16 C 247/2018-129

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] 3. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 600.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou takto:

Výrok

I. . Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 600 000 Kč s úrokem ve výši 10% p.a. z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p.a. z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde žalobce po žalovaných požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,2% denně z částky 600 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 29 673 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou soudu doručenou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 600 000 Kč s úrokem ve výši 10% p.a. z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p.a. z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokutou ve výši 0,2% denně z částky 600 000 Kč od [datum] do [datum]. Nárok odůvodnil tím, že žalovaní uzavřeli s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dne [datum] v postavení dlužníků úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla úvěrová společnost žalovaným peněžní prostředky ve výši 600 000 Kč a ti se zavázali, že poskytnuté finanční prostředky úvěrové společnosti společně a nerozdílně vrátí ve 120ti měsíčních splátkách po 12 500 Kč, počínaje dnem [datum]. Zároveň se zavázali, že za poskytnutí peněžních prostředků zaplatí úrok ve výši 10 % ročně z poskytnuté částky, poplatek za uzavření úvěru ve výši 22 000 Kč, a dále smluvní pokutu ve výši 0,2% jistiny denně za každý den prodlení. Rozhodčí smlouvou se strany dohodly, že veškeré spory mezi nimi plynoucí z úvěrové smlouvy budou rozhodnuty v rozhodčím řízení u [právnická osoba] Žalovaní na svůj závazek z úvěrové smlouvy zaplatili pouze poplatek ve výši 22 000 Kč a tři splátky po 12 500 Kč, po výzvě a zesplatnění pohledávky dne [datum] žalovaní uhradili ještě částku 12 500 Kč, 11 500 Kč a 10 000 Kč, celkem tak na splátkách úvěru zaplatili pouze 71 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila úvěrová společnost svou pohledávku vůči žalovaným na [právnická osoba] a.s., která se v rozhodčím řízení domáhala přiznání své pohledávky, rozhodčím nálezem ze dne [datum], sp.zn [číslo] bylo návrhu zcela vyhověno a žalovaným byla uložena povinnost zaplatit z úvěrové smlouvy částku 1 428 500 Kč s příslušenstvím. Rozhodčí nález nabyl dne [datum] právní moci. Na základě tohoto rozhodnutí byla dne [datum] zahájena exekuce, povinní dne [datum] navrhli její zastavení s tím, že rozhodčí smlouva je neplatná z důvodu neplatného určení rozhodců a rozhodčí nález je nicotný. Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 29.12.2017, č.j. 4 EXE 1262/2015-131, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16.5.2018, č.j. 30 Co 86/2018-160, byla exekuce vedená vůči žalovaným pravomocně zastavena. Ještě před zahájením exekuce se žalovaní domáhali u Okresního soudu v Olomouci zrušení rozhodčího nálezu, jejich žaloba byla zamítnuta. Pohledávka vůči žalovaným byla dne [datum] postoupena ze [právnická osoba] a.s. na žalobce, který žalované vyzval k úhradě celého dluhu z úvěrové smlouvy, což 1.žalovaný odmítl. Vzhledem k tomu, že rozhodčí nález není dle názoru soudů titulem pro vedení exekuce a žalovaní neuhradili svůj závazek vůči žalobci, domáhá se žalobce plnění touto žalobou.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili nesouhlasně. Na svou obranu uvedli, že již ze samotné smlouvy je zřejmé, že se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, podléhající zákonu č. 145/2010 Sb. (dále jen ZOSÚ). V rámci procesu uzavírání smlouvy nebyl dle žalovaných dodržen uvedený zákon, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla uzavřena standartní formou, když byl porušen § 5 odst. 1 ZOSÚ, neboť žalovaní nebyli s dostatečným předstihem o podmínkách uzavření, čerpání smlouvy informováni věřitelem. Informace ke smlouvě obdrželi v den podpisu smlouvy na formuláři dle přílohy 6 ZOSÚ, tedy v době, kdy se již nemohli soustředit na údaje, které má mít k dispozici předem, jeho pozornost je rozptýlená do dalších listin a smluv. Dále žalovaní neobdrželi informace stanovené v příloze [číslo] ZOSÚ, konkrétně informaci o právu obdržet kdykoliv bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření, je-li zahrnuto umoření jistiny spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou dobou trvání. Tuto informaci smlouvy neobsahuje, žalovaní tuto skutečnost uplatňují u věřitele v souladu s ust. § 8 ZOSÚ, a za této situace se pokládá spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy. Dále žalovaní sporují i výši smluvní pokuty, resp. smluvní pokutu jako takovou. Ta musí být vázána na porušení konkrétní povinností, aby mohlo být její ujednání posouzeno jako platně ujednané. Ze smlouvy o úvěru jasně neplyne k porušení jaké konkrétní povinnost je smluvní pokuta vázána, smlouva uvádí důvod k uplatnění smluvní pokuty jen prodlení, ale neurčuje prodlení čeho, jaké konkrétní povinnosti se jedná, zda se splátkou úvěru, nebo o prodlení se splacením celého úvěru v případě zesplatnění. Smluvní pokuta je tedy neurčitá, tudíž i neplatná. Dále její výše je nepřiměřená, neboť je stanovena fixně 0,2% denně z jistiny, bez ohledu na výši splacené částky žalovanými, tedy nijak by nereflektovala platební morálku žalovaných. Podle § 301 obchodního zákoníku může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit.

