 5. 9. 2023 (č. l. 107) a vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. 9. 2023 (č. l. 108) pak tyto dle soudu nejsou dle svého obsahu vyjádřeními ve věci samé ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb., nýbrž stručnými sděleními žalované k průběhu mimosoudních jednání, proto žalované odměna za tyto účtované úkony nebyla přiznána.

Poučení