16 C 244/2013-1260

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [země] - [anonymizována dvě slova] úřad, [IČO] sídlem [adresa] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [adresa], [IČO] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že Česká republika je vlastníkem pozemků zapsaných v katastru nemovitostí pod parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec].

II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný 1) je povinen zaplatit České republice plnou náhradu nákladů řízení ve výši, která bude určena samostatným usnesením a to do tří dnů od právní moci takového usnesení na účet Okresního soudu Praha západ.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal určení jako oprávněná osoba v souladu s § 3 písm. b), v souladu s § 18 odst. 1 zák.č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), že žalovaný 2) je vlastníkem ve výroku I uvedených pozemků. Uvedl, že žalovaný 1) je zapsán jako vlastník pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec] na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, kat.pracoviště [okres]. Žalovaný 1) uzavřel s Pozemkovým fondem České republiky dne [datum] tři smlouvy o převodu pozemků, přičemž všechny pozemky se nacházely v katastrálním území a obci [obec] Smlouvou [číslo] [spisová značka] převedl na 2. žalovaného pozemky parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra] a pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] Smlouvou [číslo] [spisová značka] byly převedeny pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] orná půda o výměře [výměra], [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] bylo určeno, že shora uvedené dohody jsou neplatné. Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo následně potvrzeno odvolacím, dovolacím i Ústavním soudem. Z protokolu Ministerstva zemědělství o převzetí lesního a rybničního majetku Královské kanonie premonstrátů strahovských, mimo jiné i velkostatku [obec] ministerstvem zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [anonymizováno] bylo zjištěno, že výnosem Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto podle zákona č. 142/1947 Sb. o opětném zabrání nemovitostí žalobce. K žádosti Ministerstva zemědělství byla v pozemkové knize učiněna poznámka zamýšleného převzetí a současně byla dne [datum] dána žalobci výpověď z hospodaření k [datum]. V protokole se mimo jiné uvádí, že jelikož právní předpoklady převzetí byly splněny a výpověď z hospodaření nabyla právní moci, nařizuje Ministerstvo zemědělství, aby veškerý lesní a rybniční majetek byl k [datum], k němuž byla výpověď z hospodaření dána, převzat státem. Z protokolu ze dne [datum] o převzetí části velkostatku [obec] bylo zjištěno, že stát převzal majetek žalobci patřící k dvoru v [obec] dnem [datum] k němuž byla dána výpověď. Pozemky, které žalobce (po změně žaloby) označil v žalobě, jsou totožné s pozemky uvedených ve shora předmětných smlouvách [číslo] [spisová značka], 4- [spisová značka], 5- [spisová značka]. Žalovaný 1) netvrdil (a tím spíše neprokázal) žádnou konkrétní skutečnost, kterou by bylo možno podřadit pod mimořádné či výjimečné okolnosti, kterými by mohlo být ospravedlněno prolomení blokačního ustanovení.

2. Žalovaný 1) ve věci uvedl, že žaloba není důvodná. Dále uvedl, že.k majetkové křivdě tvrzené žalobcem nedošlo v rozhodném období (od [datum] do [datum]). Žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 3 zák. [číslo] Sb, protože neutrpěl křivdu v důsledku skutečností uvedených v ust. § 5 zák.č. 428/2012 Sb. Dále uvedl, že v případě žalobce by došlo k rozporu s principem nemožnosti domáhat se dvojího uspokojení jediného nároku, tedy vydání pozemků, za něž žalobce již obdržel značně vysoké finanční odškodnění ze strany státu z důvodu nepřípustnosti jejich vydání žalobci, neboť tyto pozemky jsou do dnešní doby ve vlastnictví žalovaného 1), který na nich již 18 let nepřetržitě provozuje zemědělskou rostlinnou prvovýrobu. Dotčené pozemky představují pro žalovaného 1) jediný zdroj příjmů, když na těchto realizuje svou podnikatelskou činnost a jejich odebrání by tak pro něho mělo likvidační dopad. Navrhl zamítnutí žaloby. Je bez pochyb, že pozbytí sporných pozemků znamená vždy vážný zásah do podnikatelské činnosti žalovaného 1) s nepochybnými existenčními následky pro žalovaného 1), argumentace žalobce, že žalovaný 1) vlastní i jiné pozemky a že tedy pozbytí sporných pozemků nemůže žalovaného nikterak existenčně ohrozit, je zavádějící a nepravdivá. Jak je všeobecně známo z ekonomických a agrotechnických příruček plné hospodářské soběstatečnosti, (t. j. bez potřeby získávání dalších finančních zdrojů potřebných pro pokrytí hospodářských osobních nákladů podnikatele a jeho rodinných příslušníků), je možno ve vysoké kvalitě dosáhnout zemědělskou prvovýrobou na minimální výměře průměrné bonitní půdy od 350 – 400 ha u zemědělské půdy. Současná výměra žalobce poklesla v důsledku protiprávního odnětí cca 140 ha půdy v tomto sporu na pouhých cca 230 ha.

3. Žalovaný 2) k věci uvedl, dle judikatury Nejvyššího soudu lze prolomit blokační ustanovení § 29 zákona o půdě, pokud v konkrétní věci existují tak mimořádné (výjimečné) okolnosti případu, na jejichž základě bude na místě upřednostnit ochranu vlastnického práva do věrného nabyvatele před oprávněným zájmem církevní právnické osoby na restituci církevního majetku. Žalovaný 2) má za to, že tyto mimořádné okolnosti u žalovaného 1) splněny nejsou. Předně žalovaný 2) uvádí, že žalovaný 1) není dobrověrný nabyvatel nebo nedisponuje žádným nabývacím titulem předmětné pozemky. Pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení byly již předmětem řízení vedeného u Okresního soud Praha-západ pod sp.zn. [spisová značka]. [příjmení] Okresního státního zastupitelství [okres] směřovala proti [anonymizováno] fondu České republiky a J. [celé jméno žalovaného] a byla vedena za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaných [příjmení] kanonie premonstrátů na [anonymizováno] (žalobce v tomto řízení). Žalováno bylo na neplatnost smluv [číslo] [spisová značka], [číslo] [spisová značka], [číslo] [spisová značka]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] jimž bylo žalobě vyhověno a byla určena neplatnost všech výše uvedených převodních smluv. Rozsudek byl následně potvrzen a rozsudkem KS v [obec] jako soudu odvolacího. Dovolání, které podal žalovaný 1) bylo odmítnuto. I přes poučení soudu v tomto řízení žalovaný 1) neuvedl konkrétní tvrzení, které se týkají hospodářských výsledků, hospodařících subjektů, dopadu případného pozbytí do poměrů žalovaného 1), možnost dalšího podnikání zemědělství případě pozbytí předmětných pozemků. Žalovaný 1) nedotvrdil, ani konkrétní skutečnosti, které se týkají stran a ty při ztrátě těchto pozemků a tyto porovnat s konkrétními finančními možnostmi zisku na straně žalobce. Žalovaný 1) uváděl pouze nekonkrétní tvrzení a tyto ani nedoložil žádnými důkazy. Jen na okraj žalovaný 2) uvádí, žalovaný 1) je ve velkých pozemkovým vlastníkovi, který kromě pozemků v [obec] vlastní další desítky ha pozemků v sousedním katastrálním území. Lze konstatovat, že žalovaný 1) neunesl ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní a proto žalovaný 2 navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem již dne [datum rozhodnutí] č. [číslo jednací] a to tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný 1) odvolání o kterém následně rozhodoval Krajský soud v Praze jako soud odvolací, který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozhodnutí soud prvního stupně potvrdil. Proti rozhodnutí dovolacího soudu podal žalovaný 1) dovolání o které rozhodl dne [datum rozhodnutí] Nejvyšší soud České republiky č.j. [číslo jednací] tak, že rozsudkem zrušil jak rozsudek odvolacího soudu tak rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