3. K vyjádření žalovaných žalobce uvedl, že pokud se týká uzavírání smlouvy, nemůže se k tomuto procesu vyjádřit, neboť mu nebyl přítomen, nicméně pokud žalovaní namítají, že nebyli v dobrém psychickém rozpoložení, pak jim nic nebránilo v okamžiku, kdy se obnovila jejich psychická pohoda, aby od smlouvy odstoupili ve lhůtě 14 dnů od podpisu smlouvy. Žalobce se domnívá, že veškeré informační povinnosti ve vztahu k žalovaným byly splněny, nicméně pokud namítají skutečnost, že nedostali informaci o právu obdržet kdykoliv bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření, uplatnili tuto opožděně a žalobce vznáší námitku jejího promlčení, když lhůta k jejímu uplatnění uběhla nejpozději dnem [datum], tedy 4 roky od uzavření smlouvy. Pokud tak učinili až ve vyjádření k žalobě dne [datum], učinili tak pozdě. Ujednání o smluvní pokutě považuje žalobce za určité, když neplacení úvěrových splátek nepochybně spadá po pojem prodlení. Platební morálka žalovaných je navíc natolik tragická, že ji smluvní pokuta zcela reflektuje, a není tedy v rozporu s dobrými mravy.

4. Žalovaní v replice uvedli, že pokud jde o obranu ohledně nedostatku informací podle § 5 odst. 2 ZOSÚ, pak námitku tohoto nedostatku uplatnili včas, a to u právního předchůdce žalobce, kterému v dubnu roku 2016 zaslali dopis, kde se snažili o smírné řešení věci, k tomuto dopisu bylo připojen právní rozbor právního zástupce žalovaných, ve kterém byla námitka absence informace stanovené přílohou [číslo] ZOSÚ. Právnímu předchůdci žalobce byla tato námitka doručena dne [datum], tedy v zákonné 4leté promlčecí lhůtě. Navíc za situace, kdy judikatura přiřkla ochranu věřitele co do promlčení právního nároku uznaného rozhodčím nálezem, který byl posléze soudem prohlášen za nicotný, bylo by proti dobrým mravům, kdyby i dlužníci nemohli uplatnit námitky svědčící jim v případě řádného uplatnění nároku žalobce u soudu. Pokud již právo a soud přiznal žalobci úlevu co do běhu promlčecí lhůty k vymožení svého nároku, bylo by vysoce nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy, aby žalovaným byla tato možnost odňata, resp. bylo přihlédnuto k námitce promlčení vznesenou stranou žalobce.

