16 C 241/2021 - 628

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení částky 2 943 363 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 943 363 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 794 865 Kč od 11. 7. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 148 498 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 592 324 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení vzniklých státu částku ve výši 7 912,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10.7.2021 domáhal po žalované zaplacení částky 2 794 865 Kč s příslušenstvím, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání 16 pozemků v obci [adresa], katastrální území [adresa], v období od 11.7.2018 do 10.7.2021. V souvislosti s jednotlivými pozemky byl uplatněn tento nárok: 1) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 56 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 3 203 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 7 504 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 7 504 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 10.7.2021 částka 3 927 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 22 138 Kč; 2) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 138 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 7 894 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 18 492 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 18 492 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 10.7.2021 částka 9 677 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 54 555 Kč; 3) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 49 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 2 803 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 6 566 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 6 566 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 10.7.2021 částka 3 436 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 19 371 Kč; 4) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 999 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 57 148 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 133 866 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 133 866 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 10.7.2021 částka 70 050 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 394 930 Kč; 5) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 534 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 30 548 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 71 556 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 71 556 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 10.7.2021 částka 37 444 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 211 104 Kč; 6) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 805 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 46 050 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 107 870 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 94 314 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 248 234 Kč; 7) pozemek parc. č. [hodnota], o výměře 1 246 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 71 278 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 166 964 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 145 981 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 384 223 Kč; 8) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 466 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 26 658 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 62 444 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 54 597 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 143 699 Kč; 9) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 1 362 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 77 914 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 182 776 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 159 572 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 420 262 Kč; 10) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 40 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 2 288 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 5 360 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 4 686 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 12 334 Kč; 11) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 16 m (viz výpis z katastru nemovitostí k.ú. [adresa], LV č. [hodnota]; žalobce však omylem uvedl a při výpočtu vycházel z výměry 7 m) - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 400 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 938 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 820 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 2 158 Kč; 12) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 1 145 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 765 500 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 153 430 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 134 148 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 353 078 Kč; 13) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 889 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 50 856 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 119 126 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 104 155 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 274 137 Kč; 14) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 345 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 19 736 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 46 230 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 46 230 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 15.6.2021 částka 21 025 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 133 221 Kč; 15) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 3 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 172 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 402 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 402 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 15.6.2021 částka 183 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 1 159 Kč; 16) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 399 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 22 825 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 53 466 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 26.10.2020 částka 43 971 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 120 262 Kč. V případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] se žalobce domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení pro období od 11.7.2018 do 22.9.2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.10.2020 (dále jen „smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26.10.2020“), uzavřené mezi dřívějšími vlastníky pozemků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobcem, kterou dřívější vlastníci pozemků postoupili žalobci dosud nepromlčenou část pohledávky vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno] (v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] byl postoupen nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 23.9.2017 do 22.9.2020; v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] byl postoupen nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 26.10.2017 do 26.10.2020), a pro období od 23.9.2020 do 10.7.2021 na základě svého vlastnického práva nabytého na základě kupní smlouvy ze dne 10.7.2020, uzavřené mezi dřívějšími vlastníky pozemků parc. č. [Anonymizováno] a žalobcem (s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 23.9.2020). V případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] se žalobce domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení pro období od 11.7.2018 do 26.10.2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.10.2020, a pro období od 27.10.2020 do 15.11.2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2020 (dále jen „smlouva o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2020“), uzavřené mezi dřívějšími vlastníky pozemků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobcem, kterou dřívější vlastníci pozemků postoupili žalobci dosud nepromlčenou část pohledávky vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno] za období od 27.10.2020 do 15.11.2020. V případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] se žalobce domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení pro období od 11.7.2018 do 22.9.2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.10.2020 a pro období od 23.9.2020 do 15.6.2021 na základě svého vlastnického práva nabytého na základě kupní smlouvy ze dne 10.7.2020. V případě pozemku parc. č. [Anonymizováno] se žalobce domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení pro období od 11.7.2018 do 26.10.2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.10.2020. Všechny uvedené pozemky se nachází na území hlavního města Prahy a jsou užívány jako veřejná prostranství. Za této situace je výrazně omezeno ústavně zaručené vlastnické právo vlastníka takových pozemků, který je sice povinen respektovat tuto veřejnoprávní regulaci související s institutem obecného užívání a podrobit se jí, avšak přísluší mu náhrada ze strany obce, a není-li tato poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce dále poukázal na tu skutečnost, že žalovaná nikdy nezískala právo předmětné pozemky užívat, ale svévolně je jako veřejné prostranství zabrala, aniž by práva k pozemkům jakkoliv vypořádala. Vydání bezdůvodného obohacení požaduje žalobce v částce odpovídající maximálnímu nájemnému pro obec [adresa] podle Cenového věstníku Ministerstva financí, jímž se zavádí cenová regulace nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce, a to dle výměru MF č. 01/2018 ze dne 28.11.2017 pro rok 2018 – 120 Kč/m/rok, dle výměru MF č. 01/2019 ze dne 28.11.2018 pro rok 2019 – 134 Kč/m/rok, dle výměru MF č. 01/2020 ze dne 17.12.2017 pro rok 2020 – 134 Kč/m/rok, dle výměru MF č. 01/2021 ze dne 7.12.2020 pro rok 2021 – 134 Kč/m/rok. Žalovaná žalobci dosud ničeho neuhradila, přestože byla k vydání bezdůvodného obohacení žalobcem písemně vyzvána.

