16 C 240/2020-202

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Kubešové a přísedících [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci žalovanou ze dne [datum] je neplatné.

II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal přiznání náhrady škody ve výši 60 586,70 Kč, se zamítá

III. Žaloba, jíž se žalobce domáhal přiznání nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Předmětný návrh odůvodnil zejména tím, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] mu bylo oznámeno, že chybí některé tržby z pobočky, za kterou byl odpovědný. Až další dny bylo účetní upřesněno, o které tržby se jedná. Do té doby neobdržel žádné napomenutí nebo výtku k výkonu své práce. Poslední den pracovního poměru žalobce obdržel od žalované okamžité zrušení pracovní poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) z důvodu údajného neodvedení denních tržeb jednotlivých poboček žalované. Žalobce však neobdržel pracovní náplň, kde by mu bylo stanovena povinnost kontrolovat vládání a odvod denních tržeb jednotlivých poboček do vkladových bankomatů či odvod tržby do hotovostní pokladny společnosti nebo do banky a že za toto nese odpovědnost. Na základě ad hoc pokynů nadřízeného v případech, kdy nefungoval vkladový bankomat, pak pouze přebíral obálky s hotovostí na jednotlivých pobočkách a odvezl hotovost do kanceláře žalované, kde je předal personální ředitelce žalované. Žalobce nemá doklad o předání částek. Přebrání tržeb rovněž nebylo evidováno. Šlo o běžnou praxi ve společnosti žalované. Uvádí, že žalobce nebyl jedinou osobou disponující s tržbami a nemohl ovlivnit, které tržby mu boudou konkrétní den svěřeny a zda je bude mít možnost předat osobně nebo pouze podle pokynu nechat na stole manažerky paní [celé jméno svědkyně]. V případě nepřítomnosti manažerky neměl žádný pokyn, jak s penězi nakládat. Zdůrazňuje, že okamžité zrušení pracovní poměru je výjimečný institut, který lze užít, jen jestliže nelze užít jiný způsob ukončení pracovního poměru a na zaměstnavatele nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Žalobkyně však zrušila pracovní poměr poslední den pracovní poměru podle uzavřené pracovní smlouvy.

2. Žalobce se dále domáhal náhrady škody, která mu neoprávněným ukončením pracovního poměru prokazatelně vznikla. Škoda spočívá v nevyplacených dávkách podpory v nezaměstnanosti, kterou nezískal z důvodu skončení pracovního poměru z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Výše škody pak činí 60 586,70 Kč za nevyplacenou podporu v nezaměstnanosti, která by mu jinak náležela po dobu 5 měsíců. Přestože žalobce uvedl, že na dalším zaměstnávání netrvá, zdůraznil, že rozhodnutí soudu o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru potřebuje pro Českou správu sociálního zabezpečení, aby mu zpětně doplatila podporu v nezaměstnanosti.

3. Žalobce se konečně rovněž domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč. Uvedený nárok odůvodnil zejména tím, že žalobce na začátku pracovního života byl označen jako nespolehlivý zaměstnanec, což mu stěžuje možnost dalšího pracovního uplatnění. Byla ovlivněna rovněž jeho psychika. Situaci těžko nesl i s ohledem na probíhající trestní řízení. Současně nesložil maturitní zkoušku. Bylo tak zasaženo do jeho osobní sféry, narušena jeho pověst a způsobeny duševní útrapy.

4. Dále žalobce uvedl, že popírá, že by mezi stranami byla uzavřena jakákoliv Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Předložená dohoda o odpovědnosti neobsahuje všechny náležitosti. pravděpodobně se jedná o podvrh, kdy byla zneužita dohoda podepsaná žalobcem dne [datum]. Do dohody byly vepsány údaje jiným psacím prostředkem, je zde patrné nedokonale vygumovaný zbytek předchozího textu. V záhlaví je uvedeno staré sídlo žalované, také odkazuje na Předávací protokol, který nebyl nikdy vyhotoven. Prohlášení v dohodě se vtahuje k plné kontrole nad svěřenými hodnotami, které je ale zcela v rozporu s charakterem tvrzené povinnosti přebírat a předávat denní tržby z podřízených provozoven. Zdůrazňuje, že má kopii dohody, která mu byla předána dne [datum] při doručení výpovědi, tato dohoda se však liší.

5. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že žalobce byl před nástupem na pracovní pozici regionálního provozního manažera zaškolen předchůdkyní na dané pozici praní [celé jméno svědkyně]. Žalobce byl seznámen se svou povinností kontrolovat odvádění tržeb v přidělených provozovnách jakož i se svou povinností v případě nemožnosti pracovníků na pobočce vložit denní tržbu do vkladového bankomatu, tuto tržbu vyzvednout a odvést osobně do pokladny žalované do rukou paní [celé jméno svědkyně], nebo je vložit přímo do banky. Žalobce nezajistil odvedení části tržeb z provozovny nacházející se v obchodním centru [anonymizována dvě slova] z měsíce června a července roku 2020 ve výši 103 665 Kč, kdy v uvedeném období byl vkladový bankomat mimo provoz. Žalobce nepodal žalované jakékoliv vysvětlení o tom, kde se tyto finanční prostředky nachází, přestože za jejich nakládání byl osobně odpovědný. Uvedeným jednáním žalobce porušil své povinnosti (zejména řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek) zvlášť hrubým způsobem. V předmětné době byla paní [celé jméno svědkyně] na dovolená, po svém návratu našla v kanceláři tašku s tržbami. Žalobce však neobdržel pokyn ponechávat tržby v kanceláři žalované, aniž by byly řádně předány, svědčí to tak o naprostné nedbalosti a nezodpovědnosti žalobce. Tím je žalobce odpovědný žalované rovněž za škodu, když svým chováním umožnil, aby se k tržbám dostaly neoprávněné osoby.

6. Žalovaná dále uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalobcem dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování, kterou žalobce převzal odpovědnost k ochraně všech hodnot, které mu byly nebo budou svěřeny k vyúčtování. Žalobce je tak povinen nahradit žalované schodek na svěřených hodnotách.

7. Soud provedl dokazování navrženými důkazy. Žalobce navrhl doplnit dokazování Protokolem o hlavním líčení ze dne [datum] k řízení vedeném pod sp. zn. 3 T 53/2021. Soud tento návrh považoval za nadbytečný a zamítl jej, neboť skutečnosti vyplývající z výpovědí svědků zachycených v protokolu byly prokázány samotnými svědeckými výpověďmi učiněnými v tomto řízení.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce uzavřel s žalovanou pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum] se sjednaným dnem nástupu [datum] na pracovní pozici prodejce [příjmení] [jméno] (prokázáno Pracovní smlouvou ze dne [datum]). Základní mzda zaměstnance činila 10 000 Kč (prokázáno Mzdovým výměrem s účinností od [datum]). Změnou pracovní smlouvy byl druh práce žalobce změněn na Regionálního provozního manažera. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] (prokázáno doplňkem pracovní smlouvy ze dne [datum]). S účinností od [datum] byl pracovní poměr žalobce prodloužen na dobu určitou do [datum] (prokázáno doplňkem pracovní smlouvy ze dne [datum]).

9. Žalobce s žalovanou uzavřeli dohodu ve smyslu § 252 ZP o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování viz. Předávací protokol. Zaměstnanec se zavázal učinit vše k vyloučení škody na svěřených hodnotách. V dohodě je uvedeno, že žalobce je zaměstnán na pozici provozního manažera na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] (prokázáno Dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování ze dne [datum] předloženou žalovanou). Z Dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování ze dne [datum] předloženou žalobcem bylo zjištěno, že není vyplněna položka k pracovní pozici žalobce a specifikace pracovní smlouvy.

10. Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 9 213 (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 9 643 (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 10 251 Kč (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 12 987 Kč (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 9 524 Kč (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 9 874 Kč (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 12 176 Kč (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 10 675 Kč (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 9 413 Kč (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]). Tržba na pobočce OC [obec] dne [datum] byla 9 909 Kč (prokázáno ze záznamu z pokladny ze dne [datum]).

11. Dne [datum] pak žalobce převzal osobně od žalované [příjmení] zrušení pracovní poměru zaměstnavatelem pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Důvodem okamžitého zrušení pracovní poměru bylo porušení povinností spočívající v neodevzdání částky 103 665 Kč. Žalobce měl odpovídat za kontrolu vkládání a odvodů denních tržeb, jednotlivých poboček do vkladových bankomatů a v případě výpadku funkce vkladového bankomatu měl zajistit odvod tržby do hotovostní pokladny společnosti nebo do banky. Ve vztahu k výše uvedené částce však dle zaměstnavatele ke vkladu nedošlo (prokázáno Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum]).