5. Provedenými důkazy soud zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřeli žalovaní s věřitelem - společností [právnická osoba], která byla oprávněna poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelský úvěr, smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovaným účelově vázaný bezhotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 600 000 Kč, a to na dobu 120 měsíců. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet uvedený ve smlouvě, a to do dvou pracovních od podání návrhu na vklad zástavního práva zajišťujícího úvěr do katastru nemovitostí. Žalovaní zaplatili za sjednání smlouvy o úvěru poplatek ve výši 22 000 Kč. Sjednaný úrok činil 10% jistiny za každý rok a sjednanou celkovou úplatu 300 000 Kč, celkem se žalovaní zavázali uhradit částku 1 522 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 12 500 Kč, první splátka byla splatná [datum], každá další k 25.dni každého následujícího měsíce počínaje červnem 2012 až do úplného zaplacení dlužné částky. Pro případ neuhrazení některé splátky v plné výši nebo v řádném termínu byla sjednána možnost věřitele žádat zaplacení celé pohledávky. Žalovaní byli oprávněni od smlouvy o úvěru bez uvedení důvodů písemně odstoupit do 14 dnů od uzavření smlouvy, v takovém případě byli povinni nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení vrátit poskytnutou jistinu a úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to ode dne čerpání úvěru do dne, kdy je jistina splacena. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2% z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení. Dále se smluvní strany dohodly na jednorázové smluvní pokutě ve výši 60 000Kč, která se stává splatnou, jestliže prodlení dlužníka se splácením úvěru přesáhne jeden měsíc. Závazek vyplývající ze smlouvy bude zajištěn zástavním právem k nemovitostem. Ke smlouvě je připojen splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých splátek a jejich splatností / viz výpis z obchodního rejstříku čl. 7, smlouva o úvěru čl. 8 -13, splátkový kalendář čl. 14-16 /. Dne [datum] uzavřeli účastníci úvěrové smlouvy i rozhodčí smlouvu, kde se dohodli, že veškeré majetkové spory, vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to rozhodcem určeným a jmenovaným [právnická osoba], ze seznamu rozhodců, kteří byli v rozhodčí smlouvě vyjmenováni / viz rozhodčí smlouva čl. 17 19 /. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovaným oznámeno zesplatnění závazku a uložení smluvních pokut, žalovaní byli vyzváni z důvodu jejich prodlení se splácením úvěru k úhradě částky 1 462 500 Kč, zahrnující jistinu včetně úroku a úplaty, a smluvních pokut, celkem částky 1 554 500 Kč, a to do tří dnů od doručení tohoto oznámení, které bylo oběma žalovaným doručeno dne [datum] / viz oznámení o zesplatnění na čl. 20, doručenky čl. 22 /. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka z uvedené smlouvy o úvěru postoupena z věřitele na [právnická osoba] a.s., která dne [datum] podala návrh na vydání rozhodčího nálezu pro pohledávku z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] proti žalovaným, rozhodčím nálezem ze dne [datum] sp.zn. [číslo] bylo žalobě vyhověno a žalovaným bylo uloženo, aby věřiteli zaplatili společně a nerozdílně částku 1 428 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p.a. od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 1 200 Kč za každý započatý den prodlení od [datum] do [datum], částku 80 000 Kč a náklady řízení, to vše do tři dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum] / viz výpis z obchodního rejstříku čl. 23, rozhodčí nález čl. 24-28 /. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. 14 C 67/2013-153 ze dne 23. 6. 2014 byla zamítnuta žaloba žalovaných, kterou se domáhali zrušení rozhodčího nálezu dle ustanovení § 31 písm. b), e), f) namítajíce, že rozhodčí smlouva se na daný spor nevztahuje, nebylo nařízeno ústní jednání, v rozhodčím nálezu nebyla zohledněna obrana žalovaných a vzhledem k poměru plnění, které žalovaní obdrželi, a výše částky požadované v rozhodčím řízení, se jedná o lichvu. Žalovaným bylo výrokem II rozsudku uloženo zaplatit žalované společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 6.534 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] / viz rozsudek na čl. 29-40 Návrhem ze dne [datum] podal právní předchůdce žalobce [právnická osoba] návrh na exekuci proti žalovaným jako povinným podle rozhodčího nálezu ze dne [datum] sp.zn. [číslo], pověřením Okresního soudu v Mělníku ze dne 4 EXE 1262/2015-63 ze dne 10.3.2016 byl provedením exekuce pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 29.12.2017, č.j. 4 EXE 1262/2015-131, byla exekuce zastavena z důvodu, že způsob výběru rozhodce zakotvený v předmětné rozhodčí smlouvě ze dne [datum] nezajišťoval transparentní způsob určení rozhodce v souladu s požadavky zákona o rozhodčím řízení a judikaturou vztahující se k této problematice, přičemž netransparentnost určení rozhodců ad hoc způsobuje absolutní neplatnost rozhodčí smlouvy. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16.5.2018, č.j. 30 Co 86/208-160, bylo na základě odvolání oprávněného usnesení o zastavení exekuce potvrzeno / viz návrh na exekuci na čl. 42-44, vyrozumění o zahájení exekuce na čl. 45 – 49, usnesení na čl. 50 – 65 /. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupena ze [právnická osoba] a.s. na žalobce / viz smlouva na čl. 66-69 Žalobce vyzval žalované k úhradě této pohledávky / viz předžalobní výzva na čl. 70-71 /. Žalovaní dne [datum] zaslali právnímu předchůdci žalobce dopis, kde sdělili svůj nesouhlas s rozhodčím nálezem, neboť rozhodčí doložka nenaplňuje zákonné předpoklady. Nicméně jsou si vědomi dlužné částky, kterou si vypůjčili, a jsou připraveni k jednání o výši a způsobu úhrady dlužné částky. Zásilka byla doručena dne [datum] příjemci. Váha této zásilky činila dle údaje pošty 0,009 kg / viz dopis na čl. 110, sdělení pošty o zásilce na čl. 111, 117, 118, kopie podací obálky na čl. 118 /. Zvážením obálky a dopisu žalovaných ze dne [datum] na digitální váze při ústním jednání soudu dne [datum] činila váha této zásilky 0,009kg, přidáním volného listu papíru se váha zvýšila o 4 – 4,5 gramů vyšší. Pod nedatovaným právním hodnocením na uzavřenou předmětnou úvěrovou smlouvu č. [číslo] kdy tato je posouzena jako nevýhodná a v rozporu s dobrými mravy a trpí vadami: nepřiměřeně vysoká za hranicí zákona vysoká úroková sazba, neurčitost smluvní pokuty a absence informace o práv kdykoliv obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření, tak jak stanoví příloha 3 odst. 1 písmeno h) zákona o spotřebitelském úvěru, je uvedeno jméno a příjmení právního zástupce žalovaných, a toto je adresováno žalovaným / viz právní hodnocení na čl. 109 /.