2. Podáním ze dne 18.2.2022 požádal žalobce, aby soud připustil rozšíření žaloby o částku 234 563 Kč s příslušenstvím, a to jakožto vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno], vše zapsané v k.ú. [právnická osoba] to za delší období, než které bylo původně předmětem sporu, tedy nově i za období od 11.7.2021 do 18.2.2022 (pro období od 11.7.2021 do 31.12.2021 ve výši 134 Kč/m; pro období od 1.1.2022 do 18.2.2022 ve výši 147 Kč/m s poukazem na výměr MF č. 01/2022 ze dne 3.12.2021 pro rok 2022). Usnesením zdejšího soudu ze dne 7.3.2022, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 18.3.2022, bylo toto rozšíření žaloby soudem připuštěno.

3. Již po zahájení jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne 17.4.2022 žalobu částečně zpět, a to v části, ve které požadoval po žalované úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 86 065 Kč s příslušenstvím, s tím, že při rozšíření žaloby došlo k početní chybě, kdy bylo vycházeno z počtu 306 dní, ve skutečnosti však šlo pouze o 174 dní. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12.5.2022, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 4.6.2022, soud proto řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žalob v celém jejím rozsahu s tím, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení není důvodný z vícero důvodů. Žalovaná má jednak za to, že v rozhodné době byl držitelem předmětných pozemků čs. stát, který na těchto pozemcích zřídil [právnická osoba]; oprávněné osoby tak měly postupovat cestou restitučních předpisů. V daném případě ze založených listin nevyplývá, že by právní předchůdci žalobce v době uplatitelnosti restitučního nároku byli zapsáni jako vlastníci těchto pozemků v bývalé evidenci nemovitostí a následně katastru nemovitostí, ani že by v této době a v době následné své vlastnické právo vykonávali a že by se čs. stát či žalovaná k nim jako k vlastníkům také choval, stejně tak, že by jim pozemky, kterých se ujal stát, byly vydány. U některých pozemků není ani zřejmé, jakým způsobem došlo ke jejich nabytí ve prospěch rodiny [jméno FO]. Žalovaná dále v případě některých pozemků uvedla, že tyto nesplňují charakter veřejného prostranství, když veřejným prostranstvím jsou pouze pozemky v [právnická osoba]. V případě dalších pozemků tyto pozemky užívaly a užívají jiné subjekty, zejména [právnická osoba], protože ve své podstatě tyto pozemky tvoří jeden funkční celek k bytovým domům tohoto bytového družstva, a vlastníci rodinných domů podél komunikace a zeleně s ní spojené. Žalovaná dále poukazovala na tu skutečnost, že když žalobce uzavíral v roce 2020 smlouvy se svými právními předchůdci, musel vědět, že se jedná o veřejná prostranství, tj. že nabývá jen tzv. „holé vlastnictví“, a v této souvislosti na judikaturu Ústavního soudu ČR s tím, že pasivní legitimace obce je dána pouze tehdy, pokud vlastník nabyl předmětný pozemek na smluvním základě, přičemž v době koupě se na něm veřejný statek nevyskytoval. Žalovaná rovněž sporuje uplatňovanou výši bezdůvodného obohacení odvíjející se od maximální výše nájemného vypočteného podle výměrů Ministerstva financí za jednotlivé roky, když v daném případě se jedná zejména o pozemky, které jsou v okrajové části Prahy a je třeba přihlédnout i k druhu, způsobu využití a významu těchto pozemků. Pro případ, byť částečného úspěchu žalobce ve věci, vznesla žalovaná námitku započtení co do částky 201 048 Kč s tím, že se jedná o cenu údržby pozemků v ceně 30 Kč/m/rok. V této souvislosti žalovaná uvedla, že předmětné pozemky v minulosti udržovala a nadále udržuje na své náklady, když se jedná i o pozemky ve vlastnictví třetích osob, které bezprostředně souvisejí s pozemky ve vlastnictví obce a významně tyto pozemky ovlivňují; toto činí nad rámec svých zákonných povinnosti vyplývajících pro ni ze zákona o hlavním městě Praze.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, předloženými účastníky řízení, dále znaleckým posudkem ve spojení s výslechem znalce. Jiné návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

6. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla vznesena důvodně.

7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Jak je zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], původními vlastníky předmětných pozemků blíže specifikovaných v odst. 1 tohoto rozsudku byli ke dni 22.9.2020 paní [jméno FO], narozená 18.2.1949, (id. podíl 6/8), pan [jméno FO], narozený 20.2.1957, (id. podíl 1/8), paní [jméno FO], narozená 7.5.1951, (id. podíl 1/16), a paní [tituly před jménem] [jméno FO], narozená 7.5.1951, (id. podíl 1/16); [jméno FO] nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě darovacích smluv ze dne 26.2.2008, 4.4.2008 a 9.2.2009, [jméno FO] na základě rozhodnutí o dědictví [Anonymizováno] a darovací smlouvy ze dne 26.2.2008 a [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] na základě usnesení soudu o dědictví [spisová značka] ze dne 10.3.2015. Mezi účastníky není sporu o tom, že na předmětných pozemcích byla na přelomu 70. a 80. let realizována výstavba [právnická osoba]. Ze založených listin nevyplývá, že by v této době, ale ani v době předchozí či následné, byly dané pozemky evidovány jako majetek čs. státu či žalované, či že by byly vyvlastněny. Naopak ze založených listin má soud za prokázané, že vlastníky všech daných pozemků byly po celou dobu právní předchůdci žalobce, potažmo právní předchůdci před žalobcem v katastru nemovitostí evidovaných vlastníků, byť některé ze změn vlastníků byly do dané evidence zapsány se značným zpožděním až v roce 1989 (prokázáno dopisem notáři [jméno FO] ze dne 6.6.1989 ve spojení s jeho odpovědí ze dne 8.6.1989 a dále ve spojení s odevzdávacími listinami ze dne 29.11.1941 a 9.12.1957). Konkrétně bylo v této souvislosti zjištěno, že původním vlastníkem předmětných pozemků (tehdy v pozemkové knize evidovaných pod katastrálními čísly [Anonymizováno], katastrální obec [adresa]) byl zapsán [jméno FO], který ke dni 20.10.1919 převedl id těchto nemovitostí na svou manželku [jméno FO]; po smrti [jméno FO], zemřelého dne 9.8.1939, bylo vlastnické právo co do jeho podílu k předmětným pozemkům vloženo odevzdávací listinou ze dne 29.11.1941 jeho manželce [jméno FO] na 1/4, ohledně celku na 1/8, a pozůstalým dětem [jméno FO] na 1/4, ohledně celku na 1/8, nezletilému [jméno FO] na 1/4, ohledně celku na 1/8, a nezletilému [jméno FO] na 1/4, ohledně celku na 1/8; po smrti [jméno FO], zemřelé dne 5.9.1950, bylo vlastnické právo co do jejího podílu k předmětným pozemkům vloženo odevzdávací listinou ze dne 9.12.1957 jejímu synovi [jméno FO] na 5/8 celku; po smrti [jméno FO], zemřelého dne 28.12.1981, nabyl vlastnické právo co do podílu [jméno FO] k předmětným pozemkům jeho syn [jméno FO], narozený 20.2.1957, tj. podíl id 1/8; [jméno FO], narozený 8.5.1922, daroval darovacími smlouvami ze dne 26.8.2008, 4.4.2008 a 9.2.2009 svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech o velikosti id 6/8 své dceři [jméno FO], narozené 18.2.1949; po smrti [jméno FO] nabyly vlastnické právo na předmětných pozemcích, a to každá co do id 1/16, [jméno FO], narozená 7.5.1951, a [tituly před jménem] [jméno FO], narozená 7.5.1951, a to na základě usnesení soudu v rámci dědického řízení ze dne 10.3.2015, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 10.3.2015; uvedené skutečnosti má soud za prokázané pozemkovou knihou – číslo vložky knihovní 211, listinou o odevzdání pozůstalosti ze dne 29.11.1941, č.j. [Anonymizováno], odevzdávací listinou ze dne 9.12.1957, č.j. [Anonymizováno], rozhodnutím Státního notářství v Mostě ze dne 5.4.1989, č.j. [Anonymizováno], notářským zápisem ze dne 26.2.2008, sp.zn. [Anonymizováno], notářským zápisem ze dne 4.4.2008, sp.zn. [Anonymizováno], notářským zápisem ze dne 9.2.2009, sp.zn. [Anonymizováno], a výpisem z katastru nemovitostí k.ú. [adresa], LV [Anonymizováno]. Jak vyplývá ze sdělení Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště [adresa], ze dne 8.1.2021, ve spojení s kopií katastrální mapy a kopií mapy pozemkového katastru – území [adresa], při technickohospodářském mapování v k.ú. [adresa] byla parcela [Anonymizováno] přečíslována jako č. [Anonymizováno] a parcela [Anonymizováno] přečíslována jako č. [hodnota].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 24.11.2020, k.ú. [adresa], LV č. [hodnota], má soud za prokázané, že na základě kupní smlouvy ze dne 10.7.2020 s právními účinky zápisu ke dni 23.9.2020 nabyl žalobce vlastnické právo k pozemkům parc. č. [hodnota]. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.10.2020 poté vyplývá, že postupitelé [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] úplatně postoupili na žalobce dosud nepromlčenou část pohledávky vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno], když v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] byl postoupen nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 23.9.2017 do 22.9.2020, a v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] byl postoupen nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 26.10.2017 do 26.10.2020; tato skutečnost byla postupiteli oznámena žalované oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26.10.2020, což má soud za prokázané tímto oznámením. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2020 je poté zřejmé, že postupitelé [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] dále úplatně postoupili na žalobce dosud nepromlčenou část pohledávky vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno] za období od 27.10.2020 do 15.11.2020; tato skutečnost byla postupiteli oznámena žalované oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8.12.2020, což má soud za prokázané tímto oznámením.

10. Veškeré předmětné výše specifikované pozemky jsou užívány jako veřejná prostranství v katastrálním území [adresa] na území hlavního města Prahy. Konkrétně v případě pozemku: 1) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň mezi chodníkem a bytovým domem; 2) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň mezi chodníkem a bytovým domem; 3) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň u chodníku; 4) parc. č. [Anonymizováno] o veřejně přístupné hřiště a zeleň kolem; 5) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň kolem hřiště; 6) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň podél chodníku; 7) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň a chodníky v sídlištní zeleni; 8) parc. č. [hodnota] o zeleň a chodníky v sídlištní zeleni; 9) parc. č. [Anonymizováno] od zeleň v sídlištním parku; 10) parc. č. [Anonymizováno] o chodník v sídlištním parku; 11) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň v sídlištním parku; 12) parc. č. [Anonymizováno] od část chodníku; 13) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň v sídlištním parku; 14) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň v sídlištním parku; 15) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň a chodníky v sídlištním parku; 16) parc. č. [Anonymizováno] o zeleň v sídlištním parku. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané mapami a ortofotomapami, a to ve spojení s obecně závaznou vyhláškou č. 5/2011 Sb., hl. m. Prahy, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství ve spojení s přílohou č. [hodnota] k této vyhlášce, kde které se na daném území nachází parky a sídlištní zeleň. Skutečnost, že se v případě všech pozemků jedná o veřejná prostranství, je zřejmá i ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], č. [Anonymizováno] ve spojení s výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO], když je zřejmé, že se jedná o veřejné prostory, volně přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání. Ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno] ostatně žalovaná jejich charakter veřejného prostranství ani nijak nesporovala. Pokud žalovaná v případě zbývajících pozemků uváděla, že se o veřejné prostranství nejedná, neboť tyto pozemky užívaly a užívají jiné subjekty, a to zejména [právnická osoba] a vlastníci rodinných domů podél komunikace a zeleně s ní spojené, toto tvrzení je dle soudu v rozporu se zjištěným charakterem těchto pozemků, jakožto pozemků volně přístupných bez omezení všem, dále i v rozporu s jejich zahrnutím mezi pozemky vymezenými jako veřejná prostranství dle přílohy č. [hodnota] k vyhlášce č. 5/2011 Sb., hl. m. Prahy.

11. Z Cenového věstníku Ministerstva financí ze dne 29.11.2017 vyplývá, že pro rok 2018 byla stanovena maximální cena nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelské činnost a slouží zejména jako občanské vybavení, pro obec [adresa] Kč/m/rok, a to s tím, že v rámci stanoveného maximálního nájemného je pronajímatel povinen při sjednávání jeho výše sjednat jeho výši s ohledem na umístění pozemku v obci, jeho vybavení a další určené podmínky podle § 2 odst. 1 zákona o cenách. Z Cenového věstníku Ministerstva financí ze dne 30.11.2018 vyplývá, že pro rok 2019 byla stanovena maximální cena nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelské činnost a slouží zejména jako občanské vybavení, pro obec [adresa] Kč/m/rok, a to s tím, že v rámci stanoveného maximálního nájemného je pronajímatel povinen při sjednávání jeho výše zohlednit umístění pozemku v obci, jeho vybavení a další určené podmínky podle § 2 odst. 1 zákona o cenách. Z Cenového věstníku Ministerstva financí ze dne 17.12.2019 vyplývá, že pro rok 2020 byla stanovena maximální cena nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelské činnost a slouží zejména jako občanské vybavení, pro obec [adresa] Kč/m/rok, a to s tím, že v rámci stanoveného maximálního nájemného je pronajímatel povinen při sjednávání jeho výše zohlednit umístění pozemku v obci, jeho vybavení a další určené podmínky podle § 2 odst. 1 zákona o cenách. Z Cenového věstníku Ministerstva financí ze dne 8.12.2020 vyplývá, že pro rok 2021 byla stanovena maximální cena nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelské činnost a slouží zejména jako občanské vybavení, pro obec [adresa] Kč/m/rok, a to s tím, že v rámci stanoveného maximálního nájemného je pronajímatel povinen při sjednávání jeho výše zohlednit umístění pozemku v obci, jeho vybavení a další určené podmínky podle § 2 odst. 1 zákona o cenách. Z Cenového věstníku Ministerstva financí ze dne 6.12.2021 vyplývá, že pro rok 2022 byla stanovena maximální cena nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelské činnost a slouží zejména jako občanské vybavení, pro obec [adresa] Kč/m/rok, a to s tím, že v rámci stanoveného maximálního nájemného je pronajímatel povinen při sjednávání jeho výše zohlednit umístění pozemku v obci, jeho vybavení a další určené podmínky podle § 2 odst. 1 zákona o cenách. Skutečnost, že v praxi jednotlivých městských částí se zpravidla vychází z takto stanovené maximální výše nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce, je zřejmá i ze smluv o nájmu pozemků v rámci jednotlivých pražských městských částí či smluv, rovněž pak dalších smluv posuzovaných jakožto srovnávací materiál znaleckým ústavem [právnická osoba] Ze znaleckého posudku znaleckého posudku [právnická osoba], č. [hodnota] ze dne 31.5.2022 ve znění jeho Dodatku č. [hodnota] (nově znalecký posudek č. [hodnota] ze dne 27.12.2023) a ve spojení s výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO] má soud za prokázané, že obvyklé nájemné za předmětné (v této žalobě posuzované) období v případě jednotlivých výše specifikovaných pozemků (jak je blíže rozepsáno v odst. 1 a 2 tohoto rozsudku) činilo celkem 2 945 863 Kč. Znalecký ústav podrobně rozebral jednotlivé metody, na základě kterých lze dojít ke stanovení požadovaného údaje, nicméně jako nejvíce objektivní shledal stanovení/určení výše nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost (dle metodiky MF ČR, uvedení maximálního nájemného dle Výměru č. 01/příslušný rok, vydaného v Cenovém věstníku pro příslušný rok, kterým se vydává Seznam regulovaných cen), a to rovněž s přihlédnutím k zajištěným nájemním smlouvám nepodnikatelského charakteru. O závěrech daného znaleckého posudku v jeho aktuálním znění nemá soud žádné pochybnosti, když znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dané závěry věrohodně obhájil i při jednání soudu. Jak bylo již navíc uvedeno, tyto závěry jsou i v souladu s doloženou obvyklou praxí ohledně pronájmů daného typu pozemků na území hl. m. Prahy, dle daných cenových výměrů Ministerstva financí postupují v obdobných případech i soudy (např. rozsudek zdejšího soudu ze dne 3.8.2021, č.j. [spisová značka], na který v rámci své argumentace dle soudu přiléhavě poukazoval žalobce). Namítala-li žalovaná, že dané pozemky mají různý charakter, dále s tím, že jsou umístěny v okrajové části Prahy (např. oproti pozemkům na Václavském náměstí), dle soudu tyto námitky nemohou obstát, když v daném případě je požadována finanční náhrada ve výši byť maximální, ale zejména nadále regulované cenovými výměry Ministerstva financí.

12. Žalobce vyzval žalovanou písemně k zaplacení zažalované částky, což má soud za prokázané dopisem právní zástupkyně žalobce ze dne 11.6.2021 a e-mailovou komunikací ze dne 21.6.2021, 22.6.2021. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná žalobci doposavad ničeho na zažalovanou částku neuhradila.

13. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle ustanovení § 34 zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), (dále jen „zákon o obcích“) veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

17. Podle ustanovení § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“) veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

18. V řízení bylo prokázáno, že původním vlastníkem veškerých předmětných pozemků byl pan [jméno FO], potažmo jeho manželka [jméno FO], na kterou byl převeden [jméno FO] v roce 1919 podíl id na těchto pozemcích. Následně děděním po smrti obou manželů postupně nabývali vlastnické právo k těmto nemovitostem jejich potomci, kteří byli jakožto vlastníci jednotlivých spoluvlastnických podílů registrováni i v příslušné evidenci nemovitostí, a to i v době přelomového roku 1989 (podrobně odst. 8 rozsudku). V řízení vyšlo najevo, že po určitou dobu nebyla vedená evidence zcela aktuální, když k nápravě došlo právě v uvedeném roce 1989. Jak vyplývá ze založených listin (zejména v podobě odevzdávacích listin a rozhodnutí státního notářství), k nabytí vlastnického práva právními nástupci [jméno FO] a [jméno FO] došlo s vědomím a za souhlasu tehdejšího socialistického státu, když daná rozhodnutí byla státním notářstvím řádně registrována a není zřejmé, že by byla jakkoli zpochybňována. Poukazovala-li žalovaná na evidenci v rámci pozemkové knihy (č.l. 105-106 spisu) s tím, že jako vlastníci pozemku parc. č. [Anonymizováno] jsou zde evidováni „[jméno FO]“, tato skutečnost nikterak nezpochybňuje soudem učiněné závěry, neboť z dané evidence je rovněž evidentní, že jako vlastníci předmětných pozemků (před jejich přečíslováním) parcela PK [Anonymizováno] a parcela PK [Anonymizováno] jsou ve shodě s učiněnými zjištěními [jméno FO] a [jméno FO]. Byť byly předmětné pozemky užívány bezplatně socialistickým státem, když mezi účastníky není sporu o tom, že na předmětných pozemcích byla na přelomu 70. a 80. let realizována výstavba [právnická osoba], vlastnické právo původních vlastníků – fyzických osob, členů rodiny [jméno FO], nebylo po celou dobu ze strany státu nijak zpochybňováno a tito byli následně i kontinuálně zapsáni po vzniku katastru nemovitostí jakožto vlastníci předmětných pozemků i do tohoto souboru údajů. Skutečnost, že rodina [jméno FO] fakticky nemohla předmětné pozemky užívat, však sama o sobě neznamená, že by došlo k pozbytí vlastnického práva těchto osob k předmětným nemovitostem, neboť členové této rodiny (viz výčet právního nástupnictví v odst. 8 rozsudku) takto pouze akceptovali faktický stav, nicméně nadále za situace, kdy byli evidováni státem jako výlučný vlastník daných pozemků v příslušných evidencích a stát registrací jejich vlastnického práva naopak akceptoval jejich osobní vlastnictví. V řízení poté nebylo ani nijak prokázáno, že by tito v příslušné evidenci registrovaní předchozí vlastníci svého vlastnického práva někdy pozbyli, příp. že by došlo k odprodeji daných pozemků či jejich vyvlastnění. Za této situace, kdy v řízení nebylo shledáno, že by právní předchůdci žalobce jakkoli pozbyli své vlastnické právo k předmětným nemovitostem, nelze v dané věci nalézt ani žádný restituční prvek, který by soud vedl k aplikaci judikatury v restitučním zákonodárství. Nelze tedy ani přisvědčit právnímu názoru žalované, že s ohledem na konstantní judikaturu v tomto směru, kterou soud ani nikterak nesporuje, není možné žalovat na určení vlastnického práva, ale je třeba aplikovat restituční předpis jako lex specialis. Jak vyplynulo ze shora uvedeného, právní předchůdci žalobce své vlastnické právo k předmětnému pozemku nikdy nepozbyli a nebyl tedy z jejich strany žádný důvod postupovat cestou restitučních předpisů. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že členové rodiny [jméno FO] byli v rozhodné době zapsáni jako výluční a jediní vlastníci předmětných nemovitosti, když takto evidované jejich vlastnictví nebylo ze strany státu vzhledem k jejich osobám nijak výslovně sporováno. Pokud pak za této situace tyto osoby neuplatnily jakožto oprávněné osoby svůj případný restituční nárok právě proto, že jednaly v důvěře ve veřejnoprávní evidenci, za jejíž správnost odpovídá stát, legitimně se tak domnívaly, že jsou vlastníky předmětných nemovitostí, a jakoukoli případnou pasivitu v tomto směru jim nelze proto přičítat k tíži.

19. V řízení bylo dále prokázáno, že původními vlastníky předmětných pozemků blíže specifikovaných v odst. 1 tohoto rozsudku byli ke dni 22.9.2020 (a rovněž i v rozhodném období od 11.7.2018) paní [jméno FO], narozená 18.2.1949, (id. podíl 6/8), pan [jméno FO], narozený 20.2.1957, (id. podíl 1/8), paní [jméno FO], narozená 7.5.1951, (id. podíl 1/16), a paní [tituly před jménem] [jméno FO], narozená 7.5.1951, (id. podíl 1/16). Žalobce následně nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 10.7.2020 s právními účinky zápisu ke dni 23.9.2020 vlastnické právo k pozemkům parc. č. [hodnota]. Žalobci rovněž byly smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými v souladu s ustanovením § 1879 o.z. postoupeny postupiteli [jméno FO], [jméno FO], Evou [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] dosud nepromlčená část pohledávky vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno], když v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] byl postoupen nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 23.9.2017 do 22.9.2020, a v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] byl postoupen nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 26.10.2017 do 26.10.2020, a dále dosud nepromlčená část pohledávky vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno] za období od 27.10.2020 do 15.11.2020. Uvedené skutečnosti byly postupiteli žalované řádně oznámeny.

20. S ohledem na skutečnosti uvedené v odst. 18 a 19 tohoto rozsudku dospěl soud k závěru, že aktivní legitimace žalobce k podané žalobě je v projednávané věci dána.

21. K otázce pasivní legitimace a otázkám souvisejícím poté soud dále uvádí: Žalobce se domáhá po žalované úhrady zažalované částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. s tím, že předmětné pozemky byly po dobu od 11.7.2018 do 18.2.2022 (v případě jednotlivých pozemků blíže rozvedeno v odst. 1 a 2 rozsudku) užívány jakožto veřejná prostranství na území [adresa]. Uvedený charakter daných pozemků žalovaná nijak nezpochybňovala v případě pozemků parc. č. [Anonymizováno] ostatně žalovaná jejich charakter veřejného prostranství ani nijak nesporovala. Pokud žalovaná v případě zbývajících pozemků uváděla, že se o veřejné prostranství nejedná, neboť tyto pozemky užívaly a užívají jiné subjekty, a to zejména [právnická osoba] a vlastníci rodinných domů podél komunikace a zeleně s ní spojené, toto tvrzení je dle soudu v rozporu se zjištěným charakterem těchto pozemků, jakožto pozemků volně přístupných bez omezení všem, dále i v rozporu s jejich zahrnutím mezi pozemky vymezenými jako veřejná prostranství dle přílohy č. [hodnota] k vyhlášce č. 5/2011 Sb., hl. m. Prahy. Jak vyplývá ustanovení § 14b zákona o hlavním městě Praze (shodně rovněž ustanovení § 34 zákona o obcích) veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V řízení bylo prokázáno, že předmětné pozemky jsou každému volně přístupné, není zde žádná faktická překážka bránící obecnému užívání, např. v podobě plotu či nějaké zátarasy či dokonce cedule zakazující vstup, a dle soudu tak nepochybně slouží obecnému užívání, nikoli např. pouze členům bytového družstva Chalabalova, jak u některých z nich uvádí žalovaná; v případě těchto co do jejich charakteru sporovaných pozemků se pak převážně jedná, jak bylo v řízení prokázáno, o veřejnou zeleň. Soud proto dospěl k závěru, že veškeré předmětné pozemky tak lze charakterizovat jako veřejná prostranství tak, jak mají na mysli citovaná ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o obcích. Mezi účastníky pak není sporu o tom, že dané pozemky po uvedené období nemohly být žalobcem či předchozími vlastníky užívány, neboť jejich aktuální charakter toto neumožňuje.

22. Namítala-li žalovaná, že žalobce postupoval při nabytí daných pozemků spekulativním způsobem, když mu mělo být zřejmé, jaký je jejich charakter, a tedy že nabývá pouze holé vlastnictví, k tomuto soud nejprve předesílá, že žalobce v rámci žaloby uplatnil svůj nárok ve dvou částech: Pokud se jedná o pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení postoupené jeho osobě předchozími vlastníky předmětných pozemků, zde daná námitka dle soudu nemůže rozhodně obstát, když předchozí vlastníci (právní předchůdci žalobce) nemohli nijak ovlivnit nakládání s danými pozemky, v řízení nebylo ani prokázáno, že by někdo zjišťoval jejich stanovisko či si dokonce vyžadoval jejich souhlas s užíváním daných pozemků. Pokud se týká období, kdy se již žalobce stal vlastníkem některých z předmětných pozemků (viz výše), zde soud po pečlivém zvážení dané námitky ve shodě s žalobcem dospěl k závěru, že judikatura akcentovaná žalovanou (zejména I. ÚS 581/14 a II. ÚS 2520/15) není na projednávanou věc zcela přiléhavá, neboť ve věci projednávané ve stávajícím řízení není předmětem rozhodování otázka restituce. Žalobce nabyl dané pozemky od předchozích vlastníků, na které vlastnické právo postupně přecházelo děděním či darem; žalobce dané pozemky od těchto osob následně zakoupil, byť s vědomím jejich aktuálního charakteru. Poukazuje-li žalovaná na případný rozpor jednání žalobce s dobrými mravy co do vneseného zažalovaného nároku, soud se s tímto právním názorem neztotožňuje, a to s poukazem na judikaturu akcentovanou žalobcem (zejména nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 2049/21). Jak vyplývá z této judikatury, ze samotné skutečnosti, že předmětné pozemky byly nabyty novým vlastníkem a tento se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, nelze vyvozovat rozpor takového jednání s dobrými mravy, pro které by bylo na místě výjimečně žalobci v souvislosti s jím vzneseným nárokem nepřiznat právní ochranu. Soud poté výslovně poukazuje na část 57. označeného nálezu Ústavního soudu, dle kterého „Opačný závěr by totiž činil ve svém praktickém důsledku z pozemků majících obdobný charakter pozemky bezcenné a neprodejné právě z důvodu, že by jejich budoucí nabyvatelé mohli být a priori považováni za "spekulanty" a požadavky na náhradu za užívání pozemků jinými subjekty či pokusy o narovnání těchto vztahů za rozporné s dobrými mravy. Obce by přitom měly garantováno - patrně jednou provždy - jejich bezplatné užívání na úkor vlastníků, a to absurdně např. i včetně možnosti z nich profitovat jejich zatížením místním poplatkem za zvláštní užívání veřejného prostranství, které spočívá například v umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, vyhrazení trvalého parkovacího místa či užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce (§ 4 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). V takovém postupu však Ústavní soud shledává spíše zneužití institutu dobrých mravů, který by měl sloužit skutečně pouze jako výjimečný nástroj k zabránění zjevné nespravedlnosti či tvrdosti důsledků uplatnění práva.“; tento závěr má dle soudu své významné opodstatnění i v projednávané věci.

23. Z konstantní judikatury soudů vyšších stupňů je poté zřejmé, že dochází-li k omezení vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší vlastníku dané nemovitosti náhrada ze strany obce. Pokud není tato poskytnuta, lze ji vymáhat jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. (viz např. již zmíněný nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 2049/21 či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka]). Pokud se týká výše bezdůvodného obohacení, zde soud především vycházel z provedeného znaleckého zkoumání, neboť stanovení výše obvyklého nájemného je otázkou odbornou. Znalecký posudek byl zpracován znaleckým ústavem [právnická osoba], a následně doplněn po založení nově dohledaného srovnávacího materiálu; znalec [tituly před jménem] [jméno FO] za tento znalecký ústav rovněž stvrdil závěry uvedené ve znaleckém posudku a osvětlil použitou metodiku. Byť ke stanovení výše obvyklého nájemného může být znalci přistoupeno vícero způsoby, znalec dle soudu své závěry, potažmo závěry daného znaleckého ústavu, obhájil a daný znalecký posudek může být dle soudu použit jako relevantní podklad pro stanovení výše bezdůvodného obohacení. Namítala-li žalovaná, že dané pozemky mají různý charakter, dále s tím, že jsou umístěny v okrajové části Prahy, dle soudu tyto námitky nemohou obstát, když v daném případě je požadována finanční náhrada ve výši byť maximální, ale zejména nadále regulované cenovými výměry Ministerstva financí (viz odst. 11 rozsudku). Takový postup, tj. úhrada nájemného v této maximální regulované výši, je ostatně zcela obvyklý v praxi jednotlivých městských částí, což žalobce rovněž v průběhu řízení doložil, postupují tak rovněž i soudy. Ze všech uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že žalobce nikterak nepochybil, požaduje-li po žalované finanční náhradu v maximální výši regulovaného nájemného. Pokud se týká výpočtu jednotlivých částek bezdůvodného obohacení za jednotlivá období, správný je rovněž výpočet dané výše tak, jak bylo provedeno žalobcem v rámci jeho vyčíslení v podané žalobě ve znění jeho rozšíření (a s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby s ohledem na početní chybu). S přihlédnutím k částkám dle závěru znaleckého ústavu ve spojení s příslušnými cenovými výměry Ministerstva financí tak žalobci přísluší tento nárok: 1) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 56 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 3 203 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 7 504 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 7 504 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2021 částka 7 504 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2022 do 18.2.2022 částka 1 105 Kč (147 Kč/m), tj. celkem 26 820 Kč; 2) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 138 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 7 894 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 18 492 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 18 492 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2021 částka 18 492 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2022 do 18.2.2022 částka 2 723 Kč (147 Kč/m), tj. celkem 66 093 Kč; 3) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 49 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 2 803 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 6 566 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 6 566 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2021 částka 6 566 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2022 do 18.2.2022 částka 967 Kč (147 Kč/m), tj. celkem 23 468 Kč; 4) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 999 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 57 148 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 133 866 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 133 866 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2021 částka 133 866 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2022 do 18.2.2022 částka 19 715 Kč (147 Kč/m), tj. celkem 478 461 Kč; 5) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 534 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 30 548 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 71 556 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 71 556 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2021 částka 71 556 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2022 do 18.2.2022 částka 10 538 Kč (147 Kč/m), tj. celkem 255 754 Kč; 6) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 805 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 46 050 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 107 870 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 94 314 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 248 234 Kč; 7) pozemek parc. č. [hodnota], o výměře 1 246 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 71 278 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 166 964 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 145 981 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 384 223 Kč; 8) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 466 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 26 658 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 62 444 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 54 597 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 143 699 Kč; 9) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 1 362 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 77 914 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 182 776 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 159 572 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 420 262 Kč; 10) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 40 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 2 288 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 5 360 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 4 686 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 12 334 Kč; 11) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 16 m (viz výpis z katastru nemovitostí k.ú. [adresa], LV č. [hodnota]; žalobce však omylem uvedl a při výpočtu vycházel z výměry 7 m) - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 400 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 938 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 820 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 2 158 Kč; 12) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 1 145 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 765 500 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 153 430 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 134 148 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 353 078 Kč; 13) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 889 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 50 856 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 119 126 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 15.11.2020 částka 104 155 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 274 137 Kč; 14) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 345 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 19 736 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 46 230 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 46 230 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 15.6.2021 částka 21 025 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 133 221 Kč; 15) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 3 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 172 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 402 Kč (134 Kč/m), za období celého roku 2020 částka 402 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2021 do 15.6.2021 částka 183 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 1 159 Kč; 16) pozemek parc. č. [Anonymizováno], o výměře 399 m - za období od 11.7.2018 do 31.12.2018 částka 22 825 Kč (120 Kč/m), za období celého roku 2019 částka 53 466 Kč (134 Kč/m), za období od 1.1.2020 do 26.10.2020 částka 43 971 Kč (134 Kč/m), tj. celkem 120 262 Kč.