5. Dovolací soud ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl:„ Nejvyšší soud v intencích výše odkazované judikatury, jež akcentuje význam ustanovení § 29 zákona o půdě jakožto nástroje zajištění„ materiálního podkladu“ pro naturální restituci historického majetku církví (srovnej opět především nález pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 9/07, bod 38), dovodil, že má-li být nakládání s věcmi podléhajícími ustanovení § 29 zákona o půdě posouzeno jako platné, musí tento závěr odůvodňovat okolnosti vskutku mimořádné povahy, které obzvlášť intenzivně působí ve prospěch poskytnutí právní ochrany osobám, na něž byly věci náležející původně církvím v rozporu se zákonem převedeny (viz mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jež obstálo i v rovině ústavněprávního přezkumu, když ústavní stížnost vůči němu směřující byla zamítnuta nálezem ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či jeho rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Mohlo by přitom jít např. o situaci, v níž by nezákonně převedené nemovitosti měly pro potenciální oprávněnou osobu zcela zanedbatelný užitek v porovnání s újmou, již by pozbytí sporného majetku způsobilo v právní sféře dobrověrného nabyvatele. Mimořádné (výjimečné) okolnosti případu, na jejichž základě lze upřednostnit ochranu vlastnického práva dobrověrného nabyvatele před oprávněným zájmem církevní právnické osoby na restituci církevního majetku, se mohou vztahovat též kupř. k povaze nabývacího titulu, k osobě nabyvatele, jeho vztahu k nabytému majetku, předchozí délce užívání, velikosti pozemku a jeho tvaru, dopadu pozbytí majetku do jeho poměrů či do poměrů členů jeho rodiny, nebo k možnosti dalšího podnikání v zemědělství, případně i k původnímu pozbytí majetku církví (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Naopak, za pravidelnou a nikterak mimořádnou skutečnost lze považovat postavení nabyvatele jako soukromě hospodařícího zemědělce, který pozemky nabyl od [anonymizováno] fondu ČR za účelem rozšíření obhospodařovaných pozemků a jejich přičlenění (scelení) ke stávajícímu pozemkovému vlastnictví v určité lokalitě. Dovolací soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že„ i ve vztahu k nemovitostem tvořícím v době rozhodování soudu součást scelené, společně užívané zemědělské plochy se principálně prosadí závěr o neplatnosti převodů protivících se zákazu dispozic ve smyslu § 29 zákona č. 229/1991 Sb.

6. Sluší se tudíž shrnout, že v individuálních daných poměrech konkrétní věci mohou existovat mimořádné (výjimečné) okolnosti případu, na jejichž základě bude namístě upřednostnit ochranu vlastnického práva dobrověrného nabyvatele před oprávněným zájmem církevní právnické osoby na restituci církevního majetku. Výčet těchto okolností nemůže být z povahy věci nijak uzavřen. V již výše zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovolací soud dovodil, že„ byl-li by v konkrétním (výjimečném) případě ekonomický přínos založený vydáním dotčených zemědělských pozemků oprávněné osoby dle zákona č. 428/2012 Sb. zcela nepatrný v porovnání s obtížemi, jež by zpochybnění vlastnického práva k nim s ohledem na porušení blokačního ustanovení v zákoně č. 229/1991 Sb. způsobilo dobrověrnému nabyvateli, mohlo by se vyslovení neplatnosti právních úkonů, jimiž bylo s těmito nemovitostmi disponováno, jevit rozporným s principem proporcionality (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 798/15, bod 30), jímž jsou poměřovány nejen normativní, ale též individuální akty veřejné moci (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 202/06, bod 17).“ Okolnostmi (výše zmíněnými), které by mohly být důvodem pro poměřování dvou proti sobě stojících práv žalobkyně na straně jedné a žalovaného 1) na straně druhé, se odvolací soud vůbec nezabýval.

7. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného 1) je přípustné v rozsahu, v němž je argumentováno významem (relevancí) mimořádných okolnosti, v jejichž důsledku může být nabyvateli církevního majetku poskytnuta ochrana vlastnického práva na úkor církevní právnické osoby uplatňující nárok ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona č.428/2012 Sb. V uvedeném rozsahu odvolací soud při řešení právní otázky platnosti právního úkonu, jímž bylo porušeno blokační ustanovení § 29 zákona o půdě, ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu vůbec nereflektoval. Dovolání je tudíž i opodstatněné, neboť závěr odvolacího soudu o důvodnosti žaloby na určení vlastnického práva státu ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., je právním posouzením věci prozatím neúplným, a tudíž i nesprávným.“ (citováno z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací])

8. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalovaný je zapsán jako vlastník pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec] na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, kat.pracoviště [okres] (důkaz: výpis z katastru nemovitostí.) Žalovaný 1) uzavřel s [anonymizováno] fondem České republiky dne [datum] tři smlouvy o převodu pozemků, přičemž všechny pozemky se nacházely v katastrálním území a obci [obec] Smlouvou [číslo] [spisová značka] převedl na 2. žalovaného pozemky parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra] a pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra]. Všechny tyto pozemky, s výjimkou pozemku ve zjednodušené evidenci [číslo] byly zapsány v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec], katastrální obec Horoměřice Smlouvou [číslo] [spisová značka] byl převeden pozemek ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] o výměře [výměra] [část obce], přičemž tento pozemek byl zapsán v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec], katastrální obec Nebušice Smlouvou [číslo] [spisová značka] byly převedeny pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] orná půda o výměře [výměra], [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (důkaz: předmětné smlouvy o převodu pozemků [číslo] [spisová značka], 4- [spisová značka], 5- [spisová značka]) V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] bylo určeno, že uvedené předmětné dohody jsou neplatné. (důkaz: spis zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], především pak rozhodnutí ve věci) Z protokolu Ministerstva zemědělství o převzetí lesního a rybničního majetku [anonymizováno] kanonie premonstrátů strahovských, mimo jiné i velkostatku [obec] ministerstvem zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [anonymizováno] bylo zjištěno, že výnosem Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto podle zákona č. 142/1947 Sb. o opětném zabrání nemovitostí žalobce. K žádosti Ministerstva zemědělství byla v pozemkové knize učiněna poznámka zamýšleného převzetí a současně byla dne [datum] dána žalobci výpověď z hospodaření k [datum]. V protokole se mimo jiné uvádí, že jelikož právní předpoklady převzetí byly splněny a výpověď z hospodaření nabyla právní moci, nařizuje Ministerstvo zemědělství, aby veškerý lesní a rybniční majetek byl k [datum], k němuž byla výpověď z hospodaření dána, převzat státem. Z protokolu ze dne [datum] o převzetí části velkostatku [obec] bylo zjištěno, že stát převzal majetek žalobci patřící k dvoru v [obec] dnem [datum] k němuž byla dána výpověď. (spis zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], především pak rozhodnutí ve věci) Pozemky, které žalobce (po změně žaloby) označil v žalobě, jsou totožné s pozemky uvedených ve shora předmětných smlouvách [číslo] [spisová značka], 4- [spisová značka], 5- [spisová značka], resp. pokud nejsou zcela totožné, pak žalobce v žalobě (po provedení digitalizace) požaduje pozemky o menší výměře, než jaké byly obsahem původních smluv. (v tomto podrobněji níže) (důkaz: znalecký posudek [číslo] znaleckého deníku ze dne [datum] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], výslech znalce)

9. Ze shora provedeného dokazování, vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaný je zapsán jako vlastník pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec] na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, kat.pracoviště [okres]. Žalovaný 1) uzavřel s [anonymizováno] fondem České republiky dne [datum] tři smlouvy o převodu pozemků, přičemž všechny pozemky se nacházely v katastrálním území a obci [obec] Smlouvou [číslo] [spisová značka] převedl na 2. žalovaného pozemky parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra] a pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra]. Všechny tyto pozemky, s výjimkou pozemku ve zjednodušené evidenci [číslo] byly zapsány v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec], katastrální obec Horoměřice Smlouvou [číslo] [spisová značka] byl převeden pozemek ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] o výměře [výměra] [část obce], přičemž tento pozemek byl zapsán v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec], katastrální obec Nebušice Smlouvou [číslo] [spisová značka] byly převedeny pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] orná půda o výměře [výměra], [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] bylo určeno, že uvedené předmětné dohody jsou neplatné. Z protokolu Ministerstva zemědělství o převzetí lesního a rybničního majetku [anonymizováno] kanonie premonstrátů strahovských, mimo jiné i velkostatku [obec] ministerstvem zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [anonymizováno] bylo zjištěno, že výnosem Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto podle zákona č. 142/1947 Sb. o opětném zabrání nemovitostí žalobce. K žádosti Ministerstva zemědělství byla v pozemkové knize učiněna poznámka zamýšleného převzetí a současně byla dne [datum] dána žalobci výpověď z hospodaření k [datum]. V protokole se mimo jiné uvádí, že jelikož právní předpoklady převzetí byly splněny a výpověď z hospodaření nabyla právní moci, nařizuje Ministerstvo zemědělství, aby veškerý lesní a rybniční majetek byl k [datum], k němuž byla výpověď z hospodaření dána, převzat státem. Z protokolu ze dne [datum] o převzetí části velkostatku [obec] bylo zjištěno, že stát převzal majetek žalobci patřící k dvoru v [obec] dnem [datum] k němuž byla dána výpověď. Pozemky, které žalobce (po změně žaloby) označil v žalobě, jsou totožné s pozemky uvedených ve shora předmětných smlouvách [číslo] [spisová značka], 4- [spisová značka], 5- [spisová značka], resp. pokud nejsou zcela totožné, pak žalobce v žalobě (po provedení digitalizace) požaduje pozemky o menší výměře, než jaké byly obsahem původních smluv. (v tomto podrobněji níže)

10. Soud nepřipustil žalovaným 1) navržené důkazy: 1) revizní znalecký posudek – Tento důkaz navrhl žalovaný až po koncentraci řízení, aniž by zde byla výjimka z této koncentrace, jak je tato uvedena v § 118b o.s.ř.. Věrohodnost znalce nebyla zpochybněna. Je mylná představa žalovaného, že pokud navržený důkaz nepotvrdí jeho skutková tvrzení, ale pravý opak, je možno toto zvrátit tím, že se budou opakovat další totožné důkazy do té doby, než důkazy budou v souladu s jeho skutkovými závěry. Soud stejně tak například ani opakovaně nevyslýchá svědky do té doby, než změní názor. Takové provádění důkazů by mimo jiné bylo zcela v rozporu s právem na spravedlivý proces i s ekonomičností řízení, a i v rozporu s ustálenou judikaturou. 2) písemnou identifikaci parcel, grafické sestavení parcel - I tento navrhl žalovaný 1) až po koncentraci řízení, aniž by zde byla výjimka z této koncentrace, jak je tato uvedena v § 118b o.s.ř.. Soud dále připomíná, že žalovanému 1) byla u prvního jednání ve věci poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů, právě ve věci jeho značně kusého tvrzení týkající se odlišné výměry pozemků v čase. Takový důkaz měl tedy navrhnout v soudem poskytnuté lhůtě, nikoliv po jejím uplynutí u posledního jednání ve věci. Navíc soud uvádí, že v tomto směru žalovaný 1) neuváděl žádná konkrétní tvrzení, která by chtěl tímto důkazem prokázat, tedy že ten a ten pozemek, resp. parcela měla tehdy a tehdy takovou výměru a nyní má jinou. Navíc je soudu známo z jeho činnosti (jak i uvedl znalec u jednání) že Katastr nemovitostí toto neprovádí. Písemná identifikace parcel byla navíc žalobcem předložena a ve spise a k důkazu provedena.

11. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazů svědku [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], a to pro nadbytečnost. Stejně tak zamítl z tohoto důvodu návrh na provedení důkazu rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a smlouvu o postoupení restitučního nároku uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným, když má zato, že z těchto provedených důkazů by nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

12. Soud provedl všechny účastníky navržené důkazy (kromě zamítnutí pro uvedené shora, z některých však nevyvodil žádné skutkové závěry, především se jednalo o listiny týkajících se zápisů jednotlivých pozemků do původních pozemkových knih a geometrického plán, tyto důkazy posloužily jako podklady pro znalecký posudek, ze kterého soud vycházel bez odborných znalostí, tak uvedené důkazy neměly pro soud tu hodnotu, aby z nich mohl vycházet, v případě tyto důkazy byly provedeny a odvolací soud z nich případně učinit jiný skutkový závěr).

13. Soud dále provedl všechny důkazy, které účastníci navrhli po rozhodnutí dovolacího soudu (kromě těch, uvedených shora), kdy byla věc vrácena soudu prvního stupni k dalšímu řízení. O těchto důkazech skutkových tvrzení účastníků soud pak pohovoří níže.

14. Kromě výslovně shora provedených důkazů, pak provedl i další, o kterých podrobně uvede níže.

15. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

16. Co se týká naléhavého právního zájmu v této žalobě na určení, pak soud uvádí, že tento je dán přímo ze zákona č. 428/2012 Sb. (§ 18 odst. 1). Soud tedy uzavírá, že žalobce jako církevní právnická osoba má naléhavý právní zájem na určení, že vlastníkem předmětných pozemků je stát, tedy Česká republika. Třebaže bylo ve věci rozhodnuto již v řízení [spisová značka] (o tom soud podrobně níže), pak rozhodnutí soudu nebylo způsobilým pro změnu zápisu do katastru nemovitostí (důkaz: vrácení listin z Katastrálního řadu [číslo jednací]). Žalobce má tedy naléhavý právní zájem na uvedeném určení. Z dokazovaní v řízení sp.zn. [spisová značka] vyplynulo, že k převodu pozemků na žalovaného 1) došlo v rozporu se zákonem (§ 29 zákona o půdě). Zároveň vyplynulo, že v rozhodném období (do [datum]) byl žalobce vlastníkem předmětných nemovitostí.

17. Soud především vycházel z rozhodnutí soudu v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. V tomto řízení podalo žalobu Okresní státní zastupitelství Praha - západ, a byla směřována proti 1) Pozemkovému fondu České republiky a proti 2) Ing. J. [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1) v tomto řízení) a byla vedena za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaných - [anonymizováno] kanonie premonstrátů na [anonymizováno] (tedy žalobce v tomto řízení). Žalováno bylo na neplatnost smluv, a to: o převodu pozemku z [anonymizováno] fondu České republiky na Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [spisová značka] vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu [okres] [číslo jednací], zapsaným dne [datum rozhodnutí] s právními účinky vkladu dnem [datum rozhodnutí], [číslo] [spisová značka] vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu [okres] [číslo jednací] - [číslo], zapsaným dne [datum] s právními účinky vkladu dnem [datum rozhodnutí], a [číslo] [spisová značka] vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím Katastrálního úřadu [okres] [číslo jednací], zapsaným dne [datum rozhodnutí] s právními účinky vkladu dnem [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který byl následně potvrzen (až na část týkající se pozemku, který nebyl předmětem tohoto řízení) rozsudkem Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum]. V řízení podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného] dovolání, které bylo odmítnuto, stejně jako ústavní stížnost podaná žalovaným následně.