12. Žalovaná jako zaměstnavatelka ve formuláři pro Úřad práce ČR vyznačila, že zaměstnanec porušil povinnosti a byl s ním ukončen pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen jako„ ZP“).

13. Žalobce byl na svou práci zaškolován paní [celé jméno svědkyně]. Žádný dokument o proškolení nebyl dán žalobci k podpisu. Převzaté finance měly být primárně předávány HR manažerce [celé jméno svědkyně]. Pokud však nebyla přítomna, měly být peníze předány nadřízenému žalobce, panu [celé jméno svědka] (prokázáno svědeckou výpovědí [celé jméno svědkyně] ze dne [datum]).

14. Paní [celé jméno svědkyně] je bývalá regionální manažerka žalované. Zaškolování žalobce probíhalo tak, že spolu jezdili na různé pobočky a ona mu ukazovala, jak to funguje. V případě nefunkčnosti vkladového bankomatu, měl prodejce zavolat regionálnímu manažerovi, který si měl přijet tržbu vyzvednout, schovat si ji, hned na pobočce si to přepočítat a potom ji předat paní [celé jméno svědkyně] v kanceláři. Jiný způsob, jak mohl naložit s tržbou zde nebyl (prokázáno svědeckou výpovědí [celé jméno svědkyně] ze dne [datum]).

15. Z výpovědi obchodního ředitele [jméno] [celé jméno svědka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v případě nefunkčnosti vkladového bankomatu měl regionální manažer povinnost ten den či den následující vyzvednout na dané pobočce hotovost, přepočítat ji a zkontrolovat oproti výčetce, a finance následně odvézt do kanceláře a odevzdat office manažerce.

16. K předání tržby mezi zaměstnanci na stáncích a žalobcem nebyl podepisován žádný předávací protokol, finanční prostředky se nepřepočítávaly. V případě, že nefungoval bankomat, vložila se tržba do obálky a schovala se pod kasu, kde si ji měl regionální manažer vyzvednout (prokázáno svědeckou výpovědí [celé jméno svědkyně] ze dne [datum]). Uložení peněz, které nešly vložit do bankomatu ve stánku jakož i skutečnost, že peníze se při převzetí nepřepočítávali potvrdila při své svědecké výpovědi dne [datum] rovněž [celé jméno svědkyně], která rovněž uvedla, že šlo o praxi, která zůstala i po skončení žalobce v práci.

17. Žalobce byl obžalován ze spáchání trestného činu zpronevěry částky 103 665 Kč Obvodní soud pro Prahu 4 žalobce zprostil obžaloby, když nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. V rámci svého odůvodnění trestní soud uvedl, že se nepodařilo zjistit, kdo peníze z tržeb vzal, peníze prošly či mohly projít rukama několika lidí. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že v předmětnou dobu byla na dovolené a když se vrátila, vedle stolu měla tašku s tržbami, čili kdokoliv s přístupem do její kanceláře si mohl z tašky vytáhnout část tržeb. Dále soud konstatoval, že za tuto situaci mohou především špatně nastavené vnitřní mechanismy kontroly fungování zaměstnanců firmy a vůbec nedostačující organizace nakládání s penězi v poškozené společnosti (prokázáno Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 9. 2021, sp. zn. 3 T 53/2021).

18. Po skončení pracovního poměru si žalobce nemohl najít práci, byl ve stresu, nemohl se učit ani na maturitu (prokázáno svědeckou výpovědí [celé jméno svědkyně] ze dne [datum]).

19. Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen jako „zákoník práce“), dle kterého může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode kdy pracovní poměr skončil uplatnit u soudu neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru.

20. V projednávané věci žalobce obdržel okamžité zrušení pracovní poměru dne [datum] a žaloba na určení neplatnosti byla doručena dne [datum], žalobce tedy podal žalobu v zákonné prekluzivní lhůtě.

21. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

22. Podle § 301 písm. a) zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci.

23. V projednávané věci žalovaná okamžité zrušení pracovního poměru odůvodnila tím, že žalobce odpovídá žalované za kontrolu vkládání a odvodů denních tržeb, jednotlivých poboček do vkladových bankomatů a v případě výpadku funkce vkladového bankomatu, bylo povinností žalobce odvod tržby do hotovostní pokladny společnosti nebo do banky. Při kontrole bylo zjištěno, že nedošlo ke vkladu 103 662 Kč. Ve vztahu k povinnostem žalobce vztahujících se k odvodu tržeb bylo vedeno dokazování.