24. K námitce započtení učiněné žalovanou (požadavek úhrady ceny údržby předmětných pozemků) pak soudem přihlédnuto nebylo, když zejména žalovaná nijak blíže nespecifikovala, jaké údržbové konkrétní práce, na jakých konkrétních pozemcích a kdy měly být prováděny; navíc lze přisvědčit žalobci, že byly-li dané pozemky žalovanou užívány z důvodu řádného nájmu, žalovaná jako nájemce by pravidelnou údržbu pozemků zajišťovala na vlastní náklady, přičemž není dán žádný důvod, proč by tomu tak mělo být jinak, jsou-li pozemky žalovanou užívány bez spravedlivého důvodu. Soud v této souvislosti opětovně poukazuje rovněž na nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2049/21, akcentované žalobcem i v tomto směru (zejména pod odst. 55. tohoto nálezu).

25. Ze všech shora uvedených důvodů proto bylo žalobě v jejím aktuálním znění zcela vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. O povinnosti žalované zaplatit žalobci příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zcela úspěšný, soud mu přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na zaplacení soudního poplatku z podané žaloby včetně jejího rozšíření ve výši 151 473 Kč, v nákladech na uhrazení znalečného posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], který si žalobce nechal v průběhu řízení zpracovat, v částce 65 401 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že přistoupil-li žalobce v počátečním průběhu řízení k částečnému zpětvzetí žaloby, učinil tak s ohledem na početní chybu v rámci rozšíření žaloby; důvody pro postup dle ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. soudem za této situace shledány nebyly, když soud vycházel pro celou etapu po rozšíření žaloby z částky podle správného výpočtu, tj. z částky 2 943 363 Kč. Náklady právního zastoupení jsou poté tvořeny v souladu s ustanoveními § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (rovněž „AT“) 4 úkony právní pomoci po 19 500 Kč (vycházeje z punkta 2 794 865 Kč; jedná se o následující úkony právní pomoci: převzetí zastoupení; sepis žaloby; sepis předžalobní výzvy; sepis vyjádření ze dne 10.1.2022), 14,5 úkonu právní pomoci po 20 100 Kč (vycházeje z punkta 2 943 363 Kč; jedná se o následující úkony právní pomoci: sepis návrhu na rozšíření žaloby ze dne 18.2.2022; účast při jednání soudu dne 22.3.2022; sepis vyjádření ze dne 17.4.2022; účast při jednání soudu dne 26.5.2022; sepis vyjádření ze dne 4.9.2022; účast při jednání soudu dne 8.9.2022; sepis sdělení ze dne 30.11.2022 – úkonu právní pomoci; účast při jednání soudu dne 2.12.2022 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 13.1.2023; sepis vyjádření ze dne 5.2.2023; účast při jednání soudu dne 7.2.2023; sepis vyjádření ze dne 27.2.2023; sepis sdělení ze dne 25.1.2024 – úkonu právní pomoci; účast při jednání soudu dne 9.4.2023; účast při vyhlášení rozsudku dne 18.4.2024 – úkonu právní pomoci) a dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 AT 20 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, tj. náklady právního zastoupení tak celkem činí 375 450 Kč. Náklady řízení vzniklé žalobci tedy činí celkem 592 324 Kč (soudní poplatek 139 744 Kč + částka za úhradu znalečného 65 401 Kč + náklady právního zastoupení 375 450 Kč = 592 324 Kč).

28. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení vzniklé státu soud rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., když soud uložil tuto povinnost žalované jakožto v řízení zcela procesně neúspěšné. Náklady státu jsou v daném případě tvořeny znalečným vynaloženým z rozpočtových prostředků státu, když pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že část znalečného byla znaleckému ústavu uhrazena ze zálohy na znalečné složené žalovanou v průběhu řízení. Z rozpočtových prostředků soudu byla poté uhrazena znaleckému ústavu [právnická osoba], na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 16.12.2022, č.j. [spisová značka], na znalečném částka ve výši 2 670 Kč a následně na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 12.1.2024, č.j. [spisová značka], částka ve výši 5 242,50 Kč, tj. celkem 7 912,50 Kč.

29. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné předpoklady.

Poučení