18. Ohledně předmětných smluv bylo v řízení sp.-zn. [spisová značka] provedeno rozsáhlé dokazování, následně byl přijat právní závěr, ke kterému se přiklonily všechny soudy (všech stupňů), které ve věci rozhodovaly. Za těchto okolností, soud vycházel ze skutkových a právních závěrů, které vyvodily uvedené soud v řízení sp.zn. [spisová značka]. Jak ve věci uvedl ve svém rozhodnutí Krajský soud v Praze:„ Soud prvního stupně provedl dokazování listinnými důkazy. Odvolací soud pak dokazování doplnil podle § 213 odst. 2 a 4 o.s.ř.. V řízení byl tak zjištěn tento skutkový stav: 19. 1. žalovaný uzavřel s 2. žalovaným dne [datum] tři smlouvy o převodu pozemků, přičemž všechny pozemky se nacházely v katastrálním území a obci [obec] Smlouvou [číslo] [spisová značka] převedl na 2. žalovaného pozemky parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra] a pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra]. Všechny tyto pozemky, s výjimkou pozemku ve zjednodušené evidenci [číslo] byly zapsány v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec], katastrální obec Horoměřice Smlouvou [číslo] [spisová značka] byl převeden pozemek ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] o výměře [výměra] [část obce], přičemž tento pozemek byl zapsán v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec], katastrální obec Nebušice Smlouvou [číslo] [spisová značka] byly převedeny pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] orná půda o výměře [výměra], [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. I tyto pozemky byly zapsány v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec], katastrální obec Horoměřice (zjištěno z výše citovaných smluv, knihovní vložky [číslo] zemských desek pro panství [obec], katastrální obec Horoměřice a [část obce], srovnávacího sestavení parcel a zprávy katastrálního úřadu) . 2. žalovanému byly postoupeny restituční nároky za něž získal od 1. žalovaného bezúplatně shora specifikované pozemky. Návrh na vklad těchto smluv byl nejprve zamítnut vzhledem k návrhu 1. žalovaného, který teprve po podání návrhu na vklad zjistil, že smlouvy byly uzavřeny v rozporu s § 29 zák. č. 229/1991 Sb. (dále jen zákon o půdě). Poté podal 2.žalovaný bez vědomí 1. žalovaného opětovně návrh na vklad do katastru nemovitostí a na základně něj bylo vloženo vlastnické právo k nim dne [datum rozhodnutí] a [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], V6 [číslo] a V6 [číslo]. Vklad vlastnického práva provedl pracovník katastrálního úřadu JUDr. [jméno] [příjmení], který tím spáchal trestný čin maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a byl za to pravomocně odsouzen. Všechny výše uvedené pozemky (s výjimkou pozemku ve zjednodušené evidenci - parcely původ [anonymizována dvě slova] v kat. úz. [obec]) byly ve vlastnictví„ [obec] na [anonymizováno] v [obec], řádu premonstrátského“. Dne [datum] pod č.d. [číslo] byla provedena poznámka záboru podle zákona č. 215/1991 Sb.. Všechny výše uvedené pozemky byly ale později (po roce 1926) postupně ze záboru propuštěny. Dne [datum] pod č.d. 267 byla k návrhu Ministerstva zemědělství z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] podle zákona č. 142/1947 Sb., vládního nařízení č. 1/1948 Sb. a náhradového zákona č. 329/1920 Sb. u nemovitostí zde zapsaných učiněna poznámka zamýšleného převzetí ministerstvem zemědělství s tím, že jde o majetek, který je předmětem revize. Výpovědí ze dne [datum] dalo Ministerstvo zemědělství [anonymizováno] kanonii premonstrátů strahovských v [obec] IV. výpověď ve smyslu § 13 zákona č. 215/1919 Sb. z hospodaření mimo jiné i na nemovitostech zapsaných v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec] ke dni [datum] (knihovní vložka [číslo] zemských desek pro panství [obec], výpověď Ministerstva zemědělství z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] - [anonymizováno]). Z protokolu Ministerstva zemědělství o převzetí lesního a rybničního majetku [anonymizováno] kanonie premonstrátů strahovských, mimo jiné i velkostatku [obec] ministerstvem zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [anonymizováno] bylo zjištěno, že výnosem Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto podle zákona č. 142/1947 Sb. o opětném zabrání nemovitostí vedlejšího účastníka. K žádosti Ministerstva zemědělství byla v pozemkové knize učiněna poznámka zamýšleného převzetí a současně byla dne [datum] dána vedlejšímu účastníku výpověď z hospodaření k [datum]. V protokole se mimo jiné uvádí, že jelikož právní předpoklady převzetí byly splněny a výpověď z hospodaření nabyla právní moci, nařizuje Ministerstvo zemědělství, aby veškerý lesní a rybniční majetek byl k [datum], k němuž byla výpověď z hospodaření dána, převzat státem. Z protokolu ze dne [datum] o převzetí části velkostatku [obec] bylo zjištěno, že stát převzal majetek vedlejšího účastníka patřící k dvoru v [obec] dnem [datum] k němuž byla dána výpověď.

20. Takto zjištěný skutkový stav odpovídá provedeným důkazům a na základě něho je možno věc posoudit po právní stránce. Námitku 2. žalovaného, že v řízení nebyla prokázána totožnost pozemků, které vlastnil vedlejší účastník s pozemky, které byly předmětem výše citovaných smluv, není důvodná. V průběhu řízení před odvolacím soudem byla prokázána skutečnost, že všechny pozemky, které byly předmětem smluv uzavřených mezi žalovanými, byly původně ve vlastnictví vedlejšího účastníka. Jedinou výjimkou je pozemek ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] v kat. úz. [obec], který ve vlastnictví vedlejšího účastníka nebyl.“ 21. Dále odvolací soud pokračuje: 22. „ Žalobce v projednávané věci a opírá svou žalobu o určení neplatnosti smluv o tvrzení, že předmětnými kupními smlouvami byly převedeny nemovitosti, jejichž převodu bránilo blokační ustanovení § 29 zákona o půdě (citace tohoto ustanovení je uvedena výše). Bylo tedy na žalobci, aby prokázal, že nemovitosti, které byly předmětem výše uvedených kupních smluv, původně vlastnila [název žalobkyně] (vedlejší účastník). Pod pojmem„ původně vlastnila“ je nutno rozumět, že byla vlastníkem k datu [datum], tedy k datu počátku rozhodného období ve smyslu zákona o půdě. V řízení bylo prokázáno, že s výjimkou pozemku [číslo] byly všechny pozemky, jež byly shora specifikovanými smlouvami převáděny, majetkem vedlejšího účastníka přinejmenším již na konci 19. století. Bylo prokázáno, že všechny dotčené pozemky ve vlastnictví vedlejšího účastníka byly v roce 1921 zabrány státem podle zákona č. 215/1919 Sb.. Od roku 1926 byly postupně ze záboru propuštěny. Dne [datum rozhodnutí] rozhodlo ministerstvo zemědělství pod [číslo jednací] o zamýšleném převzetí nemovitostí zapsaných v knihovní vložce [číslo] zemských desek pro panství [obec] s tím, že jde o majetek, který je předmětem revize dle zákona č. 142/1947 Sb. a dne [datum] byla tato skutečnost zapsána do knihovní vložky. Současně byla dne [datum] dána vedlejšímu účastníku výpověď z hospodaření na těchto nemovitostech ke dni [datum] podle § 13 záborového zákona č. 215/1919 Sb. a § 12 až 25 zákona č. 329/1920 Sb.. Při realizaci druhé pozemkové reformy podle zákona [číslo] Sb. se postupovalo podle původního záborového a náhradového zákona (z dvacátých let minulého století), jakož i z prováděcích předpisů k nim. Podle § 13 zákona č. 215/1919 Sb. musí být před skutečným převzetím dána výpověď osobám, které hospodaří té doby na půdě, o jejich převzetí jde. Z této citace jasně vyplývá, že k převzetí nemovitostí státem (nebo jiným subjektem) může dojít až po uplynutí výpovědní lhůty. Skutečnost, že takto byla zákonná ustanovení v rozhodné době i vykládána, plyne například z protokolů o převzetí majetku vedlejšího účastníka z [datum] a [datum], neboť v obou těchto protokolech se uvádí, že k převzetí nemovitostí státem došlo ke dni [datum].

23. Navíc podle § 32 odst. 2 zákona o půdě se za okamžik přechodu na stát nebo jinou právnickou osobu postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. považuje den faktického převzetí nemovitostí státem nebo jinou právnickou osobou. Jestliže tedy výpovědní lhůta uplynula dne [datum] a k tomuto dni došlo i k převzetí nemovitostí státem (jak dokládají výše specifikované protokoly), je nutno uzavřít, že majetek přešel na stát právě dne [datum]. Došlo-li k přechodu vlastnického práva na stát až dne [datum], byl vedlejší účastník vlastníkem těchto nemovitostí ke dni [datum], a tedy jejich původním vlastníkem.

24. Lze tedy uzavřít, že vedlejší účastník, jako náboženská společnost, byla ve smyslu zákona o půdě původním vlastníkem pozemků, které byly výše uvedenými smlouvami převedeny na 2. žalovaného. Platnému převodu takových pozemků ale bránilo právě ustanovení § 29 zákona o půdě. Proto jsou tyto smlouvy absolutně neplatné podle § 39 občanského zákoníku, neboť svým obsahem odporují zákonu.

25. Soud prvního stupně tedy rozhodl zcela správně, pokud žalobě vyhověl a určil, že ve výroku rozsudku prvního stupně specifikované smlouvy jsou neplatné. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v převážné části ve věci samé potvrdil (§ 219 o.s.ř.)“ (cit.z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací])

26. Ze shora uvedených závěrů pak soud vycházel a uzavírá, že předmětné smlouvy byly neplatné, jak bylo zjištěno ze shora uvedeného řízení. Uvedený výrok, který prohlásil neplatnost shora uvedených smluv je závazný pro všechny orgány (tedy i zdejší soud a soudy všech stupňů, stejně jako pro účastníky řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka], tedy jak pro žalobce, tak pro žalovaného 1). V tomto soud odkazuje na ustálenou judikaturu (např. [spisová značka]), stejně tak i na procesní rozhodnutí odvolacího soudu v tomto řízení č.j. [spisová značka] z [datum rozhodnutí]. Za těchto okolností (neplatnost smluv), se pak žalovaný 1) nemohl stát na základě uvedených smluv vlastníkem uvedených pozemků. Tímto je zároveň vyvrácen argument žalovaného 1), že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 3 zák. [číslo] Sb, protože neutrpěl křivdu v důsledku skutečností uvedených v ust. § 5 zák.č. 428/2012 Sb.

27. Soud dále zkoumal totožnost pozemků uvedených v žalobě s těmi, které byly uvedeny v shora uvedených třech smlouvách. (o převodu pozemku z [anonymizováno] fondu České republiky na Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [spisová značka] vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím [anonymizováno] úřadu [okres] [číslo jednací], zapsaným dne [datum rozhodnutí] s právními účinky vkladu dnem [datum rozhodnutí], [číslo] [spisová značka] vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím [anonymizováno] úřadu [okres] [číslo jednací] - [číslo], zapsaným dne [datum] s právními účinky vkladu dnem [datum rozhodnutí], a [číslo] [spisová značka] vložená do katastru nemovitostí rozhodnutím [anonymizováno] úřadu [okres] [číslo jednací], zapsaným dne [datum rozhodnutí] s právními účinky vkladu dnem [datum]) Zde soud vycházel ze znaleckého posudku [číslo] znaleckého deníku ze dne [datum] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce v oboru geodézie a kartografie, kde tento jednoznačně určil, že pozemky uvedené ve výroku rozsudku shora (a v petitu žaloby) odpovídají pozemkům uvedeným v kupních smlouvách shora uvedených. Znalec tyto skutečnosti potvrdil i na svém výslechu před soudem. Zde znalec velmi podrobně uvedl závěry svého znaleckého posudku, a to ke každému pozemku jednotlivě. Uvedl, odkud čerpal podklady (předložení části podkladů ze strany žalobce pak soud rozhodně nepovažuje za důvod, aby byl znalec ve věci vyloučen pro podjatost). Soud pro úplnost dodává, že znalce za vyloučeného nepovažuje, (tento uvedl v jakém je vztahu k žalobci resp. právnímu zástupci žalobce) a soud v jeho vyjádřeních nespatřuje nic, ani v dalších okolnostech věci, v čem by mohl spatřovat podjatost znalce. Dále znalce před soudem pečlivě a podrobně rozebral, jak došel ke svým závěrům i jak postupoval v případě každého jednotlivého pozemku. Ze znaleckého posudku jasně vyplynulo, že původní pozemky PK, které byly předmětem jednotlivých smluv byly stejně velké jako pozemky KN, nebo byly pozemky KN menší, a to s jedinou výjimkou, a to pozemků, které se prolínaly – označené původně PK [číslo] a [číslo], v současné době KN [číslo] a [číslo] a i v tomto případě součet pozemků PK byl větší než součet pozemků KN. Znalecký posudek i výslech znalce tak potvrdily tvrzení žalobce a soud uzavírá, že předmětem řízení není žádný pozemek, ani jeho část, která by nebyla předmětem (absolutně neplatných) smluv o převodu pozemku z [anonymizováno] fondu České republiky na Ing. [jméno] [příjmení] uvedených shora. Soud dále uvádí, že dle jeho názoru má znalecký posudek veškeré náležitosti, stejně tak i výslech znalce proběhl v souladu se zákonnými ustanoveními. Nepovažuje tak námitky žalovaného v tomto směru za důvodné a uvádí, že ze znaleckého posudku i výslechu znalce soud mohl vycházet a zjistit na základě tohoto skutkový stav (jak ostatně učinil).

28. Jednou ze základních námitek žalovaného 1) byla skutečnost, že u jednotlivých pozemků nesedí výměry, tedy, že i kdyby žalobce prokázal totožnost jednotlivých parcel, jak byly uvedeny v původních pozemkových knihách a dnes jsou uvedeny v katastru nemovitosti, pak výměry nesedí, když došlo k zvětšování nebo zmenšování jednotlivých parcel. K tomuto kusému tvrzení však žalovaný neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, neuvedl žádné konkrétní pozemky, jejich parc.čísla, kterých by se toto mělo týkat, ani výměry, o které by se v minulosti měly lišit od současných výměr, a ani ke svým tvrzením neuvedl žádné důkazy. Žalovaného 1) proto soud poučil (navíc poté, kdy u předchozích jiných soudních roků na takové poučení upozornil) dle § 118a odst. 1 o.s.ř. a následně i § 118a odst. 3 o.s.ř., poučil ho i o následcích nesplnění výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. Žalovanému 1) byla dána lhůta na doplnění těchto tvrzení i označení důkazů. Žalovaný 1) ve lhůtě ani později tvrzení nedoplnil a důkazy neoznačil. Proto se soud dále touto námitkou nezabýval.

29. Další argumentem žalovaného bylo, že předmětné pozemky přešly na stát před rozhodným obdobím (před [datum]), K tomuto soud uvádí, že u těchto konkrétních pozemků se touto námitkou zabývaly soudy třech stupňů (a následné i Ústavní soud) v řízení [spisová značka]. Jejich skutkový závěr zde soud citoval shora. Z něj vyplývá, že pozemky na stát nepřešly před rozhodným obdobím. Zároveň však soud uvádí, že bez ohledu na to, není tato otázka v tomto řízení rozhodná. Zde soud pouze určuje vlastnictví České republiky k uvedeným pozemkům, a to nikoliv proto, že pozemky přešly na stát až po rozhodném období, ale proto, že byly na žalovaného 1) převedeny na základě neplatných smluv.

30. Následně po rozhodnutí dovolacího soudu, kterým byla věc vrácena soudu prvnímu stupně k dalšímu řízení, soud postupoval v intencích rozhodnutí shora citovaného.

31. Nejprve je třeba uvést, že žalobce vzal žalobu z části zpět, respektive navrhl změnu žaloby za situace, kdy došlo opět ke změně v identifikaci jednotlivých pozemků, kdy pozemky které byly původem vně předmětem řízení, byly následně rozděleny. V určitých částech pozemku pak následně žalobce vzal žalobu zpět. V tomto směru soud vyzval stranu žalující, aby vylíčila rozhodně skutečnost týkající se změny identifikace jednotlivých pozemků, tak jak požaduje případnou změnu žaloby ve svém podání soudu. V tomto směru žalobce výzvě soudu vyhověl, pozemky identifikoval, označil jednotlivé důkazy (důkaz: výkaz dosavadního a nového stavu údajů u katastru nemovitostí, přiložené geometrické plány, jednotlivé výpisy katastru nemovitostí předmětných pozemků). Za těchto okolností pak má soud za prokázané, že nově označené pozemky odpovídají pozemkům případně jejich částem, tak jak byla žaloba podána a jak soud prvního stupně vycházel ve svém prvním rozhodnutí.

32. Soud zároveň při řízení několikrát následně poučoval žalovaného 1), aby ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR doplnil svá tvrzení týkající se mimořádných okolností tak je o něm je na straně 7 a 8 rozsudku Nejvyššího soudu ČR ve věci uváděno. Nejprve soud podrobně, přesto však neformálně, žalovaného 1) poučil na jednání dne [datum], kdy přestože mu nedal oficiální poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení označení důkazů, a to proto, že ze strany žalující přišel návrh na změnu žaloby a bylo nejprve třeba, aby žalobce doplnil svá tvrzení.

33. Následně pak soud podrobně formálně poučil žalovaného 1) na jednání [datum], aby tedy ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu [číslo jednací] doplnil svá tvrzení, označil k těmto tvrzením potřebné důkazy, zároveň byl poučen o následcích nesplnění těchto výzev. Soud tak poučil žalovaného 1), že jeho tvrzení obsažené v jeho soudu předloženému písemnému podání neobsahuje vylíčení všech konkrétních okolností mimořádné povahy, která obzvlášť intenzivně působí ve prospěch právní osoby, ochrany osobám na něž byli věci náležejícím původně církvím v rozporu se zákonem převedeny tak, jak uvedl Nejvyšší soud ve shora uvedeném rozhodnutí. Soud upozornil žalovaného 1), že Nejvyšší soud nespatřuje mimořádnou skutečnost v tom, že žalovaný 1) je soukromě hospodařící zemědělec. Na druhou stranu mimořádnými okolnostmi může být předchozí délka užívání, dopad pozbytí majetku do poměru žalovaného 1), případně do poměrů jeho rodiny, srovnání újmy, které by pozbytím pozemků žalovaného 1) působilo ve srovnání s užitkem, které způsobí osobě oprávněné. Dále soud žalovaného 1) vyzval, aby doplnil konkrétní skutečnosti týkající se jednak své osoby, vztahu právnické osobě, která hospodaří na uvedených pozemcích, důvody zřízení právnické osoby ve vztahu k právnické osobě [právnická osoba], zároveň aby doplnil konkrétní tvrzení o způsobu hospodaření na předmětných i na dalších pozemcích této právnické osoby, ve vztahu této právnické osoby k žalovanému 1) po celou rozhodnou dobu, tedy od počátku zemědělského podnikání zároveň, aby doplnil konkrétní tvrzení týkající se jeho hospodaření jako fyzické osoby a to po celou dobu hospodaření na předmětných pozemcích, konkrétně ke každému jednotlivému rozhodnému období tedy roku (k tomu soud uvádí, že tvrzení žalovaného 1) vyplynulo, že žalovaný 1) jednak v zemědělském podnikání hospodaří jako fyzická osoba, jednak jako jednatel a statutární orgán právnické osoby [právnická osoba]). Dále soud podrobně poučil žalovaného 1), aby vylíčil rozhodující skutečnosti týkající se hospodářských výsledků jednotlivých hospodařících subjektů, tedy jak právnického osoby [právnická osoba], tak žalovaného 1) jako fyzické osoby a to ve vztahu ke konkrétním pozemků, které jsou předmětem řízení i vez vztahu k dalším pozemků, které žalovaný 1), ať již jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba obhospodařuje, zároveň je třeba dotvrdit konkrétní okolnosti týkající se velikosti předmětných pozemků jejich tvaru ve vztahu hospodaření žalovaného 1) a předmětným pozemkům, zároveň ve vztahu k jiným pozemkům na straně žalobce v poměru předmětných pozemků k dalšímu majetku žalobce. Je třeba doplnit konkrétní tvrzení týkající se pozbytí majetku do poměru žalovaného 1) či do poměru členů jeho rodiny. Žalovaný 1) obecně ve svém vyjádření uvedl, že by mohlo dojít k osobnímu bankrotu, je třeba tak tyto skutečnosti zcela konkretizovat, to znamená uvést, jakým konkrétním způsobem by ztráta těchto pozemků dopadla konkrétně do majetkových poměrů žalovaného 1). Je třeba uvést konkrétní čísla, která skutečně konkrétně uvádí potenciální možnost ztráty ve vztahu dosavadnímu možnému případně již prokázanému zisku v minulosti. Dále byl žalovaný poučen v tom smyslu, aby doplnil zcela konkrétní tvrzení týkající se možností jeho dalšího podnikání zemědělství ztráty předmětných pozemků, aby toto konkretizoval o konkrétní možné hospodářské výsledky, zisky případně ztráty, možnosti nabytí dalších pozemků a podobně. Zároveň byl poučen, aby dotvrdil konkrétní skutečnosti týkající se ztráty, při ztrátě v to předmětných pozemků a tyto porovnat s konkrétními finančními možnosti zisku na straně žalobci, tedy dotvrdit konkrétní skutečnosti jak konkrétně vztahu k současným majetkovým a příjmovým poměrům žalobce by se proporčně zvýšili jeho majetek a jeho konkrétní zisk pokud by byly předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce a to tak, aby zcela konkrétně byl zřejmý ekonomický přínos založený na vydaní dotčených zemědělských podniků oprávněné osobě ve vztahu s porovnáním obtížení, již by zpochybnění vlastnického práva k nim s ohledem na porušení blokačního ustanovení způsobilo dobrověrnému nabyvateli tak jak o tom hovoří např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]. Žalovaný byl dále poučen o následcích nesplnění těchto výzev tedy riziku neúspěchu ve věci, dále byl poučen podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů prokázání těchto tvrzení. Žalovanému poskytnuta lhůta 30 dnů k doplnění tvrzení označení důkazů.

34. Žalovaný částečně svá tvrzení doplnil (ovšem nijak konkrétně ve smyslu shora uvedeného podrobného poučení), neoznačil a nepředložil k těmto tvrzení žádné důkazy, neprokázal tak uvedené skutečnosti, třebaže byl řádně poučen. Nedotvrdil a nedokázal okolnosti týkající se ztrát, okolnosti týkající se případných zisků na straně žalobce (jak byl poučen shora) nedoložil žádnou konkrétní skutečnost týkající se možnosti případného bankrotu při pozbytí pozemků, jiných dopadů do poměru rodiny, srovnání újmy, které by pozbytím pozemků způsobilo ve srovnání s užitkem, které způsobí osobě oprávněné. Nic takového ze strany žalovaného nebylo řádně dotvrzeno a prokázáno.

35. Naopak jak soud zjistil z důkazu předloženým stranou žalující, tedy jednak z katastrálních map jednotlivých katastrálních území a seznamu nemovitostí žalovaného 1) v jednotlivých katastrálních územích. Žalovaný 1) je velkým pozemkovým vlastníkem v katastrálních územích [obec], [část obce], [část obce] a [obec] a dále má ve vlastnictví i pozemky v katastrálních územích [obec], [obec] a [část obce] (důkaz: jednotlivé katastrální mapy a výpisy z katastru nemovitostí – seznam nemovitostí na LV žalovaného 1)). Žalovaný 1) je tak velkým pozemkovým vlastníkem, vlastní další desítky pozemků v sousedních katastrálních územích mimo [obec] a tedy, třebaže pozbytí pozemků, které jsou předmětem těchto řízení, mu jistě způsobí určité hospodářské škody, v žádném případě se nemůže jednat o mimořádné okolnosti, které obzvlášť intenzivně působí ve prospěch právní ochrany osobám, na něž byly věci náležející původním církví v rozporu zákonem převedeny.

36. Soud tedy shrnuje, že žalovaný neprokázal, že byl řádně soudem poučen, nedoplnil ani svá tvrzení, třebaže byl také řádně poučen ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu tak, jak soud uvádí shora. Proto soud rozhodl stejným způsobem jako ve svém minulém rozhodnutí a žalobě zcela vyhověl.

37. Shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).

38. Dle ust § 18 ods. 1 zák. č. 428/2012 Sb., oprávněná osoba může podat soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůta pro uplatnění výzvy k vydání věci počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu.

39. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalobce jako oprávněná osoba podal žalobu na určení vlastnického práva státu (žalovaného 2)) z důvodu. že věc z původního majetku žalobce byla přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. převedena z majetku státu do vlastnictví žalovaného 1) v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (jak bylo zjištěno v řízení zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka]) a tyto pozemky si odpovídaly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku a žalobě vyhověl.

40. O nákladech řízení vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) (výrok II.) rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za užití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladu řízení v celkové výši [částka]. Soud při ustanovení odměny advokáta postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., základem pro výpočet sazby mimosoudní odměny (§ 9 odst. 4 písm. b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) je částka [částka], mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak [částka] (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náklady se stávají z těchto položek: odměna zastoupení advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem 20 úkonů (převzetí zastoupení, sepis žaloby, doplnění tvrzení, účast na jednání před soudem [datum], účást ú.j. [datum] (jednání delší než dvě hodiny – 2x úkon), jednání před soudem dne [číslo], [datum] (jednání delší než dvě hodiny – 2x úkon), písemný závěrečný návrh, účast na jednání před odvolacím soudem, vyjádření k dovolání žalovaného 1), vyjádření ze dne [datum], vyjádření z [datum], [datum], [datum], účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], doplnění důkazních návrhů a závěrečný návrh ze dne [datum], účast u ú.j. dne [datum]), dále 20x náhrada hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). [jméno] přidané hodnoty ve výši [částka] Náklady na vypracování znaleckého posudku (jako účelně vynaložený náklad k uplatňování práva) ve výši [částka] Celkem tedy [částka]. Lhůta plnění byla podle § 160 odst. 1 os.ř. určena třídenní s povinností splnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

41. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) (výrok III.) rozhodl soud podle § 150 os.ř. tak, že žádnému účastníků nepřiznal vzájemně právo na náhradu nákladu řízení. V případě žalovaného 2) České republiky nebylo možno hovořit ani o neúspěchu ve věci, když tato se v důsledku rozhodnutí soudu stane vlastníkem uvedených pozemků. Česká republika pozemky žalobci vydat nemohla, když nebyla zapsána jako jejich vlastníka v katastru nemovitostí, třeba že procesně nebyla úspěšná a nezavdala příčinu podání žaloby, pak soud ani nepovažal za spravedlivý postup dle § 143 o.s.ř. tedy přiznat žalovanému 2) náhradu nákladu řízení (jedná se o restituční spor), proto soud aplikoval § 150 os.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá vůči sobě právo náhradu nákladu řízení.

42. O nákladech řízení ve výroku IV. rozhodl soud podle § 148 odst. 1 os.ř. tak, že neúspěšnost účastníků u žalovaného 1) uložen zaplatit České republice náklady řízení, tyto náklady spočívají v nákladech za znalečné znalce při jeho výslechu před soudem výše pak bude určena v samostatném usnesení. Žalovanému 2) náklady státu neuložil pro důvody uvedené ve výroku III..

Poučení