24. Svědkyně [celé jméno svědkyně] jako HR manažerka uvedla, že žalobce byl řádně proškolen k tomu, jaké jsou jeho povinnosti paní [celé jméno svědkyně]. Skutečnost, že paní [celé jméno svědkyně] předala žalobci všechny potřebné informace, stavěla manažerka na osobní důvěře. Povinností žalobce mělo být v případě nefunkčnosti vkladových bankomatů, aby od prodavačů na jednotlivých pobočkách vyzvedl finanční hotovost a tuto předal paní [celé jméno svědkyně]. V řízení nebylo prokázáno, jak by měl žalobce postupovat, pokud paní [celé jméno svědkyně] nebyla k dispozici. Paní [celé jméno svědkyně] v rámci svého výslechu uvedla, že v takovém případě měly být finance předány panu [celé jméno svědka], jakožto nadřízenému žalobce. Pan [celé jméno svědka] však při svém výslechu takovou možnost neuvedl a tuto možnost, jakožto ani žádnou jinou, neuvedla rovněž paní [celé jméno svědkyně], která měla žalobce zaškolovat. Je tak evidentní, že žalovaná neměla jasný postup na předávání peněz v případech, kdy nebylo možné peníze předat paní [celé jméno svědkyně]. Žalobci nebyly jeho povinnosti (týkající se předání peněz) předány ani v písemné formě. Spatřuje-li žalovaná porušení povinností v nepředání peněz paní [celé jméno svědkyně], má soud z provedeného dokazování za prokázané, že žalobce neporušil své povinnosti týkající se nakládání s penězi. Žalovaná odůvodnila okamžité zrušení pracovního poměru porušením povinností, touto povinností mělo být neuposlechnutí pokynu zaměstnavatele spočívající v postupu při odvodu denních tržeb (dle § 301 písm. a/ zákoníku práce). Měl-li zaměstnanec vkládat tržby do hotovostní pokladny společnosti, pak v řízení bylo prokázáno, že tímto pokynem bylo myšleno odevzdání peněz paní [celé jméno svědkyně] v její kanceláři. Pokud žalobce postupoval tak, že peníze zanechal v kanceláři paní [celé jméno svědkyně], přestože tam nebyla, lze takový postup považovat za lehkomyslný. Soud se však domnívá, že tento postup není v rozporu s pokyny zaměstnavatele, neboť žalobce nedostal žádný pokyn, jak má v takovém případě postupovat. Ke svému tvrzení, že žalobce byl povinen vložit peníze do banky, žalovaná ani po poučení nenavrhla žádné důkazy a z provedeného dokazování taková skutečnost nevyplynula.

25. Z dokazování však naopak vyplynulo, že při převzetí finančních částek si měl regionální manažer tyto peníze přepočítat. Dále bylo prokázáno, že k přepočítání peněz nedocházelo a nečinil je ani žalobce ani zaměstnanci po něm, to však žalobce k porušování jeho povinnosti neopravňuje.

26. Pokud žalovaná dovozuje porušení povinností zaměstnance z uzavřené Dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot, je k tomu nutné uvést, že schodek na svěřených hodnotách dle dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty podle § 252 zákoníku práce vede toliko k povinnosti zaměstnance nahradit škodu (srov. § 259 zákoníku práce) a nezakládá automaticky nárok zaměstnavatele na okamžité zrušení pracovního poměru. I v takovém případě musí být naplněna intenzita porušení povinnosti zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem.

27. Soud se tak dále zabýval otázkou, zda zjištěné porušení povinnosti dosahuje intenzity zvlášť hrubého porušení, které je možné postihnout okamžitým zrušením pracovního poměru. Zákon nedefinuje pojem porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a jeho vymezení závisí na konkrétních okolnostech případu. Je třeba souhlasit však s názorem, že v některých případech již ze způsobu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci může bez dalšího vyplývat, že jde o porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Těmi případy je například okrádání zaměstnavatele nebo zpronevěra. V projednávané věci však nebylo prokázáno, že by žalobce svého zaměstnavatele okradl nebo že finanční prostředky zpronevěřil. Možný spácháním trestného činu zpronevěry se zabýval i trestní soud, který shledal, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je žalobce stíhán.