6. S ohledem na dobu vzniku předmětného závazku žalovaných soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obch.zák.“) upravující smlouvu o úvěru, ustanovení § 544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč.zák.“) ve spojení s ust. § 300 a násl. obch.zák. upravující smluvní pokutu a § 517 odst. 2 obč.zák. ve spojení s § 262 odst. 4 obch.zák. stran požadovaných zákonných úroků z prodlení.

7. Podle § 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále ZSOÚ) ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy věřitel poskytne spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze [číslo] k tomuto zákonu, Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Podle odst. 2 poskytne-li věřitel spotřebiteli informace na formuláři uvedeném v příloze 6 k tomuto zákonu, má se za to, že splnil své informační povinnosti.

8. Podle § 8 ZOSÚ jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, mj. b) neobsahuje informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu, a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná. V příloze [číslo] k ZSOÚ jsou vyjmenovány povinné informace ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, pod písm. h) se jedná o informaci o právu obdržet kdykoliv bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření, je-li zahrnuto umoření jistiny spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou dobou trvání.

9. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda s ohledem na existenci vykonatelného pravomocného rozhodčího nálezu, vydaného ohledně shodného nároku, jsou splněny pro rozhodování ve věci podmínky řízení, respektive zda projednání věci nebrání překážka věci rozhodnuté. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2015, sp.zn. 23 Cdo 4460/2014, soud uzavřel, že vzhledem na pravomocné zastavení exekuci z důvodů nevykonatelnosti rozhodčího nálezu zde překážka věci rozhodnuté (rei iudicatae) není.

10. Soud po provedeném dokazování shledal nárok žalobce opodstatněný pokud se týká jistiny ve výši 600 000 Kč a jejího příslušenství v podobě úroků ve výši 10% ročně a úroků z prodlení. V této části nároku žalobce žalovaní dluh ve výši jistiny, ani skutečnost, že jsou v prodlení s jejím zaplacením nesporovali, a proti tomuto požadavku žalobce ničeho nenamítali. Nesouhlasili však s výší smluvených úroků ve výši 10% ročně, když svou obranu stavěli na námitce, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla sjednána standartní formou, žalovaní nebyli řádně informováni o podmínkách poskytnutí úvěru, kdy toto jim mělo být dle zákona poskytnuto s předstihem. Žalovaní obdrželi informace na formuláři dle přílohy 6 zákona o spotřebitelském úvěru, a to v den, kdy byla podepsána smlouva. Zejména pak žalovaní poukazovali na to, že pokud podle § 8 ZOSÚ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, mj. neobsahuje informace stanovené v příloze 3 k ZOSÚ, a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná. V řízení bylo zjištěno, že žalovaní od věřitele obdrželi v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru informace na formuláři dle přílohy 6 ZOSÚ, přičemž § 5 odst. 2 ZOSÚ ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy zakotvoval domněnku splnění předsmluvní informační povinnosti věřitele za předpokladu, že informace poskytne právě na tomto formuláři. Žalovaní však dále namítali, že od věřitele při uzavírání smlouvy neobdrželi všechny informace, které předpokládá zákon v příloze 3 k ZOSÚ, především se jim nedostalo informace podle písmena h), tedy informace o právu obdržet kdykoliv bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření, je-li zahrnuto umoření jistiny spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou dobou trvání. Tuto obranu soud akceptoval, když žalobce ani přes poučení poskytnuté soudem nepředložil důkazy, že tuto informaci žalovaným při uzavírání smlouvy o úvěru poskytl. Vzhledem k žalobcem vznesené námitce promlčení ale nebylo možné k této obraně při rozhodnutí přihlédnout a přiznat žalobci úrok pouze ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a považovat ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr za neplatná. Smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum] a žalovaní mohli v souladu s § 391 odst. 2 a § 397 obchodního zákoníku tyto námitky uplatnit u věřitele nejpozději dne [datum], tj. ve čtyřleté promlčecí lhůtě. Námitka byla žalovanými uplatněna až v podání ze dne [datum], tedy opožděně. Pokud žalovaní tvrdili, že tuto námitku uplatnili včas, a to již v rámci svého podání, adresovaného právnímu předchůdci žalobce a odeslaného dne [datum] (doručené dne [datum]), toto tvrzení se jim nepodařilo prokázat. Jednak je naprosto nestandartní a nevěrohodné, pokud k dopisu, který obsahuje vyjádření žalovaných k jejich dluhu z úvěrové smlouvy a návrh jeho řešení, byl připojen ještě právní rozbor jejich právního zástupce, nedatovaný, obsahující shora uvedenou námitku, a to bez jakéhokoliv odkazu na tuto přílohu. Navíc bylo toto tvrzení žalovaných vyvráceno převážením poštovní zásilky a porovnáním s váhou zásilky udanou poštou na originále podacího lístku, kdy bylo zcela vyloučeno, aby v zásilce bylo více než jeden list papíru představující dopis žalovaných, který žalobce v originále rovněž předložil. Soud proto uzavřel, že námitky podle § 8 ZOSÚ uplatnili žalovaní až po uplynutí promlčecí doby.

11. K námitce žalovaných, že shora uvedená námitka promlčení vznesená žalobcem, je v rozporu s dobrými mravy, soud uvádí následující. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž na za takové situace zánik nároku byl nepřiměřeně tvrdým postihem. Nelze přehlédnout, že v daném případě to byli žalovaní, kteří vstoupili do závazku ze spotřebitelského úvěru, půjčené finanční prostředky konzumovali, své povinnosti neplnili, na výzvy věřitele nereagovali a zůstali pasivní, přičemž až nyní uplatnili opožděně námitku proti věřiteli a jeho obranu – námitku promlčení – označili jako rozpornou s dobrými mravy. Soud zde odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.12.2017, sp.zn. 33 Cdo 3717/2017.

12. Důvodnou naopak soud shledal obranu žalovaných, kdy sjednanou smluvní pokutu označili za neplatně sjednanou s ohledem na její neurčitost, neplatnost rovněž shledali v rozpornosti její výše s dobrými mravy, když poukazují na její nepřiměřenost. Smluvní pokuta byla sjednána v článku IV. bod 1 smlouvy o úvěru tak, že se účastníci nad rámec zákonného úroku z prodlení dohodli na smluvní pokutě ve výši 0,2% z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení. Nelze přehlédnout, že prodlení není nijak konkretizováno, a není tak zřejmé, na prodlení s jakou konkrétní povinností je smluvní pokuta vázána, zda se jedná o prodlení s jednotlivou splátkou, či prodlení se splacením celého úvěru v případě jeho zesplatnění, případně zda je účastník povinen platit smluvní pokutu s prodlením každé z těchto povinností, případně povinnosti jiné. Výše smluvní pokuty, která má být počítána vždy z původní výše jistiny 600 000 Kč, bez ohledu na její případné splácení v průběhu trvání úvěrového vztahu (zde bez ohledu na skutečnost, že žalovaní neuhradili na jistinu za celou dobu ničeho), je dle názoru soudu koncipována nepřiměřeně. Ustanovení § 301 obchodního zákoníku dávalo soudu možnost v případě nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty, aby ji svým rozhodnutím snížil (tzv. moderační oprávnění). Vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o spotřebitelský úvěr, je tato možnost ve vztahu ke spotřebiteli vyloučena. V případě závazků se spotřebitelem se moderace smluvní pokuty neuplatní, soud nemůže nahrazovat vůli stran a měnit ujednání smlouvy (srov. Rozhodnutí SDEU ze dne [datum], C [číslo], podle něhož ze znění čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13 o zneužívajících klauzulích ve spotřebitelských smlouvách vyplývá, že vnitrostátní soudy mají pouze povinnost neuplatnit zneužívající klauzuli, aby nebyla vůči spotřebiteli závazná, avšak nemají pravomoc měnit její obsah). V případě nepřiměřenosti ujednání o smluvní pokutě ve spotřebitelských smlouvách ji soud věřiteli nepřizná vůbec. Pokud je tedy moderace vyloučena, soud shledává takto ujednanou smluvní pokutu v rozporu s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku, kdy neplatný je právní úkon, který se svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům. Nelze v kontextu shora uvedeného rovněž přehlédnout, že ačkoli žalobcem nebyla uplatněna, byla dále ujednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 60 000 Kč, která se stává splatnou, jestliže prodlení dlužníka se splácením úvěru přesáhne jeden měsíc.

13. Na základě shora uvedeného soud rozhodl tak, že žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci nesplacenou jistinu s úrokem a úrokem z prodlení, v části, kde žalobce požadoval smluvní pokutu, žalobu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud za použití § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 151 odst. 1 o.s.ř.. V řízení byl převážně úspěšný žalobce, jemuž náleží právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení, a to v rozsahu 24 % (žalobce požadoval jistinu 600 000 Kč a 373 200 Kč smluvní pokutu, jeho úspěch ve věci činil 62%, neúspěch 38%). Celkové náklady žalobce činí zaplacený soudní poplatek ve výši 48 660 Kč, dále náklady za zastoupení advokátem, a to odměna ve výši 10 700 Kč za 1 úkon právní služby, celkem učiněno 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření z [datum], 2x jednání u soudu), odměna ve výši 5 350 Kč za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) podle § 7 bod 6, a § 11 odst. 1 písm. a), d) g) a 2 písm. h) advokátního tarifu a 6x náhrada hotových výloh po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, cestovní náhrada za dvě jednání u soudu za jízdu osobním automobilem Renault na trase [obec] – [obec] a zpět v celkové délce 140 km, celkem 790 Kč, a náhrada za promeškaný čas za cestu k jednání soudu ve výši 5 půlhodin po 100 Kč. Celkové náklady žalobce v řízení činí 123 637 Kč (včetně 21% DPH ve výši 13 007 Kč) a z nich je 24% částka 29 673 Kč a tuto částku jsou žalovaní povinni nahradit žalobci k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř., do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř..

Poučení