28. Ve vztahu k porušení pokynů zaměstnavatele soud shledal, že žalobce si při převzetí hotovosti na pobočkách finance nepřepočítával a neměl tak přehled o tom, jestli obdržel v obálce patřičné množství peněz odpovídající záznamům z pokladny. Ve výše uvedeném porušení povinnosti postupovat dle pokynu zaměstnavatele však soud neshledal porušení takové intenzity, aby to naplnilo výjimečnost takového postupu, jakým je okamžité zrušení pracovního poměru. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2000, č. j. 21 Cdo 1228/99„ při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod.“ V projednávané věci soud tak přihlédl i k tomu žalobci bylo v době okamžitého rozvázání pracovní poměru 20 let, pracoval u žalované od svých 19 let a z pracovní pozice prodejce se za dobu kratší než půl roku vypracoval na pracovní pozici regionálního provozního manažera. Nebylo nijak prokázáno, že by po dobu své práce byl žalobce nějak napomínán či upozorňován na chyby v práci. Lze se tak domnívat, že šlo o bezproblémového zaměstnance. Soud tak s ohledem k těmto okolnostem konstatuje, že porušením pokynu zaměstnavatele přepočítávat převzatou hotovost nedošlo k porušení povinností zvlášť hrubým způsobem.

29. Současně je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že pracovní poměr žalobce na dobu určitou končil ve stejný den, v jaký mu bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2001, č. j. 21 Cdo 379/2000 může k okamžitému zrušení pracovního poměru„ zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby“. V projednávané věci soud tak shledal, že nejsou naplněny důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

30. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti, nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu.

31. Podle § 54 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti, zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) a b) je neplatné.

32. V projednávané věci soud žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr s žalovaným důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Žalobce tak neměl nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Zdejší soud však dospěl k závěru, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné. Na základě tohoto rozhodnutí by tak měla být podpora v nezaměstnanosti žalobci doplácela (dle § 51 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). Žaloba vůči žalovanému se tak vzhledem k výše uvedenému jeví jako minimálně předčasná. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti vykovává kromě Ministerstva práce a sociálních věci i Úřad práce České republiky, ke kterým se povinnost doplacení podpory v nezaměstnanosti vztahuje. Žalovaná tak současně není pasivně legitimovaná k vyplacení podpory v nezaměstnanosti, jak požaduje žalobce. Soud proto žalobu v uvedené části zamítl (výrok II.).

33. Co se týče výroku III., kdy žalobci nebyla přiznána nemajetková újma ve výši 50 000 Kč, zde se senát zabýval tvrzením ze strany žalobce a dospěl k závěru, že pokud žalobce tvrdí, že takto byl řekněme pošpiněn na začátku svého pracovního života jako nespolehlivý zaměstnanec, kdy mu to ztěžuje možnost dalšího pracovního uplatnění, tak samotné rozhodnutí, kde bude označeno okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné, považuje soud v tomto směru za postačující. Ve vztahu k tvrzenému ovlivnění psychiky a nemožnosti složit maturitu je nutné poznamenat, že žalobce nesložil maturitní zkoušku ani poté, co skončilo trestní řízení a od zrušení pracovního poměru uplynulo značné množství času. Soud v tomto bodě nepřihlédl ke svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně], která vypověděla, že žalobce nemohl najít práci, nemohl se učit ani na maturitu, když z výslechu vyplynul úzký partnerský vztah mezi svědkyní a žalobcem. Jiné důkazy k prokázání svého tvrzení žalobce nenavrhl. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že samotné rozhodnutí soudu o neplatnosti okamžitého rozhodnutí pracovního poměru je dostatečnou satisfakcí za nepohodlí, která žalobce utrpěl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobce se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a současně zaplacení částky 60 586,7 Kč za nevyplacenou podporu a částky 50 000 jako nemajetkovou újmu. S ohledem na posuzování úspěchu účastníků ve věci byl žalobce úspěšný jen částečně. Žalobce byl neúspěšný ve dvou žalobních nárocích ze tří, tedy v celkové částce 110 586,7 Kč. S ohledem na skutečnost, že hlavním předmětem žaloby bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dospěl soud k závěru, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení